Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Výroba rostlinného mléka

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Alsan bio – náhražka za máslo. Složení:

Palmový olej *, kokosový olej *, řepkový olej *, voda, mrkvová šťáva koncentrát *, emulgátor slunečnicový lecithin, citronová šťáva koncentrát *, za studena lisovaný citronový olej * KONTROLUJTE SI A HLÍDEJTE SLOŽENÍ

ČESKÉ GHÍČKO – ALTERNATIVA PRO BEZMLÉČNOU DIETU, TESTOVÁNO V LABORATOŘI

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

České Ghíčko

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Žádné jiné Ghí nedoporučuji. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit pouze tento produkt pro ABKM, domácí výrobu ani jiná dostupná Ghí syn netoleroval.

České Ghíčko – přepuštěný máselný tuk v různých variacích – natural, bio, ochucené, koko ghí, kozí Ghí…, více o Českém Ghíčku a jeho výrobě zde: http://ceskeghicko.cz/

KOKOSOVÉ KRÉMY

Hodí se do asijské a exotické kuchyni, kde slouží jako náhrada za mléko, máslo a jiné tuky. Zmírňuje též palčivost pokrmů. Jsou výborné i do nejrůznějších cukrovinek, krémů, dezertů, zmrzlin, apod.

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Bio organický kokosový krém v nejvyšší kvalitě. Dostupný na německém e-shopu https://www.drgoerg.com/catalogsearch/result?q=kokosmus

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Jedna z dalších možností kokosového krému, dostupný v Čr, kvalitou však nesrovanatelný s předchozím.

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Další z možností kokosových krémů, který je dostupný v Čr, bohužel již zahuštěn.

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Rostlinné jogurty

Mandlový Nejogurt – Bílý

Nejogurt je první český rostlinný jogurt vyrobený z mandlového mléka – Nemléka. Neobsahuje žádnou laktózu, sóju, lepek ani cukr, zato je plný zdraví prospěšných živých jogurtových kultur. A protože je v něm doopravdy hodně mandlí, má hustou, krémovou chuť.

Neochucený mandlový Nejogurt je skvělý ke snídani s ovocem a granolou, nebo na slano jako tzaziki. Není sladký, má krémovou chuť a je nakyslý tak akorát. Bez cukru, lepku, laktózy, sóji a všech dalších zbytečných látek, zahuštěný pouze špetkou tapioky.

  • Informace o produktu:
    – bez laktózy, sóji, lepku, cukru
  • – vegan (neobsahuje živočišné látky)
  • Objem: 375 g
    Skladování: skladujte v teplotě do 4 °C

Složení: mandlový nápoj (filtrovaná voda, mandle 20 %, datle), tapiokový škrob, živé jogurtové kultury (S. thermophilus, L. acidophilus).

Výživové údaje na 100 ml výrobku: energie: 499 kJ/121 kcal • tuky: 10,6 g • z toho nasycené mastné kyseliny: 0,8 g • sacharidy: 2 g • z toho cukry: 1 g • bílkoviny: 4,4 g • sůl:

Recept na domácí mandlové mléko

Mandlové mléko je skvělá alternativa k mléku kravskému, které mnoha lidem způsobuje zažívací potíže kvůli obsažené laktóze. Mléko z mandlí je navíc vhodné pro vegetariány i vegany, a díky své zásadotvornosti pomáhá bojovat s překyselením organismu.

Mandlové mléko: kupovat, nebo vyrábět?

Není mandlové mléko jako mandlové mléko. Ty, které pořídíte v obchodech, mívají celou řadu přísad, z nichž nejčastější jsou: rafinovaný cukr, stabilizátory a emulgátory. Navíc jsou skoupá na mandle, například mandlový nápoj od Alpro obsahuje pouze 2 % mandlí. Ostatní mandlová mléka a nápoje z obchodů DM, Lidl nebo Kauflandu jsou na tom dost podobně.

Stát totiž výrobce rostlinných mlék nenutí, aby je vyráběli bez přísad, tak jak to činí v případě mlék živočišného původu. Není proto problém narazit na mandlové mléko, které kromě mandlí obsahuje fosforečnan vápenatý, guaranovou gumu, ztužený sojový olej a kukuřičný sirup.

Zajímavost: V českých obchodech ‚‚mandlové mléko’’ nenajdete, pouze ‚‚mandlové nápoje‘‘. Jde o legislativní nařízení, které říká, že mlékem nelze nazývat jiný, než živočišný produkt.

Oproti kupovaných obsahuje jedna dávka domácího mléka celý hrnek mandlí (200g) a vodu. Nic jiného. Je pravda, že domácí mléko narozdíl od kupovaného vydrží čerstvé jen tři až čtyři dny. Ale můžeme vám garantovat, že tak dlouho v ledničce stejně nezůstane ;).

Cena mandlového mléka v obchodech

V obchodech se mandlové nápoje pohybují od 40 Kč do 90 Kč za jeden litr. Ty obsahují průměrně 20 až 30 gramů mandlí, zbytek je voda a přidané látky, které především dodávají aroma a prodlužují trvanlivost produktu.

Takové množství mandlí velikosti 27-30 (speciální velikost pro výrobu mandlového másla a mléka) u nás mimo akci pořídíte za 10 korun. Zbytek tedy platíte za vodu, obal a aroma.

Za cenu nejlevnějšího mandlového nápoje z obchodu si doma vyrobíte kvalitní, husté mandlové mléko z 200g mandlí, bez zbytečných ingrediencí navíc.

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismusVyrobit domácí mandlové mléko je velice snadné

Proč pít mandlové mléko

Mandlové mléko je vyrobeno z mandlí, a proto si nese většinu jejich výhod. Je plné antioxidantů, především vitaminu E, který je pro lidské tělo nejdůležitější antioxidant. Dále je zdrojem vitaminů D a B a minerálů (hořčík, sodík a fosfor).

Mléko z mandlí nezatěžuje organismus tolik jako mléko kravské a neobsahuje laktózu, takže ho mohou pít i lidé s alergií nebo intolerancí. Mandlové mléko neobsahuje cholesterol, nasycené tuky a má nižší energetickou hodnotu. Na druhou stranu, oproti kravskému mléku obsahuje méně bílkovin.

Na co mandlové mléko použít

Mléko z mandlí používáme místo kravského mléka téměř všude. Chutná výrobně samotné nebo v kávě, hodí se do kaší nebo granoly a zajímavé je i mandlové kakao.

Je lepší pít mandlové mléko, nebo jíst syrové mandle?

Namáčením mandlí pro vytvoření mléka se ze slupky ztrácejí enzymové inhibitory, které chrání semena do chvíle, kdy se objeví dostatek vláhy a semena budou připravena ke klíčení.

Pokud jíte neloupané mandle jen tak, musí se váš organismus s enzymy vypořádat a vynaložit na trávení více energie. Pro maximální vytěžení živin a vitaminů z mandlí je proto vhodné mandle předem namáčet, nebo zpracovávat do mandlového mléka a másla.

Domácí výroba mandlového mléka

Výroba mandlového mléka je velmi jednoduchá. Potřebujete pouze mandle, vodu, blender a případně plátýnko.

Mandle můžete použít loupané i neloupané. Pokud používáte neloupané mandle, bude je potřeba oloupat. To uděláte tak, že je spaříte vodou, necháte ve vodě mandle chvíli stát, a poté je mnutím v rukou oloupete.

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismusNamáčení mandlí

Namočte hrnek mandlí na několik hodin do vody (nejméně 4 hodiny, nejlépe celý den). Mandle pak rozmixujte ve výkonném mixéru se čtyřmi hrnky vody, vložte mléko do plátýnka a pořádně vyždímejte.

Hotové mléko uskladněte do ledničky v uzavřené nádobě a spotřebujte do čtyř dnů.

Co se zbytky dužiny, který vzniká při výrobě mandlového mléka?

Vymačkanou dužinu určitě nevyhazujte, protože ji můžete ještě na leccos použít. Vždyť jsou to jen drcené mandle! Nadrobenou dužinu použijte jako posyp na svou oblíbenou sladkou snídani, jako drobenku na koláč, nebo z ní můžete vyrobit korpus na mandlové tartaletky.

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus Vytisknout recept Mandlové mléko je skvělá alternativa ke kravskému. Neobsahuje laktózu ani cholesterol a je vhodné pro vegetariány a vegany. Doma vyrobené mandlové mléko je navíc mnohem kvalitnější.

  • 1 hrnek mandlí
  • 4 hrnky vody
  • Mandle ponořte do vody a nechte namáčet minimálně čtyři hodiny, raději ale celý den.
  • Namočené mandle propláchněte a společně se 4 hrnky vody rozmixujte v blenderu.
  • Pokud chcete, mléko přeceďte skrze plátýnko.
  • Hotové mléko skladujte v ledničce a zpracujte do čtyř dní.

Líbí se vám recept? Sdílejte ho s ostatními! ???? Zkusili jste si mandlové mléko udělat? Ohodnoťte nám recept v komentáři ❤️Děkujeme

Rostlinná mléka pohladí vaše zažívání

25.07.2019

O konzumaci kravského mléka se vedou čím dál častější a živější diskuze. Pít, či nepít? Mnoho zájemců z řad široké veřejnosti jej  postupně ze svého jídelníčku vyřazuje a nahrazuje mléky rostlinnými. Cílem dnešního článku však není hanit kravské mléko, ale pouze zmínit, čím mohou být zajímavá mléka rostlinná.

Jejich výběr je více než pestrý – běžně koupíme mléko konopné, sójové, rýžové, ovesné, oříškové, z máku, slunečnicových semínek a další. Najdeme je v prodejnách zdravé výživy, ale také už i v mnohých supermarketech. Vyrábějí se lisováním a fermentací různých surovin rostlinného původu, a chuťově jsou více než zajímavá. Pojďte je proto s námi ochutnat.

Budete mít zájem:  Zánět jazyka (glositída) – příznaky, příčiny a léčba

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Tajemství rostlinných mlék

Je to logické, ale možná jste to nevěděli, totiž: Rostlinná mléka neobsahují cholesterol. Mají naopak více sacharidů a méně proteinů, než mléko kravské. Neobsahují laktózu a mají nižší množství nasycených tuků. Řada rostlinných mlék obsahuje hojně vlákninu, vitamíny, lecitin a  mnohé další, pro organismus hodnotné látky.

Můžeme je pít přímo za studena, ale také se dobře hodí pro vaření. Nutno ovšem dodat, že vzhledem k nižšímu množství tuku a specifické chuti se výsledná chuť pokrmu liší od chuti při použití mléka kravského. Proto možná budete první muset najít to, které vám zachutná. Jde ale jen o zvyk, nakonec zjistíte, že rostlinná mléka chutnají lépe.

Prodávají se v klasických tetrapackových krabicích i jako sušená směs v sáčku. Zvládnete si ho ovšem taky doma sami připravit. My jsme na jejich výrobu vyzkoušeli specializované přístroje, ale také běžný mixér a sítko / kousek plátna. S obojím to šlo jako po másle.

Chcete si mléko vyrobit sami?

Není to nic těžkého. Obecný postup zní: Zalejeme 100 gramů obilnin, semínek či ořechů zhruba 0,7 až 1 litrem studené vody. Pokud chceme mít výslednou konzistenci hustější, pak stačí vody méně. Necháme několik hodin namáčet, čímž dojde k uvolnění inhibitorů klíčení a štěpení látek složitějších na jednodušší a lépe stravitelné.

Vodu v průběhu procesu vyměníme za čerstvou. Po namáčení mixujeme. Efektivnější je do mixéru přidat pouze minimum vody a namočená semínka . Zbytek vody přidáme až ke konci míchání. Poté směs přecedíme za použití sítka nebo plátýnka.

Vzniklé mléko můžeme použít do vloček nebo müsli, kdy směs necedíme. V opačném případě získáme díky sítku / plátýnku čiré mléko. Hutná část se hodí pro zahuštění pomazánek, kaší, polévek nebo chutných raw dezertů.

Takto vyrobená čerstvá mléka obsahují mnoho vitamínů. Kdo má raději mléko sladší, může se osladit přidáním předem namočeného sušeného ovoce. Výborné chutná s datlemi, rozinkami, švestkami, fíky a podobně. Mezi zajímavé a oblíbené dochucovadla patří taky skořice. Svěží koktejly vyrobíme, rozmixujeme-li vše společně.

Na závěr dodáváme malou výjimku – tou je sojové mléko. U něj je nutné boby alespoň krátce povařit. Za studena ze sojových bobů mléko nevyrobíme. Že už máte mléko taky hotové? Pak dobrou chuť a na zdraví!

Časté otázky: Rostlinná mléka

Ing. Hana Střítecká, Ph.D., nutriční terapeutka, Zdravá potravina, z. s.: Velmi často se objevují informace, že klasické mléko zahleňuje nebo že dokonce odvápňuje kosti, což je nesmysl. Na druhou stranu, o těch rostlinných se říká, že jsou výborným zdrojem bílkovin. Za něj však nápoj nemůžeme rozhodně považovat.

PharmDr. Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu: Tím největším mýtem je zdravotní prospěšnost sójového mléka a sóji obecně.

Sója obsahuje fytáty, které omezují využití minerálních látek, antinutriční látky, jež omezují vstřebávání bílkovin, goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy a fytoestrogeny, jež mohou nepříznivě ovlivňovat funkci pohlavních hormonů.

Využitelnost živin ze sóji se zlepšuje fermentací, ale sójové mléko nepatří k fermentovaných sójovým produktům, a proto jej vůbec nedoporučuji.

Ing. Ivan Mach, CSc.

, prezident Aliance výživových poradců ČR: Myslím, že nejčastěji rozšířeným mýtem je, že takzvaná rostlinná „mléka“ mohou ve výživě nutričně plně nahradit mléko kravské, kozí, ovčí a podobně.

I když patří mezi takzvané náhražky, mohou nanejvýš zpestřit náš jídelníček, popřípadě nabídnout neplnohodnotnou alternativu opravdového mléka osobám, které nesnášejí buď mléčnou bílkovinu, nebo mléčný cukr (laktózu).

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Příklad mýtu je, že mléko nezahleňuje. Nejvíc to říkají lékaři. U rostlinných náhražek mě napadá mýtus, že sojové mléko je zdravou variantou kravského mléka. Není.

Eliška Selinger, Česká veganská společnost: Okolo obou typů „mléka“ panuje mýtů celá řada. Co se týká „mléka“ rostlinného, lidé od něj někdy očekávají stejné výživové parametry jako u mléka živočišného, což naprosto neplatí. O živočišném mléku se často říká, že je jediným zdrojem vápníku.

Ten však obsahují i mnohé rostlinné potraviny a zvlášť se přidává i do některých rostlinných mlék. Běžným mýtem také je, že mléko zahleňuje. Tento efekt dosud neprokázala žádná seriózní studie, ovšem někteří jednotlivci se se zdravotními problémy po konzumaci mléka setkávají.

U těch se může jednat buď o nepříliš častou alergii na mléčné bílkoviny, nebo o intoleranci laktózy, což je v zásadě běžný stav pro všechny savce i pro většinu lidstva (zejména ve vyšším věku). Strávit větší množství mléka totiž po odkojení umí jen asi třetina lidí, k níž ovšem patří i většina evropské populace.

I u nás určitá část populace nedisponuje perzistencí laktázy (enzymu pro trávení laktózy), a tedy ani schopností štěpit mléko.

V čem vidíte výhodu nahrazovaní běžného mléka mlékem rostlinným ve výživě?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Za mě to výhodou rozhodně není, pokud je člověk zdráv, je zbytečné mléko nahrazovat. Tyto náhrady jsou jednak velmi drahé a pro naše tělo bude podstatně prospěšnější, když sníme hrst mandlí nebo si umeleme mák jako součást pokrmu, než pít tyto nápoje. Sójový nápoj jako nefermentovaný výrobek představuje pro nás Středoevropany významný alergen a v něm obsažená bílkovina je hůře stravitelná. Pokud si někdo do kávy místo normálního mléka dává sójové, je to dle mého spíš moderní trend, který nemá u zdravého člověka opodstatnění.

PharmDr. Margit Slimáková: Rostlinná „mléka“ jsou bezva řešením pro jedince s alergií na mléčnou bílkovinu a intolerancí k mléčnému cukru – laktóze. Jsou řešením i pro vegetariány a vegany odmítající mléčné produkty z etických důvodů. Pro všechny ostatní mohou být zajímavým zpestřením jídelníčku, a to výživově i chuťově.

Ing. Ivan Mach, CSc.

Mohou sloužit ke zpestření jídelníčku a nahrazovat mléko intolerantním a alergickým jedincům. Obecně ale nepovažuji úplnou náhradu kravského mléka za jeho rostlinné náhražky za výhodnou.

Jejich konzumace však může pomoci při managementu příjmu takzvaného alimentárního cholesterolu u osob, u nichž se jeho hladina v těle vymkla přirozené fyziologické regulaci. 

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Někteří lidé, a není jich málo, mají intoleranci na mléčnou bílkovinu (příp. na laktózu). Rostlinná „mléka“ tento problém řeší.

Eliška Selinger, Česká veganská společnost: Z čistě zdravotních důvodů by měly rostlinné mléko preferovat osoby s alergií (řádově jednotky procent) a s nesnášenlivostí laktózy (odhady mluví o desetině až pětině populace).

Výhodou rostlinných nápojů je fakt, že některé druhy těchto mlék jsou obohaceny nejen vápníkem, ale také dalšími látkami – takže jde o pohodlný způsob, jak si tyto živiny zajistit. Dalším důvodem pro konzumaci může být chuťová pestrost.

Rostlinných „mlék“ existuje celá řada druhů – rýžové, sójové, mandlové, kokosové, ovesné, špaldové aj. – a každé má trochu jinou chuť i kulinářské vlastnosti. Z etických důvodů je preferují ti, kteří vidí, že rostlinná produkce je o něco šetrnější k životnímu prostředí i ke zvířatům samotným.

Chov skotu totiž přispívá ke změně klimatu. Součástí standardního postupu výroby mléka je každoroční oplodnění dojnice, porod a následné odebrání telete, což matku i tele vystavuje stresu. 

Rostlinná mléka – ochutnejte je, nezatěžují organismus

Opomeneme-li individuální alergie, které z rostlinných mlék vám připadá nejvhodnější?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Makový nápoj. Ten může hlavně u osob zcela vylučujících jakékoliv mléčné výrobky posloužit jako alternativní zdroj vápníku. Ostatní jsou co do obsahu živin de facto stejné, takže spíše záleží na preferenci chuti. Spíše bych nedoporučila sójový nápoj, pro jeho možnou alergizaci.

Budete mít zájem:  Aspartam ve žvýkačkách vás položí. Když jich bude 415 naráz

PharmDr. Margit Slimáková: Výživově nejzajímavější je asi makové mléko a za nejchutnější považuji rostlinný nápoj z kešu ořechů. Výživově nejvhodnější je připravovat si jakékoliv rostlinné nápoje doma. Oříšky a semínka lze i kombinovat podle chuti a nápoj dochucovat třeba sušenými datlemi, špetkou soli anebo vanilkou.

Ing. Ivan Mach, CSc.

U podobných „zpestřujících“ náhražek, které nejsou zase tak často v našem jídelníčku, bych spíše hodnotil jejich chuťové vlastnosti, ty jsou u každého individuální. Dále bych u výrobků sledoval obsah cizorodých tedy pomocných technologických látek jako jsou konzervanty a barviva.

Mnoho lidí, kteří si rostlinná mléka oblíbili, si je už raději vyrábějí podomácku, aby se této zátěži, opakovaně zjištěné například u máku ošetřeného pesticidy, vyhnuli. 

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Zcela jistě kokosové „mléko“.

Komu byste rostlinné mléko doporučil/a?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Tyto náhrady lze využít u alergiků na mléčnou bílkovinu, pokud je nutně potřeba pít něco jako mléko. U osob s laktózovou intolerancí je lepší konzumovat fermentované mléčné výrobky, spíše než nahrazovat mléko rostlinným nápojem. Dnes jsou již poměrně dobře dostupné bezlaktózové mléko či mléčné výrobky.

PharmDr. Margit Slimáková: Samozřejmě jedincům, kteří ze zdravotních anebo etických důvodů nemohou kravské mléko. Pro kohokoliv dalšího pro zpestření jídelníčku, zejména jestliže nekonzumuje ořechy a semínka. Pro sportující jako základ k tvorbě výživných koktejlů namísto vysoce průmyslově upravovaných sportovních nápojů.

Ing. Ivan Mach, CSc.

Každému, kdo si k němu nějak vytvoří svoji cestu, komu nejen chutná, ale dělá i „dobře“. Pozitivní vnímání chuti totiž znamená jistou formu odměny pro mozek, to znamená, že tělo nám oznámilo, že mu potravina dělá fyziologicky dobře. Jako výživový poradce ale nerad doporučuji konkrétní potraviny, protože vím, že to, co chutná a dělá dobře mně, může někdo jiný z nejrůznějších důvodů odmítnout.

Lidé by se měli spíše učit z té obrovské nabídky sami vybírat vhodné potraviny podle svých individuálních potřeb a pocitů, ne podle doporučení, a už vůbec ne podle takzvaných obecných výživových doporučení.

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Kokosové „mléko“ každému, kdo zvládne jeho specifickou chuť. Využití má mnohostranné – na vaření, do smoothie, do kávy…

Eliška Selinger, Česká veganská společnost: Osobám, kterým nedělá dobře laktóza, alergikům a také všem, kteří se nechtějí podílet na environmentálních problémech spojených s kravským mlékem (emise skleníkových plynů, vysoká spotřeba vody, odlesňování kvůli pěstování krmiv, produkce znečištění apod.) a na eticky problematickém mléčném průmyslu (přetěžování dojnic, mateřská frustrace, zabíjení dojnic i jejich telat na jatkách).  

Zdravá výživa pro děti – PharmDr. Margit Slimáková

Co vše potřebuje vaše dítě jíst a čemu by se mělo vyhýbat? Potřebují rodiče studovat výživová doporučení anebo poslouchat experty? Kdy začít podávat lepek a kdo potřebuje umělá kojenecká mléka? Jak prosadit zdravou výživu u babiček a ve škole?

To nejdůležitější

Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie imunologického okna, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila. Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné.

První rok života

Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života. Ideální je plné kojení do šestého až sedmého měsíce a dostatečné kojení do jednoho roku věku, při kterém není třeba podávat žádná náhradní mléka ani jiné tekutiny.

Kojení

Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života. Ideální je plné kojení do šestého měsíce a dostatečné kojení do jednoho roku věku, při kterém není třeba podávat žádná náhradní mléka ani jiné tekutiny.

Lepek

Někteří pediatři doporučovali podávat lepek už od čtvrtého měsíce jako prevenci vzniku alergie na něj.

Studie, které by prokázaly nižší výskyt alergie na lepek u kojenců, kteří jej v minimálním množství dostali takto brzy, jsou ale doposud ojedinělé, jsou retrospektivní, nedefinují pojem malé množství a hlavně uspokojivě nevysvětlují důvod, proč by časnější podávání potravin mělo snížit riziko vzniku potravinové alergie.

Jako nejpravděpodobnější teorie se uvádí, že mladšímu dítěti se podává menší množství potraviny a že při podávání potraviny u starších dětí už nejsou děti současně kojeny, a tak jsou ochuzeny o ochranný vliv mateřského mléka. Pro

Umělá kojenecká mléka

Mimo výjimečných případů, ve kterých maminka skutečně nemůže kojit, umělá mléka nikdo nepotřebuje a do dětského jídelníčku je vůbec nedoporučuji zavádět. Situaci, kdy maminka nekojí, je třeba vždy konzultovat s pediatrem. Takzvaná alternativní rostlinná mléka nejsou pro kojence vhodnou náhradou mateřského mléka a v této funkci je také nedoporučuji.

Jsem však přesvědčena o tom, že většina maminek kojit dokáže a že často jen nečekané životní potíže, např.

komplikovanější porod a nezájem anebo neschopnost personálu porodnice pomoci, kojení zbytečně naruší.

Proto jako nejdůležitější stravovací doporučení všem těhotným maminkám navrhuji najít si spolehlivou laktační poradkyni anebo porodní asistentku, které jim mohou v případě náhlých potíží okamžitě pomoci.

První potraviny

V ideálním případě začínáme lokální bio zeleninou. Z počátku podáváme jeden druh potravinya každé tři až čtyři dny přidáváme další druhy, které je později možné kombinovat.

S přibývajícími týdny postupně přidáváme zdroje kvalitních bílkovin a tuků, jako je např. vaječný žloutek, kvalitní maso, červená čočka, quinoa, máslo anebo za studena lisované oleje.

Z obilovin začínáme těmi bezlepkovými, nejlépe v jejich přirozené podobě, tj. například kaše z vařených a rozmixovaných jáhel anebo rýže.

Altermativní výživy

V případě, že rodiče dítěte dlouhodobě prospívají na stravě omezující živočišné potraviny nebo naopak sacharidy (jako třeba na vegetariánské, nebo paleo nebo nízkosacharidové stravě) je logické, že děti chtějí vychovávat v podobném stravovacím režimu a mohou.

Zásadní podmínkou vždy je ať jídelníček stojí na skutečném jídle (základních a minimálně průmyslově zpracovaných potravinách) a doporučuji vyvarovat se extrémních možností.

Tedy třeba raději než veganství posun k vegetariánství, kdy v jídelníčku jsou alespoň vejce a zakysané mléčné produkty.

Jídlo do tlapky

Tradičně se u nás dětem první jídla mixují, připravují se kaše a děti krmíme. Relativně nově se stala populární metoda BLW, kterou jde překládat jako Jídlo do tlapky. Znamená to ponechání mnohem větší samostatnosti pro dítě.

Zjednodušeně lze napsat, že mu stravu netřeba vždy mixovat i je netřeba jej krmit. V okamžiku, kdy je k jídlu připraveno (sedí, ruce chytají po stravě) mu nabízíme cokoliv z domácího skutečného jídla a je na dítěti co a jak bude jíst.

zásadní je pouze s dítětem u jídla zůstávat, aby se zabránilo případnému zaskočení větších kousků stravy.

Děti od jednoho do šesti let

Shoduji se s doporučeními Světové zdravotnické organizace, že ideální je pokračovat v kojení až do třetího roku. V případě, že už nekojíte, je třeba zajistit dostatečný a pravidelný příjem kvalitních bílkovin. Kvalitní bílkoviny mohou pocházet například z kvalitního masa, luštěnin, vajec, semínek a zakysaných mléčných výrobků.

Budete mít zájem:  Pozor na „báječné“ létání miminek

Bio

Označení bio nesou potraviny nejvyšší kvality, které moc doporučuji všem, dětem samozřejmě nejvíce. Nejdůležitější jsou přitom alespoň do tří let věku, kdy nejsou detoxikační a eliminační systémy dětského organismu dostatečně vyzrálé a případná rezidua chemikálií z konvenčních potravin se mohou snadněji hromadit a být příčinou závažnějších poškození zdraví.

Celozrnné potraviny

Dětem do tří let se nedoporučuje výhradně celozrnná strava, ale to určitě neznamená, že bychom je měli vykrmovat rohlíky a koláči z bílé mouky.  Ke zdraví prospěšným necelozrnným zdrojům obilovin patří např. jáhly, mnohé pšenično-žitné kváskové chleby, ovesné vločky anebo kulatozrnná, jasmínová a basmati rýže.

Speciální dětské potraviny

Mnoho ze speciálních potravin pro děti obsahuje nadbytečná množství cukrů, nejlákavější na nich je většinou přibalená hračka anebo pohádková postavička na obalu. Nezávislá testování opakovaně potvrzují zbytečnost těchto potravin.

Naše děti se staly terčem té nejproradnější reklamní strategie potravinářského průmyslu. Všemi dostupnými prostředky se společnosti snaží obejít vliv rodičů a nalákat děti na produkty s tou nejvyšší marží – sladkosti a chipsy. Velké koncerny dětem prodávají především ty produkty, které jim škodí.

Šířící se epidemii obezity se pak už nikdo nemůže divit. (Oliver Huizinga, reklamní expert organizace Foodwatch).
Např. 100 gramů Pom-Bärů obsahuje pětkrát více soli a dvakrát tolik tuku než stejná porce hranolek od McDonald’s a výrobce je přitom propaguje jako jedinečnou a pro děti vhodnou svačinku.

K Nestle dětským cereáliím se zdarma přidává figurka akčního superhrdiny a přitom všechny obsahují více než 30 procent cukru. O této skutečnosti společnost na svých stránkách logicky mlčí.

Mnohem raději ovšem zdůrazňuje, že se jedná o celozrnné cereálie s osmi vitaminy a vápníkem.

A kdyby náhodou děti nepřesvědčila akční figurka, rodiče zajisté ke koupi přemluví známá expertka Kateřina Cajthamlová, která na stránkách koncernu Nestlé o cereáliích přímo básní. (Česká Pozice 27.4., 2013) http://bit.ly/DetiKo

Bylinky

Běžné jemně působící bylinky jako třeba jsou lipový květ, šípky, majoránka, pažitka nebo fenykl, děti běžně mohou a to v podobě čajů i do jídel. Silněji léčebně působící bylinky dáváme jen po domluvě s lékařem.

Školáci

Zdravá výživa školáků znamená především kvalitní snídani a přípravu domácích svačinek do školy (včetně láhve s vodou).

Zdravá výživa školáků je zásadní nejen pro zdraví žáků a studentů, ale ovlivňuje i jejich chování a studijní výsledky.

Podle četných dopisů od rodičů přitom vím, že snahu o zdravou stravu jejich dětí běžně narušují školní jídelny a doplňkový prodej potravin ve školách.

Český spotřební koš, který je závazný pro vaření ve školních jídelnách, platí od roku 1993 a vychází z výživových dávek z roku 1989. Jiné středoevropské země výživová doporučení pro školáky v minulých letech aktualizovaly.

Naštěstí především díky tlaku rodičů a médií už došlo k určitému zlepšení i u nás, ale přesto by šlo ve školkách a školách jíst ještě mnohem lépe. Výživa ve školách se dnes k dětem dostává dvěma způsoby. První z nich je tzv.

doplňkový prodej, který je zpravidla nabízen ve školních bufetech a automatech. Druhou cestou jsou obědy vařené ve školních jídelnách. Prodeje v bufetech a automatech běželi pár let od revoluce bez jakéhokoliv omezení a nyní je jen omezeně reguluje Pamlsková vyhláška.

  Vaření ve školních jídelnách se dodnes řídí vyhláškou, která je stará víc než čtvrt století. jak jde už ui dnes zajistit zdravější jídlo ve školách detailně vysvětluji zde.

Po skončení vyučování je dobré mít pro děti vždy nachystanou svačinu (např. v podobě výběru z nakrájené zeleniny, dipů anebo pomazánek, kvalitního pečiva, bílého jogurtu, oříšků a ovoce) a ideálním ukončením dne je společná rodinná večeře.

Dospívající

V tomto věku už děti nenapodobují rodiče, ale zdravá výživa se alespoň doma dá zajistit přítomností zdravých potravin. Nejdůležitější je nabízet snadno dostupné a připravitelné svačinky i potraviny, ze kterých si mohou děti samy vybírat a vařit. Neskladujte doma nevhodné potraviny, protože je jen otázkou času, kdy je děti najdou a snědí.

Dietování a poruchy příjmu stravy

Nezdravé dietování a poruchy příjmu potravy patří mezi typické problémy tohoto věku. Dospívající děti jsou obklopeny módními ideály krásy, zázračnými dietami a dietujícími kamarády.

Tou největší oporou pro ně musí zůstat rodina, a proto je katastrofou, když se i maminka nepřirozeně omezuje. Rodič, který opakovaně dietuje, vynechává večeři anebo přepočítává kalorie, předává signál, že stravu je třeba nepřirozeně kontrolovat.

Základní prevenci poruch příjmu stravy proto vidím v dlouhodobě zdravě se stravující rodině, kde je jídlo bráno jako požitek a ne jako postrach.

Jak děti učit zdravě jíst

Buďte dobrým vzorem, zajistěte dostupnost zdravých potravin a zapojte děti do jejich pěstování a přípravy. Děti se učí sledováním svého okolí, několik prvních let zejména od rodičů a rodiny.

To, co děti vidí, je pro ně normální a sami to opakují.

Je proto rozhodující, jestli děti pravidelně vidí společně a zdravě se stravující rodinu, nebo reklamní obrázky šťastné rodiny při návštěvě McDonald‘s a při pojídání čokoládových tyčinek plných mléka.

Zdravá výživa není suchá teorie, ale skvěle chutnající jídlo. Mnohem více než výuka faktů děti nadchne a přesvědčí vypěstování vlastní zeleniny anebo jahod, naklíčení semínek, vypěstování kvásku nebo výroba jogurtu. Nakupujte s dětmi na farmářských trzích, zkuste dovolenou na biofarmě (my jsme několik let jezdili na dovolenou pouze na takovéto farmy) a zapojte děti do zdravého vaření.

Co s babičkami?

Problematiku výživy i s prarodiči včas proberte. Případné neshody na výživových doporučeních mezi partnery ale nedoporučuji řešit diskuzí s babičkami. Rodiče samotní se musí nejdříve shodnout na výživovém stylu rodiny a společně jej prosazovat. Až po shodě mezi sebou by rodiče měli stručně, ale jasně a nejlépe společně vysvětlit, že:

  • zdraví dětí je jejich zodpovědností a řeší jej na základě současných znalostí a zkušeností,
  • konzumaci sladkostí z výživového hlediska nikdo nepotřebuje,
  • existuje jednotná shoda mezi odborníky, že zdravá výživa je základním předpokladem zdraví dětí a může ovlivňovat i jejich chování a u školáků studijní výsledky,
  • nikdy v minulosti se nekonzumovalo takové množství sladkostí a nezdravých polotovarů jako dnes,
  • existuje spousta jiných možností, jak děti odměňovat, např. domácí zdravé koláče, zdravé sladkosti (sušené ovoce), časopisy, lístky do kina atd..

Co dětem nedoporučuji

Nedoporučuji jakékoliv dietní potraviny, umělá sladidla, vysoce průmyslově upravované potraviny včetně margarínů, trans tuky, izolovanou vlákninu, zbytečná aditiva, jako jsou umělé příchutě anebo barviva a mnohá konzervancia.

Ideální jídelníčky

Ideální jídelníček neexistuje. Zdravá výživa dětí není věda a určitě neznamená propočítávání kalorií a živin na talíři.

Jak poznáte, že dítě jí zdravě

Vaše dítě se bude cítit dobře a bude prospívat. Vidíte plynulý růst, občas s obdobími zpomalení anebo zrychlení, ale neměly by se objevit ztráty hmotnosti.

Jak vše převést do praxe?

Zdravou výživu lze do každodenní praxe nejlépe převést v klidu a s nadhledem. Všichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší a právě rodiče svým dětem nejlépe rozumějí.

Maminky a tatínkové, nenechte se znejistit experty, kteří dnes až příliš často předávají buď hesla potravinářského průmyslu, nebo zaslepeně izolovaná odborná fakta, aniž by je zasadili do reálné stravy a života.

Zdravá výživa není věda, tajemství úspěchu spočívá ve výběru skvěle chutnajících přirozených potravin v přípravě jídel z nich. V naprosté většině případů není potřeba ani kalkulačka, ani encyklopedie výživy, ani nutriční terapeuti.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector