Recepty na lína tvrdí nesmysly

Už se to blíží. Nejprve akce – dlouhodobá masáž reklamami, které nám servírují, co všechno v životě “nutně potřebujeme”. A o svátcích reakce – dárky z kategorie těsně vedle.

Nevhodné voňavky, kosmetické sady, které znovu najdete v červenci pod umyvadlem, svetr se sobem, nejnovější robot do kuchyně, i když vy zrovna nevaříte (ale mohli byste začít!) a sportovní hodinky, které jste si fakt nepřáli.

Jak se vyhnout tomu být obdarováni nevhodnými dárky? A jak je sami nerozdávat?

Letošní Vánoce mohou být jiné, když stávajícím zvykům a zaběhnutým dárkovým kolečkům řeknete NE. Jak na to? Způsobů je spousta, v tomto článku se s vámi podělíme o některé tipy, jak to provést, abyste měli letos o svátcích rozzářené oči vy i vaši blízcí.

Ptejte se & odpovídejte

„Líná huba, holý neštěstí,” říká trefně jedno české přísloví. Chcete letos udělat vašim blízkým radost? Zeptejte se jich, co si přejí. Buďte zvídaví a NEdejte se odbýt.

Pokud řeknou NIC, povídejte si s nimi dál. Pokud z nich nic nevypáčíte, vzpomeňte si, kdy jim zářily oči a z čeho měli radost. Možná to nebude nejnovější technologie, ale společný čas, vytoužená knížka nebo něco jiného, co má pro ně speciální hodnotu a význam.

„Ten kdo řekne, že chce k Vánocům NIC, se nemůže divit, že mu pod stromečkem přistane nevhodný dárek.” Martin, spoluzakladatel Econea.cz

Jak už někteří ze zkušenosti dobře víte, ptát se někdy nestačí. Proto jsme pro vás připravili praktický seznam 7 druhů odmítačů dárků, které v Econea.cz známe.

Výskyt: Často je vystopujete mezi bratry, tatínky, strýci a dědečky. Najdou se ale i mezi ženami.

2. Dobře vychovaní odmítači

• Čeleď: Slušní
• Poznávací výroky:
  „Co bych si přál/a, jsem zdravý/á a to stačí.”
• „Děkuji, nic si nepřeji.”

Výskyt: Mezi lidmi vychovanými ke slušnosti a velké skromnosti. Často myslí více na ostatní než na sebe.

Sklon k dobře vychovanému odmítači mají lidé typu “hodná holka”/“hodný kluk”. Může jim být 15 i 85, věk nehraje roli.

3. Odmítači minimalisté (fandové Marie Kondo & spol.)

Čeleď: Zenoví

Poznávací výroky:
„Právě jsme udělali doma velkou čistku přebytečných věcí. To je úleva!”
„Chci jen užitečné věci každodenní potřeby.”
„Bojím se dárků jako čert kříže.”

„Kam ty letošní vánoční dárky dám/udám?”

Výskyt: Především mezi mladšími ročníky, jejich šlápoty ale najdete napříč generacemi. Každému se totiž může v životě stát, že se zamiluje do minimalismu. Pozor, je to návykové!

4. Odmítači překvapení

Čeleď: Bojácní

Poznávací výroky:
„Já tak nesnáším překvapení!”
„Překvapení mě děsí.”

„Já si něco vyberu a vy to pořídíte, jo?”

Výskyt: Objevují se napříč generacemi a gendry. Může se vyvinout z šoku nevhodným dárkem nebo ze zvyku mít vše pod kontrolou (nebo alespoň mít ten pocit).

5. Odmítači nejedlých dárků

Čeleď: Mlsní

Poznávací výroky:
„Co se nedá jíst, není pro mě.”
„Mám rád jedlé a pitné dárky.”

„Tak si ty dárky spolu pěkně vychutnáme, co?”

Výskyt: Často se objevuje mezi muži, kteří si libují v kvalitních lahvinkách a lahůdkách, které se chuťově doplňují. Dále je najdete mezi vášnivými kuchaři, kuchařkami a šéfkuchaři a také mezi příznivci minimalismu, protože co se sní a vypije, nepřekáží doma.

6. Odmítači věcných dárků

1. Čeleď: Zážitkoví
2. Poznávací výroky:
   „Věci jsou nezajímavé, chci jen zážitky”
   „Nové zážitky a místa, to je moje””
3. „Miluju společně strávený čas.”

Výskyt: Napříč generacemi, častěji se objevuje mezi mladšími ročníky. Zážitkové dárky ale ocení i senioři, kteří si na ně sami už sami netroufají.

7. Odmítači dopisů Ježíškovi (alias Nechtěný Ježíšek)

Čeleď: Tvrdohlaví

Poznávací výroky:
„Tohle se mi líbí, to je hezká věc, viď?”
„Tohle jsem viděla u Boženky, ta to používá!”

„Upletla jsem ti novou šálu/svetr/rukavice, aby ti nebyla zima.”

Výskyt: Najdete je na více lokalitách. Často v místech, kde se hodně myslí na ostatní, ale málo ptá, co by si přáli (babičky, tetičky,…). Nebo v místech, kde jsou vztahy na bodu mrazu – právě proto asi ty svetry, kulichy a rukavice…

Pište dopisy Ježíškovi & čtěte je

Vzkaz Ježíškovi můžete poslat třeba:

• dopisem za okno,
• vzkazem v lahvi (pozor, není jisté, že do Vánoc dotyčnému dorazí),
• SMSkou,
• e-mailem,
• hlasovou zprávou,
• video vzkazem,
• chytrým online formulářem, kde se dárky postupně odškrtají.

Když se s vašimi blízkými domluvíte na dopisech Ježíškovi, ušetří vám to spoustu času, nervů a peněz utracených za zbytečnosti.

Asi většina z nás si letošní rok uvědomila, jak drahocenný je osobní kontakt a společně strávený čas. Přát si můžete klidně společně čas ve formě návštěv, výletů nebo dovolených.

Buďte minimalisty

7 NE aneb jak nastavit nová pravidla

Boření starých zvyků a sundavání železných košil je někdy fuška. Aby to šlo hladce, připravili jsme si pro vás několik NE pro inspiraci, jak jdou “nové vánoční pořádky” nastavit.

1. NE spoustě dárků pro každého

Každý si vylosuje jednoho člena rodiny a toho obdaruje jedním opravdu smysluplným dárkem. A ano, losovat jde i online ;-), když jste od sebe kilometry daleko.

2. NE hmotným dárkům

Na řadu přichází zážitky, příspěvky na charitu a poukázky typu “něco pro tebe udělám” (masáž, večeře, snídaně do postele, vyluxuju, umyju okna, vezmu tě na koncert,…).

3. NE nechtěným dárkům

Každý sepíše seznam věcí, které dostat nechce a které by mu naopak udělaly radost. Ostatní ze seznamu odškrtávají (opět jde vyřešit online způsobem).

4. NE desítkám dárků

Každý daruje jenom jednu věc a to takovou, kterou bude moci SPOLEČNĚ využívat celá rodina. Třeba deskovou hru, víkendový pobyt, poukaz do oblíbené restaurace, nový stan, houpací síť na zahradu,…

5. NE novým věcem

Nikomu se nesmí dávat nové věci – jen vlastnoručně vyrobené, zážitky, upcyklované nebo z druhé ruky.

6. NE dárkům mezi dospělými

Dárky jenom dětem do XY let, dospělí si užijí společný čas a pohodu.

7. NE přehnaně drahým dárkům

Nastavte si částku, kterou nesmí cena jednoho dárku překročit.

Jak přistupujeme k Vánocům v Econea.cz?

Diskuze Manžel mě pořád pomlouvá

Napadá vás jak se bránit? Nějaký nápad? Máme malou holčičku, bydlíme
na vesnici, pár lidí mě už přestalo dokonce zdravit, jdou o mě úplné
horory, bojím se že až naše dítě dostane rozum, a nějaký dobrák jí
řekne jak tatínek pomlouvá maminku, hrozně jí tím ublížíme!!Mám tu na
vesnici už díky manželovi co o mě roznesl pověst hysterky, biju a
psychicky týrám svého manžela, šikanuji ho, jsem líná, sprostě mu
nadávám,…chce se mi brečet, už toho bylo dost A dneska další kudla do zad!!Já se
přiznám, že už jsem tak unavená že nemám sílu to s manželem dneska
řešit 

Velikost písma:

Je z těch pomluv něco pravda? Pochybuju, že by si manžel vymýšlel
nesmysly, které by si vycucal z prstu. Jinak po lidech Ti může být prd, ale
vztah s manželem v pořádku není.

@Anonymní píše:
Všem přeji hezký páteční večer
Manžel mě poslední 3 roky začal pomlouvat a stěžovat si na mě! Vždy to
odstartuje hádka po které se sebere, odejde a! Pomlouvá mě naprosto všude,
tedy v jeho rodině, v mojí rodině, v obchodě, u sousedů, v práci,
u dcery, u syna, u bývalky, pomlouvá mě prostě naprosto všude kde jsou
ochotni mu naslouchat.Na můj dotaz proč to dělá a že si to nepřeji mi lže
do očí, zapírá a tvrdí že nikde nic neříká!
Dnes jsem se opět dozvěděla od paní vedoucí v krámě, že si opět
manžel nebral servítky.

Napadá vás jak se bránit? Nějaký nápad? Máme malou holčičku, bydlíme
na vesnici, pár lidí mě už přestalo dokonce zdravit, jdou o mě úplné
horory, bojím se že až naše dítě dostane rozum, a nějaký dobrák jí
řekne jak tatínek pomlouvá maminku, hrozně jí tím ublížíme!!Mám tu na
vesnici už díky manželovi co o mě roznesl pověst hysterky, biju a
psychicky týrám svého manžela, šikanuji ho, jsem líná, sprostě mu
nadávám,…chce se mi brečet, už toho bylo dost A dneska další kudla do zad!!Já se
přiznám, že už jsem tak unavená že nemám sílu to s manželem dneska
řešit

Pokud by jsi měla opravdu tyto hrozné vlastnosti, které tady popisuješ,
pak je s podivem, že ještě pořád s tebou žije. Proč se teda nerozvede,
když jsi tak „příšerná“?

@Lychee13 píše:
Je z těch pomluv něco pravda? Pochybuju, že by si manžel vymýšlel
nesmysly, které by si vycucal z prstu. Jinak po lidech Ti může být prd, ale
vztah s manželem v pořádku není.

Ano, z těch pomluv je něco pravdy ale ne tak jak manžel vypovídá.
Občas zakřičím, manžel zakřičí, vztekám se, manžel mě nepomáhá,
jsem na vše sama, stane se že vybouchnu, stejně tak vybouchne manžel.

Nikdy
to nepřesáhlo z mé strany hranici psychického nebo fyzického násilí!
Nikdy se nehásáme před dítětem.

Ano, po lidech mi může být prd ale když
se na jednou k tobě otočí zády a ani tě nepozdraví je mi to líto.

Teda to koukám, to jsem ještě neslyšela, že by si někdo takhle
stěžoval na partnera a ještě u cizích..máte držet spolu, vyřešit si to
mezi sebou a ne, že on jde za ostatními, aby ho politovali. On se v tom
litování nějak vyžívá? Radu tedy nemám, pohrozit odchodem, jinak nevím.
Já bych ve vztahu takové podrazy nesnesla.

@nostress píše:
Pokud by jsi měla opravdu tyto hrozné vlastnosti, které tady popisuješ, pak
je s podivem, že ještě pořád s tebou žije. Proč se teda nerozvede,
když jsi tak „příšerná“?

@Anonymní píše:
Tak tuto otázku jsem mu pokládala nejméně stokrát. Nikdy na ní nebyl
schopen odpovědět! Vypravuje jak si zničil se mnou život!!Povídá že jsem
psychopat a mám se jít léčit! Když mu navrhnu že půjdeme od sebe,
odmítá to a dělá hrozné scény! Už jsem odešla když mě pomlouval od
něho parkrát! Vždycky mě prosil aby jsem se vrátila, že se to změní. Je
mi to tak všechno líto

V tom případě bych trvala na návštěvě manželské poradny, a pokud
má on nějaké jiné problémy, pak by musel navštívit odborníka.

@Anonymní píše:
Ano, z těch pomluv je něco pravdy ale ne tak jak manžel vypovídá. Občas
zakřičím, manžel zakřičí, vztekám se, manžel mě nepomáhá, jsem na
vše sama, stane se že vybouchnu, stejně tak vybouchne manžel. Nikdy to
nepřesáhlo z mé strany hranici psychického nebo fyzického násilí! Nikdy
se nehásáme před dítětem. Ano, po lidech mi může být prd ale když se na
jednou k tobě otočí zády a ani tě nepozdraví je mi to líto.

V poradku vas vztah neni. A pochybuju, ze s tim ze dne na den prestane,
predpokladam, ze jste to uz resili.

@ŠárkaPu píše:
Teda to koukám, to jsem ještě neslyšela, že by si někdo takhle stěžoval
na partnera a ještě u cizích..máte držet spolu, vyřešit si to mezi sebou
a ne, že on jde za ostatními, aby ho politovali. On se v tom litování
nějak vyžívá? Radu tedy nemám, pohrozit odchodem, jinak nevím. Já bych ve
vztahu takové podrazy nesnesla.

To je právě to! Nebude se mnou nic řešit, nemá potřebu se mnou něco
řešit. Kdyby jenom pomlouval ale kolikrát se stane, že řeší nějakou
podstatnou věc a já se to dozvím jako poslední.

Potom si připadám jako
blbec všichni na mě koukají jako na blázna že to nevím když už je to
hotová a jasná věc! Jede si po své rovině, nekouká napravo, nalevo a tak
to bude a tak jsem to vymyslel, nezájem že jsem se s tebou neporadil však
oni mi poradili jiní, ty jsi ten pitomec který nic neví, ničemu nerozumí
tak co by jsi potřebovala vědět?!!Je to hrozný a je to tak!

@nostress píše:
V tom případě bych trvala na návštěvě manželské poradny, a pokud má
on nějaké jiné problémy, pak by musel navštívit odborníka.

@blumen píše:
On to tak ale muze citit V poradku vas vztah neni. A pochybuju, ze
s tim ze dne na den prestane, predpokladam, ze jste to uz resili.

Ano, řešila jsem to já. Manžel mi říká že on žádné problémy nemá
a řešit nic nebude, prý jsem zmetek zákeřnej! Když mu řeknu proč mě
tedy pomlouvá tak to zapře! Vím, že není náš vztah v pořádku, jsme si
toho vědoma.

@blumen píše:
On to tak ale muze citit V poradku vas vztah neni. A pochybuju, ze
s tim ze dne na den prestane, predpokladam, ze jste to uz resili.

Ano, řešila jsem to já. Manžel mi říká že on žádné problémy nemá
a řešit nic nebude, prý jsem zmetek zákeřnej! Když mu řeknu proč mě
tedy pomlouvá tak to zapře! Vím, že není náš vztah v pořádku, jsme si
toho vědoma.

@růžový
achát píše:
Už ho nebij, a nedělej mu matku. Kašli na něj, asi ho moc
buzeruješ.

Já ho ale přece nebiju!! Ano, buzeruji ho ale není to nic co by
přesáhlo určité meze! Opravdu nemá důvod ze sebe dělat chudáka

Promiň ale ten vztah není v pořádku a na Tvym místě bych odešla…vim
lehce se to řekne, húř udělá…řešim něco podobnýho..jen mě
nepomlouvá aspoň o tom nevim..ale jinak sem taky ta nejhorší..vítej
v klubu 

Nejhorší je, že manžel se i tak chová jak o mě mluví!!Když jde po
vesnici, vezme si oblečení jako šupák, má vraženou hlavu mezi rameny,
šourá se, vyloženě se táhne dva kroky do předu, jeden dozadu, v obličeji
výraz utrpení, chudáka, celý přepadlý, bledý…někdy se
i rozpáče!!Perdel si nedělám, to jako fakt!!Já ho nebiji ale v tu chvíli
by jsem mu opravdu dala klackem přes záda! Aby měl proč! Já se na to můžu
vykašlat, hraje ochotnické divadlo pro celou vesnici ale co naše dcera? Jak
ta k tomu přijde až bude chápat?!!Jak jí to vysvětlím?!Tohle je to co mě
bolí jako prase a mám hrozný strach!!

Cesta do klece: MMA není pro líný..

CoolSport

Sandro, prohlížím si tvůj Instagram, čtu si články o tobě, pouštím si videa… a napadá mě, jak se vůbec holka dostane k bojovým sportům? Říkám si, jestli to nezačalo třeba bitkami ve školce, jestli už někde v dětství nebyl nějaký zárodek – pro ženu tak netradičního hobby?

Myslím, že jsem nikdy nebyla děcko, který by vyhledávalo konflikty nebo bitky. Na myšlenku bojových sportů, konkrétně tedy kickboxu, jsem přišla, když jsem se učila na maturitu, a dvanáctihodinový sluníčko mi pálilo do šišky :-). Začala jsem tedy v 19 letech.

Takže tvůj první „kickboxerský výstup“ tě zastihl v plnoletosti. Vzpomínky na první opravdový zápas asi nebudou tak bledé…

Vzpomínám si moc dobře na svůj první zápas. Tenkrát to bylo v polokontaktní kickboxové disciplíně, a dostala jsem strašnou bídu…

Když se tvoji rodiče dozvěděli, že denním chlebem jejich dcery budou rány a boj, co na to říkali?

Rodiče mě vždycky velmi podporovali. Na začátku mi zaplatili první tréninkový program, abych si vyzkoušela, co to ten kickbox vlastně je. Podporovali mě, když jsem začala zápasit.

Ale ve chvíli, co jsem přestoupila na plnokonaktní (ringové) disciplíny, jsem už od tatínka začala slýchávat, že takhle jsme se nedomluvili, že jsem měla zůstat u polokontaktu… No a o přestupu k MMA už ani nemluvím.

Rodiče se o mě zkrátka bojí.

Jak moc se liší studentský život „obyčejného teenagera“ od toho „holky z ringu“?

Možná v tom, že studentka věnující se bojovým sportům běží po škole rovnou do tělocvičny. Nevím, v čem by se jinak ještě mohl lišit… Možná ještě v disciplíně. A taky určitě ve společenském životě, protože ve chvíli, kdy je bojový sport brán opravdu vážně, tak celkem dostává na frak společenský život ve smyslu večerní zábavy. Na to prostě po tréninku už není energie.

Kdy u tebe přišel ten zlom, kdy se zábava překlopila do profesionální sféry, tedy teď do zápasení v MMA?

Bojovým sportům se věnuji 12 let, z toho 10 let jsem zápasila v kickboxu na amatérské scéně. Vyhrála jsem Světové hry, což je považováno za největší úspěch, kterého lze v kickboxu dosáhnout. Kickboxem se ale u nás živit nedá, proto jsem přijala novou výzvu a přibrala disciplínu MMA, která je v naší zemi dost na vzestupu, a je to jediná příležitost, jak se tímhle sportem u nás uživit.

To asi není lehké, po tolika letech se přeorientovat na jinou disciplínu… Na co jsi ve své kariéře nejvíce pyšná?

Asi na to, že jsem to nezabalila… 😀 No a ty Světový hry, ty byly taky celkem úspěch.

Dá se říct, že přestup k MMA pro tebe byla kariérní výzva?

Určitě největší, právě tenhle přestup z kickboxu do MMA. Protože až při tomhle přechodu jsem si doopravdy vyzkoušela, jak obrovský rozdíl mezi kickboxem a MMA je. Dala jsem se na naprosto jiný sport, a začínala jsem skoro od začátku.

Změnil se i tvůj denní režim? Jak vlastně vypadá tvůj klasický den?

Ráno vstanu okolo páté hodiny, vykonám nějaký svý ranní rituálky jako například ledovou sprchu nebo meditaci, a běžím do tělocvičny, kde na mě čekají klienti. Následně mám i vlastní trénink. Přes oběd pauza, a odpoledne druhý kolo. Trénuji dvoufázově čili dvakrát denně.

Zápas MMA. Co člověk před vstupem do klece nesmí podcenit? A je v kleci třeba čas na řešení bolesti?

Kdykoli člověk něco podcení, ať už se to týká vstupu do klece, do ringu nebo v běžným životě, kouká z toho průšvih. Myslím si, že všeobecně je výhodnější věci vůbec nehodnotit, ale prostě je jen přijímat tak, jak jsou. A dělat věci tak, jak dovedeme nejlépe.

Co se týče bolesti v zápase, tak tam je to hodně ovlivněný vyplaveným adrenalinem. Jednou jsem si v zápase ukopla palec u nohy tak, že mi visel prakticky jenom na kousku kůže. Ale všimla jsem si toho až po tom, co jsem v zápase ztratila stabilitu a začala kulhat.

Takže bolest v zápase je všeobecně hodně utlumená.

Jak dlouho po zápase je člověk ještě bolavý?

Hodně záleží na obtížnosti zápasu. Ale obvykle mi stačí dva tři dny volna, a pak se už zase motám v tělocvičně.

Jak vidíš vývoj v MMA u nás v budoucnu?

MMA je sport s nejrychleji rostoucí popularitou v Česku i ve světě, a to především díky vlivu světové organizace UFC. Tenhle sport vyvolává obrovské emoce, a díky tomu je divácky velmi atraktivní.

MMA zápasníci jsou považováni za novodobé gladiátory. Během dvou let od založení našich největších MMA organizací jen u nás popularita stoupla natolik, že v roce 2018 byla vyprodána O2 aréna.

Na MMA event se tehdy přišlo podívat přes 10 000 diváků.

Co je pro člověka, který se chce věnovat MMA, a nemusí to být hned profesionálně, zásadní?

MMA je fyzicky jedním z nejnáročnějších sportů a je přirovnáván k bojovému triatlonu. Pokud se někdo uchází o bojové sporty a rád by si je vyzkoušel, moje doporučení by bylo spíše nejdřív vyzkoušet nějakou jeho část.

Buď postojovou disciplínu (kickbox, thaibox, box) nebo boj na zemi (brazilské jiu jitsu). Prostě aby vůbec ochutnal, co to je. MMA jako takové je podle mého názoru příliš komplexní, než aby se mu začal věnovat úplný začátečník.

Nicméně i přes to jsou u nás kluby, kam mohou i úplní začátečníci v bojových sportech přijít.

Co se tobě osobně na MMA nejvíce líbí?

Líbí se mi ta nevyzpytatelnost v zápase, kdy stačí, aby favorit zápasu udělal jedinou chybu, a na ni může prostě a jednoduše prohrát. Nikdy dopředu nemůžete vědět, jak zápas dopadne.

Už se ti stalo, že se tě muži snažili sbalit dotazem, jestli s nimi nepůjdeš do klece?

Ano, občas se mi stává že mi pánové dávají nabídky na tréninkový zápas – sparing. Ale upřímně, domníváte se, že je to dobrá balící taktika? Které ženě by se zalíbil muž, kterýho by zmlátila? Nebo který ženě by se zalíbil muž, který by zmlátil ji? 😀 Takže mi to přijde jako naprostej nesmysl a radím: raději to nedělat… 🙂

Sandru můžete sledovat na jejím Instagramu @medojed_maskova. Právě teď ji zastihnete v čase nejdůležitějších příprav na finále reality show The Fighter v Jihoafrické republice, kam v červnu odletí na poslední zápas. My rozhodně budeme u toho!

Lín na slanině

• Maryje: Fotku nemazat, je pěkná. Někdy dělám ryby na sádle, jindy dávám slaninu. Děkuji za odzkoušení a obměnu receptu. Odpovědět
• Maryje27. 1. 2018 18:04:57 Dnes jsem lína připravovala, sice jako filet na kmíně a opekla jsem na sádle, ale je to podobně jednoduchý a výtečný postup a proto jsem přidala fotku. Byla to pochoutka. Bod jsem už dala dřívě. Pokud by se vám fotka nezamlouvala, smažu ji. Odpovědět
• Maryje1. 1. 2016 19:28:29 hanahcotton: pod váš komentář se můžu podepsat. Ryby miluji a lín je dle mého názoru jedna z nejchutnějších ryb vůbec. A jak tvrdí pan Štěpnička, ryba nedoceněná. Škoda jen, že není běžně k sehnání a žádný zdatný rybář se v mém okolí nevyskytuje. Odpovědět
• Majkaa21. 12. 2015 19:38:33 Rybu na tenhle způsob jsem už dělala a pro změnu jsem vynechala máslovypečená anglická byla vynikající Odpovědět
• mysulka21. 12. 2015 13:53:11
• hanahcotton21. 12. 2015 10:16:42 Lín je náramně chutná ryba ať už se slaninou, nebo bez ní Odpovědět
• Simona Skolakova20. 12. 2015 20:03:34 Lenunka:ale to už jsou úplně jiné recepty,to nemá s tímto receptem nic společnéhoa myslím,že i takto upravovanou rybku tak často neděláme.Ono záleží taky o jakou rybu jde,některá ryba je tak tučná,že ani to máslo už tam není vhodné Odpovědět
• Lenunka(moderátorka)20. 12. 2015 19:51:59 Simona Skolakova: máš pravdu, smažený kapr není lehké jídlo, ale zas se tahle úprava dělá jednou za rok, je to spíš rituál Anna Kocikova: Já na ryby opravdu preferuji máslo a bylinky, tymián, česnek a tak, max olivový olej, ale je jasné, že každý preferuje něco jiného a tenhle recept je určitě chutný Odpovědět
• Simona Skolakova20. 12. 2015 19:35:59 Lenunka:no trošku bych nesouhlasilaprotože i vánoční smažený kapr není až tak lehké jídlo a přesto ho dělámea ještě s bram.salátem Ale pokud si člověk chce udělat lehčí jídlo,tak samozřejmě zvolí rybku udělat dle jiného receptu Odpovědět
• Simona Skolakova20. 12. 2015 19:32:14 Nevím jak chutná línnikdy jsem neměla možnost tuto rybku ochutnat,ale mám ryby ráda a i na tento způsob by mi ryba chutnala Odpovědět
• Anna Kocikova20. 12. 2015 17:54:29 Jiříku,moc fajn recept Pstruha,nebo i filé obalené v plátcích angl.slaniny,nebo česnekovém boku máme také rádiLenunka:Klasika-máslo a bylinky…mňam,to je velice dobrá baštaU tohoto receptu ale těch pár plátků slaniny na lehkosti jídla nikterak neubere Manžel,když někdy přinese domů sivena,tak ho pro jeho suché maso,také občas proloží plátky domácího uzeného bůčku

Jakým matracím se vyhnout pro dobré odbourávání stressu a hubnutí

Všichni víme, že ke snížení stressového hormonu kortizolu je potřeba dlouhý nerušený spátek. Na vlastní kůži jsem měl příležitost vyzkoušet, že matrace mohou rušit spánek, anebo naopak pomoci od stressu a tím i usnadnit hubnutí.

Při vybírání matrace jsem musel bezvýsledně projít přes 10 obchodů a nikde nemají

zcela optimální matrace. Abyste si ušetřili čas, přečtěte si, jak se dostat hned k takové, co vám umožní nerušený spánek.

V posledních 10 letech došlo ke zhoršení matrací.

Je to přílišným přemarketingováním, slibováním nesrozumitelných výhod, jako jsou zdravotní vlastnosti, ortopedické vlastnosti. V rámci konkurenčního boje začaly firmy více hledět na to, co chce zákazník.

Kdo by chtěl tvrdou matraci?

Už z pohádky „Princezna na hrášku“ víme, že lidi odjakživa chtěli spát na měkkém.

No vidíte, a mnoho zákazníků říká: „Tvrdá matrace je lepší.“, „Radši na zemi než na měkké matraci.“.

Jak k tomu došli?  Nejčastěji že spali na dětské molitanové matraci, a jak dospěli a vyrostli, měkký molitan se pod nimi probořil, a tak leželi prakticky na dřevě. Nebo měli pružinovou matraci Bonell obvykle s tenkými nebo sesedlými pružinami.

A nad pružinami měli malou vrstvu pěny. A tak i když matrace byla měkká a prohýbala se, na dotyk byla tvrdá a tlačila stejně jako v případě molitanu.

Proto mají ti lidé zafixované: Měkká matrace = rozlámaná záda. Potom když jdou do obchodu a na zkoušení mají pár vteřin, tak volí tvrdou, přesněji řečeno tuhou.

Výrobci na to zareagovali tak, že i když vykazují tvrdost 2-3 (střední), ve skutečnosti začali dělat matrace 2 krát tužší než byly před 10 roky.

Vyskytl se i jeden výrobce, kerý nabízí tak skvělou matraci, že je pro všechny. To by teoreticky šlo, jen by musely být ve dvou tuhostech. Objemní lidé se přece jen proboří více. Problém je, že ta jedna matrace je z obyčejného molitanu, takže zase tak úžasná není.

Už měkké matrace před 10 lety byly dostatečné, aby se prohnuly pod vaším tělem asi o 40%. Takže se dá říct že vyhovují všechny matrace nad dva tisíce. Problém je že jsou moc tvrdé, čím dražší tím tvrdší.

Prostě, co lidi chcou, to se prodává. Jenže oni potom na tvrdé posteli mají neklidný spánek, tlačí je to a způsobuje to nervozitu. Z nevyspání se jim hromadí stress, místo aby se během spánku odbourával.

Stress vede hlavně k tloustnutí, únavě a slabosti.

3 vlastnosti důležitější než tvrdost

1. prodyšnost
2. nehřejivost

3. pružnost  

1) prodyšnost

Prodyšné jsou nejvíce (směrem dolů klesá prodyšnost):

pružiny Bonell, taštičkové pružiny
vysoce pružné (high resilient), jinak řečeno HR, studené pěny
molitan (obyčejný polyuretan)
latex (guma)
líná pěna (paměťová pěna)
gelová pěna – naprosto neprodyšná

Ani latex není optimálně prodyšný. Latex je vlastně guma, která pruží a zároveň je natahovací. Navíc stárne, a tak se vám během 4-8 let scvrkne a ztvrdne.

Když se použije nepropustný materiál líná pěna kdekoliv nahoře nebo uprostřed, matrace statí prodyšnost. Dražší líné pěny mohou být dost prodyšné.

Stejně tak, když jsou boky a spodek z obyčejného molitanu a vrch a jádro jsou prodyšné, tak se tam vzduch nedostane.

2) nehřejivost

Málo kdo si uvědomí, že když máte matraci místo 12 cm 24 cm nebo i 36 cm, Tak se zdvoj až ztrojnásobí i tepelně izolační schopnost matrace. Zespoda je vám horko, pálí a shora zima. Srdce buší, protože musí přečerpávat ktev ze spoda vašeho těla a smíchat se studenou krví. To samozžejmě působí rušivě jakož i fakt, že jste zespoda propocení.

Nejméně hřejí pružiny, pak studená pěna, nejvíce latex a líná pěna. Obyčejný molitan tak středně.

3) pružnost

Pružný materiál vyskakuje jak pružina. Buď měkký nebo tuhý. Proč je takový problém najít optimální materiál? Protože polyuretanové pěny se snadno stlačují, ale těžko se natahují. Jak vidíte na obrázku s ležícím tělem, správný materiál se musí umět i zlehka natahovat, aby netlačil (podobně jako kovové pružiny v kapsičkách z nastahovací tkaniny).

Plasticita = opak pružnosti. Plastický materiál, jako např. instalatérský tmel nebo plastelína, je měkký a má velmi velké vnitřní tlumení. Když jej zmáčknete, zůstane zmáčknutý. Klade odpor při promačkávání, i když nemá žádnou pružnost. Odpor je způsobený třením.

Plastickému tmelu se blíží líná pěna. Má velmi malou pružnost a sílu, která vrací zmáčknutou matraci zpátky. Zato při stlačování, především rychlejším stlačování klade odpor, když se převalujete, brzdí pohyb.

Líná pěna, zmetek, který se stal bestsellerem

Línou pěnu vytvořily laboratoře pro americké kosmonauty, ale hlavně pro použití ve stavu beztíže. V kosmu za stavu beztíže kosmonaut nepotřebuje tuhou matraci, ale ani matraci pružnou, protože se pohybuje bez tření sem a tam a naopak potřebuje pohyb ztlumit, zabrzdit. Pružná pěna by jej odrazila na opačnou stranu.

Líná pěna našla uplatnění v chráničích sluchu, protože teplem měkne a méně tlačí v uchu než pěna pružná. Jenže ve zvukovodu nepotřebujete nic podpírat.

Jak vidíte, líná pěna je jakožto podpora k ležení naprosto nevhodná:

• Hodně neprodyšná
• Klade odpor, když se převalujete, a to nejen vniřním třením
• ale i tím, že na straně kde je zmáčknutá a změklá, vytváří ďolík, ze kterého se jen s námahou vykutálíte.
• Teplem měkne, takže v horkách je měkčí a v chladném počasí tvrdší.

Líná pěna se dá připodobnit k automobilu, který má 2 krát měkčí pružiny a v tlumičích má nalitý 5 krát hustší olej. V takovém autě byste drhli břichem a cítili každý výmol.

Proč se stala tak oblíbenou?

V showroomech působí měkce, netlačí. I já jsem po vyzkoušení vybral jako nejlepší vrchní matrace z líné pěny. Na zkoušení máte pár vteřin. Že to klade odpor při převalování zjistíte až doma, v půlce noci, až vás probudí děsivý sen, že jste uvěznění, sevření v něčem nebo že jste spadli do jámy a nemůžete se hýbat.

Co teď? Ne každý výrobce umožňuje vrácení, a ne každý má to srdce matraci vracet a vysvětlovat, proč místo zisku přidělává obchodníkovi výdaje (i sobě). Doprava matrace stojí 500 až 1000 Kč. No a tak si na matraci zvyknou. Dá se na ni zvyknout asi za týden. Už se nebudete probouzet uprostřed noci, i pocit nepohodlí se zmírní, ale nevymizí úplně.

Jednak v popagačních materiálech píšou pružná líná pěna, nebo prodyšná líná pěna, což odporuje skutečnosti. Uvolní vaše tělo, apod. Nebo paměťová pěna, pamatuje si, co je pro vás nevhodnější. Nesmysl! Paměťová pěna si nic nepamatuje, jen při ohřátí změkne a líně se vrací do původní výšky.  

Další důvod proč se líná pěna tolik uplatňuje, je v produktové řadě. Každý obchodník chce mít široký sortiment pro chudé i pro zámožné. Ovšem co dá do těch matrací, závisí na libovůli výrobce. Logicky zákazník předpokládá, že dražší je v něčem lepší než levnější. A tak prostě do dražších je vepcháno něco, co vzbuzuje zdání luxusu.

Ukažme si to na vrchní matraci. Jak už jsem říkal, spodní matrace jsou použitelné skoro všechny. Vylepšíte si ji právě vrchní matrací, jinak řečeno topperem. Toho se dotýkáte a ten rozhoduje o vašich pocitech a klidném spánku.

Přijdete do obchodu a je tam 6 až 8 topperů

s cenou odstupňovanou po tisícovce. Nejlevnější samozřejmě je nejtenší a je z obyčejného méně prodyšného molitanu a je nejměkčí. Jak stoupá cena, stoupá i tuhost. Je to dáno výrobními postupy, že tužší únosnější pěny obsahují více materiálu (30-45 g/m3). Druhá nejlevnější už je z prodyšné studené pěny, ale má dost obyčejný potah ze syntetiky a je tenká.

A co dají do těch dražších? Tam dají lepší potah, a dražší materiál latex nebo línou pěnu. Z pružné studené pěny bývá v celé řadě jen jeden druh. A kvůli tomu je použita spíše tužší pěna, aby vyhověla všem i těm, co stupidně chcou tvrdou matraci.

Konkurenční boj nutí výrobce šidit na materiálech

Výrobce chce vydělat. Aby cena byla konkurence schopná, šidí na materiálech. Ukažme si ty nejzávažnější prohřešky, které významně mění kvalitu matrace k horšímu.

Šidí se: Obyčejný málo prodyšný molitan dávají dolů, po stranách.

Šidí se: U taštičkových pružin sešívají látku taštiček od shora dolů. Svobodný pohyb taštiček je tak znemožněn a zvýšena nepoddajnost a nepohodlí.

Šidí se: Potah, spodní strana, podšívka, co není vidět se dělává z nenatahovací látky. Především v IKEA. Tím pádem potah stahuje a tlačí.

Na obrázku vidíte, že potah pod hrbolatým člověkem musí být roztahovací. Jinak by se člověk do matrace nezabořil, jak ukazuje obrázek. Ale byly by stlačené i plochy v okolí těla.

Šidí se: Menší rozměry matrací až o 2 cm.

Šidí se: Co vás ještě napadne? Svěřte se do komentářů.

Proč prodavači nutí zákazníkům tvrdé matrace?

Menší množství reklamací. Méně hrozí zešišatění než u měkkých matrací. Měkká matrace se více prohýbá natahuje a stlačuje. I potahové látky jsou vystavené většímu namáhání. Proto ty tvrdší mohou mít delší záruku nebo mají méně reklamací. U tvrdších matrací stačí použít levnější nenatahovací látky.

Konečně pohádkami o ortopedických vlastnostech a opoře pro páteř přesvědčí zákazníka, že vyléčí jeho bolesti zad.

Zatímco my víme že 100% ně vyléčí bolesti zad vitamín K2 v dávce přes 150 µg. Jinými slovy, kdo začal užívat kvalitní vitamín K2 MK-7, tomu bolestí zad výrazně ubylo

nebo zmizely úplně. Úplně ideální je kombinace K2 s hořčíkem, která lépe brání odvápňování kostí a páteře. Když samotný hořčík to nedokáže.

Conclusion:

Spodní matrace, ať je jakákoliv, se dá změkčit vrchní matrací, topperem. Kvůli prodyšnosti, je vhodných jen málo materiálů – studená pěna – vysoce pružná pěna. Těch bývá malý výběr, protože do všeho dávají línou pěnu. Nebo dírkovaný latex, u kterého nám může vadit kratší životnost, má však přednost, že pružně natáhne.

Mě se osvědčila pružinová matrace od Purtex, který dodává matrace i světoznámému výrobci nemocničních postelí Linet a.s.
Topper se skutečně nedal nikde sehnat, aby byl z pružné pěny, měkký a s potahem z Lyocelu. Tak jsem zvolil Gold T45 od Jysku, mírně tvdší, než je žádoucí.

Vytvořeno: 6.9.2019 – 1.5.2020

            
            
            
                

                    0
                    0
                    hlasujte

                

Article Rating

                
            

Related