Počet dětí, které jsou naočkovány proti spalničkám, podle odborníků v posledních letech výrazně klesla. Proti šíření této nemoci, na kterou se umírá, tak již očkování nezabírá.
Uvedla to místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hana Cabrnochová, spolu s jejími kolegy. Spalničky se podle expertů nemohou v populací rozšiřovat, pokud je proočkováno proti nim alespoň 95 procent dětí ve věku do tří let.
Předloni se číslo výrazně snížilo. Očkovaných bylo podle České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně pouze 84 procent dětí.
Počet očkovaných dětí podle odborníků výrazně klesá. Ilustrační foto
Za letošní rok (do poloviny února) eviduje Státní zdravotní ústav na 93 případů spalniček. Jde o výrazný vzestup ve srovnání s loňským rokem, kdy jich za celých 12 měsíců bylo 207. Je velmi pravděpodobné, že letošní počet onemocnění spalničkami loňské období výrazně překoná.
“Je tady zcela zřejmý trend poklesu proočkovanosti v případě tohoto závažného onemocnění (spalniček). Důsledkem toho mimo jiné je, že se znovu začínáme setkávat s touto nemocí, když jsme se domnívali, že se v ČR už vyskytovat nebude.”
Hana Cabrnochová, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP)
Nejvíce nemocných v Praze
Nejvíc pacientů bylo letos podle ČTK v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích. Mezi nemocnými je sedm dětí do jednoho roku a 11 dětí od roku do čtyř let. Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je odmítání očkování.
Před 12 lety mělo očkování proti spalničkám asi 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. V roce 2013 proočkovanost dosahovala necelých 89 procent. Do roku 2017 klesla pod 84 procent. Zatímco v roce 2011 vakcínu dostalo 90 procent dvouletých dětí, v roce 2014 to byly tři čtvrtiny.
ČTĚTE TAKÉ: Proti nakažlivým spalničkám není léku
Očkování někteří rodiče odmítají
Před očkováním a jeho nepříznivými zdravotními důsledky varují někteří rodiče spolu s vybranými lékaři. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové jde však o omyl.
Rodiče podle ní už průběh spalniček a dalších chorob, před kterými chrání očkování, neznají a spíše než ochraně dětí před těmito nemocemi se věnují tomu, jaké případné následky na nich může zanechat očkování.
Alena Šebková přitom odmítla tvrzení, že by spalničky byly běžné onemocnění. Podle ní by lidé měli k očkování přistupovat věcně a “nepodléhat dojmologii”. Spalničky představují vážnou nemoc, na kterou se umírá, dodala její kolegyně Hana Cabrnochová.
Výskyt nežádoucích účinků experti přiznávají. Je však podle nich vzácný. Ze 400 000 hexavakcín a 200 000 vakcín proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv v roce 2016 necelých tisíc případů, v nichž se projevily nechtěné vedlejší projevy očkování.
Vyhubená choroba opět útočí
Spalničky vypadají jako nachlazení s vyrážkou, ale jsou mnohem zákeřnější. Vysoce nakažlivá nemoc, kterou jsme díky očkování v poslední době téměř neznali, se znovu šíří. Za letošní rok jsou evidovány již stovky případů spalniček. I když očkování proti nim patří mezi povinná, výskyt této nemoci není v posledních letech ojedinělý. Očkovací látka je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím. K zajištění kolektivní imunity je podle odborníků nutná proočkovanost nad 95 procenty. Současná je asi 90 procent. A spalničky se šíří.
Mohou za to především dva faktory – odmítání očkování částí populace a fakt, že ochranné protilátky po více než dvaceti letech u řady očkovaných lidí mizí.
Vysoce nakažlivá nemoc, kterou jsme díky očkování v poslední době téměř neznali, se znovu šíří. Za letošní rok jsou evidovány již stovky případů spalniček. I když očkování proti nim patří mezi povinná, výskyt této nemoci není v posledních letech ojedinělý.
Očkovací látka je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím. K zajištění kolektivní imunity je podle odborníků nutná proočkovanost nad 95 procenty. Současná je asi 90 procent. A spalničky se šíří.
Mohou za to především dva faktory – odmítání očkování částí populace a fakt, že ochranné protilátky po více než dvaceti letech u řady očkovaných lidí mizí. Nemoc způsobují viry a začíná podobně jako nachlazení – horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek.
V ústech se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím, po několika dnech červená vyrážka, která začíná vzadu na krku a šíří se na obličej, břicho i končetiny.
„Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se šíří kapénkami, vzduchem nebo přímým kontaktem s nemocným. Onemocnění se projeví asi 10 až 12 dní po nákaze,“ upozorňuje Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří.
Průběh spalničkového onemocnění se mnohdy jeví poměrně banálně. Jeho nebezpečí však tkví v komplikacích, které se objevují až u třiceti procent případů. „Mohou to být kožní hnisavé infekce, infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí, nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. V ohrožení jsou zejména děti do pěti let a dospělí nad dvacet let,“ varuje Petr Podroužek.
To, zda máte v krvi dostatek protilátek, se zjistí z laboratorních testů.
„VEUC Laboratořích provádíme běžně vyšetření IgG protilátek, které nám značí již dříve prodělané onemocnění nebo ochranné protilátky po očkování vakcínou,“ říká Jaroslava Kalaninová, vedoucí oddělení imunologie EUC Laboratoří.
„Naše výsledky bohužel ukazují častý nedostatek nebo pokles hladiny ochranných IgG protilátek v populaci. IgM protilátky ukazují na akutní infekci a v takovém případě je vzorek pacienta v souladu s legislativou odesílán k potvrzení Národní referenční laboratoří SZÚ,“ uzavírá imunoložka.
Foto popis| Komplikace nastávají až u třiceti procent případů spalniček.
Zdroj: Regionalni mutace| Metro – Praha
Spalničky se znovu šíří, hlavně kvůli zanedbávání očkování. Nejhorší situace je na Ostravsku a v Praze
Zdravotníci by měli být vyšetřeni na protilátky a případně naočkováni. „Bohužel systém neřeší, kdo to zaplatí. Pravděpodobně to půjde na vrub jednotlivců nebo daného zdravotnického zařízení,“ řekl Gebauer. Podle něj je ale lepší obětovat náklady v řádech stovek korun, než přijít o zaměstnance.
„Jeden nemocný může nakazit až 18 dalších lidí kolem sebe, kdežto při chřipce jeden nemocný nakazí maximálně čtyři lidi,“ podotkl Gebauer. Podle něj by se opatření mělo primárně týkat hlavně zdravotníků na centrálních a urgentních příjmech, pohotovostech či dětských odděleních, tedy tam, kde je provoz největší.
Karanténa i pro blízké
Podle aktuálních statistik se letos spalničkami v kraji nakazilo deset lidí, mezi nimi čtyři děti. Nejstaršímu nakaženému je 56 let. Už v minulém týdnu začala rozsáhlá protiepidemická opatření.
Kvůli vysoké nakažlivosti byla například nařízena karanténa lidem, kteří byli s nemocnými v kontaktu.
Nejde pouze o osoby blízké, ale i o zdravotnické pracovníky, kteří s nakaženými byli v intenzivnějším styku.
Podle Gebauera jsou už nyní ve zdravotnických zařízeních letáky s informacemi o spalničkách, včetně jejich projevu. Lidé s příznaky spalniček by se měli držet stranou od dalších lidí. Návštěva praktika není nutná, ideální je podle náměstka v případě podezření zavolat sanitku, která nemocného převeze na infekční oddělení.
Přestože mezi nemocnými zatím převládají dospělí, hygienici evidují i případy u dětí, které zatím kvůli nízkému věku nemohly být očkovány. Právě očkování je přitom nejúčinnější prevencí proti onemocnění, jež se šíří kapénkami a nepřímo kontaminovanými předměty. Hygienici tak znovu apelovali na rodiče, aby s očkováním neotáleli a dostavili se k dětským lékařům včas.
Fakta
- Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
- Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
- Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
- Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
- Zdroj: ČTK
Na infekčním oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě leželo v minulých dnech se spalničkami několik lidí. Stále tam zůstává i dítě, kterému ještě není ani rok. Právě děti do dvou let jsou z pohledu průběhu nemoci i jejích následků nejohroženější skupinou.
„Zůstávají ve vysokém riziku rozvoje spalničkového zápalu mozku, který se rozvine třeba až za 15 let po onemocnění,“ vysvětluje Lenka Petroušová, zástupkyně přednosty Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě. Zápal mozku přitom znamená jistou smrt.
Riziková je nemoc ale pro všechny. U jednoho z pěti pacientů se objeví závažné komplikace, mnohdy pak potřebují hospitalizaci. Podle lékařů hrozí infekce ucha, zápal plic, poškození rohovky i už zmíněný zánět mozku. Zhruba jeden člověk z tisíce v důsledku onemocnění zemře.
Jen za leden čtyřicítka nových případů
Výskyt spalniček v posledních letech narůstá. Před deseti lety to byly jednotky případů, v roce 2010 dokonce žádný. Zlom nastal před pěti lety, kdy onemocnělo přes 220 lidí, což je zatím nejvíc. Letos, tedy za necelý jeden měsíc, se v celém Česku objevila čtyřicítka nových případů.
„Už jsou uzavřená data za rok 2018, kdy jsme měli 207 případů. Což je jen o něco málo méně než v roce 2014,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. Tato epidemická vlna pokračuje i letos.
Spalničky jsou vážné onemocnění, varují lékaři. Proočkovanost stále klesá, nemoc se nyní může šířit
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: nemoc očkování spalničky vakcína vakcinace Česká lékařská společnost
Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček.
Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích. Mezi nemocnými je sedm dětí do jednoho roku a 11 dětí od roku do čtyř let.
Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je odmítání očkování.
Za minulý týden dalších 14 případů. Počet nakažených spalničkami od začátku roku vzrostl na 65
Číst článek
„Je tady zcela zřejmý trend poklesu proočkovanosti v případě tohoto závažného onemocnění (spalniček). Důsledkem toho mimo jiné je, že se znovu začínáme setkávat s touto nemocí, když jsme se domnívali, že se v ČR už vyskytovat nebude,“ řekla Cabrnochová.
V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. V roce 2013 proočkovanost dosahovala necelých 89 procent. Do roku 2017 klesla pod 84 procent. Zatímco v roce 2011 vakcínu dostalo 90 procent dvouletých dětí, v roce 2014 to byly tři čtvrtiny.
„Ochranná hranice (očkování) je kolem 95 procent. My jsme pod touto hranicí,“ dodala Cabrnochová. Podotkla, že spalničky představují vážnou nemoc, na kterou se umírá.
Že je v České republice proočkovanost nižší než 95 procent potvrzují i odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF). Nezaznamenaly však takový pokles, který popisuje Cabrnochová.
Podle organizací byla proočkovanost dětí v roce 2017 na 90 procentech, rok předtím na 93 procentech, v roce 2015 dokonce na 99 procentech a v roce 2014 činila 96 procent.
Někteří rodiče odmítají nechat své potomky očkovat. Poukazují na nepříznivé vedlejší účinky. Proti vakcínám se stavějí i někteří lékaři.
Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové očkování zajišťuje ochranu dítěti i ostatním, posiluje tedy takzvanou kolektivní imunitu.
Návrat dávných nemocí
„Říká se, že se očkování stalo obětí vlastního úspěchu. Díky proočkovanosti se nikdo z dnešních rodičů s ničím závažným nesetkal. Rodiče tyto choroby už neznají, tím pádem pro ně do popředí vstupují nežádoucí účinky,“ míní dětská lékařka. Odmítá názor, že by spalničky byly běžné onemocnění. Podle ní by lidé měli k očkování přistupovat racionálně a „nepodléhat dojmologii“.
Podle vedoucího katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Milana Trojánka se lékaři v praxi stále častěji setkávají s chorobami, které už desetiletí nevídali. Důvodem je podle něj právě „odmítání výdobytků“ medicíny.
Výskyt nežádoucích účinků odborníci připouštějí. Podle nich je ve srovnání s počet očkovaných ale vzácný a v roce 2016 evidoval Státní ústav pro kontrolu léčiv při použití 400 tisíc hexavakcín a 200 tisíc vakcín proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám 983 případů nežádoucích účinků.
Státní školky neočkované děti nepřijímají. Podle připravovaného návrhu by je neměly brát ani dětské skupiny.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Spalničky se znovu objevují v Česku. Na vině jsou odpůrci očkování i liknavost státu
Poslední zprávy ohledně vývoje právě probíhající epidemie spalniček v Praze nejsou zrovna povzbudivé. Největší zdravotnické zařízení v Česku, Fakultní nemocnice Motol, muselo uzavřít lůžkovou část urgentního příjmů, protože je nutné izolovat zaměstnance po kontaktu se spalničkami. Jeden se nakazil a další, kteří s ním byli v kontaktu, musí do izolace.
Problémy musí řešit také Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, kvůli kontaktu se spalničkami je nyní izolováno 18 pracovníků. Jen pro upřesnění, očkování proti spalničkám není pro zdravotníky povinné a je na jejich rozhodnutí, zda se případně nechají (pře)očkovat či nikoliv. Výjimku tvoří pouze pracovníci na infekčních a venerologických odděleních.
Podrobnosti k situaci ve Fakultní nemocnici Motol najdete zde. Česko v současnosti registruje 88 případů nakažení spalničkami, z toho 59 připadá právě na Prahu. Navíc lze očekávat, že se objeví další nemocní. Už jen proto, že spalničky jsou vysoce infekční a potřebnou ochranu v podobě očkování dvěma dávkami očkování má stále méně osob.
Znamená to snad, že se máme smířit s návratem onemocnění, které se v Česku téměř nevyskytovalo?
Příčin toho, proč jsou spalničky zpátky, je hned několik. Od neinformovanosti veřejnosti o tom, co tato infekce způsobuje a jak závažná může být, přes setrvalý pokles proočkovanosti populace či šíření mýtů o očkování samotném, až po skutečnost, že český stát příliš nepracuje s tím, jak zvýšit zdravotní gramotnost obyvatelstva.
Spalničky nejsou „běžná dětská nemoc“
Skutečnost, že spalničky byly v posledních letech velmi vzácné, znamená také to, že si řada lidí pod tímto označení není schopna vybavit nic konkrétnějšího. Mnohdy věří tomu, že se jedná „běžnou dětskou nemoc“, kterou je lepší prodělat.
Zdrojem těchto nepravdivých informací je mimo jiné i občanské sdružení Rozalio, které na svém webu mimo jiné tvrdí, že „více než 85 procent dětí, u kterých dojde ke komplikacím při onemocnění spalničkami, má celkový nedostatečný stav výživy a špatné sociální podmínky“.
Představa, že se stačí o děti dostatečně starat, a spalničky pro ně nebudou nebezpečné, je však liché.
Spalničky nejsou banální onemocnění. Z pohledu statistik European Centre for Disease Prevention and Control: Pokud onemocní 100 osob, pak se u sedmi až devíti dětských pacientů objeví infekce uší, která může vést a ke ztrátě sluchu, a u jednoho až šesti pacientů dojde k zápalu plic, což je nejčastější příčina úmrtí u malých dětí.
U jednoho z 1000 nemocných infekce napadne mozek a rozvine se encefalitida, jež může vést k nevratnému mentálnímu poškození dítěte. Jeden z 1000 nemocných pak v důsledku infekce spalničkami zemře.
Vedle toho může dojít k rozvoji velmi závažné komplikace označované jako subakutní sklerotizující panencefalitida, při níž spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte, až nakonec dojde k úmrtí. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby.
Pokud onemocní spalničkami kojenec, je výskyt této komplikace 1:600 nemocných. Podrobněji k subakutní sklerotizující panencefalitidě zde. Nejzranitelnější skupinou jsou pak novorozenci a kojenci, kteří vzhledem ke svému věku ještě nemohou být očkováni: „V této skupině je daleko pravděpodobnější těžký průběh ve smyslu encefalitidy.
To také znamená zvýšení rizika získaných postižení, jako je hluchota nebo postižení centrálního nervového systému,“ popisuje Lumír Kantor, primář Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc a také člen výboru České neonatologické společnosti ČLS JEP.
Nicméně statistiky jsou pro řadu lidí příliš neosobní. Osobní zkušenost se spalničkami měl i britský spisovatel Roald Dahl, který dal světu knihy jako Karlík a továrna na čokoládu, Obr Dobr nebo třeba Fantastický pan Lišák. „Dosud není všeobecně uznáváno, že spalničky jsou nebezpečná nemoc. Věřte mi, jsou.
Podle mého názoru rodiče, kteří odmítají své děti očkovat, ohrožují životy svých dětí,“ byl přesvědčený spisovatel, jehož sedmiletá dcera Olivia zemřela na spalničky. Stalo se tak v roce 1962. Vakcína proti spalničkám byla patentována o rok později.
Plošně se pak proti této infekční chorobě začalo očkovat na konci šedesátých let. Více zde.
Avšak zpět do české současnosti. V loňském roce spalničkami onemocnělo podle údajů Státního zdravotního ústavu 146 osob, kdy se naprostá většina případů objevila během epidemie spalniček na Ostravsku.
Od února do června 2017 bylo na Klinice infekčního lékařství hospitalizováno kvůli této infekci 95 pacientů, z toho 38 dětí ve věku od 3 měsíců do 16 let. „Průměrná doba hospitalizace byla 5,4 dnů (3–11 dnů), na jednotce intenzivní péče bylo hospitalizováno 8 dětí (21 procent).
Nejčastějšími komplikacemi byla gastroenteritida (13 procent) a pneumonie (10 procent). Pneumonie byly závažné s nutností oxygenoterapie.
Infuzní rehydratace byla nutná u 50 procent dětí, antibiotika pro bakteriální superinfekci byla podána u 34 procent dětí,“ konstatuje článek Spalničky v dětském věku – zkušenost z epidemie na Ostravsku v roce 2017, který byl nedávno publikován v odborném žurnálu Česko-slovenská pediatrie.
Z těchto 38 hospitalizovaných dětí proti spalničkám nebylo očkováno 34. Všech osm dětí, které musely být přijaty na jednotku intenzivní péče, nebylo očkováno. Článek současně konstatuje, že průběh onemocnění byl u očkovaných dětí mírný a často bylo onemocnění diagnostikováno až na základě epidemiologických souvislostí. „Epidemie na Ostravsku potvrdila trvající závažnost spalniček i v současnosti,“ shrnuje odborný text.
Očkování proti spalničkám funguje, ale je nutná 95 procentní proočkovanost
Právě skutečnost, že spalničky jsou závažné infekční onemocnění spojené s řadou komplikací, je důvodem, proč se proti nim očkuje. Proti spalničkám navíc neexistuje lék, je možné léčit pouze příznaky onemocnění. Samotné očkování se v Česku provádí od roku 1969, nicméně potřebné dvě dávky vakcíny se podávají od roku 1975.
Část dospělých proti spalničkám v dětství očkována nebyla vůbec, nebo nedostatečně, ani onemocnění neprodělali. Navíc po několika desítkách let efekt očkování „vyvane“, tedy slábne. I tak ale byla situace v Česku poměrně dobrá.
„Vysoká proočkovanost obyvatel proti spalničkám, které bylo v České republice po mnoho let dosahováno, dosud umožňovala udržovat status země s přerušeným šířením onemocnění,“ shrnul Státní zdravotní ústav v loňské zprávě Spalničky – význam onemocnění a aktuální situace v Evropě.
Bohužel v roce 2015 poprvé klesla proočkovanost dvěma dávkami vakcíny v Česku pod kritickou hranici 95 procent, konkrétně byla 93,46 procent. „Nepříznivá epidemiologická situace v Evropě by při snižující se úrovni proočkovanosti české populace mohla vést k opětovnému nárůstu onemocnění spalničkami v ČR,“ upozorňovala zpráva.
Podle informací ministerstva zdravotnictví je v současnosti proočkovanost české populace okolo 90 procent. Hygienická stanice hl. m. Prahy však uvádí ještě pesimističtější čísla. U dětí ročníku narození 2010 dosáhla proočkovanost dvěma dávkami 88,7 procent, u ročníku 2011 80,3 procent a u ročníku 2012 dokonce jen 73,6 procent.
„Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Šíří se velmi snadno vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami nebo bezprostředně kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. K šíření onemocnění napomáhají i neočkované osoby.
Ideální pro dosažení kolektivní imunity je minimálně 95 procentní proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám. Poklesne-li proočkovanost a dojde-li k nahromadění neočkovaných osob v určitém kolektivu nebo regionu, vznikají vhodné podmínky pro šíření viru spalniček v populaci,“ říká hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Nyní jsme tak v situaci, kdy spalničky mají dostatečně dobré podmínky proto, aby se mohly šířit.
Pokles proočkovanosti je něco, co zažívají i další evropské země, které se potýkají s epidemiemi spalniček. Podle údajů European Centre for Disease Prevention and Control v Evropě mezi začátkem března 2017 a koncem února 2018 onemocnělo spalničkami 14 813 osob. Z toho 35 procent nemocných připadalo na děti mladší pěti let.
Pokud byl u nemocných znám vakcinační status, tak 86 procent případů onemocnění připadalo na neočkované osoby.
„Aby bylo dosaženo eliminace onemocnění a ochrany těch, kteří jsou nejvíce ohroženi komplikacemi spalniček, včetně možného úmrtí, jako jsou kojenci, je nutné dosáhnout a udržet pokrytí 95 procentní populace očkované dvěma dávkami,“ upozorňuje ECDC. Jenže proočkovanost populace je pod touto kritickou hranicí ve 22 z 29 evropských států.
Situace už došla tak daleko, že americký úřad Centres for Diseases Control a Prevention doporučuje občanům USA, kteří spalničky neprodělali nebo nebyli v dětství dostatečně očkování, aby se před cestou do Evropy nechali očkovat. Podrobněji zde.
Lži o očkování se šíří a stát je ignoruje
Očkování: objev, který za půl století zachránil miliony životů
Dnes si málokdo umí představit, s jakými
nemocemi bojovalo lidstvo před objevem očkování. Záškrt, tetanus, černý kašel a
spalničky patřily v naší zemi k nejčastějším příčinám úmrtí malých
dětí.Tisíce jich zemřely nebo si nesly celoživotní následky po prodělání
dětské obrny.
Tu se povedlo v Československu jako v jedné
z prvních zemí na světě zcela vymýtit po zavedení povinného očkování
v roce 1958 a do dneška nebyl zaznamenán žádný nový případ této nebezpečné
infekční nemoci. Očkování se stalo převratným medicínským objevem, který
zabránil smrtelným epidemiím.
Odhaduje se, že ročně zachrání život více než 2 milionům
dětí.
Povinné očkování dětí
patřilo k základní prevenci a jeho význam nebyl dlouhé roky nijak zpochybňován.
V posledních letech se ale objevuje řada mýtů a polopravd, kterým média
věnují značný prostor.
Mnozí rodiče se těmito informacemi nechávají ovlivnit a odmítají
své dítě nechat očkovat s tím, že za jeho zdraví odpovídají pouze oni sami.
Nejčastějšími argumenty bývá obava z vedlejších účinků vakcín v kombinaci
s tvrzením, že proti některým nemocem je očkování zbytečné, protože jejich
léčba je snadná a v zemích s vysokou životní úrovní se již v podstatě
nevyskytují.
Většina nemocí,
kterým lze pomocí očkování úspěšně předejít, však patří mezi závažné až život
ohrožující. Příkladem je tetanus, záškrt, černý kašel nebo spalničky, o kterých
se v poslední době mluví nejčastěji.
„I když se mnoho nemocí u nás již téměř
nevyskytuje, stále dostupnější cestování za exotikou nebo též migrace lidí
zvyšují riziko opětovného zavlečení těchto nemocí. Kupříkladu
zdrojem epidemie spalniček v roce 2014, při níž onemocnělo celkem 221
lidí, byl muž, který si nemoc přivezl z cesty do Indie.
Předpokládá se
též, že současná epidemie spalniček se k nám dostala z Ukrajiny, kde
je proočkovanost dvěma dávkami vakcíny děsivě nízká – pouhých 31 %,“ vysvětluje MUDr. Radomíra
Limberková ze Státního zdravotního ústavu.
Kolektivní imunita chrání ty nejzranitelnější
I přesto, že odpůrců
očkování je u nás menšina, důsledky jejich rozhodnutí neseme všichni. Kvůli odmítání
nebo odsouvání povinného očkování totiž postupně dochází ke snižování
proočkovanosti populace, a tím také ke snižování tzv. kolektivní imunity. Osoby,
které z různých důvodů nemohou být očkovány, tj. např.
lidé
s poruchou imunity, závažným onemocněním nebo ještě nenaočkované děti, se
tak stávají ohroženějšími. Zároveň se vytvářejí lepší podmínky pro šíření
nemocí, které se u nás léta neobjevovaly.Riziko rychlého šíření
těchto infekcí dokazují i počty lidí, které může jeden nemocný nakazit.
V případě spalniček nebo černého kašle to může být 17 až 18 lidí.
Míru
proočkovanosti k udržení zmíněné kolektivní imunity udává u jednotlivých
onemocnění různě vysoké procento, které se pohybuje mezi 85 a 95 %.První
pokles pod tuto hranici byl v České republice zaznamenán v roce 2015
a od té doby stále klesá – například v případě spalniček, příušnic a zarděnek.
Přitom
ještě v roce 2007 byla hladina proočkovanosti proti těmto nemocem na
úrovni 98 %. V posledních letech se pohybuje celorepublikově už jen kolem
83 %, nejnižší je v Praze.
Návrat nebezpečných nemocí
Ve státech, kde
z různých důvodů – od ekonomických až po dezinformační kampaně – došlo ke snížení
kolektivní imunity, se rozvinuly epidemie těchto onemocnění s mnoha
úmrtími.
Příkladem jsou epidemie černého kašle ve Velké Británii či dětské
obrny v Holandsku, nebo epidemie záškrtu v Rusku v 90. letech
minulého století, kdy už se zdálo, že vymýcení této nemoci je na dosah.
Přesto
následkem rozpadu Sovětského svazu, velké migrace, nedůvěry lidí
k očkování i nedostatku vakcín došlo k více jak 50 000 případům
záškrtu.
Světová zdravotnická
organizace (WHO) dokonce v letošním roce zařadila odmítání očkování mezi
deset největších zdravotních hrozeb, a to vedle nemocí jako jsou HIV, ebola
nebo horečka dengue.Podle WHO zachrání očkování dva až tři miliony
životů ročně. U nás je to podle odhadů asi 500 dětí, které by bez očkování
nemocem podlehly, a dalších 150 000, jež by onemocněly.
Situace v České republice
V České
republice se v současnosti povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě
B, onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae typu b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím.
Povinnost očkovat je u nás tzv. nepřímá. V praxi to znamená, že
nenaočkované děti nejsou například přijaty do dětských kolektivů.
Očkovací povinnost vysvětluje
ministerstvo zdravotnictví ochranou zdraví celé společnosti.Proočkovanost
dětí hexavakcínou obecně se v ČR drží na vysoké úrovni, díky čemuž se
závažná onemocnění u nás vyskytují buď ojediněle, nebo vůbec. Klesne-li však
proočkovanost pod potřebnou hranici, nemoci se mohou v populaci opět šířit
– viz nedávná epidemie spalniček, která zasáhla i ČR.
Cynický byznys
ANTIVAX
Odpůrci očkování
používají prvky drsné propagandy. Opírají se o vyvrácené teorie tvrdící, že
očkování způsobuje autismus, alergie a další onemocnění.
Využijí jakýkoliv
podnět pro vyvolání strachu, který přirozeně každý rodič o své dítě má. Ten
zneužijí pro podporu vlastního byznysu.
Navíc odpírání očkování zapadá do
dnešního trendu, kdy vše musí být bio, eko, přírodní a free, což očkování tak
nějak není.
Jenže lidé
ztělesňující ANTIVAX (postoj proti očkování) nenesou jakoukoliv odpovědnost za
to, co tvrdí a hájí si v prvé řadě vlastní byznys. Praktická lékařka MUDr.
Ludmila Eleková o tom ví své, její homeopatická péče a biorezonanční seance
stojí pacienty tisíce korun.
Dalším výrazným odpůrcem povinného očkování je právnička
Zuzana Candigliota, lidem, kteří mámení ANTIVAX hnutí podlehnou přijdou její advokátní
služby vhod.
Jak moc je tento byznys založený na lidském cynizmu dokládá sama Candigliota:
„Určitě budu poškozovat vlastní dítě, aby nějaké nemocné dítě, které nezvládne
stejně tak obyčejnou chřipku, možná přežilo o pár let déle. Pěkné citové
vydírání. Nechcete si vynucovat i darování ledviny pro chudáky nemocné děti?“