Čas výletů, pikniků a grilování je oficiálně tady. Všechno tohle samozřejmě může být ještě o kus zábavnější se sklenkou dobře zvoleného vína v ruce. Z nepřeberné nabídky přinášíme několik vín, která jsou pro léto přímo stvořená.
Pro milovníky bílého
Svěží, energická bílá vína jsou perfektním doplňkem k jídlu. Ryzlink rýnský 2015 kabinetní suchý ze Školního statku Mělník, připravený z hroznů mělnické viniční trati Liběchovská, se nemusí za nic stydět ani v tvrdé světové ryzlinkové konkurenci.
Klasická vůně vykouzlí úsměv na tváři každého ryzlinkofila, je stále energicky svěží, ale zároveň báječně nazrává. Suché, lehkonohé, šťavnaté s výraznou kyselinou a krásnou kombinací květinových a ovocných tónů v chuti… Odeznívání každého doušku jednoduše ponoukne k novému napití.
Víno existuje jak v běžné lahvi, tak v unikátní moderní verzi mělnického kalamáře, více než povedeném oživení místní tradice.
Pro milovníky červeného
Mnohá červená z Bordeaux patří mezi vůbec nejslavnější vína světa, najdete tam ale i spoustu méně známých producentů i neprávem opomíjených pokladů. Mezi ně rozhodně patří Château Le Puy z apelace Francs Côtes de Bordeaux.
Rodinný podnik už po 400 let, velcí propagátoři biodynamického hospodaření, kteří ovšem za celou svou historii pesticidy a podobné věci nepoužívali, a není to z jejich strany tedy jen nějaké sledování trendů.
Zkuste jejich mladičké nefiltrované, nesířené Cuvée Emilien ze špičkového ročníku 2015. Krásné ovocné, vyvážené seriózní červené s dominancí odrůdy Merlot, pár procenty Cabernetu Sauvignon a kapkou Carménère vás vyjde na 726 korun.
Bude skvěle zrát mnoho (desítek) let, ale k masu poskytne velké potěšení už teď. Pro výjimečnou příležitost a večerní posezení ve dvou neuděláte chybu s jejich elitním cuvée Barthelémy.
Pro milovníky bublinek
Zásadním aktuálním trendem jsou bubliny. Nejen champagne a prosecco, zasloužené pozornosti se dostává španělské cavě a sektům z celého světa.
Populární jsou kalné pét naty připravené obvykle nejstarší známou a trochu riskantní metodou, nalahvováním ještě nedokvašeného vína, které pak „dojede“ už v lahvi. Dalším buzzwordem do slovníčku je vulkanický, což jsou vína ze sopečných půd. V neposlední řadě je trendy, na lístcích zásadních restaurací i ve sklenkách vinných nadšenců, vyhledávat lahve z polozapomenutých, unikátních lokalit.
Vše výše uvedené splňuje Vulcanica z Pivnice Čajkov. Jsme na Slovensku, pod vulkánem Sitno. V lahvi tiché víno z Pesecké a Bratislavské Leánky rozkvašené moštem Pesecké Leánky následujícího ročníku.
Víno je perlivé, čerstvé, navinule ovocné, minerální, trochu divočejší, krásně šťavnaté a více než zábavné. Vyloženě volá po pití venku jen tak a k lehčím jídlům, než přijde na řadu porce z grilu. Dováží veltlin.cz, po lahvi cena 390 korun.
Tajný tip: Ke šťavnatému hovězímu hamburgeru zkuste místo piva suché růžové šumivé víno.
Například AT ROCA Rosat Brut Reservu, španělskou záležitost z oblasti Penedès, směs odrůd Monastrell, Garnatxa a Macabeo klasicky kvašenou v lahvi.
Čerstvý, minerální, šťavnatý kousek, s pěknou ovocností drobných červených plodů, snadno pitelný, ale zároveň hodný detailnějšího zkoumání. To vše jen za 449 korun.
A tady něco málo k poslechu. Cheers!
5 mýtů o růžovém víně aneb nenechte se opít ryšákem
Růžové víno, neboli rosé, si nabývá na popularitě jak u ostřílených znalců vína, tak u jeho občasných konzumentů z celého světa. Pokud jste si však mysleli, že je růžové víno pouhým módním výstřelkem posledních let, mýlíte se. A stejně tak jste na omylu, máte-li za to, že jeho růžovo-oranžová barva je výsledkem smíchání hroznů bílých a červených odrůd.
A protože zmýlená neplatí, v tomto článku uvedeme na pravou míru 5 nejrozšířenějších mýtů, které panují o růžovém víně!
1. Růžové víno se vyrábí smícháním červeného a bílého vína
Ačkoli tato domněnka z laického pohledu dává smysl, růžové víno se v naprosté většině vyrábí z modrých hroznů, jejichž rmut (rozemleté hrozny) se nechává jen krátce uležet, čímž dojde k charakteristickému zabarvení.
K typickým odrůdám, z nichž se na Moravě růžová vína vyrábějí, patří mj. Frankovka, Zweilgeltrebe, Svatovavřinecké a Cabernet Sauvignon, jež si neváhejte objednat v našem e-shopu!
2. Růžové víno se rodí jako červené a žije jako bílé víno
Další rozšířené rčení říká, že se růžové víno rodí jako červené víno, ale žije jako víno bílé. Je však pravdivé jen zčásti. Pro výrobu růžového vína je zásadní naležení rmutu z modrých hroznů po dobu pouhých 4 až 6 hodin, kdy se uvolní pouze menší množství červeného barviva. Teprve zbývající část výroby je víceméně totožná s výrobním postupem bílého vína.
Za svoji charakteristickou mladost a osvěžující chuť tedy růžové víno vděčí především krátkodobé maceraci.
3. Růžové víno je vhodné k archivaci
Naopak – růžová vína, stejně jako vína kořeněná a perlivá, k dlouhodobé archivaci doporučit rozhodně nelze, neboť jejich chuť i buket bývají v nejlepší kondici od 1 do 2 let od sklizně a poté klesají.
4. Růžové víno jako módní záležitost posledních let
Popularita rosé stoupá jak doma, tak ve světě. Ve Francii růžové víno několikrát vytlačilo v roční spotřebě bílé víno na 2. příčku, produkce růžového vína jde nebývale nahoru též ve Spojených státech a v Austrálii.
Za rostoucí oblibou rosé stojí nejen jeho osvěžující kvality, ale též kult mladosti, „romantické“ jméno i zbarvení, stejně jako zvyšující se počet soutěží a přehlídek růžových vín.
První zmínky o vínu narůžovělé barvy nacházíme již u Hyppokrata, tj. z období zhruba 400 let př. n. l. V českých zemích se počátky výroby růžových vín datují do 16. století. Přesto: název růžové víno u nás nemá dlouhou tradici a teprve nedávno vystřídal lidová pojmenování „ryšák“ či „růžák“.
5. Růžové víno jedině v létě
Míchané drinky s melounem, jahodami či malinami, jakož i vinný střik se u mnoha lidí bez růžového vína už neobejdou. Lehkost a snadná poživatelnost rosé jakoby jej předurčovala k požívání v horkých letních měsících.
Bylo by ale chybou omezovat se v jeho pití pouze na pár měsíců v roce. Zejména sladší růžová vína si dozajista vychutnáte i v zimě, což platí zvláště o tomto ledovém víně Cabernet Sauvignon 2011 od Vinařství Čech.
Kvalitní růžová vína různých odrůd od renomovaných moravských vinařů objednávejte za internetové ceny v e-shopu www.potreby-pro-vina.cz!
Přečtete si také:
- 10 faktů, které o víně možná nevíte
- Vše o víně – základní průvodce vína
- Proč se nebát nákupu vína na Internetu
nebo rovnou přejděte do kategorie Růžová vína na našem e-shopu
08.04.2015
Bílé, nebo červené víno? V létě si vychutnejte růžové
Foto: pixabay.com
Pikniky,
grilování i příjemné posezení na terase zalité slunečními paprsky si žádá
pořádnou dávku osvěžení. Až se budete příště rozhodovat, které víno zvolit,
dejte přednost zlaté střední cestě – růžovému vínu, které se díky své osvěžující
chuti hodí pro dlouhé letní večery. A pánové pozor, rozhodně to není volba
jenom pro dámy!
Není snad
častějších mýtů o víně než o tom růžovém.
Ať už jste si mysleli, že se „růžák“,
jak se mu někdy přezdívá, vyrábí smícháním červeného s bílým, je jen módní
záležitostí anebo ho pijí pouze ženy – mýlíte se. Má totiž mnohem větší
potenciál.
To by ho jinak lidé nepili už dva tisíce let! A navíc jím potěšíte
téměř každého. Vychutnají si ho i ti, kteří dají před klasickou skleničkou vína
přednost vinnému střiku.
Aby
v parných dnech osvěžilo, musí mít tu správnou teplotu. „Růžová vína se chladí podobně jako bílá na 7 až 9 stupňů.
Tak vynikne
harmonie chutí, a navíc i vůně,“ radí hlavní sommelier společnosti BOHEMIA SEKT
Martin Heřmánek. Teplotu vína udržíte správným výběrem skleničky.
Rosé se
podává v protáhlejších sklenicích s mírně uzavřeným vrchem
připomínající květ tulipánu, někdy označovaných jako tzv. ryzlinkové sklenice.
Jak vyzrát na párování s pokrmy
Platí jednoduchá poučka, lehké víno k lehkým jídlům. Zakousnout k němu můžete ovoce, jako jsou třešně, jahody a maliny nebo
i lehké ovocné dezerty. Čím je zákusek sladší, tím více zbytkového cukru by
mělo mít i víno.
„Velice příjemnou kombinací k růžovému vínu může být
například lehká pěna z kozího sýra, podávaná s jahodami, malinami
nebo jiným letním ovocem. Pokud máte raději slané, ideální je losos nebo lehčí
úprava vepřové panenky,“ dodává sommelier Martin Heřmánek. Ovocné
tóny a aroma vína můžete umocnit pikantními sýry s ořechovou příchutí.
Nejen k jednohubkám
Rosé se kromě tapas hodí i k různým hlavním jídlům. Ideální volbou jsou lehké pokrmy, například zeleninové a těstovinové saláty. Zapomenout však nesmíme na tataráček z lososa s créme fraiche a čerstvou pažitkou. Přejemné je i spojení s pečeným a grilovaným masem. V případě, že se řadíte k milovníkům asijské kuchyně, bude růžové víno také tím pravým společníkem.
Rosé, které máme rádi
Česká růžová vína se vyznačují mimořádnou odrůdovou
rozmanitostí a pestrostí. Jedničkou v loňském roce byla odrůda
Zweigeltrebe, mezi další oblíbence patří například André, Rulandské modré, Svatovavřinecké,
Merlot či Frankovka. Mezi odrůdami naleznete rozdíly ve vůni, chuti, ale i barevných
odstínech, které přechází od světle narůžovělých tónů po sytě růžové zbarvení.
Svěží chuť rosé jde ruku
v ruce s obsahem kyselin. Ty se z nápoje jeho zráním postupně
vytrácejí. A proto není „růžák“ většinou vhodný k archivaci. Mladá vína nejlépe
z předešlých dvou ročníků si vychutnáte nejlíp.
Jaké tedy vybrat?
Ne vždy se
trefíte do vkusu každého hosta. Až se příště budete rozhodovat, čím své přátele
potěšit, dobrým rosé s plnější chutí a výraznějším aroma nejspíš potěšíte
všechny. „Doporučil bych Chateau Bzenec Rosé ze stejnojmenného vinařství.
V chuti najdete pikantní kyselinky a tóny lesního ovoce, které vás
v letním odpoledni osvěží, a navíc si skvěle pochutnáte,“ radí Martin
Heřmánek.
