Proktitida (zánět konečníku) – příznaky, příčiny a léčba

Zánět tlustého střeva neboli ulcerózní kolitida se řadí mezi nespecifické střevní záněty – to znamená, že příčiny zánětu nejsou zatím prokázané. Jedná se o onemocnění způsobující zánět sliznice tlustého střeva a konečníku.

Označuje se jako vředový zánět tlustého střeva, protože ho často doprovází vznik vředů. Nemoc probíhá ve střídavých fázích – fáze bez příznaků a aktivační fáze onemocnění.

Zánět tlustého střeva postihuje více ženy, pacienti jsou nejčastěji ve věku 20 až 40 let a později mezi 50 a 80 lety. 

Příčiny onemocnění

Konkrétní příčina vzniku zánětu tlustého střeva není známá. Za rizikové faktory se považují:

• nevhodná strava,
• kouření,
• stres, napětí
• dědičné dispozice,
• oslabená imunita,
• zátěž antibiotiky.

Příznaky zánětu tlustého střeva

Zánět se zpočátku projevuje lehčími příznaky jako průjem, ve kterém se objevuje krev a hlen. Projevy nemoci přicházejí zpravidla postupně. V některých případech je průběh nemoci bouřlivý. Mezi nejtypičtější příznaky doprovázející zánět tlustého střeva patří:

• průjem s příměsí krve a hlenu
• bolest a krvácení z konečníku
• křečové bolesti břicha
• nevolnost
• ztráta chuti k jídlu
• zvýšená teplota
• úbytek na váze

Příznaky zánětu mohou být i mimostřevní, mezi takové patří například zánět očí, zánět a otoky kloubů, afty, vyrážky a chudokrevnost. 

Prevence onemocnění

Vzhledem k tomu, že příčiny zánětu nejsou známé, tak preventivní opatření mají spíše obecný charakter. K předejití nemoci dodržujte pravidla zdravého životního stylu a zdravé výživy. Obecně platí – posilujte svou obranyschopnost, stravujte se zdravě a omezte ve svém životě psychický stres. 

Diagnostika

Při podezření na zánět tlustého střeva vás lékař pošle na vyšetření: 

• vyšetření stolice,
• vyšetření krve,
• kolonoskopie – lékař prohlédne celé tlusté střevo endoskopem, který se zavádí přes konečník,
• RTG nebo CT břicha.

Léčba zánětu tlustého střeva

Léčba zánětu tlustého střeva se zaměřuje na zmírnění projevů onemocnění. V těžších případech je nutný chirurgický zákrok, kde dochází k odstranění celého tlustého střeva nebo jeho části. 

Způsoby léčebných postupů:

• dieta,
• léčba medikamenty – užívají se protizánětlivé léky a léky na podporu imunity,
• chirurgický zákrok.

Psychický stres negativně ovlivňuje průběh nemoci. Snažte se být, co nejvíce v klidu a odpočívejte. 

Dieta

Dodržujte dietní opatření, která si nastavíte s lékařem. Dieta je uzpůsobena tak, aby byla dobře stravitelná a nenadýmala vás. Důležitý je dostatečný přísun tekutin – popíjejte neperlivé minerální vody, silně zředěné ovocné šťávy a slabé čaje.

Nevhodné je pití kávy, silného čaje a energetických nápojů. Vylučte ze svého jídelníčku laktózu. Zeleninu jezte pouze tepelně upravenou. Vynechejte dráždivá kořeněná jídla. Ovoce vždy zbavte slupek. Správná životospráva je základem pro to, aby vám bylo lépe.
Obnovte správnou funkci střevní mikroflóry pomocí probiotik.

Podpořte svou obranyschopnost s doplňky stravy na imunitu. 

Pomoc pacientům

Při podezření na zánět tlustého střeva, určitě neváhejte a navštivte svého lékaře. V České republice existuje od roku 2008 organizace Pacienti IBD z.s., která pomáhá, sdružuje a edukuje pacienty s idiopatickými střevními záněty (Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou).

Vydává odborné publikace a brožury, pořádá vzdělávací semináře, neformální setkání a konference. Zdarma nabízí pro pacienty s IBD odborné online poradny; právní, výživovou a gastroenterologickou. Provozuje online mapu veřejných toalet WC kompas a pacientům vydává tzv.

WC kartu jejíž předložení jim pomůže s rychlejším zpřístupněním veřejných i neveřejných toalet.

Zdravá výživa

Ulcerózní kolitida – jednotlivé typy, příznaky a léčba

Ulcerózní kolitida neboli idiopatická proktokolitida je autoimunitní typ zánětu trávicí trubice.

Patří do skupiny idiopatických střevních zánětů, což jsou chronická onemocnění, která zasahují různé části trávicí trubice.

Ulcerózní kolitida obvykle začíná postižením konečníku a následně se šíří v tlustém střevě. Poškozuje střevní sliznici a způsobuje vředy, které mohou vylučovat krev a hnis.

Ulcerózní kolitida je poměrně vzácná, v České republice na 100 000 obyvatel připadá zhruba 45 případů tohoto onemocnění. Nemoc obvykle propuká ve věku 20–40 let, ale častá je také u pacientů mezi 50. a 80. rokem života. Ženy bývají postiženy o něco častěji než muži, ulcerózní kolitida se ale objevuje také u dětí.

Společně s Crohnovou nemocí patří ulcerózní kolitida mezi tzv. nespecifické střevní záněty. Někdy bývá označována jako civilizační nemoc, protože její výskyt je vázán na vyspělost jednotlivých států. V chudých zemích se téměř nevyskytuje, čím je ale země vyspělejší, tím případů ulcerózní kolitidy přibývá.

Typy ulcerózní kolitidy

Jelikož se rozsah postižení u jednotlivých pacientů liší, lékaři rozeznávají různé druhy kolitidy. Dělení je založeno na tom, jak velká část střeva je postižena.

• Pankolitida – postižení celého tračníku, nejhorší forma onemocnění
• Subtotální forma – je postižen tračník od konečníku až po slezinné ohbí
• Levostranná forma – je postižen tračník od konečníku po jaterní ohbí
• Proktosigmoiditida – je postižen konečník a esovitý tračník
• Proktitida – je postižen pouze konečník

U některých pacientů může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva, protože se do něj obsah tračníku dostává přes chlopeň.

Příčiny onemocnění

Příčina vzniku střevní kolitidy prozatím není přesně známá, což také napovídá název idiopatická proktokolitida (idiopatický = vzniklý z neznámé příčiny). Předpokládá se ovšem, že na vzniku se podílí více faktorů, mezi které patří dědičnost, některá infekční onemocnění, kouření či porucha imunitního slizničního systému.

Podle některých teorií má na vzniku ulcerózní kolitidy podíl také nevhodná strava, častěji tímto onemocněním totiž trpí lidé, jejichž jídelníček obsahuje mnoho masa, vajec a čokolády. Více ohroženi jsou také lidé trpící velkým psychickým stresem.

Příznaky ulcerózní kolitidy

Zánětlivé změny na střevní sliznici mohou způsobovat bolesti, časté vyprazdňování a v některých případech také průjem. Na místech, kde je sliznice porušena, se mohou tvořit vředy, které vylučují hnis a krev. Pacient může mít také neustálé nutkání na stolici, ale z těla odchází pouze malé množství, často však s hlenem a krví.

Hlavní příznaky:

Protože jsou střevní buňky podobné buňkám jiných orgánů, kromě trávicího traktu postihují nespecifické střevní záněty nejen samotné střevo, ale také další tkáně. Mimostřevní symptomy mohou navíc na střevní kolitidu upozornit jako první. Patří k nim:

• Bolesti kloubů
• Zánět žlučových cest
• Postižení oka – záněty rohovky a duhovky
• Afty
• Kožní vyrážky

Kolitida střev je autoimunitní zánět, což znamená, že imunitní buňky napadají a poškozují vlastní tkáně. Onemocnění navíc probíhá chronicky, střídají se klidná a bezpříznaková období s etapami vzplanutí nemoci. U některých pacientů se za celý život vyskytne pouze jediná ataka kolitidy, jiní pociťují nepříjemné příznaky neustále.

Diagnostika ulcerózní kolitidy

Ke zjištění, zda pacient trpí kolitidou střev, a k vyloučení bakteriální, virové nebo parazitární infekce slouží vyšetření stolice. Pomocí testu na okultní krvácení lékaři zjišťují přítomnost skrytého krvácení ve stolici. Pro doplnění diagnostiky se využívá také vyšetření krve, které může kromě zánětu odhalit také chudokrevnost či nedostatek minerálů.

Důležité je také endoskopické vyšetření neboli kolonoskopie, které lékařům umožňuje zkontrolovat vnitřek střeva. Co se týče zobrazovacích metod, využívá se rentgen s kontrastní látkou nebo CT vyšetření.

Léčba ulcerózní kolitidy

Léčba střevní kolitidy se odvíjí především od toho, v jaké fázi je onemocnění odhaleno. Léčba se zaměřuje především na zvládnutí zánětu, v období remise je pak nutné věnovat se prevenci. Léky jsou dostupné ve formě tablet čípků či klyzmat. Nejčastěji se předepisují:

• Aminosalicyláty (například sulfasalazin nebo mesalazin)
• Kortikoidy
• Imunosupresiva potlačující nadměrnou reakci imunitního systému
• Protiprůjmové léky
• Antibiotika

Důležitou roli při léčbě ulcerózní kolitidy hraje také speciální dieta. Pacienti musí změnit jídelníček a zařadit do něj vhodné potraviny.

Strava by měla být vyvážená s dostatečným obsahem železa a vápníku.

Nemocným se doporučuje také dodržovat pravidelný pitný režim, vyzkoušet probiotika pro zlepšení trávení a do jídelníčku zařadit mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy.

V některých těžších případech je nutný chirurgický zákrok. Lékaři odstraní celé tlusté střevo a z tenkého střeva vytvoří nový konečník. Tato operace je však obrovským zásahem do pacientova organismu.

Ulcerózní kolitida a biologická léčba

Pokud pacienti nereagují dobře na běžnou léčbu nebo jsou příznaky onemocnění příliš silné, nabízí se také biologická léčba. Tato metoda je velice účinná, protože tlumí specifická místa zánětu. V České republice se pro léčbu ulcerózní kolitidy využívá infliximab, což je monoklonální protilátka, která se nemocným podává nitrožilní infuzí.

Domácí léčba a babské rady

Co se týče bylinek, při krvácení střeva mohou pomoci kontryhel žlutozelený, kokoška či zlatobýl. Pro posílení činnosti střev můžete vyzkoušet také borůvky, čaj z ostružinových listů nebo lněný olej.

Pro pacienty, kteří preferují přírodní léčbu ulcerózní kolitidy, je novinkou tzv. helmintická terapie. Při této alternativní léčbě kolitidy střev jsou nemocným aplikována vajíčka červů tenkohlavce prasečího. Tito červi pak ve střevě působí na modulaci imunitní odpovědi.

Časté průjmy? Možná za to může ulcerózní kolitida

Foto: Virojt Changyencham, Shutterstock.com

Nejprve vše vypadá celkem nevinně, jako obyčejné trávicí potíže. Později se ale bolesti zintenzivňují, objeví se krev ve stolici, horečka a další nepříjemné příznaky, které vás dovedou až k lékaři. Co se skrývá pod ulcerózní kolitidou?

Nejde o žádnou banalitu. Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění střev. Tato blízká příbuzná Crohnovy choroby je, stejně jako ona, vyvolána přehnanou reakcí imunitního systému. Rozdíl mezi nimi je hlavně ten, že každá postihuje jinou část trávicího traktu.

Jde o závažné autoimunitní onemocnění, kterým u nás trpí více než 40 000 lidí a jeho výskyt se stále zvyšuje. Nemoc se řadí mezi civilizační choroby, ale příčiny vzniku zánětu nejsou příliš známé.

Odborníci se shodují, že na propuknutí nemoci má podíl strava, dědičnost, životní styl, potravinové intolerance a alergie, na její průběh má do jisté míry vliv i stres. Objevit se může v jakémkoliv věku, nejčastěji ovšem mezi 20. a 40. rokem života. V poslední době narůstá i počet dětských pacientů.

Na rozdíl od Crohnovy choroby  nepostihuje celý trávicí trakt, ale hlavně konečník, z něhož se rozšiřuje do části nebo do celého tlustého střeva. Poškozuje jen sliznici, nejde hlouběji do střevních stěn. Na jejím povrchu pak často způsobuje vředy, které vedou ke krvácení při stolici.

První zneklidňující příznak je časté nutkání na stolici a průjmy. I poté, co se střevo vyprázdní, potřeba jít na velkou stále trvá. Obvykle se přidávají i bolesti v podbřišku, případně křeče v celém břiše. V pokročilejší fázi se ve stolici objevuje nejen krev, ale i hlen.

Foto: Cat Box, Shutterstock.com

Křeče v břiše a zvýšená potřeba chodit na velkou oznamuje problém

Nejmírnější variantou je proktitida, kdy je postižen jen konečník. V případě, že se zánět rozšíří až k tlustému střevu, je nemocný nucen chodit na toaletu třeba i 20x za den. A to je už velmi omezující. Ovšem pak jsou ještě další čtyři typy nemoci, u kterých se stupňuje míra zasažení trávicího traktu a s ním spojených obtíží.

Když je zasaženo celé tlusté střevo, objevuje se horečka. Pacient také hodně ztrácí na hmotnosti, což je následek nejen častých průjmů, ale i nechutenství. U ulcerózní kolitidy se někdy střídá akutní fáze s obdobím remise, v němž příznaky dočasně zmizí.

Foto: Pormezz, Shutterstock.com

Pokud vás bolí břicho a máte horečku, nepodceňujte to a navštivte lékaře

Dá se vyléčit? Jako u většiny autoimunitních onemocnění záleží na tom, v jaké fázi choroba je. Každopádně je to běh na dlouhou trať.„Klíčovým bodem léčby je komunikace s pacientem. Musí pochopit, že léčba je trvalá,” říká gastroenterolog prof. Milan Lukáš z klinického centra Iscare v Praze. Pro pacienty, kteří nemají uspokojivé výsledky s léky, je řešením i biologická léčba.

„U některých pacientů je ovšem průběh onemocnění natolik závažný, že musíme přistoupit k chirurgickému odstranění části nebo většiny tlustého střeva,“ uvádí MUDr. Petr Blaťák z Nemocnice sv. Zdislavy ve Velkém Meziříčí. Nemusí to skončit vývodem, lékaři většinou tenké střevo napojí pomocí jakési kapsy přímo na anální otvor, nebo se ponechá trubice konečníku a tenké střevo se napojí na ni.

Kromě podávání léků je nezbytná úprava jídelníčku. Stravu je nutné doplnit o potraviny bohaté na železo, vápník a vitamin D. Při nedostatku některých vitaminů a minerálů je třeba sáhnout po potravinových doplňcích.

Pokud patříte k zastáncům alternativní medicíny, možná vás zaujme tzv. helmintická terapie. Při ní jsou nemocným aplikována vajíčka červů tenkohlavce prasečího. Tito červi pak ve střevě dokážou modulovat imunitní systém.

Máte-li pocit, že vaše trávení nefunguje tak, jak by mělo, zamiřte k lékaři. U zánětlivých onemocnění střev většinou trvá dlouho, než se přijde na pravou příčinu potíží. Ke stanovení diagnózy pomohou krevní testy, vyšetření na přítomnost krve ve stolici, kolonoskopie, případně rentgen, počítačová tomografie či magnetická rezonance.

Bolí vás často břicho? Na vině mohou být i jiné choroby. 

Zánět sliznice konečníku

Onemocnění zánětem sliznice rekta ( tedy konečníku ) se také označuje jiným názvem proktitida.

Onemocnění proktitidou v populaci přibývá.

Může se jednat o nespecifické onemocnění zcela neznámé etiologie, tedy příčinu vzniku onemocnění neznáme ( například při onemocnění ulcerózní proktitidou nebo při onemocnění Crohnovou chorobou ) anebo o specifické onemocnění s jasně identifikovatelnou příčinou, včetně onemocnění přenosných sexuálně, jako jsou například gonorea (  viz níže ), onemocnění syfilis – obvykle sekundární ( viz níže ), infekce vyvolaná gramnegativní bakterií Chlamydia trachomatis, která žije uvnitř buněk na sliznicích, dále onemocnění herpes simplex ( viz níže ) anebo onemocnění vyvolaná cytomegalovirem, tedy virem ze skupiny herpetických virů, který si označení vysloužil podle své schopnosti zvětšovat hostitelské buňky. ( Gonorea – tedy onemocnění kapavka, což je pohlavně přenosné onemocnění, které je vyvoláno bakterií Neisseria gonorrhoea.

Onemocnění syfilis je chronické infekční onemocnění způsobené bakterií Treponema pallidum, které se přenáší téměř výhradně pohlavním stykem. Onemocnění  způsobené virem Herpes simplex, jedná se o virus, který způsobuje nepříjemný opar na rtu a genitáliích ).

Některé případy onemocnění proktitidou, tedy zánětem sliznice rekta mají specifickou etiologii – tedy vyvolávající příčinu vzniku ( například vyvolávajícím původcem mohou být bakterie Campylobacter, Shigella nebo Salmonella ) anebo mají určitý vztah k podávání antibiotik pacientovi v předchozím období.

Jiné případy onemocnění proktitidou mohou nastat u nemocného jako následek po terapii radioaktivním ozářením anebo jako tzv.

diverzní proktitida, což znamená zánět sliznice konečníku u pacientů s neporušeným rektem a s vytvořenou kolostomií ( tedy s vyvedením tlustého střeva přední břišní stěnou a s jeho otevřením navenek ) anebo s ileostomií ( tedy s vyvedením koncové části tenkého střeva přední břišní stěnou a s jeho otevřením navenek ).

Sexuálně přenosné patogenní mikroorganizmy vyvolávají onemocnění proktitidou častěji u homosexuálů.

Pacienti s porušenou obranyschopností organizmu mají rovněž větší vnímavost pro onemocnění proktitidou ( tedy častěji se u nich vyskytuje zánět sliznice konečníku ), a sice zejména pro proktitidy vyvolávané infekčním agens, jako jsou záněty sliznice konečníku vyvolané virem herpes simplex nebo cytomegalovirem.

Charakteristickým manifestním klinickým příznakem u pacienta trpícího onemocněním proktitidou je krvácení z konečníku anebo odchod hlenu nebo stolice s příměsí hlenu konečníkem.

Zánět sliznice konečníku ( tj.

proktitida ) vyvolaný gonokoky, virem herpes simplex anebo cytomegalovirem může u postiženého jedince vyvolávat velice intenzivní rektoanální bolest ( tedy bolest v oblasti řitního otvoru a konečníku ). 

Stanovení diagnózy onemocnění pacienta zánětem sliznice konečníku ( tj. proktitidou ) je založeno na identifikaci výše uvedených typických klinických příznaků a dále na provedení speciálních vyšetření.

Proktoskopií ( proktoskopie je vyšetření konečníku, přesněji řitního tedy análního kanálu, pomocí speciálního přístroje – anoskopu, anoskop je krátká neohebná trubice, která umožňuje prohlídku celého kanálu a přilehlé části sliznice konečníku nad svěrači, anoskop umožňuje vyšetření konečníku přímým pohledem a pohledem do strany )  a sigmoideoskopií ( sigmoideoskopie je endoskopická metoda, při níž se zavádí endoskop do těla pacienta řitním otvorem, při sigmoideoskopii lékař prohlíží jen levou část tlustého střeva – cca 60 cm, tedy konečník a esovitou kličku tlustého střeva, a to pomocí flexibilního – ohebného přístroje sigmoideoskopu ) lze v naprosté většině případů onemocnění proktitidou zjistit zanícenou sliznici konečníku. Stanovenou diagnózu choroby potom zpřesní provedení biopsie zanícené sliznice konečníku ( tedy odběr vzorku sliznice konečníku a jeho histologické vyšetření patologem ), dále mikrobiologické vyšetření odebraných vzorků tkáně sliznice konečníku s provedením nátěrů, a konečně kultivace materiálu stěny konečníku na eventuální přítomnost bakteriálních, houbových anebo virových patogenů.

Dalšími možnými vyšetřovacími metodami, které lze také použít ke zpřesnění diagnózy onemocnění pacienta proktitidou jsou tzv.

Tzanckův postup zjištění mnohojaderných obrovských buněk, nebo tkáňová kultura, či sérologický test na lues ( lues neboli příjice nebo také syfilis je nebezpečné pohlavně přenosné onemocnění způsobené bakterií Treponema pallidum ) a nebo konečně také vyšetření vzorku stolice pacienta na možnou přítomnost bakterií Clostridium difficile. U vybraných pacientů trpících zánětem sliznice konečníku může být účelné také i vyšetření dalších oddílů jejich střeva endoskopicky anebo rentgenologicky.

Onemocnění pacienta zánětem sliznice konečníku, jestliže se jedná o specifickou proktitidu, můžeme léčit nasazením antibiotik, a to jak v případě pacientů s normální, tak také i v případě pacientů s porušenou imunitou ( tj. s oslabenou obranyschopností jejich organizmu ).

Mužské homosexuální pacienty trpící nespecifickou proktitidou můžeme úspěšně vyléčit empiricky s nasazením léků, a sice antibiotik doxycyklinu       ( zpravidla se podává v tabletách ústy v dávce 100 miligramů  2krát denně ) anebo co-trimoxazolu ( zpravidla se podává v tabletách ústy v dávce 160 miligramů trimethoprimu + 800 miligramů sulfamethoxazolu 2krát denně ).

Onemocnění proktitidou vzniklé u nemocného následně po předchozím podávání antibiotik se v naprosté většině případů léčí opět podáváním antibiotik, a sice metronidazolem ( podává se ústy v tabletách v dávce 250 miligramů 4krát denně po dobu 7 až 10 dní ) nebo vankomycinem ( podává se ústy v tabletách v dávce 250 miligramů 4krát denně rovněž po dobu 7 až 10 dní ). Léčení pacientů s proktitidou vzniklou jako následek radioaktivního ozáření ( například po protinádorové léčbě ) je podobné jako léčení pacientů trpících nespecifickou proktitidou, což zahrnuje místní podávání hormonálních léků – kortikosteroidů ( používá se zpravidla lék hydrokortizon v dávce 90 miligramů ), a to ve formě pěny, anebo ve formě klyzmata – tedy nálevu podávaného cévkou zavedenou řitním otvorem do konečníku ( s  obsahem 100 miligramů léku hydrokortizonu nebo 40 miligramů léku methylprednisolonu ), které se podávají 2krát denně po období 3 týdnů.

Také je možné podávání léku mesalasinu ( v dávce 4 gramy ), který se aplikuje rovněž ve formě klyzmatu vždy každý večer před ulehnutím nemocného na lůžko, a sice po dobu 3 až 6 týdnů.

Také může být účinné podávání léku sulfasalazinu v tabletách ústy dávce 500 až 1000 miligramů 4krát denně po dobu nejméně 3 týdny anebo i déle, a sice se lék sulfasalazin podává samotný anebo v kombinaci s lokálně do oblasti konečníku aplikovanou místní terapií.

V takových případech pacientů trpících onemocněním proktitidou, u nichž tato výše uvedená terapie nepomáhá, můžeme uspět léčbou s celkovým podáváním hormonálních léků ze skupiny kortikosteroidů.

U malého procenta pacientů se z nespecifické proktitidy  vyvine onemocnění chronickou ulcerózní kolitidou ( ulcerózní kolitida neboli také jiným názvem idiopatická proktokolitida je chronické zánětlivé onemocnění střevní sliznice ), anebo může reprezentovat jednu z oblastí postižených Crohnovou chorobou. 

Crohnova nemoc neboli jiným názvem také ileitis terminalis, či terminální ileitida, nebo také Crohnova choroba, či chronický nespecifický střevní zánět, nebo enteritis regionalis, regionální enteritida, ileokolitida, Crohnova kolitida, idiopatický střevní zánět nebo konečně také morbus Crohn je chronický zánět trávicí trubice, nejčastěji tenkého střeva (50%), méně často tlustého střeva (30%) a vzácně i jícnu nebo ústní dutiny (5%).

Proktitida: Příznaky, projevy, léčba, komplikace – Mojezdraví.cz

Případů onemocnění proktitidou v posledních letech přibývá, častěji se nemoc vyskytuje u osob s poruchami imunity a také homosexuálů. Choroba se ale objevuje také v případech pacientů po radioaktivním ozařování nebo léčbě antibiotiky.

Některé případy onemocnění proktitidou mají specifickou etiologii – tedy vyvolávající příčinu vzniku. Původcem mohou být mimo jiné bakterie Campylobacter, Shigella nebo Salmonella.

Zánět sliznice konečníku u pacientů s neporušeným rektem a vytvořenou kolostomií (tedy s vyvedením tlustého střeva přední břišní stěnou a s jeho otevřením navenek) nebo s ileostomií (vyvedením koncové části tenkého střeva přední břišní stěnou a s jeho otevřením navenek) je nazýván diverzní proktitidou.

Příznaky proktitidy

Mezi charakteristické klinické projevy onemocnění proktitidou patří v první řadě krvácení z konečníku nebo odchod hlenu či stolice s příměsí hlenu konečníkem.

Pokud je zánět konečníku vyvolán virem herpes simplex anebo cytomegalovirem, může u postiženého způsobovat intenzivní bolest v oblasti řitního otvoru.

Typickými příznaky mohou být dále zanícená, oteklá nebo zarudlá sliznice konečníku a výskyt hnisu.

Vyšetření a diagnóza

Stanovení diagnózy je založeno na rozpoznání typických klinických příznaků, dalším důležitým krokem je provedení speciálních vyšetření – proktoskopie a sigmoideoskopie.

Proktoskopie je vyšetření konečníku, přesněji řitního, tedy análního kanálu, pomocí přístroje anoskopu, což je krátká neohebná trubice, která umožňuje prohlídku celého kanálu a přilehlé části sliznice konečníku nad svěrači. Sigmoideoskopie je endoskopická metoda, při níž se zavádí endoskop do těla pacienta řitním otvorem.

Při sigmoideoskopii lékař prohlíží jen levou část tlustého střeva – konečník a esovitou kličku tlustého střeva, a to pomocí ohebného přístroje sigmoideoskopu. V naprosté většině případů lze u onemocnění proktitidou zjistit zanícenou sliznici konečníku.

Konečnou diagnózu potvrdí provedení biopsie zanícené sliznice, tedy odběr vzorku sliznice konečníku a jeho histologické vyšetření, dále mikrobiologické vyšetření odebraných vzorků tkáně sliznice konečníku s provedením nátěrů a konečně kultivace materiálu stěny konečníku na eventuální přítomnost bakteriálních, plísňových nebo virových patogenů.

Léčba proktitidy

Metody a způsoby léčby závisí na faktu, zda jde o specifikovaný, nebo nespecifikovaný zánět sliznice konečníku. V případě, že se jedná o specifickou proktitidu, je možné nasazení antibiotik, mužští homosexuální pacienti trpící nespecifickou proktitidou se léčí nasazením antibiotik doxycyklinu, případně co-trimoxazolu.

U nemocných proktitidou vzniklou po předchozím padávání antibiotik spočívá léčba v opětovném nasazení antibiotik, a to metronidazolu či vankomycinu.

Léčba pacientů s proktitidou vzniklou jako následek radioaktivního ozáření (například po onkologické léčbě) je podobná jako u pacientů trpících nespecifickou proktitidou, což zahrnuje místní podávání hormonálních léků – kortikosteroidů, a to ve formě pěny nebo klyzmata – tedy nálevu podávaného cévkou zavedenou řitním otvorem do konečníku.

Účinnou možností může být také podávání léku sulfasalazin v tabletách po dobu nejméně tří týdnů. Sulfasalazin se podává samotný nebo v kombinaci s lokální terapií do konečníku (pěna, klyzma, čípky). V případech, kdy výše uvedená léčba nepomáhá, se začíná obvykle s celkovým podáváním hormonálních léků ze skupiny kortikosteroidů.

Možné komplikace

U malého procenta pacientů se z nespecifické proktitidy vyvine onemocnění chronickou ulcerózní kolitidou (tzv. idiopatická proktokolitida je chronické zánětlivé onemocnění střevní sliznice). Závažnou komplikací při nedostatečné léčbě je, že chronická proktitida může vést ke vzniku Crohnovy choroby.

Prevence proktitidy

Pokud jde o možnosti prevence, vždy záleží, co je příčinou vzniku onemocnění. Jelikož jde o infekční chorobu, jedinou prevencí je bezpečný sex s jediným partnerem a používání prezervativu při pohlavním styku.

Kdy jít k lékaři?

Odbornou lékařskou pomoc je nutné vyhledat v případě, že pacient trpí chronickou zácpou a jinými problémy s vyprazdňováním, častým nucením na stolici, pocitem plného konečníku, přecitlivělostí a bolestivostí konečníku a řitní oblasti. Závažnými symptomy jsou krvácení, hnisavý výtok z konečníku, hnis ve stolici a silné křeče, někdy spojené s průjmem.

Ulcerózní kolitida

Zcela ve zkratce je možné říct, že ulcerózní kolitida je onemocnění zažívacího traktu, které má dlouhodobý průběh a projevuje se bolestmi břicha, častými průjmovitými stolicemi s příměsí krve a řadou dalších příznaků a komplikací. Jedná se o léky nevyléčitelné, nicméně léčitelné onemocnění. V některých případech je definitivním řešením radikální chirurgický výkon.

Ulcerózní kolitida podrobně

Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida) je chronické onemocnění střevní sliznice, na jejímž povrchu působí zánětlivé změny a vředy.

Průběh nemoci je charakteristický střídáním klidných bezpříznakových období (remise) s fázemi aktivace nemoci (relaps). Nemoc postihuje vždy konečník a kontinuálně se šíří na různě rozsáhlou část tlustého střeva.

Podle rozsahu postižení tlustého střeva můžeme ulcerózní kolitidu rozdělit do tří forem: 

• proktitida (zánět konečníku) – týká se zhruba 25 % pacientů,
• levostranná kolitida (postihuje konečník a různou část levého tračníku) – výskyt u 45 % pacientů,
• extenzivní kolitida (zánět se může šířit až do oblasti tlustého střeva) – zhruba u 30 % pacientů.

Pro lepší pochopení mechanismu nemoci níže připomínáme informace o anatomii a funkci tlustého střeva.

Tlusté střevo

Tlusté střevo je konečný úsek trávicí trubice, který je u dospělého člověka dlouhý až 1,5 metru a jenž navazuje na tenké střevo. Začíná slepým střevem v dutině břišní v oblasti pravé jámy kyčelní.

Dále pokračuje vzestupným tračníkem směrem vzhůru a pod játry se ohýbá vlevo do příčného tračníku.

Podél levé hranice břicha opět klesá jakožto sestupný tračník a ukončuje ho esovitá klička a konečník ústící do řitního otvoru.

Hlavní funkcí tlustého střeva je zahuštění zbytků potravy. Toho je dosaženo tím, že se z ní vstřebává voda. Tlusté střevo je osídleno velkým množstvím bakterií (tzv. střevní mikroflóra), které se rovněž podílejí na definitivní úpravě střevního obsahu a tvorbě stolice. Uvádí se, že průměrný dospělý člověk má ve střevech až 1,5 kg bakterií.

Co znamená název nemoci?

Slovo „kolitida“ je složeno z latinských výrazů „colon“ (tlusté střevo) a přípony „itis“ (zánětlivý), a označuje tedy zánět tlustého střeva. Pojem „ulcerózní“ lze přeložit jako vředovitý.

Název „ulcerózní kolitida“ by se tedy dal ve zkratce chápat jako vředovitý zánět tlustého střeva.

Přestože výskyt vředů na sliznici je pro nemoc charakteristický, jejich výskyt je individuální a záleží na závažnosti onemocnění.

Další používaný název je „idiopatická proktokolitida“. Toto označení značí, že se jedná o postižení konečníku a tlustého střeva, pojmem „idiopatický“ se v medicíně označují nemoci a stavy s neznámou příčinou.

Vyspělé státy jsou na tom hůře

Výskyt ulcerózní kolitidy v ekonomicky vyspělých zemích setrvale stoupá. Podle posledních dostupných dat činí meziroční nárůst ulcerózní kolitidy v ČR 3,5 %.

Pozitivní je, že počty hospitalizovaných pacientů s touto nemocí v ČR naopak v čase mírně klesají (meziročně o 0,6 %). V roce 2017 bylo u nás v souvislosti s ulcerózní kolitidou hospitalizováno 1 365 pacientů, přičemž 28 173 osob se s touto nemocí léčilo.

Dle evropských dat bylo v Evropě evidováno až 505 případů ulcerózní kolitidy na 100 000 obyvatel.

Ulcerózní kolitida: příznaky, léčba (colitis ulcerosa)

Ulcerózní kolitida je poměrně vzácnější onemocnění
tlustého střeva. Většinou jde o dlouhodobě probíhající
onemocnění, u nějž je typický střídavý průběh.

Po prvním objevení příznaků nemoci, dochází k období (označovaném
jako remise) kdy je pacient bez obtíží. Tato fáze je však
následně vystřídána obdobím relapsu, to se střevní
zánět opět naplno, projevuje.

Vzácně se může objevit i vážnější, fulminantní průběh
(perakutní), při němž nedochází k střídání remise a relapsu,
ale jedná se pouze o jediné vzplanutí nemoci, ovšem s dramatičtějšími
příznaky.

Tato choroba je zánětlivé onemocnění, způsobující
vředy, na sliznici tlustého střeva a
konečníku. Ve výjimečných případech je lokalizována
i v oblasti konce tenkého střeva.

Většinou začíná postižením konečníku a šíří se po tlustém
střevě, směrem nahoru. Někdy bývá zaměňována
s Crohnovou nemocí, ale ta (kromě jiných rozdílů) může
postihovat celý úsek trávicího traktu.

Toto onemocnění se vyskytuje častěji ve vyspělých zemích, mnohdy proto
bývá řazena i mezi civilizační choroby. Nejčastěji je prvně pozorováno
ve věku kolem 20-40 let nebo pak později, mezi 50-80 rokem,
může se však objevit i u malých dětí. Uvádí se, že ženy trpí touto
chorobou o něco častěji než muži.

Příznaky a projevy ulcerózní kolitidy

Obecně lze říci, že hlavními projevy ulcerózní kolitidy jsou
průjem, často s příměsí krve,
bolest v oblasti konečníku, nucení na
stolici, které však není doprovázeno uspokojivým vyprázdněním a
bolesti břicha.

Dalšími projevy jsou pak ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení,
hubnutí a zvýšení teploty. Průjem je při této chorobě velmi úporný a
někdy se objevuje i v noci. Stolice může být i více než 20×
za den.

Konkrétněji bychom příznaky mohli rozdělit na střevní a
mimostřevní.

Střevní příznaky jsou závislé na lokalizaci a
vážnosti poškození tlustého střeva. Čím vážnější a rozsáhlejší
je střevní poškození, tím výraznější jsou příznaky.

Při postižení konečníku, které bývá přítomno
téměř vždy, je nemocný obtěžován velmi častým nucením na stolici.
Při defekaci, která je doprovázena bolestí, však odchází pouze malé
množství stolice, s příměsí sytě červené krve či
hlenu.

Jestliže je postižena levá část tlustého střeva
(sestupný tračník, esovitá klička, konečník) je stolice stále řídká,
ale mnohem objemnější. Bolesti břicha bývají mnohem
silnější a mají až křečovitý charakter. I v tomto
případě bývá s příměsí krve, hlenu a většinou i hnisu.

Mimostřevní příznaky mohou být prvními projevy nemoci,
nutno však podotknout, že se nevyskytují u všech pacientů. Objevují se
jak na orgánech, které jsou v blízkosti tlustého střeva, ale i na
jiných, vzdálených částech těla.

Tělesné oblasti, které
s onemocněním zdánlivě nesouvisí a přesto i na nich dochází
k postižení, jsou oči, klouby a
žlučové cesty, na nichž druhotně vznikají záněty.

Objevují se i afty a různé vyrážky.

Dalším projevem, který může vzniknout druhotně, na podkladě
onemocnění, je dehydratace v důsledku nevolnosti a ztrát
tekutin průjmem či zvracením. Dehydratace se projevuje i suchostí kůží a
sliznic, únavou, malátností a v těžších případech
i dezorientací.

Průběh a klasifikace ulcerózní kolitidy

Při ulcerózní kolitidě může být postiženo celé tlusté střevo, nebo
jen jeho část, dle postižených oblastí ulcerózní kolitidu dále
rozdělujeme. Pokud je postižen celý tračník, mluvíme o tzv.:
pankolitidě.

• Je-li tlusté střevo zasaženo v úseku od konečníku po jaterní ohbí,
  jedná se o subtotální formu.
• Při poškození konečníku a tlustého střeva, až po slezinné ohbí, jde
  o levostrannou formu.
• Proktosigmoiditida je označení pro stav, kdy je postižen
  opět konečník a část tračníku, zvaná esovitá klička.
• Posledním typem je proktitida, která zasahuje jen
  konečník.
• Jak bylo popsáno již výše, průběh onemocnění je typický,
  střídáním bezpříznakového období (remise) se
  vzplanutím nemoci a jejích projevů (relaps).

Onemocnění většinou probíhá mnoho let. Jestliže se relapsy objevují
vícekrát za rok, jedná se o tzv.: remitující typ
onemocnění. Pokud je mezi relapsy odstup i několikaletý odstup, pak se
tento druh označuje jako intermitující.

Někdy projevy nemoci pacienta trápí neustále, po celý rok
(chronický typ) nebo je průběh choroby naopak velmi krátký
(perakutní), ale za to velice výrazný. Nutno však dodat,
že obě dvě tyto formy jsou velice vzácné.

Jakoby nestačilo předešlé dělení, ulcerózní kolitida může ještě
probíhat progresivně, kdy se relapsy prodlužují a
zhoršují. Opakem je regresivní typ, při němž se relapsy
postupně zmírňují a zkracují. Střední cestou, je pak
stacionární forma, kdy intervaly mezi remisí a relapsem
zůstávají zhruba stejné a pravidelné.

Příčiny ulcerózní kolitidy

Ulcerózní kolitida se jiným názvem může označovat i jako idiopatická
kolitida. Slovo idiopatická znamená, že příčina, proč nemoc vzniká,
není zcela známa.

Předpokládá se, že se na jejím vzniku podílí více faktorů, jako je
dědičnost, stres, někteří
infekční činitelé, složení stravy a
porucha imunitního slizničního systému.

Rizikové faktory ulcerózní kolitidy

Stejně jako příčina nemoci, ani rizikové faktory nejsou zcela jasné.
Lze ale říci, že osoby, trpící psychickým stresem
mívají vyšší výskyt onemocnění.

Dle některých teorií, jí častěji trpí i lidé, kteří mají
v jídelníčku mnoho masa, vajec a čokolády.

Jistou roli hraje i dědičný výskyt.

Léčba ulcerózní kolitidy

Jestliže má ulcerózní kolitida nekomplikovaný průběh, provádí se
léčba doplňková a farmakologická, která se musí přizpůsobovat stavu
pacienta.

Doplňková léčba se volí v období remise a
převážně spočívá v úpravě dietního režimu a celkovém posílení
organismu. Onemocnění způsobuje velké ztráty tekutin a minerálů, které
je třeba doplňovat.

Jídelníček by měl obsahovat spíše nedráždivá jídla. Při tomto
onemocnění se doporučuje konzumace bezezbytkové stravy.
Vláknina, většinou považovaná za zdravou stravu, je v tomto případě
tedy nevhodná.

Důležitý je správný pitný režim, doporučují se především
neperlivé minerálky. Podávají se i doplňkové preparáty, jejichž volba
záleží na potřebách pacienta.

V období relapsu musí být pacient mnohdy hospitalizován a potrava je mu
podávána pomocí žaludeční sondy a infuzí.

Farmakologická terapie spočívá v podávání léků ze
skupin aminosalicylátů, kortikoidů,
imunosupresiv a střevních dezinficiens.

Nemoc má mnohdy těžší průběh, nebo se vyskytují komplikace.
V těchto případech je nutná chirurgická léčba,
spočívající v odstranění celého tlustého střeva, nebo jeho postižené
části a následně vytvořením dočasného či trvalého, umělého,
střevního vyústění (stomie).

Jak si mohu pomoci sám

Při onemocnění ulcerózní kolitidou je nezbytná spolupráce
s lékařem.
Jestliže trpíte tímto onemocněním, snažte se dodržovat dietní
opatření. Ovoce jako např.: jablka jezte vždy oloupaná.
Zeleninu, se v jídelníčku, doporučuje omezit a konzumovat jí spíše
tepelně upravenou.

Absolutně nevhodné jsou potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou
třeba luštěniny. Mezi pečivem si vybírejte spíše bílé, celozrnné
totiž obsahuje velké množství nestravitelných zbytků.

Vyhýbejte se
mléčným, kvasnicovým a čokoládovým výrobkům. Nejezte dráždivá,
kořeněná jídla a instantní potraviny. Živočišné tuky raději nahraďte
rostlinnými.

Potravu si rozdělte do menších porcí a jezte
vícekrát denně.

Důležitou roli hraje pitný režim. Vybírejte si neperlivé
minerálky, slabé čaje a silně zředěné, ovocné šťávy.
Nevhodné jsou limonády, káva a energetické nápoje.

Průběh onemocnění nepříznivě ovlivňuje stres. Najděte si proto
dostatek času na odpočinek a vyhýbejte se psychicky náročným situacím.
Vhodná bývá i lázeňská léčba.

Komplikace ulcerózní kolitidy

Vážnou komplikací nemoci může být vznik toxického
megacolonu. Jedná se o stav, kdy tlusté střevo ztrácí schopnost
posunovat tráveninu, která se začne hromadit a následně pak střevo
roztahovat.

V nahromaděné trávenině jsou obsaženy různé toxické
mikroby, které mohou přes oslabenou střevní stěnu způsobovat
záněty okolí nebo přestupovat do krevního oběhu a
způsobovat celkovou sepsi.

1. Jestliže dojde přímo k protržení střeva, jeho obsah se vyprázdní do
   dutiny břišní a dojde tak k zánětu pobřišnice a
   k velkému krvácení.
2. U ulcerózní kolitidy hrozí zhoubná přeměna, která se
   objevuje zvláště u dlouhotrvající pankolitidy.
3. Další vážnou komplikací je masivní krvácení
   z konečníku a vznik dysplastických lézí.

Diskuse

Další názvy: colitis ulcerosa, vředový zánět tlustého střeva, zánět tlustého střeva, proktokolitida, proctocolitis, idiopatický zánět konečníku a tlustého střeva, idiopatická proktokolitida