Příznaky předávkování vitamínem b – je to možné?

Vitamín B je pro náš život velmi důležitý a potřebujeme ho téměř každý den v určitém množství. Vitamíny B jsou sice rozpustné ve vodě a nadbytek těchto vitamínů naše tělo rychle vyloučí, ale pořád je zde možnost negativního působení na naše tělo při předávkování tímto vitamínem. Například při předávkování vitamínem B6 se může poškozovat naše nervová soustava.  

Předávkování Vitamínem B, je to vůbec možné?

V seznamu níže je rozespáno u jakého vitamínu B níže je možné předávkování. Ve většině případů se s předávkováním vitamínem B naše tělo poradí a přebytek vitamínu vyloučí ven pomocí moči. Při vysokých dávkách se ale může objevit bolest hlavy a břicha, zvracení a svědění pokožky.

Vitamín B1

Vitamín B1 (také pod názvem thiamin) je ve vodě rozpustný vitamín a při předávkování se z těla odvede ven pomocí naší moči. Předávkování Vitamínem B1 je jen velmi zřídka. Při velkém množství mohou ale nastat komplikace je jako je bolest břicha, svědění pokožky a únava.

Vitamín B2

Vitamínem B2 (nebo také Riboflavin) je téměř nemožné se předávkovat. Nadbytek tohoto vitamínu se vyloučí z těla ven pomocí moči.

Vitamín B3

Velké dávky Niacinu (Vitamín B3) nad 1500 mg mohou způsobit bolesti hlavy, svědění pokožky a hlavně je toto množství velká zátěž na naše játra. Tento vitamín ve velkých dávkách by rovněž neměli brát těhotné ženy. Často se tento vitamín bere pro zlepšení cholesterolu, ale velké dávku našemu tělu nejsou prospěšné.

Vitamín B6

Vitamín B6 (nebo také Pyridoxin) je velice důležitý pro náš metabolizmus (pracuje jako koenzym při zpracovávání sacharidů, tuků a bílkovin).

I když se přebytek vitamínu B6 při velkých dávkách vyloučí z našeho těla, tak nám dlouhodobé užívání vysoké dávky může ublížit hlavně naší nervové soustavě. Časté příznaky předávkování je brnění nebo necitlivost.

Při vysazení těchto vysokých dávek většinou tyto příznaky zmizí. Příliš velké množství vitamínu B6 může způsobit také svědění kůže, zvracení a přecitlivělost na světlo.

Vitamín B9

Kyselina listová je pro naše tělo velice důležitá a vysoké dávky samotného Vitamínu B9 se vyloučí z těla ven pomocí moči. Nebezpečí předávkování tímto vitamínem B je možnost zamaskování nedostatku Vitamínu B12. Nadměrné a dlouhodobé vysoké dávky tohoto vitamínu mohou způsobit necitlivost a poruchu nervové soustavy.

Vitamín B12

Vitamín B12 je také rozpustný ve vodě a je potřeba pro naše zdraví nervové soustavy a DNA. Je předávkování vitamínem B12 vůbec možné? Jelikož je tento vitamín velice málo toxický i při vysokých dávkách je předávkování zcela ojedinělé.

Nejvíce ohrožení budou lidé s nemocí jater a ledvin a těhotné ženy. U normálního člověka se vitamín B12 při předávkování dostane ven pomocí moči.

Při vysokých dávkách se může objevit bolest hlavy, pocení, svědění pokožky, zvracení a vysoký krevní tlak. 

Předávkování vitamínem B se vyhnete, když budete jíst kvalitní zeleninu a maso a nebudete konzumovat příliš mnoho potravinových doplňků vitamínu B z lékárny. Příliš velké množství vitamínu B stejně vyloučíte pomocí moči z těla ven a tím pádem posíláte peníze do záchodu.

Čeho je moc, toho je příliš – následky předávkování vitamíny

Ze všech stran se na nás valí, že bychom mikronutrientům, vitamínům a minerálům, měli věnovat náležitou pozornost a teď prakticky mnohonásobnou.

Na užívání vitamínů samozřejmě není vůbec nic špatného, velmi to kvitujeme a doporučujeme, protože málokdo z nás dokáže naplnit potřebný příjem jen pomocí stravy, ale stejně jako u všeho ostatního platí, že i vitamíny bychom měli užívat s mírou, v rozumných dávkách a že všeho moc škodí. Pojďme se dnes podívat na to, jak v praxi vypadá předávkování nejznámějšími vitamíny.

Užívání vitamínů je pro většinu aktivních lidí zcela běžnou součástí života, a i když většina doplňků obsahuje doporučené dávky, máme tendence to s nimi trochu přehánět a dávky někdy až mnohonásobně zvyšovat.

Spotřebitelé jsou bombardováni informacemi, které jim říkají, že užívání vyšších dávek určitých vitamínů prospívá mnoha způsoby jejich zdraví. Avšak přílišné množství některých živin může být nebezpečné, a to dokonce až život ohrožující.

U většiny vitamínů je však mnohem rizikovější a výrazně častější jejich nedostatek (hypovitaminóza) než že bychom užívali nadbytek (hypervitaminóza).

