Dítě s vámi komunikuje svým způsobem hned od narození. Než však vysloví svoje první slovo, chvilku to trvá. Vývoj dětské řeči má své zákonitosti.
Kdy s vámi začne dítě komunikovat a mluvit? Kdy začíná dítě rozumět řeči a kdy je připraveno na vědomé vyslovení prvního slova? Možná budete překvapeni.
Zákonitosti ve vývoji řeči srozumitelně vysvětlí logopedka Vladimíra Tylšarová.
Nemůžete se dočkat, až uslyší první mama, tata? Kdy začíná dítě mluvit, je ošemetná otázka. Řeč se vyvíjí u každého dítěte „vlastním tempem“. To, že starší syn se rozmluvil až ve čtyřech letech, neznamená, že mladší dítě nemůže mluvit v celých větách v necelých třech letech.
Vyhněte se častému nešvaru rodičů a nesrovnávejte své děti s ostatními. To nikam nevede. Seznamte se s důležitými mezníky ve vývoji dětské řeči. Díky tomu budete vědět, co je v normálu a kdy se máte začít znepokojovat.
Každopádně platí, že pokud se vám něco na žvatlání či mluvení dětí nezdá, obraťte se na logopeda. Špatný nebo narušený vývoj dětské řeči může negativně ovlivnit další rozvoj dítěte. Pokud logoped odhalí včas odchylky, je větší šance, že se podaří upravit řeč „k normálu“.
Raději se jednou zeptat než posléze dlouho napravovat něco zanedbaného.
Předřečové období
Dítě s námi komunikuje
pláčem
První, s čím dítě přichází na svět, je křik. Z počátku se jedná reflexní záležitost. Postupem času si nejspíš všimnete, že si dítě křikem něco přivolává. Miminko vědomě začíná pláč využívat jako prostředek ke komunikaci a k tomu, aby dostalo, co chce. Nejčastěji maminku nebo jídlo.
Broukání a žvatlání
Kolem šestého týdne si dítě začíná broukat. Z počátku si jenom hraje s hlasem. Později přejde od broukání ke žvatlání. Jakmile přijde na žvatlání, rodiče se začínají ptát: „Kdy začne dítě mluvit“? Můžeme sledovat snahu o první hlásky, ty nejčastější jsou B, M, T, D.
Mezi šestým až osmým měsícem začne poprvé napodobovat svoje okolí, žvatlá tzv. napodobivě. Spousta rodičů se zaraduje, když z úst dítěte vypadne v sedmi měsících tatatatata nebo babababa.
Ve většině případů se v tomto věku nejedná o první slovo, ale právě o napodobující žvatlání, které se označuje jako fyziologická echolálie. Nejedná se ještě o vědomou komunikaci, ale o hraní s mluvidly, kdy dítě napodobuje hlásky podle svého vzoru, nejčastěji matky.
Tímto žvatláním je dítě schopno dávat své pocity a potřeby najevo nejen pomocí melodie, výšky, ale také různou intenzitou síly a rytmu řeči. Hluché dítě nebo dítě s poškozeným sluchem napodobivě žvatlat neuslyšíte. Chybí mu sluchová zpětná vazba.
Vždy však platí jedno – každá pomůcka potřebuje váš komentář, vaši blízkost.
Pasivní slovník – důležitá část vývoje dětské řeči
Kolem desátého měsíce dítě ještě úplně nemluví, ale už pomalu začíná řeči rozumět a začíná si budovat tzv. pasivní slovník. Od svých nejbližších začínají děti nasávat jako houby jejich mluvu.
V tomto období by si měli rodiče dávat pozor na to, co před dětmi říkají.
Vyhnou se tak nemilému překvapení v podobě nevhodného slova či nadávky, které dětem ulpí v paměti a které ze sebe začnou chrlit (často při nejméně vhodné příležitosti).
Kdy dítě řekne první
slovo? Mluvení přijde po žvatlání
Po prvních narozeninách končí předchozí předřečové období a nastupuje vlastní vývoj řeči. S prvním rokem by mělo dítě vědomě vyslovit svoje první slovo.
Vědomě znamená, že dítě ví, co říká, a zároveň ví, co tím přivolává. Možná některé rodiče zklamu, ale prvním slovem nemusí být máma nebo táta.
Často to bývají nejrůznější citoslovce, k nimž má dítě citový vztah, např. bum nebo bác.
Věty o dvou slovech ve dvou letech
Kolem druhého roku již přestává stačit jedno slovo, které dříve zastávalo funkci celé věty (mama = „mami, pojď sem,“ „mami, bojím se,“ „mami, mám hlad“…) a přichází období, kdy dítě využívá dvě slova, která tvoří větu, prozatím velmi jednoduchou (mama hají, tata bác…).
Další články, které by vás mohli zaujmout:
- Jak najít partnera v době koronavirové?
- Jak mluvit s dětmi o smrti
- Prostorové leporelo od Kubašty miluje několik generací dětí
- První knížka pro prvňáčky : Letem světem za zvířátky
- Saša jede aneb cestování s dětmi už od narození
Objevování gramatiky mluvením
Mezi druhým a třetím rokem začínají děti zjišťovat, že existuje gramatika, a začínají ji využívat a zdokonalovat. Je běžné, že děti do čtyř let nemluví gramaticky správně (jedná se o fyziologický dysgramatismus). Pokud však dítě nemluví gramaticky správně po čtvrtém roce, vyhledejte odborníka.
Nejoblíbenější dětská
otázka „proč?“
Mezi druhým až čtvrtým rokem se dítě snaží samostatně vyjadřovat a přichází období otázek, nejprve se dítě ptá „co je to?“ Posléze, když už ví, jak se daná věc jmenuje, potřebuje zjistit její funkci a ptá se „proč?“ Obecně řečeno: období otázek „co?“ přichází kolem 2,5 roku a kolem 3,5 roku přichází otázky „proč?“. Kolem 4,5 roku by se u dítěte měl ukončovat gramatický vývoj. Z hlediska výslovnosti by dítě mělo umět vyslovovat všechny hlásky do šesti let, jelikož v šestém až sedmém roce by měl být ukončen vývoj dětské řeči ze všech hledisek.
Jak děti rozmluvit? Jaké logopedické pomůcky používat
Pro rozvoj řeči existuje na trhu nepřeberné množství logopedických pomůcek. Můžete si koupit speciální logopedické knihy, pracovní sešity, logopedické hry. Většinou však takové investice nejsou potřeba, vystačíte si i s tím, co máte doma.
Často stačí otevřít obrázkovou knihu nebo leporelo a popisovat to, co vidíte na obrázku, popisovat děj, domýšlet si události. Vhodné jsou i knihy s dětskými říkankami jako například „Brousek pro tvůj jazýček“ od profesora Kábeleho či „Říkáme si s dětmi“ od Františka Synka.
Ukázka z knihy Brousek pro tvůj jazýček
Existují naučné karty, jejich cílem je složit dějovou linii, například „Povím ti, mami“. Tyto kartičky mají často nápomocné symboly, aby dítě vědělo, zda obrázky skládá správně.
Další možností jsou i logopedická CD, konkrétně „Logopedické pohádky“, které jsou zaměřené i na konkrétní problematickou hlásku u dětí.
Možností, jak pomáhat dětem k mluvení, je spousta. Můžete jim pořídit logopedické pexeso sestavené oborníky, ale můžete si logopedické pomůcky vytvořit klidně doma. Vždy však platí jedno – každá pomůcka potřebuje váš komentář, vaši blízkost. To je opravdovým úspěchem k rozvoji dětské řeči
Věnujte se svému dítěti naplno
Co nejčastěji na své dítě mluvte, popisujte, co zrovna děláte, mazlete se s ním. Vyprávějte mu pohádky, recitujte rytmické říkanky a básničky. Zpívejte mu. Věřte mi, stojí to za to. Nejednu mámu i tátu rozněžní, když od svého dítěte uslyší první slovo.
Ilustrační fotografie, zdroj Pixabay.com
‚Klika na dveřích je enter.‘ České děti stále hůř mluví a nechápou význam slov | Domov
České děti čím dál hůř mluví. Nejenže špatně vyslovují jednotlivé hlásky, ale mají i velmi malou slovní zásobu. Obviňovat nelze pouze tablety a počítače, vázne i komunikace v rodině. Ordinace logopedů potom praskají ve švech a situace už dospěla tak daleko, že si učitelky v mateřských školách dobrovolně dělají kurzy logopedického asistenta.
Oč méně dnes se svými potomky komunikují rodiče, o to více na ně promlouvají kreslené postavičky z televize, monitorů počítačů a tabletů. Řeč nejmladší generace se kvůli tomu nerozvíjí správně a děti stále častěji končí v ordinacích logopedů. Potýkají se s malou slovní zásobou, špatnou výslovností i poruchami komunikace.
Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky říkají, že zatímco v roce 2007 se v oboru logopedie léčilo 130 639 osob, v roce 2017 jich bylo už 156 771. Převážně jde o děti, ale tato čísla zdaleka nejsou úplná.
Mnoho logopedů totiž působí v soukromé sféře a jediní, kdo jsou povinni posílat statistické výkazy, jsou smluvní ordinace klinických logopedů, kterých je stále zhruba stejně.
Zcela jiné údaje před časem zveřejnila Asociace logopedů ve školství, podle níž má problémy s řečí až 40 % předškoláků.
Komunikace vázne
„Děti dostávají do ruky techniku velmi předčasně,“ připomíná uznávaná klinická logopedka s pětadvacetiletou praxí Ivana Šemberová. Není podle ní výjimkou vidět rok a půl staré batole v kočárku s chytrým mobilem či tabletem v ruce. Jedním jednoduchým pohybem, přejetím prstu, si může samo měnit aplikace.
„Ve výsledku nemá potřebu mluvit, protože mezilidská komunikace je pro ně nudná,“ konstatuje Ivana Šemberová. Zároveň ztrácí schopnost pozornosti a koncentrace, protože pokud může přístroj samo ovládat, stává se, že se na něco začne dívat, počká jednu, dvě, tři vteřiny a když je to nebaví, rychle překlikne na něco jiného.
Nemá potřebu být trpělivé a počkat, jak se děj bude vyvíjet.
Nejsou to ale jen děti, které se dnes mnohem více dívají do displeje. Stále častěji je to nerozlučný společník i pro jejich rodiče. Není nic neobvyklého, že si maminky na procházce s kočárkem nebo na dětském hřišti krátí čas telefonováním či chatováním s přáteli. O to méně konverzují se svým potomkem, který tudíž nemá tolik příležitostí trénovat vyjadřování, mluvit či odezírat.
„Komunikovat se naučíte jen od druhé lidské bytosti,“ říká ve své pražské ordinaci Ivana Šemberová. Podle ní je jasná spojitost mezi zhoršující se kvalitou řeči dnešních předškoláků a časem, který tráví ve společnosti tabletu, mobilu nebo televize.
I z nich se ale line mluvené slovo. Proč se tedy nelze učit řeč od nich? „Od přístroje se nemůžete naučit mluvit, protože se učíte tím, že se tomu druhému díváte do tváře.
Nejenom, že u toho posloucháte slova, která říká, ale také od něho odezíráte nastavení mluvidel, odezíráte dikci, vnímáte řazení slov ve větě,“ vyjmenovává logopedka některé ze zásadních aspektů učení se řeči, které si pochopitelně vůbec neuvědomujeme.
Od animované postavičky, která neartikuluje, žádné nastavení mluvidel neodkoukáte. Stejně jako od herců z dabovaného seriálu.
V zábavném světě kreslených pohádek, písniček z YouTube a všemožných počítačových her nemohou dost dobře obstát ani knihy, které rozvíjejí naši slovní zásobu. „Nesmí se propást období mezi jedním a třetím rokem. V tuto dobu by se mělo začít dětem číst. Rodiče se ale mnohdy mylně domnívají, že je jejich potomek na knihy ještě příliš malý,“ dodává Ivana Šemberová.
Stále častěji se setkává s rodiči, kteří vůbec neznají klasické jednoduché dětské pohybovo-komunikační hry jako ukaž jak si veliký, paci paci pacičky, vařila myšička kašičku, takhle jedou páni, takhle zase kmáni. Tato říkadla se předávala z generace na generaci, s dětmi je trénovaly například babičky. Už ani ty ale dnes nemají na vnoučata tolik času jako dřív.
S odborníky se na nepříznivém stavu shodují i učitelé ve školách. „Že by na tom byly děti s mluvením hůř, to mi nepřijde, ale počkejte, zeptám se kolegyň, zrovna tady se mnou všechny sedí,“ říká do telefonu ředitelka Mateřské školy Letenská v Praze 1 Jitka Matlasová.
„Rychlá anketa, mají dnes děti menší slovní zásobu než před dvaceti lety?“ ptá se ředitelka svých kolegyň, které se sešly na poradě. „Mají jinou slovní zásobu a také mnohem horší výslovnost,“ shodují se učitelky.
„Snadno poznáte, kteří rodiče se svým dětem věnují a kteří ne,“ říká jedna z oslovených učitelek Yvona Studená, která učí už čtyřicet let.
Enter otevírá dveře
Podle ní je zřejmé, že je dětská slovní zásoba ovlivněná mnohem víc než dřív technikou. „Když maluju s dětmi domeček, ptám se jich, co jim tam ještě chybí. Namalují okna, dveře. A co má být na dveřích, aby se otevřely? ptám se.
A děti odpovědí, že enter,“ popisuje učitelka. Se špatnou výslovností prý někteří bojují až do šesti let, tedy až do nástupu do základní školy. „Na druhou stranu si dnešní děti moc rády povídají. Když jedeme na školu v přírodě, pusu nezavřou.
Asi jak jsou nevypovídané,“ všimla si také Yvona Studená.
Podobné postřehy má i Jana Báčová, ředitelka Základní školy v Chrášťanech na západním okraji Prahy: „Bohužel je to tak a bohužel je velikým písmem. Rodičům stále říkáme, že dětem musejí hodně číst a hodně s nimi mluvit.
Mnoho z nich ale oponuje, že na to není čas. Jenže pokud to zanedbají, už to nedoženou.“ Prvňáky Jana Báčová nabádá, že pokud při čtení něčemu nerozumí, ať se zeptají.
A zjistila, že spoustu zcela obvyklých slov malí školáci vůbec nechápou.
Má vaše dítě vadu řeči? Logoped pomůže. Ale až „v pravý čas“
Je problém, když 3letá holčika říká místo R jen L? Jak na sykavky u 7letých dětí? Co pomáhá, když dítě zkracuje slova?
„Vývoj řeči člověka se uzavírá už v sedmi letech, tedy ještě před vstupem do školy,“ upozorňuje logopedka Dana Kutálková. Vyjadřovací schopnosti jsou nejen základem našeho myšlení, ale řečová odchylka může dítěti i znepříjemnit sociální komunikaci. Dítě nebude rádo chodit do školy a problém si ponese celý život.
Typy řečových vadPatlavost (ráčkování, šlapání si na jazyk apod.) je nejčastější porucha výslovnosti. Nevyslovování některých hlásek bývá už vývojová porucha, která se řeší nácvikem.
Příčinou ale můžou být i špatné zrakové dovednosti. Při nich totiž trpí i výslovnost. Pokud se to podaří rozcvičit, vývoj se dá do pohybu a hlásky se rovnají samy.
Logopedka Kutálková doporučuje knihu Budu správně mluvit: Chodíme na logopedii.
Ideální čas pro návštěvu logopeda
Logoped by měl s dítětem začít pracovat co nejdřív. Ve chvíli, kdy mluví hůř než vrstevníci. „Když přijdete včas, můžeme snadněji najít systém her, které rozvíjejí základní schopnosti dítěte tak, abyste logopeda dál nepotřebovali,“ vysvětluje Kutálková. Dítě u logopeda nečeká jen nudný dril.
„Děti si k nám chodí vlastně hrát a taky zpívat.“ Nejideálnější je věk mezi 4. a 6. rokem. Nic není ztraceno, ani pokud začnete později. „Má nejstarší klientka měla 62 let a naučila se to. Jiný je přístup i u lidí po mozkové příhodě. Ale i tady se dá řeč znovu naučit,“ říká logopedka.
Z dotazů posluchačů
- Jak na sykavky u 7leté holčičky? „Cvičte jazýček, jeho vyplazování, rozvoj jemné motoriky a kontrolu fonematického sluchu.“
- Je problém, pokud 3letá holčička říká místo R jen L? „Rozhodně není! L, R a Ř se dítě samo učí až mezi 5, 6 rokem.“
- Jak 4,5letého chlapečka odnaučit zkracování slov? „K výuce se používají přírodní zvuky jako zvuk mašinky nebo čmeláčka. Učí se napodobováním. Přidat můžete i rytmizaci (tleskáním podle slabik ve slově aneb ,kolikrát plácnu, když slovíčko vyslovím’). Zkoušejte to půl roku. Když to nepomůže, zajděte za logopedem.“
Související příspěvky
Podle Ilony Kejklíčkové je koktání velmi složité onemocnění
Jsme zahledění do monitorů a nepovídáme si. Proto naše děti špatně mluví
Skoro polovina prvňáků má vadu řeči. Podle odborníků se přitom dají snadno odstranit
Víte, že vady řeči jsou dědičné? Návštěvu logopeda neodkládejte
Třetina prvňáčků neumí správně mluvit. Zhoršuje to Facebook i ráčkující rodiče
Zůstat ve školce a nenastoupit do prvního ročníku se svými kamarády je pro některé děti smutná realita. Často se tak děje kvůli vývojovým poruchám a vadám řeči. Těmi trpí až třetina všech šestiletých dětí. Podle psycholožky z Asociace logopedů ve školství Jany Šusterové je navíc v Česku málo odborníků, kteří by s nácvikem řeči pomohli. Jak poznat, že se dítě bude potýkat s vadou řeči, a co když jeden z rodičů ráčkuje?
Špatná mluva, špatné soustředění nebo nerozvinutá grafomotorika v minulosti zvyšovaly počty odkladů předškoláků. Ministerstvo školství (MŠMT) zasáhlo a přesunulo zápisy z ledna až do konce dubna.
Podle psychologů by to dětem mohlo pomoci „dozrát“ a dát jim trochu času navíc. Psycholožka Jana Šusterová z Asociace logopedů ve školství popsala v rozhovoru pro Blesk.
cz, jak u dítěte logopedickou vadu rozpoznat a zda jej ovlivní mluva rodičů, kteří sami vadou řečí trpí.
Jaké jsou nejčastější příčiny odkladu kvůli vadě řeči?
Nejčastěji je to opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie, mnohočetná dyslalie (porucha artikulace, pozn. redakce). Je ale fyziologicky dáno, že vývoj řeči postupuje od žvatlání, přes broukání a že každé dítě má vývoj jiný.
Kdy tedy rozpoznat první varovné signály?
Když kolem čtyř až pěti let například ve školce zjistí, že mluva neodpovídá té správné úrovni věku, tak je potřeba to řešit. Výuka ve škole je postavená na verbálním vyjadřování a problémy, jak s mluvením, tak porozuměním mohou přinést velké problémy nejen ve výuce českého jazyka.
Nástup do školy obnáší velkou zátěž. Je to změna režimu, dítě má najednou jiné povinnosti, a pokud by navíc mělo docházet zároveň k logopedovi, mohlo by mít pocit, že to nezvládá. Rodiče neví, co dřív a logopedie jde stranou.
Když se dítěti „přidá“ rok, zaměří se na posilování řečového vývoje, tak nemusí být v příštím roce ten hendikep tak velký.
Když se ani přesto řeč dítěte nezlepší, jak se to řeší?
Nejpozději do sedmého roku dítěte se vývoj srovná, pokud ne, může jít o závažnější diagnózu. Po opožděném vývoji řeči je další nejčastější diagnózou vývojová dysfázie, ale nemusí tomu tak být vždy. Při dysfázii je více postižena složka porozumění a vyjadřování. Dítě sice může vyslovovat dobře, řeč není zvukově narušená, ale má potíže s porozuměnín. Paní učitelka mu dává pokyny, ale ono jim nerozumí. Je to, jako když se učíte cizí jazyk. Umíte nějaká slovíčka, něco rozumíte, ale když na vás spustí cizinec, tušíte jen zhruba, co říká, nedáte si však přesný význam dohromady.
Když dětí neumí říkat hlásky r nebo ř anebo špatně vyslovují určitá slova. Je to důvod k odkladu?
Logopedi doporučují odklad, když je výslovnost postižena natolik, že dítě neumí vyslovit velké množství hlásek a je tam artikulační neobratnost. Dítě špatně mluví, špatně píše, má narušené sluchové rozlišování, pletou se mu hlásky… To všechno způsobuje špatnou zpětnou kontrolu. Pak například ve druhé třídě, kdy se pracuje se složitějšími texty, jim dítě nerozumí. Pokud neumí vyslovit jen některou skupinu hlásek, právě zmíněné r nebo ř, tak odklad rozhodně nedáváme. V první třídě je často mnoho dětí, které trochu šišlají, řečeno laicky, ale rozumět jim je a jsou sociálně schopny fungovat v kolektivu.
Jak se projevuje, když dítě není schopné se do kolektivu zařadit?
Těsně před nástupem docházky je některým šest let čerstvě, obzvlášť těm narozeným v červenci, srpnu, ale mohou se setkat se sedmiletými dětmi, které jsou „dál“.
Sociální nezralost se projevuje tím, že dítě třeba není schopno v kolektivu pracovat, nesoustředí se, nebaví ho to, preferuje hru před menšími povinnostmi a nedává pozor.
Paní učitelky to mohou pozorovat už ve školce, že dítě není zralé a připravené na školu. Tam se setkají s kolektivem, autoritou a „povinnostmi“ uceleně poprvé.
Jak může rodič podchytit problém včas, a co když sám trpí řečovou vadou?Spolupracujeme s velkým množstvím školek – paní učitelky, ale i rodiče mohou zpozorovat, že dítě šišla nebo patlá.
Babičky řeknou, že mu nerozumí, rodiče pak sami vyhledají logopeda nebo logoped dochází právě do školek a může tam nabídnout pomoc. V rodině, kde se objevuje ráčkování, je důležitý první záchyt, aby to dítě nevnímalo jako normu.
Lékař pak může doporučit logopeda.
Jsou na vině počítačové hry, mobily a to, že si děti málo hrají venku?
Neznám srovnání do vzdálenější minulosti a také samotná diagnostika je na vyšší úrovni. Je to ale jedno s druhým. Když se podíváte, jaké hry převládaly v minulosti, co se přirozeně rozvíjelo, to teď chybí. Děti přijdou domů, ale nehrají si před domem s ostatními, jako tomu bylo zvykem, právě takové hry nás motoricky rozvíjely. S tím souvisí řečový vývoj, protože řečová centra spolupracují s motorickými centry v mozku. Dá se také říct, že děti méně komunikují mezi sebou, komunikace se více rozvíjí přes sociální sítě. Slabší je i komunikace v rodinách. Problém s řečí se dá řešit i v pozdějším věku, ale déle trvá jeho náprava.
Jak často by mělo dítě s vadou docházet k logopedovi?
Problémem je velký nedostatek logopedů. Řečové vady narůstají a z našeho centra vím, že logopedky nestíhají. Aby mělo cvičení smysl, tak je dobré, aby dítě docházelo jednou za 14 dnů při těžších vadách a při lehčích jednou za tři týdny. Dítě by každodenně mělo cvičit doma, používáme různorodě pomůcky a hry.
Pokyny z nich si pak děti odnesou v sešitě na doma. Dítě by pak mělo s logopedem strávit alespoň od půl hodiny do tři čtvrtě hodiny, aby to mělo smysl. Ideální by bylo, aby chodilo jednou týdně, ale to není kvůli kapacitě odborníků možné.
Tím, že počet dětí narůstá a logopedi mají naplněné kapacity, pracují i nad úvazek své přímé práce, aby každému dítěti věnovali opravdu dostatek nutného prostoru.
Dítě v první třídě už by mělo mluvit bezchybně, říká logopedka
„Dítě v první třídě už by mělo mluvit bezchybně, aby se mohlo soustředit na to, co ho čeká. Ale devadesát procent dětí to neumí,“ konstatuje Hájková.
S jakými nejčastějšími vadami řeči dětí se setkáváte?Patří mezi ně patlavost, vývojová vada řeči a koktání. Patlavost je nesprávná výslovnost jedné či více hlásek.
Souběžně s tím souvisí fonematické uvědomování, kdy dítě nerozlišuje hlásky ve slovech jak na začátku, na konci, třeba s c z, č š ž nebo r, l a různě zaměňuje. Opožděný vývoj řeči může mít různé příčiny.
Většinou jde o prostý opožděný vývoj řeči, někdy ale za ním může být například i postižení centrální nervové soustavy.
A kde jsou kořeny koktavosti?Může to být tím, že rodiče mají rychlé tempo řeči, nebo tím, že se jim chce dítě vyrovnat. Další věc je, že je na něj kladen velký tlak, a když se zkombinuje více faktorů, vznikne koktavost. Někdy se na ní podepíše i to, že člověk, aniž by si to uvědomoval, zvýší hlas a dítě se bojí. Vnímá to jako strach a vznikne problém, o kterém rodič nemusí vědět.
Zažila jste podobný případ?Například přišla maminka s tím, že dítě koktá. Ale tak, že jenom nezadrhává na první slabice, ale že už i prolonguje, tedy opakuje a protahuje hlásky a slabiky.
Po rozboru situace jsme došli k tomu, že maminka je velmi příjemná, tatínek hodný a ve školce vše v pohodě. A bylo to pouze v tom, že tatínek, který pracoval v hlučném prostředí, musel zvyšovat hlas a mluvil tak podvědomě i doma.
Dítě z něj cítilo velkou autoritu, bálo se a výsledkem bylo koktání.
Co děláte pro to, aby s vámi dítě vůbec spolupracovalo?Celé vyšetření i terapii děláme formou hry, i v mé ambulanci to vypadá spíš jako v herně. Dítě si tu namaluje obrázek, pohrajeme si, zkusíme nějaké testové metody, na jaké úrovni jsou děti, a pak nastavuji terapii. Hru, nápodobu, klasické praktické ukázky, žádné drilování.
Jaká je průměrná doba léčení?To je hodně individuální. Pokud začneme třeba se tříletým dítětem, u kterého je třeba jen decentně pracovat s hláskami, může mít za půl roku všechno srovnané.
Záleží nejen na věku dítěte a jeho konkrétní řečové vadě, ale i na tom, jak spolupracuje rodina, jak s dítětem pracuje.
Průměr u normálního dítěte může být rok, ale může být i delší, pokud jsou tam těžší diagnózy, jako kombinovaná postižení.
Nabízíte i nadstandardní péči?Ano. Máme dva programy – grafomotoriku a metodu D. B. Elkonina.
Grafomotorika pro skupinky až šesti dětí je stimulační program pro děti od pěti let, které se připravují na vstup do školy, ale i pro malé školáky, kterým psaní a čtení moc nejde.
Součástí je naučit dítě správně dýchat i další cvičení, máme na to speciální místnost. Řeč jde vždycky s pohybem, takže grafomotorika vám vylepší jak slovní zásobu, tak pohybové schopnosti.
A co přináší metoda Elkonina?V ní postupujeme od mluveného slova ke čtenému. Je to metoda zaměřená hlavně na rozlišování sluchem, protože to je nejpodstatnější pro čtení a psaní. Děti jsou vtaženy do příběhu, kdy postupujeme od slabikové struktury slova k hláskové. Samohlásky, souhlásky, dvojhlásky, měkčení.
Děti si vymalují obrázky, vedou je kreslené pohádkové postavy i maňásci. Jako plus v této metodice vidím, že se to nejenom naučí, ale zároveň si zvednou sebevědomí. Hlavně pro děti, které se bojí dělat chyby, je tu bacil omyl.
Děti se naučí nebát se dělat chyby a po 33 lekcích umí všechno, co by měl umět žáček do první třídy.
Jak rodiče poznají, kdy jít s dítětem do logopedické poradny?Většinou to určuje pediatr, když k němu přijdou na prohlídku. Při kontrole dítěte ve třech letech většinou ještě vyčkává a další následuje v pěti.
Proto máme velkou zásobu pětiletých dětí, ale já osobně bych to posunula o hranici níž, aspoň na čtyři roky.
Do logopedické poradny musí mít dítě doporučení od pediatra, do nadstandardních programů mohou rodiče hlásit své potomky sami.
Jak může neřešený logopedický problém zkomplikovat dítěti učení a život?Když nebude umět rozkládat slova na jednotlivé hlásky a manipulovat s nimi, nebude slyšet to, co má, v diktátu bude psát hlásky jinak.
Bude zápolit s psaním, se čtením i s mluvením. Nebude učivu rozumět a v kolektivu dětí se snadno stane terčem výsměchu.
Následkem může být prohlubující se deprese, může to dojít do koktavosti i neurotizace a rodiče mají další problémy.
Stíháte uspokojit zájem?Zájem o logopedickou terapii, ale i nadstandardní programy stále narůstá. Bohužel nejsem schopná uspokojit všechny žadatele. Přitom nejvíc jsou plné naše ambulance vždy koncem prázdnin a v září, protože děti jdou do škol a rodiče začínají řešit problémy za pět minut dvanáct. Máme přeplněno.
Jaké máte pocity, když slyšíte na ulici malé školáky?Dítě v první třídě už by mělo mluvit bezchybně, aby se mohlo soustředit na to, co ho čeká. Ale devadesát procent dětí to neumí. Je to na zvážení rodičů, řada z nich to neřeší.
Učitelka je na řečové vady dítěte může upozornit, ale oni třeba mají problém docházet pravidelně na logopedii. Já se snažím, aby terapie byla jednou za tři týdny, aby děti nezapomněly, že mají nějakou povinnost.
A někteří rodiče s nimi ani zadané věci doma neprocvičují.
Co byste vzkázala rodičům?Aby doma trochu ubrali na telefonech a tabletech a vrátili se ke knížkám a k rozhovorům.
Protože spousta rodičů dneska neumí mluvit s dětmi, posadí je před televizi, před počítače a chybí komunikace rodič dítě.
Z mého pohledu je to hodně o dnešní rychlé době, kdy rodiče nemají čas, nehrají si s potomky, nečtou jim. Dětem dnes hodně chybí slovní zásoba. Takže na rodiče apeluji – začít od sebe a začít včas.
Knihovna Hrotovice
Býval to běžný způsob školní výuky: učitel nahlas přednesl kus textu a žáci si ho zapsali do sešitů. Jenomže dnešní děti už tohle nezvládají. Mluvené slovo, které nedoprovází žádný obraz, nedokáže vnímat až pětina dětí.
„Důvody jsou dva,“ tvrdí dětská neuroložka a senátorka Alena Dernerová. Prvním je nízká porodní váha, se kterou se rodí stále více miminek – kolem osmi procent. Mohou za to předčasné porody starších žen a vícečetná těhotenství po umělém oplodnění.
„Novorozenci, kteří neváží ani 2,5 kilogramu, přitom často trpí opožděným vývojem řeči,“ vysvětluje lékařka. Druhým důvodem je přemíra techniky. „Místo aby rodiče svým dětem četli pohádky, vloží jim do ruky tablet,“ pokračuje Dernerová. Řečové centrum v mozku, které má sluchové vjemy zpracovávat, totiž dětem zakrní.
Neumějí se pak soustředit, chybí jim také slovní zásoba. Nedokážou ani pořádně vyslovovat.
Podobně to vidí i dětští psychologové a logopedové. „I my se stále častěji setkáváme s dětmi, které mají potíže s vyjadřováním, slovní zásobou a soustředěním na mluvené slovo,“ potvrzuje psycholožka pražské pedagogicko-psychologické poradny Václava Masáková. Také ona to dává za vinu především rodičům.
Logopedické ambulance a poradny psychologů se proto začínají plnit problematickými dětmi. Třeba Ústav zdravotnických informací a statistiky uvádí, že se počet pacientů, kteří se léčí s vývojovými poruchami, zvedl jen za posledních osm let o čtvrtinu – na celkových 165 398. Rodiče dětí přicházejí nejčastěji s hyperaktivitou, poruchami řeči a chování.
Největší počet vývojových vad řeší odborníci na severu Moravy a v Praze.
Podle Dernerové ale mají tablety v rukou dětí ještě jeden ničivý efekt: tělesné poruchy. „Není to jen o mentálním vývoji, školáci trpí i poruchami motorickými,“ potvrzuje.
Protože visí na displeji mobilu či jiného přístroje, neběhají venku a nehrají si spolu. „Jsou pak obézní a už v raném věku je bolí krční páteř. Do budoucna to pro ně bude znamenat obrovské problémy,“ uzavírá.
Logopedka Ilona Kejklíčková v rozhovoru pro Deník říká: Dítě má problémy se žmouláním? Zpozorněte
Děti, které jejich matky nekojily, mohou mít problémy s výslovností, upozorňuje Ilona Kejklíčková z brněnské kliniky Logo. Rodiče by si měli dávat pozor i na opakování některých hlásek.
Stále větší počet dětí se prý potýká s nějakou vývojovou vadou. Pozorujete to u vás v ambulanci? Pozorujeme. Počty dětí s problémy opravdu rostou. Nárůst sice není nějak strmý, ale vnímáme ho.
Proč to tak je? Když se lidé svým dětem nevěnují – nečtou jim třeba pohádky a nehrají si s nimi – samozřejmě se to projeví. Znám maminky, které se na odpoledne vydají do nákupního centra a ratolesti nechají samotné v dětském koutku.
To nejde. S dítětem je třeba mluvit, je třeba ho nechat nakreslit obrázek, číst mu pohádky.
Pokud to maminka nedělá, má to následky – nejenom pro výslovnost, ale i pro soustředění, porozumění mluvenému slovu, schopnost sestavit větu, znalost gramatiky.
S jakými vadami k vám děti chodí nejčastěji? Hodně s dyslálií neboli patlavostí. S tou má problém skoro polovina dětí předškolního věku. Potíže jim dělají hlavně sykavky a výslovnost hlásek „r“ a „ř“. Některé neumějí ani „l“.
Proč zrovna tyto hlásky dětem nejdou? Vyžadují poměrně značnou dovednost artikulace. Děti pro ně musejí mít dobře vycvičené svaly v obličeji a na jazyku. Často s nimi proto bojují ty, které nebyly kojeny.
Rodiče by měli zpozornět i tehdy, pokud mají malé děti problémy se žmouláním a polykáním.
U některých dětí to samozřejmě může znamenat jenom to, že nejsou žádní velcí jedlíci, u dalších to ale může skutečně předznamenávat těžší vadu řeči.
Ještě něco dalšího by měli rodiče sledovat? Fakt, jestli dítě kolem třetího roku věku mluví. Pokud ne, může jít o symptom nějakého většího problému. K logopedovi by měli přijít i rodiče, jejichž děti začaly opakovat hlásky a koktat. Špatné znamení je i to, když čtyřleté dítě neumí správně vyslovit více hlásek, nikoliv jen jednu, nebo když mluví v agramatismech – „já ve městě byl“.
Co dítě na logopedii čeká? Je třeba se podívat na to, čím je vada zapříčiněná. Dítě může mít třeba zkrácenou uzdičku pod jazykem, může mít špatně narostlé zuby, příliš vysoké patro. Čeká ho proto vyšetření.
Vždy přitom usilujeme o to, aby bylo přijetí příjemné a vlídné. Ambulance je vyzdobená jako dětský pokojíček, ve kterém se snažíme dítě zabavit. Necháme ho třeba namalovat obrázek a povídáme si s ním, co na něm je. Necháme ho poskládat skládačku.
Přistupujeme k němu podle Komenského hesla „učení hrou“.
U kolika procent dětí se podaří poruchu odstranit? Je to poměrně vysoké číslo. Třeba u patlavosti dokážeme pomoci 98 procentům dětí. Samozřejmě ale záleží na přístupu rodiny.
A co když se problém zanedbá? Rodiče, kteří ho neřeší a nechají dítě nastoupit do školy, aniž by mělo docvičeno všechny hlásky, mohou později řešit závažnější problém. Dítě může mít potíže s vnímáním mluveného slova. Nebo se potýkat se specifickými poruchami učení – dyslexií a dysgrafií.
Kolik stojí vyšetření? Klinická logopedie je hrazená zdravotní pojišťovnou.
Zdroj: www.denik.cz
logopedie | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Děti ztratily přirozené prostředí pro trénování sociálních dovedností, jako je řešení konfliktů, vyjednávání a spolupráce. Nejvíc ohrožení jsou podle psychologa dospívající.
Hlavně pro děti, které potřebují trénovat správnou výslovnost, může výpadek ve výuce znamenat velké problémy. Jenže rodiče se do ambulancí kvůli nákaze bojí a často návštěvy ruší.
Za uplynulých deset let stoupl počet dětí s vadou řeči zhruba čtyřikrát. Nárůst problémů s řečí souvisí také s životním stylem, říká logopedka.
Stále více dětí s vadami řeči ale registrují i základní školy. Množství žáků s potížemi, jako je třeba šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání, vzrostlo v minulém školním roce na 7202.
Nastupují do první třídy, a přitom ještě neumí dobře mluvit. V posledních letech přibývá dětí, které nezvládnou „r“ nebo „ř „a mají také výrazné sykavky. Téměř polovina prvňáků se potýká s nějakou vadou řeči. Přitom se to dá podle logopedů snadno změnit. Stačí, když rodiče přijdou s dětmi včas.
Mnohým dětem, které nastupují do první třídy základní školy, se stává, že čelí posměchu spolužáků kvůli tomu, že stále neumějí říkat R nebo koktají. Těm, kteří bojují s poruchami řeči i ve školním věku, se proto rozhodla pomoct liberecká nemocnice a uspořádala pro ně speciální logopedický tábor.
Logopedové už neučí jen R, Ř a neodnaučují šlapání na jazyk. S přílivem počítačů – a odlivem času rodičů – děti neumějí mluvit. Dát dohromady větu je pro ně často větší problém než poskládat na počítači tu nejsložitější skládačku nebo splnit matematický úkol.
K logopedovi chodí stále více dětí. Nejčastěji kvůli nápravě nějaké konkrétní artikulační hlásky, rostou ale i počty případů opožděného vývoje řeči.
Mezi čtyřmi stěnami ve školní třídě děti žížalu nepotkají. Může se jim ale připlést do cesty na barevné cestě nebo u domečku se zrcadlem a ústy. Právě tam se malí školáci učí správně mluvit.
Dobře navržená školní zahrada je prostorem pro hru, kreativní výuku, nabízí ale i kontakt dětí s přírodou, který má vliv na jejich rozvoj.
Třeba jako ta u Církevní školy Don Bosco v Praze-Bohnicích, kterou učitelé využívají k výuce výslovnosti.
V Česku ojedinělá logopedická laboratoř se špičkovým vybavením vznikne v dostavbě olomoucké pedagogické fakulty. Studenti a učitelé ji začnou využívat už letos na podzim.
Vedení školy si od ní slibuje významný posun ve vědecké činnosti. Do bádání zejména v oblasti poruch výslovnosti se zapojí hlavně studentky jednooborového studia logopedie, které je v Česku ojedinělé.
Zařízení poslouží i při výuce.
Nový školní rok teprve nedávno začal a učitelé už hlásí potíže s dětmi. Podle pedagogů totiž přibývá školáků, kteří do první třídy přijdou s vadami řeči. A nejde jen o špatnou výslovnost nejtěžších českých hlásek. Děti dokonce šišlají a patlají. Mluvu jim pak spravují logopedové na školách.
Dvě třetiny dětí mají odloženou povinnou školní docházku, protože neumí mluvit. Potvrzují to údaje z inspekční zprávy. Logopedická péče je nedostatečná.
České děti mluví čím dál tím hůř. Záleží ale, co už považujeme za poruchu a co za běžné potíže. Logopedové se většinou shodují, že minimálně čtvrtina dětí má v první třídě základní školy problémy s výslovností. Péči logopeda možná potřebuje dokonce každé druhé.
Podle stížností a nářku učitelů se nabízí otázka: budou další generace vůbec mluvit bezchybně? Pedagogové z prvního stupně základních škol si totiž ministerstvu školství stěžují na zhoršenou mluvu dětí. Úřad i kantoři proto doporučují, aby se školky zaměřily více na logopedickou prevenci.
Vedení mateřských škol by v příštím školním roce mělo dát větší důraz na logopedickou prevenci u dětí. Tak to doporučuje ministerstvo školství ve svém materiálu na další rok. Pedagogové by se také měli u předškoláků soustředit na rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti.