Rizika a pozitiva syrové stravy - Úvod

Zjišťování výživových zvyklostí

Mgr. Michaela Hejmalová, DiS.

Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D.

© 2012 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity Brno v rámci projektu Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu pod kódem CZ.1.07/2.2.00/15.0209. Více informací o projektu: http://www.fsps.muni.cz/inovace-RVS/index.html.

Alternativní výživové směry

http://soucitne.cz/vedci-dokazuji-ze-i-potraviny-mohou-lecit

Termín alternativní výživa nemá zcela jednoznačnou definici. Obecně se tak označují všechny dlouhodobě praktikované způsoby stravování, které se zásadním a podstatným způsobem liší od obvyklé stravy na daném území.

Většina alternativních způsobů výživy se od „konvenční výživy“ odlišuje vyloučením některých druhů běžných potravin, nejčastěji živočišného původu (maso hospodářských zvířat, ryby, mléko, vejce). Rozdíly ale mohou být také v odlišném způsobu přípravy pokrmů, ve výběru potravin, v neobvyklém rozložení stravy během dne či v nezvyklé kombinaci potravin.

Vzhledem k velmi široké škále různých druhů alternativní výživy, ji nelze jednostranně odmítat. Některé alternativní způsoby stravování mohou být po nutriční stránce adekvátní, jiné mají větší či menší nedostatky. I v rámci jednoho směru (vegetariánství, makrobiotika) existují různě vhodné varianty.

Důvodů, proč lidé volí alternativní výživu místo „běžné“ je mnoho:
· filozofické a ekologické – snaha žít v souladu s přírodou a nezabíjet zvířata,

· náboženské – např. Židé nesmějí jíst vepřové maso, protože prase je považováno za nečisté zvíře,
· zdravotní – upřímná snaha žít zdravěji (i když extrémní způsoby stravování mohou spíše zdraví člověka poškodit) a nekonzumovat potraviny zamořené škodlivinami prostředí a zpracované potravinářským průmyslem,
· léčebné – nemocní, kteří hledají způsob, jak se vyléčit „přírodní cestou“,

· jiné – alternativní výživa je pro některé spíše módní záležitost nebo může jít o protest proti všemu konvenčnímu.

Pro člověka je nejvhodnější smíšená strava obsahující všechny druhy živin, což je základní podmínka pro zachování života, zdraví a zajištění harmonického vývoje. Strava musí být energeticky i biologicky plnohodnotná, tzn. dostatečná z kvantitativního i kvalitativního hlediska. Jakákoliv nutriční nevyrovnanost může být příčinou zdravotních problémů.

Pozitivní vliv alternativní výživy závisí na tom, jaké potraviny člověk konzumuje, a které naopak vynechává. Většina alternativních směrů je orientována „vegetariánsky“, tzn., že dochází ve velké míře k vyloučení potravin živočišného původu, a proto se v jídelníčku objevuje více ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin.

Takováto strava obsahuje:
· dostatek vlákniny,
· nízké množství tuku i cholesterolu,

· dostatek některých vitaminů (např. C, E, kyseliny listové),
· dostatek některých minerálních látek (hořčík, draslík),
· nízký obsah sodíku.

Tato skladba stravy může pomoci snížit hladinu cholesterolu v krvi, normalizovat hodnoty krevního tlaku či upravit tělesnou hmotnost při nadváze. Má i preventivní charakter ke vzniku některých nádorových onemocnění (zejména kolorektálního karcinomu) a zácpy.

Zdravotní rizika závisí zejména na dvou faktorech:
· kdo se alternativně stravuje – zda se jedná o děti, dospělé osoby, seniory apod.,

· jaké potraviny jsou vynechávány – základním kritériem pro určení zdravotního rizika určitého směru alternativní výživy, je spektrum konzumovaných potravin (čím méně je „povolených“ potravin, tím je strava méně adekvátní).
Strava bez potravin živočišného původu je absolutně nevhodná pro děti, adolescenty, těhotné a kojící ženy, sportovce a nemocné osoby, protože je v mnoha ohledech deficitní:
· většinou neobsahuje dostatek energie,

· potraviny rostlinného původu nemají plnohodnotné bílkoviny,
· nedostatek některých minerálních látek – jód, železo, vápník, zinek,
· nedostatek některých vitaminů – B12, D,

· některé látky (mikronutrienty) jsou z rostlinné stravy podstatně hůře využívány než z živočišných potravin.

Tyto závažné nedostatky mohou vést například u dětí k poruchám růstu vývoje. U těhotných žen deficitní příjem složek, které jsou nezbytné pro správný vývoj plodu, mohou být příčinou předčasného porodu, narození dítěte s nízkou porodní hmotností nebo potratu.

Jedná se o jeden z nejstarších způsobů alternativního stravování. Za zakladatele bývá považován legendární řecký filozof, matematik a astronom Pythagoras (6. stol. př. n. l.).

Základním znakem vegetariánské stravy je omezení, až vyloučení potravin živočišného původu. Důležitým rysem většiny vegetariánů je i celkový přístup k životu.

Obecně jsou po výživové stránce skromnější a střídmější, odmítají kouření i alkoholické nápoje.

Jsou fyzicky aktivní a celkově jsou jejich životní požadavky méně náročné. V České republice se stravuje vegetariánským způsobem asi 13,8 % lidí, celosvětově asi 1 miliarda.

Hlavní formy vegetariánství jsou:

· demivegetariáni – nebývají považovány za pravé vegetariány, protože nejedí pouze červené maso, ale ryby a drůbež ano,
· semivegetariáni – konzumují jen některé druhy masa (peskovegetariáni upřednostňují jen ryby, měkýše a korýše, pulovegetariáni jen kuřata),
· laktoovovegetariáni – konzumují pouze mléko, mléčné výrobky a vejce,

· laktovegetariáni – připouštějí pouze spotřebu mléka a mléčných výrobků,
· ovovegetariáni – konzumují pouze vejce,
· vegani (striktní vegetariáni) – odmítají všechny potraviny živočišného původu včetně medu,

· frutariáni (fruktariáni) – jsou zaměřeni na konzumaci tepelně neupraveného ovoce a ořechů (popřípadě plodové zeleniny), přičemž podmínkou je získat plody výhradně bez zásahu člověka, tedy sběrem plodů spadlých na zem,
· vitariáni – jsou méně přísní frutariáni, kteří mohou rostlinnou stravu sklízet.

Makrobiotika

Makrobiotika (z řeckého macros = velký, bios = svět) je způsob stravování úzce spojený s jednou z nejstarších filozofií světa (čínský taoismus, zen – buddhismus), která přesahuje až do výživy. Byla formulována po 2. světové válce japonským filozofem Georgem Oshawou (1893 – 1966) a jeho nejznámějším žákem je Michio Kushi (nar. 1926).

Makrobiotika dělí potraviny podle dvou protikladných energetických sil (energií):
· potraviny se silou jin – koření, cukr, med, sůl, tekutiny, olej, ovoce, některé druhy zeleniny, mléčné výrobky, brambory, alkohol,
· potraviny se silou jang – ryby, maso, vejce, drůbež a mořští živočichové,

· potraviny harmonické (vyvážené) – obiloviny, luštěniny, některé druhy zeleniny (kořenová a hlávková), mořské řasy, mořská sůl, za studena lisované oleje.

Každá potravina má určitou energii a je nutné mít vyvážený jin a jang. Cílem je vytvořit v těle harmonii, a z tohoto důvodu se omezují potraviny ve skupinách jin a jang a převahu mají tvořit potraviny harmonické (za neharmoničtější se považuje rýže). Základ stravy makrobiotika proto tvoří obiloviny (až 50 %) a každé sousto by měl před spolknutím až 100 krát přežvýkat.

Makrobiotická výživa je založena na konzumu obilovin (mají ideální poměr jin a jang) v několika adaptačních stupních. Na počátku je strava ještě relativně pestrá, vyšší formy makrobiotiky pak směřují k jednostranné obilné stravě, a vrcholem je konzumace pouze neloupané rýže. Téměř úplně jsou vyloučeny živočišné produkty, ovoce a sladké pokrmy. Příjem vody je minimalizován.

Makrobiotika předpokládá, že z loupané rýže si organismus dokáže vytvořit veškeré potřebné výživové prvky sám, a to „biologickou transmutací a transformací“. Tyto teorie jsou v rozporu s doposud známými vědeckými poznatky a přírodními zákony.

Vznik veškerých poruch a nemocí vysvětlují makrobiotici porušením energetických sil jin a jang, zavrhují léky a chirurgické zákroky. Domnívají se, že rovnováha a harmonie obnovená touto výživou, vyléčí nejrůznější choroby včetně rakoviny, což dosavadní výzkumy nepotvrdily.

Makrobiotická strava nemá žádná pozitiva a není považována za vhodnou ani pro zdravého dospělého člověka, natož pro děti, nemocné nebo těhotné a kojící ženy, kteří mají zvláštní nutriční nároky.

Syrová strava

Jedná se o další bezmasý způsob výživy, který je založen na konzumaci hlavně rostlinné potravy, zejména zeleniny a ovoce. Potraviny se konzumují výhradně v syrovém stavu, tepelně neošetřené.

Výjimku tvoří pouze celozrnné pečivo, brambory a některé druhy luštěnin.

Při tepelném zpracování těchto produktů se volí takový čas a způsob přípravy, aby se co nejméně snížila biologická hodnota a zároveň byla dobrá stravitelnost a chutnost.

Důvodem požívání syrových potravin je zničení přítomných enzymů tepelnou úpravou v původní surovině a zabránit ztrátám vitaminů nebo poškození struktury vlákniny.

Hlavní zásady jsou:
· obiloviny a luštěniny se máčí, klíčením se enzymaticky zpracovávají, následně se mixují nebo melou,
· ovoce a zelenina se konzumuje zásadně syrová,

· mléko a mléčné výrobky se nahrazují obdobnými produkty ze sóji,
· vejce se připravuje maximálně na měkko nebo se konzumuje pouze syrový žloutek,
· je možno konzumovat ryby za syrova upravené marinováním v kyselém nálevu.

Zdraví lidé mohou syrovou stravu občas zařadit jako „odlehčovací“ den v rámci redukce hmotnosti nebo jako preventivní prostředek proti zácpě.

Organická strava

I konzumace organických potravin (biopotravin) tj. těch, které byly vyprodukovány bez použití jakýchkoliv agrochemických prostředků, se řadí mezi alternativní způsoby stravování. Tento trend výživy je spojován se snahou omezit negativní vlivy životního prostředí.

Organická (ekologická) výživa je založena na využívání biopotravin a často bývá spojena i s odporem proti přetechnizované společnosti.

I když organické zemědělství nemůže zajistit obživu celé populace, spotřeba biopotravin není omezena na zvláštní skupinu spotřebitelů a jsou dostupné pro celou veřejnost.

Slepá kolej tohoto směru se nazývá přírodní strava, která využívá pouze tradiční postupy zemědělské výroby s úplným vyloučením agrochemikálií. Pokrmy se konzumují zcela nerafinované a bez tepelné úpravy, což zvyšuje riziko mikrobiální kontaminace a onemocnění z toxických a antinutričních látek, které se při tepelné úpravě ničí.