Teoretické okénko – není vitamín jako vitamín

Základních vitamínů je 13, navíc některé patří do skupiny. Sloučeniny, které patří do jedné vitaminové skupiny se nazývají vitamery (např.

vitamin C tvoří kyselina askorbová a kyselina dehydroaskorbová), prekurzory vitaminu se nazývají provitaminy (např. alfa-, beta- a gama-karoten, jejich přeměnou v těle vzniká vitamin A).

Vitamíny můžeme je jednoduše rozdělit na dvě skupiny – rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Pojďme si každou skupinu představit o něco blíže.

1) Vitamíny rozpustné ve vodě

Vitaminy rozpustné ve vodě se snadno vylučují z těla a s výjimkou B12 se ve větší míře neukládají a musíme je tedy pravidelně čerpat ze stravy a doplňků. V této skupině vitamínu se také nachází vícero zástupců než ve skupině v tucích rozpustných. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří:

• Vitamín C
• Vitamin B1 (thiamin)
• Vitamin B2 (riboflavin)
• Vitamin B3 (niacin)
• Vitamin B5 (kyselina pantothenová)
• Vitamin B6 (pyridoxin)
• Vitamin B7 (biotin)
• Vitamin B9 (folát)
• Vitamin B12 (kobalamin)

Protože vitaminy rozpustné ve vodě nejsou tělem ukládány, tedy že tělo si jich netvoří zásoby, ale jejich nadbytek je vyloučen v močí, je vcelku nepravděpodobné, že při jejich vysokém dávkování vniknou nějaké potíže.

Nadužívání některých ve vodě rozpustných vitaminů však může potenciálně vést k nežádoucím vedlejším účinkům.

Například dlouhodobé užívání velmi vysokých dávek vitaminu B6 může teoreticky vést k ireverzibilnímu poškození nervů a užívání velkého množství niacinu (to je asi nad 2 gramy denně) může způsobit poškození jater.

2) Vitamíny rozpustné v tucích

Na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě se vitamíny rozpustné v tucích nerozpouštějí ve vodě a snáze se ukládají v tkáních těla. Jaké vitamíny do této skupiny patří? Jsou čtyři a určitě si pamatujete na školní poučku z biologie, pro snadné zapamatování zástupců této skupiny (z) ADEK a jsou to tedy vitamíny:

• Vitamin A
• Vitamín D
• Vitamin E
• Vitamin K

Vzhledem k tomu, že vitaminy rozpustné v tucích se mohou v těle hromadit, je pravděpodobnější, že užívání vyšších dávek těchto živin povede k toxicitě častěji, než u vitaminů rozpustných ve vodě. Nadměrná dávka vitamínu A, D nebo E může způsobit nežádoucí účinky, ale jejich hypervitaminóza je vcelku vzácná.

Alternativně se zdá, že vysoké dávky nesyntetického vitaminu K jsou relativně neškodné, a proto nebyla pro tuto výživnou látku stanovena horní hranice doporučeného příjmu. Horní hranice příjmu jsou stanoveny tak, aby indikovaly maximální dávku živiny, u které je nepravděpodobné, že způsobí většině zdravé populace nějaké potíže.

Vitamin B – jak poznáte, že vám chybí?

Snažíte se dodržovat zdravý životní styl, ale přesto se potýkáte s nešvary, jako jsou ekzémy, akné či padání vlasů? Cítíte se unavení, často zapomínáte nebo nemůžete spát? Za všemi těmito problémy se může skrývat nedostatek některého vitaminu ze skupiny B.

Vitaminy skupiny B, souhrnně nazývané jako B-komplex, jsou esenciální látky, které zajišťují správné fungování našeho organismu.

V dnešní době se už prakticky nesetkáváme s tím, že by jeho nedostatek v organismu vyústil až v nechvalně proslulou nemoc beri beri, ale i tak může tento deficit řádně znepříjemnit život.

Pokud si uvědomíte, který typ vitaminu B vám chybí a doplníte jej, můžete si ušetřit mnoho obtíží.

Vitamínů označovaných písmenem B, existuje vícero typů. Každý má vliv na trochu jinou část lidského zdraví. Za nejdůležitější bývají označovány B2 (riboflavin), B5 (kyselina pantotenová), B6 (pyridoxin) a B12 (kobalamin). Společnou mají hlavně rozpustnost ve vodě. Díky tomu není riziko předávkování tak velké jako u jiných druhů vitamínů.

Na burákovém máslu lze poznat, zda vám chybí vitamin B6

Udělejte si jednoduchý test

Pokud se potýkáte s některými zdravotními obtížemi či neodbytnými chutěmi, ale je vám nepříjemné strávit celý den v čekárně u lékaře a podstupovat řadu testů, můžete se pokusit sami zjistit, v čem je problém. Způsobů, jak odhalit, po kterém typu vitaminu vaše tělo hladoví, je celá řada. „Dr. J. M.

Ellis vyvinul rychlý časný test, který má varovat před nedostatkem vitaminu B6 pyridoxinu. Natáhněte ruku dlaní vzhůru a snažte se ohnout dva poslední klouby prstů, až špičky prstů dosáhnou dlaně (to neznamená sevřená ruky v pěst, protože jsou ohnuty jen poslední klouby). Zkuste tento test na obou rukou.

Pokud se špičky prstů nedotknou dlaně, je nedostatek vitaminu B6 pravděpodobný,“ radí E. Mindell ve své knize Vitaminová bible pro 21. století.

Pokud jste u testu neuspěli, je pravděpodobné, že se potýkáte s nedostatkem vitaminu B6, který se u mnoha jedinců projevuje v podobě aft či rozpraskaných koutků.

Deficit se může podepsat také na vašem celkovém špatném rozpoložení, které vyúsťuje v nervozitu. Některé pacienty dokonce v noci budí úporné křeče v nohách, jiní se potýkají s tím, že jejich tělo zadržuje tekutiny.

Řešení je jednoduché, buďto se můžete spolehnout na tablety anebo dodat tělu, co si žádá, přirozenější cestou.

Ořechy jsou výborným zdrojem vitamínu B6

Vitamin B6 se vyskytuje v mnoha potravinách. Milovníci masa si mohou zvýšit jeho hladinu prostřednictvím konzumace vepřového masa, ryb, jater a dalších vnitřností.

Vegetariáni a příznivci lehčí stravy si mohou dopřát luštěniny, vejce, kapustu, mrkev, ořechy, celozrnný chléb anebo sušené kvasnice.

Při přípravě pokrmů byste měli pamatovat na to, že během varu klesá množství obsaženého vitaminu B6.

Máte chutě na arašídy? Chybí vám zřejmě celý B-komplex

Snad každý zná lidovou moudrost babiček, které říkají, že pokud dítě či pes okusuje omítku, je to kvůli tomu, že mu chybí vápník.

I když odborníci považují tento názor stále za sporný, zdá se, že některé chutě mohou vskutku napovědět o tom, co si naše tělo žádá, příkladem může být arašídová pomazánka.

„Není překvapením, že patří mezi deset nejčastěji se vyskytujících naléhavých žádosti. Je velmi bohatým zdrojem vitaminu B-komplexu. Příčina této chutí může spočívat v nedostatečném příjmu tohoto vitaminu.

Ale má to jeden háček – 50 g pomazánky, což je asi třetina šálku, poskytuje navíc i 284 kalorií, které znamenitě přispějí k zaoblení vašeho těla,“ konstatuje  E. Mindell ve své knize. V našich podmínkách sice není „burákové máslo“ tak populární, samotné arašídy však ano.

Vitamín B2 (riboflavin) – Najdeme jej v mléku, luštěninách, obilninách či vejcích. Podporuje činnost enzymů důležitých pro látkovou výměnu.Doporučená denní dávka: 1,5–1,7 mgVitamín B5 (kyselina pantotenová) – Vyskytuje se v zelenině, ovoci, ořechách, zrninách, semenech. Podporuje růst vlasů, nehtů, kloubních pouzder.Doporučená denní dávka: 8 mgVitamin B6 (pyridoxin) – Najdeme jej v droždí, pšeničných klíčcích, zelenině, ovoci, ořechách, bramborách, luštěninách. Zvyšuje imunitu, vyživuje centrální nervový systém, působí preventivně proti oční chorobám a cukrovce. Podporuje dýchání buněk, práci nervů, svalů, žaludku.Doporučená denní dávka: 1,6–1,8 mgVitamin B12 (kobalamin) – Výskyt v mléčných výrobcích, vejcích, játrech. Zabraňuje anémii, krevním chorobách, encefalii.Doporučená denní dávka: 5 mgVitamin K (fylochinon) – Najdeme jej ve veškeré listové zelenině, obilovinách, luštěninách, ovoci, sýrech. Má význam pro krevní srážlivost. Jde o antikarcenogen.Doporučená denní dávka: 100 ug

Využití B-komplexu je univerzální

Nedostatek B-komplexu se může na vašem těle podepsat v podobě ekzémů, akné, aftů ale i nespavosti, únavy a celkové nechuti k vykonávání fyzické aktivity. Někteří jedinci se také potýkají se zácpou. Asi nejjednodušším řešením je začít konzumovat klasický tabletový B-komplex či B-komplex forte.

Doplnit si jej můžete ale i díky změně jídelníčku. Pokud si nechcete zničit linii kvůli mlsání arašídové pomazánky, začněte konzumovat více kvasnic, hroznů nebo ananasu. Zdrojem vitaminů jsou i pivovarské kvasnice, celozrnné obiloviny či sýry.

  Výroba klasické „bílé“ mouky naopak mnohé B vitamíny ničí, což v kombinaci s nevhodnou stravou může i v dnešní době vést k nedostatku celého B-komplexu.

B vitamíny se doporučuje užívat i při nadměrné psychické i fyzické zátěži. Hodí se i pro posilování imunity a je doplňujícím vitamínem pro léčbu velkého množství chorob.

Vzhledem k snadné dostupnosti byste s jeho získáváním neměli být problém. Pokud analyzujete jeho nedostatek, stačí se zastavit v první lékárně nebo upravit jídelníček.

Přestože se B vitamínů tělo snadno zbavuje, snažte se zejména při konzumaci umělých přípravků dodržovat doporučované denní dávky.

Vitamíny – je možné se jimi předávkovat?

Každý asi podvědomě tuší, že základem by měla být vyvážená a pestrá strava, která dodá lidskému tělu vše potřebné. K dodávání multivitaminů je vhodné přistoupit pouze tehdy, pokud má tělo zvýšené nároky na jejich příjem nebo se jedná o stav zvýšené potřeby.

Nedostatek vitaminů hrozí především v situacích, kdy je příjem stravou nedostatečný nebo je narušeno vstřebávání vitaminů, typicky při onemocněních trávicího traktu.

V opačném případě si zpravidla vytváříme „drahou“ moč, jelikož přebytek vitaminů, především vitaminů rozpustných ve vodě, se vyloučí bez užitku močí.

Vitamíny rozpustné ve vodě

U vitaminů rozpustných ve vodě – patří sem široká skupina vitaminů B skupiny, kyselina pantotenová, kyselina listová, biotin a vitamin C – k předávkování nedochází, výjimku tvoří pouze vitamin C. Ani u vitaminu C však nemůžeme hovořit o hypervitaminóze, spíše se při superdávkách objeví vedlejší účinky z nadužívání.

• Denní doporučená dávka vitaminu C je pro dospělé 100 mg za den, pro těhotné a kojící ženy 110–150 mg za den, horní tolerovaná mez by neměla překročit 2 000 mg za den. Při příliš vysokém denním příjmu vitaminu C (nad 2000–3000 mg/den) může dojít k zažívacím potížím z podráždění žaludeční sliznice a k průjmům. Dávky převyšující 3000 mg/den mohou u některých osob způsobit zvýšenou tvorbu oxalátových kamenů. Zvýšené riziko se týká především lidí se sníženou funkcí ledvin.

Zajímavostí je vztah mezi vysokými dávkami kyseliny listové a maskováním projevů z nedostatku vitaminu B12. Nedostatek vitaminu B12 i kyseliny listové se projevuje anémií, která při zvýšeném příjmu kyseliny listové mizí.

Současně je však maskován jiný závažný projev nedostatku vitaminu B12, kterými jsou neurologické příznaky. Z toho důvodu by příjem kyseliny listové formou suplementace neměl převyšovat 1000 µg/den.

Zvýšený příjem kyseliny listové z potravy není nijak omezen.

U vitamínů rozpustných v tuku je situace odlišná

Ukládají se v těle na relativně dlouhou dobu (měsíce) a může dojít k předávkování. Za rizikový je považován především vysoký příjem vitaminu A.

• Vitamín A se vyskytuje pouze v potravinách živočišného původu. Provitaminy, z kterých se vytváří aktivní forma vitaminu A, se nazývají karotenoidy a najdeme je v potravinách rostlinného původu. Vysoký příjem vitaminu A může způsobit poruchy vývoje plodu, proto by těhotné ženy měly užívat pouze multivitaminové přípravky určené těhotným a v prvním trimestru nekonzumovat játra, která jsou vydatným zdrojem vitaminu A. Opatrnost je však na místě v prvních týdnech těhotenství, nedostatečný příjem vitaminu A v 2.a 3. trimestru by mohl vést k poruchám vývoje plic a poruchám imunitního systému. V rozvojových zemích je nedostatek vitaminu A značně rozšířený a je považován za hlavní příčinu oslepnutí a vysoké dětské úmrtnosti.

Provitaminy nevyvolávají žádné vedlejší účinky, protože jejich přeměna na vitamin A se děje v omezené míře. Opatrnost s vysokým příjmem vitaminu A je na místě také u žen v období menopauzy, jelikož je popsána souvislost mezi vysokým příjmem vitaminu A a rizikem snížení kostní denzity s častějšími zlomeninami kostí.

Boom kolem vitamínu D

V poslední době zažívá obrovský boom vitamin D. Přestože značná část populace trpí nedostatkem tohoto vitaminu, není moudré to přehánět s jeho suplementací.

Ve vysokých dávkách vitamin D způsobuje vyplavování vápníku z kostí, v krvi se zvyšuje hladina vápníku (hyperkalcémie), nadbytek vápníku je vylučován močí. Rizikem je kalcifikace měkkých tkání, jako jsou např. cévy nebo ledviny.

Hyperkalcémie je spojena i se zažívacími potížemi, slabostí, únavou, zvracením a poruchami srdečního rytmu.

• Důležité je vědět, že hypervitaminóza D se objevuje pouze jako následek nadužívání potravních doplňků, nikoli v důsledku zvýšeného příjmu potravou nebo vlivem slunečního záření.

Z uvedeného je patrné, že nic se nesmí přehánět a doplňky stravy je třeba užívat pouze v případě prokázaného nedostatku určitého vitaminu a nikoli jako náhradu za pestrou stravu. Nutností je samozřejmě nepřekračovat doporučené denní dávky, nekombinovat různé doplňky a rozhodně si nemyslet, že více je lépe.

Pozor na vitaminy

Nedostatek nebo nadbytek vitaminu v organismu

       Lidský organismus si není schopen většinu vitaminů sám vytvořit, proto je nezbytné je přijímat z vnějšku, především potravou. I přesto, že potřebujeme vitaminy ve velmi malých množstvích, není jejich potřeba vždy dostatečně pokryta a v organismu může dojít k jejich nedostatku.

K úplnému chybění vitaminu (avitaminóze) v našich podmínkách prakticky nedochází, častější jsou stavy sníženého množství vitaminu (hypovitaminózy). Ty nastávají zejména, když naše strava není dostatečně pestrá a vyvážená, při zvýšené potřebě vitaminů v různých specifických životních obdobích (např.

u těžce fyzicky pracujících osob, u těhotných a kojících žen, v období intenzivního růstu u dětí), poruchách vstřebávání vitaminů (např. u závažných onemocnění trávicího traktu) nebo přítomnosti velkého množství tzv. antivitaminů v potravě (např.

alkohol působící v organismu proti funkci vitaminů B).

       Na druhou stranu může nastat i situace, kdy je vitaminu v organismu nadbytek.

Hypervitaminózy se objevují téměř výlučně v případě vitaminů rozpustných v tucích, které je naše tělo schopno si ukládat do zásoby a není možné je jednoduše vyloučit močí jako v případě vitaminů rozpustných ve vodě.

K předávkování vitaminem může dojít při jednostranném stravování nebo dlouhodobém užívání vysokých dávek vitaminových přípravků.

       Hypo- i hypervitaminózy se projevují různě závažnými příznaky, které jsou obvykle nespecifické (např. různé zažívací potíže, projevy na kůži či sliznicích, neurologické poruchy), a proto nemusí být snadné je odhalit.

Při podezření na nedostatek nebo nadbytek některého vitaminu v organismu je tedy na místě konzultace s lékařem nebo lékárníkem.

Jednoznačnými vyšetřeními, kterými lze poruchy množství vitaminů v těle odhalit, jsou biochemická stanovení hladin vitaminů nebo jejich metabolitů v krvi, moči nebo ve tkáních. Ta se však provádí pouze výjimečně.

Jak vitaminy získáváme

       Ideální je, pokud jsme schopni veškeré vitaminy získat přirozeným způsobem – tedy jejich syntézou v organismu nebo prostřednictvím potravy. Vitaminy z přirozených zdrojů jsou pro nás obvykle lépe vstřebatelné i využitelné a jsou zde doprovázeny dalšími látkami, které jejich účinek vhodným způsobem modulují a mají i samy o sobě pozitivní efekt.

       Proto, abychom získali vitaminy v potřebných množstvích z potravy, musí být naše strava dostatečná jak z hlediska kvantity, tak také kvality.

Pojem pestrá strava zahrnuje pravidelnou konzumaci všech významných druhů potravin, tedy ovoce a zeleniny, obilovin (např.

pečivo, rýže, těstoviny), luštěnin, bílého a červeného masa (včetně ryb), mléčných výrobků nebo rostlinných olejů. Vše ideálně co nejčerstvější a v co možná nejpřirozenější formě.

       Naše tělo je schopné si vytvořit významná množství vitaminu D, K a B3. Vitamin D vzniká z látky odvozené od cholesterolu v kůži působením UV zářením. Pro vytvoření dostatečného množství vitaminu není třeba se nijak intenzivně slunit, u zdravých dospělých osob stačí v létě vystavení obličeje a paží (bez použití opalovacího přípravku) po dobu 10-15 minut denně slunci.

Delší expozice již nevede k tvorbě dalšího množství látky. V oblastech naší zeměpisné šířky již však nemusí být vždy dostatečná kvalita a intenzita slunečního záření, proto je vhodné myslet na dostatečný příjem vitaminu D potravou, případně ho i specificky doplňovat pomocí vitaminových přípravků, a to zejména v zimním období a u osob, které se méně pohybují na slunci (např.

senioři, malé děti).

       Vitamin K vzniká činností mikroflóry ve střevech. Vitamin B3 si naše tělo syntetizuje z aminokyseliny tryptofanu, jejímž zdrojem jsou zejména bílkoviny.

Obecná doporučení pro suplementaci vitaminů

       Suplementace vitaminů prostřednictvím různých doplňků stravy nebo léčivých přípravků je na místě v případě výše popsaných stavů hrozících deficitem vitaminů a obvykle pouze po omezenou dobu (např. několik měsíců). Některé vitaminy jsou užívány v podpůrné léčbě určitých onemocnění (např. vitamin A při chorobách kůže, vitamin B při onemocněních nervového systému).

       Jestliže se sami rozhodnete vitaminy specificky doplňovat, měli bychom se vždy poradit s lékařem anebo lékárníkem.

ne každý totiž potřebuje vitaminy touto formou přijímat a ne všechny přípravky jsou vhodné pro každého.

Při výběru nejvhodnější formy suplementace vitaminů je třeba zohlednit nejen věk či pohlaví pacienta, ale i to, zde trpí nějakým onemocněním, užívá nějaké léky, nebo proč chce vitaminy doplňovat.

       Obecně lze říci, že je lepší přijímat vitaminy v kombinaci (např.

B-komplex, multivitaminové přípravky), protože se tak sníží riziko jednostranného předávkování určitých mikronutrientů a navíc se jednotlivé vitaminy ve své funkci v organismu doplňují a  vzájemně často zvyšují i svou využitelnost.

Je-li to možné, je vhodnější užívat vitaminy ve více menších dávkách během dne nebo ve formách s postupným uvolňováním, protože tak je naše tělo dokáže lépe využít. Různé skupiny osob by vždy měly užívat přípravky pro ně určené. Tedy např.

těhotné ženy by se rozhodně měly vyhnout užívání vitaminových přípravků určených pro ostatní dospělé, protože obvykle obsahují např. pro ně nedostatečné dávky kyseliny listové (důležitá pro prevenci vývojových vad u plodu) nebo naopak nadměrné množství vitaminu A (může působit vývojové vady plodu).

Nic se nemá přehánět

       Přestože je četnými klinickými studiemi prokázáno, že pestrá a vyvážená strava bohatá na vitaminy působí preventivně proti rozvoji mnoha závažných onemocnění, dlouhodobý příjem vysokých dávek vitaminů (zejména antioxidantů – vitamin A, vitamin E) formou vitaminových přípravků k tomuto nevede. Takový způsob kompenzace našich hříchů v životosprávě může dokonce působit nárůst rizika např. některých druhů nádorů nebo srdečně-cévních onemocnění.

Nedostatek vitaminu B12 může škodit. A co nadbytek?

Název vitamin B12 (též kobalamin či korinoidy) se používá pro skupinu chemických látek s podobnou strukturou, které jsou rozpustné ve vodě a mají ve svém centru navázán atom kobaltu.

V těle má tento vitamin celou řadu velmi důležitých funkci.

V dětství se podílí na vývoji nervového systému, hraje důležitou roli v krvetvorbě a je nezbytný i pro tvorbu látek, ze kterých se skládá dědičná informace (DNA a RNA).

Kde ho tělo může získat?

Ve významném množství se vitamin B12 vyskytuje v potravinách živočišného původu. Ve vysokých koncentracích hlavně v játrech, ledvinách a mase, ale dobrým zdrojem jsou i vaječné žloutky, ryby, mléko nebo sýry. V potravinách rostlinného původu se vyskytuje pouze v případě, pokud byly vyrobeny pomocí mikrobiální fermentace. Jde například o kyselé zelí nebo sójový tempeh.

Vitamin B12 se vstřebává v tenkém střevě, ale pouze pokud předtím v žaludku vytvoří komplex s tzv. vnitřním faktorem, který produkuje naše žaludeční sliznice. Během života si člověk vytváří v játrech zásobu vitaminu, která je schopná pokrýt potřebu v období nedostatku.

K čemu může vést jeho nedostatek?

Lékaři už velmi dlouho vědí, že extrémní nedostatek vitaminu B12 může vést ke specifické formě chudokrevnosti. Jde o tzv. megaloblastickou anémii, během které místo normálních červených krvinek vzniká méně, ale větších, tzv. megaloblastů.

Dále může dojít k hromadění homocysteinu v těle, což může být rizikovým faktorem pro poruchy srážlivosti krve a vést ke vzniku trombóz. Projevit se mohou i neurologické poruchy, během kterých dochází k poruchám citlivosti v končetinách.

Méně závažný nedostatek vitaminu B12 může být spojen s nespecifickými zdravotními problémy, které je možné zaměnit s řadou jiných onemocnění.

Příznaky mohou zahrnovat například únavu, zácpu, ztrátu chuti k jídlu, celkovou slabost, ubývání na váze atd.

V takovém případě je vhodné navštívit svého lékaře, který je schopen odhalit příčinu problémů na základě podrobnějšího vyšetření a laboratorních testů.

Kolik vitaminu tělo potřebuje?

V roce 2015 vyhodnotil panel expertů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dostupné vědecké studie, aby doporučil množství vitaminu B12, který bychom měli pravidelně dodávat svému tělu. Dospěl k závěru, že pro dospělého činí dostatečný příjem tohoto vitaminu asi 4 mikrogramy denně.

Podle studií provedených v několika evropských zemích se průměrný dospělý nedostatku vitaminu B12 obávat nemusí, protože jeho skutečný přívod v potravě se pohybuje zhruba od 4,2 do 8,6 mikrogramu. Podle amerických lékařských autorit činí doporučený příjem kobalaminu jen 2,5 mikrogramu denně.

Nicméně k pokrytí základní potřeby těla pro udržení normální krvetvorby postačuje příjem 1,5 až 2 mikrogramy kobalaminu denně.

Těhotné a kojící ženy potřebují více

Speciálně se zabývali odborníci EFSA tím, kolik vitaminu B12 potřebují těhotné a kojící ženy, které část svého kobalaminu zabudovávají do tkání nenarozeného dítě v děloze nebo ho předávají svému miminku v mateřském mléce. Podle odborníků činí adekvátní příjem pro těhotné ženy zhruba 4,5 mikrogramu/den a pro kojící ženy 5 mikrogramů denně.

