Dobrý den tak jsem dnes zjistila že nahoře na hlavě mi poskakujou bílé asi to budou vši ale vzadu na hlavě u krku mám větší jakoby černé s křidélky,je to to samé ještě jsem to nikdy neměla,tak nevím ani jak vši vypadají a je možné že vzadu u krku ve vlasech mám už větší vši proto jsou jiné než nahoře na hlavě a ještě mám jeden dotaz na krční páteři se mi objevili dvě bulky na levé a na pravé straně může to být spůsobeno těmi všmi a nevíte prosím co je nejlepší přípravek který mě zbaví i těch nejmenších,protože mám dlouhé vlasy a těžko se z nich vyčesávají ty malinkaté tečky děkuji moc za odpověd a musím navštívit kožního nebo stačí když jsem si koupila v drogerii olejovou emulzi proti vším děkuji za všechny odpovědi mějte se hezky markéta.
Odpovídá lékař: Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Praktický lékař pro dospělé, Nemocnice Kadaň
Dobrý den, veš je plochý bezkřídlý hmyz šedé barvy, dlouhý 2-4 mm, samička klade denně 3-4 vajíčka, která připevňuje svými výměšky pevně k vlasu v těsném sousedství pokožky (tzv.hnidy). Žije asi 3 týdny a za tu dobu naklade až 150 vajíček. Rychlost vývoje pak závisí na teplotě. Z vajíček se líhnou po 5-10 dnech larvy (nymfy).
Larvy jsou přibližně 1 mm dlouhé, podobné dospělcům, sají krev, nemohou se rozmnožovat. Z nich pak asi za 20 dnů dospělé vši. Mimo tělo přežívají vši 24 – 48 hodin (zcela výjimečně až 4 dny). Veš nelétá ani neskáče, ale leze. Při vyčesání na zem se rozlézá a hledá hostitele, takže vyčesávat jen tak v místnosti nedoporučuji, radši se česejte např. nad vanou.
K hubení vší můžete zkusit přípravek Pedicap (olej + šampon), aplikuje se jednou týdně po dobu, než vlasy budou zcela bez hnid. Protože hnidy 100% nehubí žádný přípravek, musí se vyčesávat hřebínkem nebo vybírat. Z hnid se líhnou tzv. nymfy, která se hubí přípravkem Pedicap. Nymfa vajíčka neklade, ale během dvou až čtyřech týdnů dozrává v dospělce.
Po aplikaci Pedicap vyperte povlečení, čepice, vyčistěte hřebeny.
S pozdravem BB.
Vši Hmyz Bílé tečky v krku Černé tečky ve stolici Hepatitida a vši
Dobry den,moje dcera ma tri roky,o vanocich jsme meli…
Vši
Dobrý den,mám takový problém ,mám vši ale ne hrozně…
Vši
Dobrý den, tři dny mě neobvykle svědila hlava, čtvrtý…
Vši
Dobrý den,chci se zeptat jestli se spolu můžou vyskytnout…
Vši
Dobrý den, v září jsem od dcerky dostala vši. Měli…
Vši
Dobrý den, obracím se na Vás s velikou prosbou. Jsem…
Vši
Dobrý den,mám takový problém ,mám vši ale ne hrozně moc vší ale třeba jen jednu…
Vši
Dobrý den, tři dny mě neobvykle svědila hlava, čtvrtý den (dnes) jsem ráno…
Vši
Dobrý den, v srpnu jsem chytla vši. Měla jsem šampon a různé spreje. Ale dneska…
Vši
Dobrý den, obracím se na Vás s velikou prosbou. Jsem již úplně bezradná. Již…
Vši
Dobrý večer, dcerka měla v září vši. Dělali jsme několikrát kůry a stále jí…
Vši
Dobrý den, dcerka v září měla vši, všimli jsme si toho až po delší době, protože…
Vši
Dobry den pani doktorko.Trapi mě Vši.V zaři jsem u znamych dostala vši.Byla…
Vši
Dobrý den, v září jsem od dcerky dostala vši. Měli jsme to poprvé a tak jsem…
Vši
Dobrý den,chtěla bych se zeptat:Dcera v září nastoupila do první třídy,koncem…
Vši
Dobrý den,chci se zeptat jestli se spolu můžou vyskytnout veš dětská+veš muňka.Z…
Vši
Dobrý den, bohužel si dcera přinesla vši ze školky a všimla jsem si, že mám…
Vši nebo lupy
Dobrý den, v září jsem od dcerky dostala vši. Měli jsme to poprvé a tak jsem…
Vši opakovaně
Dobrý den, ráda bych se zeptala ohledně dětské vši – dcera je chytla ve škole…
Vši ve školce
Dobrý den V naší školce bývají skoro každý měsíc vši – mají je pořád stejné…
Vši ve vlasech
Dobrý den, mám dotaz ohledně vší. Nikdy jsem vši neměla, proto u nás trvalo…
Vši?
Dobrý den, obracím se na vás se dvěma dotazy. První se týká mušek ve vlasech….
