Při bodnutí včelou je třeba postupovat velmi rychle – včelí jed se totiž do kůže vstřebává postupně, proto je potřeba co nejdříve odstranit žihadlo. Žihadlo nevytahujte prsty, ale seškrábněte nehtem nebo obrácenou stranou nože.
Postiženého uložte na chladnější místo a hydratujte. Dále se dozvíte i co na otok po bodnutí včelou podle babských rad. Ale nebojte, žihadel není třeba se bát.
Víte, že včelí bodnutí si někdo nechává aplikovat schválně, aby mu pomohlo s léčbou revmatu nebo roztroušené sklerózy?
Chovejte se správně a žihadlům se vyhnete
Aktivita včel se během roku mění, nejvyšší je v letních měsících červnu a červenci. V této době byste se měli včelstvům vyhýbat alespoň osmimetrovým obloukem. Pokud kolem úlu projít musíte, zkuste to zvolna a bez trhavých pohybů. Nejhorším manévrem totiž je začít divoce máchat rukama a nohama a poskakovat – v tom případě vás zřejmě včelí žihadlo nemine.
Tip přímo od včelaře:
Pokud jste daleko od úlů a létá vám kolem hlavy včela, zkuste strčit hlavu mezi nohy a na včelu vystrčit zadek. Možná to zní vtipně, ale opravdu to pomáhá.
Pokud vás včela pronásleduje, zachovejte rozvahu a klid a zkuste z louky přejít do lesa či členitějšího terénu. Doporučuje se například projít keřem nebo houštím či živým plotem – včela ztratí orientaci a přestane vás pronásledovat. Horší je to s včelou ve vlasech, tu se povede účinně vymotat jen málokdy. Včela se totiž orientuje podle tepla pokožky, ke kterému směřuje.
Včela bodne ve chvíli, kdy se cítí ohrožena nebo když se člověk přiblíží příliš blízko k jejímu obydlí a třeba včelka zrovna nemá dobrou náladu (což je například před bouřkou). Když je včela na louce, má většinou napilno a použije žihadlo pouze v případě ohrožení nebo když ji nechtěně přimáčknete, šlápnete na ni nebo se rychle a nečekaně oženete.
Nemá totiž jiný důvod bodat, má svůj život ráda.
Pokud vás už včela bodla, zabraňte útokům dalších včel a rozhodně se přesuňte dále od úlu či jejich výskytu. Žihadlo odstraňte z kůže co nejrychleji, protože jed se do ní uvolňuje postupně.
Vyškrábněte žihadlo nehtem, obrácenou stranou nože, pinzetou nebo jakýmkoli vhodným nástrojem.
Pokud se pokusíte vytáhnout žihadlo prsty, pravděpodobně si vymáčknete včelí jed do kůže a zvýšíte množství jedu ve vašem těle.
Při odstraňování žihadla je opravdu nutné nezmáčknout jedový váček. Počítejte s tím, že po bodnutí bude následovat otok.
A co na včelí bodnutí, pokud ho chcete zmírnit? Pomoci mu můžete využitím babských rad – pomazáním vpichu hlínou (ideálně vlhkou), kterou máte v přírodě vždy na dosah, nebo přiložením rozříznuté cibule, namydlením, potřením místa bodnutí alkoholem, octem nebo Gelem s propolisem.
Má chladivé účinky a pomůže vám i při následném svědění. Velmi účinná je také studená voda či led. Snížíte tím prokrvení a zpomalíte další reakce. Co si budeme namlouvat, hodně z nás začne panikařit, takže samotné ochlazení pak často zklidní také horkou hlavu.
Velikost otoku je samozřejmě velmi individuální, ale může se stát, že postižené místo nateče třeba až do velikosti dvou dlaní. A kdy zmizí otok po bodnutí včelou? Postupně by měl ustupovat a zhruba do dvou až sedmi dnů pak zmizet úplně.
Co je to vlastně včelí jed?
Můžete se setkat také s názvy apisin nebo apitoxin. Česky jde o včelí jed, tedy bezbarvou hořkou tekutinu, která na vzduchu rychle krystalizuje. Vyrábí ji včelky jako náboje do své mocné obranné zbraně – žihadla.
Krystalky včelího jedu
Záměrně píšeme množné číslo „náboje“, protože navzdory všeobecnému mínění nemusí včelka bodnout jen jednou a zemřít. Je sice pravda, že žihadlo má zpětné háčky, takže se v kůži zachytí a včelku nevratně poškodí. Pokud ale včela bodne do něčeho měkčího, například vosy při obraně úlu, o žihadlo nepřijde a souboj bez následků přežije.
Žihadlo, a tím i včelí jed, paradoxně vlastní jen „holky“ dělnice, a nikoli „kluci“ trubci, u kterých bychom to v lidském světě očekávali mnohem spíše. Žihadlo má jinak také včelí královna, ale ta jej používá jen při souboji se sokyní.
Pokud už máte místo dostatečně ochlazené, zakápnuté octem a cibule zůstává přiložená, přesuňte se do chladnějšího stinného místa, v klidu seďte či ležte a odpočívejte. Nezapomeňte dostatečně pít.
I když nejste alergici a bodnutí neohrozilo dýchací cesty, můžete se setkat i s jinými nepříjemnými průvodními jevy než je otok, zarudnutí a pálení. Nejčastěji se jedná o kopřivku, nevolnosti a závratě.
Postiženého je tedy potřeba sledovat a v případě jakýchkoli obtíží vyhledat pomoc.
Zdravotní reakce na včelí bodnutí:
- Lehký otok Pokud nejste alergičtí na včelí bodnutí, pravděpodobně se po něm setkáte s lehčím otokem a zarudnutím. Možná vyrazí i lehčí kopřivka, ale rozhodně se neděje nic, kvůli čemu by bylo třeba vyhledávat lékaře.
- Zůstaňte v pohotovosti Pokud máte kopřivku po celém těle a lehce se vám motá hlava, zůstaňte v pohotovosti. Sice ještě nemusíte vyrážet na pohotovost, ale je třeba dávat si pozor a sledovat, jak se bude stav dále vyvíjet.
- Vyražte na pohotovost Pokud se motáte, těžce dýcháte nebo máte bílo před očima, není na co čekat a je třeba ihned vyrazit na pohotovost. Ve výjimečných případech může dojít po včelím bodnutí také ke ztrátě vědomí. Lékaře byste měli vyhledat také v případě bodnutí blízko dýchacích cest.
Krém s kapičkou včelího jedu
Bodnutí včelou může pro někoho být nepříjemná událost, která se čas od času nutně přihodí všem, kteří vyrážejí na krátké i dlouhé výlety po malebné české krajině. Včasné odstranění žihadla a rychlá první pomoc pomohou zmírnit otok i následné reakce. Pokud už žihadlo dostanete, berte to z té lepší stránky, že jste udělali i něco pro sebe. Včelí jed má totiž i spoustu prospěšných účinků.
Nejenže se vám zlepší obranychopnost na další žihadla a reakce pokožky bude příště mírnější, ale také jste se s trochou nadsázky podrobili apiterapii, která se dodnes používá pro léčbu revmatismu, dny či artritidy a spočívá přímo v bodnutí včelkou (či jinou aplikací včelího jedu) na postižené místo. Třeba stejně jako když se v létě popálíte o kopřivu – příjemné to sice není, ale zdravé určitě ano. Včelí píchnutí není rozhodně nic, čeho byste se měli bát. Byla by proto rozhodně škoda omezovat v obavě ze včelího bodnutí výlety do přírody nebo bosé brouzdání trávou.
Jak probíhá léčba apiterapií?
Terapie má přesný postup, celkově pacient dostane během 2 měsíců až 200 žihadel. Její účinnost se zvyšuje kombinací s podáváním mateří kašičky, a to nejčastěji ve formě krému.
Léčba může probíhat i injekčně, kdy se apisin v roztoku zavádí tenkou jehlou přímo pod kůži. Méně účinnou, ale příjemnější a nejvíce využívanou metodou je potom používání krémů s apisinem. Ty tzv. „omlazují“ pokožku.
Apisin dále může léčit zápaly nervů, záněty nebo různé otoky. Jak na to ale už spíše dokážou poradit odborníci na apiterapii.
Ze života – setkání s apiterapií
V diskusi k našemu článku Apiterapie nabírá na síle. V Rumunsku léčí roztroušenou sklerózu se s námi jeden z našich zákazníků podělil o svou zkušenost se včelím žihadlem a jeho překvapivými pozitivními účinky:
„Kdysi dávno za mlada, jsem si na menší cirkulárce podřízl kloub (ten u dlaně) pravého ukazováku. Po lékařském zákroku až do svých důchodcovských let to bylo bez problému. Kloub byl ohebný a funkční. Po šedesátce mě začal ale bolet, natékat a docházelo k omezené pohyblivosti.
Ortopéd mě řekl: Jste již starý, s tím už nic nenaděláte, při zvýšené bolestivosti a otoku to mažte mastičkami snižujícíma otoky a bolest. Tak již zůstalo. A teď o tom včelím jedu. Nedávno mě do tohoto nemocného kloubu štípla včela. Došlo ke klasickému zarudnutí, otoku části ruky, svědění atd.
Po odeznění těchto průvodních jevů po bodnutí, se snížil i trvalý, výše popsaný otok kloubu. A co hlavní, kloub přestal bolet. Takže po tomto zjištění plánuji další, již „řízené“ bodnutí včelkou. A věřím, že to bude pro odstranění potíží s kloubem dobrá přírodní léčba.
Za další pokus to píchnutí určitě vydržím. Ahoj Jar. Rad.“
Úvodní foto: Wikimedia Commons, autor Hadi, CC BY-SA 4.0
Přečtěte si také:
Žihadlo od vosy, včely nebo dokonce sršně dotal pravděpodobně už každý z nás – nejčastěji v dětství třeba na letním táboře. Zdaleka ne každý však ví, že jejich jed se značně liší. Různé chemické složení tak znamená odlišné reakce na bodnutí i různou úroveň bolesti.
Úžasný, jemný, pohlazení po duši, nádherná vůně, jedenkrát dokonce „byl majestátní“. Taková hodnocení nám zákaznice zaslaly na nový Krém s kapičkou včelího jedu a přidaly i mnoho zkušeností a tipů. Co vše jsme od vás zjistili?
Že na tom včelím bodnutí něco je, si lidé brzy všimli díky (nám) včelařům. Protože často netrpěli dnou ani revmatem, začali lidoví léčitelé zkoumat vliv včelího bodnutí na lidský organismus. A nepřestává nás překvapovat dodnes.
Všechny články z rubriky
Bodnutí hmyzem
10. 06. 2016 Přečteno: 5558x
V české krajině nás může bodnout zejména komár, ovád, vosa, včela, čmelák nebo sršeň. Bodnutí hmyzem se zpravidla projeví svěděním, otékáním postiženého místa, ale i bolestí a mírně zvýšenou teplotou. Pro zdravé jedince nejsou tato bodnutí hmyzem na životě ohrožující, přesto se mohou vyskytnout i velice závažné situace, pokud dojde k rozvoji alergické reakce. Proto je důležité vědět, jak poskytnout první pomoc při bodnutí hmyzem.
Co se týče bodnutí hmyzem, rozhodně bychom neměli zapomínat na prevenci. To znamená chránit sebe i své děti vhodným oděvem, kůži natírat repelenty, nechodit bosky a hmyz, zejména vosy, zbytečně nedráždit.
První pomoc při bodnutí hmyzem – obecné zásady
- Nejprve postižené místo zchlaďte (zmírníte tak svědění a otok).
- Z přírodních prostředků lze použít např. šťávu z listů jitrocele nebo řebříčku či okvětních lístků měsíčku lékařského.
- Velmi dobré účinky na postižené místo má i gel z aloe vera.
- Použít můžete i octový obklad či nakrájenou cibuli.
- Na bodnutí hmyzem působí velmi dobře také homeopatická medicína (o jejím použití se poraďte v lékárně).
- Lze aplikovat také lokální antihistaminika v gelové formě.
Bodnutí vosou, včelou, sršněm
Včela, vosa, čmelák a sršeň patří do čeledi blanokřídlého hmyzu. Jejich jed, který se nám dostane do těla, vyvolá toxickou reakci.
Složení jedu včely, vosy a sršně se liší, k reakci na bodnutí však dochází pokaždé. Horší je to v případě přecitlivělosti na některé látky v jedu obsažené.
Pak může vzniknout nepřiměřená reakce imunitního systému, tedy alergická reakce.
Je-li člověk alergický na včelí bodnutí, nemusí se stejná reakce opakovat i po bodnutí vosou. Existuje možnost výrazné alergické reakce (zkřížená reaktivita) mezi vosou a sršněm (jste alergičtí na obojí jed), ale jen nepatrná mezi vosou a včelou (zatímco jste alergičtí na bodnutí vosou, nemusí vám vadit včelí jed a naopak).
První pomoc – vosí bodnutí, bodnutí sršněm, bodnutí čmelákem
V těchto případech postupujeme stejně jako v případě bodnutí včelou, neboť mohou nastat zcela totožné reakce organismu. Jediným rozdílem bývá to, že při vosím bodnutí či bodnutí sršněm nezůstává zpravidla žihadlo v místě bodnutí.
Včelí bodnutí
Včelí bodnutí patří mezi nejvíce rizikové. Bodnutí včelou medonosnou je v letních měsících poměrně časté. Ta poté, co v kůži nechá žihadlo, sama zahyne. Jed tohoto hmyzu sice není příliš silný, ale přesto může způsobit vážné příznaky včetně smrti.
Jak na člověka včelí bodnutí může působit?
Jed přítomný v žihadle včely může člověka otrávit. Vysoké dávky jedu mohou otrávit každého. To se týká ale pouze případů, kdy se jedná o mnohočetná včelí bodnutí (v řádu desítek až stovek). To stejné platí pro vosí bodnutí či bodnutí sršněm.
Jed může způsobit alergickou reakci. V takovém případě nezáleží na počtu bodnutí, protože smrtelnou alergickou reakci může zapříčinit i jediné včelí bodnutí. To stejné platí pro vosí bodnutí či bodnutí sršněm.
První pomoc – včelí bodnutí
- Vyndejte žihadlo, pokud zůstalo v místě vpichu.
- Přiložte ledový obklad (kostky ledu či cokoli chladného).
- Aplikujte protisvědivou mast (např. Fenistil gel) nebo přiložte octový obklad.
U zdravého jedince, který netrpí alergií na včelí bodnutí, je výše uvedený postup dostačující a neměly by se vyskytnout další komplikace.
Výjimkou však může být situace, kdy nás včelí bodnutí, vosí bodnutí či bodnutí sršněm zasáhne do nevhodného místa, jako je jazyk, oblast krku, dutiny ústní nebo jícnu. Zde pak existuje riziko většího otoku, který může ucpat dýchací cesty. Může dojít i k udušení.
První pomoc – včelí bodnutí do jazyka, krku, jícnu
- Postiženého posaďte.
- Postižené místo intenzivně chlaďte – např. na krk přiložte ledový obklad, do úst kostku ledu.
- Co nejdříve je nutno dát postiženému antihistaminikum (k dostání v lékárnách i bez předpisu).
- Následně vyhledejte lékařskou pomoc.
Platí stejně pro vosí bodnutí či bodnutí sršněm.
První pomoc – včelí bodnutí s alergickou reakcí
Slabší alergická reakce se projeví větším místním otokem, než jaký vznikne u jedince bez alergie, někdy vznikne alergická kopřivka. To řešíme lokálními a celkovými antihistaminiky a chlazením postiženého místa.
Vážné reakce organismu na včelí bodnutí, vosí bodnutí či bodnutí sršněm:
Astmatický záchvat – příznaky: zkrácený dech, sípavé zvuky při výdechu, zmodrání rtů či konečků prstů. Pokud je postižený astmatik a má u sebe inhalátor, ihned jej použijte!
Anafylaktický šok – příznaky: dušnost, kolapsový stav, rychlý pulz, prudké snížení krevního tlaku, bledá kůže, pocit žízně, poruchy vědomí. Tato těžká alergická reakce nastává většinou v řádech několika desítek minut po bodnutí hmyzem.
V těchto případech volejte neprodleně ZZS tel. 155!
Co nejdříve podejte antihistaminika nebo kortikoidy, pokud je máte k dispozici (1 až 2 tablety rozkousat a spolknout).
Pokud má postižený u sebe autoinjektor s adrenalinem, aplikujte dle návodu. ZZS volejte i v případě, že se jedná o mnohočetná včelí bodnutí (desítky až stovky), i když se nerozvine alergická reakce.
Může totiž dojít o otravě jedem, což může být ohrožující na životě.
Důležité je upozornit také na skutečnost, že organismus až u 80 % jedinců zpočátku na setkání s žihadlem, resp. jeho jedem, nereaguje. Ke spuštění alergické reakce se totiž jed musí v těle naakumulovat. Pokud vás tedy jednou bodla včela a nedošlo k alergické reakci, neznamená to, že k alergické reakci nemůže dojít příště.
V případě, že již víte o tom, že na vosí bodnutí, včelí bodnutí či bodnutí sršněm máte těžkou alergii, je dobré poradit se s lékařem, který vám doporučí opatřit si tzv.
„balíček první pomoci“ s protialergickými léky.
Tento balíček byste s sebou měli všude nosit po celé období aktivity hmyzu a také byste měli vědět, jak si správně a rychle v případě potřeby první pomoc poskytnout.
Co by měl obsahovat balíček první pomoci?
Adrenalin (epinefrin) v autoinjektoru (injekčním peru), který působí proti poklesu krevního tlaku, posiluje srdce a rozšiřuje průdušky. Ten se užívá při nástupu příznaků komplexní alergické reakce. Včasné podání zachraňuje život.
Antihistaminikum, které blokuje účinek histaminu a tím tlumí alergickou reakci. V akutním případě se doporučuje spolknout jednorázově až 2 tablety, které je vhodné pro rychlejší účinek rozkousat.
Kortikosteroid v tabletách, který potlačuje alergický zánět. Pro užití platí totéž co pro antihistaminika.
Inhalační léky, které uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech. V akutním případě dušnosti se aplikují dva vdechy.
První pomoc při bodnutí vosou a včelou se liší
Většina jedovatého hmyzu (včely, vosy, sršni, mravenci) patří do řádu blanokřídlých a jejich bodnutí způsobuje obvykle pouze místní příznaky na kůži či sliznici.
Záleží samozřejmě na místě bodnutí a osobě bodnutého. Co je jen maličkost pro zdravého dospělého, může být značné riziko třeba pro nemluvně nebo alergika. Podle zdravotníků se však závažné, život ohrožující alergické reakce objevují asi u jednoho procenta osob.
Zřejmě nejčastější je u nás případ bodnutí vosou. Jak uvádí praktická publikace Předlékařská první pomoc (nakl. Grada), vosí jed je život ohrožující v jednom případě z asi stovky případů u dospělých a padesáti bodnutí u dětí.
Značný problém může bodnutí způsobit v ústech a na rtech. Pozor je proto třeba dát hlavně při konzumaci, a to zejména u sladkých pokrmů či nápojů, které hmyz přitahují. Zrádné je například popíjení nápoje v plechovce, kde si nevšimneme, že dovnitř vlétl nezvaný host. Dalším nebezpečným místem je okolí očí a obecně celá oblast obličeje a krku.
„Také mnohačetná bodnutí mohou znamenat vysoké riziko, kdy může dojít až k selhání ledvin. Pokud je člověk na hmyzí jed alergický, smrtelné pro něj může být i jediné bodnutí.
Alergický člověk bude mít po bodnutí dechové a polykací potíže, bude zmatený a postupně může dojít k rozvoji anafylaktického šoku, ztrátě vědomí až smrti,“ popisuje i krajní případy Jaroslava Paduchová, primářka Dětského oddělení z Rokycanské nemocnice.
Při bodnutí hmyzem dochází ke vstříknutí jedu do těla. Základním projevem je obvykle zarudnutí a otok různého rozsahu. Místo bolí či svědí. Může se objevit i zvýšená teplota či horečka, případně nevolnost nebo zvracení.
Vzácněji také dušnost, zrychlená srdeční aktivita, pokles krevního tlaku a následný anafylaktický šok. Ten je nejsilnější formou alergické reakce. Těžká reakce na bodnutí hmyzem přijde do několika desítek minut, ale někdy může nastat i až několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními problémy nebo postižením průdušek.
První pomoc – jiná pro vosí a včelí bodnutí
První krok je odstranění žihadla, pokud zůstalo v kůži či sliznici. Zde je první rozdíl mezi včelou a vosou, potažmo sršněm.
Včela zanechává při bodnutí v ráně žihadlo i s jedovým váčkem. Žihadlo vytahujeme opatrně, ideálně vyškrábnout nehtem nebo za pomoci pinzety, tak, že se snažíme uchopit ho pod jedovým váčkem. Pokud bychom váček při manipulaci zmáčkli, dojde ke vstříknutí jedu do rány a stav by se ještě zhoršil. Vosa ani sršeň žihadlo obvykle nezanechávají.
Druhým krokem je zchlazení místa bodnutí, a to u všech druhů hmyzu. Můžeme je ochladit ve vodě nebo na ně přikládat studené obklady.
„V případě bodnutí do úst podejte kostku ledu či zmrzlinu, kůži potírejte gelem Fenistil nebo Tantum,“ doporučuje publikace Předlékařská první pomoc.
Pokud se jedná o bodnutí v rizikovém místě, zejména do vnitřku úst či jazyka, doporučují zdravotníci vyhledat urychleně odbornou pomoc. Hrozí totiž otok ústní dutiny či jazyka a dušení.
„Velkou pozornost věnuj bodnutí do obličeje, krku a hlavy. Závažné je žihadlo bodnuté do jazyka nebo do vnitřku úst.
Ihned proto volej záchrannou službu, protože hrozí otok jazyka a dutiny ústní, který může uzavřít dýchací cesty a způsobit dušení.
Ledování anebo alespoň studené obklady zpomalí rozvoj otoku, pacientovi při vědomí je možné podat do úst kostku ledu,“ uvádí organizace Záchranný kruh sdružující záchranářské subjekty.
U běžných míst těla následně pomůže neutralizovat místo vpichu, kde je postup odlišný u vosy a u včely, protože složení jejich jedu se liší:
- při bodnutí vosou – neutralizujte kyselinou – ocet, cibule, citron
- při bodnutí včelou – neutralizujte zásadou – mýdlový roztok, jedlá soda
Dále již pro všechny případy platí, že v případě rozsáhlého otoku a zarudnutí nebo celkových obtížích (nevolnost, zvracení, rychlá srdeční akce) podejte ihned celková antihistaminika v tabletě pod jazyk (Dithiaden, Zyrtec, Zodac aj.) a podávejte je dále do ústupu obtíží.
Alergikovi vybavenému adrenalinovým perem (Epipen/Anapen) je aplikujte do svalu.
Při zhoršování obtíží proveďte protišoková opatření – uložte postiženého do tzv. protišokové polohy, tj. do polohy vleže se zdviženými končetinami (pomůže zapření dolních končetin o zeď či židli). Přivolejte záchrannou službu (tel. 155 nebo 112). Než přijede pomoc, nepodávejte nemocnému žádné nápoje, jídlo, léky ani jej nenechte kouřit.
Na co si dát pozor
„Reakce na kůži po bodnutí hmyzem je vždy velmi individuální záležitost – má na ni vliv jak imunitní nastavení poštípaného jedince, tak druh útočícího hmyzu.
Obecně lze říct, že domácí péče zvládne zarudnutí, jasně červené nebo růžové svědivé ložisko, které prominuje nad povrch (pupínek), a to přibližně do rozměru desetikoruny.
U velmi malých dětí do velikosti čočky,“ radí lékařka a homeopatka Ilona Ludvíková, předsedkyně Homeopatické lékařské asociace, a varuje:
„Pozor však na více ložisek, případně pupenů, které se slévají ve větší plochu, případně nereagujících na naši laickou první pomoc. Tam je třeba konzultovat s lékařem.
Zvláště buďte obezřetní u zarudnutí šířícího se do okolí pupence, případně nachové zabarvení okolí a samozřejmě reakci okolních lymfatických uzlin.
Pokud nastane celková reakce organismu (masivní otok, horečka, malátnost), je třeba vyhledat lékařskou pomoc okamžitě!“
Včelí jed a první pomoc při včelím bodnutí
Žihadlo po vbodnutí zůstává živým orgánem, který dále pracuje. Bodla žihadla asi ještě minutu zavrtávají žihadlo stále hlouběji do rány, které pomocí vratizoubků stále pevněji drží v pokožce.
Přitom se jed z jedového váčku postupně přečerpává do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím větší jsou následky. Proto je velmi důležité žihadlo z rány rychle odstranit.
Pokud žihadlo zůstane v ráně, ihned je odstraňte vyškrábnutím nehtem, obráceným nožem, pinzetou apod.
Zásady první pomoci při včelím bodnutí u zdravého člověka
Pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně seškrábnout žihadlo, a to tak, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla a nevyprázdnili jeho obsah do rány.
Místo vpichu se snažíme ochladit studenou vodou nebo ledem (tím se sníží prokrvení a zpomalí se další reakce), lidově jsou také používány např. potření cibulí nebo medem. Vhodné je použít přípravek Fenistil gel, který svým chladivým účinkem a obsahem antihistaminika tlumí svědění i tvorbu otoku.
Postiženému se má podat dostatek tekutin a umožnit odpočinek ve stínu a chladnějším prostředí. Důležité je kontrolovat, zda nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. V takových případech je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Většinou dojde pouze k zarudnutí kůže, jejímu svědění a otoku v místě vpichu.
Tato kožní reakce může být někdy poměrně rozsáhlá – až do velikosti plochy, kterou pokryjí dvě mužské dlaně. Pokud se tato rekce odehrává jen v okolí vpichu, nejde o alergickou reakci i při jejím značném rozsahu (do popisované velikosti dvou mužských dlaní).
V některých případech se může vyskytnout bouřlivější reakce i u lidí, kteří netrpí alergií. Jedná se například o závažnější reakce (viz. výše) typu kopřivky, nevolnosti, závratě aj. Může to být způsobeno po obdržení více žihadel než je jedinec zvyklý, nebo při oslabeném organizmu např. dehydratací, nemocí atd.
Pokud se tedy reakce organizmu rozvíjí více a dotyčný se necítí dobře, je vhodné k výše uvedeným opatřením podat tabletu antihistaminika (typ léčivé látky používané při léčbě alergie). Antihistaminika jsou již dnes volně dostupná v lékárnách.
K lokální aplikaci především Fenistil gel, k celkové aplikaci jsou ve formě tablet dostupné přípravky bez lékařského předpisu např. Zyrtec, Zodac nebo Claritine. Tyto přípravky jsou vhodné i na reakce po štípnutí komárem, vosou a ostatním hmyzem.
Většinou postačí 1 tableta k úlevě od problémů (nepřekračujte dovolené maximální dávky daných léků, které jsou uvedeny v příbalovém letáku). Dithiaden je starší typ antihistaminika a je dostupný pouze na lékařský recept.
Oproti modernějším antihistaminikům uvedeným dříve je méně vhodný, vzhledem k tomu že vyvolává ospalost a útlum, a proto ho není vhodné používat například při řízení motorových vozidel nebo při obsluze strojů, kde je nutná zvýšená pozornost.
Pokud se stav postiženého dále zhoršuje (v horizontu 30 min až 1 hodiny), neotálejte navštívit lékaře, případně při rychle se rozvíjející reakci volejte rychlou lékařskou pomoc 155. Informace o volně dostupných antihistaminicích vám poskutnou ve vaší lékárně a nikdy nezapomeňte oznámit svému ošetřujícímu lékaři užívání těchto léků.
Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění (dochází k tomu pravděpodobně tehdy, když včela žihadlem zasáhne nervovou dráhu), zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silnějšího alkoholického nápoje. Ne však ve velkém množství! Svědění zmizí během několika vteřin.
(Z racionálního hlediska je však konzumace alkoholu nevhodná, protože alkohol způsobuje dehydrataci organizmu. Určitě také nikdy nekombinujte alkohol s již podanými léky!!!)
Zásady první pomoci při včelím bodnutí u člověka trpícího alergií
Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed lze prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc. Pokud je alergik vybaven léky, je po včelím bodnutí nutné aby s nimi zahájil první pomoc tak, aby se zabránilo rozvoji anafylaktického šoku.
Nejčastěji se jedná o adrenalinové pero aplikované nitrosvalově, které zabrání akutnímu poklesu krevního tlaku s kolapsem krevního oběhu a dále většinou aplikace glukokortikoidu, což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci.
Pokud alergik není vybaven léky, snažíme se co nejrychleji přivolat rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu zajišťujeme následující: snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem.
Pokud je alergik vybaven léky, měl by si co nejrychleji aplikovat nitrosvalově záchrannou injekci (např. Epipen, Anapen) a dále co nejdříve podáváme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu např. Zyrtecu (viz.
výše) a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), případně jiného glukokortikoidu, kterou postižený může rozkousat, žímž se zrychlí nástup účinku léku. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční.
Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.
Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Nesmí dojít k ucpání dýchacích cest otokem a sledujeme puls, aby nedošlo k oběhovému selhání. Pokud by se tak stalo a lékařská pomoc by stalé ještě nebyla na místě, je nezbytné zahájit resuscitaci postiženého, a to především masáží hrudníku!
Pro otevření nebo uložení základních informací nezbytných pro první pomoc klikněte zde (Leták ve formátu pdf – 1 strana).
Včelí jed
Slouží včele k obraně před vetřelcem, který ji chce připravit o pracně sesbírané zásoby medu. Protože se včela většinou bránila proti daleko většímu tvorovi než je ona sama, musí mít tato obranná látka pro vetřelce tak nepříjemné důsledky, že obsah jediného jedového váčku jej zažene na ústup. Jedový váček včely obsahuja 3-4 mg tekutého jedu.
Včelí jed má v lidském těle skutečně hluboké účinky – především na úrovni krevního řečiště a nervového systém. Ve větší dávce dokáže hluboce ovlivnit látkovou výměnu v lidském těle. Zdravý člověk, jenž netrpí alergií na včelí jed, se však nepříznivých účinků nemusí přehnaně obávat.
Bylo prokázáno, že zdravý dospělý člověk snese najednou bez podstatné újmy na zdraví až 200 žihadel. Není-li ale v dobré zdravotní kondici, pak mu třeba i jediné žihadlo přinese přechodné problémy.
To jistě na vlastní kůži poznal nejeden včelař, který je již jinak na včelí jed zvyklý, ale v případě velké únavy, horka, požití alkoholu nebo oslabení organizmu nemocí i po jediném včelím žihadle mohou nastat nepříjemné stavy působení včelího jedu.
Toxicita včelího jedu pro člověka
Střední smrtelná dávka (LD50) pro zdravého člověka je 2,8 mg na kg váhy (Schumacher et al., 1989). Pro člověka vážícího 70 kg představuje 50% smrtelné riziko bodnutí asi 700 žihadel. Pro desetikilové dítě může být osudných již 90 žihadel.
Uvedené počty však platí jen v případě, že postižený jedinec je jinak zdravý a není na včelí jed alergický. Propočet také počítá s tím, že do rány přejde maximální množství jedu. K přechodu z jedového váčku do rány ale dochází postupně.
Některá žihadla se nevytrhnou s jedovým váčkem.
Působení včelího jedu na organizmus
Včelí jed, který se dostane při vpichu žihadla do těla, způsobí popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. Všechny složky včelího jedu se synergizují, tj.
vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek. Následky bodnutí jsou především lokální, tj.
slabá až intenzivní bolest, pocit napětí v místě a okolí bodnutí, otok, zarudnutí a svědění.
Včelí jed je především směsí bioaktivních polypeptidů, což jsou sloučeniny tvořené z aminokyselin vázaných do formy řetězců. Další složky včelího jedu jsou enzymy, histamin, crotapotin nebo kyselina mravenčí.
Nejdůležitějšími aktivními polypeptidy včelího jedu jsou „melittin“ (50%), „apamin“ (2-4%) a „MCD-peptid“.
Melittin složený z 27 aminokyselin je silně povrchově aktivní sloučenina způsobující zvýšenou propustnost buněčných membrán zásahem do transmembránových transportních mechanizmů iontů a působí tak jejich depolarizaci. Tyto účinky jsou spojeny s hemolýzou (rozpad červených krvinek) a křečemi.
Výrazný účinek je také popisován na srdeční sval, u kterého se mohou projevit dysrytmie (nepravidelnost v srdeční činnosti) a bradykardie (zpomalení srdeční činnosti).
Apamin tvořený z 10 aminokyselin působí na centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), kde zesiluje motorickou aktivitu čímž vyvolává spazmy a křeče. MCD-peptid složený z 22 aminokyselin je řazen mezi neurotoxiny a dále uvolňuje histamin z buněčných rezerv a dochází tak ke stimulaci syntézy prostaglandinů a k rozvoji zánětlivého proces v místě vpichu. Hymenopterismus je odborný název otravy způsobené bodnutí hmyzem z řádu Hymenoptera (blanokřídlí), kam patří i včela.
Kromě zmíněné lokální rekace na včelí bodnutí nejsou vzácné ani celkové symptomy, např. kopřivka, nevolnost, zvracení, záratě nebo pocit sevření hrudníku.
U závažnějších případů k tomu přistupují další potíže jako ochraptěný hlas, ztížené polykání a zmatenost.
U alergických jedinců může dojít až k rozvoji anafylaktického šoku, což je reakce šířící se do celého organizmu (ne jen lokálně v místě vpichu) s nutností aplikace léčiv a okamžitého lékařského zásahu.
Včelí jed se v různých farmaceutickýchúpravách uplatňuje v komplementární medicíně, např. při léčbě revmatismu, atralgických bolestí, migréně aj.
Jak se chovat, když vás obtěžuje včela
Když už vás včela začne obtěžovat, další události v mnohém opět záleží na vašem chování. Kdo se dovede chovat u včel, dostane vždy méně žihadel, nebo se bodnutí i ubrání. Zklidníte-li své pohyby, včela často bez bodnutí odletí. Výborný manévr pro zmatení orientace včely je, když se obtěžovaný člověk protáhne nějakým keřem nebo živým plotem.
Začnete-li naopak mávat rukama a ohánět se kolem, můžete si být žihadlem jisti. Praxí po určité době rozlišíte dobře jen obtěžování včelami od jasného útočného náletu. Usedne-li útočící včela na vás, nečekejte až bodne, ale zneškodněte ji přimáčknutím. I když bodne, nestačí zanechat žihadlo v ráně.
Tím zabráníte hlavním důsledkům bodnutí, zavrtání žihadla hlouběji do kůže a přechodu jedu z jedového váčku do rány. Co udělat se včelou ve vlasech? Jedině energickým připlácnutím dlaní ruky včelu rozmáčknout. Zamotaná včela ve vlasech se totiž orientuje teplem pokožky, ke které se snaží dostat a pak bodne.
Zpravidla není možné zamotanou včelu z vlasů vyprostit aniž byste ji poškodili. Rychlé usmrcení je tedy v tomto případě lepší.
Jak se vyvarovat bodnutí hmyzem?
Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytla reakce na bodnutí včelou nebo vosou se musí chovat opatrně a měli by dodržovat následující preventivní opatření.
- Vyhýbat se piknikům a grilování venku (barbecue). Sladkosti a dorty, plátky studeného masa, pivo a další potraviny přitahují vosy. Nikdy nenechávejte venku otevřené láhve s nealkoholickými nápoji. Vosy se do nich můžou nepozorovaně dostat a bodnout osobu, která se napije, do úst nebo do krku.
- Přezrálé ovoce, odpadkové koše a kontejnery i skládky odpadků přitahují vosy.
- Vyvarujte se namáhavých tělesných aktivit venku v horkém počasí. Pocení přitahuje včely a vosy.
- Vyvarujte se sekání trávníků, stříhání živých plotů a práce na balkónech, v okapech, křovinných porostech, opuštěných domech a na starých půdách. Na všech těchto místech se mohou skrývat vosí hnízda. Dříve než se pustíte do práce, přesvědčte se, že v blízkosti není žádné vosí hnízdo.
- Nepohybujte se v blízkosti úlů a květinových záhonů. Na těchto místech se včely vyskytují ve vysokých počtech.
- Nenoste jasně barevné nebo černé oblečení. Nejméně přitažlivými barvami pro hmyz jsou bílá, zelená a hnědá.
- Nikdy nechoďte po trávnících naboso. Hrozí, že šlápnete na včelu či na vosu nebo do vosího hnízda.
- Vyvarujte se používání silně parfémovaných deodorantů, vod po holení, sprejů na vlasy a opalovacích krémů. Intenzivní vůně přitahují včely a vosy.
- Pokud k vám přilétá nějaký hmyz, vyvarujte se prudkých nebo trhavých („cikcak“) pohybů. Je naprosto nezbytné zachovat klid. Většina hmyzu nebodá spontánně, a pokud se nebude cítit ohrožená, zase odletí. Pokud si na vás sedne vosa, pozvolna k ní přibližte ruku a odcvrnkněte ji. Nikdy se ji nesnažte plácnout. Riskujete, že ji neusmrtíte a ona vás bodne.
- Nikdy nezabíjejte včelu nebo vosu blízko jejího hnízda. Když se včela nebo vosa cítí ohrožená, vypouští prchavé látky, které přitahují další hmyz a „nutí“ ho k bodání.
Jak určit hmyz, který vás bodnul
Postižená osoba nedokáže jednoznačně popsat druh hmyzu, který ji bodnul, pokud ho neviděla nebo ho nezná. Tabulka uvádí některé charakteristické rysy, které mohou pomoci zjistit, jaký hmyz byl nejspíše původcem bodnutí.
Některé charakteristické znaky včel, vos a čmeláků
| harakteristické znaky | včela | vosa | čmelák |
| Chloupky na těle | |||
| Zbarvení | černohnědá | žlutá a černá | černá a oranžová, (žluto)–bílá |
| Bodá spontánně (bezdůvodně) | |||
| Roční období | jaro, léto | léto a podzim | jaro a léto |
| Ztráta žihadla | |||
| Biotop | úly, květinové záhony, jetelové pole | hnízda, ovocné stromy, potraviny, odpadkové koše a nádoby, houštiny | květinové záhony |
Nejdůležitějšími rozlišovacími znaky jsou barva hmyzu a přítomnost žihadla v místě bodnutí. Včelí žihadlo často zůstane v ráně, zatímco vosí obvykle ne. Začátkem jara nejčastěji bodne včela.
K alergickým reakcím na včelí bodnutí dochází zvláště u včelařů, jejich rodinných příslušníků a sousedů. Spontánní bodnutí v pozdním létě, nebo v blízkosti potravin či spadlého ovoce, pochází téměř s jistotou od vosy. Původcem bodnutí jsou častěji vosy než včely.
Vosy jsou skutečně mnohem agresivnější než včely a proto je riziko bodnutí vosou mnohem vyšší.
Včely a vosy se značně liší pokud jde o alergenní proteiny, které jsou odpovědné za reakce přecitlivělosti. Jestliže se má provádět imunoterapie, je nutno znát hmyz, který vás bodnul.
Pro otevření nebo uložení základních informací o včelím jedu klikněte zde (Leták ve formátu pdf – 1 strana).
Alergie na hmyzí bodnutí. Jak moc je vážná a jaká je první pomoc?
Autor: istock.com
V létě tráví lidé spoustu času venku. Na výletech a u vody na ně ale kromě letních radovánek číhá i nebezpečí v podobě bodnutí včelou, vosou nebo sršněm. V poslední době přibývá v takových případech alergických reakcí, které někdy mohou být velmi vážné, ve vzácných případech dokonce i smrtelné. Víte, jak zvládnout první pomoc?
Bavíme-li se o hmyzím bodnutí, máme na mysli především včely, vosy a sršně. Složení jejich jedu se liší, reakce na jejich bodnutí nastává vždy. Včela či vosa bodne a vstříkne svůj jed. Postižený cítí zpočátku velkou bolest, která velice pomalu opadává. V místě vpichu se objevuje otok a zarudnutí, jež s postupem doby stále více svědí.
Existuje i možnost zkřížené reakce – kdo je alergický na jed vosy a včely, dostane se do úzkých po bodnutí vosou a sršněm. Kdo trpí přecitlivělostí vůči vosímu bodnutí, tomu nemusí vadit včelí jed a naopak. Se včelou se můžete častěji setkat v časném létě, vosy a sršni jsou agresivnější spíše ke konci prázdnin a na začátku podzimu.
Jak se pozná alergická reakce?
Existují tři typy reakcí na hmyzí bodnutí.
Normální reakce organismu se projeví bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu.
Rozsáhlejší lokální reakce se ohlásí větším otokem, který se neomezuje jen na místo kousnutí. Například při bodnutí do kotníku může otéct celá noha. Přestože tento jev může vypadat dramaticky, většinou nebývá nebezpečný. Lidé, kteří již nepříjemnou reakci na hmyzí bodnutí prodělali, mají 60procentní nebo i vyšší riziko, že se u nich bude stejná či těžší situace opakovat.
Nejzávažnějším typem reakce je pak ta alergická. Při anafylaktické reakci se mohou objevit tyto příznaky:
Tato odpověď organismu se objeví již několik okamžiků po bodnutí a může vést k šoku, srdeční zástavě a bezvědomí během 10 minut. Mívá i fatální následky, a je proto nutné zavolat ihned rychlou záchrannou službu!
První pomoc při bodnutí
- Zůstane-li v ráně žihadlo, opatrně jej odstraňte.
- Ránu po vosím bodnutí ošetřete něčím kyselým (ocet, cibule, citron, funguje i šťáva z jitrocele či řebříčku), je-li útočníkem včela či sršeň, zneutralizujte ranku něčím zásaditým (mýdlo, roztok jedlé sody).
- Přiložte studený obklad. Otok a bolest zmírní také mast s hydrokortizonem či gel z aloe vera.
- V případě větší reakce podejte volně prodejné antihistaminikum.
- Při těžké alergické reakci je nutné podat adrenalin. Injekční pera by měli mít alergici u sebe, v ostatních případech jej aplikuje co nejdříve záchranná služba nebo nejbližší lékař.
Pokud vosa, včela nebo sršeň bodne do oblasti krku, či dokonce úst, pak vše závisí na duchapřítomnosti lidí v okolí.
Je potřeba zajistit okamžité a trvalé chlazení, aby otok „nezavalil“ dýchací cesty. Hodí se cokoli, co je po ruce, starší dítě může například cucat led. Je nutné ihned zavolat záchranku!
Jak se vyhnout bodavému hmyzu
Rizikem pro alergiky mohou být pikniky a grilovací party, na kterých se jí a pije v přírodě. Pozor zejména na sladké nápoje a ovoce. Snažte se všechno jídlo a pití přikrývat nebo uzavírat. Po trávě je potřeba se pohybovat zásadně v obuvi a nikoli naboso.
Také mokrý nebo mastný povrch těla láká hmyz. Zvýšená ostražitost je tedy potřeba, pokud jsme zpocení, mokří nebo natření krémem či olejem. Hmyz je také přitahován pestrými barvami, květovanými vzory a vůněmi. Podle toho bychom se přes léto měli oblékat. Repelenty proti mouchám a komárům jsou bohužel neúčinné.
Včely také přitahuje voda – bazény, barely na dešťovou vodu nebo kaluže. Vosy i včely se také často pohybují kolem nádob s odpadky.
Pokud se ve vaší blízkosti objeví hmyz, nepropadejte panice. Snažte se zůstat klidní, nemáchejte rukama, necukejte sebou. Hmyz by se mohl cítit ohrožen a bránit se útokem. Když už si na vás hmyz sedne, můžete ho opatrně shodit hranou dlaně.
Autor: Marie Bezděková