Abstinenti

Abstinenti nemají žádná výživová omezení kromě toho, že nekonzumují alkoholické nápoje. Existují i osoby, které odmítají i různé povzbudivé pochutiny (např. kávu nebo čaj – tea totallers).

Budete mít zájem: Jablečný ocet a hubnutí – opravdu vám pomůže zhubnout – jak?

Tento směr vychází z vědeckých poznatků, protože podle některých odborníků je alkohol i v nepatrném množství škodlivý pro lidský organismus. Existují však i domněnky, že mírné požívání alkoholu, zvláště ve formě vína, nemá negativní účinek. Dokonce může být i prospěšný při některých chorobách, např. krevního oběhu.

Abstinentství může být součástí některých jiných alternativních způsobů stravování nebo náboženských stravovacích příkazů a zákazů.

Lékařské průzkumy ukazují, že většina dospělé populace se snaží pomocí určitých dietních opatření redukovat nebo alespoň udržet svoji hmotnost. Mnoho z nich však nepoužívá doporučované postupy založené na kombinaci snížení energetického příjmu a zvýšení pohybové aktivity, ale sází na jednu ze „zázračných“ diet.

Jde o způsob stravování, který je založen na oddělování jednotlivých komponent výživy a jejich oddělený konzum. Koncepci dělené stravy vytvořil v 30. letech minulého století americký lékař a spisovatel William Howard Hay (1866 – 1940). V lidském těle je podle autora 80 % zásaditých a 20 % kyselých složek, a v tomto poměru by měla být také přijímána i strava.

Z toho vychází rozdělení potravin:

· zásadité – většina ovoce a zeleniny, obiloviny a výrobky z nich, brambory apod. (rostlinná strava),
· kyselé – živočišné produkty.
Dělená strava především odděluje konzumaci potravin s vysokým obsahem bílkovin (živočišná strava) a potravin s vysokým obsahem sacharidů (rostlinná strava), i když Hayovi následovníci rozdělili potraviny do čtyř skupin, které se navzájem nekombinují, což má ulehčit trávení i vstřebávání a zamezit hnilobným procesům v tlustém střevě:

1. skupina – ovoce (čerstvé i sušené),
2. skupina – mléko, mléčné výrobky, maso, zelenina, vejce,
3. skupina – obiloviny, těstoviny, rýže a všechny výrobky z nich (pečivo, knedlíky),

4. skupina – luštěniny.

Tvůrcem této diety je americký specialista na přírodní medicínu J. D. Adamo (nar. 1956). Koncept vychází z předpokladu, že krevní skupina (AB0 antigen) je rozhodujícím faktorem pro náchylnost k různým chorobám, ale také k odlišné reakci na typ stravy u různých osob.

Za příčinu imunologické reakce mezi krví a trávenými potravinami byly označeny lektiny, látky bílkovinné povahy nacházející se v rostlinných i živočišných potravinách.

Údajně působí na obranný systém organismu, způsobují chronický zánět střevní sliznice, pronikají do různých orgánů, a tím mohou ovlivňovat zdravotní stav organismu.

Každé krevní skupině vyhovují poněkud odlišné potraviny, podle toho, co konzumovali naši předchůdci v době, kdy tato krevní skupina vznikla:
· krevní skupina 0 (old = starý) – lovec: je pravděpodobně fylogeneticky nejstarší a jedná se o potomky lovců,

· krevní skupina A (agrarian = zemědělský) – zemědělec: vznikla při přechodu člověka „lovce“ v „zemědělce“,

· krevní skupina B (balance = rovnováha) – člověk střídmý: vznikla míšením původně afrických ras v Evropě, Asii a Americe (asi 15 000 let př. n. l.),

· krevní skupina AB – hybrid: fylogeneticky nejmladší, vznikla rovněž míšením ras, ale později (asi 500 – 900 př. n. l.).

Pro jednotlivé krevní skupiny jsou potraviny rozděleny do kategorií „vhodné“, „neutrální“ a „zakázané“ (nevhodné). Stejně tak se pro ně popisují typická onemocnění. Existuje však velká nejednost v jednotlivých literárních zdrojích.

Jedná se o jednu z mnoha redukčních diet, jejímž autorem je americký lékař Robert Coleman Atkins (1930 – 2003). Tato dieta si pro svoji jednoduchost získala mnoho příznivců, protože v podstatě vyžaduje velmi málo – konzumovat převážně potraviny obsahující bílkoviny a tuk (v ostatních dietách zakazované) a slibuje žádoucí výsledek.

Sacharidy jsou omezeny v prvních dvou týdnech na 20 g/den, pak se jejich množství zvyšuje, avšak nejvíce na 40 g/den. Nedostatek celozrnného pečiva, ovoce, zeleniny a naopak nadměrný příjem živočišných bílkovin a tuků negativně ovlivňuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů v krvi, a tím i riziko kardiovaskulárních onemocnění.

http://www.balneomed.cz/fotogal.php

Obrázek č. 2 – Glykemický index

Dieta je založena na glykemickém indexu (GI dieta), kdy se mohou jíst veškeré potraviny v neomezeném množství, pokud však mají nízký glykemický index (GI). Není tedy nutné omezovat ani příjem energie ani tuků.

GI vyjadřuje rychlost, s jakou dojde ke změně hladiny krevního cukru po požití potravy. GI platí vždy jen pro jednu potravinu, a proto je velmi obtížné tuto dietu dodržovat, protože normálně konzumujeme kombinaci různých potravin.

IV Dieta podle glykemického indexu potravin

V Ostatní diety

dieta podle Diamondových (princip tří cyklů stravování – hlavní jídlo, trávení, vylučování,
zónová dieta,

nízkoenergetické bílkovinné diety – „koktejly na hubnutí“ (př. Ultra fit´n´ Slim),
beztuková dieta,
jednostranné (jednodruhové) diety – např. vajíčková,

hladovky,
tukožroutská polévka (zelná).

Raw food: Výhody a nevýhody živé stravy

Pod názvem „raw food“ nehledejte nic zázračného či světoborného. Raw strava je de facto syrová strava, někdy též nazývána živá strava neboli vitariánství. Základem raw stravy, která se v posledním období těší velké popularitě, je konzumace potravin v co možná nejpůvodnější podobě. Je raw strava ale opravdu tělu tak prospěšná nebo se spíše jedná o módní hit?

Proč raw strava?

Obrovskou výhodou raw stravy je, že díky syrové stravě tělo dostane maximální množství živin, vitamínů a enzymů, které jsou důležité pro správnou činnost našeho organismu. Syrová strava má kromě příjmu hodnotných živin i další pozitiva.

Vzhledem k tomu, že syrová strava obvykle bývá i dobrým zdrojem vlákniny, prospívá našemu trávení. Neopomenutelný vliv má syrová strava i na zkvalitnění krve a orgánů. Důsledkem raw stravy můžeme pozorovat i zlepšení kvality pleti a vlasů.

Co se konzumuje při raw stravě?

Možná vás to překvapí, ale raw strava není jen o ovoci a zelenině, ačkoliv tvoří větší část surovin. V rámci živé stravy je možné konzumovat i naklíčené obilí, semínka či luštěniny, a dále ořechy.

Nebojte se, tabu není ani maso. Ovšem i v tomto případě by mělo být maso (vč. ryb) syrové. Mléčné výrobky jsou v rámci syrové stravy také povoleny. Háček je pouze v tom, že by mléko mělo být nepasterizované.

To samé platí o mléčných výrobcích.

Základ vašeho jídelníčku bude tvořit ovoce a zelenina bez tepelné úpravy nad 42°C

Veškeré potraviny se v rámci raw stravy konzumují syrové, čerstvé, usušené či ohřáté do maximální teploty 42 °C až 45 °C. Potraviny rovněž můžete nechat naklíčit, odšťavňovat, promixovat, nebo například nastrouhat. Dnes však existuje množství raw receptů, a tak o inspiraci jistě nebudete mít nouzi.

Jaká jsou rizika raw stravy?

Ačkoliv živá strava zažívá opravdový boom, najde se i pár jejich nevýhod. Raw strava může z dlouhodobého hlediska působit na náš metabolismus stereotypně a nevyrovnaně.

Vzhledem k tomu, že se všechny potraviny konzumují syrové, hrozí, že naše tělo bude mít problém se vstřebáváním živin jako lykopen či karotenoidy. Dále hrozí absence omega 3 nenasycených mastných kyselin, minerálních látek či vitamínů rozpustných v tucích.

V případě, že vás raw strava i přesto zaujala, měli byste na ni přejít pozvolna. Každá velká změna je pro tělo šok, a proto mu dopřejte si na tento nový životní styl postupně navyknout.

Zdroj: prevention.com

Nejčastější omezení ve stravování: Vegetariánství, veganství a vitariánství

Vegetariánství, které dnes patří k nejčastějším alternativním způsobům stravování, vychází z toho, že se vzdáte konzumace masa.

Existuje ale i několik podmnožin vegetariánství – semivegetariánství, pulovegetariánství, pescovegetariánství, či laktoovovegetariánství, které živočišné produkty v jisté míře obsahují.

Ty často tolerují konzumaci kuřecího masa, ryb, mořských plodů, ale i mléka, vajec a mléčných výrobků.

Pozitiva vegetariánství

Jedním z nejvýraznějších pozitiv vegetariánství je snížení rizika vzniku rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Vegetariáni mají také otpimální hladinu cholesterolu a lepší trávení. Podle statistik má navíc vegetariánství pozitivní vliv i na délku života.

Rizika vegetariánství

Často největším rizikem je nízký příjem bílkovin a nenasycených mastných kyselin, ale také železa, vápníku, jódu nebo i vitamínu B12. Proto je velmi důležité dbát na vyváženou stravu a snažit se čerpat zmíněné živiny z jiných potravin.

Ve vyváženém jídelníčku vegetariána by neměla chybět spousta luštěnin (ideální je kombinace čočky, hrachu a fazolí), obilovin (střídejte kuskus, jáhly, rýži, quinou či bulgur), mléčných výrobků a zeleniny.

Veganství

Veganství je striktnější forma vegetariánství. Jejím základem je pouze rostlinná strava a žádná konzumace živočišných produktů (včetně medu, mléka a vajec).

Pozitiva vegantství

Co se týče pozitiv veganství, jsou shodná s vegetariánstvím. Nespornou výhodou je také pozitivní efekt na psychické zdraví, především pak zmírnění úzkostí.

Rizika veganství

Rizika jsou rovněž podobná, jako u vegetariánství. Nicméně absolutní vyloučení živočišných produktů z jídelníčku může vést k nedostatku minerálů a vitamínů, jako je jód, vitamín B12, B2, D, zinek a železo.

Veganství mimo jiné může mít také nepříznivý vliv na vstřebávání minerálních látek, právě z důvodu příjmu velkého množství vlákniny a rostlinných kyselin. Stejně jako u vegetariánství, i zde si pohlídejte, abyste svému tělu každý den dodávali potřebné živiny, byť z rostlinných zdrojů.

Pokud se rozhodnete pro veganství, zařaďte do svého jídelníčku více celozrnných obilovin, sójových výrobků, luštěnin a tmavé listové zeleniny.

Vitariánství

Vitariánství je založeno na konzumaci stravy v syrovém stavu, tedy v její přirozené formě.

Jídlo lze tepelně upravit pouze při teplotách maximálně do 42 stupňů Celsia, aby si zachovalo enzymy.

Budete mít zájem: Jake Jste Meli Priznaky Tehotenstvi?

I proto jde spíše o konzumaci rostlinné stravy – zelenina, ovoce, obilniny, houby, ořechy apod. Jsou však i vitariáni, kteří konzumují také mléko, avšak v nepasterované podobě, nebo mléčné výrobky.

Pozitiva vitariánství

Vitariánství má pozitiva zejména v uchování vitamínů, minerálů a antioxidantů. Tím udržuje v těle rovnováhu a do organismu se díky tomu dostane vše potřebné. Tím hlavním jsou ale enzymy, které raw strava obsahuje.

Právě enzymy totiž pomáhají se štěpením živin a trávením. Vitariáni mají lepší obranyschopnost, nejsou tak často unavení nebo vyčerpání a mívají zdravější vlasy a pleť.

Rizika vitariánství

Asi největším rizikem vitariánství je nutriční deficit, který dlouhodobou konzumací syrové stravy může vzniknout. Také velké množství vlákniny může být problém a způsobit zažívací problémy.

Jak začít s alternativním stravováním?

Ať se chcete stravovat jako vegetarián, vegan či vitarián z jakéhokoliv důvodu, vždy by mělo jít o postupnou změnu.

Radikální změna stravování nikdy není dobrou volbou a může velmi negativně ovlivnit jak organismus, tak i vaši psychiku. Pokud jste doteď byli masožroutem, vyřazujte maso postupně a nahrazujte ho jinými potravinami.

Pomoci ve změně stravování vám může i harmonogram. V něm si sepíšete, jak budete svůj jídelníček měnit – přidáte více zeleniny, nahradíte některé potraviny.

Je také dobré užívat probiotika, která vám s přechodem na jinou stravu pomohou. Při jejich výběru se ale dívejte na to, zda se bakterie dostanou až do střev. Pokud se tobolka rozpustí už v žaludku, žaludeční kyseliny převážnou většinu z bakterií zabijí.

Čtěte dál:

Co to jsou probiotika?Víte, proč byste k antibiotikům měli užívat probiotika?5 zdravých receptů, které podpoří vaše trávení

Dělení vegetariánství – stručný průvodce. – MediCast.cz

Laktoovovegetariáni jsou lidé, kteří odmítají veškeré druhy masa kromě ryb. Avšak mléko, mléčné výrobky a vejce konzumují běžně.Vhodná je příprava jídel v páře a dušením kvůli zachování výživných látek a vitamínů.

Pozitiva laktoovovegetariánství

Laktoovovegetariánská strava je pestrá, chutná., nezatěžuje trávicí trakt a přispívá k omezení vzniku civilizačních chorob jako je diabettes mellitus, kardiovaskulární choroby.

Díky vysokému obsahu vlákniny pomáhá udržovat optimální hladinu cholesterolu v krvi, působí preventivně proti divertikuloze, příznivě ovlivňuje střevní peristaltiku.

Zamezuje vzniku obezity a tím i následnému přetížení kloubů, artroze a artritidě. Vhodně složená laktoovovegetariánská strava nepůsobí žádná zdravotní rizika.

Kdo je laktovegetarián?

Laktovegetariáni nekonzumují maso a vejce. Vejce nekonzumují vzhledem k přesvědčení, že vejce je počátečním stádiem masa. Avšak mléko a mléčné výrobky konzumují běžně.

Kdo jsou vegani?

Vegani nekonzumují maso, vejce, mléko a méčné výrobky. Je to nejpřísnější směr vegetariánství. Většina veganů si neobleče nebo nepoužije nic, co by bylo vyrobeno z kůže, kožešin nebo jiných materiálů, vyžadujících zabití zvířete.

Veganská strava může vést k podvýživě. Při veganské výživě navíc často hrozí nedostatek energie, tuků, bílkovin, minerálních látek, zejména železa a vápníku, zinku a mědi. Nadměrný přísun vlákniny snižuje resorpci a využitelnost živin, hlavně vitamínů a minerálních látek. Výhradně rostlinnou stravu nelze tedy v žádném případě doporučit jako trvalou výživu pro žádnou skupinu populace.

Pozitiva veganství

nižší obsah energie a tuků, zvláště nasycených;

vyšší přísun mono- a polynenasycených mastných kyselin;
strava neobsahuje cholesterol;
vyšší přísun komplexních sacharidů a vlákniny;
vyšší obsah vitaminů B 1, C, E kyseliny listové a betakarotenu;
vyšší obsah draslíku, hořčíku a manganu;
nižší přísun sodíku.

Možná rizika veganství

nebezpečí deficitu plnohodnotné bílkoviny;
nedostatečný přísun vitaminů B 2, B 6, B 12 a D;
nedostatečný přísun vápníku, železa, jodu a selenu;
nedostatečná saturace vápníkem, železem,jodem a selenem;
vysoký obsah oxalátů, fytátů a kadmia;
vysoký obsah dusičnanů;
nedostatek esenciální mastných kyselin;
veganská strava může vést k závažným projevům z nedostatku řady živin.

Možné následky veganství

křivice;
klinické projevy nedostatku jodu (poruchy štítné žlázy);
zvýšený výskyt anémií z nedostatku vitamínu B 12, kyseliny listové a železa;
hyperhomocysteinemie;
poruchy menstruačního cyklu, amenorea;
nízká porodní váha novorozeněte;
rozštěpy patra, páteře;
u dětí menší vzrůst a zpomalený vývoj;
nízký obsah některých živin v mateřském mléce;
osteoporoza;
malnutrice z nedostatku bílkovin.

Kdo je peskovegetarián?

Jsou lidé, kteří jedí mléčné výrobky, vejce, ale nejedí žádné maso kromě ryb.

Kdo jsou semivegetariáni?

Jsou lidé, kteří nejedí jen tmavé maso, ale konzumují ryby, vejce, mléčné výrobky.

Kdo je vitarián

Zařazují do svého jídelníčku pouze stravu syrovou. Základ jejich jídelníčku tvoří ovoce, zelenina, ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny.

Některé zásady tzv. přírodní stravy jsou podobné jako zásady racionální výroby biopotravin. Celkově se vrací se k tradičním způsobům zemědělské výroby, a to jak u pěstování rostlin, tak při chovu hospodářských zvířat.

Zemědělská výroba i následné zpracování potravin zcela vylučují používání syntetických složek.

Pokrmy se požívají nerafinované a bez tepelné úpravy, bez jakéhokoliv zpracování, změn, konzervace, zahřívání, ozařování, ošetřování plyny, bez dlouhého skladování a chemických aditiv, což sebou přináší zvětšené riziko mikrobiálního napadení.

Rovněž obsah a aktivita přirozených toxických a antinutričních složek bývají velmi vysoké. Nebezpečný může být vysoký obsah mykotoxinů produkovaných plísněmi. Rovněž senzorická jakost takto připravovaných potravin bývá často velmi špatná.

Argumenty pro syrovou stravu

Vařením se ničí různé vitaminy a enzymy. Například vitamin C, který je velmi termolabilní, se vařením úplně zničí. Bez něj nemůže v buňkách probíhat okysličování, ani zneškodňování cholesterolu v krvi.

Při jeho nedostatku se tvoří zubní kaz, dochází k ateroskleróze. Snižuje se i odolnost proti infekčním chorobám a rakovině.

Nejvíce vitaminu C obsahuje křen, zelená paprika, petržel, zelí, jahody, pomeranče, květák, citrony, ale jen za předpokladu, že jsou syrové, nekonzervované.

Při tepelném zpracování potravin vzniká řada škodlivých látek, zejména při smažení, pečení, grilování, fritování a uzení. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou nebezpečnější. Množství škodlivých látek je přitom přímo úměrné době působení vysokých teplot. Tyto vzniklé škodliviny mají karcinogenní a mutagenní účinek.

Tuky, zejména nenasycené oleje, které používáme při vaření se také v průběhu zahřívání a zpracování mění. Nejenže ztrácejí spoustu své nutriční hodnoty, ale opět vytvářejí mutagenní a karcinogenní látky. Vařením se změní i přirozené aroma a chuť pokrmů. Potom je musíme dochutit nadměrným množstvím soli, cukru, octa či koření.

Syrová strava obsahuje většinou nízký obsah tuků a kalorií, takže u většiny lidí podporuje hubnutí. V syrové stravě je velké množství nerozpustné vlákniny, což podporuje pravidelnou stolici a rozpustné vlákniny, která snižuje riziko srdečních chorob. Zvýšená konzumace syrového ovoce a zeleniny pomáhá tělu bojovat s infekcí a chrání proti některým druhům rakoviny.

Syrová strava má na organismus velký detoxikační vliv.

Argumenty proti syrové stravě:

Většina z nás byla vychována na vařené a upravované stravě. Trávicí systém již není schopen strávit velké množství syrové stravy. Přidávání syrové stravy do jídelníčku musí probíhat pozvolna.

Nadbytek syrové stravy může u některých jedinců vést k syndromu dráždivého tračníku. A nadbytek vlákniny zabraňuje vstřebávání vitamínů a nerostných látek.

V čínské medicíně existuje názor, že syrová strava oslabuje slezinu. To vyvolává v těle sklon ke “chladu a vlhku”, dochází k symptomům, jako městnání tekutin, vlhkým dlaním, nadýmání v břiše a k řídké stolici.

Zejména v zimním období je proto nutno přidávat k syrovým jídlům “zahřívací” koření jako např. zázvor či skořici. Syrové potraviny též mohou být kontaminovány choroboplodnými organismy, i když to platí zejména u potravin živočišného původu jako maso, mléko a vejce.

U rostlinných surovin je třeba si dávat pozor na kontaminaci plísněmi.

Především syrové ovoce a med uvádějí do chodu zvlášť agresivní procesy čištění. I některé druhy zeleniny by měly být při přechodu na syrovou stravu užívány s mírou, zejména pažitka, cibule, pórek a pastinák.

Nejsou-li však tyto orgány na takové čištění připraveny, může je to příliš namáhat a vyvolat léčebnou krizi. Dostaví se, když jedovaté substance vystoupí rychleji z tělesných tkání, než vyměšovací orgány mohou odstranit, a to potom vede k otravě krve a lymfy.

Kdo jsou frutariáni?

Konzumují pouze čerstvé ovoce.

Pozitiva frutariánství

vysoký obsah vody z ovoce udržuje optimální střevní peristaltiku;
udržuje optimální hladinu cholesterolu v krvi;
vysoký obsah vitaminu C, betakarotenu a enzymů;
vysoký obsah lehce využitelných sacharidů.

Možná rizika frutariánství

Ø nadměrný obsah vlákniny vedoucí ke sníženému vstřebávání živin;
Ø nedostatečný přísun nenasycených mastných kyselin;
Ø snížený přísun vitaminu D a vápníku vedoucí k osteoporóze a osteomalacii;
Ø rizika plynoucí z chemických postřiků;
Ø alergie na některé druhy ovoce.

Frutariánství nelze doporučit dlouhodobě ani zdravému člověku, natož rizikovým skupinám. Lze ho aplikovat jen v rámci odlehčovacích dnů.

Autor clanku: Hanka

RAW syrová strava – Viviente

Alternativních výživových směrů či trendů je v dnešní době celá řada a dnes jsme si posvítili na raw stravu. Na každém novém trendu ve výživě můžeme najít svá pozitiva, ale je třeba myslet i na dopady dlouhodobosti takového stravování. Avšak rozhodně není na škodu nějaké recepty do jídelníčku zařadit a inspirovat se.

Budete mít zájem: Alergia Na Chlad Priznaky?

Syrová strava (nebo také raw food diet) je výživou převážně vegetariánskou, která se zakládá na konzumaci tepelně neupravených potravin.

Hlavními složkami tohoto výživového směru tedy je ovoce, zelenina, ořechy a semínka, luštěniny, obiloviny, mořské řasy a čerstvé kokosové mléko.

Z technologických úprav se používá dnes tolik populární klíčení semínek, obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, mixování a vysoušení pomocí „dehydrátoru“, který je k potravinám šetrný.

Tento směr stojí na přesvědčení, že vše živé se při zahřátí nad 45 °C zničí a tepelně upravená strava je tak „mrtvá“. Do raw stravy proto nepatří nic vařeného, pečeného, grilovaného, smaženého či fritovaného. Striktně je také vynecháván rafinovaný bílý cukr, sladidla, barviva, konzervanty a „éčka“.

Syrová strava má bezesporu dvě tváře a stejně jako každý extrém nese své výhody i nevýhody.

Nejprve se tedy společně podíváme na její pozitiva:

nižší obsah tuku, cholesterolu a sodíku
zdrojem velkého množství vlákniny
naopak obsahuje více pozitivních látek jako je draslík, hořčík a kyselinu listovou
celkově je obsah živin v konzumovaných potravinách vysoký
méně aditiv, trans mastných kyselin a přidaného cukru (pokud tedy raw stravu srovnáme s jídelníčkem běžné populace)
ekologicky šetrné stravování, stejně jako u jiných převážně rostlinných výživových směrů
pro velkou část dnešní (uspěchané, vystresované a obézní) populace odlehčený režim, pokud je ale aplikován na omezenou dobu
možnost redukce hmotnosti (otázkou ale je, zda tudy vede dlouhodobě cesta…)

Pojďme se ale podívat i na četná negativa:

celkem vzato se jedná o energeticky nevyrovnanou a nedostatečnou výživu
podle konkrétního druhu praktikované raw stravy hrozí nedostatek vitaminu B12, nižší obsah energie, bílkovin a vápníku
chybí také omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vitaminy rozpustné v tucích a minerální látky
častější únava
zhoršené vstřebávání některých živin, jakou jsou například karotenoidy či lykopen (právě ty se lépe vstřebávají tepelně upravené)
časově náročná příprava
mikrobiální riziko v případě konzumace syrového masa či vajec
příliš restriktivní a omezený způsob stravování

Na jednu stranu nás tedy láká minimum tuku a souznění s přírodou, pro nás ale bohužel převažují nemalá zdravotní rizika.

Nevidíme problém v tom, když si pro zpestření jídelníčku jednou za čas koupíte raw tyčinku na svačinu nebo na cesty či si připravíte lahodné ovocné smoothie.

Jako dlouhodobý směr vám ale raw stravu rozhodněnedoporučujeme, protože stále razíme cestu dostatečného a vyváženého jídelníčku, a toto rozhodně není dlouhodobě udržitelná cesta ke spokojenosti a dlouhodobého zdraví (ačkoliv se tato strava takto na počátku tváří).

Syrová strava – pro a proti

Lidé, kteří jedí pouze syrovou stravu rostlinného původu se nazývají vitariáni. Základ jejich jídelníčku tvoří ovoce, zelenina, ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny. Jaká pozitiva a negativa s sebou takovýto způsob stravování přináší? Čím nám může prospět zařazení syrových potravin do jídelníčku?

Argumenty pro syrovou stravu:

Vařením se ničí různé vitaminy a enzymy. Ve vodě vařená zelenina neobsahuje nakonec už vůbec nic výživného. Například vitamin C, který je velmi termolabilní, se vařením úplně zničí. Bez něj nemůže v buňkách probíhat okysličování, ani zneškodňování cholesterolu v krvi.

Při jeho nedostatku se tvoří zubní kaz, dochází k ateroskleróze. Snižuje se i odolnost proti infekčním chorobám a rakovině.

Nejvíce vitaminu C obsahuje křen, zelená paprika, petržel, zelí, jahody, pomeranče, květák, citrony, ale jen za předpokladu, že jsou syrové, nekonzervované.

Vědci též zjistili, že k jevu nazývanému trávicí leukocytóza nedochází, pokud jíme syrovou stravu. Při požití vařené či jinak upravované stravy se ve stěnách střev seskupí leukocyty – bílé krvinky, jako by vytvářely obranu před cizorodým nepřítelem.

Tento jev byl pokládán za normální až do doby , kdy Paul Kouchakoff z Institutu klinické biochemie v Lausanne zjistil, že k tomuto jevu v těle nedochází, pokud při jídle jen něčím syrovým začneme.

Zdá se, že syrové potraviny nevyvolávají stejné imunitní reakce jako vařené.

Bílkoviny nejen ztrácejí vařením dvě třetiny výživné hodnoty, ale při jejich trávení jsou vytvářeny kyseliny a odpad, který se ukládá v organismu.

Při vysoké teplotě se bílkoviny obsažené v potravě stávají odolnými proti trávení a tak se snižuje možnost využití jejich aminokyselin.
Pokud zahříváme bílkoviny, zejména za přítomnosti cukrů – např. při pasterizaci mléka – dochází ke ztrátě aminokyseliny lyzinu.

Pokud vystavíme bílkoviny působení zásad (při mnoha procesech, při nichž se zpracovávají potraviny), lysin a cystein (přírodní antioxidační aminokyseliny) se eliminují a tvoří se toxické látky jako lysinolalanin.

Pokud se při zpracování potravin používá chemikálií, jako např. peroxidu sodného, ztrácejí bílkoviny značné množství methioninu, což je opět přirozená aminokyselina s antioxidačním účinkem.

Při tepelném zpracování potravin vzniká řada škodlivých látek – zejména při smažení, pečení, grilování, fritování a uzení. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou nebezpečnější.

Množství škodlivých látek je přitom přímo úměrné době působení vysokých teplot.

Tyto vzniklé škodliviny mají karcinogenní (rakovinotvorný) a mutagenní (navozující změny v genetickém kódu, které se přenášejí na další generace) účinek.

Vědci objevili, že spálená a hnědá látka vznikající při zahřívání bílkovin, je velmi mutagenní. Také produkty vznikající při karamelizaci cukru a reakcí aminokyselin s cukry (jako kůrka chleba nebo topinky) obsahují širokou škálu látek poškozujících DNA – viz. článek „Jak se chránit před rakovinotvorným akrylamidem v potravinách“.

Tuky – zejména nenasycené oleje, které používáme při vaření – se také v průběhu zahřívání a zpracování mění. Nejenže ztrácejí spoustu své nutriční hodnoty, ale opět vytvářejí mutagenní a karcinogenní látky.

Spousta vědců, kteří zkoumali problém léčení pomocí syrové stravy, se domnívá, že existují další důležité látky – jako jsou esenciální oleje v rostlinách, chlorofyl a saponiny – užitečné pro naše zdraví, které se teplem mění nebo ničí.

Syrové potraviny také obsahují přírodní enzymy, které se při vaření ničí. Ortodoxní směr těmto enzymům nevěnuje pozornost, protože se domnívá, že jsou při trávicím procesu zničeny hned po požití. Naproti tomu laureát Nobelovy ceny A. I.

Virtan z Finska zjistil, že při trávení v ústech se spousta enzymů štěpí a jejich substráty chemicky reagují s látkami ve slinách a vytváří nové chemické sloučeniny, které jsou prospěšné pro zdraví člověka či zvířete.
Vědec Kašpar Trop objevil, že lidské tělo ví, jak má enzymy chránit a umí je dopravit zažívacím traktem až do tlustého střeva.

Vážou veškerý přítomný kyslík a tak odstraňují plynné prostředí, které může vést ke hnití, kvašení, střevní toxémii, dysbaktérii nebo dysbióze.

Hans Eppiger z vídeňské univerzity zjistil, že strava s vysokým množstvím syrových potravin výrazně zlepšuje výměnu mezi buňkou a okolím, mikrocirkulaci a vylučování odpadů z buňky.

Syrová strava oproti vaření představuje též úsporu času a elektrické energie.

Vařením se změní i přirozené aróma a chuť pokrmů. Potom je musíme dochutit nadměrným množstvím soli, cukru, octa či koření.

Syrová strava obsahuje většinou nízký obsah tuků a kalorií, takže u většiny lidí podporuje hubnutí.
V syrové stravě je velké množství nerozpustné vlákniny, což podporuje pravidelnou stolici a rozpustné vlákniny, která snižuje riziko srdečních chorob.
Zvýšená konzumace syrového ovoce a zeleniny pomáhá tělu bojovat s infekcí a chrání proti některým druhům rakoviny.
Argumenty proti syrové stravě:

Nadbytek syrové stravy může u některých jedinců vést k syndromu dráždivého tračníku.

V čínské medicíně existuje názor, že syrová strava oslabuje slezinu. To vyvolává v těle sklon ke „chladu a vlhku“, dochází k symptomům, jako městnání tekutin, vlhkým dlaním, nadýmání v břiše a k řídké stolici. Zejména v zimním období je proto nutno přidávat k syrovým jídlům „zahřívací“ koření jako např. zázvor či skořici.

Syrová strava má na organismus velký detoxikační vliv. Především syrové ovoce a med uvádějí do chodu zvlášť agresivní procesy čištění. I některé druhy zeleniny by měly být při přechodu na syrovou stravu užívány s mírou, zejména pažitka, cibule, pórek a pastinák.

Pokud je přechod na syrovou stravu náhlý, může dojít k rychlému vyplavení usazených škodlivin z hlubokých orgánů jako jsou játra a ledviny do povrchového vylučovacího systému, v němž hrají důležitou roli útroby, kůže a lymfatický systém. Nejsou – li však tyto orgány na takové čištění připraveny, může je to příliš namáhat a vyvolat léčebnou krizi.

Dostaví se, když jedovaté substance vystoupí rychleji z tělesných tkání, než vyměšovací orgány mohou odstranit, a to potom vede k otravě krve a lymfy.

Syrové potraviny též mohou být kontaminovány choroboplodnými organismy, i když to platí zejména u potravin živočišného původu jako maso, mléko a vejce. U rostlinných surovin je třeba si dávat pozor na kontaminaci plísněmi.

Autor: mk
Zdroje:
Leslie Kenton- Věčně mladí, Votobia
Jennifer Harperová – Tajemství čínského léčitelství, Moba
Dr. Morter – Health and Wellness

Jídlo jako jed, jídlo jako lék – Reader´s Digest

Ernst Gunter: Přirozená strava – Život bez chorob Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář