Registr pedofilů chce na webu zveřejnit jména i adresy

Jistě se shodneme, že internet je mocný pomocník. V dnešní době by většina firem i státních institucí bez něj nemohla fungovat. Všichni jej využíváme k vyhledávaní informací, ke komunikaci či zábavě. Může to být i nástroj, který se otočí proti vám. Podobně jako s nožem, záleží na tom, v jakých rukou se ocitne…

Chcete vědět více o nebezpečích, které vám v internetu hrozí? Chcete znát postupy, které se běžně tváří bezpečně a přitom jsou rizikové? Pokračujte v četbě tohoto článku.

Příklad 1

Hrůza jménem instant messaging

Ne, nezbláznil jsem se. Chci vás upozornit na IM (instant messaging), tedy na ICQ, Skype, AIM, MSN… O jejich výhodách nechci polemizovat. Sám hojně využívám služeb ICQ a Skype. Začnu spíše jejich skrytou hrozbou. Zde jsou dva novinové články.

Česká policie poprvé hledá pedofila z ICQ

Čeští policisté začali řešit zřejmě první případ zneužívání internetových komunikátorů pedofily. Ti podle zjištění iDNES.cz stále častěji získávají erotické materiály přes webkamery. Poprvé se však pedofil snažil, aby se mu před kamerou svlékla česká dívka. Před týdnem se iDNES.cz ozvala 12letá dívka z Prahy, která se dostala do kontaktu s pedofilem přes internetový komunikátor ICQ.

http://zpravy.idnes.cz/ceska-policie-poprve-hleda-pedofila-z-icq-ffx-/krimi.asp?c=A060906_150640_krimi_ton

Pedofilové si natáčí nahé děti po internetu

Pedofilové zřejmě našli nový způsob, jak levně, rychle a hlavně jednoduše natočit dětské porno. Stačí jim k tomu obyčejný internetový komunikátor a webkamera. Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové není nic těžkého přemluvit malé dítě, aby se před kamerou svléklo. Postup pedofilů je jednoduchý.

Vyhledávají v kontaktech komunikátorů, jako jsou například ICQ nebo MSN, děti, které mají u svého počítače webkameru (u ICQ je její přítomnost indikovaná speciální ikonou).S dětmi pak chvíli hovoří a pokud mají štěstí, podaří se jim je přemluvit, aby kameru spustily.

Pak už záleží jen na jejich umu, aby chlapce nebo holčičku donutili se svléknout.

http://zpravy.idnes.cz/pedofilove-si-nataci-nahe-deti-po-internetu-fk7-/krimi.asp?c=A060901_142936_krimi_mr

Varuji vás před vyplněním svého profilu v těchto sítích. Zamysli se nad tím, co o tobě člověk zjistí na ulici. Měří 170 cm, slušně oblečený, věk asi 15 let, světlé vlasy, batoh, vystoupil z autobusu. Jde do školy. Při vyplňování formulářů v těchto programech, resp. službách internetu, jsme o hodně sdílnější. Často vyplníme svou adresu, koníčky, přidáme fotku. To ovšem není vše. Sáhněte si do svědomí, nepoužívejte různé ikonky, které říkají co právě děláte. Nevpisujte do poznámky, že jste právě ve špatné náladě, protože to bylo ve škole k ničemu? To je ono. K čemu tato informace ostatním uživatelům bude? Možná ji využije vaše nejlepší kamarádka, která vám třeba napíše pár povzbudivých vět. Tyto informace jsou ovšem velmi hodnotné pro různé pedofily a pochybné existence. Uznávám, že se svět žene vpřed ohromným tempem, ale potřebuje svět vědět, že nás něco tíží? Zvýší to ještě jeho rychlost? Asi ne, spíš to může být pro vás riziko.

Příklad 2

Záludné formuláře na internetových stránkách

Známe to všichni. Formuláře v tištěné formě používají úřady i školy. Díky nim dostane úředník potřebné informace ve snadno čitelné podobě. Na internetu se formuláře vyskytují také. Tvoří součást stránek.

Formulářem začíná registrace e-mailové schránky, pomocí formuláře se přihlašujete do svého icq na www.meebo.com. Jeho základní vlastnost je tedy dána, slouží pro vepsání informace o návštěvníkovi a odeslání.

V čem je formulář zákeřný? Sám o sobě v ničem, potíž je v množství informací, které mnohdy bezmyšlenkovitě odevzdáváme „cizí stránce“. Copak toto jednání není rizikové? Copak napíšeme člověku na ulici na kus papíru své jméno, telefon, adresu a další informace jen pro to, že nás o to požádá? Na internetu je to stejné. Jestliže je stránka cizí, měli bychom hodně přemýšlet, k čemu bude zrovna tento náš osobní údaj majiteli stránek. Co by asi tak majitel stránek, které vám nabídnou zvonění do mobilu za vaši e-mailovou adresu s touto adresou dělal? Asi si odpovíte sami. Během několika minut vaši schránku začnou bombardovat reklamní e-maily. Všechny slušné firmy dodržující zákony umožňují vymazání těchto informací, ale vkládáme svou adresu opravdu na stránky slušné firmy? Další problém je v tom, že se informace postupně sbírané ve formulářích mohou spojovat. Jednou se vás zeptají na e-mailovou adresu, jindy na e-mailovou adresu a vaše koníčky, jindy zase na e-mailovou adresu a věk. Výsledná informace je tedy taková, že majitel e-mailové adresy má 14 let a zajímá se o počítače, stahuje si hudbu k Nokii 6120c. Proto je možno cílit na vaši schránku reklamu. To je v lepším případě. Existují i jednotlivci nebo firmy na pomezí zákona a kriminality, které vám pošlou pěkný přeposílací mail, ve kterém je tzv. spyware (špionský program), který např. čte stisknuté klávesy a může své výsledky odesílat zpět svému majiteli. Asi si umíte představit, jak zajímavé jsou stisknuté klávesy po zadaní internetové adresy www.servis24.cz (to je stránka elektronického přístupu k bankovnímu účtu).

Příklad 3

Pozor na komunitní servery

Rizika sociálních sítí

Sociální sítě jsou určeny k seznamování a k udržování kontaktů mezi kamarády a známými. Umožňují také rychlou výměnu informací. U většiny sociálních sítí se vámi zveřejněné údaje zobrazují všem vašim kontaktům.

Podle nastavení pak také kontaktům vašich kontaktů, všem uživatelům dané služby a v nejhorším případě všem uživatelům Internetu. Některé sociální sítě však umožňují rozdělení přátel na různé podskupiny, například rodinu a pracovní kolektiv.

Na základě toho je pak možné určit, komu se jaká informace zobrazí.

Pozor, co zveřejňujete

Z tohoto důvodu přemýšlejte při používání sociálních sítí o tom, komu chcete danou informaci poskytnout a jak velké riziko by pro vás její zveřejnění znamenalo. Vždy mějte na paměti, že to, co o sobě zveřejníte na Internetu, už obvykle nejde vzít zpět.

Čím bizarnější nebo neobvyklejší věc to bude, tím spíše si brzo začne žít v rámci Internetu vlastním životem. To samé platí také o zveřejňování informací o druhých lidech. I když vám něco může připadat jako neškodná informace, jinému to může způsobit problémy.

Rizikem je i zdánlivě neškodný příspěvek o odjezdu na dovolenou, který může kromě vašich přátel zajímat také potenciální zloděje. Zveřejněné údaje také lákají vyděrače. Především děti pak mohou být snadno manipulovány k seznámení, případně i k osobní schůzce.

Pokud má útočník přehled, o co se dítě zajímá, jaké má koníčky nebo problémy, je pro něj daleko jednodušší ho někam vylákat. Na sociálních sítích je možné zakládat účty pod jakýmkoliv jménem. Pokud útočník získá dostatek informací z vašeho pravého účtu, snadno jej napodobí.

Dobře si také rozmyslete zveřejňování soukromých fotografií, především vašich dětí. Fotografie dětí hrajících si na pláži u moře je sice roztomilá, ale pro pedofily systematicky prohledávající sociální sítě to může být velice cenný artikl. To ostatně platí obecně i o publikování takových fotek kdekoliv na Internetu.

Při používání sociálních sítí přemýšlejte o tom, komu a jaké informace dáváte k dispozici.

Hoaxy a kyberšikana

Další záludností sociálních sítí je snadné šíření nepravdivých informací. V tomto směru pak vyniká především šíření tzv. hoaxů (poplašná zpráva, obvykle vymyšlená tak, aby působila dojmem, že se něco takového mohlo stát).

Proto nad informacemi přijatými ze sociálních sítí i Internetu přemýšlejte a snažte se je ověřit i z jiného zdroje. I když informaci sdíleli vaši přátelé, neznamená to, že si ji sami někde ověřovali. V neposlední řadě bývá častým jevem na sociálních sítích kyberšikana.

Jedná se v podstatě o šikanu, což je dobře známý patologický jev. V tomto případě se však jedná o její formu využívající moderní elektronické prostředky (Internet, mobilní telefon, počítače, e-mail, blogy, …).

Časté je především vytváření falešných účtů oběti na sociálních sítích s jasným cílem oběť zesměšnit či jinak veřejně ponížit. Pachatel může také na vlastním účtu zveřejňovat texty a obrázky poškozující oběť. Asi nejnebezpečnější je, pokud se pachateli podaří získat přístup přímo k účtu oběti.

Dopady takového útoku mohou být skutečně zdrcující. Proto je potřeba – na sociálních sítích, stejně jako jinde – dbát na kvalitu používaných hesel. Mezi časté projevy kyberšikany patří také zasílání urážejících a obtěžujících e-mailů či SMS.

Aplikace třetích stran

Za zmínku stojí různé aplikace třetích stran, které jsou na sociálních sítích k dispozici. Ty po vás mohou chtít přístup k nejrůznějším informacím z vašeho účtu, například k datu narození.

Vždy si dobře promyslete, co všechno chcete dané aplikaci povolit a zpřístupnit. To hlavní nakonec. Při registraci do jakékoliv služby, nejen do sociálních sítí, si vždy důkladně prostudujte podmínky používání služby.

Je dobré vědět, jakým způsobem budou vaše data dále využívána.

Doporučená videa Jak na Internet:Počítačová hesla Plánování dovolené na Internetu Jak nenaletět internetovým podvodníkům Extremismus na Internetu

Další zajímavé články a zdroje:Bezpečný Internet Seznam se bezpečně – film o nástrahách Internetu Sociální sítě jsou jako heroin. Zvyšují riziko sebevražd a dělají z lidí počítače, varují vědci, Martin Jan Stránský (Aktuálně.cz) Sociální sítě – Internetem bezpečně, internetembezpecne.cz Co je to kyberšikana a jak ji poznat, vimkamklikam.cz

Přehled novinek z oblasti GDPR pro příspěvkové organizace – školy

Firemní testování zaměstnanců na Covid-19

Z důvodu nutnosti testovat zaměstnance na přítomnost nákazy Covid-19, která vyplývá z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN), začínají nyní zaměstnavatelé z pohledu GDPR a zákona o zpracování osobních údajů realizovat novou činnost. Jelikož bude při této činnosti zaměstnavatel o svých zaměstnancích evidovat nové osobní údaje a zejména pak citlivé údaje – informaci o zdravotním stavu, musí začít plnit povinnosti ochrany osobních údajů. Je nezbytné se zaměřit na následující body:

• Zaměstnavatel je oprávněn údaje shromažďovat pouze na základě právního důvodu „zákonná povinnost“ a „veřejný zájem v oblasti ochrany veřejného zdraví“.
• Vést záznamy o činnosti zpracování této nové agendy.
• Informace z testování používat pouze v souvislosti s plněním povinností uložených mimořádným opatřením.
• Záznamy o provedení testů mohou obsahovat pouze nezbytné osobní údaje – jméno a příjmení, číslo pojištěnce, údaje o zdravotní pojišťovně, přesný čas provedení testu a výsledek testu.
• Pokud má některý zaměstnanec z testování udělenou výjimku, je nutné o takové osobě vést pouze identifikační údaje a důvod výjimky z testování.
• Doba uschování záznamů by měla být minimálně do zrušení mimořádného opatření a dále k nezbytné kontrole zpracování plateb a nároků, které mohou v důsledku testování vzniknout.
• Maximálně zabezpečit tyto zpracovávané osobní údaje.
• Zpřístupnit osobní údaje pouze těm zaměstnancům, kteří jsou k tomu oprávnění – např. osobě, která byla pověřena k plnění úkolů k dodržování mimořádného opatření.
• Zajistit informovanost testovaných zaměstnanců o druhu a povaze testů, o zvoleném způsobu testování a samozřejmě o tom, jak budou jejich osobní údaje zpracovávány.
• Vzorovou informaci pro zaměstnance a vzorový záznam o činnosti naleznete v příloze emailu – poslat pouze platícím zákazníkům.

Testování není nutné provádět v následujících případech:

• Jestliže zaměstnanec prodělal laboratorně potvrzené onemocnění Covid-19, uběhla potřebná doba izolace, nejeví žádné příznaky nemoci Covid-19 a od prvního pozitivního PCR testu nebo antigenního testu neuplynulo více než 90 dní. Vše je povinno doložit lékařskou zprávou.
• Dále pokud zaměstnanec předloží negativní výsledek PCR testu nebo profesionálně provedeného antigenního testu.
• A také, pokud je daný zaměstnanec plně naočkovaný a od poslední dávky uplynulo alespoň 14 dnů.

Pokud zaměstnanec testování odmítne, je možné se domluvit na výkonu práce z domova, čerpání dovolené, poskytnutí neplaceného volna nebo na změně harmonogramu rozvržení směn.

Jestliže se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou, půjde podle § 199 odst. 1 zákoníku práce o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou zaměstnanci však nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

Zaměstnanci také podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon) hrozí finanční sankce.

Předávání údajů o karanténě policii

V souvislosti s pandemií Covid-19 dochází k enormnímu nárůstu evidovaných osob s nařízenou karanténou z důvodu možného propuknutí nemoci. Za celou dobu mělo karanténu nařízeno přes 421 tisíc osob.

Informace o tom, že daná osoba je v karanténě, spolu s datem narození, trvalým bydlištěm a přechodným bydlištěm, předávaly všechny krajské hygienické stanice a Česká správa sociálního zabezpečení Policii ČR za účelem kontroly porušování zakázaného pohybu.

I v případě nouzového stavu však platí, že státní orgány musí zacházet s osobními údaji občanů vždy přesně v intencích zákona a zákonným způsobem, účelně a přiměřeně.

Z tohoto důvodu pravděpodobně dojde k úpravě novely Ministerstva vnitra tak, aby mohla policie evidovat opakované porušování nařízení – např. neuposlechnutí zákazu provozovat služby.

Dojde tedy k rozšíření registru přestupků o přestupky spáchané podle krizového zákona.

Rezervace návštěvy na úřadě

V případě, že si potřebujete něco vyřídit na úřadě, ve velké řadě případů je možné se na návštěvu objednat, tedy rezervovat přesné datum a čas.

Dané rezervační systémy jsou většinou zajištovány soukromými společnosti, ale je to právě daný úřad, který se tak stává správcem osobních údajů ze systému získaných a nese všechnu odpovědnost.

Aby daný úřad neporušoval ochranu osobních údajů, musí u dané společnosti zajistit, že v rezervačním systému budou po občanovi vyžadovány pouze nezbytné osobní údaje k zajištění rezervace.

Mezi nejčastější porušení ochrany osobních údajů v případě rezervačních systémů patří:

• Sběr nadbytečného množství osobních údajů.
• Nedostatečná informace, jaké osobní údaje a proč jsou zpracovávány. Také je velice často opomenuta informace o soukromé společnosti, která systém zajišťuje.
• Nedostatečná informovanost o právech spojených s udělením souhlasu.
• Nesprávné užití souhlasu.
• Příliš dlouhá doba uložení dat.

• Vzdělávání v oblasti ochrany osobních údajů a bezpečnosti na internetu pro děti
• Úřad pro ochranu osobních údajů průběžně zveřejňuje dostupné hry a vzdělávací zdroje pro mládež, které pomáhají v rozvoji informační gramotnosti, ochrany osobních údajů a správným návykům při pohybu v online světě.
• Odcizené přihlašovací údaje

V druhé polovině minulého roku probíhalo rozesílání phishingových emailů, v kterých byli příjemci vyzváni, aby otevřeli přiloženou HTML přílohu pro zobrazení naskenovaných dokumentů. Ve skutečnosti však šlo o podvržený email, který následně ukládal získaná hesla.

Veškerá hesla se pak ukládala do databáze, která se ale díky indexování webových stránek stala veřejnou a při pouhém zadání emailu okradené osoby bylo možné se dostat ke všem zcizeným přihlašovacím údajům.

Každé heslo, ať už je sebesilnější, je stále možné prolomit. Z tohoto důvodu je vhodné svá hesla pravidelně měnit, ideálně v intervalech tří měsíců.

Nejčastější důvody pokut

Za uplynulé roky, kdy je v platnosti Nařízení GDPR a příslušné zákony řešící ochranu osobních údajů, stále existují případy, a není jich málo, kdy kontrolní úřad musel sáhnout k udělení nemalých pokut. Existuje několik oblastí, ve kterých správci osobních údajů nejčastěji chybují:

• Transparentnost – správce musí mít k dispozici pro subjekty údajů přehledný popis toho, jaké údaje a jakým způsobem je zpracovává. Tyto informace musí být také jednoduše dostupné.
• Právní základ – veškeré osobní údaje může správce sbírat a zpracovávat jen pouze na základě řádného právního základu. Mezi ty nejzákladnější je možné zařadit povinnost danou zákonem, na základě uzavřené smlouvy, souhlasu či na základě oprávněného zájmu.
• Nedostatečná implementace potřebného zabezpečení – během zpracovávání získaných osobních údajů musí být průběžně aktualizována dostatečná bezpečnostní opatření. Např. by mělo pravidelně docházet k monitorování osob, které mají k datům přístup, zajistit šifrování dat, zavádět používání vícefaktorového ověřování, logování neúspěšných přihlášení atp.
• Nedodržení zásady minimalizace a doby ukládání dat – během získávání dat dochází často ke zpracování většího rozsahu dat, než je k danému účelu ve skutečnosti potřebné.

Sdílení fotek na internetu

Řada z nás za existence internetu a zejména sociálních sítí alespoň jednou sdílela fotku sebe, svých blízkých či přátel.

Jedná se ale zejména o rodiče, kteří se se světem chtějí podělit o radost ze svých ratolestí a tak neváhají na internet „poslat“ kde co.

V průměru se jedná až o 1 500 fotek, které rodiče nasdílí během pěti let od narození dítěte. Jedná se zejména o fotky z dovolených nebo úspěchy svých dětí.

S rozmachem sociálních sítí je ale také snaha upozornit uživatele na rizika spojená s využíváním těchto platforem. A jsou to právě fotky, které o nás nebo ostatních mohou prozradit mnohem více informací, než může být na první pohled patrné.

Mezi informace, které je možné velice často z fotografie či popisku zjistit patří:

• Jméno a příjmení
• Datum narození
• Bydliště
• Škola a třída, kterou dítě navštěvuje
• Samotné dítě – obličej nebo obnažené tělo
• Údaje uvedené na vysvědčení
• Přezdívka
• Název týmu, za které dítě hraje

Odstrašujícím příkladem je používání fotografií malých dětí pedofily, které jsou získávány z nezabezpečených fotografických portálů. Např. na jednom ruském webu se hojně objevily i fotky českých dětí.

Pokud se i přes všechny nástrahy rozhodnete sdílet fotografie dětí a daná platforma to nabízí, sdílejte informace pouze s vybraným okruhem přátel / uživatelů, nikoliv naprosto veřejně se všemi. A je dobré si pamatovat, že co jednou internet schvátí, už nikdy nenavrátí.

1. Zveřejňování kontaktů zaměstnanců obce
2. V případě veřejných institucí je možné se v případě zveřejňování osobních údajů zaměstnanců opřít o právní základ – zpracování osobních údajů nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo pro výkon veřejné moci či splnění právní povinnosti, která se na správce osobních údajů vztahuje.
3. Mezi osobní údaje, které je možné zveřejnit na webových stránkách např. úřadu patří:

• Jméno a příjmení úředníka.
• Funkce.
• Služební telefonní číslo nebo email pouze u zaměstnanců, kteří přicházejí do kontaktu s občany či komunikují s dalšími institucemi.

Na zvážení je pak zveřejnění titulu, neboť v případě nižšího vzdělání může docházet k „poškození“ dané osoby. Proto je doporučováno uveřejnit titul pouze u vedoucích osob nebo se souhlasem daného zaměstnance. Bez souhlasu by také neměly být uveřejněny soukromá telefonní čísla, fotografie či životopis.

Brexit a GDPR

V okamžiku, kdy se Velká Británie přestala řadit mezi země EU a stala se tak třetí zemí ve vztahu k GDPR, se zásadně změnil režim ochrany osobních údajů na jejím území, včetně pravidel pro předávání osobních údajů z EU a opačně.

Jestliže společnost se sídlem ve Velké Británii bude dostávat data z EU (např. bude poskytovat cloudové úložiště), budou tato data předávána do třetí země. Takovéto předávání dat se pak bude muset dít pouze za splnění konkrétních podmínek GDPR.

Jako nejvýhodnější se jeví vydání rozhodnutí Evropské komise o odpovídající ochraně osobních údajů. Takovým rozhodnutím se řídí vůči EU již 12 zemí světa, jako je např. Kanada, Švýcarsko, Nový Zéland nebo Japonsko.

Jako další možnost je pak pro správce uzavřít s každým zpracovatelem jednoduché smluvní doložky o ochraně osobních údajů.

Za těchto okolností bylo vyjednáno, že po dobu šesti měsíců, tedy nejpozději do konce června 2021, bude předávání osobních údajů fungovat stále za stejných podmínek, řídí se tedy obecným Nařízením GDPR.

Do této doby je Velká Británie povinna předložit a s EU schválit nová pravidla.

Pokud se tak nestane, zařadí se Velká Británie skutečně do režimu třetí země a předávání osobních údajů se tak značně zkomplikuje.

WhatsApp a jeho nové podmínky

Československá pedofilní komunita aneb Jak se pedofilové dostali na Pride ~ CZECHMAG

Ke konci května 2020 byla po deseti letech fungování zaregistrována Československá pedofilní komunita (ČEPEK) jako nezisková organizace. Pokud jste nevěděli, že něco takového opravdu existuje a je to plně legální, teď už víte.

Jejím hlavním cílem totiž dle správců není nikoliv podpora dětské pornografii, snížení věkové legální věkové hranice pro pohlavní styk či zneužívání dětí, ba naopak. Jejich motivací je s podporou sexuologů a psychiatrů pomáhat osobám se znaky pedofilie a jejím zvládání.

Odsuzují veškeré případy zneužívání dětí a chtějí pomáhat v její prevenci. Tomu napomáhají i ostatní pedofilové, kteří na fóru aktivně diskutují.

Jakožto sexuální orientace se tak i pedofilové rozhodli vydat do průvodu. Poprvé tak učinili čtyři příslušníci komunity v roce 2013 a jak sami píší na webu, chtěli tuto iniciativu “ozkoušet velmi opatrně”.

Dva účastníci tak přišli s maskou, dva bez ní.

Veřejně se nehlásili k tomu, že jsou pedofilové a jeden ze členů pedofilní komunity se prý sám ani neodvážil narovinu odpovědět ostatním na dotaz, co znamená jejich heslo Nejenhomo.

Roky utíkaly a členové ČEPEK se pokojně účastnili dalších pochodů. Občas zavěsili informační letáček o pedofilii za stěrač policejního auta, občas si oblíkli trička s nápisem “Miluji pedofila, i to je láska” a občas se potkali s fanoušky, kteří si jich všímali se slovy: “Jéé, to jsou oni.” To se nicméně změnilo v roce 2017.

Pedofilní i nepedofilní členové komunity se při rozdávání informačních letáků dostali do konfrontace s jedním z anglicky mluvících organizátorů. Po potyčce, při které zasahovala i Policie ČR (která se nakonec zastala pedofilů), se účastníci rozhodli příští ročník vynechat. V loňském roce 2019 již však opět šťastně poletovali v davu a znovu rozdávali letáčky.

Tak tomu pravděpodobně bude i příští rok.

Silný distanc od nelegálního chování

Jak již bylo zmíněno, ČEPEK se distancuje od jakéhokoliv nelegálního chování, ani se nesnaží o jakoukoliv úpravu zákona ve prospěch pedofilů. Často tak upozorňují například na skutečnost, že mezi internetovými predátory se nachází jen malá hrstka pedofilů.

Na to se snažili poukázat i finanční podporou filmu V síti, jenž na problematiku internetových predátorů poukazuje.

Filmovému týmu zaslali 15 000 Kč, které však byly chvíli před zveřejněním filmu vráceny, protože distributor překvapivě nesouhlasil se zveřejněním názvu komunity v závěrečných titulkách. Po této události se rozvířila poměrně vyhrocená diskuze mezi filmovým štábem a komunitou.

Ta ji zakončila stížností na zveřejnění pornografického serveru Amatéři.cz v závěrečných titulcích filmu – ten však prý při natáčení filmu aktivně pomáhal, když se jeden z predátorů pokusil vyvěsit fotky dívek na jejich webu.

Webové stránky Československé pedofilní komunity však nejsou jen o diskuzním fóru, kam se obracejí převážně lidé s podezřením na pedofilii. Na stránkách najdete i zajímavé odkazy na osobní blogy různých pedofilů.

Mě nejvíce zaujal odkaz na Kaszovu stránku – “Osobní stránka pedofila, který pracuje jako učitel na základní škole.

” Pokud pak máte někdo pár hodin času, doporučuji přečíst osobní zpověď pedofila Jiřího Fx100d – “Osobní web se zpovědí a popisem dobrovolné ambulantní léčby.”

Na Československou pedofilní komunitu si musí udělat názor každý sám. Musím se přiznat, že jsem na jejich stránkách, fascinován některými dotazy a otevřeností většiny osob zde, strávil poslední dny poměrně dost času. Kdo ví, třeba se jednou k LGBTQ přidá i písmenko P.

“Alternativní sonda do hlubin české kultury.” Jak už náš slogan napovídá, snažíme se být magazínem, který přináší čtenářům alternativní pohled na život kolem nás.

Už od roku 2014 fungujeme jako nezávislý projekt několika autorů a přinášíme reportáže ze špinavých a divokých hlubin undergroundu, natáčíme a informujeme o subkulturách, zajímavých projektech, akcích a osobnostech, nebo jen píšeme články vlastním stylem. Jedeme zkrátka autorskou tvorbu, kterou nyní můžeš podpořit.

Odvděčíme se ti pravidelným přísunem kvalitního obsahu, zahrnujícího originální články, videa a podcasty. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Podpořit

Chystá se registr pedofilů, bude viset na internetu

„Dokud se nezmění legislativa, bude registr fungovat v zahraničí. U nás by za něj hrozila majiteli pokuta až 50 milionů korun,“ řekl deníku Právo Jiří Jehlička z CERD.

Do registru mají být podle něj zařazováni pouze pravomocně odsouzení, zároveň ale připustil, že na stejné webové stránce by mohli být umístěni i lidé, kteří byli potrestaní pouze nepravomocně, nebo jsou z útoku na dítě zatím jen podezřelí.

„Nejdřív by se začalo s těmi pravomocně odsouzenými a pak by se přešlo případně i k obviněným. U podezřelých nebo nepravomocně odsouzených bychom se omezili pouze na informace, které jsou už veřejně známé z médií,“ uvedl Jehlička. U pravomocně odsouzeného by podle jeho představy mělo být v registru uvedeno jeho jméno, fotografie, adresa momentálního bydliště a případně i rozsudek.

video

Události, komentáře o registru pedofilů

Reportáž Jakuba Nettla a Kamily Štichové

Data mají být porovnávána s informacemi justice

Prvotní informace, které by měly posloužit jako základ pro vybudování databáze pedofilů, budou podle Jehličky získány z otevřených zdrojů, například z dříve medializovaných soudních kauz. Jehlička ale předpokládá, že se registr bude rozšiřovat díky veřejnosti, například od účastníků soudních líčení.

V Česku takovou databázi nemá k dispozici ani policie. Podle té je chystaná verze nezákonná a riziko omylu je příliš vysoké.

„Nelze vyloučit, že by se do této evidence mohli dostat i lidé, kteří jsou v podstatě nevinní a nebo jim jednoznačně nebyla prokázána vina,“ upozornila mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.

Zařazení nevinného člověka by podle CERDu měli zabránit administrátoři, kteří by prý rozsudky kontrolovali na serveru justice.cz nebo telefonátem na soud.

Kritika od policie i ÚOOÚ

Nápad kritizuje i Úřad na ochranu osobních údajů. „Jednalo by se o jakousi černou listinu, která je pochopitelně u nás zakázána a je zakázána i v celé Evropě,“ řekl zástupce mluvčí ÚOOÚ David Pavlát.

Jehlička se podle svých slov inspiroval ve Velké Británii, kde seznam eviduje dospělé i mladistvé, ale není přístupný veřejnosti, a Spojených státech.

Ty si stejně jako další americké země vedou široce dostupný seznam sexuálních deviantů s veškerými údaji.

Lidskoprávní organizace přitom kritizují fakt, že ve veřejně dostupném registru jsou vedle zločinců i pachatelé přestupků, jako je močení na veřejnosti, což je někde považováno za sexuální delikt.