Všichni mě sledují
Dobrý den, mám starosti o svou matku, která má jit již brzo do důchodu. Bydlíme…
Bolesti v pravé noze
Dobrý den mám jeden důležitý dotaz Potřeboval bych se ujistit zda se nejedná…
Kožní vyrážka
Dobrý den mam dotaz mam znizenou funkci stitní zlazy beru Letrox 100jednu denne…
Špatný zlozvyk
Dobrý den, potřebuji se zbavit špatného zlozvyku. Moje oblíbené místečko, kde…
Kde začít… ??
Dobrý den, už asi rok trpím bolestí pánevní kosti vrchní časti (té jak vystupuje…
Bolesti zad
Dobrý den.prosím o přeloženi zprávy mr.Prostor L3/4 anulárni trhlina disku a…
Otlak,zánět
Dobrý den mám na vás dotaz.Na malíčku mám otlak a zánět a nevím co stím mám…
Hučení v uších
Dobrý deň, Už viac než mesiac pociťujem nepríjemný „šum mora“ v uchu, akoby…
Svrab na obilí Nemoci způsobené vlivem biologických faktorů (infekční a parazitární nemoci). Svrab zrna v norské nebo krustové formě
Toto onemocnění je doprovázeno silným svěděním a pálením, bolestmi hlavy, nevolností a tvorbou mnoha načervenalých uzlíků na lidském těle. Kopřivka, nespavost.
V místě kousnutí klíštěte se vytvářejí velké puchýře, uprostřed kterých se tvoří bubliny, které se rychle mění v pustuly, připomínající projevy neštovic nebo erythema multiforme exsudativního.
Vyrážky jsou častěji lokalizovány na kůži trupu a krku, což vyvolává velké svědění. Po 1-2 týdnech proces ustupuje.
Samec klíšťata břichatého žije 24 hodin bez jídla, samice – 36 hodin (krmení – 38 dní).
Ohniska svrabů jsou známa v mnoha zemích, vyskytují se u pracovníků v zemědělství, nosičích, skladnících atd. V nemocnicích je známý případ hromadné infekce.
Pyemotes tritici kouše lidi venku v lesích nebo v jejich blízkosti. Mohou kousat při kontaktu se slámou, seno, bylinami, listy, semeny. Vyskytly se také případy dermatitidy způsobené Pyemotes tritici u koní a osob s nimi spojených.
Pyemotes tritici u pracovníků s obilím způsobují četné kopřivkové papuly pokryté váčky umístěnými na předloktí, krku, kolem pasu a rozkroku. Tito roztoči mohou způsobovat epidemie dermatitidy během sklizně a posklizňových operací se slámou, seno nebo nějakým obilím.
Kousnutí způsobuje vyrážku, dermatitidu, svědění, pocení, horečku, bolest hlavy a v závažných případech dokonce zvracení.
Pyemotes beckeri jsou vzácné a způsobují dermatitidu.
Pyemotes hughesi může způsobit močovou akariázu.
Léčba svrabů
Diferenciální diagnostika se provádí s kopřivkou (u které obvykle nejsou pozorovány vezikuly a pustuly), plané neštovice, trombidiáza, svrab (absence svrabů, lokalizace urtikariálních prvků s vesikulopustuly na povrchu) a jiná dermatitida.
Symptomatická léčba: teplé koupele se slabým roztokem manganistanu draselného nebo hydrogenuhličitanu sodného (koupele se škrobem, koupele se sódou bikarbónou, koupele s manganistanem draselným), místní fondy (mluvčí, krémy, masti) obsahující 2-3% mentolu, anestezinu, 5-10% sírová mast… Ke snížení svědění prednison (0,5 mg / kg). Je důležité eliminovat kontakt s klíšťaty a jejich hostiteli.
Předpověď je příznivá.
Prevence spočívá v dezinsekci objektů, kde se nacházejí klíšťata. Při práci s obilím kontaminovaným včelami jsou otevřené oblasti těla ošetřeny 2-4% roztokem jedlé sody, osprchovat se.
Napište recenzi na „Svrab obilí“
V Ruské federaci se toto onemocnění vyskytuje v oblasti Volhy a na západní Sibiři.
Hřebeny s postiženým plodem jsou odstraněny z kolonií a roztaveny na vosk. Včely jsou přesazeny do čistého úlu. Hnízda jsou řezaná a izolovaná. Pro prevenci je nutné neumisťovat úly vedle sýpek.
Poznámky
Výňatek charakterizující svrab obilí
– Vidíš, jak je velký a laskavý? Poslouchejte ho … Poslouchejte … – jako teď si pamatuji tichý, obklopující hlas dědečka. A slyšel jsem … Až dosud si živě, jako by se to stalo teprve včera, pamatuji ten nesrovnatelný pocit splynutí s něčím neuvěřitelně obrovským a hlubokým.
Pocit, že se mi najednou začaly vznášet podivné vize vzdálených životů mimozemšťanů, ne dětinsky hluboké pocity radosti a smutku … Známý a známý svět někde zmizel a místo toho vše kolem něj zářilo, vířilo v nepochopitelném a úžasném zvuky a vjemy vířivky. Žádný strach nebyl, jen obrovské překvapení a touha, aby to nikdy neskončilo …
Dítě není dospělý, nemyslí si, že je to špatně nebo že by to (podle všech našich „známých“ konceptů) nemělo být. Proto pro mě vůbec nepřipadalo divné, že to byl jiný, naprosto odlišný svět. Bylo to úžasné a bylo to velmi krásné. A ukázalo mi to osoba, které mé dětské srdce důvěřovalo se vší přímou, čistou a otevřenou jednoduchostí.
Vždy jsem velmi miloval přírodu.
Byl jsem „pevně“ sloučen s jakýmkoli z jeho projevů, bez ohledu na místo, čas nebo něčí touhy. Od prvních dnů mé vědomé existence byla naše obrovská stará zahrada oblíbeným místem pro mé každodenní hry.
Dodnes si do nejmenšího detailu doslova pamatuji pocit toho jedinečného dětského potěšení, které jsem za slunečného letního rána zažil, když jsem běžel na dvůr! Vrhl jsem se do toho překvapivě známého a zároveň tak tajemného a měnícího se světa vůní, zvuků a zcela jedinečných vjemů.
Svět, který k naší společné lítosti roste a mění se podle toho, jak rosteme a měníme se. A později už nezbývá čas ani energie, abychom se zastavili a naslouchali své duši. Neustále se řítí v divokém víru dnů a událostí, každý honí svůj vlastní sen a snaží se všemi prostředky „dosáhnout v tomto životě něčeho“ …
A postupně začneme zapomínat (pokud jsme si vůbec někdy pamatovali. ..) jak úžasně krásná je rozkvetlá květina, jak úžasně voní les po dešti, jak neuvěřitelně hluboké je někdy ticho … a jak někdy v naší duši, vyčerpané každodenním závodem, chybí prostý mír. Obvykle jsem se probudil velmi brzy.
Ráno byla moje oblíbená denní doba (která se bohužel úplně změnila, když jsem dospěl). Rád jsem slyšel, jak se stále ospalá země probouzí z ranního chladu; vidět, jak jiskří první kapky rosy, stále visící na jemných okvětních lístcích a padající jako diamantové hvězdy od sebemenšího vánku. Jak se ŽIVOT probouzí do nového dne …
Byl to opravdu MŮJ svět. Milovala jsem ho a byla si naprosto jistá, že bude vždy se mnou …
V té době jsme bydleli ve starém dvoupatrovém domě, zcela obklopeném velkou starou zahradou.
Moje matka chodila každý den do práce a otec většinou zůstával doma nebo chodil na služební cesty, protože v té době pracoval jako novinář v místních novinách, jejichž jméno si bohužel nepamatuji.
Proto jsem téměř celý den trávil se svým dědečkem a babičkou, kteří byli rodiči mého otce (jak jsem se později dozvěděl, jeho pěstouny).
Mým druhým oblíbeným koníčkem bylo čtení, které navždy zůstalo mou velkou láskou. Četl jsem se naučil ve třech letech, což, jak se později ukázalo, bylo pro tuto okupaci velmi raným věkem. Když mi byly čtyři roky, už jsem „nadšeně“ četl své oblíbené pohádky (za které jsem dnes platil na vlastní oči).
Zbožňoval jsem život se svými hrdiny: vcítil jsem se a plakal, když se něco pokazilo, byl jsem rozhořčený a uražený, když zlo zvítězilo. A když měly pohádky šťastný konec, pak všechno zářilo jasně „růžově“ a můj den se stal skutečnou dovolenou.
Je zábavné a smutné vzpomínat na ty úžasně čisté dětství, kdy se všechno zdálo možné a všechno bylo naprosto skutečné. Jak skutečné – tehdy jsem si to ani nedokázal představit. Stalo se to, když jsem četl jednu ze svých oblíbených pohádek s jiným vytržením.
Pocit byl tak živý, že si pamatuji, jako by se to stalo teprve včera: známý svět kolem mě náhle někde zmizel a já jsem se ocitl ve své oblíbené pohádce. Myslím, že se to opravdu ukázalo. Všechno kolem bylo opravdu živé, pohyblivé, měnící se … a naprosto úžasné.
Nevěděl jsem přesně, jak dlouho jsem v tomto úžasném světě, ale když to náhle zmizelo, uvnitř zůstala nějaká bolestně hluboká zvonící prázdnota … Zdálo se, že náš „normální“ svět najednou ztratil všechny své barvy, tak jasné a barevné bylo moje podivné vidění. Nechtěl jsem se s ním rozloučit, nechtěl jsem, aby to skončilo …
A najednou jsem se cítil tak „zbaven“, že jsem se rozplakal a spěchal stěžovat všem, které jsem v tu chvíli našel, na její „nevratnou ztrátu“ … Moje matka, která naštěstí v tu chvíli byla doma, trpělivě poslouchala moje zmatené blábolení a dala mi slib, že své „mimořádné“ zprávy ještě nebudu sdílet s přáteli.
Když jsem se překvapeně zeptal: – Proč? Moje matka zmateně řekla, že to bude prozatím naše tajemství. Samozřejmě jsem souhlasil, ale vypadalo to trochu divně, protože jsem byl zvyklý otevřeně sdílet všechny své zprávy se svými přáteli, a teď to z nějakého důvodu bylo najednou zakázáno.
Postupně bylo mé podivné „dobrodružství“ zapomenuto, protože v dětství každý den obvykle přináší něco nového a neobvyklého. Ale jednou se to stalo znovu a opakovalo se to téměř pokaždé, když jsem začal něco číst. Úplně jsem se ponořil do svého úžasného pohádkového světa a zdálo se mi to mnohem reálnější než všechny ostatní, známé „reality“ … A já jsem svým dětským rozumem nemohl pochopit, proč moje matka byla čím dál méně potěšena s mými inspirovanými příběhy …
Moje ubohá laskavá matka! .. Dokážu si jen teď po tolika letech představit, čím si musela projít! Byl jsem jejím třetím a jediným dítětem (po těch, které zemřely při narození mého bratra a sestry), které se najednou vrhlo do něčeho nepochopitelného a nehodlalo odejít! ..
Jsem jí stále vděčný za její bezmeznou trpělivost a úsilí pochopit všechno, co se mi tehdy stalo, a všechny následující „šílené“ roky mého života. Myslím, že můj dědeček jí tehdy hodně pomohl. Stejně jako mi pomohl také.
Vždy byl se mnou, a to je pravděpodobně důvod, proč se jeho smrt pro mě stala tou nejtrpčí a nenapravitelnou ztrátou mých dětských let.
Hořící neznámá bolest mě uvrhla do mimozemského a chladného světa dospělých a už mi nikdy nedala příležitost vrátit se. Můj křehký, lehký a báječný dětský svět byl rozbit na tisíce malých kousků, které jsem (odněkud znal) nikdy nedokázal plně obnovit.
Samozřejmě jsem byl stále malé šestileté dítě se svými sny a fantaziemi, ale zároveň jsem už s jistotou věděl, že tento náš úžasný svět není vždy tak pohádkově krásný a ukázalo se, že není vždy bezpečné v něm existovat …
Vzpomínám si, jak jen pár týdnů před tím hrozným dnem jsme s dědečkem seděli na zahradě a „poslouchali“ západ slunce. Z nějakého důvodu byl dědeček tichý a smutný, ale ten smutek byl velmi vřelý a lehký a dokonce i nějaký hluboce laskavý … Teď chápu, že už tehdy věděl, že odejde velmi brzy … Ale, bohužel, ne Věděl jsem to.
„Jednoho dne, za mnoho, mnoho let … když už nebudu po tvém boku, budeš také sledovat západ slunce, poslouchat stromy … a možná si někdy vzpomeneš na svého starého dědečka,“ zamumlal dědečkův hlas v tichém proudu. – Život je velmi drahý a krásný, zlato, i když se ti občas bude zdát krutý a nespravedlivý …
Ať se ti stane cokoli, pamatuj: máš to nejdůležitější – svou čest a svou lidskou důstojnost, kterou nikdo jiný nemá může to odnést a nikdo je nemůže odhodit kromě tebe … Nech si to, zlato, a nenech tě nikoho zlomit a všechno ostatní v životě se doplní … Houpal mě jako malé dítě v jeho suchých a vždy teplých rukou.
A bylo to tak úžasně klidné, že jsem se bál dýchat, abych náhodou nevyplašil tento úžasný okamžik, kdy se duše zahřívá a odpočívá, když se celý svět zdá obrovský a tak neobvykle laskavý … když najednou smysl jeho slova se ke mně dostala !!!
Vyskočil jsem jako rozcuchané kuře, rozechvěle lapal po dechu a, jak to štěstí přinese, nenašel jsem v této chvíli ve své „vzpurné“ hlavě taková nezbytná slova. Bylo to tak urážlivé a naprosto nespravedlivé! ..
Proč tak úžasný večer najednou potřeboval začít mluvit o smutně nevyhnutelném, k čemuž (i já už jsem to pochopil) dříve nebo později bude muset dojít?! Moje srdce to nechtělo poslouchat a nechtělo přijmout takovou „hrůzu“.
A bylo to zcela přirozené – koneckonců všichni, dokonce i děti, jsme tak ochotní si tuto smutnou skutečnost přiznat sami sobě, že předstíráme, že se to nikdy nestane. Možná s někým, někde, někdy, ale ne s námi … a nikdy …
Vyznačuje se svědivými kopřivkově-vezikulárními a erytematózně-papulózními vyrážkami a velkými puchýři, často s malými vezikuly na povrchu, alergickým kašlem a křečemi.
Etiologie a epidemiologie
Svrab na zrno poprvé popsal Shamberg (J. F. Schamberg, 1901).
Patogeneze u invaze Pyemotes ventricosus
Klinický obraz svrabů na zrno je charakterizován výskytem vyrážek na kůži kmene a krku ve formě velkých puchýřů s bublinami a pustulemi na jejich povrchu, někdy připomínajících multiforme exsudativní erytém. Kvůli silnému svědění a poškrábání se často spojuje pyokoková infekce a vyvíjí se pyodermie, která může být doprovázena horečkou, malátností a slabostí. V krvi se často vyskytuje leukocytóza a eozinofilie.
Toto onemocnění je doprovázeno silným svěděním a pálením, bolestmi hlavy, nevolností a tvorbou mnoha načervenalých uzlíků na lidském těle. Kopřivka, nespavost.
V místě kousnutí klíštěte se vytvářejí velké puchýře, uprostřed kterých se tvoří bubliny, které se rychle mění v pustuly, připomínající projevy neštovic nebo erythema multiforme exsudativního.
Vyrážky jsou častěji lokalizovány na kůži trupu a krku, což vyvolává velké svědění. Po 1-2 týdnech proces ustupuje.
Pyemotes tritici kouše lidi venku v lesích nebo v jejich blízkosti. Mohou kousat při kontaktu se slámou, seno, bylinami, listy, semeny. Vyskytly se také případy dermatitidy způsobené Pyemotes tritici u koní a osob s nimi spojených.
Pyemotes tritici u pracovníků s obilím způsobují četné kopřivkové papuly korunované váčky lokalizovanými na předloktí, krku, kolem pasu a rozkroku.
Tito roztoči mohou způsobovat epidemie dermatitidy během sklizně a posklizňových operací se slámou, seno nebo nějakým obilím.
Kousnutí způsobuje v závažných případech vyrážku, dermatitidu, svědění, pocení, horečku, bolesti hlavy a dokonce i zvracení.
Pyemotes beckeri jsou vzácné a způsobují dermatitidu.
Pyemotes hughesi může způsobit močovou akariázu.
Léčba svrabů
Diferenciální diagnostika se provádí s kopřivkou (u které obvykle nejsou pozorovány vezikuly a pustuly), plané neštovice, trombidiáza, svrab (absence svrabů, lokalizace urtikariálních prvků s vesikulopustuly na povrchu) a jiná dermatitida.
Symptomatická léčba: teplé koupele se slabým roztokem manganistanu draselného nebo hydrogenuhličitanu sodného (koupele se škrobem, koupele se sódou bikarbónou, koupele s manganistanem draselným), místní léky (mluvčí, krémy, masti) obsahující 2-3% mentolu, anestezin, 5 – 10% sírová mast. Ke snížení svědění prednison (0,5 mg / kg). Je důležité eliminovat kontakt s klíšťaty a jejich hostiteli.
Předpověď je příznivá.
Prevence spočívá v dezinsekci objektů, kde se nacházejí klíšťata. Při práci s obilím kontaminovaným včelami jsou otevřené oblasti těla ošetřeny 2-4% roztokem jedlé sody, osprchovat se.
Napište recenzi na „Svrab obilí“
Literatura
Pyemotóza včel
V Ruské federaci se toto onemocnění vyskytuje v oblasti Volhy a na západní Sibiři.
Hřebeny s postiženým plodem jsou odstraněny z kolonií a roztaveny na vosk. Včely jsou přesazeny do čistého úlu. Hnízda jsou řezaná a izolovaná. Pro prevenci je nutné neumisťovat úly vedle sýpek.
Poznámky
Výňatek charakterizující svrab obilí
Večer Anny Pavlovny byl zahájen. Vřetena z různých stran rovnoměrně a bez zastavení šustění. Kromě ma tante, poblíž kterého seděla jen jedna starší dáma se slzami potřísněnou, hubenou tváří, v této brilantní společnosti poněkud cizí, byla společnost rozdělena do tří kruhů.
V jednom, více mužském, střed byl opat; v jiném, mladá, krásná princezna Helene, dcera knížete Vasilije, a hezká, rudá, příliš baculatá v mládí, malá princezna Bolkonskaya. Ve třetím Mortemar a Anna Pavlovna.
Vikomt byl pohledný mladý muž s jemnými rysy a metodami, který se očividně považoval za celebritu, ale ze slušného chování se skromně nechal používat společností, ve které se ocitl. Anna Pavlovna jim očividně zacházela se svými hosty.
Stejně jako dobrý maître d'hotel slouží jako něco nadpřirozeně krásného toho kusu hovězího masa, který nechcete jíst, pokud ho vidíte ve špinavé kuchyni, tak dnes večer Anna Pavlovna sloužila svým hostům nejprve vikomtovi, pak opatovi, jako něco nadpřirozeně rafinovaného. V Mortemarově kruhu okamžitě začali mluvit o vraždě vévody z Enghienu.
Vikomt řekl, že vévoda z Enghienu zemřel kvůli své velkodušnosti a že Bonaparteho hněv má zvláštní důvody. – Aha! voyony. Contez nous cela, vicomte, [Řekněte nám to, vikomte,] – řekla Anna Pavlovna, šťastně cítila, jak tato fráze odpovídá la Louis XV [ve stylu Ludvíka XV], – contez nous cela, vicomte. Vikomt se poslušně uklonil a zdvořile se usmál.
Anna Pavlovna udělala kruh kolem vikomta a vyzvala všechny, aby si poslechli jeho příběh. – Le vicomte a ete personnellement connu de monseigneur, [vikomt byl osobně seznámen s vévodou,] zašeptala Anna Pavlovna jednomu. „Le vicomte est un parfait conteur,“ řekla druhému.
„Comme on voit l“ homme de la bonne compagnie [Jak nyní vidíte muže dobré společnosti], “řekla třetímu a vikomt byl pro společnost podáván v nejelegantnějším a nejpříznivějším světle, jako pečeně hovězí maso na horké misce posypané bylinkami. Vikomt měl začít svůj příběh a tiše se usmál.
– Pojď sem, chere Helene, [drahá Helene,] – řekla Anna Pavlovna krásné princezně, která seděla v dálce a tvořila střed dalšího kruhu.
Princezna Helene se usmála; vstala se stejným neměnným úsměvem docela krásná ženase kterým vstoupila do obývacího pokoje.
Mírně šustila svým bílým společenským pláštěm, zdobeným břečťanem a mechem a zářila bělostí ramen, leskem vlasů a diamanty, kráčela mezi rozdělenými muži a rovně, na nikoho se nedívala, ale na všechny se usmívala a jako pokud všem laskavě dává právo obdivovat krásu svého tábora, plná ramen, velmi otevřená, v módě času, hrudníku a zad, a jako by s sebou přinesla brilantnost míče, šla nahoru k Anně Pavlovně . Helene byla tak dobrá, že v ní nejenže nebyl ani stín koketování, ale naopak se zdála, že se stydí za svou nepochybnou a příliš silnou a vítězoslavně působící krásu. Zdálo se, že chce a nemohla snížit účinek její krásy. Quelle belle personne! [Jaká kráska!] – řekl každý, kdo ji viděl.
ČKS – ZKO Lety 573
K otravě psa může dojít například díky nedbalosti. Naštěstí k otravám u psů nedochází příliš často. Pokud totiž pes pozře cokoliv, co jej začne dráždit na sliznici hned na začátku trávicího traktu, obvykle to i snadno vyvrhne. A tak většinu otrav způsobují lidé svým psům sami svou nedbalostí nebo neinformovaností.
Nejčastější příčiny otrav
Hlavně na podzim, v období, kdy je dost potravy pro hlodavce i slimáky, patří mezi časté příčiny otrav rodenticidy – návnady na hlodavce, moluskocidy – jedy na plže a mlže a herbicidy – látky na hubení plevelů. Místem těchto otrav mohou být zahrádky, chaty a chalupy, mnohdy s nesnadnou dosažitelností veterinární péče.
Podobné nástrahy se musí skladovat jako každý jiný jed v uzamykatelné skříni a samotné nástrahy klást ve speciálních nástrahových staničkách umístěných na psům nedostupných místech.
Pro návnady kladené „ve velkém“ ve velkoskladech a silech bývá vlastní účinná látka – jed – smíchána se zrninami, obilným šrotem, masokostní moučkou nebo cukrem, což je, bohužel, hlavně v posledních dvou případech vysoce atraktivní nabídka i pro kočky a psy.
V autoservisech, garážích a také na letištích se poměrně často vyskytují otravy služebních psů etylenglykolem, látkou, která je obsažena v barvách, kosmetických přípravcích, v brzdových a chladicích kapalinách, nemrznoucích směsích i v hasicích přístrojích. Etylenglykol je pro psy chuťově atraktivní a jeho nebezpečnost se násobí, protože je v kapalné formě – a otrava má tedy rychlejší nástup.
V přírodě může dojít k otravě psa olizováním nebo pokousáním určitých druhů žab a mloků.
Příznaky otravy z žab se projevují velmi rychle přílišnou tvorbou slin, ztíženým dýcháním, křečemi a kolapsem. Je třeba urychleně vypláchnout tlamu velkým množstvím vody, uvolnit dýchací cesty a psa v případě potřeby resuscitovat.
Otrava z mloků s sebou nese slabost a nekoordinovanost, zvracení, průjem a ochrnutí. Po dramatickém nástupu obtíží se psi většinou velmi rychle sami zotaví, pro rychlejší ústup obtíží lze provést výplach ústní dutiny.
V domácnostech jsou nejčastější příčinou otrav různé čisticí prostředky, ale také alkohol, čokoláda, káva ve všech podobách, cibule, tučné jídlo, sůl a kynuté těsto. Také léky, které jsou pro člověka netoxické, mohou mít pro psa nedozírné následky.
Takové to domácí žvýkání…
Živočichové žijící volně v přírodě se většinou jedovatým rostlinám či jejich částem instinktivně vyhýbají, ale domácí mazlíčci své instinkty dlouhodobým šlechtěním a soužitím s člověkem dávno ztratili.
Samostatnou kapitolou typicky domácích otrav jsou jedovaté pokojové rostliny.
Jestliže přijde do rodiny pes, zejména štěně, pro které představují jedovaté rostliny zajímavou hračku ke žvýkání, je třeba „prolustrovat“ květinovou výzdobu doma a včas odstranit monsteru, filodendron, difenbachii, anturium, aglaonemu, kaly, na zahradě pak zabezpečit azalku, rododendrony, oleandr, amarylis, narcisy, hyacinty, tulipány, kosatce a lilie.
Některé skupiny rostlin mohou obsahovat jedy atropinové, které působí na nervový systém a projevující se suchostí sliznic, rozšířením zornic, motorickým neklidem, poruchami vidění, paralýzou dýchání, útlumem nervového systému a následnou smrtí (rulík zlomocný, blín černý, durman obecný).
Jiná skupina rostlin obsahuje jedy solaninové s účinkem na žaludek a střeva a způsobuje zvracení, krvavý průjem, selhání krevního oběhu, útlum nervového systému a dýchání s následnou smrtí (hlízy syrových brambor, lilek černý).
Rostliny s nikotinovými jedy způsobují nadměrné slinění, zvracení, průjem, křeče a smrt (tabák viržinský).
Mezi další jedovaté rostliny, se kterými se pes může setkat ve volné přírodě, patří např. tis červený, obsahující jedy taxin a taxifilin, pryskyřník prudký (jed protoanemonin způsobuje zánět střev a žaludku, křeče a útlum dechového centra), oměj šalamounek (jed akonitin patří mezi nejúčinnější jedy na světě a je např.
součástí šípových jedů kurare), přeslička bahenní (jed palustrin), starček přímětník (jedy senecionin a senecin), kýchavice černá a kýchavice bílá (obsahující protoveratrin), ocún jesenní (velmi toxický kolchicin s až karcinogenními účinky), mák setý (obsahující kodein, narkotin, papaverin,morfin a další) nebo kulčiba hořká a kulčiba dávivá (které obsahují velmi nebezpečný křečový jed strychnin).
Také veškeré šlechtěné i plané peckoviny i malvicovité rostliny obsahují kyanogenní glykosidy (mandloň obecná, meruňka, broskvoň, vikev). Jed je obsažen v semenech a kůře.
Smrt v důsledku poruch srdečního rytmu vyvolá požití náprstníku žlutého a červeného (účinkem kardioaktivních glykosidů – jedů digitalin, digoxin a digitoxin) a v našich podmínkách se pes může otrávit také konvalinkou vonnou (glykosidy), vojtěškou, jetelem lučním, vlčím bobem, koukolem polním nebo břečťanem popínavým (toxické saponiny), thují a jalovcem (toxické sinice) nebo pryšcem chvojkou (toxické terpeny).
Prvotní příznaky otrav
Různé jedy vyvolávají odlišné symptomy a dokonce ani požití stejného jedu dvěma psy nemusí mít zcela shodné projevy.
Pro laické posouzení toho, zda se jedná o otravu či nikoliv, je prvotním příznakem nadměrné slinění, zvracení, únava, slabost a malátnost, bezvědomí a křeče, postupně se může přidat motorický neklid, poruchy vidění, paralýza dýchání, krvácení z tělních otvorů, zvracení krve, průjem a křeče, přítomnost krve v moči a trusu, krváceniny na jinak bledých sliznicích, spojivce i duhovce, tvorba podlitin, intenzivní krvácení i z malých oděrek. Jinými symptomy mohou být podle druhu jedovaté látky suchost sliznic, rozšíření zornic, útlum nervového systému, selhávání krevního oběhu a poruchy srdečního rytmu.
- První pomoc
- Pokud chovatel zjistí, že jeho zvíře požilo v tuto chvíli jed v jakékoli podobě, je třeba zabránit dalšímu příjmu jedovaté látky, vyvolat zvracení pomocí 3% peroxidu vodíku nebo roztoku soli, hořčice nebo jedlé sody a následně nasadit hladovku s hořkým čajem (kterého pes vypije skutečně jen tolik, kolik potřebuje tekutin) a živočišným uhlím.
- Pokud pes pozřel žíravinu, dávení se vyvolávat nesmí!
Jestliže k otravě došlo před delší dobou, je nutné vzít vzorek jedovaté látky, případně zvratků, a spěchat do nejbližší veterinární ordinace.
Rovněž, domnívá-li se chovatel, že jeho pes začíná jevit symptomy otravy a dá si to do souvislosti s tím, že pes během procházky pozřel podezřelou věc, je dobré zavolat veterináři a ještě před transportem popsat obtíže, aby se se zmírňováním následků mohlo začít už během přepravy.
- Psovi, který upadl do bezvědomí, je nutno vyčistit dýchací cesty a provádět resuscitaci.
- Na co se bude veterinář ptát
- Na stáří, plemeno, pohlaví a přibližnou hmotnost psa; kdy byl pes naposledy očkován; na možné důvody, proč by pes měl být otráven; kde je pes ustájen a zda k němu mají přístup cizí osoby; na typ klinických příznaků, kdy začaly a v případě, že má chovatel více psů chovaných v jednom prostředí, kolik psů má shodné problémy; na to, zda se symptomy zlepšují nebo zhoršují; jestli je znám jed, kterým se zvíře otrávilo, a zda máte od něho obal; množství požitého jedu; kdy jej pes pozřel; zda máte doma volně humánní či veterinární léky; jaké léky či jiné preparáty byly zvířeti v poslední době podávány; kdy naposled byla v okolí provedena deratizace a jestli mohl pes přijít do styku s otrávenými hlodavci.
Je také pravděpodobné, že se veterinář zeptá na značku krmiva a na případné změny stravy, na to, zda pes měl v minulosti podobné problémy, nebere-li v poslední době jiné léky, nebo netrpí-li alergií. (Podle MVDr. Otto Humla)
Odborná pomoc
Všechny příznaky otrav mohou splývat s příznaky jiných nemocí, které nemusejí mít s jedy nic společného. Na druhou stranu – otrava je stav, který vždy ohrožuje psa na životě. Pokud se podezření na otravu potvrdí, je další léčba v rukou veterináře.
Proti mnoha jedům existují protijedy. Zásadou při léčbě otrav je důležité objasnění druhu jedu. Jen pokud je znám jed, může být podán protijed – a pak má pes šanci na uzdravení nebo alespoň na snížení následků otravy.Tam, kde jed není rozpoznán nebo pokud neexistuje protijed, je léčba otravy pouze symptomatická, tj. tlumící klinické příznaky.
Může být proveden výplach žaludku, podáván vitamín K nebo krevní transfuze.
„Káčko“ ve formě kapek se podává s tučnou stravou pro snadnější vstřebání, a to po dobu minimálně pěti týdnů, a nesmí se užívat současně s živočišným uhlím.
Po celou dobu léčby musí být psovi podávána řídká, kašovitá strava nevyžadující kousání, aby se dále nepoškozovaly sliznice a nedocházelo k jejich krvácení. Samozřejmostí je, že musí být pes udržován v klidu.
Další nástrahy
Otevřené rány – nejčastější příčiny
Nejčastější příčinou úrazů s otevřenou ránou (řezných ran, pokousání, střelných ran či následků sražení rychle jedoucím vozidlem) bývají domácí úrazy, psí rvačky, autoúrazy, podzimní hony nebo lidská zloba… Společným jmenovatelem příčin většiny úrazů s otevřenými ranami je však vždy chovatelova nedbalost nebo alespoň nedůslednost.
První pomoc
Ať už jsme majitelem, nebo náhodným svědkem, s krvácejícím zvířetem manipulujeme s maximální opatrností. Poraněný pes může být v silném šoku, s čímž souvisejí změny v jeho chování a každý pes může v takové situaci pokousat i vlastního pána.
Otevřenou ránu co nejdříve vyčistíme jemným desinfekčním prostředkem a posoudíme, nakolik je zranění rozsáhlé a bude-li stačit domácí ošetření rány. Pokud jsme si jisti, že situaci zvládneme bez odborné pomoci, použijeme mast na rány. V případě, že silně krvácí, pokusíme se ránu zaškrtit (poznamenáme si čas).
Známých „pět T“, doporučovaných pro případ šoku u lidí, musíme aplikovat i u zraněného psa. Pokud možno mu zajistíme ticho, resp. co nejklidnější místo a sami se chováme tak, abychom psa dál neznervózňovali. Další je teplo.
Zraněného psa opatrně zabalíme do deky, bundy nebo kabátu. Tekutiny podáme jen tehdy, když si budeme jisti, že je vyloučeno vnitřní zranění.
Zajistíme co nejrychlejší transport k lékaři, který psovi podle potřeby podá tišící prostředky.
Na co se bude veterinář ptát
Podle zákona schválnosti se úrazy podobného typu stávají v noci, o víkendech a svátcích. Pokud je nutný transport k veterináři, zavoláme tam, abychom lékaře připravili na náš příjezd a případně si nechali poradit, co ještě můžeme pro svého psa udělat během transportu.
Veterinář se bude ptát na místo a rozsah zranění, jak k němu došlo a jakého typu rána je, kolik času uplynulo od úrazu, kdy byl pes naposledy očkován, v případě pokousání i na to, zda byli zraněni lidé nebo jiná zvířata, a na stáří, plemeno, pohlaví a přibližnou hmotnost psa.
Odborná pomoc
Veterinář v první řadě ránu vyčistí od cizích předmětů a kontaminací, odstraní mrtvou, poškozenou a odumírající tkáň (to je základem pro kontrolu infekce a podporu procesů hojení rány) a posoudí, jakým způsobem ránu uzavře.
Rozhodující pro volbu metody je velikost a umístění rány: pro šití jsou vhodnější místa s volnou pružnou kůží, např. na krku a hrudníku, ale např. na hlavě a končetinách je kůže dostupné k sešití málo.
Na těchto místech může veterinář doporučit hojení ran otevřenou cestou, které je také vhodnější i u silně kontaminovaných a infikovaných ran a u defektů s nerovnými okraji. Metody lze kombinovat.
V případě rozsáhlejšího poranění musí být psovi část tkáně nahrazena rekonstrukční chirurgickou metodou.
Na případné záněty nebo pro jejich prevenci může veterinář psovi předepsat antibiotika.
Domácí péče
Chováme-li psa, musíme být připraveni na to, že dříve nebo později budeme muset v zájmu jeho zdraví vykonávat i ošetřovatelské úkony, které nejsou právě příjemné jemu ani nám. Budeme asistovat u operací, naučíme se dávat injekce, vymývat krvácející poranění, ošetřovat hnisající rány.
Léky, které má pes užívat, podáváme pravidelně podle doporučení. Zpravidla musí mít pes po celou dobu hojení rány ochranný límec, který mu brání olizovat si ránu a tím ji opět infikovat a znehodnocovat stehy.
Límec by být z přiměřeně tvárného plastu, který bude snadno udržovatelný, průhledný, aby měl pes přehled o tom, co se děje v jeho blízkosti a se zámkem, který nám umožní snadnou obsluhu a psovi znemožní vyvléknutí.
Důležité je správně zvolit velikost límce.
Prevence
Abychom ušetřili sobě i psovi podobné trápení, důsledně dbejme na prevenci úrazů.
Doma i na zahradě odstraňme všechny potencionálně nebezpečné předměty, o které by se mohl pes zranit, na procházkách používejme vodítko a i pak věnujme zvířeti maximální pozornost.
A pokud jsme sami řidiči, střelci, myslivci, domácí kutilové nebo hospodyňky pracující s nožem, dávejme pozor při své práci nejen na lidi, ale také na psy.
Čerpáno z www.planetazvirat.cz