U koho by doplňování vitaminu B12 mohlo mít smysl?

Problém s nedostatkem kobalaminu mohou mít pacienti, kteří trpí vážnými zažívacími problémy, jako jsou například celiakie, Crohnova choroba, poruchy vylučování kyseliny chlorovodíkové v žaludku nebo poruchy tzv. vnitřního faktoru. Také lidé, kteří podstoupili operační zmenšení žaludku k léčbě silné obezity.

Další ohroženou skupinou mohou být striktní vegani, kteří odmítají konzumaci jakýchkoliv živočišných potravin – tedy nejen masa, ale i vajec, mléka a mléčných výrobků.

Zvláště opatrné by pak měly být těhotné nebo kojící veganky, protože jejich tělo ztrácí část vitaminu ve prospěch vyvíjejícího se plodu nebo prostřednictvím mateřského mléka. Ohroženy nedostatkem vitaminu B12 mohou být i děti, jejichž rodiče dodržují přísnou veganskou dietu.

Nedostatkem kobalaminu ale mohou trpět také chroničtí alkoholici, a to v důsledku sníženého vstřebávání v trávicím ústrojí, ale někdy také kvůli nevhodné dietě.

Může škodit i nadbytek?

Poměrně dlouho se mělo za to, že vyšší přívod vitaminu B12 do těla by neměl představovat problém. V posledních letech ale vědci v několika zemích zveřejnili studie, které naznačují, že pravidelné vysoké dávky kobalaminu v podobě doplňků stravy by mohly zvyšovat riziko některých typů rakoviny, zejména rakoviny plic. Jednoznačnou odpověď na to, zda jsou vysoké dávky škodlivé, věda zatím nemá.

Ani B12 není všelék

Prodejce potravinových doplňků a vitamínů se nás všemožně snaží přesvědčit, že jejich zboží prospěje našemu zdraví. Na internetu proto najdete dlouhé seznamy nemocí, kterým mohou údajně potravinové doplňky s obsahem B12 předejít nebo je vyléčit. Od Alzheimerovy choroby přes nemoci srdce až po neplodnost nebo ekzém.

Podle odborníků ale taková tvrzení buď nejsou založena na faktech nebo vycházejí z chybných argumentů. Například v případě Alzheimerovy choroby se argumentuje tím, že nedostatek kobalaminu může být spojen s poklesem některých mozkových funkcí.

Nicméně klinické studie u lidí s Alzheimerovou chorobou neobjevily zlepšení, ať už byly podávány různě vysoké dávky B12.

Hypervitaminóza

Hypervitaminóza (předávkování nebo otrava vitamíny) je onemocnění způsobené přílišným množstvím vitamínů nahromaděných v organizmu.

Týká se především vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku a jejichž dlouhodobá nadměrná koncentrace může způsobit např. toxicitu jater.

Vitamíny rozpustné ve vodě tělo nepřechovává a jejich aktuální přebytek je vyloučen ledvinami, proto se u nich hypervitaminóza projevuje jen minimálně.

Vysoké dávky vitamínu A, vysoká dávka a pomalé rozpouštění vitamínu B3, a velmi vysoké dávky samostatného vitamínu B6 (např.

ne v rámci B-komplexu) jsou někdy spojovány s vedlejšími účinky, které obvykle rychle vymizí po snížení nebo přerušení požívání daných vitamínů.

Pro vitamín B6 ve všeobecnosti platí, že dávky 2-10 g denně mohou vést k neurologickým poruchám.

Vitamín C má ve velkých dávkách výrazné projímavé účinky. Podle zjištění Roberta F.

Cathcarta se tyto vyskytovaly u zdravých osob, které přijímaly denně 5-20 gramů vitamínu C rozdělených do několika dávek, ačkoli někteří vážně nemocní lidé mohli užívat 100-200 gramů bez projevů předávkování.

[1] To nicméně neznamená, že by nadměrný příjem nemohl být škodlivý. Doporučená denní dávka vitamínu C je podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) 90 mg pro dospělého zdravého muže a 80 mg pro dospělou zdravou ženu.[2]

Název konkrétního typu hypervitaminózy je vytvořen přidáním přívlastku, který je shodný s přebývajícím vitamínem (např. hypervitaminóza K apod.).

Hypervitaminóza A je toxická a způsobuje praskání a krvácení rtů a podrážděnost. Zvlášť nebezpečná je u těhotných žen, u nichž může způsobit poruchy vývoje plodu, a u malých dětí.

Hypervitaminóza D způsobuje odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin.

Hypervitaminóza E způsobuje přechodné žaludeční potíže a průjmy.

Reference

1. ↑ Vitamin C, Titrating To Bowel Tolerance, Anascorbemia, And Acute Induced Scurvy Archivováno 28. 4. 2013 na Wayback Machine Robert F. Cathcart, III, M.D. 1994
2. ↑ Pomáhá vitamin C proti nachlazení?

Související články

• Avitaminóza
• Hypovitaminóza
• Orthorexia nervosa

Externí odkazy

• http://www.aerobics.cz/vyziva.asp?id=6

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hypervitaminóza&oldid=17576413“

Nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. Ale jen u mužů

Užívání tohoto vitaminu je nesmírně populární, ale stále přibývá náznaků, že jeho nepřiměřená konzumace zvyšuje u mužů riziko vzniku rakoviny.

Spekuluje se o tom již řadu let, nyní přichází s dalším množstvím důkazů odborná studie v odborném časopise Journal of Clinical Oncology, která vyšla tento týden. Podle ní nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 ztrojnásobuje pravděpodobnost vzniku rakoviny plic.

Jde o poměrně závažné obvinění, už jen proto, jak často se tyto látky běžně užívají. Poprvé se toto podezření objevilo už v devadesátých letech dvacátého století v Norsku.

Od roku 1998 začali dávat lékaři 6837 pacientům trpícím srdečními chorobami buď vitamin B – nebo placebo. Když pak vědci sledovali, z jakých příčin tito lidé umírají, zaznamenali u těch užívajících vitamin B znepokojivý trend.

Kouření vše zhoršuje 

Popsali ho roku 2009 po deseti letech výzkumů v odborném časopise Journal of the American Medical Association: vychází z něj, že užívání vysokých dávak vitaminu B12 s kyselinou listovou (neboli vitaminem B9) prokazatelně souvisí s větším rizikem vzniku rakoviny a obecně větší úmrtností.

Zdaleka největší riziko se ukázalo u rakoviny plic – počet případů byl ale u tak malé skupiny jen 6837 Norů logicky velice malý, takže se nedalo reálné riziko přesně popsat.

Bylo však dostatečně vysoké na to, aby zaujalo dva lékaře z Centra na výzkum rakoviny Freda Hutchinsona v Seattlu. Theodore Brasky a Emily Whiteová vytvořili studii, která sleduje rizika spojená s vitaminem B12 u téměř 77 tisíc lidí ve státě Washington.

Tato práce je důležitá především proto, že cíleně hledá souvislost mezi vznikem rakoviny a potravinovými doplňky, mezi které všechny vitaminy a minerály spadají. Američtí vědci se pro analýzu údajů spojili s týmem kolegů z Taiwanu a společně se jim podařilo potvrdit podezření, která pocházela z norské práce.

Riziko vzniku rakoviny plic bylo u mužů, kteří pravidelně několik let užívali 20 miligramů vitaminu B6 denně, dvakrát tak vysoké než u mužů, kteří B6 neužívali vůbec.

Riziko stoupalo s tím, jestli se jednalo o kuřáky – podle vědců byl vidět synergický efekt, tedy výsledný účinek obou působících složek byl větší než souhrn účinků jednotlivých složek. Vůbec nejhůře ale dopadli kuřáci, kteří užívali pravidelně vitamin B12 – pokud si denně dávali více než 55 mikrogramů této látky, riziko vzniku rakoviny plic bylo čtyřikrát větší.

Zajímavé je, že všechny tyto údaje byly zjištěny pouze u mužů, u žen se tato rizika nepodařilo najít. To podle vědců ale neznamená, že neexistují – jen, že se je nepovedlo ve vzorku objevit.

Jak a proč?

Čeští vědci přinutili rakovinné buňky, aby se samy zničily V rozhovoru pro deník The Atlantic uvedl Theodore Brasky, spoluautor studie, že rozdíl mezi muži a ženami je pro něj nepochopitelný, složitá je i role vitaminů při možném vzniku rakoviny.

Ví se, že vitaminy B dodávají enzymy a koenzymy metabolickým procesům, při nichž vznikají báze DNA. Když máme vitaminů B nedostatek, může při tom docházet k chybám – teoreticky vedoucím až ke vzniku rakoviny.

Může to však také znamenat, že nadbytek vitaminů má podobně negativní dopad.

Že kouření přispívá k narušení DNA a má tedy karcinogenní účinky, se ví, nerovnováha vitaminů může tento efekt ještě zesilovat.

Celé téma je však velice složité a zatím velmi málo prozkoumané; může v něm hrát roli mnoho dalších faktorů, které se ještě nepodařilo odhalit. Je tedy potřeba ještě množství dalších průzkumů, studií a výzkumů, než vědci dospějí k nějakému závěru.

Autoři studie také dodávají: množství vitaminů, které zřejmě vede ke vzniku rakoviny, je zcela extrémní. Americké doporučení pro užívání vitaminu B12 je 1,7 miligramů na den, u vitaminu B12 jsou to 2,4 mikrogramy. Riziková skupina, u níž došlo ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny, užívala více než dvacetinásobek tohoto množství. 

„Potenciálně je to zajímavé a důležité, ale ten rozdíl je dost malý. Určitě to nabádá k opatrnosti při užívání vitaminových doplňků, ale asi se z toho momentálně nedá vyvodit nějaký definitivní závěr – zřejmě se to bude ověřovat ještě v dalších studiích, u jiných populací,“ zhodnotil tuto studii profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Díky snadné dostupnosti těchto potravinových doplňků a jejich masivní propagaci je přitom možné se k takovému množství vitaminů dostat velmi jednoduše.