Rehabilitace po operaci ramene, rehabilitace ramenního kloubu

Dobrý den, jsem měsíc po artroskopické operaci ramene o které jsem si myslel, že po ní bude rekonvalescence celkem rychlá. ( dle propouštěcí zprávy bez komplikací – diagnóza bursitis SA, impingement syndrom omae l.dx, operační výkon – ASK revisio, bursectomia et SAD ). Nicméně rameno pořád hodně bolí, pořád beru prášky na bolest, v noci se absolutně nevyspím, ruka je úplně nepoužitelná.

Beru wobenzym a aescin teva, mažu to ibalginem, liotonem, hirudoidem. Beru hodně vitamín C, rutin. Nepociťuji žádné zlepšení. Ruka celá modrá – steklý hematom plus otok a zatuhnutí. Na kontrole rtg v pořádku a dle sono uvnitř hematom cca 2 x 4, který zkoušeli po 14 dnech odsát punkcí, což samozřejmě už nešlo, protože byl už ztuhlý. Za týden se to má znovu zkusit..

Nemyslel jsem si samozřejmě, že půjdu po 14 dnech do posilovny, ale na můj vkus to trvá příliš dlouho.

Jakým způsobem se zbavit rychle vnitřního hematomu, má to smysl ještě zkoušet odsát po tak dlouhé době, když už to jednou nešlo ? Jak urychlit vstřebávání, hojení, co pro to můžu udělat já, jaké jsou možnosti, co teď dělat ?? Kdy budu pravděpodobně konečně v pořádku, jak dlouho budu nepoužitelný ? Běžná činnost, sport, bez bolesti ? Děkuji Radim.

Doplnění informací: děkuji, budu Vám vděčný za jakoukoliv informaci, protože už mě to skutečně šíleně nebaví, jsem poměrně akční člověk, sportuji atd. a několika týdenní rekonvalescence mě upřímně řečeno děsí. Lékař mi sliboval pohodovou operaci a vše je jinak. Nepřijde mi normální měsíc modrá ruka a neustále bolesti, začínám litovat, že jsem na tu operaci vůbec přistoupil.

Odpovídá lékař: Specializace: Praktické lékařství pro dospělé

Dobrý den, spíše bych si nemyslela, že by mohlo nyní dojít k odsátí hematomu při dalším pokusu od jeho odstranění. Doporučila bych hlavně vyčkat, pak rehabilitace, fyzikální terapii. Odhadem půjde o dalších několik týdnů rekonvalescence. Váš dotaz by nejlépe odpověděl ortoped, kterému ho předávám, prosím vyčkejte brzké reakce. S pozdravem.

Odpovídá lékař: Specializace: Ortopedie, Dětská ortopedie Pracoviště: soukromá ambulantní praxe v Humpolci a Počátkách

Dobrý den. Běžná rekonvalescence a rehabilitace po tomto výkonu trvá obvykle 12 týdnů. Hematom je velmi častý a nepředpokládám že je zdrojem potíží a že bude odsáván. Hlavní je v této fázi řízená rehabilitace. Vy pro hojení více neuděláte. Je nutné se poradit s operatérem, který přesně ví jaký byl nález uvnitř a jak operační zákrok probíhal.

Odpovídá lékař: Specializace: Balneologie, Dětská chirurgie, Dětská traumatologie, Fyzikální medicína, Chirurgie, Ortopedie, Proktologie, Rehabilitační lékařství‎, Traumatologie Pracoviště: Úrazová nemocnice Brno

Pokud byla operace bez komplikací je dobře. Pokud se k operaci přistupuje jedná se vždy o změny, které postihují více části poměrně složitého kloubu jakým je rameno a rehabilitace a rekondice a rekonvalescence je dlouhodobá. Rameno se léčí zpravidla až 1 rok. Dop.

Péči ortopeda a rehabilitačního lékaře, především nyní pozvolné rozcvičení ramene na rehabilitaci za využití pohybové léčby, fyzikální terapie, měkkých technik na pravé rameno a přilehlý pletenec ramenní, postupně cvičení v bazénu,cvičit doma jen velmi postupně, ale důsledně.

Rameno vyžaduje trpělivou péči a jedná se vždy o časově náročnější léčení.

Jinak poradí váš ortoped a rehabilitační lékař na místě.

Extrasystoly

Dobry den, mam dotaz na extrasystoly. Mam obdobi, kdy mam treba 3 roky klid…

Potíže s penisem

Zdravim, Je mi 23 let a myslim ze s penisem nemam neco v poradku. V nestoporenem…

Enterol kojení

dobrý den, chtěla bych se zeptat,zda mohu v době kojení krátkodobě užívat lék…

Vřídek

Dobrý den, před 2 dny se mi na horní straně pravého pysku zevnitř udělal větší…

Fimóza a sex

Dobrý den pane doktore, mám fimózu a chtěl bych se zeptat, jestli i s fimózou…

Játra

Dobrý den,vážená paní doktorko,prosím Vás, asi před 3 týdny jsem Vám psal kvůli…

Srdeční arytmie

Dobrý den, obcas mi dela, ze kdyz se nadechnu pocitim jako by srdce asi 3x za…

Mononukleóza

Dobrý den, zhruba před týdnem mi byla diagnostikována hnisavá angína, ale…

Červenání v obličeji

Dobrý den, už delší dobu mám problém s červenáním v obličeji při různých aktivitách…

Malé krvácení z boku

Dobry den, jsem na dovolene na Kapverdach. Dnes pri lezeni na plazi na pisku…

Artroskopie ramene: princip, indikace a rehabilitace

Bolesti ramenního kloubu mohou mít nejrůznější příčiny od poškození struktur v kloubu, přes výskyt úlomků pojivových tkání (tzv. myšek) uvnitř kloubu až po nestabilitu ramene, či dokonce jeho vykloubení a mnoho dalších. Léčba těchto stavů si dříve vyžadovala otevřenou operaci ramenního kloubu, která pro pacienta znamenala velkou přítěž.

Dnes už jsou všechny tyto patologické stavy řešeny moderní šetrnou metodou, zvanou artroskopie, jejíž největší výhodou je, že se operatér do kloubu dostane speciálním nástrojem, aniž by jej otevřel.

Princip artroskopické operace ramene

Artroskopie je mladá, velice šetrná a dnes běžně používaná metoda sloužící k vyšetření i terapeutickým zákrokům nejčastěji na kolenním a ramenním kloubu. Využívá standardní artroskopické vybavení – základem je endoskop, což je tenká trubice představující optický kabel.

Na tom konci endoskopu, který je zaváděn dovnitř kloubu, je umístěna kamera, z níž je kabelem veden obraz do počítače na druhém konci endoskopu. Lékař si tak může snadno na videoobrazovce prohlédnout veškeré anatomické struktury kloubu.

Zajímá jej stav opotřebení kloubní chrupavky, dále jak vypadá kloubní pouzdro, vazy a v neposlední řadě i svaly v okolí ramenního kloubu. Z těch se zaměřuje na úpony dvojhlavého svalu pažního (m. biceps humeri) a také na úpony svalů tzv.

rotátorové manžety, jejichž úkolem je fixace ramenního kloubu a spolupráce při zvedání (elevaci) paže.

Artroskopie se, přestože se jedná o poměrně banální zákrok, musí provádět na operačním sále ve sterilním prostředí. Pacient je při operaci vpolosedě, případně leží na boku. Anestézie je při artroskopii nejčastěji celková, méně frekventovanou variantou je tzv.

anestézie svodná, která znecitlivuje pouze ramenní kloub, ale jinak je pacient při vědomí. Výkon lékař zahajuje zhruba centimetrovým řezem v kůži na zadní straně ramena, kterým následně zavede do kloubní dutiny endoskop.

Součástí artroskopického přístroje je i malá pumpa, která pod tlakem vhání do kloubu sterilní roztok k lepší přehlednosti a k proplachování. Následně lékař pohledem na monitor vyšetřuje tkáně uvnitř či v okolí ramenního kloubu.

Během tohoto vyšetření získá informace o stavu kloubu, které nejsou schopny poskytnout jiné vyšetřovací metody, jako třeba rentgen či CT.

Poté, pokud je třeba, může lékař ihned začít s ošetřením poškozených struktur. Využívá k tomu nejrůznější nástroje, které vsune do kloubu další malou rankou na přední straně ramene. Jedná se o různé malé šroubky, skobičky a další fixátory, nebo o instrumenty k provedení stehů či jakousi odsávačku k odstranění kloubních myšek (úlomků kostí či chrupavky).

Zákrok se provádí buď ambulantně (jedná-li se pouze o vyšetření) nebo s hospitalizací maximálně na 2 dny, pokud je výkon složitější. Do nemocnice pacient přichází den předem, nebo v den operace, a to nalačno. Vše záleží na typu plánované operace a na pacientově zdravotním stavu. Po výkonu zpravidla odchází pacient 2.

den domů, pokud nejsoužádné komplikace. Ty se mohou, tak jako u všech operačních výkonů vyskytnout, bez ohledu na to, jak rutinním zákrokem artroskopie je. Mezi komplikace patří zanesení infekce, krevní sraženiny v kloubu, nadměrná krvácivost či neustupující otok ramene.

Jejich výskyt však tvoří pouhé 1 % ze všech provedených artroskopií.

Indikace artroskopie ramene

Artroskopie ramene může být vhodnou operací při léčbě mnoha obtíží, je však důležité uvědomit si, že ne všechna onemocnění ramenního kloubu jsou indikací právě k artroskopii. Například některé luxace ramene či velká poškození úponů svalů je nutné operovat klasickou otevřenou operací. Nejčastějšími indikacemi pro artroskopii ramene bývá:

• Luxace ramenního kloubu – k vykloubení ramene dochází nejčastěji při sportu (pád z kola, pád na lyžích) a při autonehodách; výsledkem může být chronická nestabilita ramene zapříčiněná odtržením části kloubního pouzdra, které je možné artroskopií zpět fixovat speciálními skobičkami
• Vyjmutí „myšek“ – tak označujeme tělíska, která vznikla jako úlomky kosti, chrupavky či vazů; myšky se volně pohybují uvnitř kloubní dutiny a působí potíže při pohybu v kloubu
• Impigement syndrom – jedná se o chronické onemocnění vyvolané degenerativním opotřebením úponu rotátorové manžety pod nadpažkem (acromionem), což vyvolává postupně se zhoršující bolest ramene; cílem artroskopie je zde uvolnění chronicky utlačovaných svalových šlach
• Poškození/utržení rotátorové manžety – bývá často výsledkem impigement syndromu, kdy dojde k přetržení úponů svalů na kost pažní; artroskopie umožňuje posoudit stav příslušných svalů, případně přišít utržené šlachy zpět ke kosti 
• Poškození šlachy bicepsu – časté u volejbalistů a házenkářů při chronickém zatěžování ramenního kloubu; dochází k mikrotraumatům ve svalu
• Ošetření poškozené kloubní chrupavky – k jejímu poranění dochází úrazem nebo opotřebením
• Ošetření při zánětech kloubu (revmatismu) – revmatická onemocnění mohou vyvolat zánět kloubu, který způsobí změnu zakřivení kloubních ploch, což lze s výhodou ošetřit s pomocí artroskopie.
• Odstranění zvápenatělé tkáně (kalcifikací) – při pohybu překáží a vyvolávají bolest
• Diagnostika příčiny a ošetření ztuhlého ramene
• Objasnění příčiny chronických bolestí ramene

Rozcvičování a rehabilitace po artroskopii ramene

Pooperační režim vždy záleží na diagnóze a typu provedeného výkonu. Mnohé zákroky si vyžádají používání fixační ortézy po dobu několika týdnů (např. stabilizace ramene, sešití rotátorové manžety, ošetření šlachy bicepsu). U lehčích artroskopií se operovaná horní končetina fixuje po několik dnů pouze šátkovým obvazem. Během fixace je nutný klidový režim – tzn.

nijak nezatěžovat ramenní kloub. Pacient dle instrukcí v tomto období procvičuje pouze zápěstí a loketní kloub, aby zůstala zachována jejich hybnost. Pokud lékař usoudí (vždy dle vyšetření), že je možné sundat ortézu, začíná se s aktivní, ale šetrnou rehabilitací pod dohledem fyzioterapeuta. Pacienti dochází na rehabilitace zpravidla ambulantně.

Zprvu se cvičí pouze pasivně, kdy terapeut v podstatě cvičí za pacienta a využívá při tom gravitace. Poté je dle uvážení zařazeno cvičení aktivní (cvičí sám pacient), jehož cílem je hlavně návrat k původnímu rozsahu pohybů v ramenním kloubu. Důležité jsou také cviky na posílení svalů celého ramenního pletence. Pokud není nutná fixace, začíná se s rehabilitací již od 2.

dne po operaci, aby došlo co nejdříve k dosažení maximálního rozsahu pohybu v kloubu.

Plná zátěž včetně rizikových sportů (tenis, volejbal, házení, lezení) je většinou možná až po 6 měsících; k normální hybnosti se ale rameno běžně vrací mnohem dříve (i po několika týdnech od operace). 

Čeho se po artroskopii ramene vyvarovat?

Během rekonvalescence je nutné postupovat tak, jak doporučí lékař. Důležité je striktně dodržet dobu, po kterou nesmí být ramenní kloub zatěžován. Po některých zákrocích, jako je např.

artroskopická stabilizace ramene, je nutné vyloučit pohyb do zevní rotace po dobu 3 měsíců, aby nedošlo k opětovnému poškození či dokonce luxaci kloubu. Po dobu několika měsíců pacienti nesmí provozovat sporty, při kterých se hází švihem, nebo které představují jinak extrémní zátěž pro ramenní kloub.

Aby byla léčba stoprocentně úspěšná, je potřeba pacientova trpělivost a hlavně zodpovědnost – jakékoli nedodržení rekonvalescenčního plánu může mít neblahé důsledky.

Náhrada ramenního kloubu

Ramenní kloub je díky svému anatomickému uspořádání kloubem s největším rozsahem pohybu v lidském těle. Kontakt hlavice s kloubní jamkou se odehrává na poměrně malé ploše, která je rozšířena tzv. Labrem (chrupavčitý okraj jamky). Stabilita kloubu je zajišťována zejména rotátorovou manžetou (kloubní pouzdro s úponem svalů) a deltovým svalem.

Na ortopedickém oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově jsme první implantaci tohoto typu provedli jako jedni z prvních v České republice v roce 2003. Zkušenosti s operační technikou jsme získali při pobytu na Univerzitní klinice v Kodani u dr. Van der Wilde.

Podle statistik navštíví v USA cca 4 miliony pacientů lékaře kvůli problémům s ramenním kloubem. I u nás je toto číslo vysoké a počet ošetřených pacientů neustále narůstá. Menší poškození je možno řešit artroskopicky včetně ev. Stabilisace, větší poškození vyžaduje náhradu ramene.

Průběh operace

Na ortopedickém oddělení naší nemocnice jsou v posledních letech používány 3 typy implantátů:

• cervikokapitální endoprotéza – kdy jamka zůstává, nahrazuje se pouze hlavice, používá se zřídka, předpokladem je zachovaná funkce rotátorové manžety
• resurfacing hlavice pažní kosti – kdy na hlavici se místo opotřebené chrupavky nasadí kovová „čepička“
• eversní typ náhrady ramenního kloubu – vyvíjený od roku 1980, s nímž máme jako pracoviště jedny z nejdelších zkušeností v ČR, pro indikaci při: těžkém poškození rotátorové manžety, těžkých degenerativních změn spojenými s předcházejícím bodem, v případech selhání klasicky uspořádaného implantátu

Myšlenka přehození anatomického uspořádání v ramenním kloubu s vynecháním funkce manžety se zdá být cestou, k řešení situací, kde je jen minimální perspektiva na rekonstrukci rotátorové manžety.

Tím, že se jedná o totální náhradu, která má mechanické uspořádání již primárně stabilní, je prakticky vyřešena otázka stability kloubu. Rekonstrukce rotátorové manžety je zde zcela vynechána.

Naopak na dokonalém odstranění kloubního pouzdra a manžety závisí dokonalý rozsah pohybu, který je zprostředkován zejména deltovým svalem za spoluúčasti ostatních kolem kloubních svalů.

U nás používaný implantát DELTA, se skládá z dříku, implantovaného do dutiny pažní kosti, na kterém je umístěna kloubní jamka a z hlavice, která je implantována do prostoru jamky lopatky. Hlavice je k lopatce fixována pomocí tzv. metaglenu, který je pevně kotven do krčku lopatky 2 diveregentními zamykacími šrouby a 2 standardními AO šrouby.

Před samotnou operací je nutno pečlivě zhodnotit RTG snímek, ne pro každého je tento typ implantátu vhodný.

Režim pacienta po operaci a rehabilitace

Pooperační rehabilitaci začínáme od 2. dne – rozsah pohybu je limitován pouze bolestí pacienta. S výhodou je použití žebříčku jako při standardním rehabilitačním postupu dle Rockwooda.

Pacient může končetinu plně zatěžovat prakticky ihned po ustoupení bolesti. Implantát je při dodržení standardního operačního postupu stabilní s jedinou výjimkou. Nedoporučujeme axiální tlak dlaní proti ramenu (například vzepření se při vstávání ze židle).

Artroskopie ramena

U ramenního kloubu můžeme pomocí artroskopie provádět tyto
výkony:

• Stabilizace u „vypadávání“ ramena (vykloubení, luxaci)
• Ošetření poraněné rotátorové manžety
• Vyjmutí kloubních myšek
• Uvolnění prostoru mezi pažní kostí a nadklíčkem (subacromiální dekomprese) = odstranění bursy, snesení kostních výrůstků klíčku a nadklíčku
• Odstranění vápenatých hmot (kalcifikací)
• Ošetření šlachy dvouhlavého pažního svalu (bicepsu)
• Rozrušení srůstů u ztuhlého („zmrzlého“ ) ramena

Stabilizace
u luxace (vykloubení, „vypadávání“) ramena

Vykloubení ramena po úrazu je většinou způsobeno odtržením
chrupavčito-vazivového “ límce“ kolem kloubní jamky. V dnešní době lze
takto odtrženou část pomocí kotviček připevnit zpět na původní místo a
zabránit tak vzniku dalším vykloubením.

U mladších pacientů do 20 let
je lépe postupovat operativně, poněvadž k dalšímu vykloubení dle
statistik dochází v cca 90% případů. Naopak u méně aktivních pacientů
nad 40 let je riziko opětovné luxace nižší a je možné zvolit pouze
konzervativní (neoperační) léčbu pomocí ortézy a RHB.

Přibližně v 95%
lze rameno operovat miniinvazivní cestou, tzn. artroskopicky.

Rehabilitace

Po operaci je rameno znehybněno pomocí ortézy na 4 týdny. Během této
doby pacient procvičuje hybnost zápěstí a loketního kloubu. Po 4 týdnech
lze po domluvě s operatérem ortézu sejmout a začít intenzivní, ale
šetrnou rehabilitaci pod dohledem fyzioterapeuta.

Cílem této RHB je obnovení
rozsahu pohybu a svalové síly. Začínáme s cvičením pasivní hybnosti
(s dopomocí fyzioterapeuta či gravitace) a následně aktivní . Zevní
rotaci nedoporučujeme cvičit do 3 měsíců od operace. Běžné aktivit jsou
možné za cca 6 týdnů po operaci, plná zátěž za 3 měsíce.

Švihové
či silové sporty (tenis, volejbal, zápas, horolezectví) za 6 měsíců.

Jaké používáme materiály?

K fixaci odtrženého labra používáme kotvičky Bioknotless (Johnson
& Johnson, USA). Výhodou je jejich vstřebatelnost a rovněž zde odpadá
riziko dráždění chrupavek uzlem (jsou to tzv. „neuzlící kotvy“)

Doba hospitalizace

1 den

Anestezie

celková

Rizika

infekce, poranění cév a nervů, pooperační ztuhlost kloubu, nestabilita
po operaci, alergické reakce na používané materiály, komplikace během
anestezie. Zmíněná rizika jsou díky užívání artroskopické techniky
vzácná, ale nelze je zcela vyloučit.

Ošetření rotátorové manžety
(RM):

Rotátorová manžeta je soubor šlach 4 svalů lopatky úpínající se na
oblast krčku pažní kosti. Je to významná struktura zajišťující
správnou hybnost a stabilitu ramenního kloubu.

K poranění manžety může
dojít následkem úrazu (pád na rameno, prudký pohyb, podvrtnutí ramena)
nebo na základě degenerativních změn při časté činnosti s rukama nad
hlavou, kdy dochází k opotřebení manžety v oblasti mezi pažní kostí a
nadklíčkem. Poškození manžety se projevuje od pouhé bolesti až
nemožnosti pohybu ramena.

Léčba tohoto onemocnění spočívá
v šetřícím režimu, omezení zátěže, RHB, užívání
protizánětlivých léků. V případě podezření na kompletní rupturu
manžety nebo při neúspěšné konzervativní terapii je vhodné provézt
artroskopii ramenního kloubu a prostoru mezi pažní kostí a nadklíčkem
(subacromiálního prostoru).

Při artroskopii můžeme vyšetřit kloubní
i subacromiální část manžety. U menších poranění manžety kde není
významně poškozena funkce ramena někdy postačí pouhé začištění
trhliny, u větších kompletních poranění se snažíme o sešití této
ruptury.

Rehabilitace

V případě sutury manžety je vhodné rameno přechodně zafixovat
ortézou, aby došlo k přihojení přišité tkáně. Typ ortézy a délka
fixace (4–8 týdnů) závisí na velikosti trhliny. V ideálním případě
je vhodné okamžité zahájení rehabilitace pod dohledem zkušeného
fyziotherapeuta.

Důležité je především pasivní cvičení hybnosti,
abychom zamezili vzniku pooperačních srůstů v subacromiálním prostoru. Po
dostatečné délce fixace je možné zahájit aktivní cvičení a následně
posilování ramenního pletence. Správně vedená pooperační RHB se podílí
na úspěchu operace minimálně z 50%.

Je třeba počítat s tím, že
obnovení plné funkce rotátorové manžety a návrat k běžným aktivitám
je dlouhodobý proces nezřídka trvající i 6 měsíců, proto je třeba
pečlivě dodržovat rady operatéra a fyziotherapeuta.

Jaké používáme materiály?

K fixaci odtrženého manžety používáme kotvičky Spiralok, Bioknotless
RC (Johnson & Johnson, USA), PushLock, Corkskrew (Arthrex, USA). Výhodou je
jejich vstřebatelnost

Doba hospitalizace

1 den

Anestezie

celková

Rizika

infekce, selhání sutury, poperační vznik srůstů a tím pádem omezení
hybnosti (artrofibroza), nedojde-li včas k odhalení ruptury RM může časem
dojí k tukové degeneraci a retrakci manžety, což znemožní její
suturu.

inf.souhlas artroskopie ramena: Rehabilitace po ortopedických operacích: Nemocnice Jihlava

•                       Informovaný souhlas pacienta s výkonem
•                      ARTROSKOPIE RAMENA
•                          *********************************
• Vážená paní/pane, rozhodli jste se podstoupit operační výkon artroskopie ramena.
• Vzhledem k tomu, že jde o operaci plánovanou a operaci která není nutná k záchraně Vašeho
• života,chceme,abyste se významným způsobem podílel na plánování této léčby a souhlasil s navrženým postupem .Chceme Vás obeznámit i s možnými komplikacemi této terapie,aby
• Vaše rozhodnutí podstoupit  operaci  bylo podloženo validními informacemi.
• Znovu zdůrazňujeme,že operace není nutná ve smyslu záchrany Vašeho života a proto rozhodnutí o operaci musí být rozhodnutí pacienta – lékař má hlas „poradní“.

Artroskopie (ASK) je miniinvazivní operační metoda.

To znamená že operační přístup je pouze pomocí drobných kožní incizí v počtu dva až čtyři, bez nutnosti  větší operačí rány. Samotná operace je provedena drobnými nástroji a speciálními přístroji za pomoci artroskopu a artroskopické věže.  Provádí se v celkové  anestézii. Ve vzácných případech lze zvážit anestezii blokovou po domluvě s anesteziologem.

            Poloha pacienta při operaci je buď na zádech v polosedě, nebo na zdravém boku. Kdy je ruky zavěšena do tzv. extenze, což umožňuje operatérovi lepší přehlednost v operovaném kloubu, který je během operace napouštěn  sterilním fyziologickým roztokem.

Ramenní kloub můžeme dle anatomických poměrů rozdělit na dvě části, a to samotnou kloubní dutinu (glenohumerální) a prostor subakromiální ( pod nadpažkem). Oba prostory jsou od sebe odděleny kloubním pouzdrem a tzv. rotátorovou manžetou.

Při jejím přetržení oba prostory spolu komunikují.

Které patologie můžeme při ASK  nalézt a ošetřit

·          Instabilita či recidivující luxace ramena – glenohumerálního kloubu:

Při této operaci zpravidla nacházíme odtržený chrupavčitý okraj kloubní jamky, který za pomoci speciálních vstřebatelných či titanových kotviček přišíváme zpět ke kloubní jamce. Tato operace trvá asi 30-60 min. (Po operaci následuje fixace končetiny na 4-6 týdnů)

1. ·          SLAP leze:
2. Jedná se o obdobu výše popsaného, zde je však odtržený horní chrupavčitý okraj jamky s úponem dlouhé hlavy šlachy bicepsu.
3. ·          Subakromiální impingement:

Jedná se o chronické potíže, bolesti ramena při zvedání paže. Řešením je zvětšení prostoru  pod nadpažkem, provedením tzv.

akromioplastiky (subakromiální dekomprese), neboli zbroušení spodní a zevní strany nadpažku speciální frézou.. Samotná ASK subakromiální dekomprese trvá cc 30 min.

(Tento výkon lze provést  i otevřeným způsobem, což provádíme jen vzácně, většinou v kombinaci s dalším nálezem a výkonem)

·          Přetržení rotátorové manžety (RM):

Jedná se relativně časté poranění ve věku nad 50 let. Při operaci provádíme  zašití defektu RM či přišití RM zpět k místu původního úponu šlachy. Tento výkon je v provedení artroskopickém poměrně obtížný a  může trvat i více jak 60 minut.

Výkon lze provést též otevřeným způsobem, v poslední době však převládají operace artroskpopické. (Po operaci následuje fixace končetiny na 4-6 týdnů) Né vždy je možné rotátorovou manžetu rekonstruovat. Záleží na velikosti defektu, kvalitě manžety a časovém aspekt.

V takovém případě se provádení vyčištění subakromiálního prostoru s akromioplastickou.

·          Tendinitida dlouhé hlavy bicepsu a kalcifikující tendinitída šlachy supraspinátního svalu:

V prvním případě se jedná o chronické poškození šlachy bicepsu. Při operaci  provádíme buď uvolnění šlachy bicespu, či její přešití do žlábku na hlavici pažní kosti. V druhém případě provádíme odstranění kalcifikací ze šlachy. Tyto výkony jsou většinou kombinovány s akromioplastikou či suturou RM.

·          Další výkony:  pouze jako diagnostická operace, odstranění volných těles, ošetření poškozené chrupavky

Alternativy operace TEP – jiné způsoby léčby

Jde o tzv. konzervativní terapii – užívání léků / léky proti bolesti , léky s protizánětlivým účinkem, léky uvolňující svalové napětí, obstřiky postiženého kloubu, rehabilitační terapie včetně různých procedur /laser, magnetoterapie, ultrazvuk atd./ Operace je ve většině případů indikována při selhání konzervativní léčby.

• Předoperační příprava a vyšetření
• Je nutné předoperační interní vyšetření,které by nemělo být starší 14 dnů.
• Je nutné vyléčit jakékoli  zánětlivé onemocnění / je nabíledni,že nemůžete jit k operaci s chřipkou či anginou/, ale často se zapomíná např.na infekci močových cest,která může

probíhat i bezpříznakově -proto je potřeba mít pečlivé vyšetření moči /, nebezpečné jsou hnisavé váčky v zubech atd.Toto vše je potřeba vyřešit před operací TEP, aby se pokud možno minimalizovaly možnosti zánětlivých komplikací TEP po operaci.

Při operaci jsou krevní ztráty, většinou se s pacienty domlouváme, pokud to jejich zdravotní stav dovolí, o odběru tzv. autotransfuse – pacient si v nějakém intervalu před operací dá vlastní krev,ta je připravena na transfusní stanici  a  po operaci  dle potřeby pacientovi podána zpět.

Možné komplikace operace ASK ramena

Obecné komplikace:  zhoršení chronických onemocnění (zvláště cukrovka, onemocnění srdce atd.

) – vznik zápalu plic (při dlouhodobém ležení a špatné spolupráci) – vznik infekce močových cest (při dlouhodobějším zavedení močového katétru) – vznik proleženiny při dlouhodobém ležení a špatné spolupráci – vznik hluboké trombózy („zánětu žil“) na dolních končetinách – vznik embolie plicnice (s průběhem od lehkého až po náhlý smrtelný) – kardiovaskulární komplikace- infarkt myokardu – nevolnost a nechutenství z celkové anestezie

Specifické komplikace: infekt v místě kožní incize – infekt v kloubu – neurologické komplikace ( přetažení nervových svazků v axile)-  zalomení nástroje v kloubu- uvolnění kotvy do kloubu.- někdy nutnost otevřít kloub z většího řezu. Selhání operace jako takové – např.  po stabilizačních operacích návrat nestability kloubu

Výčet komplikací nemůže být nikdy úplný, snažíme se vyjmenovat nejčastější komplikace.

V naprosté většině by operace měla proběhnout bez komplikací, nicméně nelze je plně vyloučit.

Může se stát, že během operace operatér zjistí závažné skutečnosti, pro které bude muset změnit způsob operace na kterém jste byli domluveni. Buďte ubezpečeni, že tak činí s plnou odpovědností tak, aby výsledek operace byl pro Vás co nejlepší.

Souhlas pacienta s výkonem:

Prohlašuji ,že jsem byl lékařem úplně a srozumitelně poučen o povaze své nemoci a o povaze plánovaného výkonu.Byl jsem poučen i o možnostech jiné léčby a důsledcích v případě neprovedení zákroku.

Během poučení jsem měl možnost klást lékaři doplňující dotazy a pokud tomu tak bylo, byly mi srozumitelně zodpovězeny.Jsem si vědom všech rizik a možných komplikací spojeným s tímto výkonem.

Poučení jsem plně porozuměl a s výkonem souhlasím.

1. Jméno a příjmení pacienta …………………………………………………………….
2. Rodné číslo pacienta ……………………………………………………………………
3. Jméno a příjmení informujícího lékaře……………………………………………….

V Jihlavě dne ……………………..             Podpis pacienta ………………………….

                                                                        Podpis lékaře …………………………….

Klaudiánova nemocnice

Naučit se rozpoznávat a léčit onemocnění ramene se nelze naučit jednorázově na kurzu či stáži. Je zde nutná dlouhodobá praxe a zpětná vazba v podobě velkého počtu ošetřených pacientů.

Díky pravidelné pasivní i aktivní účasti na zahraničních a tuzemských kongresech je naše pracoviště známé a pacienty vyhledávané. Každoročně se například lékaři účastní studijního pobytu v Mnichově, kde si ve speciální laboratoři mohou vyzkoušet nové a zdokonalit již prováděné operační postupy.

Naši klientelu tvoří pacienti nejen ze spádové oblasti Mladoboleslavska, ale z celé ČR a částečně i ze zahraničí (Polsko, Slovensko, USA).

Největší počet operací ramenního kloubu tvoří artroskopické operace.

Od roku 2004, kdy jsme se začali artroskopické operativě ramene plně věnovat, do letošního března jsme provedli těchto operací 1000! Jedná se o operační postup, kdy za pomoci kamery je prohlédnut kloub s přilehlými oblastmi a pomoci speciálních nástrojů je ošetřena příčina onemocnění.

Vše je prováděno z malých jizev s minimálním poškozením měkkých tkání. Tato metoda je výrazně méně bolestivá a zkracuje dobu léčení po operaci. Artroskopie také dovoluje lepší prohlédnutí ramene a tím i jeho ošetření. Díky modernímu přístrojovému artroskopickému vybavení dokážeme většinu operací ramenního kloubu provádět právě tímto typem operace.

Pobyt pacienta v nemocnici trvá 1 až 2 dny. Na rozdíl od privátních a poloprivátních pracovišť jednodenní chirurgie jsme schopni v případě potřeby ponechat pacienta v nemocnici i delší dobu potřebnou k jeho doléčení.

Většina operací ramenního kloubu je poměrně bolestivá a je prováděna v celkové anestezii, kdy po jejím odeznění je potřeba podávat silné léky na bolest.

Od začátku tohoto roku je ve spolupráci s oddělením ARO možnost k celkové anestezii přidat ještě umrtvení operovaného ramene, které zajistí úlevu od bolesti v následujícím pooperačním období bez nutností podávání dalších léků.

Mezi nejčastější typy artroskopické operace ramene patří ošetření tzv. syndromu tísně, kdy z různých příčin dochází k útlaku šlach ramene a tím vzniku bolesti a omezení hybnosti. Pokud nezabere neoperační léčba, provádí se operační rozšíření zúženého prostoru.

Další častou artroskopickou operací je léčba opakovaných vykloubeních ramene, jak po úrazu, tak i na vrozeném základě. Zde se pomocí speciálních kotviček znovu přifixuje poškozená část kloubního pouzdra tak, aby bylo zabráněno dalšímu vykloubení.

Na našem pracovišti při tomto druhu operace používáme v souladu se současným celosvětovým doporučením biokompozitní materiál, který je pacienty dobře snášen a během 2 až 3 let se zcela vstřebá.

V méně častých případech, kdy je výrazně postižená kost kloubní jamky ramene a artroskopické ošetření by nestačilo, provádíme miniinvazivní otevřenou operaci, kdy pomocí kostního štěpu nahradíme poškozenou část jamky a tím obnovíme stabilitu ramene.

Velmi rozsáhlou a někdy obtížně léčitelnou skupinou jsou pacienti s různým postižením šlach ramenního kloubu, tzv. rotátorové manžety. Postižení zahrnuje širokou škálu nálezů od přetržení jedné šlachy až po rozsáhlé nevratné poškození všech šlach, které jsou zkráceny a již nemají schopnost se zhojit.

Jedná se o vážný zdravotní problém, který výrazně omezuje hybnost ramenního kloubu a jeho schopnost snášet zátěž.

Operační léčba tohoto postižení je na našem pracovišti prováděna výlučně artroskopicky a zahrnuje širokou škálu operačních postupů od prosté fixace šlachy na původní místo speciální kotvou přes uvolňovací techniky zkrácených šlach až po náhradu horní části kloubního pouzdra ramene štěpem, která dovolí ostatním svalům ramene nahradit funkci poškozené šlachy. Tato technika se jmenuje Artroskopická suprakapsulární rekonstrukce ramene. Byla vynalezena a použita profesorem Mihatou v Japonsku v roce 2012 jako náhrada za endoprotézu ramene, která v té době nebyla v Japonsku k dispozici. Pro její dobré výsledky a nízký počet komplikací se postupně rozšiřuje po celém světě. Naše pracoviště ji použilo jako první v ČR v roce 2015 a do dnešní doby jsme zatím jediné pracoviště v Čechách, které tuto operaci provádí.

Artroskopické operace používáme i při léčení úrazů oblasti ramenního kloubu. Opět jako jedni z prvních v ČR jsme provedli artroskopickou stabilizaci vykloubení akromioklavikulárního kloubu, což je kloub mezi klíční kostí a lopatkou. Artroskopicky také ošetřujeme některé typy zlomenin v oblasti hlavice a jamky ramenního kloubu.

V případech těžkého poškození chrupavky ramenního kloubu – artrózy, kdy již není jiná možnost řešení, provádíme náhradu ramenního kloubu endoprotézou a to jak standartní tak i tzv.

reverzní, kdy místo hlavice je implantována jamka a místo jamky hlavice.

Toto unikátní řešení dovoluje obnovení hybnosti ramene i tam, kde vedle artrózy jsou nevratně poškozeny šlachy již zmíněné rotátorové manžety.

Důležitou součástí úspěšné léčby onemocnění ramenního kloubu je rehabilitace, která tvoří v některých případech až 30 % úspěchu léčby. Ne každé rehabilitační zařízení ale má možnosti toto zvládnout.

Díky dlouhodobé spolupráci s rehabilitačním oddělením v Klaudiánově nemocnici jsme schopni zajistit včasnou, vysoce erudovanou a intenzivní rehabilitační péči po operacích ramenního kloubu.

Velkou výhodou je zde možnost okamžité konzultace stavu pacienta a pravidelné kontroly operatérem.

Aby byl pomyslný trojúhelník úspěchu léčby úspěšný, je nutné k vrcholům lékař a rehabilitace ještě přidat třetí vrchol, a tím je samotný pacient. Bez motivovaného a spolupracujícího pacienta je i při použití nejmodernějších a nejdražších léčebných postupů výsledek vždy nejistý.

Operace na horní končetině

Na horní končetině je nejčastěji operovanou oblastí rameno, loket, zápěstí a kořenový kloub palce ruky..

RAMENNÍ KLOUB

Ramenní kloub je nejpohyblivějším kloubem lidského těla. Skloubení tvoří lopatka a pažní kost. Ramenní kloub je doplněn o takzvaný pomocný kloub, který tvoří subacromiální bursa. Subacromiální bursa je synoviální váček – tzv. tíhový váček, který se nachází pod acromionem – nadpažkem.

Nadpažek je kost, kterou nahmatáme na povrchu ramene. Bursa umožňuje hladký pohyb hlavice proti nadpažku tak, aby nevznikalo nežádoucí tření. Pokud je tento prostor poškozen zánětem nebo pozánětlivými srůsty, není pohyb hladký a dochází k otěru svalů, nazývaných rotátorová manžeta.

Rotátorovou manžetu tvoří svaly, které se ze zadní strany lopatky upínají jako čepice na hlavici pažní kosti. Otěr je značně bolestivý a po delší době může způsobit proděravění úponové části svalů.

Rameno je pak ve své funkci limitováno bolestí, a to je právě ten okamžik, kdy pacient navštíví ortopedickou ambulanci.

Nejčastěji pacienti přichází pro bolestivé omezení pohybu v rameni, které je začíná omezovat při denních činnostech jako je řízení automobilu, věšení prádla apod. Často je bolest také budí ze spaní.

Velmi často rovněž pacienti přicházejí pro opakované luxace (vykloubení) ramenního kloubu, které mnohdy vznikají následkem úrazu. Při ortopedickém vyšetření lékař sdělí pacientovi, že se jedná o tzv.

impingement syndrom nebo zánět subacromiální bursy, zmrzlé ramenozmrzlé rameno.

Impingement syndrom

Je bolestivé onemocnění, nejčastěji na degenerativním podkladu, kdy se zmenší tzv. subacromiální prostor – tedy prostor mezi nadpažkem a samotnou hlavicí, kde se nachází subacromiální bursa. Toto zúžení má za následek bolestivý otěr rotátorové manžety až její proděravění. Onemocnění má 3 stádia.

1. zánět subacromiální bursy
2. zánět subacromiální bursy + počínající otěr
3. závažné poškození rotátorové manžety

Jak se dá léčit?

Nejčastěji kombinací protizánětlivé medikace, obstřiku, rehabilitace a trpělivosti. Pokud konzervativní terapie selže, je zde možnost operačního ošetření.

Co je to obstřik?

Obstřik je nejčastěji kombinace protizánětlivého léku hormonální povahy, tzv. kortikoidu a lokálního anestetika. Nejčastěji se aplikuje do prostoru pod nadpažkem – tedy do subacromiální bursy. Obstřik utlumí zánětlivou bolest a otok. Pacient bez bolesti nebo s bolestí snesitelnou lépe spí, zlepší se mu nálada, to vše zvýší předpoklady pro zdárné rozcvičení.

Bolestivé ztuhlé rameno

Ramenní kloub je nejpohyblivějším, ale také velmi náchylným kloubem ke ztuhnutí. Příčin je celá řada, všechny však postupně vedou ke zkrácení, ztuhnutí a slepení spodní strany kloubního pouzdra.

Tato část kloubního pouzdra je nařasená jako záclona, aby umožnila co největší rozsah pohybu.

Bolestivé rameno pacient drží u těla, šetří si jej, to postupně vede ke ztuhnutí, které označujeme jako zmrzlé rameno.

Operační ošetření ramenního kloubu

Akromioplastika – ACMPL

Na našem pracovišti používáme operační techniku dle Neera. Principem operace je odetnutí části nadpažku, odstraníme zánětlivou subacromiální bursu, a tím zvětšíme prostor pro pohyb hlavice. Pokud je přítomna ruptura – díra v rotátorové manžetě, je nutné provést její rekonstrukci.

Po operaci následuje fixace končetiny ortézou, tzv. Gilchristem na 2 až 6 týdnů dle závažnosti operace.

Hospitalizace trvá 3 – 4 dny. Pracovní neschopnost bývá poměrně dlouhá, zvláště pokud jsme byli nuceni sešít poškozené svaly rotátorové manžety.

Stabilizace ramenního kloubu

Provádí se při luxaci (vykloubení) ramenního kloubu. Na našem oddělení je nejčastěji prováděna atroskopickou cestou. Na okraji jamky ramenního kloubu se nachází struktura nazývaná labrum.

To zvětšuje obvod ramenní jamky a napomáhá lepšímu udržení hlavice v jamce a zamezuje tak jejímu vykloubení. Pokud je labrum poškozené, dochází k tzv. luxacím ramenního kloubu.

Principem operace je připevnění porušeného labra pomocí speciálních kotviček zpět k okraji jamky ramenního kloubu.

Po operaci následuje fixace končetiny ortézou, tzv. Gilchristem na 2 až 6 týdnů. Hospitalizace trvá 3 – 4 dny. Pracovní neschopnost je poměrně dlouhá. Důležitou roli zde sehrává také rehabilitace ramenního kloubu.

Totální náhrada ramenního kloubu

Provádí se u pacientů s primárním degenerativním poškozením ramenního kloubu. Principem operace je náhrada jamky ramenního kloubu i hlavice pažní kosti implantátem. Náhrada může být cementovaná nebo necementovaná.

Po operaci následuje fixace končetiny ortézou, tzv. Gilchristem na 2 až 6 týdnů.

Po provedení operačního výkonu je pacient na 1 až 2 dny překládán na oddělení ARIP. Pak se vrací zpět na oddělení a 10. den je po vytažení stehů propuštěn. Důležitou roli zde sehrává také rehabilitace, která začíná od 2. dne po operaci za pomocí vyškolených rehabilitačních pracovníků.

Reverzní náhrada ramenního kloubu

Reverzní náhrada ramene je TEP (totální endoprotéza) ramenního kloubu, která se využívá k léčbě bolestivých ramen s omezením hybnosti na podkladě výrazně poškozené či nerekonstruovatelné rotátorové manžety.

Namísto jamky ramenního kloubu je implantovaná hlavice náhrady ramenního kloubu a namísto hlavice pažní kosti je implantován speciální implantát v podobě jamky.

Jednotlivé části náhrady mohou být cementované či necementované.

Po operaci následuje fixace končetiny ortézou, tzv. Gilchristem na 2 až 6 týdnů.

Po provedení operačního výkonu je pacient na 1 až 2 dny překládán na oddělení ARIP. Pak se vrací zpět na oddělení a 10. den je po vytažení stehů propuštěn. Důležitou roli zde sehrává také rehabilitace, která začíná od 2. dne po operaci za pomoci vyškolených rehabilitačních pracovníků.

LOKET

Loket je značně složitý kloub, ve kterém se setkávají kosti pažní, vřetenní a loketní. V oblasti lokte nejčastěji ošetřujeme tenisový nebo oštěpařský loket.

Tenisový loket

Jde o bolestivé onemocnění společného úponu svalů tzv. extenzorů, napínačů zápěstí a svalů, které se nacházejí na hřbetu předloktí.

Ty začínají na palcové straně pažní kosti, a to na výběžku, který se nazývá radiální epikondyl. Nejčastěji je způsobeno opakovaným přetížením úponu při práci či sportu – např. tenise. Dříve šlo mnohdy o onemocnění písařů.

V současné době je častou příčinou psaní na klávesnici a klikání myší od počítače.

Léčba

A/ Konzervativní – jde o kombinaci protizánětlivých léků, obstřiku, sádrové dlahy a rehabilitací. Existují však i vhodné pomůcky, mezi něž řadíme např. tzv. epikondylární pásku, která má odlehčit úpon svalů a může přinést při zátěži úlevu.

B/ Operační

Co je to obstřik?

Obstřik je nejčastěji kombinace protizánětlivého léku hormonální povahy, tzv. kortikoidu a lokálního anestetika. Nejčastěji se aplikuje pod svalový úpon. Obstřik utlumí zánětlivou bolest a otok. Pacient bez bolesti či s bolestí snesitelnou pak lépe spí, zlepší se mu nálada, což zvyšuje předpoklady pro zdárné rozcvičení.

Proč je využívána sádrová dlaha?

Onemocnění vzniká opakovaným přetížením, což má za následek rozvoj bolestivých zánětlivých změn. Sádrová dlaha slouží ke zklidnění bolestivého úponu.

Operační ošetření tenisového lokte

Na našem pracovišti používáme metodu nazvanou dle Boyd-McLeod, při které operatér odetne bolestivý úpon svalů a posune jej níže. Tím sníží svalové napětí, dále zkontroluje kloub, uvolní hlavičku vřetenní kosti a dlátkem snese tenkou kostěnou lamelu z původního místa úponu. Po operaci je končetina fixována na 2 až 3 týdny sádrovou dlahou.

Následuje rehabilitace. Doba hospitalizace je 3 dny. Pracovní neschopnost trvá přibližně 2 měsíce (záleží na druhu povolání).

Oštěpařský loket

Je bolestivou afekcí, která vzniká opakovaným přetížením úponu svalů tzv. flexorů, ohýbačů zápěstí, tedy svalů, které se nacházejí na přední ploše předloktí. Tyto svaly začínají společným úponem nad kloubem na malíkové straně, a to na hrbolku, který se nazývá ulnární epikondyl.

Příčina a léčba

Příčiny i principy léčby jsou obdobné jako u tenisového lokte.

Operační ošetření oštěpařského lokte

Na našem pracovišti používáme operační metodu dle Hohmanna. Při této operaci operatér odetne bolestivý úpon svalů, tím sníží napětí svalů, a dlátkem snese tenkou kostěnou lamelu z původního místa úponu. Následuje fixace sádrovou dlahou na 2 až 3 týdny. Doba hospitalizace je 3 dny. Pracovní neschopnost trvá asi 2 měsíce – záleží na druhu povolání.

ZÁPĚSTÍ

Nejčastěji prováděným operačním výkonem je artoroskopie zápěstí. Viz. artoroskopické výkony.

RUKA

Karpální tunel

Co je to karpální tunel?

Jedná se o oblast zápěstí, kde probíhají šlachy ohýbačů prstů společně s mohutným nervem, který inervuje palec až prostředníček a část prsteníčku. Zajišťuje nejen citlivost, ale i jemnou motoriku prstů.

Tento kanál je přemostěn tuhým pruhem.

Pokud je v kanálu málo místa, je nervus medianus tímto pruhem utiskován, což může mít za následek závažné poškození nervu až do stadia úplného výpadku citlivosti a jemné motoriky palce až prostředníčku.

Jak se projevuje?

Postupně se rozvíjející zejména noční bolesti a mravenčení, které budí pacienta – typicky u palce až prostředníku postižené ruky. Může dojít až k výpadku citlivosti a poruše jemné motoriky prstů.

Pacient si stěžuje zejména na brnění ukazováčku a prostředníčku, musí si je protřepávat, aby měl úlevu. Neudrží hrnek, nezapne knoflík, při jízdě na kole mu začnou brnět prsty, neudrží se v autobuse.

Příčina

Ženy bývají postiženy častěji. Příčiny jsou následující: jednostranná a pro ruku namáhavá práce, dále hormonální rozkolísanost v období přechodu – má často za následek zadržování tekutin. Karpální tunel také může být vrozeně úzký.

Typickým příkladem je žena kolem 50 let, silnější postavy (může mít i vysoký tlak, cukrovku), pracující manuálně, např. švadlena, šička, apod.

Možnosti léčby

• Konzervativní – medikace nejčastěji Secatoxin, Yellon, Wobenzym, obstřik kanálu kortikoidem, který má protizánětlivý, protiedematózní účinek, dále pak dlahování, změna zaměstnání, hormonální stabilizace pacientky.
• Operační – provádí se nejčastěji v místním znecitlivění, kdy z 3 až 4 centimetrového řezu protneme tuhý vazivový pruh a uvolníme nerv.
• Operační ošetření indikuje a doporučí vždy neurolog na základě EMG, při zhoršování nálezu.

Lupavý (skákavý ) prst/palec

Toto onemocnění vzniká pozvolna na základě nenápadného zánětu obalů šlachy ohybače (flexoru) postiženého prstu. Tato šlacha je ke kostem přichycena systémem poutek.

Nejčastěji se poutko stane příliš těsným v oblasti záprstního kloubu a šlacha začne při pohybu drhnout, až se rozvine typické kuličkovité ztluštění šlachy, které potom obtížně prostupuje přes poutko a zasekává se v pohybu.

Často pacient uvolní prst pomocí druhé ruky, dojde přitom ke zřetelnému lupnutí.

Léčba

A/ Konzervativní – využívána zejména v začátcích onemocnění, kdy se jedná o prostý zánět bez ztluštění šlachy. Ve stadiu ztluštění šlachy nemá konzervativní terapie efekt.

B/ Operační – v lokální anestézii protneme poutko, pod kterým drhne šlacha a dojde k uvolnění pohybu. Samotné ztluštění šlachy však dlouho přetrvává, nemá však na funkci prstu žádný podstatný dopad.

Operace dlaně a prstů pro m. Dupuytrén

Tímto onemocněním jsou postiženi častěji muži než ženy. Zejména pak muži kolem 50 let věku, manuálně a často těžce pracující. Spojitost může být i s cukrovkou nebo nadmírou alkoholických nápojů.

Jak se projevuje?

Na dlani se vytvoří tuhý pruh nebo pruhy nebo uzly, které se postupně smršťují. Nejčastěji je postižena oblast prsteníčku nebo malíku. V podkožní vrstvě zvané palmární aponeuróza dochází zatím z neznámých příčin k jizvení, což vede k postupnému rozvoji deformity prstů, které se ohýbají do dlaně a nelze je ani násilím narovnat.

Léčba je zde v podstatě pouze operační, v závislosti na velikosti postižení lze ošetřit v lokální nebo celkové anestézii.

KOŘENOVÝ KLOUB PALCE RUKY

Rhisartrosis – artróza palce ruky

Jedná se o bolestivé postižení kořenového kloubu palce. Jde o jakousi obdobu artrózy kolenního nebo kyčelního kloubu. Kořenový kloub palce – karpometakarpální kloub, je kloub sedlový, který umožňuje opozici palce (pohyb palce proti ostatním prstům).

Tím se palec stává nejdůležitějším prstem ruky, má totiž o funkci navíc – může se postavit proti ostatním prstům a umožňuje tedy úchop. V některých pracovních profesích může být palec extrémně využíván, např. švadleny, pekaři apod.

V těchto případech dojde dříve k opotřebení kloubních ploch a vzniku artrózy.

Léčba

Konzervativní – spočívá v aplikaci léků, přikládání studených obkladů a aplikaci různých lokálních léků v podobě gelů. Aplikace obstřiku (směs kortikoidu a anestetika), která nemusí být snadná vzhledem k velmi úzké štěrbině a později již osteofytické deformaci kloubu, často přinese úlevu na delší dobu. Konzervativní léčba by měla být doplněna o rehabilitaci.

Operační ošetření rhisarthrózy

Déza palce ruky

Jde o znehybnění karpometakarpálního kloubu palce při zachování úchopové funkce ruky a svalové síly v palci. Odstraníme základní kloub palce a nahradíme jej kostním štěpem o velikosti cca. 1×0,5x1cm, odebraným z pacientovy lopaty kosti kyčelní. Následuje hojení po dobu až 12 týdnů, na tuto dobu je přikládána sádrová fixace a ortéza.

Pacient tak získá nebolestivý palec za cenu ztráty pohybu v základním kloubu palce. Postavení palce se pro hojení zajistí sádrovou dlahou v takové poloze, aby úchopová funkce ruky nebyla narušena. Tato operace je vhodná především pro mladší, fyzicky pracující pacienty, na dominantní končetině.

Délka hospitalizace je 2-4 dny, po sejmutí fixace následuje ambulantní rehabilitace.

Interpoziční plastika dle Grafta

Další možností je odstranění karpometakarpálního kloubu poškozeného artrózou a interpoziční plastika – vmezeření šlachy krátkého ohýbače zápěstí na postižené straně, svinuté do uzlíku.

Při tomto operačním výkonu je zachován dobrý pohyb palce za cenu omezení svalové síly v zápěstí. Po operaci je přikládána dlaha či ortéza na dobu 4 až 6 týdnů. Operace je vhodná pro pacienty, kteří nevykonávají těžkou manuální práci.

Délka hospitalizace je 2 až 4 dny, po sejmutí fixace následuje ambulantní rehabilitace.

Totální náhrada kořenového kloubu palce ruky

Operace je indikována při degenerativním postižení karpometakarpálního kloubu 3. a 4. stupně. Jedná se o náhradu trapezo-metakarpálního kloubu protézou.

Po provedení této náhrady se vrací plný rozsah pohybu v kloubu při zachování svalové síly. Po operaci přikládáme sádrovou dlahy na krátkou dobu a dále palec bandážujeme po dobu cca 3 týdnů.

Délka hospitalizace je 2 až 4 dny, po sejmutí fixace následuje ambulantní rehabilitace.