Ketogenní neboli keto dieta je dieta s velmi nízkým příjmem sacharidů a vysokým příjmem tuků, u níž bylo prokázáno hned několik výhod na celkové zdraví.
V posledních letech vzrostl zájem o keto stravu rovněž jako nástroje, který pomáhá zvládat či podporuje léčbu různých nemocí, jako je například epilepsie, rakovina a cukrovka.
Diabetes mellitus 1. typu je chronická choroba, při níž vnitřní orgán slinivka břišní (lat. pankreas) produkuje velmi málo nebo dokonce žádný inzulín.
Pozor je třeba si dávat na záměnu s cukrovkou 2. typu, který ovlivňuje způsob, jakým tělo zpracovává hladinu cukru a obvykle je spojený se sníženou citlivostí (rezistencí) na inzulín.
Diabetici si musí dávat velký pozor na to, co jí. Zapovězeny mají zejména potraviny obsahující velké množství cukru.
Přestože bylo prokázáno, že keto strava pozitivně ovlivňuje hladinu cukru v krvi a snižuje požadavky na inzulín, u pacientů s cukrovkou 1. typu může nastat hned několik komplikací.
Následující článek se věnuje tématu, zda je ketodieta vhodná a bezpečná pro osoby trpící diabetem 1. typu.
Diabetická ketoacidóza vs. nutriční ketóza
Neodborná veřejnost často zaměňuje dva rozdílné stavy – nutriční ketózu a diabetickou ketoacidóza (DKA).
Znalost obou stavu a odlišnosti mezi nimi je velmi důležité zejména pro diabetiky s cukrovkou 1. typu.
Při ketodietě dochází ke snížení příjmu sacharidů na méně než 50 gramů a jejich náhradě zdravými tuky.
Nedostatek cukrů a vyšší příjem tuku nutí organismus k vyšší produkci ketonů z tuku uloženého v játrech.
Tuk je následně používán jako hlavní zdroj energie na rozdíl od obvyklých sacharidů. Tento stav je označován nutriční ketóza.
Diabetická ketóza je životu nebezpečný zdravotní stav, která hrozí především osobám s cukrovkou 1. typu neužívající inzulín.
Bez inzulínu, který je nezbytný pro přenos cukru v krvi do buněk, dochází ke zvyšování hladiny cukrů a ketonů a dochází tak k narušení rovnováhy.
Pravidelná kontrola hladinu cukru v krvi je u diabetiků nezbytná.
Hlavní rozdíl mezi ketózou a diabetickou ketoacidózou:
- Při ketóze dochází ke zvýšení hladiny ketonů, které tělo využívá jako zdroj energie na místo sacharidů.
- Při diabetické ketoacidóze je hladina cukru a ketonů příliš vysoká a to má za následek kritický zdravotní stav.
Máte-li diagnostikovanou cukrovku 1. typu a uvažujete nad ketogenní dietou, je nesmírně důležité intenzivně komunikovat se svým lékařem a dietologem, aby nedošlo k žádným zdravotním komplikacím.
Shrnutí:
Nutriční ketóza je metabolický stav, ve kterém lidské tělo spaluje místo sacharidů tuk a používá jej jako hlavní zdroj energie.
Naproti tomu diabetická ketoacidóza je vážný zdravotní problém u diabetiky s cukrovku 1. typu, při kterém zvýšené hladiny cukrů a ketonů vážně ohrožují zdraví.
Ketodieta klade důraz na potraviny obsahující zdravé tuky.
Ketodieta může hladinu cukru v krvi snížit příliš
Ketogenní dieta výrazně snižuje hladinu cukru v krvi jak u diabetu 1. typu, tak i u diabetu 2. typu.
Jedna studie trvající dva roky studovala 11 dospělých osob s cukrovkou 1. typu a zjistila, že keto strava významně zlepšila hladinu cukru v krvi.
Někteří účastníci však zaznamenali příliš velký pokles. K tomu dochází, pokud hladina cukru klesne pod 70 mg (3,9 mmol/l). Obvyklou příčinou je nesprávné dávkování inzulínu.
Keto dieta může zvyšovat riziko příliš nízké hladiny cukru v krvi (hypoglykémie), což by mohlo vést ke vzniku vážných zdravotních komplikací, jako je zmatenost, závratě, nesrozumitelná řeč (mumlání) až ztráta vědomí.
Shrnutí:
Keto strava snižuje hladinu cukru v krvi u lidí trpící diabetem 1. a 2. typu.
Při ketodietě je nutné upravit a správně nastavit dávky inzulínu, aby byla udržována zdravá hladina cukru v krvi, a nedošlo ke vzniku zdravotních komplikací.
Ketodieta může způsobit i nežádoucí hubnutí
Výsledky mnohých výzkumů také naznačují, že keto strava může podporovat hubnutí.
Důvody, jak keto strava ovlivňuje tělesnou hmotnost, jsou tři hlavní:
- Potlačení chuti k jídlu. Ketodieta bohatá na tuky vyvolává pocit sytosti v důsledku změn hormonů hladu, a tudíž se zmenšuje potřeba přejídat se.
- Omezení rizikových potravin. Z jídelníčku zmizí potraviny bohaté na jednoduché sacharidy, které způsobují přibírání.
- Zvýšený příjem bílkovin. Keto dieta obsahuje více bílkovin a bílkoviny mají větší schopnost zasytit na delší dobu podobně jako tuky.
Ne vždy je hubnutí žádoucí důsledek diety. Někteří lidé s diabetem 1. typu mohou ztrátu pár kil uvítat, pro jiné to může představovat zdravotní problémy.
Před zahájením diety je nutné tento účinek důkladně zvážit a případně tomu přizpůsobit jídelníček.
Shrnutí:
Ketodieta může mít za následek i nežádoucí hubnutí.
To může znamenat problém u lidí už s nízkou tělesnou hmotností, zvlášť když trpí cukrovkou 1. typu.
Ne každý potřebuje zhubnout. Pro již štíhlé diabetiky může být úbytek hmotnosti dokonce nebezpečný.
Ketodieta může vyžadovat nižší dávky inzulínu
Pacienti s cukrovkou 1. typu potřebují inzulín, který upravuje hladinu cukru v krvi dle aktuální potřeby.
Dojde-li k radikálnímu snížení sacharidů ve stravě, jako je tomu u ketogenní diety, dojde zároveň ke snížení hladiny cukru v krvi. Tím pádem se snižuje potřeba inzulínu.
Jedna studie zkoumala 10 osob s diabetem 1. typu užívající inzulín, které držely dietu s nízkým obsahem sacharidů, z výsledků bylo zjištěno, že všichni potřebovali méně jednotek inzulinu denně (průměrně o 20 jednotek méně).
To znamená, že dávkování inzulinu by mělo být upraveno tak, aby odpovídalo vždy aktuální hladině cukru v krvi.
V případě držení keto diety bude hladinu cukru v krvi nižší, nižší by tedy měly být také dávky inzulinu.
V případě zachování stejných dávek inzulinu před zahájením keto diety, může dojít k vyvolání nežádoucího stavu zvaného hypoglykémie (tj. nízká hladina cukru v krvi).
Diabetik držící ketogenní dietu by měl být pod lékařským dohledem a měl by si často kontrolovat hladinu cukru v krvi, aby předešel hypoglykémii.
Shrnutí:
Keto strava způsobuje snížení hladiny cukru v krvi v důsledku minimálního příjmu sacharidů.
Pacienti s cukrovkou 1. typu by si měli častěji kontrolovat hladinu cukru v krvi a přizpůsobit tomu dávky inzulinu, aby nedošlo k hypoglykémii. Doporučený je lékařský dohled.
Je ketodieta u diabetiků bezpečná?
Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, zde je ketodieta pro osoby s cukrovkou 1. typu bezpečná či nikoliv. Záleží na mnoha faktorech a přístupu konkrétní osoby ke svému zdraví.
Je-li cukrovka pod kontrolou lékaře a diabetologa a pacienta se neustále vzdělává a je pod pravidelným lékařským dohledem, pak správná keto dieta může jeho celkovému zdraví jenom prospívat.
Vhodné je s keto dietou začít pozvolna a příjem sacharidů snižovat postupně, aby diabetik viděl, jak na na úpravu stravy jeho tělo reaguje.
V případě ketodiety nezačínejte bez lékařského dohledu
Pokud máte cukrovku 1. typu a láká vás keto dieta, je doporučeno najít si ke spolupráci registrovaného lékaře (MD) a dietologa (RD), kteří vám pomohou sestavit vhodný jídelníček na míru a upravit dávky inzulín a případně i ostatních léků.
Lékařský a odborný dohled sníží riziko vzniku vážných zdravotních komplikací a pomůže bezpečně a zdravě dodržovat ketodietu.
NAUČTE SE A MĚJTE PŘEHLED:
Jak méně sladit a proč je dnes všechno tak strašně přeslazené?
Nezapomeňte sledovat hladinu ketonů
- Vedle sledování hladiny cukru v krvi je velmi důležité sledovat také hladinu ketonů, aby nedošlo k příliš velkému snížení.
- Někteří diabetici již znají testování ketonů, protože se ho užívá k detekci prvotních stádií nebezpečné diabetické ketoacidózy.
- Existuje několik metody testování ketonů:
- Krevní testy – jedná se o měřiče v podobě testovacích proužků fungujících na podobném principu jako glukometry
- Testování moči – opět se jedná o testovací proužky, které se ponoří do vzorku moči a množství ketonů označí různou barvou
- Analyzátor dechu – jedná se o zařízení, které měří vedlejší produkt ketonů hladinu acetonu v dechu
Hladinu ketonů je důležité kontrolovat zejména tehdy, pokud je hladina cukru v krvi nad 300 mg/dcl (16,6 mmol/l) nebo pokud se cítíte nemocní, zmatení či jakoby “v mlze”.
Měřiče krevních ketonů bývají z uvedených metod nejpřesnější a jsou snadno dostupné online nebo v lékárnách. Lze také zakoupit proužky na moč a analyzátory dechu.
Na prvním místě by mělo být vždy zdraví. Diabetici by proto měli myslet na lékařský dohled.
Kdo by se měl ketodietě raději vyhnout?
Některé účinky keto diety mohou mít u osob s diabetem 2. typu negativní vliv a někteří lidé by se jí proto měli raději vyhnout.
Zejména se jedná o:
- osoby, které mají anamnézu chronicky nízké hladiny cukru v krvi
- osoby s podváhou nebo některou z poruch příjmu potravy
- osoby po nedávném lékařském zákroku
- těhotné a kojící ženy
- malé děti a dospívající mladší 18 let
U výše uvedených osob existuje zvýšené riziko vzniku komplikací, a proto se nedoporučuje začínat keto dietu bez lékařského povolení.
Shrnutí:
Některé osoby s diabetem 1. typu mohou bezpečně dodržovat ketodietu. Lékařský dohled by měl být samozřejmostí.
- Ostatní osoby by se měly ketogenní dietě vyhýbat s ohledem na své zdraví.
- Doporučeno je průběžně sledovat nejen hladinu cukru, ale také ketonů.
- Kontrola ketonů se doporučuje především při zvýšené hladině cukru v krvi.
SLOVO AUTORKY:
To, zda je ketodieta bezpečná také pro osoby s cukrovkou 1. typu, závisí na mnoha faktorech.
Jedná se zejména o průběh nemoci, tělesnou hmotnost a hladiny cukru v krvi. Problémem je zejména nízká hladina cukrů v krvi.
Při správném lékařském dohledu a vedení mohou někteří diabetici keto stravu dodržovat bez obav ze zdravotních potíží, jiní by se tomuto způsobu stravování raději měli vyhnout.
Rozumné je začít s pozvolným snižováním obsahu sacharidů v jídelníčku před zavedeném plné ketogenní stravy. Tímto způsobem lze snadno zjistit, jak konkrétní osoba reaguje na změnu stravování.
Máte-li cukrovku 1. typu a chcete keto dietu vyzkoušet, nejprve to zkonzultujte se svým lékařem a dietologem.
Ti vám vypracují jídelníček na míru a potenciální zdravotní rizika tak minimalizujete.
Další články o principu ketodiety, jídelníčku a zdravotních účincích
/ODBORNÝ ZDROJ ČLÁNKU/
Dieta u cukrovky 2. typu
Diabetes je definován jako přítomnost glykemie nalačno v žilní plazmě >7,0 mmol/l. Glykemie ohrožené a již skutečně diabetické populace se kontinuálně posouvá od 5,6 mmol/l k hodnotě > 7 mmol/l a diagnóza je dána pouze definicí.
V tomto smyslu došlo v minulých letech k definici porušené (zvýšené) glykemie nalačno (impaired fasting glucose, IFG) jako glykemie > 5,6 mmol/l nalačno. Je to již označení pro nemoc a má dva významy: předpovídá, že se cukrovka 2.
typu do několika let objeví, a zároveň je to již úroveň glykemie, která vyvolává aterosklerózu
. Nemocný s IFG by tedy měl již držet dietu, pokusit se snížit hmotnost a oddálit vznik cukrovky.
Časové rozvržení jídel a množství sacharidů ve stravě
Hyperinzulinemický (se zvýšenou koncentrací inzulinu
v krvi) diabetik 2. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí.
Vzhledem k neschopnosti zmetabolizovat větší dávku sacharidů naráz rozdělujeme přísun sacharidů do menších porcí, ale pokud pacient není léčen inzulinem nebo deriváty sulfonylmočoviny, časové rozvržení stravy není striktní a malá jídla se mohou i vynechat.
Energetický příjem ve stravě
Diabetik 2. typu má zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti s ohledem na celoživotní vývoj metabolického
syndromu, a proto musí mít dietu méně energeticky bohatou. Diabetici 2. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, proto musí být i příjem nižší.
Porušená glukózová tolerance
Diabetes mellitus je při použití glykemické křivky definován pouze podle glykemie za 2 hodiny po požití 75 g glukózy, nezávisle na hmotnosti pacienta.
Při hodnotách glykemie > 11,1 mmol/l jde o diabetes. Hodnoty 7,8–11,1 se označují jako porušená glukózová tolerance (impaired glucose tolerance, IGT).
V běžné praxi se pro definici diabetu obvykle používá hodnota 7 mmol/l nalačno.
Diagnostika
diabetu 2. typu
Diagnostika diabetu musí být provedena za definovaných podmínek po 3 dnech standardní diety. Vymizení či zlepšení diabetu po zhubnutí či redukční dietě je známé, naopak osoby s normální glukózovou tolerancí mohou mít po agresivních redukčních dietách
či hladovce zhoršený výsledek glykemické křivky.
Jiným příkladem zhoršení či objevení se diabetu 2. typu může být infekční onemocnění
, které zvýší nároky na inzulin. Diabetik 2. typu je totiž výrazně necitlivý na inzulin (inzulinorezistentní) a v době vzestupu glykemie je jeho tvorba inzulinu s ohledem na necitlivost na inzulin také již nedostatečná, jako u cukrovky 1. typu.
Z uvedeného tedy vyplývá, že diagnostika některých forem diabetu je výrazně ovlivněna aktuálním metabolickým stavem. Pro diagnózu diabetu je důležité, že během života došlo k hyperglykemii
.
Řada nemocných – i s ohledem na společenské hodnocení závažnosti diabetu – běžně uvádí: „Cukrovku jsem měl, ale už ji nemám.“ Z psychologického
hlediska je možné nemocného při tomto tvrzení nechat.
Jednoznačně však máme před sebou jedince, který je celoživotně diabetikem a zlepšil si kompenzaci po adekvátní léčbě. Podobný význam má anamnéza
tzv. gestačního (těhotenského) diabetu u žen.
Výskyt diabetu 2. typu
Diabetes 2. typu býval nemocí stáří. Dnes, kdy se celé populace přejídají, se běžně vyskytuje ve středním věku a ojediněle se vyskytne i u dětí či dospívajících.
Diabetes 2. typu patří všude ve světě k nejčastějším onemocněním. V Evropě i Spojených státech amerických výskyt diabetu stoupá. U nás bylo před několika desítkami let kolem 2 % diabetiků, dnes je jich kolem 7 %, a kdyby byl proveden screening
, jejich počet pravděpodobně dosáhne 10 %.
Stanovení diagnózy diabetu většinou nemocným otřese. Nemocným s oběma hlavními typy diabetu řekneme, že léčba dietou je důležitou součástí léčby a je nutné pečlivé sledování hmotnosti.
Léčba diabetu 2. typu
U obézních diabetiků 2. typu, ale i u diabetiků s mírnou nadváhou
je důležitou součástí léčby redukce hmotnosti. Velmi výhodné je nemocnému sdělit, že redukcí hmotnosti se pravděpodobně diabetu přechodně zbaví.
Je nezbytné důkladně poučit nemocné, že diabetes má dva základní typy, léčba je tedy dvojí. Existují dva různé léčebné i dietní postupy. Je velmi důležité, aby nemocní oba typy léčby nezaměňovali.
Je třeba maximálně využít časné fáze zjištění diabetu, kdy je nemocný otřesen a je výrazně ochotnější ke změnám. Později, když pocítí, že diabetes nebolí a nezměnil zásadně jeho život, může jeho motivace ke změně životních návyků a životního stylu klesat.
Výživová doporučení pro diabetiky 2. typu
U obou typů diabetu je nutný pravidelný a omezený příjem sacharidů. U pacientů léčených inzulinem jsou nutné malé porce s příjmem jídla 6× denně. To je dáno tím, že působení komerčně používaných inzulinů je vícehodinové a ve fázi cca 2–3 hodiny po jídle hrozí hypoglykemie
. Jen nová krátká inzulinová analoga umožňují aplikaci i jídlo 5× denně.
U obézních diabetiků je možno ponechat pouze 3 hlavní chody. I u nich je obvykle výhodnější příjem malých dávek jídla 4–6× denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, tj. nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.
Při zachování přesnídávek a svačin, případně druhé večeře, se zařazením nízkoenergetických potravin – ovoce, zelenina – nejsou tak velké pocity hladu před hlavními jídly a druhá večeře omezí večerní a noční přejídání, např. při sledování televize. Poslední jídlo by měl pacient přijímat nejpozději v 18–21 hodin, alespoň hodinu před spánkem.
U diabetu 2. typu je klíčová redukce hmotnosti a rovněž omezení tuku. Strava bohatá na tuky prohlubuje inzulinorezistenci
, působí toxicky na beta-buňku a zvyšuje energetickou nálož stravy. Je nevhodná u diabetu 2. typu, ale i u diabetu 1. typu je třeba dodržovat antisklerotický
(účinný proti ateroskleróze) ráz stravy. Platí většina opatření uvedených v článku Zásady dietní léčby obézních.
Rozdíly mezi dietou diabetika 2. typu a redukční dietou nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika 2. typu a klasického diabetika 1. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin obsažených v jednotlivých jídlech a výběr kvalitních potravin.
Obecné zásady pro dietu diabetika 1. a 2. typu jsou stejné – pestrá racionální strava s dostatkem všech základních živin, minerálů
a vitaminů
. Diabetik 1. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225–325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal//7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se 6 jídly denně, tj.
se zařazením dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při tzv. selfmonitoringu glykemií
a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněn, byl dříve a je v zásadě dodnes diabetik 1. typu edukován k maximální pravidelnosti v jídle.
To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin.
Diabetik je tedy veden k tomu, aby k snídani, obědu a večeři, a někdy i k druhé večeři, nutně snědl určitou dávku potravin sestavenou z polysacharidů
(chléb, pečivo, příkrmy) a aby jedl hodně zeleniny a ovoce.
Většina diabetiků se mylně domnívá, že bílkovinné potraviny neobsahující sacharidy
mohou jíst v jakémkoli množství. Je li obézní diabetik 2. typu vyškolen na dietu, primárně určenou pro diabetika 1.
typu se stejným objemem sacharidů, a není-li doporučeno množství energie a dalších živin, výsledkem je prakticky vždy vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
V minulosti se stávalo a občas se stává i dnes, že diabetikovi 2. typu na dietě je dán standardní rozpis diety s 225 a více g sacharidů se 6 jídly denně. Reálně pak takový nemocný může skutečně jíst i podstatně více než jedl před zjištěním diagnózy, a v domnění, že se léčí, si může škodit a dále zvyšovat svoji hmotnost.
Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem 2. typu nejsou tak zásadní. Vše závisí na správném doporučení příslušné diety, což se týká hlavně energetického příjmu nemocného. Redukční diety nemívají obvykle více než 6300 kJ/1500 kcal a diabetická strava s obsahem 175 g sacharidů obvykle ještě hraničně splňuje energetický požadavek na redukci.
Konkrétní rozdíly se týkají dalších sekundárních onemocnění a metabolických komplikací
obou skupin pacientů.
Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, tj. přestávky mezi jídly by neměly být extrémní, racionální je požadavek na 3–5 menších jídel denně. Tolerance diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit léky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.
Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem ke snížení energetického obsahu, ale ne všechny jsou vhodné pro diabetiky, protože někdy je použito sacharidové sladidlo.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož bývá zachován nebo i zvýšen obsah tuků. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a nejsou vhodné ani pro obézní diabetiky 2. typu
.
U obou skupin potravin je nutné se seznámit se složením výrobku a zakalkulovat ho do příslušné diety.
Běžný typ diety pro diabetiky 2. typu je uveden v článku Příklady diabetických
diet (tab. 2). Při redukci hmotnosti však často musíme přistoupit až k dietám
pod 4000 kJ a kolem 100 g sacharidů na den.
Pro rychlý výpočet přijatého množství cukru a energie jsou u diabetiků vhodné tzv. výměnné jednotky, resp. jejich tabulky.
Do roku 2006 bývala až třetina diabetiků 2. typu léčena jen dietou. Podle nových standardů léčby Americké a Evropské diabetologické
asociace by však již každý diabetik 2. typu měl být léčen současně dietou a perorálními
antidiabetiky. Důležitou součástí léčby je i pravidelná fyzická aktivita. U části diabetiků 2.
typu po několika letech tato léčba selhává a je třeba nasadit inzulin. Jejich dieta se pak málo liší od diety diabetiků 1. typu
, je však rovněž třeba zabránit vzestupu hmotnosti, resp. docílit i jejího poklesu.
Významné je, že po moderních typech inzulinu (dlouhodobě působících inzulinových analogách a po inhalačním
inzulinu) již k vzestupu hmotnosti nedochází.
Co je nejlepší strava pro prevenci a terapii cukrovky? – PharmDr. Margit Slimáková
Roky se diabetikům běžně doporučovala strava založená na sacharidech, slazení umělými sladidly a pojídání dia potravin s fruktózou. Stav jejich nemoci se postupně jen zhoršoval, v lepším případě stagnoval.
Proto je již řadu let také doporučováno, aby lékaři současně se zjištěním diagnózy cukrovky 2. typu předepsali i léky.
Stále častěji se však v zahraniční odborné literatuře objevují lékaři, výživáři a pacienti, kteří navrhují a zkoušejí zcela revoluční změny diabetické diety.
“Cukrovku dvojku” lze zvrátit, když NEbudete dodržovat diabetickou dietu”
Tak můžeme přeložit odvážná tvrzení Dr. Sarah Hallberg z TED vystoupení. Podle ní je dieta pro diabetiky založená na pravidelném příjmu sacharidů naprosto nevhodná, protože rozvoj nemoci jen dále podporuje.
Za dnešní epidemii cukrovky druhého typu totiž může především obezita a rozvoj inzulinové rezistence, ke kterým významným způsobem přispívá přejídání se sacharidy. S Dr.
Sarah Hallberg se jednoznačně shoduji, že naprosté většině z nás omezení sacharidů prospěje, že základem zdravé stravy je jíst potraviny, ne výrobky potravinářského průmyslu zabalené v krabičkách. Také si myslím, že kvalitní tuky nejsou nepřítel a že jich můžeme jíst mnohem více.
Otázkou do diskuze je, jestli je vhodné a potřebné jíst jich tak mnoho, jak je ve videu navrhováno. Další otázkou také je, jestli hlavní příčinou přejídání se sacharidy nejsou nesmyslná nízkotučná dietní doporučení minulých desetiletí. A jestli jedinci, kteří ignorovali lékaři a průmyslem propagovaná doporučení a jedli jen základní kvalitní potraviny, potřebují dnes cokoliv měnit.
Pro upřesnění přínosů a rizik různých dietních režimů vítám průzkum, který organizuje Honza s Davidem. Cílem jejich sledování je srovnat dietní doporučení lidí s cukrovkou v různých zemích světa a hlavně srovnat účinnost jednotlivých dietoterapií.
Honzo, Davide, mohu Vás poprosit, abyste se představili? Co je Vaše profese, proč jste začali studovat dietoterapii, proč organizujete takový průzkum?
Jan Vyjidak: Jsem původně právník a advokát, asi rok jsem pracoval v pražské pobočce advokátní kanceláře White & Case. Medicína a zdravotnictví mě vždycky fascinovaly, a nakonec jsem vystudoval lékařské právo a mezinárodní zdravotnický management. Od roku 2009 pracuji jako poradce v oblasti kvality zdravotní péče a zaměřuji se na řízení chodu nemocnic a všechno, co s tím souvisí, zejména na metody zlepšování kvality, inspirované například Virginia Mason Medical Centre, která dnes patří mezi špičku, pokud jde o snahu o zlepšování výsledků pro pacienty. Pracuji pro Dr Foster, společnost, která v roce 2001 zveřejněním tzv. Průvodce nemocnicemi způsobila revoluci v britském zdravotnictví. Dr Foster poskytuje nemocnicím v Británii a také v dalších zemích inteligentní data týkající se výsledků pro pacienty, a naším hlavním cílem je zlepšování kvality zdravotní péče.
K výživě a zdraví jsem se dostal díky blízkému setkání s rakovinou jater v roce 2005. Zaujalo mě, že lékaři používají k diagnostice rozsahu rakovinných onemocnění mj.
také PET/CT přístroje, které fungují na bázi odlišné míry buněčného metabolismu glukózy, a začal jsem sledovat odbornou literaturu na téma energetického metabolizmu.
Další podnět pak přišel v roce 2009, když jsem se poprvé setkal s konceptem makronutričního složení stravy jako možného terapeutického nástroje při léčbě mnoha chronických onemocnění, od kardiovaskulárních přes neurologická až po autoimunitní.
V roce 2012 jsem také pracoval s excelentním týmem pediatrických neurologů a dietologů v nemocnici St George’s v Londýně, od té doby jsem v kontaktu s předními lékaři a vědci, kteří se zabývají efekty stravy na lidské zdraví a u různých onemocnění.
Šokovalo mě, jak ohromné množství kvalitních klinických studiíí a dat na toto téma existuje a jak lékaři jako Claude Bernard už v roce 1850 věděli o stravě a metabolizmu energie podstatně víc než mnozí lékaři a dietologové v roce 2016.
Stejně jako v jiných oborech, i v medicíně vytváření nových znalosti a vědomostí vede k zapomínání a vytěsňování těch dřívějších, ačkoliv stále platných a relevantních.
Cukrovkou trpí jen v České republice asi 10 % obyvatel, tedy téměř milion lidí.
Jejich léčba, ale zejména léčba komplikací cukrovky stojí přes 40 miliard Kč (IDF, 2015), téměř 20 % veškerých výdajů na zdravotní péči v ČR (Národní diabetologický program, 2012).
Cukrovka je obrovský problém a bez ohledu na skvělé úspěchy medicíny provádí lékaři diabetikům asi 8 tisíc amputací dolních končetin každý jeden rok (DAČR 2013).
Průzkum je součástí práce na téma cukrovky a sacharidové restrikce, rádi bychom s Davidem ukázali, jaká výživová opatření přijímají lidé s cukrovkou v různých zemích a také jak hodnotí efekt opatření na své onemocnění. Vycházíme z toho, že v ČR a na Slovensku je pro pacienty a často i lékaře velmi obtížné dostat se ke kvalitním informacím ohledně různých možností dietoterapie.
Máme za to, že s lepšími informacemi by se pacienti mohli lépe orientovat a svoje onemocnění tak lépe zvládat, možná i s lepšími výsledky.
Pro diabetiky je nedůležitější zlepšení kvality života, co nejnižší dávky léků potřebné k dosažení lepších hodnot glykémií bez významného kolísání směrem nahoru a dolů a snížení rizika komplikací, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, poškození zraku nebo amputace.
Dávid Líška: Studuji fyzioterapii na Slovenské zdravotnické univerzitě v Banské Bystrici. Zajimám se o celou škálu problematik. Z mého oboru zejména o vliv fyzioterapie na různé patologické stavy, jako je například vliv TENS proudů na tišení bolesti, efekt laseroterapie na sníženou funkci štítné žlázy, hyperbarická komora a její využití a samozřejmě také vliv cvičení. Také mě zajímá vliv různých onemocnění na pohybové ústrojí.
Fascinuje mě význam výživy při léčbě onemocnění, jako je například revmatická artitida, nespecifické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku (IBS), ankylozující spondylitida (M.
Bechtěrev), refluxní onemocnění jícnu (GERD – gastroezofageální onemocnění jícnu), syndrom bakteriálního přerůstání (SIBO), snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza), nealkoholická steatóza jater (NAFLD), epilepsie, borelióza, ale také psychiatrická onemocnění. A samozřejmě diabetes mellitus.
Velmi mě zajímají také odlišné reakce intermediálního metabolizmu každého člověka.
Každý člověk je jedinečný a myslím, že ke každému jedinci by se tedy mělo přistupovat individuálně, jak nás upozorňuje například problematika individuální reakce na metabolizmus škrobu (polymorfizmus diploidního genu pro slinnou amylázu), histaminová intolerance, FODMAPs intolerance či laktózová intolerance.
Samozřejmě mám na mysli přístup v rámci medicíny založené na důkazech, nikoliv pofiderní vyšetření jako food detective, které se běžně nabízejí na trhu. V SR takové vyšetření dokonce částečně proplácí i jedna zdravotní pojišťovna. Přitom validní studie nenajdete. Proto považuji za důležité upozorňovat na dezinformace.
Diabetes mellitus (DM) je jedno z onemocnění, které lze ovlivnit výživou a životním stylem. V zahraničí přibývají lékaři a skupiny, kteří hovoří o dobrém efektu nízkosacharidové a ketogenní stravy při léčbě DM. Ketóza je stav, kdy tělo získává energii z tzv.
ketolátek (betahydroxybutyrát a acetoacetát, acetón), které vytváří z tuků. Největším zastáncem nízkosacharidové stravy pro diabetiky v zahraničí je Dr.
Richard Bernstein, který ve svých 54 letech vystudoval medicínu (možná ho budu v tomto ohledu jednou následovat).
Práci děláme hlavně ze zájmu. Můj vlastní názor je, že problematika výživy a onemocnění není dostatečně diskutovaná. Proto si myslím, že je potřeba tato témata otevírat a hledat řešení, která pomohou pacientům. Hezkým příkladem konstruktivní práce je MUDr. Michal Piják, který na Slovensku poukazuje na bezpočet problémů, aby pomohl pacientům. Proto je MUDr. Piják také mým vzorem.
Pro koho je průzkum určen? Kdo se může zapojit?
Dávid: Průzkum je určený pro každého pacienta s diagnózou diabetes mellitus. Průzkum je zaměřený na všeobecné otázky týkající se výživy a DM. Budeme porovnávat skupiny v zahraničí a u nás (ČR/SR).
Samozřejmě je třeba poznamenat, že každá práce, která ma kohortně-observační charakter, má mnoho nedostatků, už jen proto, že nelze odfiltrovat široké spektrum náhodných okolností. To nám však nebrání, abychom napsali práci, jejíž výsledky by se mohly stát podnětem k dalším studiím.
Nepřínášíme žádnou novou fyziologii, jen bychom se rádi pustili do problémů, které jsou podle našeho názoru podceňované. Nás samotné zajímají reakce pacientů a hlavně efekt případných různých typů stravování. Je také dobré poznamenat, že neexistuje jeden jediný způsob stravování, který by vyhovoval každému.
Předpokládáme však, že vysokosacharidová strava by neměla být plošným doporučením pro každého pacienta s diagnózou diabetes mellitus. Ještě uvidíme, k jakým závěrům v naší práci dospějeme. Přivítali bychom také konstruktivní přípomínky k naší práci, od pacientů i od lékařů.
Dietoterapie má v medicíně podle našeho názoru obrovský význam, zejména u chronických onemocnění. Nemáme přitom rádi termín dieta, neboť dieta je typicky chápána jako nějaké omezení. Hlavní je, aby se o problémech začalo diskutovat mnohem víc než do dnešního dne.
Jak budete s výsledky pracovat, kde je představíte?
Dávid: Honza miluje práci s daty, tak se k této otázce vyjádří přesněji. Výsledky rádi dáme k dispozici veřejnosti, například i na tomto blogu.
Honza: Dávid má pravdu, data mě baví – chystáme se je stručně shrnout a ukázat, jaké typy stravy si vybírají lidé s cukrovkou v různých zemích a jak hodnotí jejich nákladnost, složitost na přípravu, efekt na své onemocnění.
Rádi bychom také zjistili, zda se pacienti orientují v základních lékařských datech týkajících se jejích zdraví, jako například hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c nebo také “dlouhého cukru”), nebo krevních triglyceridů a cholesterolu.
Předpokládáme, že mezi zeměmi budou asi velké rozdíly, částečně také kvůli tomu, jak obtížné někdy může pro pacienta v ČR/SR získat kvalitní informace.
Spolupracujete přímo s lékaři?
Dávid: Ano. Spolupráce je základem každé dobré práce. Odbornou konzultantku nám laskavě dělá MUDr. Hana Krejčí, která se profesně věnuje diabetologii.
Po dokončení práce poprosíme o názor také MUDr. Michala Pijáka, abychom náhodou neuvedli něco, co by bylo zavádějící.
Samozřejmě moc uvítáme spolupráci s dalšími diabetology a lékaři, kteři by rádi zapojili do průzkumu své pacienty.
Honza: Přesně jak říká Dávid, bez spolupráce s lékaři a vědci bychom se daleko nedostali. Nepřímo a na dálku čerpáme informace od lékařů, dietologů a vědců, kteří přímo dělají klinický výzkum anebo mají dlouholeté zkušenosti s léčbou pacientů s cukrovou.
A jsme ve spojení i s některými pacienty-experty, což je termín označující pacienty, kteří jsou současně lékaři anebo mají detailní porozumění svého onemocnění z titulu svého vzdělání a vlastního studia (třeba fyzikové, biochemici či farmaceuti).
Namátkou lze zmínit třeba i Tima Noakese z JAR, diabetika typu 2 (profil v angličtině), jehož výpovědi před lékařskou komorou na téma inzulinové rezistence, cukrovky, metabolismu energie a stravy jsou veřejně k dispozici každému, kdo ma zájem (První díl, v angličtině).
Jsem také rád, že Dávid zmínil Richarda Bernsteina (životopis, poslední kniha a webové stránky Diabetes Solution, 2011).
To je zářný příklad toho, co se může stát, když matematik, inženýr, fyzik, počítačový designér a současně diabetik typu 1 dostane do ruky jeden z prvních domácích glukometrů – a to měl ještě štestí, že měl za manželku lékařku, bez níž by se jako běžný pacient ke glukometru nedostal.
Richard pomocí klasické metody pokus a omyl (do dnešního dne základ inženýrské práce i našeho vědecko-technologického pokroku, více o tom Tim Hartford v báječném TEDtalku Pokus, omyl a Boží komplex) zjistil, že výživová doporučení Americké asociace diabetiků mu nepomáhají kontrolovat glykémii.
Během několika dnů si pomocí dat z vlastního glukometru sestavil prototyp nízkosacharidové stravy, díky které naopak glykémii dokázal kontrolovat velmi dobře.
V té době navíc ani netušil, že jen znovu objevil stravu, kterou už začátkem století pro své diabetiky sestavil geniální lékař Russell Wilder na renomované Mayo Clinic (Primer for Diabetics, 1922). Richard má dnes 82 let, netrpí žádnými z běžných diabetických komplikací a dodnes působí ve své vyhlášené diabetologické ordinaci a také doplňuje nové přednášky do své Diabetické univerzity, která je dostupná zdarma na Youtube (Diabetes University).
Zapojení do průzkumu moc doporučuji, zde je česká verze dotazníku: http://bit.ly/DotazCukrovka
Jeho výsledky, stejně jako i shrnutí výstupů z právě proběhlé konference Královské lékařské spolecnosti v UK na téma Food, the forgotten medicine, které se Honza zůčastnil, publikujeme také zde. Díky!
Margit
Nízkosacharidová dieta pro diabetiky
V poslední době se v naší ambulanci setkáváme s dotazy ohledně nízkosacharidové diety. Někteří z našich pacientů dokonce již tento způsob stravování dodržují déle. Ti si nemohou vynachválit efekt této diety na tělesnou hmotnost, glykémii a dlouhodobý cukr. Popisují, že se cítí v kondici a plni energie. A také, že už vůbec nemají chuť na sladké.
Je tato dieta opravdu tak zázračná a má také nějaké negativní stránky?
Co je to LOWCARB?
Nízkosacharidová dieta (LCD) je založena na velmi nízkém přijmu jednoduchých cukrů i složených sacharidů. Na úkor chybějících sacharidů je přijímáno vysoké množství tuku a stejné nebo vyšší množství bílkovin než v racionální stravě.
Česká diabetologická společnost doporučuje přijímat diabetikům 44-60 % energie formou sacharidů. LCD přesně nevymezuje, jaké množství sacharidů za den můžeme sníst.
Spíše je doporučováno rozmezí od nejnižších 10 % do 45 % sacharidů z celkového denního příjmu. Tato široká škála je matoucí nejen pro zájemce o tuto dietu, ale také pro odbornou veřejnost.
To vede k různé interpretaci výsledků studií zabývajících se efektem LCD na kompenzaci DM.
I proto bylo v odborném v článku v časopise Nutrition (Richard D. Feinman) navrhnuto rozřazení sacharidové stravy takto:
| Velmi nízký obsah sacharidů* | 20 – 50 | < 10 % |
| Nízký obsah sacharidů | 50 – 130 | < 26 % |
| Střední obsah sacharidů | 130 – 225 | 26 – 45 % |
| Vysoký obsah sacharidů | 225 a více | > 45 % |
|
Doporučené množství dle ČDS: 44 – 60 % *vede k tvorbě ketolátek |
Všeobecně se za LCD považuje převážně strava nepřesahující 130 g sacharidů.
Hlavní zásady LCD
- Vyřadit zdroje jednoduchého cukru jako jsou sladkosti, sladké pečivo, slazené mléčné výrobky, sladké nápoje (limonády, šťávy, džusy) a vyřadit doslazované pokrmy či nápoje (cukrem a jinými kalorickými sladidly, sirupy apod.).
- Omezení veškerých sacharidových příloh i ovoce v rozsahu odpovídajícím zvoleného stupně LCD stravy. Např.:
- 30 – 50 g – lze zařadit pouze sacharidy pocházející ze zeleniny a opravdu malého množství ovoce. Bez jakýkoliv sacharidových příloh.
- 50 – 130 g – lze zařadit pouze sacharidové přílohy obsahující vysoký podíl vlákniny. Tedy potraviny mající nízký až střední glykemický index (GI). Naopak je třeba vyřadit vše s minimálním množstvím vlákniny (a vysokým GI) jako jsou např. výrobky z pšeničné mouky – pečivo, knedlíky, těstoviny.
Rodzíl mezi LCD a nízkoglykemickou dietou
Dle popisu LCD obsahující 50 – 130 g sacharidů je znatelné, že je tato strava nízkoglykemická. Je proto na místě otázka, zda nejsou benefity plynoucí z LCD způsobené právě efektem nízkého GI.
Pokud konzumujeme potraviny o nízkém GI, nedochází k výrazným výkyvům glykémie a nadprodukci inzulínu. A proto nedochází k brzkému pocitu hladu ani chuti na sladké.
Dvouletá randomizovaná studie porovnala skupinu dodržující LCD (14 % S, 28 % B, 58 % T) a skupinu dodržující vysokosacharidovou nízkoglykemickou stravu (53 % S, 17 % B, 30 % T).
Obě skupiny dosáhly srovnatelného úbytku hmotnosti a snížení dlouhodobého cukru.
LCD skupina navíc snížila potřebné množství medikace a vylepšila glykemický i lipidový profil bez nepříznivých účinků na ledviny. (Tay J)
TIP! Přehled sacharidových příloh s vysokým podílem vlákniny, a tedy nižším GI najde zde.
Nová doporučení Americké diabetologické asociace
Americká diabetologická asociace (ADA) v tomto roce vydala nové standarty a doporučení týkající se životního stylu diabetika. (Diabetes Care 2019)
Mimo jiné se zde i hovoří o nízkosacharidové dietě. ADA uznává LCD stravu jako jeden z možných způsobů stravování u osob s DM. Opírá se o studie, které prokázaly, že u pacientů s prediabetem nebo s diabetem 2. typu, dodržujících LCD stavu, došlo ke zlepšení výsledků glykémie a lipidů až po dobu 1 roku.
Dále ale také ADA zmiňuje metaanalýzu uskutečněnou v letech 2004-2014, která prokázala, že pacienti na LCD stravě mají nižší dlouhodobý cukr (glykovaný hemoglobin) než kontrolní skupina konzumující vyšší množství sacharidů. Avšak pouze po dobu 1 roku. Po 1 roce se výsledky obou skupin vyrovnaly.
(Snorgaard O)
V této metaanalýze se za LCD stravu považuje průměrně 30 % příjem sacharidů z celkového energetického přijmu. Pouze jedna studie pracovala s 14 % příjmem sacharidů. Z toho je patrné, že není třeba dodržovat přísnou nízkosacharidovou dietu (50 g S), abychom docílili kýžených výsledků.
Dále ADA říká, že v krátkodobém horizontu (1-2 roky) je možné efektivně a bezpečně používat různé redukční diety lišící se složením makronutrientů (sacharidy, bílkoviny a tuky). Tím mají na mysli třeba nízkokalorické diety (redukce energie o 2000 – 3000 KJ/den), náhražky jídel (proteinové nápoje), Středomořskou dietu a nízkosacharidovou dietu. (Diabetes Care 2019)
INDIVIDUALITA – LCD není pro všechny
Jakýkoli redukční režim musí být individualizován s ohledem nejen na zdravotní stav, ale také na osobní preference a schopnost redukční plán dodržovat.
Pro diabetika, který netrpí pocity hladu, nebude přínosem pravidelná strava 5krát denně.
Zatímco jeden vše rád vidí v číslech, a proto si bude počítat svůj energetický příjem a pečlivě měřit glykémie. Pro druhého bude tento způsob celodenní monitorace nepřijatelný.
Pro diabetika, který má obtíže konzumovat zeleninu či maso jistě nebude LCD přínosem. Diabetikovi, který naopak nemá rád sladké a nepotřebuje k životu přílohy, by mohla být LCD přínosem.
Přínosy LCD
- Snížení tělesné váhy
- Snížení hladiny cukru v krvi a dlouhodobého cukru
- Navýšení motivace z rychle viditelných výsledků
- Anorektický účinek
Vlivem nízkoglykemické stravy či přítomností ketolátek dochází k vymizení pocitu hladu a chuti na sladké. - Jednoduchost
Pro některé (nejen nově diagnostikované diabetiky) je opravdu jednodušší vyřadit cukry a přílohy, než se zajímat o energetickou hodnotu a obsah sacharidů všech potravin na talíři.
Doporučení jíst vše, ale s mírou, může být obtížně udržitelné. Postupné polevování vede ke konzumaci veškerého „méně vhodného“ jídla v neadekvátním množství.
Přísné omezení sacharidů může být pro někoho jednodušší, pohodlnější a udržitelnější možností.
Rizika LCD
- Nepochopení LCD
Bohužel se v praxi setkáváme s tím, že ne vždy je LCD správně pochopena. Někteří pacienti sice přestanou jíst sladkosti a přílohy, ale vůbec se neomezují v přijmu živočišných tuků jako jsou uzeniny, plnotučné mléčné výrobky a pochutiny jako zeleninové či sýrové chipsy nebo slané pražené ořechy. To může mít negativní efekt na cholesterol či krevní tlak. Vysoký obsah tuku u LCD by měl pocházet především z rostlinných zdrojů jakou jsou rostlinné oleje, ořechy a semena či avokádo. - Zhoršený lipidový profil
U některých (ale ne u všech) pacientů může dojít vlivem zvýšené konzumace tuku ke zhoršení lipidového profilu. Příznivci nízkosacharidové diety někdy omlouvají vyšší konzumaci živočišných tuků, protože ty nemají vliv na glykémii. To je velmi rizikové pro diabetiky, kteří i bez LCD prohlašují, že vlastně sladké nikdy moc nemuseli. Ale taková klobása, to je něco jiného. - Dlouhodobá udržitelnost
Otázkou zůstává, stejně jako u všech diet, jak dlouho je schopen člověk takový režim udržet. A jaký efekt bude mít ukončení LCD na tělesnou váhu (případný JOJO efekt), glykémii a ostatní zmíněné parametry. - Dlouhodobý efekt LCD
Nemáme dostatek informací ohledně efektu LCD z dlouhodobého hlediska. Případné studie komplikuje fakt, že jsou takové výzkumy přímo závislé na zúčastněných jedincích, kteří si vždy dietu přizpůsobí sobě „na tělo“.
Kdo by se měl LCD vyvarovat
LCD není vhodné pro těhotné nebo kojící ženy, děti, osoby s ledvinovým onemocněním nebo s poruchou přijmu potravy.
Dále pro diabetiky užívající:
- GLIFLOZINY
Zatím ne zcela jasným mechanizmem zvyšují riziko diabetické ketoacidózy (závažné okyselení ogranizmu), přičemž tento efekt může být podpořen sníženým příjmem sacharidů. - Glinidy (Repaglinid)
Léčba glinidy vyžaduje pravidelný příjem sacharidů. Proto při dietě se snížením obsahem cukrů dávku snižujeme nebo po dohodě s lékařem zcela vynecháme. - Deriváty sulfonylurey (gliclazid, glipizid, glimepirid)
Zvyšují riziko hypoglykemie a vyžadují pravidelný příjem sacharidů. Proto rovněž při dietách s velmi nízkým obsahem cukrů dávku upravujeme nebo po dohodě s lékařem vysadíme či nahradíme jinou bezpečnější léčbou. (Krejčí H)
Ketolátky při LCD o 50 g S
Při nedostatku glukózy v krevním oběhu využívá tělo jako zdroj energie vlastní tukové zásoby. Aby mohlo ale dojít k uvolnění této energie, musí být tuky nejdříve přeměněny na ketolátky.
Ketolátky jsou tedy kyselé sloučeniny (kyselina β-hydroxymáselná, kyselina acetoctová a aceton), vznikající v játrech jako vedlejší produkt spalování tuků. Poté je lidský organismus využívá jako zdroj energie. Tento proces nastává pouze při hladovění (nutriketóza) či při nedostatku inzulínu (ketoacidóza).
Za běžných okolností slouží ketolátky jako metabolické palivo pro některé periferní tkáně − srdce, kosterní svaly, ledviny, při delším hladovění i pro tkáň mozku (60–70 %). Na tomto principu je postavena LCD pro neurologické pacienty.
Ketolátky tlumí pocit hladu, čímž dochází k dalšímu spontánnímu snížení energetického přijmu. To vysvětluje, proč při LCD nemáme hlad.
Nevýhodou ketolátek je to, že jsou kyselé a při vysoké koncentraci v krvi mohou narušit acidobazickou rovnováhu v organismu. Přebytečné ketolátky jsou vylučovány močí a potem, aceton je vydechován plícemi. Vysoké hladiny ketolátek mohou způsobit nevolnost a zvracení, které vede k dehydrataci.
Za určitých metabolických stavů nezvládá naše tělo již ketolátky zpracovat. Výsledný stav se nazývá ketóza. Při narušení rovnováhy kyselin nastává ketoacidóza.
Nízkosacharidová dieta nevede ke ketoacidóze, neboť je při ní tvorba ketolátek regulovaná. Hladina β-hydroxybutyrátu při nutriketóze je asi 0,5–5 mmol/l, zatímco při ketoacidóze je řádově vyšší – 20 i více mmol/l. (Krejčí H)
Refenreční meze pro β-hydroxybutyrát je 0,070–0,275 mmol/l.
Věděli jste, že ketoacidóza je závažná komplikace zejména u pacientů s DM1. Vzniká tehdy, když slinivka nedokáže nadále produkovat inzulín. V důsledku toho dochází k masivnímu uvolňování mastných kyselin z tukových zásob, které se v játrech mění na velké množství ketolátek. To má za následek rozvrat vnitřního prostředí.
Vzor jídelníčku naleznete zde.
Citace
AUTOR: Mgr. Beáta Bohnerová