Letní pohodu navodíte i „růžovkami“ z vinařství Habánské sklepy,
jehož rosé jsou nejprodávanější v tuzemsku.
Poznejte oblasti původu našich vín
Španělští vinaři poslední desetiletí pracují na kvalitativní přeměně. Marcos Eguren, Luis Canas, José Pariente, Agustí Torello, René Barbier patří mezi neujznávanější enology ve světovém měřítku.
Jejich autorská vína jako Alabaster, Teso la Monja, Kripta, Amaren, Hiru, Amancio, Clos Mogador, Espectacle, El Bosque nebo La Nieta patří mezi sběrateli nejvyhledávanější skvosty. Robert Parker, Wine Spectator a další oceňují danou přeměnu obvyklým bodováním mezi 96-100 body.
Rozdělení španělských vín
Španělská vína jsou proslulá svojí plností, rafinovaností a lahodnou ovocnou chutí, kterou vínům dodává ideální půda, klimatické podmínky a slunce. Španělská vína dělíme do šesti různých kategorií.
- Vino de mesa – stolní vína, většinou bez označení odrůdy, uvádí se rozdělení na červené a bílé víno.
- Vinos de la Tierra – vína, která nejsou pod denominací, mají však dostatečný místní styl a charakter. Ve Španělsku existuje 35 oblastí s tímto označením.
- Vinos de Calidad con Indicación Geográfica (V.C.) – vína z určité konkrétní oblasti, hrozny musí pocházet z tohoto místa.
- Denominaciones en Origen de Espaňa (D.O.) – víno z určité konkrétní oblasti. Je uvedena odrůda a zaručuje vyšší stupeň kvality. Jsou častokrát dávány přísnější podmínky na zrání vína a jsou povoleny pouze některé autoktoní odrůdy, kterým se tradičně nejlépe daří na specifické místní půdě. Dnes je ve Španělsku 67 D.O.
- Denominación de Origen Calificada (D.O.Ca.) – vyšší stupeň D.O., jako první jej získala v roce 1991 Rioja, později v roce 2001 získala toto ohodnocení oblast Priorat.
- Vinos de Pago (V.P.) – vína pocházející z vinařství v různých specifických klimatických a půdních podmínkách. Vína v této kategorii se vyznačují vynikající kvalitou.
Kategorie španělského vína podle délky zraní
- Joven– mladé víno. Uvádí se na trh rok po sklizni a doporučuje se zkonzumovat do jednoho roku. Uchovává si charakter odrůdy, svěžest i ovocnost.
- Cosecha – víno vyšší kategorie zrání, které může zrát několik měsíců v sudu a poté v lahvi. Uvádí se na trh většinou v roce, kdy jsou hrozny zpracovány na víno.
- Roble nebo také semi-crianza – zraje 4-8 měsíců v dubových sudech.
- Crianza – zraje nejméně 2 roky, z toho alespoň 6 měsíců (pro oblast Rioja a Ribera del Duero, kde Consejo Regulador udává přísnější podmínky, 12 měsíců) v dubových barikových sudech, což se odráží na jejich vůni a chuti. Většinou se používají sudy z amerických ale take francouzských dubů. Přibližně stejnou dobu potom zraje v lahvích.
- Reserva – vybraná červená vína nejlepších ročníků, která zrají rok v dubových sudech a další rok v lahvi. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Tato vína jsou vhodná k delší archivaci.
- Gran Reserva – vybraná červená vína z výjimečných ročníků, která zrají 5 let, z toho minimálně 2 roky v dubových sudech. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 36 měsíců v sudu a 24 měsíců v lahvi. Jsou těžší a vhodná pro delší archivaci.
Fermentado en barrica takto označovány jsou bílá vína zrající v barikovém sudu.
Bílá vína zrají většinou 6 měsíců v novém dubovém barikovém sudu.
Oblasti
Montilla Moriles D.O
Vinařská oblast v Andalusii v jižní části provincie Córdoba. Oblast je typická především produkcí sladkých desertních vín, jejichž výroba je podobná způsobu výroby sherry. Oblast s polokontinentálním středomořským klimatem s dlouhými horkými léty a krátkými zimami.
Půda je křídovitá, bohatá na vápník, a velmi úrodná. Vína se dělí na joven, crianza a generoso podle doby zrání. Joven Afrutado se vyrábí z odrůd Airén a Pedro Ximénez, je to mladé, lehké víno. Aperitif a Desert je suché a polosuché krémové víno.
Fino a Oloroso jsou vína zrající systémem Solera s vyšším obsahem alkoholu (15%).
Bílá mladá vína jsou lehká a ovocná, určená k okamžité spotřebě. Typickým produktem této oblasti je Pedro Ximénez. Má mahagonovou barvu, je sladké a medové s aromatem rozinek a pražených datlí.
Je povoleno vyrábět z těchto pěti hlavních odrůd: Pedro Ximénez, Moscatel, Airén, Baladí-Verdejo a Montepila. V roce 2013 dostalo víno Toro de Albalá Don P.X. Convento Seleccion ročník 1946 fantastických 100 bodů od Roberta Parkera.
Víno naleznete u nás v prodejnách.
Ribera del Duero D.O
Vinařská oblast na severu Španělska v Castilla a León. Tato oblast se vyznačuje skalnatým terénem a mírným klimatem vyznačujícím se horkým létem a chladnou zimou. Vysoké denní teploty a chladnější noci v období růstu vinné révy pomáhají optimální akumulaci toho správného aromatu v hroznech s vynikající kyselostí.
Důležitý je i silný vítr v chladných zimách a na podzim, který umožnuje ideální podmínky pro fermentaci díky nízké teplotě, kdy je dosažena znamenitá ovocnost, charakteristika pro kterou jsou vína slavná. Jílové a vápencové složky pod svrchní vrstvou půdy dodávají zdejšímu vínu jeho typický charakter. Consejo Regulador stanovuje přísné podmínky pro zrání vína.
Doba zrání musí být delší, než je běžné (viz. výšše).
Vína z Ribera del Duero jsou krásně aromatická a plná vína, která dělají radost znalcům i sběratelům.
Červená vína musí splňovat následující kritéria: minimálně 11,5% alkoholu a základem musí být minimálně 75% odrůdy «Tinta del País» nebo-li Tempranillo. Zbylé odrůdy mohou být y «Cabernet-Sauvignon», «Malbec», «Merlot», «Garnacha Tinta».
Mezi nejznámější vinařství z této oblasti patří Dominio de Atauta, Prado Rey, Dominio de Cair, Finca Villacreces nebo Vega Sicilia.
Rioja
Vinařská oblast na severu Španělska, vyznačující se označením D.O.Ca. Dělí se na podoblasti Rioja Alta, Rioja Alavesa a Rioja Baja. Přírodní region oblasti Rioja má různé druhy půd a klimatické podmínky, což vytváří rozdílný charakter vín. Ta nejlepší vína mohou být vyrobena pouze z těch nejlepších hroznů, a proto jsou vinice tak důležité.
Rioja Alavesa patří nepochybně k těm nejlepším vinařským regionům na světě. Vinice jsou většinou malé rozlohy a pokročilého věku. Rozkládají se na ne příliš úrodné vápenaté půdě, většinou na svazích, s ideálním mikroklimatem. Rioja je oblastí se silnou vinařskou tradicí, díky které je zdejší víno tak jedinečné. Zdejší hrozny jsou co do velikosti poměrně malé, ale výborné kvality.
Všechna práce na vinicích je většinou prováděna ručně.
Víná z oblasti Rioja navíc musí splňovat velmi přísná kritéria. Maximální výnostnost na hektar je 6500kg. Je povoleno zasadit maximálně 4.000 keřů na hektar.
Je povoleno vyrábět vína pouze ze 6 tradičních odrůd: tempranillo, garnacha, graciano, mazuelo, viura, malvasía de rioja a garnacha blanca. Mezi nejprestižnější a nejvíce oceňovaná klasická vinařství z této oblasti patří Sierra Cantabria, Artadi a Vina Tondonia.
Naopak mezi nejlepší moderní Rioji, které vyhrávají v současné době nejvíce cen patří vinařství Luis Cañas, Vinícola Real nebo Bodegas Izadi.
Valle de La Orotava D.O
Vinařská oblast z Kanárských ostrovů, konkrétně ze severu ostrova Tenerife. Jedná se o 361 hecktarů vinic v údolí Orotava od vrcholu Teide až k moři. Odrůdy používané v této oblasti jsou většinou listan blanco a listan negro. oslední roky se opětovně začíná pracovat i s místními odrůdami tintilla, moscatel, albillo, vijariego, marmajuelo a malvasía.
Vetšinou zde pracují malý vinaři a celý proces je dělán tradičně – manuálně. Jedním z předních představitelů je vinařství Suertes del Marquéz. Kultivují víno na vinicích i přes 150 let starých s velmi malou výnosností. Na druhou stranu charakter vín je díky velké koncenraci neuvěřitelný.
Charakteristická pro místní vína je pochopitelně i sopečná půda, které vínům dodává zcela jinou chuť i aroma.
Sardon de Duero D.O
Vinařská oblast na severu Španělska s letitou vinařskou tradicí ležící západně od Ribera del Duero. Proslulým vinařstvím z této oblasti je Abadía Retuerta.
Somontano D.O
Vinařská oblast v provincii Huesca v Aragonu. Somontano doslova znamená „pod horami“ minimálně 900m nad mořem, což přesně vyjadřuje charakter této geografické oblasti. Zdejší půda je tmavé barvy s vápenitými složkami. Díky vlhkosti pronikají kořeny vinné révy hluboko do půdy a získávají tím potřebné živiny. Nejlepší bílá španělská vína pocházejí právě z této oblasti.
Tradiční odrůdy jsou Tempranillo, Moristel, Garnacha, Viura (Macabeo) a Alcañon. Další povolené odrůdy jsou Pinot Noir, Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Merlot, Chenin Blanc a Gewürtztraminer. Známým vinařstvím z této oblasti je Enate jež fantastickým způsobem využilo místních podmínek k pěstování odrůd jako je Chardonnay nebo Gewürtztraminer.
Dalším známým vinařstvím je Vinas del Vero.
Navarra D.O
Vinařská oblast na severu Španělska. Region je známý především produkcí růžových vín z odrůdy Garnacha, ale v poslední době i kvalitních bílých a červených vín. Zahrnuje pět subzón: Valdizabre, Tierra Estrella, Ribera Alta, Baja Montaňa a Ribera Baja.
Podnebí je kontinentální s dostatečným množstvím srážek. 95% produkce této oblasti zahrnuje červená a růžová vína. Růžová vína z odrůdy Garnacha mají malinovou barvu, jsou svěží a ovocná.
Červená vína z odrůdy Tempranillo jsou svěží s aromatem červeného ovoce, z odrůdy Garnacha jsou plná a harmonická s aromatem černého zralého ovoce.
Bílá vína z odrůdy Chardonnay mají zlatavou barvu a krémové aroma. Také se vyrábějí sladká bílá vína z odrůdy Moscatel de Grano Menudo, která mají komplexní a svěží chuť s medovým aromatem. Je povoleno vyrábět z těchto odrůd.
Červená vína: Garnacha, Tempranillo, Cabernet Sauvignin, Merlot, Graciano a Mazuelo. Bílá vína: Viura, Chardonnay, Garnacha, Malvasia, Moscatel de Gano Menudo. Maximální výnosnost na hektar je od 6200 kg ve Valdizabre do 7800 kg na jihu oblasti.
Známým vinařstvím z této oblasti je Auzolan.
Sierras de Malaga D.O
Je ralativně mladá vinařská oblast (od roku 2001) na jihu Španělska v blízkosti města Malaga konkrétně v oblasti La Serranía de Ronda. Hrozny musí 100% pocházet z uvedené oblasti. Lze pracovat s autoktoními, ale i světovými odrůdami které se vhodně etablovali na místní podmínky.
Např: Petit Verdot, Cabernet Sauvignon, Merlot, Shyrah, Tempranillo, Garnacha, Cabernet Franc, Pinot Noir, Graciano, Malbec, Monastrell y Tintilla. Oblast je v ucithodné nadmořské výšce s charakteristickými podmínkami: studeným a vlhkým klimatem v zimě a velmi teplým v létě.
Nejuznávaněší vinařství z Rodny je Cortijo de los Aguilares.
Toro D.O
Vinařská oblast na severu Španělska v Kastilii a León v provincii Zamora. Drsné kontinentální klima atlantického charakteru se vyznačuje velkými rozdíly v teplotách mezi zimou a létem a malým množstvím srážek. Půda je písčitá.
Pro červená vína z této oblasti je typická odrůda Tinta de Toro, podobající se odrůdě Tempranillo, která dodává vínu charakteristickou vůni, svěžest a aroma. Červená vína z této oblasti jsou plná a bohatá, s aromatem zralého ovoce a tóny dřeva. Bílá vína jsou vesměs suchá s hořkostí v chuti. Je povoleno vyrábět z těchto odrůd.
Červená vína: Tinta de Toro, Garnacha. Bílá vína: Verdejo, Malvasía. Známými vinařstvími z této oblasti jsou Teso la Monja, Vetus a Numanthia.
Priorat D.O.Ca
Vinařská oblast na území Katalánska v provincii Tarragona. Je druhou vinařskou oblastí, vyznačující se označením D.O.Ca. Oblast je známá především svou produkcí vynikajících červených vín. Vinice se rozkládají na svazích na terasovitých pozemcích vysoko v horách ve výšce 100-700 m n.m.
Zdejší půdy jsou vulkanického původu s vysokým obsahem minerálních látek, obsahující části břidlice a slídy. Kořeny vinné révy jsou ve velké hloubce, aby dostaly potřebnou vlhkost, živiny a minerály. Tento druh půdy přispívá k mimořádné kvalitě vína. Pro klima této oblasti jsou charakteristická horká léta a chladné zimy doprovázené ledovým větrem ze severu.
Maximální výnosnost na hektar je 6000 kg. Je povoleno vyrábět z těchto odrůd.
Červená vína: tradiční odrůda Garnacha, dále Cariňena, Cabernet Sauvignon, Merlot a Syrah. Bílá vína: Garnacha, Macabeo, Pedro Ximénez a Chenin.
Červená vína mají třešňovou barvu, jsou dobře strukturovaná, s tóny zralého ovoce a vůní břidlicové půdy., v chuti je znát charakter půdy. Bílá vína mají nažloutlou barvu, aroma ovoce a horských rostlin s tóny lesa.
Mezi známá vinařství z této oblasti patří Costers del Priorat, Clos Mogador proslulého vinaře Reného Barbiera.
Rías Baixas D.O
Vinařská oblast v Galicii v provincii Pontevedra. Oblast je známá především svými bílými víny z odrůdy Albariňo. Zahrnuje pět subzón: Val do Salnés, O Rosal, Condado do Tea, Soutomaior a Ribera de Ulla. Centrem Val do Salnés je město Cambados.
Zóna je charakteristická vlnitými kopci, vinice jsou na svazích i v údolích. Půda je kamenitá s množstvím naplavenin. Vyrábějí se zde vína z odrůdy Albariňo. O Rosal se rozkládá na jihu podél hranice s Portugalskem. vinice jsou terasovité s typickou půdou obsahující mnžství naplavenin.
Contado do Tea se rozkládá na západě s četnými říčními údolími. Půdy jsou tvořené břidlicí a žulou.
Soutomaior se rozkládá na jihu od města Pontevedra. Půdy jsou lehké pískovité obsahující žulu. Ribera de Ulla se rozkádá na severu od města Pontevedra. Půdy obsahují množsví naplavenin. Vyrábějí se zde převážně červená vína. Zdejší atlantické klima se vyznačuje vlhkými zimami, silným větrem a velkým množstvím srážek.
Blízkost oceánu a okolní svahy jsou určující pro charakter hroznů. Je povoleno vyrábět z těchto odrůd. Bílá vína: Albariňo, Loureira, Treixadura, Caiňo, Torrontés a Godello. Červená vína: Caiňo, Espadeiro, Loureira, Sousón, Mencía a Brancellao. 90% všech vyrobených vín jsou bílá, převážně z odrůdy Albariňo.
Mezi nejlepší vinařství z této oblasti patří Pazo Seňorans.
Rueda D.O
Vinařská oblast v Kastilii a León v provinciích Valladolid, Segovia a Ávila. Oblast je známá především svými bílými víny z odrůdy Verdejo. Typické je kontinentální klima s velkými rozdíly mezi teplotami v zimě a v létě. Půdy obsahují velké množství naplavenin a jsou bohaté na železo a vápenec, jsou jílovité nebo písčité s dobrou prostupností.
Složení půdy umožňuje vyváženou kyselost vín. Je povoleno vyrábět z těchto odrůd. Bílá vína: Verdejo, Viura a Sauvignon Blanc. Červená vína: Tempranillo, Cabernet Sauvignon, Merlot a Garnacha. Maximální výnosnost na hektar je pro bílá vína 8000 kg (10000 kg pro keře s laťkovou mříží).
Mezi známá vinařství z této oblasti patří José Pariente nebo Roland Gallareta.
Cava D.O
Cava je španělské šumivé víno, které se vyrábí tradiční metodou šampanizace. To znamená, že sekt prošel druhotným kvašením přímo v láhvi. Asi 95% celkové produkce Cavy se vyrábí v oblasti Penedes jižně od Barcelony ze tří místních odrůd révy: Xarel.
lo, které dodává sektu barvu a sílu, Macabeu, charakteristická svou jemností, a Parellada, propůjčující Cavě vůni. Cava se vyrábí následovně. K základnímu bílému vínu se přidává tirážní likér – směs kvasinek, vína a cukru. Víno se uzavírá do lahví, které jsou uloženy v hlubokých chladných sklepích.
Probíhá zde pomalé kvašení po dobu min. 9 měsíců. Kvasinky promění cukr na oxid uhličitý. Kromě bublinek vznikají v lahvích také kaly. Lahve se musí denně pootáčet, aby se kaly dostaly k hrdlu a po konci druhotného kvašení jsou spolu s hrdlem zmraženy a odstřeleny. Láhev je dolita tzv.
expedičním likérem, (víno nebo je přidán i cukr), poté je znovu uzavřena korkovou zátkou zajištěnou drátěnou pojistkou, aby nedošlo k vytlačení zátky.
Láhev je nakonec opatřena etiketou a před samotnou expedicí se nechá ležet. Každé španělské víno s označením Cava musí být vyrobeno dle této tradiční metody druhotného kvašení. Aby byla zaručena jakost sektu Cava, je Evropskou unií uznaná ochranná známka původu D.O. Cava. Nejvýznamnějšími výrobci Cavy jsou Agustí Torelló Mata, Recaredo nebo nově AT Roca.
Vinař Hort dělá známá růžová vína
Důraz na výběr zdravé suroviny s vyšším obsahem cukru a na skladbu odrůd klade vinař Jiří Hort, který je zakladatelem dobšického Vinařství Hort. Jeho filozofií jsou proto dvě důležitá slova: odrůda a poloha. Sám vinice nevlastní, ale vybírá odrůdy z nejlepších poloh. Při vinaření se nebojí novinek a experimentů.
Největší úspěchy má přitom se svými růžovými víny. Je zakladatelem Asociace vinoték ČR, mezinárodní výstavy růžových vín Jarovín rosé a apelačního systému VOC Znojmo.
Kdy a jak vinařství vzniklo?
Vinařství funguje od roku 1999, kdy jsem se rozhodl začít vyrábět vína sám. Měl jsem už s výrobou vína i obchodem zkušenosti, tak jsem se rozhodl, že půjdu vlastní cestou.
Kdo vám s vinařstvím pomáhá a kolik máte zaměstnanců?
Nemám žádné zaměstnance. Pouze na lahvování, na sezonní práce a kampaně si najímám brigádníky. Jinak mi se vším pomáhá manželka.
Jaký je objem výroby?
Osmdesát tisíc lahví. Je to šedesát tisíc litrů vína. Nenajdete u nás sudové víno.
Na výrobu vína pěstujete vlastní hrozny nebo je nakupujete?
Nemám žádné vlastní vinohrady. Nevidím to jako svoji nevýhodu, ale spíše jako výhodu. Nejsem odkázaný na jednu polohu vinic, takže si vybírám ty nejlepší polohy pro danou odrůdu. Kdybych měl jednu vinici, ne všechny odrůdy bych na ní mohl pěstovat.
Odkud tedy hrozny nakupujete?
Můj rádius je Znojemsko, Mikulovsko a červená vína jsem vyráběl z oblasti Velké Bílovice a Velké Pavlovice.
Která vína nejvíce preferujete?
Co se týká bílých vín, tak jsou odrůdy, které mi nejvíce sedí. Patří mezi ně Sauvignon, ryzlinky a Veltlínské zelené. Proto tady taky vzniklo sdružení VOC.
Protože znojemská apelace ukazuje, že právě tyhle odrůdy jsou na Znojemsku nejlepší. Když pominu VOC vína, tak mezi mé nejoblíbenější patří vína růžová. V roce 2009 jsem kompletně ukončil výrobu červených vín.
To je už vůbec nevyrábíte?
Právě naopak. Výrobu jsem přesunul do Francie do oblasti osmnáct kilometrů vzdálené od Châteauneuf-du-Pape.
Každé dva měsíce do oblasti létám a víno vyrábím z padesát let staré vinice s odrůdami grenache se syrahem. Na trhu bude až za tři roky, protože jsem vše teprve zpracoval. Víno je teď v sudech a minimálně rok a půl bude prodýchávat.
Potom dám odrůdy dohromady a provedu kupáž. Víno nalahvuji a zase více než rok nechám uležet.
V jaké cenové kategorii jsou vaše vína?
Zákazník si u nás může koupit víno od sto padesáti korun. Pod tuto kategorii nejsem ochoten vyrábět.
Jakou metodou vína vyrábíte?
Používám moderní i tradiční výrobu. Při vinaření se nebojím novinek a experimentů, jsou-li v souladu s přírodou a přirozenou tvorbou vína. Naše vinařství se stále více zaměřuje na battonage a metodu sur-lie (metody využívající delšího ležení vína na zdravém kvasničném kalu, pozn. red.).
Kde si může zákazník koupit vaše vína?
V nabídce mám kolem třiceti bílých, červených i růžových vín. Jsou v nabídce ve vinotékách a restauracích po celé České republice.
Kolik vlastníte sklepů?
V současné době mám dva sklepy. Jeden je turistický a zároveň archivní a druhý je výrobní. Ten je starý dvě stě let a postupně ho opravujeme.
Kterých ocenění si vážíte nejvíce?
Asi nejvíce mě potěšila velká Zlatá medaile z Cannes s vínem Cabernet Sauvignon pozdní sběr rosé 2008. Je to největší světová výstava růžových vín.
Založil jste VOC, co na fungování po roce říkáte?
Kdo jiný by měl fungování VOC chválit než já? Jsem rád, že jsem jej uvedl v život. Spousta lidí neví, co tahle tři písmenka znamenají.
Je to zlato, které jsme přinesli do Znojma. Lidi časem pochopí, že je to nejvíce, co jsme pro region mohli udělat. Příští týden se uskuteční druhý ročník festivalu VOC. Je to pro nás největší svátek, který jsme mohli zavést.
Věřím, že se z toho stane jakési druhé znojemské vinobraní.
Tip sklepmistra
Ryzlink rýnský 2008 VOC Temperamentní víno žlutavé barvy, ve vůni je výrazný projev meruněk a pomerančů, v chuti dominuje opět meruňka s medovým podtextem. Víno má výraznou kyselinu, je svěží a plné. Je vhodné k sladkovodní rybě, či králíku na svíčkové s karlovarským knedlíkem.
Suché víno: alkohol: 12 %,
kyselina: 7,5 g/l
cukr: 5,2g/l
Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každou středu ve Znojemském deníku Rovnost.
Letní láska v podobě růžového vína
Růžové víno je symbolem svěžesti, lehkosti, léta, romantiky a mládí. A právě svou vyhlášenou svěžest tento druh vína získává hned po svém zrodu, tedy ve chvíli, kdy se z červeného stává růžové.
Dnes je již všeobecně známo, že růžové víno nevzniká slitím červeného a bílého vína. Říká se, že růžové víno se rodí jako červené, ale zbytek života prožije jako bílé. Rmut z modrých odrůd révy vinné se nechává naležet 4 až 6 hodin, tedy jen tak dlouho, aby se ze slupek uvolnilo pouze vinařem požadované množství červeného barviva.
Pak se mošt oddělí a další výroba probíhá stejně jako u bílého vína. Od růžových vín očekávaná svěžest jde ruku v ruce s obsahem kyselin, které se zráním z vína vytrácejí. Tudíž růžová vína nejsou vhodná k archivaci, ale pijeme je mladá, ideálně z předešlého ročníku.
Víno vychlazené na 8–12 °C, nebo podávané na ledu, bude ideálním společníkem při piknicích, grilování i za líných teplých letních večerů.
A je tu rosé…
První zmínky o růžových vínech pocházejí od Hippokrata (400 př. n. l.), který k jeho popíjení nabádal své pacienty.
Největší rozmach růžového čili rosé ale nastal ve středověké Francii, kdy se na vinicích společně pěstovalo červené Pinot Noir a bílé Pinot Gris. U nás se růžová vína začala vyrábět v 16.
století a stejně jako ve Francii se hrozny sbíraly na vinicích se smíšenou výsadbou.
Všechny styly v růžové
Růžová vína můžeme rozdělit do mnoha stylů. Nejlépe podle místa původu a zbytkového cukru. Ve střední Evropě máme vína ovocitá s vyšší kyselinkou. Ve Francii jsou oblíbená hlavně polosuchá.
Nejznámější jsou svěží růžová z Provence, kde se vyrobí 2/3 veškeré produkce rosé. Kořenitější jsou pak z Cotes du Rhône, Tavelu či Bandolu a Loiry (Rosé d’Anjou), lehce ovocná z Bordeaux.
Nesmíme zapomenout na luxusní růžová z Champagne, kde jejich roční výroba činí 5 % celkové produkce.
V Itálii si pochutnáme na růžovém Rosatu, většinou s chutí třešní a pomerančové kůry. Zkuste ale i Chiaretto nebo Cerasuolo.
V Německu najdeme růžová vína pod názvy Roséwein, nebo také Rotling a Schillerwein, která se vyrábějí ze směsi červených a bílých hroznů.
V Rakousku je to Schilcher, které má většinou velmi tmavou výraznou barvu. Ve Švýcarsku Süssdruck, ve Španělsku velmi plné Rosado z odrůdy Tempranillo.
Ilustrační foto Autor:
Rosé z Nového světa vynikají výraznější barvou, vůní i chutí, často provázenou exotickými a smetanovými tóny.
Na piknik i do koktejlu
Primární růžové tóny chutí jsou ovocné, připomínají zejména červené ovoce, citrusy, melouny, rebarboru. Samozřejmě v závislosti na odrůdě a místě původu. Tato chuť nám dává na výběr ze široké škály možností párování s jídly.
Lehká suchá růžová vína (Provence, Loira nebo například naše růžová z odrůd Svatovavřinecké, Frankovka) kombinujeme se saláty, kozími sýry, mořskými plody, mimořádně se k nim hodí lehké úpravy krevet.
Plnější kořenitá suchá z Francie (údolí Rhôny, Languedocu), Španělska či Argentiny zase výborně umocní zážitek z grilování.
Skvělá budou ke grilovanému kuřecímu masu s bylinkami a avokádovou salsou, k rybám, jako je losos nebo tuňák s citronovým máslem, k jehněčímu, paelle, ovčím sýrům. Perlivé sladké růžové víno si rozumí s ovocnými koláči a nadýchanými muffiny.
K létu patří nejen grilování, ale i pikniky. Do košíku s růžovým přibalte sendviče se sýrem, s prosciuttem, chřestem, lososem. Sladší verze doplní ovocné saláty. Růžová vína lze nádherně využít i v koktejlech. Zkuste jednoduchý koktejl z růžového vína, višňového džusu, lesního ovoce a trochy růžového sektu. Nebo růžové portské s tonikem a mátou.
Článek vyšel v časopisu F.O.O.D.
Autor: Tereza Krajčíková
Chvála růžového vína: Jak vzniká pikantní a svěží rosé z Moravy?
17. 08. 2014 | Doba čtení 8 minut
Obliba růžových vín v posledních letech téměř raketově vzrůstá. Přitom ještě před deseti lety se dnes tak populární „růžovky“ na celkové spotřebě vína u nás podílely pouhým procentem!
Doba se mění a podíl dříve téměř neznámých růžových vín se zvýšil na několik procent, přičemž ve vyšších jakostních kategoriích, které musí projít chuťovou komisí při Státní zemědělské a potravinářské inspekci, dosahuje dokonce celých sedmi procent.
Osvěžující, leké a pikantní
Důvodů pro stoupající oblibu růžového je hned několik. Především spotřeba růžového vína obecně stoupá v celé Evropě – je to trend. Například ve Francii v roce 2006 růžová vína představovala 9 % z celkového objemu výroby francouzských vín, dnes je to více než 11 %, což je při velkém objemu výroby vín ve Francii v absolutních číslech obrovské množství.
Růžová vína jsou totiž velmi osvěžující, pikantní, často mívají jemný zbytek cukru. Mívají také méně alkoholu a i proto se hodí k různým oslavám či ke dnes oblíbenému grilování. Vzrušivá je u nich jejich růžová, často variabilní barva.
Většinou se pijí vychlazená a lze je dokonce podávat i s ledem (což u červených ani bílých vín není etické) a lze z nich připravovat skvělé míchané nápoje.
Na Moravě vznikají výtečná růžová vína Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Z jakých odrůd se růžové víno vyrábí?
K výrobě těchto vín jsou rovněž vhodné odrůdy, které nemají příliš barviva ve slupkách – Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal případně Zweigeltrebe jsou právě na Moravě hojně pěstované. Naopak obtížné je vyrobit růžové víno z intenzivně zabarvených slupek bobulí, jaké má např. Dornfelder.
Tajemství růžové barvy
Zajímavý je přístup jednotlivých zemí k označování růžových vín. Obecně je v Evropě povolena výroba růžových vín jen z modrých hroznů rychlým odlisováním, aby se do moštu nedostala barviva.
Poslední úprava stávajících platných českých zákonů a vyhlášek pro pěstování révy vinné a výroby vína, které se týkají růžových vín, je z roku 2012. Ta definuje, že vína rozdělujeme na bílá, červená a růžová. Růžová lze označit jako „rose“ nebo „rosé“, anebo růžové.
Je zakázáno je vyrábět mísením červeného a bílého vína.
Mísení povoleno?
Nově se však do zákonů ČR dostalo označení „růžák“ nebo „ryšák“. „Takto mohou být označena vína vyrobená ze směsi vinných hroznů nebo hroznového moštu z bílých, případně červených a modrých hroznů,“ uvádí prováděcí vyhláška zákona o vinohradnictví a vinařství (zákon 321/2004 Sb.)
Rosé je jako stvořené k letnímu posezení venku Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Možné smíchání hroznů, případně moštu (pozor, nikdy hotového vína!) z modrých a bílých odrůd tak trochu zmírňuje přísnost, která v Evropské unii při výrobě vína stále platí. Ovšem některé státy, jako např. Španělsko a Itálie, mají výjimku a mohou u určitých, dlouho historicky vyráběných vín míchat při výrobě růžového vína červené a bílé víno. Naopak úplně povoleno je míchání červených a bílých vín např. v USA, Chile, Argentině, Austrálii i na Novém Zélandu.
Pivoňková, nebo spařený vepř?
Jaké jsou barvy růžových vín? Je vytvořena celá stupnice a škála velmi zajímavých barev. Český jazyk je přímo stvořený pro pohrávání si s odstíny růžových vín. Např. starorůžová, lososová, korálově růžová, pivoňková, cibulová, koroptví oko, často se používá výraz „vína z Provence“. Vedle těchto poetických názvů tvoří barva zvaná „spařený vepř“ výjimku.
Co znamená Claret?
Často se také setkáváme s označením vín „claret“. U nás to dříve mohlo být růžové i bílé víno z modrých hroznů.
Podle právní úpravy z roku 2012 je „claret“, „clairet“ nebo „klaret“ definován jako „bílé víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení“.
Ale například u francouzských vín se můžeme setkat i s označením světle červených vín jako „claret“. Bílá vína z modrých hroznů se pak ve Francii označují jako „blanc de noirs“.
Moravské rosé má úspěch i v zahraničí
Tolik exkurz do zákonů i zahraničí, vraťme se k moravským a českým vínům.
Fakt, že růžová vína jsou oblíbená stále více, a to především u žen i mladší generace, si uvědomují nejen samotní vinaři, ale i instituce, která je určena na podporu moravských a českých vín, a tou je Vinařský fond ČR.
Tak lze v časopisech, na billboardech, v obchodech i u samotných vinařů najít různé reklamní materiály, včetně receptů na míchané nápoje i využití v gastronomii.
Růžové víno se vyrábí rychlým lisováním červených hroznů Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Skvělé jsou i úspěchy moravských výrobců na světových výstavách vín. Hodnotitelé okouzlují vyšším aromatem a typickou pikantností. Např. Znovín Znojmo se svými několika šaržemi z odrůdy Cabernet Sauvignon dobývá jednu výstavu za druhou.
Musím se pochlubit, že jsme získali Stříbrnou medaili na mistrovství růžových vín ve Francii – LE MONDIAL DU ROSE 2013, vítězství v obou kategoriích Sauvignon Forum 2013, ale i vítězství mezi tuzemskými výrobci v soutěži prestižního vinařského časopisu Wine&Degustation. Podobně úspěšně si vede i mnoho dalších moravských výrobců.
Růžové je lepší vypít nežli skladovat
Růžová vína se příliš nehodí k dlouhé archivaci, protože ztrácejí na svěžesti a pikantnosti. Nejlépe je vypít mladé růžové víno vždy do dalšího ročníku. Archivovat snad lze pouze růžové Rulandské modré.
Recept na lesní ticho
Na závěr připojuji recept z Růžové kuchařky, kterou vydal Vinařský fond. Jmenuje se Lesní ticho a při jeho výrobě potřebujeme: polosuchý Cabernet Sauvignon rosé z moravských nebo českých vinic, borůvkový džus, borůvky, led a perlivou vodu.
- Do sklenice vložíme nejprve led z neperlivé vody, který zalijeme do půlky borůvkovým džusem a dolijeme vínem a perlivou vodou.
- Nakonec nápoj ozdobíme několika borůvkami.
drink lesní ticho Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Rubínová barva nápoje uprostřed sklenice se postupně mění směrem k okraji sklenky až do lososově růžové. Cabernet Sauvignon se velmi dobře pojí s tóny čerstvých borůvek a borůvkového džusu. Výsledkem je pak velmi osvěžující lehká chuť.