Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Na internetu jste mohli zakoupit falšovanou vanilkuRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala o svém zjištění, kdy v údajně přírodní mleté vanilce laboratoř odhalila syntetický ethylvanilin.

Přes 80 kg závadných potravin živočišného původu zlikvidovali inspektoři v areálu tržnice SAPARybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Státní veterinární správa ve spolupráci s pracovníky Policie ČR při kontrole areálu pražské tržnice SAPA zajistila více než 80 kg potravin neznámého původu.

V Tescu byly k dostání šizené kuřecí párky z PolskaRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Potravinářská inspekce v prodejně obchodního řetězce Tesco ve Frýdku-Místku objevila další masný výrobek polského původu, který klamal informací o obsahu masa.

Na Moravě nařídila inspekce likvidaci falešného vínaRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Při kontrole provozovny v Dolních Bojanovicích v okrese Hodonín inspektoři na základě laboratorních testů odhalili víno s přídavkem vody 84%. Zároveň byl tento vzorek uměle přislazen.

Masové konzervy od polského výrobce Pamapol opětovně klamaly v podílu obsaženého masa, jež byl deklarován na etiketěRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila další případ falšování mimořádného rozsahu. Tentokráte kontrolovala masové konzervy, které v letákové akci v měsíci dubnu nabízel obchodní řetězec Lidl. Jednalo se o stejného výrobce Pamapol S.A. z Polska, u kterého podobný přečin objevila v březnu letošního roku při inspekci v prodejnách Penny.

Inspekce odhalila až o pětinu nižší podíl masa v masových konzervách prodávaných v obchodním řetězci Penny MarketRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

V březnu nabízel Penny Market na svých prodejnách jako akční zboží masové konzervy z Polska. Při jejich kontrole Státní potravinářská a zemědělská inspekce zjistila, že obsah masa deklarovaný na obale rozhodně neodpovídá skutečnosti.

Mimořádná kontrolní akce „Vejce 2018“Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

V období před Velikonocemi se každoročně zaměřuje Státní veterinární správa na nezávadnost a správné značení vajec. Letos je akce pod názvem „Vejce 2018“ zacílena zejména na kontrolu čerstvých vajec označovaných jakostní třídou A určených pro maloobchodní prodej a barvených vajec, které se objevují na českém trhu. Výsledky budou k dispozici po Velikonocích.

Přes 31 tun nelegálního medu odhalila inspekce ve skladech na OlomouckuRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Přes 31 tun nelegálního medu odhalila inspekce ve skladech na Olomoucku Státní a zemědělská inspekce provedla mimořádnou kontrolu ve skladu v areálu bývalého zemědělského družstva na Olomoucku a podařilo se jí zajistit celkem 31 449 kg medu opatřeného etiketami výrobce Včelpo spol. s.r.o., včetně šarží ve kterých bylo v minulosti laboratorními testy objeveno zbytkové množství antibiotik.

Analýza filet z aljašské tresty odhalila o dvě třetiny nižší obsah masa, než deklarovala etiketaRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla testování výrobku „Aljašská treska – filé, mražená, glazurace 35%“, který na český trh z Číny dováží společnost MISIEK Krzysztof Misiolek z Vysoké (okres Bruntál). Výsledky doložily falšování v nevídaném rozsahu.

Uzeniny prodávané na farmářském trhu porušovaly hned několik hygienických předpisůRybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Státní veterinární správa provedla kontrolu na farmářském trhu v Benátkách nad Jizerou (Středočeský kraj). U stánku s uzenářskými výrobky shledala několik závažných pochybení.

Stažení výrobku LUNCH MEAT Ma Ling

Státní zemědělská a potravinářská inspekce přikázala stáhnout z prodeje potrav Vepřový lunch.

SZPI objevila na trhu falšované rybí prsty

Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila britské prodejně specializující se na mražené zboží, aby neprodleně stáhla z tržní sítě nevyhovující potravinu Birds Eye Křupavé rybí prsty.

Vitamínový nápoj bez vitamínů

Státní zemědělská a potravinářská inspekce objevila při dalších ze svých kontrol klamavě označenou potravinu bez vitamínů.

Na trhu jsou k dostání stále falšované medy

Státní zemědělská a potravinářská inspekce opět po nějaké době provedla mimořádnou kontrolu medů.

SVS vrátila zásilku kebabu z Německa

Státní veterinární správa zadržela dvě zásilky s polotovary pro přípravu kebabu kvůli obsahu nepovolených látek.

Nepovolené použití glutamátu sodného

Veterináři z Krajské veterinární správy Státní veterinární správy ze Středočeského kraje objevili používání nepovolené přídatné látky do masného polotovaru.

Falšovaná ryba s velkým obsahem vody

Potravinářská inspekce objevila na tuzemském trhu falšovanou tilápii nilskou původem z Číny.

Mléčné výrobky z dovozu klamavě značené

Obchodní řetěze prodával mléčné výrobky z dovozu, které byly klamavě značené.

Čínské houby obsahují nedeklarované siřičitany

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila na trhu houbu SHI-TA-KE původem z Číny s nedeklarovaným siřičitanem.

Inspekce zveřejnila výsledky kontrol burčáku

Letošní kontrola Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí ukázala po shlédnutí vzorků burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu jako relativně dobrou sezónu, ve srovnání s předchozím rokem.

Téměř polovina kakaa chyběla v rozpustném nápoji MalCao

Inspektoři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce objevili v tržní síti falšovanou potravinu MalCao rozpustný kakaový.

Kandované ovoce s obsahem neuvedených aditiv

Státní zemědělská a potravinářská inspekce objevila v kandovaném ovoci tři přídatné látky, které výrobci neuvedli na obal výrobku.

Pražská restaurace nabízela klamavé výrobky

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila klamání spotřebitele. Jídlo prodávané pražskou společností „Restaurace Kebab Atlas Montes“nabízelo v internetovém obchodě menší podíl vepřového masa.

Falšovaný slunečnicový olej musí být stažen z trhu

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) objevila na pultech v řetězci Ahold falšovaný slunečnicový olej.

Falšované klobásy a sýry musí řetězec stáhnout z trhu

Při svých pravidelných kontrolách nyní Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) objevila v jednom z obchodních řetězců společnosti Lidl falšované masné a mléčné výrobky.

Mléčné výrobky z dovozu klamou opakovaně spotřebitele

Na základě velkého počtu zjištění falšovaných mléčných výrobků z dovozu se Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zaměřila na jejich intenzivní kontrolu.

Inspektoři objevili dva falšované výrobky ve dvou řetězcích

Výsledkem četných kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce je nyní falšovaná Mozzarella Galbani prodávaná v řetězcích Albert a sýr Cheesy Singles with Cheddar zakoupený v síti Billa.

IKEA stahuje z trhu šest čokoládových výrobků

IKEA informuje zákazníky, že stahuje z prodeje šest čokoládových výrobků. Na obalu nebyly vyznačeny alergeny. Výrobky obsahují lískové oříšky a mandle a nejsou tak vhodné pro citlivé nebo osoby trpící alergií na tyto suroviny.

Další falšované mléčné výrobky z dovozu

Na nedostatečné množství sušiny a jogurty s českou vlaječkou, ale vyrobené v Německu narazila při svých kontrolách zaměřených na mléčný segment Státní zemědělská potravinářská inspekce (SZPI).

Falšování sýru Veterinární správa tvrdě ztrestala pokutou 2,5 milionu korun

Společnost Kovář plus z Podolí na Uherskohradišťsku dostala od Státní veterinární správy (SVS) rekordní pokutu 2,5 milionu korun.

Na český trh se dostaly tuny vepřového od neregistrovaného výrobce z Británie

Celkem 20 tun vepřového kolene se dostalo na český trh v průběhu roku od britského výrobce, který však nebyl ve Velké Británii registrován a schválen. V důsledku toho musí být maso vráceno, jelikož může být potenciálně nebezpečné.

Inspekce odhalila další falšované masné výrobky z dovozu

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při svých posledních kontrolách odhalila v další falšované masné výrobky v obchodech s potravinami.

Mražené mořské ryby obsahovaly menší podíl masa

Po aférách s falšovaným masem u masných výrobků Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) hlásí zvýšený výskyt náhrady masa vodou u mražených rybích produktů především z dovozu.

Další masné výrobky s menším obsahem masa v řádu desítek procent

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pokračuje ohledně obsahu masa s kontrolami masných výrobků na trhu. V dalších dvou masných výrobcích byl výrazně nižší podíl masa, než bylo uvedeno na obalu. Jedná se o dovozové potraviny z Německa a Polska.

Kaufland prodával drůbeží mortadellu s menším podílem masa

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ke konci týdne odebrala vzorky z drůbežího salámu, která po analýze obsahoval falšované maso.

Falšovaný med, ředěné víno. Šizených potravin neubývá

Webový server Potraviny na pranýři v loňském roce zveřejnil celkem 653 nevyhovujících potravin. Za předloňský rok 2014 to bylo o 62 případů méně. Kontrola z České zemědělské a potravinářské inspekce nejčastěji při kontrolách narážela na víno, které nesplňovalo dané podmínky. Na druhém místě se mezi nevyhovujícími potravinami objevují masné výrobky.

Šumivé víno? Není šampus jako šampus

Tři čtvrtiny Čechů nakupuje šumivé víno k poslednímu roku Silvestru, další produkce šumivých nápojů se prodává během roku k různým slavnostním příležitostem. Nakupující by se měl mít na pozoru, jelikož ne všechny sekty, které mohou být zaměnitelné jsou vyrobeny z vína.

Balená šunka, salámy a pití pro děti. 10 největších hnusů v supermarketech | Dobrá chuť

PRAHA Salámy, limonády či arašídové sušenky. Podívejte se do svého nákupního košíku. Máte pocit, že nakupujete zdravě? Server Lidovky.cz ve spolupráci s výživovými poradci Petrem Havlíčkem a Kamilou Novotnou sestavil seznam potravin, kterým je lepší se v supermarketu vyhnout obloukem.

Budete mít zájem:  Září není jen škola, ale i dětské kroužky

Limonáda s malinovou příchutíJestliže čekáte, že v malinovce budou nějaké maliny, pak se mýlíte. Většinou malinovky obsahují jen trochu extraktu z jablek a uměle dodanou příchuť malin. Třeba barvu točeným malinovkám dodává barvivo azorubin (E 122), který je vyrobeno z uhelného dehtu. Právě toto barvivo ale není vhodné pro děti, protože může ovlivňovat jejich činnost a pozornost.

„Pitný režim je sice důležitý, ovšem minimálně stejně důležité je i to, co pijeme. Pokud jde o uvedenou ‚malinovku‘, pak ji doporučujeme raději vynechat.

Pro svůj vysoký obsah cukru dostanete do těla nezanedbatelné množství ‚prázdných‘ kalorií, které organismu nutričně nic nenabídnou, a pokud se například snažíte zhubnout, tato limonáda vás v tom zcela jistě nepodpoří. V neposlední řadě je třeba říci, že cukr obecně má negativní vliv také na kazivost zubů.

U přídavné látky, syntetického červeného barviva azorubinu (E122,) je navíc diskutován negativní vliv na pozornost a hyperaktivitu u dětí,“ vysvětluje Petr Havlíček.

Brambůrky – snacky s příchutí uherákuNemluvíme tu o tradičních českých bramborových lupíncích, které ve své solené podobě obsahují pouze brambory, slunečnicový olej a sůl, ale o tzv.

snackích, které brambůrky připomínají složením i chutí jen vzdáleně.

Navíc je v nich až příliš soli a dalších chemických látek jako jsou různá dochucovadla a aromata, aby jejich chuť alespoň vzdáleně připomínala ten slibovaný uherák, čabajku nebo další masné pochoutky.

„Někdo tvrdí, že kdyby chipsy a snacky nekřupaly, tak by pro nás nebyly tak přitažlivé a my je pak nekonzumovali. Podle mého názoru by je lidé dále vyhledávali, protože tyto pochutiny obsahují mnoho chemických látek, které lákají naše chuťové pohárky. Za chutí čabajky, uheráku nebo slaniny stojí především kouřové aroma a glutaman sodný, který je typický svojí masovou chutí.

V souvislosti s glutamanem můžeme říci, že jej na jazyku rozpoznáváme díky páté chuti – chuti umani. Brambůrky a snacky dodávají do těla velké množství solí a tuku, který rovněž podporuje další chuť k jídlu.

Pro svoji kalorickou hodnotu a složení by měly být tyto pochutiny určitě odebrány ze školních kantýn a automatů,“ komentuje snacky Kamila Novotná, nutriční specialistka Světa zdraví.

Balené šunkyMísto masa obsahují některé šunky arsenál chemických látek. Stačí si vytvořit domácí šunku a poznáte rozdíl, jak se říká na první pohled. Dobrá šunka by měla obsahovat alespoň 90 procent, pro děti se pak hodí dokonce s 95 procent masa. Při koupi tedy sledujte etiketu a kromě obsahu masa také obsah tuku, soli a bílkoviny.

„Šunka patří mezi masné výrobky, pro které jsou vyhláškou stanoveny požadavky jednak na použitou surovinu, jednak na jakost. Při označování šunky musí být kromě základních povinných údajů (název potraviny, množství výrobku, datum použitelnosti a další) uvedena i třída jakosti.

Šunku dělíme do tří základních tříd: standardní, výběrová a nejvyšší jakosti; ty se od sebe liší nejen nutným procentem čistých svalových bílkovin, ale třeba i přípustností aditiv.

Proto je třeba studovat při nákupu etiketu a u pultového prodeje (nebalené šunky) se zeptat prodavače na jakost výrobku,“ říká Havlíček.

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

„Lidé s některým typem potravinové nesnášenlivosti či alergie by měli být obzvláště obezřetní. Pokud vybíráte šunku pro děti, klidně jim kupte šunku „dospěláckou“, ovšem tu nejvyšší jakosti.

Nicméně, především u šunek, které kupujete pro děti, je třeba hlídat obsah přidané soli, který u pro děti měl být ještě nižší, než pro dospělého. Šunky s označením dětské, by měly obsahovat méně soli i přídatných látek.

Mnohdy ale právě tyto šunky obsahují, bohužel, i menší podíl masa (okolo 80 až 85%) a vyšší podíl vody,“ dodává.

Masné výrobky bez masa (párky, salámy)Podle zákona sebou označení masný výrobek nese také povinnost obsahovat alespoň 50 procent masa. Bohužel se dost často stává, že kromě kusu svalu, který většina spotřebitelů považuje za maso, se do výrobků přidává také sádlo, lůj, kůže a separáty.

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

„Mohu potvrdit, že široká paleta běžně dostupných uzenin obsahuje nejdříve tuky, kůže, soli, dochucovadla, sóju a až poté můžeme zmínit maso.

Ve chvíli, kdy je potřeba párku nebo trvanlivému salámu s minimem masa dodat i libou chuť, tak je využíváno již zmíněného zvýrazňovače glutamanu sodného, bylinek a aromat. Je-li méně masa v párku, tak se zbytek střívka musí vyplnit něčím dalším.

Používá se například pšeničná mouka nebo amarant a nemálo se přidávají i fosfáty, které udržují v uzenině vodu. Pokud budeme potraviny s fosfáty užívat nad míru, může dojít v našem těle k odvápňování kostí,“ vysvětluje Novotná.

Sladké dětské pitíSlazené nápoje nejsou pro děti vhodné vůbec. Kromě toho, že jejich nadměrnou konzumací se zvyšuje riziko obezity a vzniku zubního kazu, takové nápoje dráždí dětem žaludek i ledviny.

Jsou sice vzhledem lákavé, protože mají krásné lahvičky a pastelové barvičky, ale složení už taková hitparáda není.

Sladké pití obsahuje většinou vysokou dávku rafinovaného cukru, umělá barviva, aromata a konzervanty.

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

„Sladké nápoje by měli děti, ale i dospělí, využívat jen ve výjimečných případech. V kolových nápojích bývá hodně cukru, kofein, ale i kyselina fosforečná, která přispívá k odvápnění zubů a kostí. V prodejnách nabízejí i mnoho nápojů jen s částečným ovocným podílem – tzn.

že část nápoje je tvořena ovocnou složkou a zbytek cukrem atd. Při přepočtu na kostky cukru tak zjistíme, že kromě svačiny naše dítě vypilo například ve 1⁄4 litrovém nápoji i 7 kostek cukru.

V dnešní době, kdy se ratolesti vyhýbají tělocviku a žijí sedavým způsobem života, se zvyšuje riziko dětské obezity, protože děti energii nevyčerpají. Na stranu druhou se mnozí výrobci snaží do pitíček přidávat kromě barviv a aromat také vitaminy.

Pokud chceme dítěti občas dopřát sladkou tekutinu, tak doporučuji kvalitní 100% džus, který si sami naředíme vodou nebo jednoduše vodu s kousky ovoce, pro které se dítě proběhne na zahradu.“ Novotná

Petr Havlíček je jeden z předních českých dietologů. Po vysoké škole začínal jako konzultant našich vrcholových sportovců. Spolupracoval například s Kateřinou Neumannovou, Romanem Šebrlem nebo Tomášem Dvořákem. Pravidelně je jako odborník objevuje na televizních obrazovkách a publikuje v lifestylových i odborných periodikách. Nyní pracuje jako konzultant Petra Clinic v oblasti výživy, v lifestylových i odborných periodikách.

Cereální lupínky a kuličky„I zde platí, že je třeba pozorně prostudovat složení potraviny. Zdaleka ne všechny cereálie jsou „zdravé“ a pro svůj často vysoký obsah cukru mnohé z nich rozhodně nedoporučujeme například při redukci váhy. Výraz cereální není totéž co celozrnný.

Pro udržení vyváženého jídelníčku a také požadovaného „snídaňového efektu“ je lepší volit právě výrobky celozrnné s nízkým glykemickým indexem (vysoká sytivost). Na snídaně doporučujeme raději sypané müsli.

U těch zapékaných je, mimo jiné, potíž právě se zmiňovaným glykemickým indexem; u těchto výrobků je příliš vysoký a náš organismus reaguje tím, že dostaneme brzy zase hlad. Navíc zapékané müsli často obsahují i vysoký podíl přidaného tuku,“ komentuje Havlíček.

Arašídové sušenky bez arašídů„Na začátku je nejjednodušší se pořádně podívat na obal sušenky. Pokud je na sladkosti napsáno, že jde o produkt s arašídy nebo pistáciemi, měly by být uvnitř kousky oříšků.

Ve chvíli, kdy výrobce udává, že jde jen o sušenky s arašídovým aroma, tak čekejte jen aroma nebo kombinaci různých látek, které se ve výsledku projeví jako požadovaná příchuť. Často se k tomuto ochuzení výrobci snižují z finančních důvodů. Podobná aromata uvidíte i u některých zmrzlin, nápojů nebo jogurtů.

Máslové aroma sledujte nejen u sušenek, ale i u popcornu a pro příjemnou chuť se přidává i do některých tuků na roztírání nebo pečení,“ upozorňuje Novotná.

Rybí prstyRybí prsty jsou až na výjimky vyráběny z mletého rybího masa a jsou do nich přidávány složky, které bychom tam ani nečekali: jedná se o mouku, škrob, rýžovou krupici nebo hrachovou vlákninu. Laboratoře navíc v některých ze sledovaných výrobků zjistila zvýrazňovače chutí fosfáty a glutamáty, které jsou nevhodné pro děti.

Budete mít zájem:  Práce v zahraničí II. aneb Taky jsme naletěli

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

„Argument, že aspoň touto formou jsou děti ochotné konzumovat ryby, neobstojí, pokud si přečteme surovinové a nutriční složení. Rybího masa je mnohdy obsaženo velmi málo a zbytek jsou výše zmíněné přidané látky a aditiva.

Navíc jde o smaženou potravinu, což je obecně nejméně vhodná tepelná úprava, která mnohdy již nutričně nehodnotný pokrm ještě více znehodnotí.

Smažené jídlo je nevhodné v podstatě pro každého, především ale bychom taková jídla neměli servírovat dětem, nemocným či osobám redukujícím váhu,“ říká Havlíček.

Výrobky obsahující ztužené tuky„Transnenasycené mastné kyseliny se často diskutují v souvislosti se sušenkami v čokoládové polevě a sezónně vyráběnými figurkami z čokolády. Můžeme poté získat lživý dojem, že všechna čokoláda je nezdravá a plná tuků.

Zdraví si kazíme mlsáním levnějších náhražek čokolád, které obsahují průmyslově vytvořené ztužené tuky. Tyto nezdravé tuky se vytvoří ztužením rostlinného oleje a jejich nadměrná konzumace prokazatelně způsobuje obezitu, srdečně-cévní choroby a diabetes 2.

typu,“ upozorńuje Novotná a dodává, že kousek vysokoprocentní hořké čokolády, která obsahuje kakaové máslo si občas můžeme dopřát.

Transnenasycené mastné kyseliny najdeme také v hnědých polevách croissantů, sladkých tyčinkách, zákuscích, pomazánkách, křupkách, obložených bagetách, pečivu atd. Přidávají se především pro jejich chuťové vlastnosti a delší trvanlivost. V přirozené podobě se zmíněné tuky vyskytují i v produktech z přežvýkavců (máslo, maso ze skotu).

Sladké pečivoKoblihy, croissanty a zvláště pak ty extra barevné a skvěle vypadající donuty obsahují vysoké množství tuků a cukrů, u donutů pak ještě koktejl dochucovadel a barviv. Obsahují třeba ztužený tuk nebo palmojádrové oleje a výživová hodnota je minimální.

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

„V běžně dostupných obchodech se výše zmíněné sladké pečivo vyrábí z pšeničné mouky.

Donut, koblížek i croissant mají podobný glykemický index jako sacharóza a vyšší glykemický index v kombinaci s cukrem a palmovým tukem tvoří velmi dobrý základ pro tvorbu obezity, diabetu aj.

Do zmíněných výrobků se přidává palmový tuk, který je pro svoji cenovou dostupnost hojně využíván nejen v pekárenství. Obsahuje ale hodně nasycených mastných kyselin, které neprospívají cévám.

Jde-li o barevné polevy (banánová, jahodová, vanilková), tak vězte, že většinou skutečně nejde o rozmačkané ovoce, ale o žluté karoteny nebo syntetický tartrazin, který je z uhelného dehtu a může způsobovat dětskou hyperaktivitu a alergie. Croissanty, donuty i koblihy dodávají především mnoho prázdných kalorií,“ varuje Novotná.

Leklá ryba nevadí a stahování kůže je zlozvyk

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

Podle statistik je spotřeba veškerých, a tedy i sladkovodních ryb v České republice prakticky nejnižší z vyspělých zemí. Průměrná spotřeba ryb ve světě je přitom 16 kilogramů na osobu a rok a v rámci EU činí tato spotřeba v průměru asi 11 kilogramů na osobu a rok. V naší zemi se ale celková spotřeba ryb pohybuje kolem 5,7 kilogramů na osobu a rok, z toho spotřeba sladkovodních ryb činí necelých 1,5 kilogramu. Tři čtvrtiny u nás nakoupených ryb tak pocházejí z dovozu – a možná i docela zbytečně.

Dost už bylo ryb

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Rybí kůže obsahuje cenné látky

Faktem je, že mořské ryby mají oproti sladkovodním vyšší obsah pro tělo žádoucích omega 3 a omega 6 mastných kyselin, a také jejich úprava zahrnující především odstranění kostí je pro spotřebitele pohodlnější. Přesto je určitou gastronomickou ostudou, když země s největší evropskou tradicí rybníkářství redukuje podíl sladkovodních ryb ve svém jídelníčku na minimum.

I když – právě v historii je podle některých názorů možné hledat příčiny současného stavu.

Po nástupu křesťanství a zavedení gastronomických rituálů s ním spojených (zejména půstů) se mohlo v takových obdobích konzumovat jen rybí maso.

To dobré image ryb příliš nepomohlo, a navíc rozvoj rybníkářství umocnil tuzemskou produkci ryb, kterých bylo tolik, že lid obecný požadoval podle dobových dokumentů po vrchnosti omezení jejich téměř stálé konzumace.

Čtěte téma: Češi kupují jiné potraviny než jejich sousedi

Problém je také s kulinářskou úpravou sladkovodních ryb. I když se v posledních letech situace mírně mění, je přesto převažující formou přípravy kapr obalený jako řízek konzumovaný o Vánocích. Širšímu uplatnění sladkovodních ryb v našem jídelníčku brání i řada mýtů s jejich konzumací spojených.

Jedním z nich je zlozvyk stahování ryby z kůže. Pokud se totiž provádí stahování ryb z kůže neodborně, což se děje ve většině případů, dosahují ztráty na rybím mase až neskutečných rozměrů.

Neodborným odstraněním kůže mimo jiné přicházíme o veškeré chuťové látky spolu s tukem, který vedle vitamínů A a D obsahuje i již zmiňované cenné nenasycené mastné kyseliny. Kůže také obsahuje želatinu, která je podle nejnovějších výzkumů nepostradatelná pro činnost kloubů.

Navíc maso bez kůže nemá potřebnou soudržnost a snadněji se rozpadá, což znesnadňuje průběh přípravy a servírování pokrmu. Kdo má přitom potíže se žlučníkem, neměl by kůži konzumovat – lze ji ale až odložit na talíř až v průběhu jídla.

Čtěte také: Jak správně vykuchat rybu, aby neskončila v popelnici?

Kůže ryb tedy není správné zbavovat se před kulinářskou úpravou, neboť právě během ní pronikají pro organismus pozitivní látky do masa. Z kůže lze stahovat maximálně velké ryby, protože se obvykle nedá v době potřebné na úpravu masa uvařit. To se týká například sumců o hmotnosti od tří kilogramů výše nebo kaprů nad pět kilogramů. U dravých ryb takové nebezpečí nehrozí.

Leklé ryby? Proč by ne

Mýtem je také teze, podle níž se nemá konzumovat maso leklých ryb. Skutečností ale je, že leknutím ryby maso na kvalitě neztrácí. Pokud ryba lekne, praskne jí jedna z hlavních tepen od srdce a vykrvácí do dutiny břišní. Proto má leklá ryba čisté bílé maso bez krve a krvavé vnitřnosti.

Lze tedy dokonce říci, že leklá ryba má lepší maso než ryba špatně zabitá a nevykrvená. Když totiž zároveň se zabitím rybě nepustíme krev, zůstane krev v mase, a to je tak méně kvalitní. Zpracování leklé ryby není nic ponižujícího ani nebezpečného.

Filé, zavináče nebo uzené ryby – to vše jsou leklé ryby, které se v tunách vysypou na hromadu, kde pozvolna leknou. Při průmyslovém mořském rybolovu by se zabíjení jednotlivých ryb a jejich vykrvení ani nestihlo. V našich krajích se ale čerstvě leklá ryba obvykle vyhodí…

Vadí vám bahnitá příchuť? Zbavte se jí: Kapří tipy a triky

Jsme-li u možných rizik, pak je vhodné zmínit ještě vliv konzumace ryb žijících ve vodách s množstvím biomasy obsahující sinice a různé řasy.

Dlužno říci, že podle Veterinární a farmaceutické univerzity Brno nehrozí člověku z konzumace takových ryb žádné riziko.

Podle výsledků šetření sice ryby ve svém těle obsahují rizikové cyanotoxiny a microcystiny, ale množství takových látek v těle ryb je tak nepatrné, že nelze mluvit o ohrožení zdraví člověka.

Nejvíc se šidí u pangase

Výše zmíněné informace se bohužel spotřebitel spíše nedozví, stejně jako na tuzemském trhu chybí dostatek rybích receptů instruujících spotřebitele k variabilní úpravě ryb, zejména těch sladkovodních.

I proto dává většina lidí přednost mořským produktům často pochybného původu, u nichž je navíc poměrně častým prohřeškem vysoký a na první pohled nezjistitelný obsah vody, kterou ovšem spotřebitel platí jako cenu rybího masa.

Přečtěte si: Víte, kolik vody si kupujete ve filé? Budete překvapeni!

Ze seznamu nejvýznamnějších prohřešků v kategorii rybích produktů, který počátkem letošního roku zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce kromě toho vyplývá, že je spotřebitel při nákupu ryb klamán prakticky bezvýhradně pouze u zahraniční produkce, mezi kterou s přehledem vedou výrobky z pangase.

Z celkem šesti vzorků vykazující závažné nedostatky se produktů (filetů) z pangase týkaly čtyři, ve všech případech šlo o zboží z Vietnamu. Oproti deklaraci obsahu masa na obale se množství masa lišilo až téměř o dvacet procent.

Méně masa, než sliboval obal výrobku, pak také našli inspektoři u filetů ze štikozubce kapského původem z Polska a rybích prstů Clever, také původem z Polska.

I samotný původ mořských ryb, nesprávná deklarace druhů zpracovaných ryb na obalech či dokonce nadlimitní výskyt rizikových látek je u „mořských potvor“ relativně častým rizikem.

Jen za posledních několik měsíců nařídil další tuzemský dozorový orgán, Státní veterinární správa ČR, stažení celé řady zahraničních výrobků, například šprotů z Lotyšska, tuňáků ze Španělska, sardinek a rybí moučky z Estonska, halibutů z Polska a opakovaně kontaminovaných sardinek z Maroka.

Budete mít zájem:  Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci

Odkud připlula vaše ryba

V této souvislosti je nepříliš známou informací, že původ mořské produkce, respektive příslušné mořské teritorium, mohou spotřebitelé vyčíst z obalů výrobků. I tento údaj přitom může částečně vypovídat něco například o podmínkách, v nichž byly kupované ryby loveny. Jde o takzvané FAO kódy povinně uváděné na etiketách na základě nařízení Evropské Komise. Zde je jejich výčet:

Oblast odlovu Vymezení oblasti (1)
severozápadní Atlantik oblast FAO č. 21
severovýchodní Atlantik (2) oblast FAO č. 27
Baltické moře oblast FAO č. 27.IIId
středozápadní Atlantik oblast FAO č. 31
středovýchodní Atlantik oblast FAO č. 34
jihozápadní Atlantik oblast FAO č. 41
jihovýchodní Atlantik oblast FAO č. 47
Středozemní moře oblasti FAO č. 37.1, 37.2 a 37.3
Černé moře oblast FAO č. 37.4
Indický oceán oblasti FAO č. 51 a 57
Tichý oceán oblasti FAO č. 61, 67, 71, 77, 81 a 87
Antarktida oblasti FAO č. 48, 58 a 88

(1) Ročenka FAO – Statistika rybolovu. Úlovky. sv. 86/1.2000

(2) Vyjma Baltického moře

Rybí prsty obsahovaly méně masa, než slibovala etiketa

       

Příloha Nařízení Komise (ES) č. 2065/2001, zdroj: SVS ČR

Na etiketě může být uveden buď jen kód FAO, nebo slovně jen oblast, nebo kód FAO i oblast, přičemž všechny možnosti jsou správné. Samozřejmě vždy se uvádí jen jedna oblast, nelze, aby na jedné rybě bylo více oblastí odlovu.

Čtěte dále: Nejíte kapra? Zkuste jinou rybu!

Velký test rybích prstů: třetina výrobků klamala s obsahem masa

„Nakoupili jsme čtrnáct vzorků mražených rybích prstů v českých obchodech, jeden vzorek v Německu a jeden výrobek určený pro britský trh. Rybí prsty obsahovaly nejčastěji maso tresky aljašské alias pestré. Ve třech produktech použili výrobci formované mleté maso; zbývajících 13 výrobků neobsahovalo masovou drť, ale celé filety,“ uvedla Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Česká republika nemá žádný předpis, který by určoval minimální obsah masa v rybích prstech. Jeho deklarované množství se v testovaných výrobcích pohybovalo v širokém rozpětí od 22 po 70 procent.

Přečíst článek ›

„V laboratoři jsme nechali změřit skutečný obsah masa. U dvanácti vzorků jsme našli masa méně, než uváděla etiketa.

V devíti případech se dala záporná odchylka vysvětlit nejistotou měření, ve třech případech byl rozdíl v neprospěch spotřebitele neoddiskutovatelný.

Šlo o výrobky prodávané v Česku, a to Nowaco rybí prsty bez lepku, Schär Gluten Free Fish Fingers a Kaufland/K-Classic Fish Fingers. Na všechny tři výrobky jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci,“ shrnula Hana Hoffmannová.

Smažení či pečení obalovaných rybích prstů s sebou může přinášet riziko akrylamidu ukrytého ve strouhankové krustě. Jde o nebezpečnou karcinogenní látku, která vzniká, když spolu za vysoké teploty reagují cukry s vybranými aminokyselinami.

Bez fosfátů 

V polovině upečených vzorků laboratoř tuto nežádoucí látku nenašla vůbec, ve druhé polovině jen v zanedbatelných koncentracích.

dTest také zkoumal množství obsažené soli. „U rybích prstů lze počítat s obsahem 0,8 procenta kuchyňské soli. Pokud tedy dětem předložíte obvyklou porci rybích prstů, snědí také 0,72 g soli.

To představuje pětinu až čtvrtinu denního přídělu soli pro desetileté, respektive šestileté děti,“ upozornila Hana Hoffmannová a dodala: „V rybích prstech neobjevili žádné fosfáty, které ve vysokých dávkách škodí ledvinám.“

Přečíst článek ›

U tří bezlepkových výrobků dTest kontroloval, jestli lepek opravdu neobsahují. Tvrzení „bez lepku“ totiž znamená, že množství obilné bílkoviny nepřesahuje 20 mg/kg. Celiaci mohou být tentokrát bez obav. Požadavkům vyhověly všechny tři bezlepkové výrobky. Výrobci nahradili pšeničnou mouku ve strouhance směsí rýžové a kukuřičné mouky.

Alternativa ke kaproviRybí prsty jsou jednou z možností, jak podsunout rybu dětem, které o ni příliš nestojí. V mnoha domácnostech jsou alternativou ke štědrovečernímu kaprovi. Rybí prsty se typicky vyrábějí z masa bílých ryb, přičemž název konkrétního druhu ryby i forma použitého masa je většinou uvedena na obalu.

Přehled testovaných výrobků najdete ZDE.

Dvojí kvalita rybích prstů?

Když letos v červnu Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu dvojí kvality evropských potravin, jedním z příkladů byly rybí prsty značky Iglo. Porovnáním etiket se ukázalo, že prsty nabízené v Česku, Maďarsku a na Slovensku obsahují 58 procent rybího masa.

Tytéž koupené v Německu a Nizozemsku slibovaly 65 procent. Výrobce rozdíl vysvětlil speciálním požadavkem německých předpisů.

Přečíst článek ›

Redaktoři dTestu se proto zaměřili také na tento aspekt a porovnali české prsty Iglo 15 Fish Fingers s britskou variantou Birds Eye 8 Fish Fingers. Ze srovnání vyšel celkově lépe český polotovar. Britský výrobek obsahoval podle analýzy jen 47 procent masa, zatímco český 57 procent. Britské prsty obsahovaly zlepšovadla jako kvasnicový extrakt a aroma, české prsty se bez nich obešly.

Také porovnání rybích prstů z řetězce Lidl dopadlo ve prospěch českého výrobku. Důvodem byl především obsah masa. Deklarovaný podíl ryb byl sice u prstů z německého Lidlu (Ocean Sea Bäckfisch Stäbchen) vyšší (57 vs. 55 procent), ovšem v prstech značky Sea Side z českého Lidlu laboratoř našla masa výrazně více než v německém zboží (62 vs. 49 procent).

Přečíst článek ›

Test masa v rybích prstech: Podvádí i velké řetězce, evropské srovnání ale překvapilo

Tolik diskutovaná kvalita potravin není v Česku automaticky horší než na západě Evropy. Alespoň to ukazují výsledky nového testu spotřebitelského časopisu dTest.

Ten se tentokrát zaměřil na obsah masa v rybích prstech a v české variantě ho našel dokonce více než ve verzi pro Británii či Německo.

Na druhou stranu tři jiné značky rybích prstů, které se v Česku prodávají, o obsahu masa klamaly.

Když letos v červnu Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu dvojí kvality evropských potravin, jedním z příkladů byly rybí prsty značky Iglo. Porovnáním etiket se ukázalo, že prsty nabízené v Česku, Maďarsku a na Slovensku obsahují 58 procent rybího masa. Tytéž koupené v Německu a Nizozemsku slibovaly 65 procent. Výrobce rozdíl vysvětlil speciálním požadavkem německých předpisů.

Časopis dTest proto porovnal české prsty Iglo 15 Fish Fingers s britskou variantou Birds Eye 8 Fish Fingers. „Ze srovnání vyšel celkově lépe český polotovar. Britský výrobek obsahoval podle analýzy jen 47 procent masa, zatímco český 57 procent. Britské prsty obsahovaly zlepšovadla jako kvasnicový extrakt a aroma, české prsty se bez nich obešly,“ uvádí zpráva.

Také porovnání rybích prstů z řetězce Lidl dopadlo ve prospěch českého výrobku. „Důvodem byl především obsah masa. Deklarovaný podíl ryb byl sice u prstů z německého Lidlu (Ocean Sea Bäckfisch Stäbchen) vyšší (57 % vs. 55 %), ovšem v prstech značky Sea Side z českého Lidlu laboratoř našla masa výrazně více než v německém zboží (62 % vs. 49 %),“ doplňuje dTest.

Česko nemá žádný předpis, který by určoval minimální obsah masa v rybích prstech. Jeho deklarované množství se tak v testovaných výrobcích pohybovalo v širokém rozpětí od 22 po 70 procent.

„V laboratoři jsme nechali změřit skutečný obsah masa. U 12 vzorků jsme našli masa méně, než uváděla etiketa. V devíti případech se dala záporná odchylka vysvětlit nejistotou měření, ve třech případech byl však rozdíl v neprospěch spotřebitele neoddiskutovatelný.

Šlo o výrobky prodávané v Česku, a to Nowaco rybí prsty bez lepku, Schär Gluten Free Fish Fingers a Kaufland/K-Classic Fish Fingers. Na všechny tři výrobky jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci,“ shrnuje šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová.

Rybí prsty se typicky vyrábějí z masa bílých ryb, přičemž název konkrétního druhu ryby i forma použitého masa je většinou uvedena na obalu. Rybí prsty podle dTestu obsahovaly nejčastěji maso tresky aljašské alias pestré. Ve třech produktech použili výrobci formované mleté maso, zbývajících 13 výrobků neobsahovalo masovou drť, ale celé filety.

U tří bezlepkových výrobků dTest rovněž kontroloval, jestli lepek opravdu neobsahují. Tvrzení „bez lepku“ totiž znamená, že množství obilné bílkoviny nepřesahuje 20 mg/kg. „Celiaci mohou být tentokrát bez obav. Legislativním požadavkům vyhověly všechny tři bezlepkové výrobky. Výrobci nahradili pšeničnou mouku ve strouhance směsí rýžové a kukuřičné mouky,“ dodává zpráva.

nakupování finance Aktuálně.cz ekonomika potraviny maso ryba

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *