Proč jsme v horku naštvaní, konfliktní a zpomalení?

Jak zajistit, aby se ve stavu nouze neocitla i duše?

Univerzální recept není. Doporučení je plný internet a můžeme s nimi experimentovat. Někdo zjistí, že když vstává každý den ve stejnou dobu a přes den si zacvičí, cítí se lépe a myšlenky jsou pozitivnější. Dalšímu může pomoci vrhnout se do práce, jinému odpočinek.

Všichni jsme museli změnit návyky, omezit kontakty. Jak se s tím co nejlépe vypořádat?

Lidé jsou nuceni improvizovat s nejasným výsledkem. Je v pořádku se cítit nejistě, ustaraně, smutně i naštvaně. Je však potřeba vystavět si nové zvyky, rituály, radosti. Některé věci, na které jsme byli zvyklí, už nebudou jako dřív. V mnoha případech ale zjistíme, že je to vlastně i dobře.

Psycholožka Alexandra Hrouzková | archiv Alexandry Hrouzkové

Jsme nuceni čelit nepohodlí, tlak na nás je obrovský. Jak to vyvážit?

Hledat potěšení v každodenním životě. Udělat si chvilku a zamyslet se nad tím, na co bych se mohl těšit. Čím se potěšit ještě dnes, na co se mohu těšit zítra? Může pomoci i uvědomění, kolik dobrého ve svém životě vlastně pořád mám.

Jak k sobě nepouštět negativní zprávy, které se na nás ze všech stran valí?

Pomůže rozhodnutí, že nezdravé množství negativních zpráv ve svém životě nechci. Přestanu na internetu sledovat lidi a média, kteří šíří poplašné zprávy, vypnu televizi. Cíleně ve svém okolí vyhledávejte dobré věci, které vám zvedají náladu a pomáhají udržovat naději.

Může život v dlouhodobém stresu ovlivnit naši budoucnost? Vyvolat například duševní nemoc?

Jistě, negativní dopady chronického stresu na duševní i fyzické zdraví jsou prokázány. Pokud čtenář jen trochu váhá, doporučuji odvážit se někomu svěřit své pocity a dovolit si nechat pomoci. Hlavně na to nebýt sám.

Jak poznáme, že už se nejedná jen o »koronavirovou depku«, ale o něco vážnějšího a potřebujeme odborníka?

Hranice mezi zvládnutelným stavem a hlubší krizí může být velmi tenká. Nehrajme si proto na hrdiny a odvažme se si s někým o svých pocitech popovídat. Možná se ujistíme v tom, že vše zvládáme, možná zjistíme, že bude bezpečnější si dopřát podporu.

Budeme po skončení pandemie jiní?

Můžeme se podívat do historie. Jak svět vypadal po velkých krizích, jako byly války, mory? Nastalá situace je samozřejmě odlišná, v mnohém nová, lidstvo a planeta jsou v jiné fázi vývoje. Co může být užitečné, je si uvědomit, že budoucnost tvoříme již dnes. Tím, jak se nyní zachováme, přispíváme k tomu, jak se svět změní.

Jak podle vás vnímají situaci děti a jak se chovat, aby to v nich nezanechalo stopu?

Některé děti mohou situaci vnímat jako určité dobrodružství, jiné jsou naštvané hlavně proto, že nemohou do akvaparku, a ptají se, kdy už koronavirus skončí.

Děti, kterým bylo vše vysvětleno, mohou pociťovat méně obav než děti, které již týdny tráví doma s vyděšenými rodiči, mají nonstop puštěnou televizi, poslouchají poplašné zprávy.

A k tomu třeba ponocují, nepravidelně se stravují, z čehož mohou být unavené, podrážděné, nejisté. A nezapomeňme, že jsou zde i týrané děti, které mohou v izolaci zažívat v těchto dnech doslova peklo.

Máme být na děti spíše přísní a chtít po nich režim, nebo máme spíše zvolnit a častěji přimhouřit oko?

Od všeho kousek. Není nutné z domova dělat armádní výcvikové pracoviště. Doporučila bych přibližovat se zvykům, které rodina měla před nouzovým stavem. Kus práce, kus školy, kus pohybu, kus zábavy a kus odpočinku. V týdnu v určitý čas večerka a budíček, o víkendech v některých rodinách možná obvykle bez budíčku. Jak se říká, stačí být dost dobrý.

Máme být na děti spíše přísní a chtít po nich režim, nebo máme spíše zvolnit a častěji přimhouřit oko? | istock

Češi se chovali vzorně, s oteplením se morálka uvolnila. Lidé přestali nosit roušky, shlukují se, nedodržují rozestupy. Čím si myslíte, že je to způsobeno?

Spousta lidí se po počátečním vyděšení přestala bát. Nejdřív to vlivem médií vypadalo, že pomalu každý druhý člověk v blízké době zemře, lidé se přirozeně chtěli ochránit, respektive zachránit. Když ale po měsíci obav drtivá většina občanů zjišťuje, že má – díkybohu – všechny své příbuzné zdravé a v příkopech se mrtvoly opravdu neválejí, hrozba přestává být reálná.

Myslíte si, že přibude počet závislých na alkoholu?

Zatím se mi jeví, že lidé s krizí bojují velmi šikovně, statečně a povětšinou konstruktivně. Těší se, až bude vše za nimi. Tam možná vidím mírné riziko. Kolečka našich životů se opět pomalu začnou roztáčet, některé věci budou jinak a my můžeme být vyčerpaní. Teprve po čase mnozí z nás začnou zpracovávat emoce a vše, co se s námi dělo.

Co pozitivního si z téhle situace můžeme vzít?

Vnímám mnoho pozitiv. Lidé si v nouzi pomáhají. Hodně jich projevuje pokoru, zájem o přírodu, planetu. Mnozí objevili zázrak zpomalení, určitého klidu a volného času s rodinou. Lidé zjistili, že zbytečné věci, které dříve dělali, jim vůbec nechybí, a objevují zajímavější možnosti. Mnozí lidé učiní ve svých životech zásadní a možná osudové změny k lepšímu.

5 tipů proti úzkosti

1/ Vezměte do ruky tužku a začněte si psát, za co můžete být v životě vděční. I když to nejdřív vypadá nemožně, funguje to. Napište nejméně deset věcí a zkuste to dělat každý den.

2/ Přepište si citát nebo i více, které vám pomáhají cítit se lépe, cítit naději, věřit v budoucnost. A vystavte si ho na viditelné místo.

3/ Zasněte se nad tím, že tento stav jednou skončí a vy vkročíte do nové etapy života »po krizi«. Co můžete udělat třeba už dnes pro to, abyste do nové fáze vstoupili co možná nejlépe připraveni?

4/ Popovídejte si s někým o svých pocitech. Neváhejte požádat o pomocnou ruku, čím dřív to uděláte, tím méně úsilí vás to pravděpodobně bude stát.

5/ Uvědomte si, že v tom nejste sami. Vzpomeňte si, co vše v životě jste již v minulosti zvládli. Co vám pomohlo těžké časy překonat? Když jste to zvládli tenkrát, můžete uvěřit, že to zvládnete i dnes?

Budete mít zájem:  Proč pojišťovna nehradí laserovou operaci křečových žil

Konflikty: proč se do nich lidé dostávají a co je důležité pro jejich řešení

POZOR: Přihlašujte se na ŽIVÝ ONLINE kurz Úvod do mediace » zjistěte více

Konflikty symbolizují takřka každodenní součást života každého z nás. V tomto článku se na ně zaměříme podrobně. Prozradím vám, proč se do konfliktních situací lidé dostávají a co je důležité pro jejich efektivní řešení.

Konflikty jsou součástí našich životů

Konflikty nejsou dobré ani špatné. Konflikty prostě a jednoduše jsou. Jsou přirozenou součástí životů. Jedná se přitom o příležitost:

  • něco změnit,
  • začít dělat některé věci jinak,
  • nebo třeba ukončit vztah – pracovní, obchodní či partnerský. Nebo ho přenastavit, a rozvíjet sebe sama i své vztahy (pracovní, obchodní, rodinné). 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Víte, kdo může žádat o mediaci?

Možností řešení existuje celá řada

To, co je na konfliktech uklidňující, je fakt, že většinou existuje víc než jedna možnost, jak je vyřešit a jak k nim přistupovat. Můžete:

  • dělat, že konflikt neexistuje,
  • za každou cenu prosazovat svou,
  • přizpůsobit se situaci,
  • nebo konflikt použít jako odrazový můstek k něčemu dalšímu.

A k čemu? Čeho chcete dosáhnout, jaký je váš cíl? Budete se před konfliktem schovávat, nebo mu půjdete naproti? Nebo se raději přizpůsobíte, aby byl klid? Nebo si začnete vyjednávat lepší podmínky pro kompromis nebo dokonce dohodu? A jak s konfliktem pracovat, aby vztahy nezničil, ale naopak posílil?

Co mají strany konfliktu společného

Existuje několik věcí, které mají strany konfliktu obvykle společné. Jedna z nich je, že si s největší pravděpodobností mohou myslet, že nemají nic, ale vůbec nic společného. Jenže ony mají.

Tím společným je právě jejich vzájemný střet – konflikt.

Když mají lidé společný konflikt, mají i společnou oblast, ve které se názorově střetly a ve které se „potkaly“ jejich jiná očekávání, představy, názory nebo už dokonce řešení – a každý má svou vlastní představu o řešení. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Soudní jednání vs. mediace: V čem se liší? A jaké jsou výhody a nevýhody?

Příklady konfliktů ze života

Dědictví

Příkladem konfliktu ze života může být situace, kdy rodinní příslušníci řeší dědictví, v jehož rámci se budou dělit nemovitosti.

Nemovitosti se mají rozdělit mezi pět osob a oni se teď vzájemně přou o to, jakým způsobem se dědictví rozdělí. Dohoda se nedaří, každý má svou představu o dělení a každý potřebuje tu větší část dědictví z nějakého svého důvodu:

  • kvůli zajištění bydlení;
  • kvůli tomu, aby měl peníze pro děti, až se budou osamostatňovat;
  • kvůli tomu, aby měl finanční zajištění, protože na něj má právo, protože on/a jediný/á se staral o prarodiče
  • a další.

Pracovní konflikt

Dalším příkladem může být také pracovní konflikt, kdy lidé mají odlišné pohledy na:

  • rychlost výkonu pracovního nasazení,
  • způsob zpracování úkolů,
  • způsoby odměňování,
  • vyhodnocování projektů,
  • nebo třeba odlišné komunikační styly. 

V každodenním běhu a řešení pracovních a třeba i osobních situací mohou lidé zapomenout, že mají něco společné. A že to může být právě jejich společné pracovní prostředí, projekty a pracovní tým, které jim zajišťuje naplnění potřeb. A to zejména finanční zajištění domácnosti, rodiny, seberealizaci, uznání, ocenění, sebehodnocení a spolupráci v týmu.

Proč se lidé dostávají do konfliktních situací

Do konfliktu se lidé dostávají, protože se střetnou jejich představy, očekávání a názory. A když nejsou naplněny, lidé se brání. Všeobecně známé rčení říká, že nejlepší obranou je útok. A když nevyjde útok, může přijít na řadu útěk. Jedná se o nejstarší taktiky řešení konfliktu vůbec.

Tyto taktiky přitom výhodně doplňuje vyjednávání. Vyjednávání, které bývá někdy opomíjeno, a které stejně jako útok nebo útěk vyžaduje úsilí.

Pokud je však příliš mnoho emocí, zdá se, že světlo na konci tunelu je moc daleko, anebo nesvítí vůbec, nezbývá už energie na vyjednávání. A boj nebo útěk se tak může jevit jako rychlejší způsob.

A je tomu opravdu tak? Bude výsledek z boje nebo útěku dlouhodobý, udržitelný, úlevný?

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak emoce ovlivňují naše spory a konflikty

Co je důležité při řešení konfliktu

Ať už volba u řešení konfliktu padne na jakoukoli strategii, hybatelem celého konfliktu jsou samotní lidé.

Při pochopení konfliktu, a toho co s ním dělat, může k inspiraci posloužit jedno bojové umění. To učí nebojovat s protistranou, ale využívat střety jako příležitosti dělat si z protistrany spojence.

Způsob komunikace s ostatními je veden způsobem, aby každému ze zúčastněných zůstala zachována jeho individualita, a aby se z destruktivní komunikace – z destruktivních kroků stala komunikace konstruktivní.

Jednoduše řečeno jde o to změnit nespolupráci na spolupráci a zvolit si strategii win-win, dohodu. 

Konflikt není soutěž o to, kdo bude rychlejší, urputnější. Nebo kdo bude zákeřnější, přizpůsobivější či kdo dá víc peněz. Konflikt naopak může vytvářet prostor pro hledání společné řeči, nalézání řešení, které může být vítězstvím – 1. cenou pro všechny zúčastněné strany. 

Klíčové pro pochopení konfliktu je pochopení možností, které konflikt přináší. Možností je většinou více než buď a nebo. Pokud je jakýkoliv vztah tvořen prostřednictvím vítězství a porážek, vztahy jsou uzavírány tak, aby byly výhodné jen pro jednu stranu. Dříve nebo později se může stát, že to druhou stranu přestane bavit a přestane hru na vítěze a poražené hrát. 

Budete mít zájem:  Polyp V Konecniku Priznaky?

Někdy nemusí být úplně snadné vidět toho druhého na „konci stolu“ jako spojence. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Konflikty nás provázejí celý život. Jak s nimi mediace pracuje?

Jak při konfliktu pomáhá mediátor

Mediace za podpory mediátora sleduje příležitosti pro změnu komunikace. Mediátor zjišťuje a pojmenovává, co mají klienti společné. Pracuje s konfliktem a způsoby komunikace tak, aby klienti měli možnost tvořit dohody. Aby měli možnost vidět různé úhly pohledu, a možná se ze soupeře stane spojenec.

  • Možná to bude někdo, s kým už dotyčný/á nechce dál komunikovat – bojovat.
  • Nebo si strany samy uvědomí, že svou energii chtějí věnovat jiným věcem než například dalšímu 5letému konfliktu a soudnímu sporu.
  • Nebo že potřebují změnit pracovní podmínky a komunikaci s vedením týmu, změnit systém zpracování zakázek, způsob týmové komunikace či systém odměňování.
  • Nebo si možná uvědomí, že teď je na nich samotných, na rozvádějících se partnerech, kteří zůstávají nadále rodiči, jak bude vypadat život jejich společného dítěte (dětí), než se osamostatní.

Vyberte si z mediačních kurzů

Základním uvědoměním samotné podstaty konfliktu je to, že konflikty byly, jsou a budou. To, co se může v čase a době proměňovat, je přístup k nim, k řešením a výstupům, které konflikt nabízí.

Na našich kurzech dostanete možnost podívat se na konflikt nenásilnou optikou. Budete mít možnost zjistit, co se v konfliktu děje s těmi, kteří jsou uprostřed něj. Co se děje mezi nimi navzájem, a co se taky odehrává uvnitř samotných aktérů, a jak s tím v roli (nejen) mediátora můžete pracovat.

Vyberte si z nabídky kurzů

Sdílejte článek na sociálních sítích

  • Z praxe mediátorky: Spokojené vztahy snadno a bez námahy
  • Chci knížku

Konflikt a jeho řešení

Z psychologického hlediska lze popsat konflikt jako nedorozumění mezi dvěma či více lidmi, kteří se dostanou ve vzájemné komunikaci ke střetu rozdílných názorů, stanovisek, postojů, potřeb, zájmů, citů, hodnot a chování. Může se jednat o běžný střet v rodině, škole, na pracovišti až po ozbrojené konflikty ve společnosti.

Konflikt bývá doprovázen nejistotou, nervozitou, strachem a může vést k pocitu zmaru a zklamání (frustraci) či agresi jedince. V konfliktu se mísí prvky věcné a iracionální – nelogické, nevysvětlitelné rozumem, někdy lidé pravdu „ohýbají“, jindy vysloveně lžou a manipulují s informacemi, aby získali vlastní prospěch.

V „ideálním“ konfliktu hledají obě strany řešení věcně a bez emocí se vzájemným respektem.

Příčiny konfliktu

Objektivní překážky, které nelze ovlivnit: přijdete pozdě na rodinnou oslavu, protože byla kolona na dálnici, píchli jste, čekáte na odtah a partner/ka se na vás zlobí, že jste situaci způsobili. Hádka typu „kdo za to může“ nic nevyřeší, protože je jasné, že na vině jsou okolnosti mimo obě hádající se osoby.

Nepřiměřené požadavky od rodičů, učitelů, nadřízených. Pokud si rodič usmyslí, že bude mít jeho dítě maturitu, ale dítě samo toho není schopné, není řešením mu neustále vyčítat a nadávat, že je hloupé a líné, ale hledat řešení, jak ho doučovat nebo snížit své nároky. Nepřiměřené požadavky mohou skončit i tragicky, sebevraždou dítěte.

Chyby ve výchově či v člověku samotném, v jeho psychickém a fyzickém stavu v době konfliktu nebo v typu jeho osobnosti. Lidé jsou zrcadlem výchovy, kterou sami zažili. Pokud někdo často konflikty vyvolává a v takovém prostředí vyrůstal, těžko doufat, že se změní.

Dělení majetku představuje klasický rodinný spor. Pokud se nemohou příbuzní dohodnout např. na vyplacení jedné strany, jediným řešením pak je prodej majetku. K řešení takového konfliktu může pomoci prostředník, tzv. mediátor a soudní jednání.

Různé názory na životní styl, vzdělání, trávení volného času, stravování, náboženství, kulturu. Na pravidlo, že opaky se přitahují, není dobré spoléhat.

Platí to jen u velmi tolerantních a nezávislých lidí, kterým nevadí např. trávit odděleně dovolenou.

Neexistuje recept na ideální životní styl v partnerském vztahu, variant je mnoho a důležité je se dohodnout a dohodu pak respektovat.

Důvody konfliktu

Otevřený konflikt dvou osob může vyvolat jednání, chování nebo reakce, dané například následujícími faktory:

  • Typ osobnosti: cholerik, který má výbušnou povahu, se mnohem snáze a dříve rozčílí, než flegmatik, kterému je všechno jedno. Každá povaha má ale své plusy a mínusy.
  • Aktuální psychický stav: člověk propuštěný ze zaměstnání, přetížený množstvím práce v zaměstnání nebo péčí o blízkou osobu, člověk, který se rozchází nebo rozvádí, zažívá nějaký neúspěch, má ke konfliktnímu jednání mnohem blíže než člověk, který je spokojen se vztahem, v zaměstnání aj.
  • Frustrace neboli nesplněná očekávání: dítě nosí ze školy špatné známky, rodiče si předhazují, který z nich na tom má větší vinu.
  • Absence alternativních voleb neboli neschopnost změnit své plány a přizpůsobit se dané situaci (například „prší, místo do přírody půjdeme na výstavu“). Dokázat rychle přehodit výhybku je v životě velká výhoda. Pokud ji však člověk chápe jako ústupek, měl by si pro příště vyjednat prosazení svého zájmu.
  • Záměr, za účelem získání převahy: konfliktní člověk hledá za každou cenu chyby u druhého jako důvod k výtce, trestu, ponížení, násilí.
  • Nedorozumění, chybné chápání chování a projevů, které jsou dány osobností partnera: partner zapomene na výročí, které druhý pokládá za důležité, partner si nevšimne nového účesu a partnerka si to vysvětlí nezájmem o svoji osobu aj.
  • Nezvládnutí aktuální role (např. hostitele, rodiče atd.). Důležitá jsou vzájemná očekávání od takové role. Vyčítat pracovně vytíženému člověku, že si sám nevyměňuje olej v autě nebo ženě s kojencem, že nenavařila pro rodinnou sešlost, jsou očekávání už předem nereálná.
  • Rozdílné představy o životním stylu, pracovním či mimopracovním nasazení a trávení volného času v partnerském vztahu. Někdo by rád celý víkend prolenošil v posteli, někdo potřebuje ujít 30 km v horách, někdo vymalovat celý byt atd.
Budete mít zájem:  Syndrom Toxického Šoku Příznaky?

Jak poznat konfliktního člověka

Pokud za častými konflikty stojí jedna osoba, může se jednat o člověka, který konflikt potřebuje ke svému životu a čerpá z něj energii.

Shazuje, intrikuje, nic se mu nelíbí, pomlouvá ostatní. Je to proto, že je nespokojený sám se sebou, ale v tom případě si musí hledat psychoterapeuta a vy se od něj držte co nejdále.

Žádnému týmu takový člověk neudělá dobrou službu, ať se jedná o tým pracovní, zájmový nebo rodinu.

Tito lidé nepřijímají kritiku, svádějí vinu na ostatní, a protože nehledají řešení, těžko se s nimi pracuje. Chybí jim schopnost sebereflexe. Takoví lidé by měli pracovat jen samostatně, nehodí se pro týmovou práci a pro rodinné soužití představují problém. Diskuse s nimi nikam nevedou.

Výhody konfliktu

Konflikt vytváří prostor pro vyřešení problému a zlepšení příčiny, která konflikt vyvolala. Je třeba však při jeho řešení dodržet určitá pravidla

Pravidla prospěšné hádky

Mluvte klidným hlasem a pomalu: nezvyšujte hlas, nekřičte, neječte.

Vyjadřujte se slušně: „jsi neschopný idiot“, „proč se tváříš blbě, když s tebou mluvím“, „jsi tlustý jako prase“, „jsi líný jako tvoje matka“, „zmlkni“ apod. Urážky a nadávky spolehlivě zabouchnou dveře k vyřešení konfliktu. Nebo snad znáte někoho, kdo se po takových slovech ochotně zamyslí nad svými činy a začne hledat řešení?

Zaměřte se na tady a teď. Držte se věcné příčiny konfliktu, nezatahujte do něj charakterové nebo osobnostní prvky toho druhého, případně záležitosti staršího data. Nepoužívejte obraty nikdy a vždy: „nikdy si po sobě neuklízíš“, „vždycky máš nepořádek v pokoji“ atd.

Tato tvrzení druhého blokují: „Pokud je to fakt, nemá smysl se snažit, partner mne vnímá jako nepořádného za všech okolností“ apod. Pokud řeknete dítěti „Jsi zlobivý kluk“, je to něco úplně jiného než říci „Dnes jsi zlobil (jak konkrétně) a to se mi vůbec nelíbilo.

Byl bych rád, abys příště tohle nedělal.“

Uvědomit si cíl, kterého chceme dosáhnout: tedy aby partner/ka umyl/a nádobí, připravil/a dětem svačinu, odvezl/a auto do servisu atd. Nesmíte ji/ho ponížit nebo vyhrožovat. To by bylo soupeření nebo násilí – ne spolupráce.

Pokud ale požadujeme po druhém splnění úkolu, kterého není schopen, je třeba mít stále na paměti konkrétní činnost a hledání řešení. Pokud partner nikdy nenatíral plot, buď bude ochoten se to naučit, nebo se to naučíte vy, anebo si zaplatíte firmu. Předhazovat mu, že je nešika, líný atd.

spor nevyřeší, jen zhorší vzájemné vztahy – i pokud je líný nešika. Pak si položte otázku, proč s ním jste? Asi ho obdivujete pro něco jiného. Nikdo není dokonalý.

Mluvte pravdu: záhonky jsou nezalité, protože jste na ně zapomněli. Spálili jste jídlo, protože jste se zapovídali při rozhovoru s přítelkyní. Pokud vám ovšem partner drží kázání a peskuje vás, není to v pořádku a máte právo se ohradit. Nesnižujte se ke lži, je to nedůstojné vás obou.

Mluvte srozumitelně: „Včera jsme měli výročí svatby a celý večer jsem čekala, že se o tom zmíníš. Je mi to líto, že jsi zapomněl. Pro mne je to významné datum a těšila jsem se, že prožijeme pěkný večer. Ráda bych, abychom si domluvili datum, kdy si to vynahradíme.

“ To je jasné sdělení a partner se nejspíš bude omlouvat, přinese další den kytici atd. Pokud ale budete v tento den odsekávat a na dotazy co se děje, odpovíte, že nic nebo že by to měl vědět, sdělení není jasné a partner vaše narážky nepochopí.

Pokud už to nevydržíte a vyjedete na něj „Nebudu ti přece připomínat, že máme výročí, jsem ti dobrá jen na to, abych ti prala a vařila“ atd., roztočí se spirála výčitek, které skončí na mrtvém bodě. Pokud se někdo ptá, co se stalo, odpovězte jasně nebo se pak nedivte, že vás nepochopil.

Obvykle jsou to muži, kteří potřebují jasné sdělení, ale je dobré to mít na paměti obecně. Je velmi osvobozující komunikovat s lidmi, kteří se vyjadřují jasně.

Co dělat, když se konfliktní situaci nedaří vyřešit?

Konfliktní situace může být vyřešena pozitivním výsledkem pro všechny účastníky konfliktu nebo stupňováním (eskalací) konfliktu. V tomto případě je třeba se obrátit pro odbornou pomoc v psychologických poradnách či krizových linkách nebo využít různé formy mediace.

Mediace je metoda účinného a kultivovaného řešení sporů za pomoci třetí strany – mediátora, který má vést jednání k porozumění, smírnému řešení a k vytvoření vzájemné přijatelné dohody. Je to neformální, mimosoudní proces řešení konfliktů, ve kterém jsou klienti přítomni dobrovolně. Mediace se využívá při řešení občanských sporů i mezistátních konfliktů.

Někdy se neshody nedaří řešit a jedinou možností je rozchod, rozvod, výpověď ze zaměstnání aj., tedy ukončení vztahu dvou znesvářených stran. Důležité je, aby i v takové situaci se obě strany rozešly důstojně a s ochotou vše uzavřít slušně, ne se pomstít nebo druhou stranu ponížit.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector