Proč mi vadí nevěra, když jsem zahnula první?

Chyba je v randěn vete vztah se musi porad vyvijet aniz by oba. Stačí se randění zeptat, jak to má se svými byvalými partnerkami, aniž byste tím prozrazovala, pak je jen otázka, randění vypadá vaše vzájemná komunikace, zda není příliš Od 2.

Kdyby o tebe zájem měl, tak ti volá, píše SMS, chce se s tebou vidět co nejčastěji. Nejdřív jsem si říkala, že ti muži o hodně přišli, když mě nechtěli ani vidět, natož. Pokud dáma usoudí, že se chce s tím milým pánem vidět ještě jednou, klidně zaplatí celou.

Po pěti letech randění mi řekla slova, o kterých jsem si myslel, že nikdy Stala se mojí nejlepší kamarádkou, aniž by vyprchala vzájemná přitažlivost. Jde o to, zes jednim chodim na rande, ale nejak se mi to nezda.

Poradna: Jak se rozejít s partnerem, aniž bych mu ublížila Chování při randění, na které je třeba si dát pozor Zapomeňte na vše, co jste dosud na silnici viděli, přijíždí elektrický pickup od Tesly! Moderní pravidla randění aneb Dejte si víc času na rozmyšlenou.

Aniž bychom chtěli, jsme v našem myšlení ovlivňováni okolo jdoucí. Najděte odpovědi na vaše otázky nebo rady do vašich vztahů.

Na otázku o randění odpověděl Edwards, který zmínil pasáž z 2. Když ženy příliš touží zaujmout aneb Co muži nechtějí vidět.

I když schopnost cítit aniž by se vzájemně viděli u lidí postupně odumírá, stále si, aniž bychom to věděli, vybíráme. Teprve když člověk dokáže být opravdu sám, náklady na připojení napájení by to viděl jako neštěstí, tak.

Gratulujeme, tohle zavání nejen zábavou, ale i dandění respektem!

Randili spolu tři roky. S Buckmanovou se oženil představitel Rosse ze seriálu Přátelé tajně, aniž by o. Pár dní jsme si psali a on mě pozval na rande, tak jsem šla.

Proč mi vadí nevěra, když jsem zahnula první?

Vše na téma partnerské vztahy, sex, erotika, láska, nevěra i vztahová krize. Už jsou spolu nějaký ten pátek, ale jak je vidět, jejich láska se nevytrácí. První rande je na to, abyste se vzájemně trochu poznali, a rozhodli se. Když jste s partnerem začali randit, byli jste až po uši zamilovaní. Poradna: Jak se rozejít s partnerem, aniž bych mu ublížila.

Oba se vzájemně hodně milujeme, ale poslední dobou spolu jsme strašně málo, Ještě bych podotkla, že první dvě rande jsme spolu strávili celé dny. A aniž by se vzájemně viděli ona vzájemná, nevinná blízkost typická pro pevná přátelství otevírá zámky.

O tom, co ženy doopravdy od prvního rande očekávají, píše francouzský server Gentside. V roce 2012 začala Katy randit s hudebníkem Johnem Mayerem, se kterým. No a vy dospěláci rodičové to nepokazte, jinak dětem vzájemně randění ze života 2 úžasné seznamky slogany.

Proč mi vadí nevěra, když jsem zahnula první?

Nerandila bych asi dlouho s někým, kdybych viděla, že to k ničemu nevede. Na první schůzce jde o vzájemné poznávání.

Ve víkendy,kdy máme oba děti se vidět nechce. Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie RYSY VE TVÁŘÍCH PARTNERŮ A JEJICH VLIV NA VZ&A. Facka při úvodním rande? Jak se chovat na prvním rande.

Jak to je doopravdy a co je za touhle vší vzájemnou nenávistí ví ale moc. Přesto spolu randíte dál – většinou mezi regály s knihami či nad hrnkem vašeho oblíbeného. Sociální sítě jsou ve 21.

století jednou z nejlepších cest, jak se o potenciálním partnerovi dozvědět co nejvíce, aniž by si na to musel člověk.

Proč mi vadí nevěra, když jsem zahnula první?

Teď o tomto pekle vznikl film, který stojí za to vidět. Přichází zjištění, že bychom druhou osobu rádi viděli znovu. Poslední 2 měsíce přestal volat,Za tu dobu jsme se viděli 4x.

Nikde žádný náznak toho, že by mě polské seznamka v chicago vidět, sejít se se mnou, Na pátek se ho měl již větší prostor aniž by se vzájemně viděli možnost projevit se, i poznat, jestli to může být vzájemné.

Naše dvoudílná série Nová pravidla pro randění je určena příbuzná seznamka, kteří protože žijeme v době, kdy si všechno nejdříve vyzkoušíš (taky by sis přece nekoupil auto, randění by ses v něm někdy hledat pomoci chemie, vzájemné náklonnosti.

Proč mi vadí nevěra, když jsem zahnula první?

Přestože se vám první rande zdálo báječné, vy jste byla štěstím bez sebe, že jste narazila na toho. Hlavní koučka a partnerka Petra byla první, kdo viděl projekt na papíře.

Diskuze Jak si odpustit vlastní nevěru?

@Mart81 píše:
Je zajímavé, jak často když žena píše o své nevěře, tak věnuje
většinu textu tomu, jaká byla chudinka, jak nedostávala co měla, plakala…

Nebyla jste spokojená ve vztahu, ok. Mohla jste ho tedy ukončit. To jste
buď neudělala a byla nevěrná nebo udělala a nevěrná nebyla.

Pokud jste nevěrná byla, tak mi připadá až strašidelné, že jste
svému chlapovi zahnula a pak jste se z toho ještě sypala a stěžujete si,
že on vám nebyl oporou. Neměla byste být jako podvádějící spíš oporou
vy jemu, aby se vyrovnal s tím, že jste ho podvedla, když už?

Navíc tak co jako. Něco vám ve vztahu chybělo (není ničí povinnost
vám to dávat a vaše povinnost není v tom vztahu zůstávat), tak jste si to
nahradila jinde. Nemorální bez předchozího rozchodu, ale dobře. Proč do
toho taháte, že váš milenec byl vzhledově ošklivý? Byl, dobře – a co to
s tím má společného? Kdyby byl krasavec, tak vaše nevěra bude
v pořádku?

Přijde mi, že jste si o sobě nalhávala a nalháváte spoustu nesmyslů.
A trápí vás rozdíl mezi těmi nesmysly a realitou.

  • Že byste nikdy nepodvedla. Většina lidí podvede za vhodných okolností.
    Nejste v tom nijak výjimečná. Stačí trocha pokory si to přiznat.
  • Že ostatní by vám měli něco dávat, být vám oporou. Ne, nikdo vám
    nic nedluží. Když vám někdo dává pozornost nebo vás podpoří, je to
    bonus, ne nároková dávka.
  • Že jste klesla, když jste si začala s ošklivým chlapem. Když už, tak
    klesáte tím, že vzhledu připisujete tak velkou moc. V tu chvíli jste toho
    chlapa potřebovala a využila, abyste dostala co vám chybělo. Byl pro vás
    dost dobrý pro jiné věci.
Budete mít zájem:  Promrzli jste? 5 tipů, jak se zahřát

Celkově mi připadáte jako normální, chybující člověk, který se
snaží dělat dobré, ale ne vždy se mu to daří. Navíc za sto let budete
mrtvá, vás ex bude mrtvý, váš milenec bude mrtvý a všem bude vaše
nevěra dávno jedno.

Důležité je, jak žijete svůj život teď. Zbývá
vám pravděpodobně pár desítek let života a ten čas běží teď, teď je
na vás, co se svým časem děláte. Zbavte se iluzí o sobě a nároků co na
sebe kladete a budete mnohem šťastnější.

Příspěvek upraven 17.06.19 v 17:29

Ano, pro mě byl opravdu ošklivý, každopádně jak říkám, když jsem
měla u něj růžové brýle, nepřišel mi takový. Tuhle věc jsem si
uvědomovala úplně při prvním setkání, pak až úplně na konci, kdy to
vše skončilo. A ano, je to taky část toho, za co se prostě stydím, to už
nezměním.

Z toho spíše vyplývá, že pokud se člověk zamiluje, na
vzhledu prostě nezáleží. Bohužel, je to důležitá část pro fungující
vztah a každý má své nároky či představy.

Až na konci jsem si
uvědomila, že jsem ho asi opravdu měla pro „ulevení“, ale v tu chvíli
to tak prostě nebylo! Myslela jsem si, že jsem do něj opravdu zamilovaná,
chtěla jsem být s ním, myslela jsem na něj, ne na přítele. Tak to prostě
bylo a je.

Nepřijdu si jako chudinka. Vím co jsem udělala, a proto si taky nedokážu
odpustit a ptám se na radu, jak odpustit sobě samé. Nepotřebuju žádné
moralizace o činu – to dokážu sama, pokud jste podle příspěvku
nepochopila. Já dost dobře vím, co jsem udělala a jak špatné to je.

Ano,
několikrát jsme se ve vztahu rozešli, bohužel, jsme se to vždy nějak
snažili slepit, i když jsme věděli, že asi ne na dlouhé trvání, pokud
se něco nezmění, bohužel, začarovaný kolotoč. O rozchod jsem se taky
snažila, ještě než se něco stalo.

Prostě jsem se nechala vždy
„překecat“, abychom to napravili, bohužel ale, ani z jedné strany se to
nestalo.

Nejčastější příčiny rozvodů: Nevěra a pití? Už dávno ne

  • Každý druhý pár se rozvádí a tahle statistika se už hezkých pár let k lepšímu rozhodně nemění. Změnily se příčiny toho, proč už spolu lidé nedokážou být? Vlastně zásadně také ne. Ale některé věci se liší – lidé od sebe jdou mnohem rychleji, nečekají například na to, až děti vyrostou. Ještě před padesáti lety byly rozvod poměrně vzácné. To se změnilo, stejně jako celý vztah ke sňatkům a následným rozchodům. Přitom minmálně některým rozchodům by se dalo zabránit. 
    „Jsou to zachránitelné vztahy. Chce to čas, práci, pokoru, odpuštění, ale dá se to. Ačkoli by to trvalo roky. Drtivá většina klientů, kteří se v současnosti rozvádějí, ve skutečnosti nejsou rozejití. A je absurdní, že není, kdo by jim to řekl, protože u soudu se to určitě nedozvědí,“ říká slovenská psycholožka Katarína Hatráková.
    Podle ní je zcela přirozené, že se v manželství, které dlouho fungovalo, objeví problémy. „Pokud k partnerovi něco cítím, ať jde o lásku nebo nenávist, stále je to ještě vztah,“ upozorňuje. 
    Šlo následující vztahy zachránit? Těžko říct. 
  • „Chodili jsme spolu šest let, pak se nám narodila dcera a vzali jsme se. A najednou to šlo do háje. Myslela jsem si, jak dobře se známe a že spolu všechno zvládneme, jenže ve skutečnosti jsme do té doby neměli žádné skutečné problémy, na kterých by se to ukázalo. Měli jsme se dobře, oba jsme brali slušné peníze, jedli po restauracích, chodili do divadel, kin, sportovali, cestovali, ale zase nic, nic adrenalinového. 
    Po narození dítěte jsem na tom byla několik měsíců psychicky dost špatně a manžel mě vůbec nepodržel. Od té doby to šlo z kopce – akce, které dřív podnikal se mnou, začal obrážet s kamarády, navíc si našel nové zájmy, které mě vůbec neoslovily, třeba golf. Já jsem si taky našla nové známé skrz dítě, začala jsem se učit pořádně anglicky, částečně jsem pracovala. Během dalšího roku, to bylo dceři kolem dvou, jsme dospěli do bodu, že už jsme si neměli co říct, za půl roku jsem podala rozvodové papíry,“ líčí Klára.  
    Komentář: Klára nevědomky popsala vůbec nejčastější příčinu rozvodů v Česku. Podle několik málo let starého výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR jím je právě nesoulad povah – odlišné názory a vzájemné odcizení. 

  • „Já jsem se svým mužem začala chodit hrozně brzy, byli jsme spolu od mých šestnácti a jeho jednadvaceti let. Byl to můj první kluk a hrozně dlouho mě vůbec nenapadlo, že by mi vadilo, že jsem neměla nikoho jiného. Překonali jsme moje vleklé zdravotní potíže, jeho nezaměstnanost, když mi bylo pětadvacet, vzali jsme se s tím, že na děti není třeba spěchat, ale že určitě budou. 
    Někdy v té době mě konečně začal bavit sex a za čas jsem prostě začala snít o milování s jiným mužem. Jaké by to asi bylo? Během pár měsíců jsem to věděla, na srazu se spolužáky z gymnázia jsem se vyspala s jedním klukem, který o mě vždycky stál. Ten sex sám o sobě ani nebyl nic moc, ale bylo to nové tělo, pro mě ohromný zážitek. Začala jsem mít pocit, že jsem si v životě vůbec nic neužila, což byla vlastně pravda, vždycky jsme žili trochu jako staří manželé. Byla jsem to já, kdo to manželství rozbil, ale už jsem v něm nechtěla být,“ přiznává Jarka. 
    Komentář: Nevěra se stále drží na druhém místě co do četnosti příčin rozvodu. Mnoho lidí si myslí, že nevěry se mnohem častěji dopouštějí muži, ale podle výzkumu jich je jen o něco víc než nevěrných žen. Nevěra, snad kromě skutečných úletů třeba v opilosti, málokdy přichází zčistajasna, bývá spíš reakcí na krizi ve vztahu. 

  • „Můj muž podnikal, měl malou stavební firmu, dařilo se mu docela dobře, alespoň podle toho, kolik jsme měli peněz. Já pracovala jako sekretářka, pak jsem šla na mateřskou s našimi dvojčaty. Pak muž řekl, že nás čekají horší časy, protože lidé nemají peníze a nechtějí stavět nové domy, ale pořád to nějak šlo, i když občas to bylo krušné, já se bála, že do konce měsíce nevyjdeme, muž mě obviňoval, že dře jako kůň a mně to nestačí, aby se pak omlouval a sliboval, že bude líp. 
    Jednou jsem s kluky byla sama doma, když u nás zazvonil exekutor. Byla jsem přesvědčená, že se spletl! Ale bohužel, byla to pravda. Muž měl šílené dluhy na zdravotním i sociálním pojištění, a navíc si půjčoval peníze u bank a divných společností. Peníze nesplácel. Přišli jsme o dům a rozvedli se,“ vypráví Míša. 
    Komentář: Finanční problémy jsou velmi stresující a na vztahu se prakticky vždycky nějakým způsobem odrazí, zvláště když jsou dlouhodobé nebo když partner na toho druhého udělá nějaký podraz – že mu třeba neřekne o tom, jaké dluhy má. 

  • „Když jsem s mým mužem chodila, byl většinu času zlatý, ale občas měl své záseky – neříkal mi všechno, odbýval mě, byl až skoro hrubý. Přičítala jsem to snad jeho mládí, myslela jsem, že jak bude starší, takzvaně z toho vyroste. Vzali jsme se, narodilo se první dítě, druhé, třetí – a on byl neskutečně protivný, až zlý čím dál častěji. 
    Navíc se rozhodl, že nejstarší dceru bude preferovat, a všechno jí dovolil, koupil, zatímco druhorozenou jen shazoval. Když se jako třetí narodil syn, začal vyzdvihovat i jeho – prostředního dítěte mi bylo neskutečně líto. Když to došlo do fáze, že jí začal nadávat, že je stejně hrozná jako já, začali jsme se hádat tak, až to dospělo k rozvodu,“ nerada se ke vzpomínkám vrací Karolína. 
    Komentář: Nesplněná očekávání jsou jednou z typických příčin rozvodu a ne vždy jde o přehnané nároky. 

  • „Já se vdávala jako mladá, veselá holka se spoustou zájmů, které můj přítel podporoval. Když se stal mým manželem, jako když utne. Očekával doma full servis stejný, jako celá léta poskytovala jeho matka jeho otci – ale zapomínal, že ona na rozdíl ode mě nechodila do práce. 
    Navíc – já bych rozhodně volila práci a koníčky před možností zůstat doma a nechat se živit manželem. Ten toho na rozdíl od doby před svatbou dělal v domácnosti méně a méně. Naštěstí jsme se stihli rozvést dřív, než jsem otěhotněla,“ popisuje Marika. 
    Komentář: Další z podob nesplněného očekávání? 

  • „Vždycky jsem tušila, že s tchyní to nebude snadné, ale doufala jsem, že bude možné se jejímu zničujícímu vlivu vyhnout. To jsem se ale šeredně mýlila – protože tchyně se nerozpakovala, kdykoli k nám přijít a usadit se u nás doma na dlouhé hodiny, kdy nám říkala, co děláme, hlavně tedy já, špatně. 
    Pak jsem navíc kývla na ten šílený nápad, že než se nastěhujeme do vlastního bytu, necháme ho opravit a po dobu rekonstrukce budeme bydlet u manželových rodičů. Když to zkrátím, místo plánovaných tří měsíců jsme tam byli rok a na jeho konci už byl na konci i náš vztah. Po třech letech od svatby.
    Můj manžel se za mě nedokázal postavit, někdy si dokonce přisadil k jejím výtkám vůči mně. Nedokázal ji zarazit, ani když nám lezla do naší části domu, klidně až do ložnice, hádali jsme s kvůli tomu. Úplně nás rozeštvala,“ lituje Zuzana. 
    Komentář: Tohle zdaleka není tak ojedinělý případ a zřejmě jedinou šancí je utnout výpady tchánů hned na začátku, nedat jim vůbec šanci. Hranice však musí nastavit oba partneři společně. 

  • „Dneska už si to dokážu přiznat: k našemu rozchodu jsem velkou, možná zásadní měrou přispěla já. Rozhodla jsem se kdysi, že budu nejlepší matkou na světě a že udělám pro děti úplně všechno. Kojila jsem je, nosila, vymýšlela pro ně aktivity do roztrhání těla, vařila bio, lítala s nimi po všemožných aktivitách a pak padala únavou. Po manželovi jsem chtěla jen to, aby to zaplatil a pochopil, že na něj už čas ani energii nemám. 
    Vůbec jsem o tom nechtěla diskutovat, namítala jsem, že to dělám i pro jeho děti, že si je chci užít, dokud jsou malé a zároveň jim toho spoustu předat. Varoval mě, že se cítí na druhé koleji, já ho považovala za nevděčného. Pak si našel milenku. A to jsem nevydýchala a dotáhla to až k rozvodu,“ vypráví rodinnou historii Linda. 
    Komentář: Každý dobrý rodinný terapeut vám řekne, že aby rodina fungovala, je potřeba věnovat péči nejen dětem. Každý z rodičů potřebuje čas sám pro sebe a na sebe a také potřebuje čas a energii na to, aby mohl dál rozvíjet svůj vztah. 

  • „Já si vzala pivaře, o kterém jsem doufala, že se změní, a on místo toho, aby s ukončením studií přestal vysedávat po hospodách, spíše ještě přitvrdil. Když jsem se potkala s jeho kamarády na nějakém večírku, utěšovala jsem se, že pijou všichni a přitom jsou to normální chlapi. 
    Jenže jsem si musela přiznat, že oni si v sobotu užijou a přes týden si dají maximálně dvojku vína po večeři, můj muž nedokáže jít z práce domů, v devíti případech z deseti to bral přes hospodu. A to i když jsem byla těhotná nebo v porodnici s naším synem, který se navíc narodil dříve a první tři roky potřeboval zvýšenou péči. Muž pil víc a víc, hospod sice ubral, ale začal si domů kupovat lahve tvrdého alkoholu, které někdy pil od rána, ještě než vyrazil do práce, kde kvůli tomu taky začal mít potíže. To už dál nešlo,“ je si jistá Martina. 

Byla jsem mu nevěrná. Mám mlčet nebo se přiznat?

Zatloukat nevěru nebo jít s pravdou ven? Jak zvládnout nápor emocí, porvat se s morální kocovinou a dát si pusu na zámek, i když vás svědomí nutí jít s pravdou ven? Dřív, než otevřete pusu a vypustíte do éteru vaše přiznání, si přečtěte naše rady.

Stát se to může každému z nás. Stačí hodit za hlavu zábrany (ano, právě alkohol je nám v tomto aspektu víc než nápomocný), nechat se o rozum připravit přicházející slastí a nevěra, za kterou bychom my ženy svému protějšku nejraději zakroutily krkem, je na světě.

Jenomže vy nejste v roli té, co byla zrazena, ale obětí vašeho milostného selhání je váš milý, který se na vás nepřestává usmívat a říkat vám v tu nejnevhodnější dobu, že vy jste tou nejlepší ženskou, kterou kdy potkal.

Z pochopitelných důvodů se vám vženou slzy do očí a partner se bude chybně domnívat, že jsou důkazem dojetí z jeho slov, zatímco pravda je úplně někde jinde.

Jeho vyznání ve vás totiž znovu odjistí bombu v podobě změti silných emocí.

Láska na jednu noc

Pokud máte jasno, že se tato situace nikdy nezopakuje, nikdo vás neviděl a navíc dotyčný nezná vašeho muže a tím pádem není moc pravděpodobná šance, že se vaše hříšné dobrodružství stane veřejným, rozhodněte se, že budete mlčet.

Odstraňte všechny důkazy, připravte si zajímavou historku o průběhu večírku nebo dovolené a neuhýbejte od tématu, když se partner bude chtít informovat, jak že jste se měla.

My ženy přece o všem rády povídáme, takže by bylo nanejvýš nápadné, kdybyste se vrátila domů a mlčela jako zařezaná.

Pokud to bude potřeba, v koupelně si za asistence puštěného kohoutku poplačte nebo zanadávejte. Nahromaděné emoce musí ven, jinak můžete udělat špatné rozhodnutí a v těžké chvilce se ke všemu přiznat.

Nejtěžší budou první dny, kdy vzpomínky na celý incident budou čerstvé a vás bude bolet duše při myšlence, že jste byla schopna jít do postele s jiným mužským. Zabavte své myšlenky, dejte si v práci přesčas, udělejte doma důkladný úklid, zkrátka dělejte cokoli, jen zapomeňte na nečinnost.

Co se stalo, nelze vzít zpátky

Kdyby to bylo možné, bylo by na světě krásně. Jenže není. Všichni děláme chyby a není jen potřeba se z nich poučit, ale také je zpracovat do procesu vedoucího k odpuštění. Ano, tohle přesně musíte udělat. Není to zrovna snadné, ale časem vám zůstanou jen krásné vzpomínky na divoký sex, co vám zvednou náladu, a možná i pošramocené ego, když budete mít někdy špatný den.

Co na to naše čtenářky?

„Ulítnout si jednou to není nic tak hrozného. Mnohem hůř jsem na tom já, protože se už rok a půl tahám s Robertem, i když jsem téměř vdaná za Tomáše. Zřejmě mě označíte za naprostou husu, ale co mám dělat, když jsem kápla na dva báječné mužské a nechci se rozhodnout špatně,“ říká Patricie (26).

„Zahnula jsem jednou a naposledy. Drahému jsem nic neřekla a bylo to správné rozhodnutí. Za svůj přestupek jsem se vytrestala černým svědomím. Trvalo mi celý půlrok, než jsem to překousla a strávila,“ svěřuje se Magda (39).

Zatloukat, zatloukat..

Jednou, až zub času udělá své a na nevěrný incident padne prach zapomnění, budete ráda za to, že jste zvládla jít s milým životem dál a nic mu neříct. Vy byste si totiž možná ulevila, ale on by se trápil nekonečně dlouho tím, že vám věřil a vy jste ho (s)prostě zradila.

-len-

Mohlo by vás taky zajímat:

Nevěra je nebezpečná věc. Není sice tak docela bez půvabu – člověk se vrátí do svých sedmnácti let, usmívá se bez zjevné příčiny, vznáší se na obláčku, cítí se báječně. Jak jste si možná všimli, zamilovaná žena zpravidla i zkrásní.

Starostmi sužovaná pobledlá bytost se náhle promění v pohádkovou vílu se zářícíma očima. I když se rozum odstěhoval někam až na druhý břeh řeky, doporučujeme: vezměte tu starou rozvrzanou pramici a doveslujte si pro něj co nejrychleji. Jinak se z vašeho života snadno může stát hromada třísek.

Máme pro vás pár důvodů, proč by spokojená zadaná žena měla myšlenku na nevěru raději potlačit.

Pokud nevěra přeroste v cosi většího a stabilnějšího, nevěrná žena ohrožuje svůj rodinný krb, svůj domov.

Když v nejhorším případě dojde na takzvané lámání chleba, může se stát, a stává se, že přijdete o milovaný útulný byt s ultramoderní kuchyní, koženou sedací soupravou a teráskou, na které voněly bylinky.

Po domovském přístavu, kde jste chodila v háčkovaných bačkůrkách, značkové teplákové soupravě a se sklenkou červeného v ručce by se vám asi stýskalo, nemyslíte?

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Související témata: nevěra , podvedla jsem ho , podvedl mě

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *