Refluxní choroba jícnu neboli gastroezofageální reflux (GER) – příznaky, příčiny a léčba

Terapie gastroezofageálního refluxu jícnu (GERD) a dalších funkčních poruch jícnu

PomÄ›rnÄ› málo známou moĹľnostĂ­ lĂ©ÄŤby funÄŤnĂ­ch poruch jĂ­cnu a GERD je rehabilitace. FunÄŤnĂ­ poruchy trávicĂ­ho traktu se projevujĂ­ obdobnÄ› jako funkÄŤnĂ­ poruchy pohybovĂ©ho systĂ©mu – je narušena funkce. NejÄŤastÄ›ji je postiĹľena mobilita a senzitivita.

FunkÄŤnĂ­ poruchy lze sledovat pomocĂ­ funÄŤnĂ­ch vyšetĹ™enĂ­ (pH metrie, manometrie apod.). NejÄŤastÄ›jší vyšetĹ™enĂ­, kterĂ© pacienti absolvujĂ­ je endospopickĂ© vyšetĹ™enĂ­ trávicĂ­ho traktu – gastroskopie.

Endoskopické vyšetření odhalí případnou refluxní ezofagitidu (patologická nález slizničních změn v jícnu), komplikace (stenózu, Barretův jícen) a vyloučí jinou strukturální patologii.

Nicméně toto vyšetření při negativním nálezu diagnózu nepotvrdí ani nevyloučí a proto by mělo být komplexní vyšetřrní doplněno o funkční vyšetření jícnu (pHmetrie, manomentrie, impendance, peptest ad.

)
Fyzioterapie u GERD využívá principů viscerální rehabilitace, techniky myoskeletální (neuromyoskeletální) medicíny, techniky respirační a posturální fyzioterapie. Důležitou součástí je léčebná tělesná výchova na domácí léčbu u GERD a možnosti autoterapie.

Definice

Co je to GER x GERD?

Gastroezofageální reflux (GER) neboli jícnový reflux je definován jako zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Někdy se tedy kyselý obsah žaludku vrací zpátky do jícnu.

Nejčastěji se může projevovat jako pálení žáhy a regurgitace (hořká nebo kyselá pachuť kyseliny v krku nebo v ústech). Jedná se o fyziologický děj, který se vyskytuje v průběhu celého dne u jedinců všech věkových kategorií.

Pokud se však příznaky objevují více než 2x týdně, přetrvává a působením zpětného toku žaludečního obsahu dochází ke vzniku symptomů, jedná se již o onemocnění z gastroezofageálního refluxu (GERD), tedy gastroezofageální refluxní choroba.

Významnou část pacientů (až 50%) s refluxní chorobou jícnu tvoří pacienti s normálním endoskopickým nálezem při recidivucíjích refluxních potížích (NERD)

Etiopatogeneze

Za hlavní příčinu je pokládána přechodná relaxace dolního jícnového svěrače, resp. nedostatečná funkce svěrače, který se správně nezavírá nebo se v různých časových odstupech spontánně otevírá a umo�uje zpětný návrat kyselého obsahu žaludku do jícnu.

• RizikovĂ© faktory
• Hiátová hernie
• TÄ›hotenstvĂ­
• NÄ›kterĂ© potraviny
• Obezita
• KouĹ™enĂ­
• NÄ›kterĂ© lĂ©ky
• UloĹľenĂ­ ke spánku brzy po jĂ­dle

KlininickĂ˝ obraz

Hlavní příznaky jsou pálení žáhy (pyróza) a regurgitace (návrat žaludečního obsahu do jícnu, hltanu i úst).

Klinický obraz u GERD může být ale rozmanititý. Mezi další časté příznaky patří záchvaty kašle a sípání (příznaky podobné astmatu), chrapot, bolest v zádech, pocit cizího předmětu v krku, pocit, že se potrava vrací do úst, pocit „těžkého“ žaludku po jídle, zápach z úst, úbytek tělesné hmotnosti ad.

• Pokud nenĂ­ GERD lĂ©ÄŤena, mĹŻĹľe docházet ke komplikacĂ­m.
• ZánÄ›t a jizvenĂ­ jĂ­cnu, vĹ™edy jĂ­cnu a Ĺľaludku, kazivost zubĹŻ a zánÄ›ty dásnĂ­, chronickĂ˝ zánÄ›t plic, BarretĹŻv jĂ­cen a rakovina jĂ­cnu.
• Diagnostika

• AnamnĂ©za, fyzikálnĂ­ vyšetĹ™enĂ­
• Sonografie
• RTG vyšetĹ™enĂ­
• 24hodinová pHmetrie jĂ­cnu
• Multikanálová intraluminálnĂ­ impedance
• Endoskopie jĂ­cnu s biopsiĂ­
• JĂ­cnová manometrie
• Endoskopie hornĂ­ části zažívacĂ­ho traktu
• Peptest ad.

Terapie

Léčba je obvykle symptomatická. Nefarmakologická terapie spočívá v úpravě životního stylu a režimových opatřeních, redukci hmotnosti u obézních pacientů, upravě polohu při spánku, nekouřit, omezit konzumaci alkoholu ad.

Farmakologická léčba využívá zejména léky označované jako inhibitory protonové pumpy (PPI), antacida, prokinetika, H2 blokátory, sukralfát.

AÄŤkoli lĂ©ky majĂ­ svĹŻj nespornĂ˝ vĂ˝znam, mÄ›ly by se užívat pouze omezenou dobu – nikoli dlouhodobÄ› a u mnohĂ˝ch pacientĹŻ „doĹľivotnÄ›“.

Proto je vhodné zkombinovat terapie s fyzioterapií a případně chirurgickým řešením.

Při selhání konzervativní terapie je možným řešením chirurgická léčba, kdy se provádí tzv. fundoplastika. Principem operace je laparoskopické vytvoření manžety ze žaludečního fundu kolem abdominálního úseku jícnu – fundoplikace a úprava anatomických poměrů hernie a bráničního hiátu.

Refluxní choroba jícnu: příznaky, léčba (gastroezofageální reflux)

Refluxní choroba jícnu znamená proniknutí obsahu
žaludku – části natrávené potravy a žaludečních šťáv –
do jícnu.

Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou,
která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak
odlupovány a vzniká tam zánět, který sliznici dále poškozuje.

Buňky
sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než
ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je
nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy
zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční
šťávou.

Refluxní ezofagitida je v současné době chápána jako komplikace nebo
pokročilejší stupeň refluxní choroby jícnu. Ta pokud je dobře léčena,
nemusí spět až k zánětlivým změnám.

Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Epizodicky
a krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být
způsoben určitou stravou – například kořeněnými jídly, sladkými
pokrmy či alkoholem.

Pokud tedy příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy
u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.

Rizikové faktory a prevence refluxní choroby jícnu

Jícen je chráněn před reflexem několika přirozenými mechanismy –
peristaltickými vlnami, neutralizací kyselin slinami, které jsou zásadité,
a konečně i anatomickými poměrami jícnu a žaludku.

Jícen má ve své stěně horní a dolní jícnový
svěrač, přičemž právě ten dolní hraje asi
nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů.

Jeho správnou
funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny,
alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny
a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv.

prokinetika – léky užívané v léčbě refluxu.

Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního
obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a
alkohol.

U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem
hormonálních změn.(působení progesteronu). V tomto případě není reflux
nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.

Je známá i celá řada léků, které způsobují
reflux – např.

theophylllin (Afonilum, Euphyllin,
Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále
nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání,
některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a
nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen
(Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou
tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je tedy dobré poradit se
o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.

Jako prevenci opakujícího se refluxu doporučuji jíst během dne
častěji, ale v menších dávkách, udělat si na
jídlo čas a klid, protože i psychický stres může mít negativní vliv a
to nejen na reflux, ale i na další nemoci trávicího traktu (např.
žaludeční vředy).

Vhodné je vyvarovat se ostře kořeněným jídlům, častému požívání
alkoholu (obzvláště destilátů a bílého vína) a pití kávy a
koncentrovaných džusů.

Příznaky a projevy refluxní choroby jícnu

Vedoucím příznakem je pálení žáhy, které se odborně
říká pyróza.

Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní
kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku
až o krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem
v ústech.

Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se
v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat).

Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká,
pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých
případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce
i nalačno a v noci. Tomu přispívá poloha vleže, kdy
mizí vliv gravitace. To může mít potom mnohem horší důsledky, neboť
například regurgitace vzniklá v noci ohrožuje pacienta vdechnutím
navrácené potravy.

To má za následek zánět hrtanu a průdušek provázený
chronickým chrapotem a nočním spastickým kašlem až astmatickým
záchvatem, dále nemocný trpí častějšími záněty středouší a má
zvýšenou kazivost zubů. V neposlední řadě je nemocný ohrožen na
životě udušením.

Vcelku jsou tedy noční obtíže závažnější, ale jejich výskyt není
tak častý obzvláště u nemocných s mírnou formou nemoci, kteří mají
potíže především ve dne.

Malá část nemocných si stěžuje na váznutí sousta při
polykání někdy spojené s bolestivým polknutím
(tzv. dysfagie – dys=špatné, fagie=polykání). Je to způsobeno zúžením
jícnu zánětem a městnáním spolknuté potravy před místem zúžení.

Vyšetření refluxní choroby jícnu

Většinou sdělujete své prvotní potíže obvodnímu lékaři. Není
chybou, když vám rovnou předepíše lék (Helicid) a pozve
si vás po několika měsících na kontrolu. Po té době se ukáže, zda vám
lék zabírá.

Jindy vás lékař hned odešle na vyšetření ke gastroenterologovi, který
vám může udělat endoskopické vyšetření jícnu, které
je sice nepříjemné (zavedení hadičky do jícnu, případně žaludku), ale
u poloviny pacientů potvrdí diagnózu.

Pokud lékař nenajde prostřednictvím endoskopie žádné změny na vašem
jícnu, nemůže ještě onemocnění jícnu vyloučit. Rozhodující je pak
bioptické vyšetření, odběr vzorku se dělá často
zároveň s endoskopií, takže už nemusíte fyzicky absolvovat
další výkon.

Docela spolehlivé a nebolestivé vyšetření je
scintigrafie, kterou absolvujete na pracovištích nukleární
medicíny. Někdy se dělá rentgen, ale není až tak spolehlivý. 

Léčba refluxní choroby jícnu

Základem léčby lehčích refluxů jsou režimová a dietní
opatření.

Ta režimová spočívají v redukci tělesné hmotnosti,
zamezení zvyšování nitrobřišního tlaku (práce v předklonu, nošení
těžkých věcí) a spánku na nakloněném lůžku (doporučuje se podložit
lůžko v hlavové části o 20 cm). Všechno to jsou faktory, které sice
nevyvolávají reflux jako takový, ale napomáhají refluxu již
vzniklému.

Co se týče diety je vhodná nedráždivá strava s vyloučením
alkoholu a potravin, které vedou k potížím (jak již bylo
zmíněno v části o preventivních opatřeních). Hlavně se vyvarujte
kynutého pečiva, tučných jídel a čokolády. Také nejezte dvě až tři
hodiny před ulehnutím.

Z léků je nejúčinnější omeprazol (Helicid, Losec,
Lomac, Loseprazol, Omepirex, Omeprazol, Omeprol, Ortanol, Ultop). Podává se
většinou ráno nalačno. Léčba může trvat několik týdnů, je možné ji
pak s odstupem opakovat.

Doplňující léčbou jsou prokinetika (metoclopramid –
např. Cerucal, Degan, domperidon – Motilium, itoprid – Ganaton), ta se
podávají třikrát denně.

Dříve bylo u nás registrováno prokinetikum
cisaprid (Prepulsid), které bylo velmi účinné, ale po tom, co se prokázaly
některé nežádoucí účinky na srdce, bylo staženo z registrace.

Přesto
na něj spousta gastroenterologů nedá dodnes dopustit.

Při léčení jen občasných potíží můžete užívat
antacida (jedlá soda, mléko, Rennie) a to kdykoliv při
pálení žáhy. Působí okamžitě, ale úleva je bohužel jen
krátkodobá.

U těžších refluxů a jejich komplikací je někdy nevyhnutelné
operační řešení.

Jedná se především o refluxy, které
jsou i v noci a ohrožují tak nemocného vdechnutím
žaludečního obsahu, dále refluxy, na které nezabírá farmakologická
léčba, a operace je rovněž určena pro mladé pacienty, kde je tím
nejvhodnějším a nejtrvalejším řešením. Zákrok se provádí
laparoskopicky, takže není pro pacienta zatěžující. Má
velmi dobré výsledky s minimálním výskytem komplikací.

Komplikace refluxní choroby jícnu

Komplikace vznikají, až když se rozvíjí zánět –
tedy refluxní ezofagitida. Tento zánět může jizvením
způsobit zúžení jícnu. Před místem zúžení se pak
hromadí potrava a bývají potíže s polykáním.

Nutná je dlouhodobá léčba omeprazolem (Helicid) a prokinetiky. Když
nastanou potíže s polykáním, je třeba podstoupit malý endoskopický
výkon, kdy lékař (gastroenterolog) roztáhne jícen v zúženém místě
(dilatace jícnu), aby nedošlo k úplnému ucpání jícnu
potravou.

Zánět může zapříčinit i vznik jícnových vředů.
Projeví se to bolestmi a váznutím sousta při polykání.

Závažnější komplikaci představuje změna výstelky sliznice
jícnu (tzv. metaplazie – náhrada dlaždicové
výstelky sliznice jícnu za výstelku cylindrickou, která je ve střevech).

Říká se tomu Barrettův jícen. Na jeho podkladě vzniká
v 10-15% nádor jícnu (adenokarcinom).

Proto se musí
dodržovat léčba opět omeprazolem a prokinetiky a zároveň i endoskopické
kontroly vždy jednou za 1-2 roky k posouzení případných změn na
sliznici.

Pokud by se objevily změny vysokého stupně (počínající nádor),
pacient se pak posílá na operaci buď chirurgickou, nebo
v dnešní době již rozvíjející se endoskopickou, čili
méně zatěžující.

Diskuse

Další názvy: gastroezofageální reflux, reflux, reflux jícnu, GER

Reflux | Refluxní choroba jícnu | Projevy, příčiny, léčba, dieta

Přeskočit na obsah

Reflux jícnu, refluxní choroba jícnu, GERD, oslabený jícnový svěrač, pálení žáhy i kyselosti v ústech – to jsou vše zdravotní komplikace, o kterých často slýcháme. V tomto článku shrneme základní informace o refluxu, jeho příznaky a projevy, příčiny a možnosti jeho léčby.

V tomto článku se zaměříme na:

1. Co je jícen a kde se v lidském těle nachází
2. Co je reflux jícnu 
3. Projevy refluxu jícnu
4. Důsledky refluxu
5. Příčiny refluxu. Jak a proč diagnostikovat?
6. Léčba – jak se zbavit refluxu
7. Dieta při refluxu. Doporučená strava
1. Vhodné potraviny
2. Káva, čaj
8. Masticha při refluxu

Jícen

Jícen je trubicovitá část trávící trubice, která spojuje hltan a žaludek. Jeho délka je zhruba 25 cm. Rozkousané souto jícnem projde do žaludku. Je uložen za průdušnicí.

Reflux jícnu

Refluxní choroba jícnu (jícnový reflux) je nepříjemné onemocnění, které se bezprostředně projevuje tzv. pálením žáhy a kyselým nebo hořkým pocitem v ústech. Kromě těchto přímých projevů je reflux častou příčinou zánětu jícnu a hlasivek, chrapotu a zubního kazu.

Při refluxní jícnové chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a dále zpět do trávicího traktu. Kyselina chlorovodíková společně s kyselými částmi jídel poškozují sliznici jícnu, hltanu a úst. Zánět jícnu se vyvine při dlouhodobém poškozování sliznice jícnu žaludečními šťávami.

Příznaky refluxu a nemoci jícnu jsou:

• pálení na hrudi a v krku
• nepříjemný pocit hořkosti v ústech
• zahlenění
• tlak za hrudní kostí
• říhání
• žaludeční nevolnost
• anebo potíže při polykání

Projevy refluxu:

Příčina refluxu jícnu. Jak a proč diagnostikovat reflux jícnu?

Je nutné vzít na vědomí, že potíže jícnového svěrače v průběhu života někdy potkají každého nebo téměř každého. Pokud si odmyslíme poměrně časté potíže u malých dětí, může reflux vyvolat určitá strava (zejména kořeněná) nebo nápoje (zejména alkohol). Příčinou může být i stres a psychika.

Léčba – jak se zbavit refluxu

Zdravotním problémem jsou chronické potíže v jícnu. Pokud příznaky refluxu přetrvávají je nezbytné vyhledat vyšetření odborného lékaře. Léčba refluxu by se měla opírat o  diagnostiku. Ta se provádí různými způsoby od vyšetření slin a kyselosti v ústech až po gastroskopii.

Vynikající úvod do problematiky, popis diagnostiky a léčba refluxu je v textu s názvem Extraezofageální refluxní choroba – mezioborový konsenzus, který byl uveřejněn v Časopise lékařů českých 2011.

Článek mimo jiné konstatuje stoupající prevalenci refluxní choroby jícnu a dalších poruch jícnu a současně je dává do souvislosti s problémy jiných orgánů včetně podrobného výčtu všech projevů. Součástí článků je rozsáhlý přehled doporučené literatury.

Téma „Zánět jícnu léčba“ je tedy v tomto časopise dán do jasných souvislostí a pokud Vás toto téma hlouběji zajímá, doporučujeme článek přečíst.

Po stanovení diagnózy se lékař rozhodne pro postup, který může zahrnovat předepsání určitých léků, nebo jejich kombinace na zvládnutí všech obtíží a potlačení příznaků:

• Antacida – často se nejprve doporučují antacida, které zmírní projevy pálení žáhy a další mírné příznaky refluxu
• léky snižující produkci žaludeční kyseliny
• inhibitory protonové pumpy
• prokinetika, pomáhají rychleji vyprázdnit žaludek

Pokud Vám dostupné léky nepomohu při Vašich obtížích, je možné, že lékař navrhne operaci.

Dieta při refluxu. Co (ne)jíst?

Vhodné potraviny: doporučená strava při refluxu

Potraviny, které by mohly pomoci v uklidnění refluxu, zmírnění jeho příčin a omezení jeho projevů, jsou následující: 

1. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny
2. Potraviny s velkým podílem vody
3. Alkalické potraviny

Potraviny s vysokým obsahem vlákniny Vám dodají pocit sytosti, takže bude méně pravděpodobné přejídání. Přejídání často přispívá k pálení žáhy. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny:

• Celá zrna, jako jsou ovesné vločky, kuskus a hnědá rýže
• Kořenová zelenina, jako jsou sladké brambory, mrkev a řepa
• Zelená zelenina, jako je chřest, brokolice a zelené fazole

Vhodné jsou potraviny, které obsahují hodně vody, která tak může zředit žaludeční kyselinu. Vyberte si potraviny jako:

• Celer
• Okurka
• Salát
• Vodní meloun
• Polévky na bázi vývaru
• Bylinkový čaj

U alkalických potraviny řešíme jejich zařazení na stupnici pH (ukazatel úrovní kyselin). Potraviny, které mají nízké pH, jsou kyselé a pravděpodobně způsobí reflux. Potraviny s vyšším pH jsou zásadité a mohou pomoci vyrovnat silnou žaludeční kyselinu. Alkalické potraviny jsou především:

• Banány
• Melouny
• Květák
• Fenykl
• Ořechy

Káva, čaj – spouštěče 

Možná patříte mezi ty, kteří ráno začínají šálkem kávy nebo den ukončí s hrnkem horkého čaje. Pokud ovšem trpíte refluxem jícnu (gastroezofageální refluxní chorobou, GERD), mohou tyto nápoje zhoršovat Vaše příznaky. Celkem často se může stát, že káva a čaj způsobí pálení žáhy a může dojít ke zhoršení refluxu kyseliny.

Lékař může navrhnout kromě léčby léky také dietu ke zlepšení funkce Vašeho jícnu. Dieta obvykle znamená vyhýbání se určitým druhům potravin, které mohou zhoršit příznaky refluxu. Následující potraviny mohou vyvolat příznaky pálení žáhy, nejčastěji jde o: 

• alkohol
• kofeinové produkty: káva a čaj
• čokoláda
• citrusové plody
• česnek a cibule
• tučná jídla
• kořeněná jídla

Pokud trpíte refluxem, zkuste omezit konzumaci kávy i čaje a zjistit, zda se Vaše příznaky zlepšují. Ne každé jídlo a pití ovlivňuje jednotlivce stejným způsobem. Pokud chcete mít jistotu, je vhodné si vést potravinový deník. Díky němu budete mít přehled, které potraviny zhoršují příznaky refluxu a které nikoli.

Kofein a reflux

Kofein – hlavní složka kávy a čaje – častý spouštěč pálení žáhy u některých lidí. Kofein může vyvolat příznaky refluxu, protože může uvolnit dolní jícnový svěrač. Studie neprokázaly, že vyřazení kofeinu prokazatelně a trvale zlepšuje příznaky nebo výsledky refluxní choroby jícnu. Káva s kofeinem obsahuje mnohem více kofeinu než čaj. 

Druh kávy a obsah kofeinu: 

• černá káva 95 až 165 mg
• instantní černá káva 63 mg
• latte 63 až 126 mg
• káva bez kofeinu 2 až 5 mg

Obsah kofeinu se také může lišit podle typu pražení. 

Čaj a reflux

Čaj obsahuje nejen kofein, ale také řadu dalších složek.

Druh čaje a obsah kofeinu:

• černý čaj 25 až 48 mg
• černý čaj bez kofeinu 2 až 5 mg
• lahvový čaj zakoupený v obchodě 5 až 40 mg
• zelený čaj 25 až 29 mg

Listy černého čaje obsahují více kofeinu než listy zeleného čaje. To, jak se připravuje šálek čaje, má také vliv. Čím déle je čaj namočený, tím více kofeinu v šálku bude.Může být obtížné určit, zda reflux pochází z kofeinu nebo z něčeho jiného v konkrétním druhu čaje.

Vzhledem k tomu, že stále není dostatek studií o celkových účincích kofeinu na příznaky refluxu, doporučuje naslouchat svému tělu a kofein vynechat, pokud Vám způsobuje pálení žáhy a reflux.

Masticha při refluxu

Je pravděpodobné, že odborný lékař navrhne léčbu refluxu za pomoci šetrných přírodních prostředků, které nemají vedlejší efekty a nezatěžují organismus.

Pryskyřice řečíku lentišku je tradičním přírodním receptem na pálení žáhy a zápach z úst. Obvykle se žvýkají surové mastichové krystaly.

Účinnější formou jsou mastichové kapsle, potravinový doplněk pro správné fungování zažívacího systému, které obsahují čistý mastichový prášek a účinnou látku dopravují přímo do místa působení.

Kapsle s mastichovým práškem bez přísad jsou nejúčinnější. Pro prevenci se případně užívají i kapsle s mastichovým práškem doplněným o prebiotika v poměru 60 : 40.

Pokud máte problémy s polykáním kapslí, uživejte Mastichu Comfort.

Jaké jsou zkušenosti uživatelů mastichy Masticlife?

V našem blogu jsou k dispozici autentická vyjádření uživatelů kapslí Masticlife včetně těch, kteří refluxem trpí. Přestože mnoho z nich považuje mastichové kapsle ze účinnou léčbu refluxní choroby jícnu, jsme skeptičtější.

Masticha totiž spíše velmi účinně tlumí nepříjemné důsledky nesprávné funkce jícnového svěrače a dává pocit vyléčení. Je nepravděpodobné, že by mastichová kúra dokázala svěrač „napravit“.

V každém případě sledujeme výzkum a budeme velmi rádi, pokud se potvrdí náš omyl a naopak nadšení mnoha pacientů. 

Masticlife Strong&Pure  40 kapslí | čistý mastichový prášek, nejúčinnější forma | pro normální činnost zažívacího systému

Masticlife Prebiotic160 kapslí | mastichový prášek s prebiotiky | pro normální činnost zažívacího systému

Masticlife Strong&Pure ECONOMYkůra 240 kapslí | čistý mastichový prášek, nejúčinnější forma v cenově výhodném balení | pro normální činnost zažívacího systému

Masticlife Masticha Comfort 28 sáčků | Masticha a inulin | pohodlné užívání: 1 sáček = 1 dávka | pro normální činnost zažívacího systému

Reflux jícnu diskuze na stránce nenaleznete. Pro recenze a zkušenosti uživatelů navštivte stránku: Recenze.

Pokud si nejste jisti a potřebujete poradit, klikněte na Kontakty: kde koupit mastichu. Na této stránce je k dispozici kontaktní formulář.

Pokud potřebuje dohledat informace k jednotlivým doplňkům stravy, jejich dávkování a složení, klikněte na produkt, který Vás zajímá. Zde naleznete Vámi požadované informace.

Mohlo by vás také zajímat:

Účinky chioské mastichy v prevenci a léčbě onemocnění trávicího systémuChios masticha v ústní a dentální hygieněVědecké studie – přehledTestování helicobacter pyloriMasticha úvodemPálení žáhy

• Po výběru volby se provede obnovení celé stránky.
• Výběr provedete mezerníkem a potom šipkami.
• V prezentaci se můžete pohybovat šipkami doleva a doprava, na mobilním zařízení můžete přejet doleva nebo doprava

Pálení žáhy a kyselý reflux – příznaky a léčba

Bolest a pálení za hrudní kostí, říhání, hořkokyselá chuť v ústech. Tyto a další obtíže způsobuje pálení žáhy. Dlouhotrvající návrat žaludečního obsahu do jícnu může závažně poškodit jeho sliznici. Lze pálení žáhy předejít a jak se proti němu chránit? Odpovíme v našem článku.

Pálení žáhy neboli pyróza je poměrně časté onemocnění, kterým mohou trpět dospělí, ale i děti. Trápí vysoké procento těhotných žen. Pálení žáhy v těhotenství způsobuje zvětšující se plod, který tlačí na žaludek a dráždí ho.

Obecným zdrojem pyrózy je tzv. gastroezofageální reflux (reflux jícnu). Při něm dokonale netěsní svěrač, který spojuje žaludek a jícen. Kyselý obsah žaludku se tak vrací zpět do jícnu, kde dráždí sliznici.

Někdy pronikne až do úst a způsobí hořkokyselou chuť jako při zvracení. Tento stav se obvykle zhoršuje v noci, v poloze vleže. Pokud potíže trvají dlouho, může dojít k silnému poškození sliznice jícnu a vytvoří se jícnové vředy.

 Někdy může pyróza přispět i ke vzniku zhoubných útvarů v zažívacím traktu.

Rizikové faktory, které reflux vyvolávají:

• Obezita
• Pití kávy, alkoholu
• Kouření
• Kořeněná jídla
• Sladká jídla
• Stres
• Těsné oblečení

Příznaky pálení žáhy neboli pyrózyNejčastěji si pacienti stěžují na:

• Bolesti a pálení za hrudní kostí
• Bolest žaludku, hlavně po jídle
• Nadýmání
• Nucení k říhání
• Pálení v krku
• Hořkokyselá chuť v ústech

Mezi faktory způsobující pálení žáhy počítáme nezdravý životní styl, sladká a kořeněná jídla či stres. Foto: Natural Herbs Clinic, Pixabay

Vyšetření pyrózy

„Při dlouhodobých obtížích se zažíváním, kdy ani při klidovém režimu a dietních opatřeních pálení žáhy neustává, je třeba navštívit specialistu. Můžete využít některou z našich gastroenterologických ambulancí,“ doporučuje MUDr.

Martin Kalenda, MBA, praktický lékař pro dospělé a lékař služby Lékař online 24/7, a pokračuje: „Lékař obvykle provede rentgen žaludku, případně doporučí gastroskopické vyšetření. Sonda zavedená v lokálním znecitlivění trávicí trubicí až do žaludku pomocí kamery zjistí stav sliznic v celém trávicím ústrojí.

Odhalí případné žaludeční vředy či jiné odchylky žaludeční sliznice od normálu.“

Léčba pálení žáhy

Postup spočívá ve snížení kyselosti žaludečních šťáv (obsahu žaludku). Lékař po vyšetřeních a stanovení správné diagnózy doporučí léky zvané antacida (například Rennie). Jsou to přípravky se zásaditým pH, které obsahují hořčík, vápník a hliník.

Dalším způsobem je snížit tvorbu žaludečních kyselin (Ranitidin, Omeprazol a další) nebo medikamentózní ovlivňování správného pohybu trávicí trubice (prokinetika).

V těžších případech lze přistoupit k chirurgickému zákroku, kdy se laparoskopicky zpevní přechod žaludku a jícnu a vytvoří se jakási náhražka svěrače (záklopky) mezi žaludkem a jícnem.

Co pomáhá na pálení žáhy aneb babské rady

• Citronová šťáva: Po obědě vypijte sklenku vody s čerstvě vymačkanou polovinou citronu, pomůže s nadměrnou tvorbou kyseliny solné v žaludku.
• Jablečný ocet: 2 lžičky jablečného octa rozpuštěné ve sklence vlažné vody vám uleví od pálení v krku do několika minut.
• Zázvor: Působí protizánětlivě a dezinfikuje. Několik plátků čerstvého zázvoru zalijte horkou vodou a nechte 10 minut vyluhovat. Můžete přidat lžičku medu. Pijte mezi jídly.
• Česnek: Při potížích můžete rozžvýkat stroužek syrového česneku.
• Kurkuma: Pomáhá regenerovat sliznici jícnu, podporuje trávení. Používejte buď při vaření nebo smíchejte s medem a užívejte jako sirup.
• Mandle: Urychlují trávení a díky vysokému obsahu tuků neutralizují žaludeční kyseliny.
• Brambory: Šťáva z čerstvých brambor díky zásadité povaze zklidní pálení žáhy. Pijte deci 4× denně nalačno.

Vyzkoušejte k úlevě od pálení žáhy přírodní metody, například citron nebo zázvor. Foto: Angele J, Pexels

Prevence pálení žáhy

K základním způsobům, jak se vyvarovat překyselení žaludku a pálení žáhy, je změna stravovacích návyků. Nedrážděte zažívací trakt výrazně kořeněnými či sladkými jídly, nadměrnou konzumací alkoholu, kávy a kouřením.

Zásadní je pravidelná strava v malých dávkách, nepřejídání. Poslední jídlo konzumujte 4 hodiny před spaním. Po jídle se neohýbejte v pase, nenoste těžké předměty, odpočívejte.

K tomu přidejte pravidelný pohyb a pokuste se snížit tělesnou hmotnost.

V ordinaci služby Lékař online 24/7 se nyní lékaři často setkávají s lidmi, kteří díky home office výrazně omezili svůj pohyb a najednou mají žaludeční a zažívací obtíže. V řadě případů navýšení pohybu, zejména intenzivní chůze, pomohlo jejich problémy vyřešit.

• Trápí vás pálení žáhy? Můžete se obrátit na odborníky ze sítě EUC:
• Praktičtí lékaři EUC
• Problém pálení žáhy a kyselého refluxu můžete také konzultovat s našimi lékaři online:
• Lékař online 24/7

O zhoubných nádorech jícnu

Obsah:

Jícen (esophagus) tvoří úplný začátek zažívacího traktu. Je to trubice tvořená svalovinou, která navazuje v horní části na dutinu ústní.

Strava rozmělněná v dutině ústní se při polykání posouvá jícnem do jeho dolní části a pokračuje do žaludku.

Přechod dolní části jícnu do žaludku je opatřen svalovým svěračem (speciálními svaly), které brání samovolnému vracení se stravy z žaludku zpět do oblasti jícnu.

Jako nádory jícnu označujeme maligní onemocnění vznikající maligním zvratem dlaždicového epitelu jícnu (epidermioidní karcinom) nebo epitelu Barretova jícnu či mucinosních žláz stěny jícnu (adenokarcinom).

Epidemiologie

Onemocnění se vyskytuje častěji u mužů než u žen a dle věkově specifické incidence maximum výskytu onemocnění je mezi 50-70 roky. V České republice je hlášeno asi 500 nových případů onemocnění ročně.

Jaké jsou rizikové faktory vzniku rakoviny jícnu?

Kouření cigaret a konzumace alkoholu jsou dva nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik karcinomu jícnu. Kuřáci cigaret umírají ve srovnání s nekuřáky na karcinom jícnu 5x častěji a kombinace silný kuřák a silný piják zvyšuje riziko onemocnění 25-100x.

Jako ostatní faktory jsou označovány: strava chudá na vlákninu, podvýživa, nedostatek vitamínů A, B, C, E, nedostatek železa, konzumace velmi horkých nápojů.

Z dalších rizikových faktorů pro vznik epidermoidního karcinomu jícnu je dlouhodobá achalázie Při achalázii dojde k ochrnutí svalů jícnu s jeho zúžením a průvodnou poruchou průchodnosti jícnem.

Na narůstající výskyt adenokarcinomu se podílí nárůst GastroEsofageální Refluxní choroby (GERD). Výskyt GERD souvisí s nárůstem tělesné hmotnosti.

V souvislosti s refluxem v distální třetině jícnu dochází k metaplazii dlaždicového epitelu na cylindrický – tato prekanceróza (předrakovinový stav) se nazývá Barretův jícen. Adenokarcinom se u nemocných s Barretovým jícnem vyskytuje 30-40x častěji.

Dalšími rizikovými faktory je refluxní ezofagitida, tedy zánět jícnu při jeho dráždění žaludečními šťávami.

Nejčastějším příznakem je dysfagie (porucha polykání), odynofagie (bolestivé polykání) a váhový úbytek. Jícen je však tak elastický, že k dysfagii dojde až při 50% zúžení jícnu.

Jedná se tedy většinou již o pozdní příznak. Nemocní zřídka vyhledají lékaře dříve. Váhový úbytek a kachexie jsou také většinou příznaky pokročilého stadia onemocnění.

Na nádory jícnu je třeba myslet při dlouhodobější bolesti za hrudní kostí, kašli, chrapotu.

Diagnostika nádorů jícnu

Cílem diagnostiky je prokázat nádor (histologická verifikace), stanovení odpovídajícího klinického stadia onemocnění (určení pokročilosti onemocnění) a na základě výsledků doporučit optimální léčbu.

Základem diagnostiky je klinické vyšetření, spočívající v kvalitně odebrané anamnéze pacienta zaměřené na příznaky onemocnění (poruchy polykání, chrapot, kašel, regurgitaci (obsah žaludku se vrací do jícnu nebo až do úst, zvracení krve,) a stejně tak na celkový stav pacienta (váhový úbytek, bolesti).

Při vyšetření se lékař zaměřuje na stav výživy pacienta, pátrá po zvětšených uzlinách, vyšetřuje dýchání a pohmatem vyšetří břicho pacienta. Diagnostiku doplní laboratorní vyšetření krve. Ezofagoskopie je endoskopická metoda, která odhalí přesnou lokalizaci postižení jícnu.

Zároveň umožní odběr materiálu na histologické nebo cytologické vyšetření (biopsie).

Endosonografie jícnu je endoskopické vyšetření jícnu ultrazvukovou sondou, která se zavádí podobně jako při ezofagoskopii. Tímto vyšetřením lze zjistit, jak hluboko prorůstá nádor do jícnu a zda jsou nádorem postiženy okolní uzliny

Kontrastní RTG vyšetření baryem (ezofagografie) je vyšetření při kterém pacient polyká speciální řídkou kaši, která je dobře vidět na rentgenu. Nádor je patrný jako zúžené místo v jícnu.

Vyšetření je je možné i tehdy, kdy zúženým místem nepronikne endoskop při ezofagoskopii. Počítačová tomografie (CT) upřesňuje rozsah tumoru a jeho vztah k okolním strukturám (dýchací cesty, velké cévy). Může odhalit metastázy v okolních uzlinách.

Umožňuje vyšetřit játra k vyloučení jaterních metastáz.

Positronová emisní tomografe (PET) přispívá k diagnostice vzdálených lymfatických či hematogenních metastáz. Ještě přesnější informaci přináší kombinovaná metoda PET/CT.

Další vyšetřovací metody mohou být indikovány individuálně podle aktuální situace konkrétního nemocného. Nádorové markery mají v diagnostice karcinomu jícnu okrajové místo a v případě positivity těchto markerů se používají spíše ke sledování dynamiky onemocnění v průběhu léčby.

Léčebné možnosti nádorů jícnu

Nádory jícnu jsou typickým příkladem mezioborové spolupráce při plánování a realizaci léčby. Na stanovení optimální strategie léčby je nutná spolupráce radiologa, chirurga a onkologa či radioterapeuta.

V léčbě nádorů jícnu se používají různé metody léčby (chirurgie, chemoterapie, radioterapie) a o jejich použití rozhoduje kromě celkového stavu pacienta i rozsah onemocnění (klinické stadium, TNM klasifikace).

V případě selhání protinádorové léčby či pokud zahájení onkologické léčby není možné s ohledem na celkový stav pacienta, používá se léčba symptomatická, zaměřená na tlumení symptomů (projevů) onemocnění.

Chirurgická léčba

Nemocní s nádorem v časném stadiu bez metastáz mohou být kandidáty chirurgické léčby. Podle výsledku operace může být vhodná zajišťovací (adjuvantní) léčba. Jejím cílem je zničení případných zbývajících nádorových buněk. Většinou se používá kombinace chemoterapie a radioterapie.

V případě pokročilejšího nádoru může být před operací podána chemoterapie v kombinaci s radioterapií (chemoradioterapie). Cílem takového postupu je zmenšení nádoru.
U některých nádorů může dojít po takovéto chemoradioterapii k úplnému vymizení nádoru, v těchto případech pak operace nemusí být nutná.

Nemocní s inoperabilním tumorem nebo vzdálenými metastázami jsou léčeni paliativními metodami (radioterapie, chemoterapie, současně probíhající – neboli konkomitantní chemoradioterapie, brachyterapie).

Bez ohledu na klinické stadium je velmi důležitá podpora výživy, protože naprostá většina nemocných má v době zahájení terapie závažný váhový úbytek, který zhoršuje výsledky a toleranci všech druhů léčby.

Barrettův jícen je nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik adenokarcinomu jícnu. Riziko narůstá s délkou postižené části jícnu Pacienti s Barretovým jícnem musí být pravidelně endoskopicky sledováni gastroenterologem. M“že být vhodné odstranění postižené části sliznice jícnu endoskopicky nebo chirurgická resekce části jícnu.

Nechirurgické léčebné možnosti (chemoradioterapie, radioterapie, chemoterapie)

Nemocní s pokročilým inoperabilním onemocněním bez vzdálených metastáz jsou kandidáty ke konkomitantní chemoradioterapii. Nejčastěji používaná kombinace je založena na chemoterapii (cisplatina/5-fluorouracil) podané současně s radioterapií. Spinocelulární karcinom jícnu je citlivější k chemoterapii i radioterapii než adenokarcinom.

Konkomitantní chemoradioterapie je sice efektivní, ale je zatížena vážnými vedlejšími nežádoucími účinky (poškození sliznice trávicího traktu, infekce sliznic, nechutenství, nevolnost až zvracení a změny krevního obrazu), které mohou zhoršovat celkový stav nemocných a někdy vést až k přerušení léčby.

U lokálně pokročilých tumorů může mít konkomitantní chemoradioterapie srovnatelné výsledky jako chirurgická léčba.

Samostatná radioterapie je pro nízkou účinnost vyhrazena pro paliativní léčbu či případy kdy, je podání chemoterapie kontraindikováno.

Před zahájením radioterapie, v případě výrazných či hrozících výrazných zúžení jícnu, je vhodné konzultovat provedení gastrostomie endoskopicky (PEG) či operačně. Při gastrostomii je zavedena hadička do žaludku, kterou je možné podávat výživu. Provedení gastrostomie je důležitou součástí paliativní léčby.

Chemoterapie jako samostatná léčebná modalita se používá dominantně v paliativních indikacích lokálně pokročilého onemocnění. Zde je však její efektivita menší ve srovnání s konkomitantní chemoradioterapií. Další indikací je paliativní léčba metastatického onemocnění. Nejčastěji používaná cytostatika v léčbě nádorů jícnu jsou cisplatina , 5fluorouracil.

Doporučené sledování

Všichni pacienti s ukončenou léčbou nádoru jícnu by měli být pravidelně sledováni. V prvním roce v intervalu 4 měsíce a v následujících letech každých 6 měsíců. Náplň pravidelného sledování je doporučováno individuálně, tj. například u pacientů s přetrvávajícími či znovu se objevujícími polykacími potížemi (endoskopické kontroly, radiologické vyšetření).