Rozhovor: Šátek je jen pro zdravé děti

Pavla: Ahoj Kristýno, děkuji za tvůj čas. Vybavíš si ještě, jak jsme se vlastně seznámily?

Kristýna:Ahoj Pavlo. Myslím, že to bylo v nosící skupině na sociální síti, když jsem začínala pracovat s dětmi s postižením a sháněla jsem šátek, který by byl dostatečně nosný. Tys mi tehdy nabídla, že si jich od tebe můžu pár vyzkoušet.

Pavla: Vybavuji si, že jsi měla šátek Šanami a zkoušelas to s ním. Bylo to nepohodlné a tak jsi hledala rady. Pracovala jsi tehdy jako ošetřovatelka, co bylo náplní tvé práce – tehdy brigády při škole?

Kristýna:Měla jsem Šanami, který jsem sehnala někde v kamenném bazaru za pár korun.

Ještě jako zcela neznalá ???? Pracovala jsem jako osobní asistentka pro děti s postižením: doprovázela jsem děti s různými formami postižení ve všech běžných denních činnostech doma, ve škole i ve školce.

Začínala jsem u jednoho dítěte brigádně, ale velmi brzy jsem si přibrala dětí více a ještě při škole pracovala na stejné pozici na hlavní pracovní poměr ????

Pavla: Musím říct, že šátek je báječná věc, ale nerozumím tomu, jak jde spojit šátek a péče o děti s různými formami postižení zejména u osoby pečující, nepříbuzné. Jak tě napadlo, že by šátek mohl být prospěšný?

Původně šlo o vysloveně praktickou stránku věci: děti se tak zkrátka jednoduše přemisťují třeba po velkém bytě nebo domě nebo na výletě v lese, na letním příměstském táboře…

Pracovala jsem, až na jednu výjimku, s dětmi nechodícími a úplně ležícími, přičemž nejmladšímu chlapci byly čtyři roky a nejstaršímu děvčátku osm – otázka pohodlného přenášení pro mě byla na místě (ani jedna z rodin neměla doma např. zvedák).

Postupně jsem si uvědomovala i další výhody šátkování zejména u dětí s takto specifickými potřebami: dítě, které převážně pouze leží, se nošením v šátku dostává do vertikální polohy, kterou jinde než v náručí nemá možnost poznat. Vidí tak svět z perspektivy, kterou ve své přirozené poloze nezažije.

Ergonomické nošení navíc nutí děti setrvat v poloze aktivního sedu, nutí je zapojovat a aktivovat svaly na nožičkách, což je zvlášť prospěšné, má-li dítě poruchu pohybového aparátu. A samozřejmě v neposlední řadě taky naplnění potřeby fyzického kontaktu dítěte, možnost i s nechodícím dítětem třeba tančit apod. ????

Pavla: Tančit? Jak na tanec v šátku postižené děti reagují?

Kristýna:  

Výborně!

Mají pocit, že opravdu tančí. Navíc jsem se nesetkala s dítětem s postižením, které by nemělo rádo hudební aktivity.

Pomocí šátku mohly být hudebně aktivní zase jiným způsobem ????

Pavla: To je pravda, ale nedovedu si představit, jak reagují. Zmiňuješ i děti s úplným postižením.

Každé dítě nějak reaguje. Každé dítě komunikuje, jen některé způsobem, kterému třeba úplně nerozumíme. I děti s těžkým kombinovaným postižením umí projevit emoce, poznáš na nich radost, smutek, nadšení, lásku, důvěru… jen to není způsob podobný tomu, jakým se projevují zdravé děti.

• Při prvním setkání nejspíš ani nepoznáš, že se takové dítě směje. Při stém už se směješ zároveň s ním ????
• Pavla: Ještě k typu šátku, jaký šátek ti tedy plně vyhovoval i pro tvé nejtěžší svěřence?
• Kristýna:
• Pavla: Klidně značku, nebo ideálně popiš vlastnosti, které ti sedly – gramáž je jen číslo, takže popisu více prospěje když zmíním délku, šířku, tloušťku v ruce, nadýchanost, vzor, barvy atd.

Kristýna: Obecně samozřejmě nosné šátky s gramáží kolem 360, ale zároveň co nejméně dekovité.  Nevyhovovala mi čistá bavlna – přece jen děti byly těžší, i kolem patnácti až dvaceti kil, a člověk se zapotil.

Byla mi příjemná příměs tencelu, šátek bavlna/tencel nakonec i vlastním. Tencel velmi dobře sál pot a zároveň nejméně vadil dětem – mám rozporuplnou zkušenost např.

s merinem, které je úžasně funkční, ale zároveň dokáže určité procento dětí poměrně dráždit.

1. Pavla: Díky, jak na tvé nošení v šátku reagovali rodiče dětí?
2. Kristýna: Rodiče byli nadšení z toho, že někdo cizí chová jejich milované děti jako svoje vlastní. ????
3. Jedni rodiče si vlivem mého nošení jejich dítěte nechali poradit značku a ušít nosítko, které pro dítko používají dodnes ????
4. Pavla: Byli tedy i takoví, co se pro šátek nebo nosítko také rozhodli?

Nebo byli spíše přesvědčeni, že by jim to nešlo jako tobě? Žádali tě o zaučení?

Kristýna:

Jak jsem zmínila, jedni rodiče si skutečně nechali ušít nosítko na míru. Ve většině si ale spíše netroufali, i když se se zájmem podívali, jak vážu.

Jedna maminka mi říkala, že nosila holčičku v Ergu ještě jako batole, ale nenapadlo ji, že s vhodným šátkem to jde i mnohem déle ????

Čím to je, že jsi odvážná, mladá žena, co se nebojí dělat věci jinak? Sama jsi přece ještě neměla vlastní nošené děti. Jak tě napadlo, že by mohlo být nošení prospěšné i jako terapie?

Nějak se mi nezdá, že by vám to radili v kurzech. ????

Ve škole jsme se o šátkování skutečně neučili :-)) I když ještě nemám vlastní děti, vždycky kolem mě nějaké byly a já k nim vždycky tíhla. Obecně docela ráda zkoumám nové možnosti, zkouším nové věci. Sama jsem navíc hodně kontaktní člověk a věřím v léčivou sílu vztahu – ten se s dětmi, které lze stimulovat často jen hapticky (dotykem), utvrzuje nejlépe právě skrz ten přímý kontakt.

Zkrátka jsem tak nějak pochytila, že existují šátky, párkrát jsem nějakou maminku viděla nést své miminko, a když jsem pak začala pracovat s těmito dětmi, napadlo mě, že by to mohla být možnost i pro ně.

Dokázala bys teoreticky posoudit vliv nošení na rozvíjení dalších schopností dětí? Mimo léčení vztahem, léčení emocemi, která jsi zmínila? Například vliv na hrubou a jemnou motoriku?

Myslím, že to nedokážu posoudit úplně objektivně  (to by přece jen musely spíše rodiny dětí a při mnohem častějším nošení, než jsem jim mohla poskytnout). Nosila jsem děti vesměs ležící, z nichž u některých se vůbec nedalo hovořit o jemné motorice  (můj nejpoctivější nošenec nebyl schopen ani stisknout ručičku v pěst).

U čeho věřím, že nošení výrazně prospívalo, bylo zapojení vertikální polohy k umožnění instinktivních pohybů rukou, tzv.

úchopových reflexů, které sice jsou projevem celkového opoždění organismu (přece jen, u zdravých dětí mizí v kojeneckém věku), ale lze jich využít právě pro větší zapojení ručiček na bázi instinktivního projevu.

Dále ona vertikální poloha ve správně ergonomicky uvázaném šátku určitě podporuje motorické schopnosti dětí skrz zmíněný aktivní sed. Často jsem cítila, jak i zcela ležící děti  (ty, které si samy ani nesednou, ani se nepřevalí ze zad na bříško či naopak), v šátku „pérují“.

Jak ses naučila vázat? Stačila ti videa na internetu? Měla jsi z toho respekt nebo ti to přišlo snadné?

Převážně z internetu ???? Videa mi na většinu úvazů stačila – přeci jen je jich dneska plný internet.  Z prvních úvazů jsem respekt měla, potom už mi to přišlo jednodušší, logické.

Jaké jsou zkušenosti s polohováním dítěte v šátku? Má podle tvého názoru vliv na nošení váha?

Váha záleží na typu postižení. „Moje“ děti vážily v sedmi letech cca 16kg – přeci jen je podstatná část tělíčka málo osvalená. Pravda je, že z nahazování ležícího dítěte – sedm let, sedmnáct kilo – do šátku jsem se řádně osvalila i já :-)) Protože může jít o výškou průměrné dítě, je důležitá kromě nosnosti šátku i jeho šířka.

U šířky šátku pod šedesát centimetrů se optimální polohy a „od kolínka ke kolínku“ dosahuje jen velmi těžko. Takhle velkého nošence s takto specifickými potřebami je ideální usazovat do šátku z výšky „pracovní plochy“ (obvykle je to výška přebalovacího stolu, Vojtova stolu apod.

, který rodiny dětí s postižením mívají velmi často k dispozici), kdy se kraj této plochy využije jako prostor k podepření zadečku během utahování šátku.

Často jsem děti vázala do šátku tak, že jsem uvázala kapsu ze šátku na sebe, dítě posadila na kraj přebalovacího stolu, přemístila ho na svoje tělo pod šátek tak, že bylo stále usazené na kraji stolu, a postupně utahovala cípy.

U vázání na záda jsem postupovala stejně, akorát jsem dítě posadila na stole už položené v šátku a sedící jen dotahovala na sobě – u předních úvazů se ještě dá dítě „nahodit“ do kapsy šátku shora, když není po ruce pracovní plocha, u zadních se to už nedá. Ohledně polohování přímo v šátku pak jde o konkrétní dítě: děti s výrazným fyzickým handicapem bývají např.

poměrně často spastické – trpí stahy svalů, propínají se do luku, stahují končetiny i během úvazu. Polohování do šátku pak vyžaduje hlavně čas a trpělivost, protože stahy lze uvolnit jemným houpáním, uklidňováním, hlazením. Některé ležící nebo nechodící děti mají zase výrazné anatomické změny, např. časté vybočení kyčle.

Tady rezignujeme na to, aby dítě bylo navázáno „rovně“, protože to fyziologicky prostě není možné, zvažujeme, jestli není lepší boční úvaz, i u takto velkých dětí může být v takovém případě dítěti pohodlnější a prospěšnější, když má nožičky v šátku složené pod sebou „na žabičku“ místo toho, aby jimi objímalo tělo nosícího člověka (byť vzhledem ke své velikosti je toho sedmileté dítě normálně schopné). Je v každém případě nutné pracovat se šátkem opatrně a myslet na možnosti tělíčka každého konkrétního dítěte a na to, co mu má nošení přinést.

Záleží samozřejmě vždycky taky na tom, jak na tom dané dítě celkově je – nosila jsem šestileté dítě, které bylo mentálně skutečně šestileté, ale tělíčko mu fungovalo jako novorozenci  (nedrželo hlavičku apod.).

Tam bylo třeba vždycky pokrýt šátkem celá záda až po ramínka, jako u novorozence, a v případě potřeby i hlavičku zafixovat – a to klidně i zatracovanou tenkou plenou srolovanou za lemem šátku – nebráníme tím dítěti v přirozeném záklonu, protože přirozeně ho takové dítě není schopno.

Dbáme taky na to, aby při delším nošení neleželo opřené pouze o jednu tvářičku – hlavičku otáčíme, vnímáme, jak dítě v šátku reaguje na změnu. Jiné dítě třeba hlavičku bez potíží drželo a nesneslo ručičky schované do šátku.

Jako je jiné každé zdravé dítě, tak je to i u dětí s postižením – žádné není stejné jako druhé, každému je třeba se věnovat individuálně podle jeho vlastních možností a potřeb – a to platí i u šátkování.

Kristýnko, závěrem. Co bys vzkázala rodičům postižených dětí, začátečníkům v nošení v šátku?

Obecně asi úplně to stejné, co bych vzkázala rodičům všech dětí: vaše děti vás potřebují, ať jsou jakékoliv, ať vypadají jakkoliv, ať jsou žluté nebo fialové, ať mají jakékoliv číslo diagnózy.

Potřebují vaši vůni, váš hlas, vaše teplo, vaši náruč, potřebují blízkost a bezpečí. 

Nošení je ideální způsob, jak poskytnout všechno tohle v jednom balíčku ???? A pokud nevíte, jak na to, nebojte se zeptat, oslovit nosící kamarádku nebo poradkyni, zajít na nosící veletrh nebo na sraz, půjčit si nosítko z půjčovny nebo se zapojit do testování šátků. Pokud má vaše dítě vážné problémy s kyčlemi (např. luxaci), poraďte se s odborníkem, který je jinak nošení nakloněn, jak ve vašem případě správně nosit, aby byly kyčle vzhledem k deformaci ve správné poloze. Určitě se najdou děti, kterým se nošení nelíbí – ale z mé vlastní zkušenosti neexistuje dítě, které by se nosit nedalo ???? Tak se nebojte a noste!

ŽENA-IN – Šátek, nosítko, nebo kočárek? Po rozhovoru s Ninou Garden budete mít jasno

Nosit miminka v šátku či nosítku, to se za našich maminek příliš nenosilo. Zato dnes se těší stále větší popularitě. A rozhodně ne jen u takzvaných alternativních rodičů. V čem je lepší, než kočárek, a hrozí i v něm miminku nějaké nebezpečí? O tom jsem si povídala s Ninou Garden, která se této problematice už dlouho věnuje.

Některé maminky preferují kočárek, jiné miminka nosí. Co z toho je lepší varianta?Obě jsou dobré, záleží jen na preferenci maminky. Není to nějaké dogma, že kdo miminko nenosí, je špatný. A ani to, že maminka, která používá šátek nebo nosítko, musí dítě jen nosit. Může kombinovat obě varianty.

Ale maminky by se neměly nošení obávat, měly by to alespoň vyzkoušet. Není jen pro takzvané alternativní ženy. Často slýchávám, že s tím má problém hlavně starší generace, za nich byly informace jiné. Ale maminka by měla následovat své instinkty. Jestli jí to vyhovuje, tak ať to tak dělá. Vždyť to není žádná novota. Než se začaly vyrábět kočárky, lidé děti nosili. I u nás.

Když maminka potřebovala jít na pole pracovat, tak vzala dítě do šátku.

Jaké jsou tedy výhody oproti kočárku a naopak?S nosítkem máte obě ruce volné, můžete chodit do schodů, úzkých výtahů, na výlety, zkrátka všude. Výhoda nosítka je i ta, že stačí jen povolit pásky a můžete v něm pohodlně kojit. To samé i se šátkem.

Součástí nosítek je navíc často i kapucka, která umožní kdekoli intimně kojit. Nošené děti jsou navíc mnohem klidnější, méně plačtivé a maminka může rychleji reagovat na jejich potřeby, které intuitivně cítí. Děti takto často lépe snášejí nemoci, bolesti zoubků, prdíky. Cítí se v bezpečí.

Lépe se v šátku zvládají i horečky. Maminka ochlazuje rozžhavené miminko vlastním tělem.

Ale samozřejmě to má i nevýhody. Třeba tu, že většinu věcí nosíte s sebou v batohu na zádech, kdežto kočárek nabízí úložný prostor. Některé maminky také preferují kočárek v době, kdy je dítě již těžké, a ony ho nosit fyzicky nezvládnou.

Nina Garden. Zdroj foto: Archiv Niny Garden

Od jakého věku je možné miminko nosit v šátku či nosítku?Pro začátek bych maminkám doporučila začít se šátkem. Dobře uvázaný šátek je totiž nejlepší varianta pro nošení. Osobně podporuji to, že nosítko má být pro miminka starší čtyř měsíců. To je taková doba, kdy už drží hlavičku. Některé názory dokonce říkají, že dítě patří do nosítka, až když sedí.

A jaký šátek vybrat? Na trhu jich je celá řada.Pro začínající maminky se často doporučují elastické šátky. Pruží a nepotřebují tak perfektní dotažení. Na druhou stranu – časem se prověšují a potom nejsou tak pohodlné, mohou se zařezávat do ramen. Z toho důvodu bych já osobně doporučila jít rovnou do pevného šátku. Dnes už se dá sehnat za dobrou cenu.

A co materiál?Na léto se většinou volí tenčí šátky, nebo ty s příměsí bambusu, který chladí a dobře saje. Na druhou stranu, tyto šátky mají tu nevýhodu, že mají nižší nosnost. Je to takový kompromis. Naopak přes zimu, zvláště pokud je někdo v oblasti, kde je chladněji, a chce teplejší šátek, doporučuji ten s příměsí vlny.

Konopí a len zase zvyšují nosnost šátku. Na první pohled ale takové šátky vypadají tužší, nejsou tak poddajné. A do třetice do toho vstupuje i gramáž šátku, tedy to, jaká je hustota vláken na metr čtvereční. Většina šátků má gramáž 220 – 250 g/m2, lehké letní šátky mají cca okolo 200 g/m2 i méně, naopak nosné hutnější šátky i 300 g/m2.

Nejlepší je, koupit šátek ve specializovaném obchodě, kde vám s výběrem pomohou.

Není miminkům i maminkám v šátcích v létě horko?Ano, bude jim oběma tepleji. Ale dá se to vyřešit vhodně zvoleným oblečením, které odvádí pot – například funkčním body z bio bavlny, merina a podobně.

A také vzdušnějším úvazem. Je důležité dodávat miminku tekutiny, aby v létě nedošlo pocením k dehydrataci. A chránit ty části těla, které šátek nebo nosítko nezakrývají, a jsou vystaveny slunci.

Dají se koupit například i kloboučky s UV filtrem.

Zdroj foto: Shutterstock

Vázání šátku vypadá celkem složitě. Kde se to maminky naučí?Je spousta kurzů a jsou i maminky, které jsou ochotny půjčit šátky a poradit. Existují i různé návody, třeba na youtube, pomocí kterých se to dá zvládnout. Přesto ale platí, že osobní konzultace s lektorkou nošení je přeci jen zárukou, že se úvaz naučíte opravdu dobře.

Nemohou maminky miminku špatným vázáním nějak ublížit?Pokud je miminko v šátku nevhodně uvázané, tak ano. Důležité je dívat se, zda je miminko v šátku dobře napolohované, zda má správnou ergonomickou polohu. To je podsazená pánev, páteř rovně a nohy do M, tedy kolínka výš než zadeček.

Případně u novorozenečků je dobré i lehce ohrnout okraj šátku a podpořit držení hlavičky, když to ještě sami nezvládnou. Důležité také je zkontrolovat, zda není šátek příliš utažen kolem nožiček, pak může škrtit. Jinak je ale rozhodně v pořádku, když je miminko v šátku dostatečně utažené.

Všechno je to zkrátka o zdravém selském rozumu.

Nemůže se stát, že maminka nechá dítě v šátku příliš dlouho? Je daný nějaký maximální čas?Není, je to jedno. Je v pořádku, i když bude s miminkem celý den na cestách. Ono se nestane, že by miminko bylo ve stejné poloze v šátku nepřetržitě.

Už jen z toho důvodu, že je přebalujete nebo kojíte. A když začne být miminku v šátku nepohodlně, ošívá se, pláče. Miminko není nemluvná panenka, dokáže se ozvat, když se něco děje. Jestliže na vás miminko spinká, je dobré mu hlavičku otáčet, aby střídalo polohy.

Proč některé maminky přecházejí časem ze šátků na nosítka?Protože chtějí pokračovat v nošení, ale raději sáhnou po něčem, co lze rychle zapnout, rychle vypnout. A nosítka mají obecně raději i tatínkové, kteří se stále ještě ošívají, když mají dítě vázat do šátku, byť na tom nic není.

Zdroj foto: Shutterstock

I pro nosítka platí nějaká pravidla?Je důležité, aby i nosítko podporovalo správnou ergonomickou polohu, jako je tomu u šátku, a bylo pohodlné. Miminku i mamince.

Mělo by sedět všem postavám, drobným i větším maminkám, tatínkům. Z tohoto důvodu má nosítko popruhy, které je možné křížit přes záda, což většinou sedí drobnějším maminkám.

Ale umožňují i klasické zapnutí na batoh, které vyhovuje ženám se širšími rameny a mužům.

Některá nosítka nabízejí možnost nosit miminko čelem ven. Je to správné?Taková nosítka se sice vyrábí, ale nemyslím si, že je to vhodné. Z mnoha důvodů.

Jeden z nich je ten, že miminko by mělo mít podsazený zadeček, to je důležitá věc. Musí mít abdukčně-flekční pozici, tzn. kolena výš než zadeček.

A váha aby se přenášela na celou páteř i zadeček a ne jen na rozkrok, jako to bývá v poloze, kdy je dítě obličejem od rodiče, pak v nosítku visí. A to je špatně.

A další důvod, proč není dobré nosit dítě obličejem od rodiče?Dalším důvodem je, že děťátko nemá oční kontakt s rodičem. Bývá často vystaveno vlivům okolí, lidem, kteří na něho mohou sahat, a ono nemá pocit, že je maminka u něho. Potřebuje pocit bezpečí, přitulit se, usnout. Čelem k mamince je to pro něho příjemnější.

Vy sama jste se rozhodla vytvořit vlastní nosítko, které nyní uvádíte na trh. Proč?Mnoho let jsem pracovala s maminkami, prodávala jim ve specializovaném obchodě nosítka a šátky. Znám tedy v tomto směru dobře náš trh a vím, že na něm není mnoho českých nosítek. Proto jsem se rozhodla, že vytvořím vlastní, vyrobené v Česku a z kvalitních materiálů.

Nosítko vyrobené Ninou Garden. Zdroj foto a více informací: Garden Carrier

V čem je jiné?Základem jeho pevných částic jsou kokosová vlákna, to žádné jiné nosítko nemá. Jejich výhodou je, že jsou dostatečně pevná, ale přitom vzdušná, antibakteriální a čistě přírodní. Tvoří se z nich i základ dětských matrací do postýlek.

Certifikovanou bio bavlnu GOTS odebírám z komunity v jižní Indii, kde je pěstována a zpracovávána šetrně k životnímu prostředí a především k zemědělcům a zaměstnancům výroby. A nosítko je unikátní i svým potiskem s rostlinnou tematikou, který děláme v Česku.

Do budoucna bych ráda do vymýšlení nových potisků také zapojila mladé umělce ze škol.

Už máte zpětnou vazbu od maminek, které nosítko vyzkoušely?Ano, pochvalují si ho. Lehce se jim v něm nosí i těžší děti. I maminky, které s nosítky již zkušenosti mají, nečekaly, že bude tak pohodlné. Z toho mám velkou radost.

Čtěte také:

Přínosy nošení dětí v šátku / Rozhovory, články

Miminko potřebuje tělesný kontakt, je to jeho životní potřeba. Tělesného kontaktu není nikdy dost, nemůžeme jím miminko přesytit. Při nošení zažívá dítě s tělesnou blízkostí navíc i společný pohyb s matkou.

Nošení, tedy tělesný kontakt ve spojení s pohybem, je intenzivní signál blízkosti pečujících rodičů.

Matka a dítě mají těžiště u sebe, šátek miminko pevně a zároveň s citem obepíná, takže nebalancuje a nemusí zapojovat ještě nevyvinuté svaly.

Pokud má maminka dítě v šátku či nosítku, má volné ruce a může se pohybovat volněji. Pohyb však zažívá i samotné miminko v šátku, které se zatím samo z místa na místo pohybovat nemůže! Při nošení totiž prožívá pohyby matky a reaguje na ně.

Miminko zažívá pohybové vzorce chůze, vnímá dění kolem sebe na úrovni očí dospělého, je v centru dění a přitom není centrem pozornosti!  Při nošení šátek dává oporu celému tělíčku miminka, stabilizuje jeho držení, umožňuje volný pohyb  hlavy a opěrné pohyby rukou.

Harmonizuje se napětí v těle dítěte. 

V této těsné blízkosti se probouzí jemný mateřský cit, který vede při reagování na dítě vždy správně a působí na něj blahodárně.

“Nic z toho, co dítě dokáže a nebo nedokáže, nedává smysl jinak, než ve světle matčina těla.“ profesor Dr.James McKenna,PhD.

Komplexní opora

Šátek obepíná a zahaluje celé miminko pevně. Správně navázaný šátek je pohodlný matce i dítěti, tvoří spolu pohybovou jednotku. Ani matka a především ani dítě nemusí balancovat a vyrovnávat své těžiště.

Dítě je v šátku co nejvíce symetricky a nepřehřívá se (dbáme na tenké oblečení matky i dítěte).

Takto pevné navázání podporuje zdravý vývoj páteře dítěte, jeho dýchání, smysly, vnitřní orgány, kosterní struktury, centrální nervovou soustavu, zkrátka pozitivně působí na všechny životní funkce i na duši.

Sebepoznávání a sebeúcta

Způsob prožívání a interpretace světa novorozencem se diametrálně liší od vnímání a prožívání dospělého. Dítě se teprve musí naučit vnímat, je odkázáno na vztah s dospělým, který umí s pocity a prožíváním pracovat.

Prožívání dítěte je určováno především pravou mozkovou hemisférou, která ovládá podvědomí. Zažívá-li dítě hodně stresu, zůstává v něm tento stresový systém uložen. A naopak láskyplná, respektující komunikace může být také uložena jako vzorec na celý život.

Komunikace mezi miminkem a matkou probíhá intuitivně, spontánně, rychle a bezprostředně, především v tělesném kontaktu. Dítě vnímá samo sebe jen v tělesném kontaktu s matkou či jinou láskyplně pečující osobou a jedinečným způsobem se tak poznává.

Fyzicky je totiž dítě také uzpůsobeno na nošení, což se projevuje počátečními reflexy, např. úchopovým, sacím, plazivým a také tzv. kontaktním pláčem, jestliže není v tělesném kontaktu s matkou.

Levá mozková hemisféra a s ní řeč jako komunikační systém oproti dosavadní emotivní a podprahové komunikaci se vyvíjí až v průběhu druhého roku.

Jestliže se tedy dítě cítí u rodičů bezpečně, pociťuje od nich zájem a náklonnost, vytváří si základ pro svůj budoucí duševní život. 

Dobře navázané miminko má všechno, co potřebuje ke své seberegulaci. Váha je dobře rozmístěná a dítě se může vůči nosící osobě aktivně samostatně pohybovat.

Nošením poskytují rodiče dětem nedělenou citovou náklonnost a pozornost, tím se miminka učí být sama v sobě. Pozitivní tělesný obraz pomáhá později teenagerům cítit se atraktivní, vědomý svého těla a připravený na doteky. Tyto poznatky pomáhají i při terapiích zneužitých dětí a při ošetřování depresivních matek. 

Vytváření vztahů

To nejcennější, co v životě získáme, jsou harmonické vztahy s ostatními. To, jakým způsobem přistupuje matka ke svému dítěti, významně ovlivňuje utváření jeho budoucích vztahů v životě. Matka a dítě jsou ve stálém nonverbálním, intimním a jemném kontaktu. Matčin přístup je pro dítě základem pro získání prvotní důvěry ke světu.

Láska

Jestliže se jako rodiče snažíme najít svou intuici, jednat podle svých hlubokých pocitů,  projevuje se to tím, že ke svému miminku přistupujeme láskyplně. Nacházíme přesnou, svou vlastní míru, kdy, jak a jak dlouho nosit.

Můžeme se inspirovat příběhy ostatních s vědomím, že každá dvojice matka-dítě je originál a co funguje jednomu nemusí fungovat druhému.

Pokud se nám nošení v péči o miminko osvědčí, zjišťujeme, že je přirozené, samozřejmé, hezké, a že uspokojuje tělesné i duševní potřeby.

Zdroje:

Evelin Kirkilionis, www.verhaltensbiologie.com

Kateřina Neubauerová, www.katkaen.webnode.cz

Birgit Kienzle-Müller, www.kienzle-mueller.de., fyzioterapeutka

Anne-Ev Ustorf, Alleerste Liebe, Na prvním místě láska.

Miminko v šátku, pro a proti

Pro dítě je v nejranějším období nejdůležitější vazba na matku. Kvalita rané komunikace a jistota její přítomnosti je pro duševní vývoj směrodatná. Dětem se nošení na těle rodiče nepochybně líbí. A jaké výhody to přináší rodičům?

Pozitivním přínosem pro rodiče jsou mobilita a bezbariérovost. Matka se cítí nezávislejší, není odkázána na pomoc kolemjdoucích.

Dostane se téměř všude, kam potřebuje (úřady, obchody s úzkými uličkami či zákazem vstupu s kočárkem, na schody, do autobusu).

Nespornou výhodou jsou také volné ruce. S plačícím dítětem v náručí nemůže žena udělat všechnu práci, kterou potřebuje. V šátku se dítě uklidní a práce jde pak od ruky. Pokud dítě již chodí, nemusí vláčet kočárek pro případ, že by se unavilo a chtělo spát.

Nošení dítěte v šátku rodičům umožní zapojovat se do společenského dění. V některých zemích chodí matky po šestinedělí do zaměstnání a svou ratolest si nosí v šátku s sebou. Jediným omezením je, že si musí najít čas vždy, když dítě potřebuje nakojit nebo přebalit.

S miminkem v šátku se dají podnikat pěší túry, výlety do přírody, navštěvovat výstavy, galerie, cukrárny a mnohá další místa, kde si maminka s miminkem odpočine.

Hlavní pravidlo je nepřecenit své síly, abychom neohrozili zdraví dítěte.

Rizika nošení v šátku

Nošení v šátku má ale také svá negativa. První z nich je komplikace z neznalosti správné techniky úvazů.

Úvaz musí být dostatečně těsný, aby dítě bylo co nejblíže k těžišti matky.

Pokud tomu tak není, brzy se ozvou bolesti zad a únava. Ztrácí se také jistota v konání, protože matka cítí, že se dítěti nedaří nejlépe.

K nošení dítěte v šátku je potřeba vybudovat potřebnou kondici, tedy začít hned a dítě nosit pravidelně. Matka si nemá kam odložit věci, které musí nosit na svých bedrech spolu s dítětem.

Nošení dítěte v šátku lze praktikovat jen při vhodném počasí. V létě se matka i dítě nadměrně potí a v zimě jsou nepříjemné přechody z vytopených prostor ven do mrazu. V mokru a blátě lze jen obtížně šátek při vázání venku nezašpinit.

S šátkem raději nechoďte tam, kde není kam dítě odložit, na oběd do restaurace, do čítárny v knihovně, ke kadeřníkovi apod. V takových případech je vhodnější použít kočárek.

Nošením se rodiče učí dotýkat se dítěte, hladit ho a reagovat na každý jeho projev.

Kolik lidí se dnes nedokáže s přítelem, kamarádem, ba ani s rodiči obejmout, protože se to nikde nenaučili? Šátek tedy pomáhá budovat citové vztahy od nejútlejšího věku.

Zdroj: www.babyweb.cz

Výhody:

• pobyt v šátku dítě uklidňuje, houpání připomíná pobyt v děloze
• matka a dítě jsou v neustálém kontaktu
• při pohybu ve městě není matka závislá na pomoci okolí
• matka má volné ruce

Nevýhody:

• při špatném upevnění mohou bolet záda
• určeno spíše ženám s dobrou zdravotní kondicí
• nevhodné do nepříznivého počasí
• v létě je matce i dítěti více horko

Kateřina Neubauerová