Pozor: kuřata z Německa ohrožují život

Chci vytvořit nejlepší šálek kávy s kávovarem, který vydrží na celý život. Moccamaster by měl být posledním překapávačem, který si kdy koupíte.

– G. C. Smit

Proč je Moccamaster první odpovědí na otázku: „Jaký překapávač si vybrat?“, co ho odlišuje od ostatních překapávacích kávovarů a proč je tak oblíbený? V první řadě to je skvělá filtrovaná káva, kterou vám překapávač Technivorm Moccamaster připraví. Kvalitu kávy z překapávače Moccamaster uznávají i přední odborníci na kávu ze SCA a ECBC.

Od překapávače na kávu očekáváme, že si ohřeje vodu a tu pak postupně upouští na mletou kávu ve filtru. Skrze filtr pak padá do konvice hotové „překápko“. Moccamaster pracuje podobně, ale dělá to mnohem sofistikovaněji. 

Voda, kterou pro přípravu kávy nahřívá má ideální teplotu mezi 92°- 96°C. Ani více ani méně, prostě tak akorát, aby se káva mohla dobře extrahovat. A to po celý čas přípravy kávy, který trvá (záleží na množství připravované kávy) maximálně 6 minut

Druhá věc, kterou dělá Moccamaster lépe je distribuce horké vody, respektive technika zalévání mleté kávy. Rameno, které přivádí horkou vodu nad mletou kávu ve filtru, má na konci 9 otvorů. V podstatě je to taková sprcha, kterou rovnoměrně protéká voda a jemně dopadá na povrch kávy.

Nejvyšší kvalita filtrované kávy a odolnost kávovaru, který zůstane v rodině dlouhá léta. Tyto hlavní myšlenky jsou historicky spjaté už s prvním Moccamasterem. Gerard-Clement Smit, zakladatel nizozemské firmy Technivorm, měl vizi: kávovar na celý život.

S tímto cílem se pustil do vývoje prvního modelu – Moccamaster ‘68. Ten se vydal na trh poprvé v roce 1969 a během prvního roku byl nejprodávanějším překapávačem v Nizozemsku. Úspěchy z prodeje v dalších evropských zemích a USA na sebe nenechaly dlouho čekat.

Dnes je Technivorm stále světovým lídrem na trhu s více jak půl stoletím zkušeností s výrobou překapávacích kávovarů. Moccamaster si zachoval tradiční design.

Stále okouzluje své zákazníky retro vzhledem, ale v moderních barvách. Tradici si Moccamaster zachovává také díky ruční výrobě.

Používá převážně biologicky odbouratelné či recyklovatelné materiály z lokálních, případně evropských zdrojů.

Moccamaster je také kávovarem pro potěšení oka. Sluší mu snad všechny barvy, které existují. Ale i v tomto ohledu jde Technivorm s dobou a obléká své Moccamastery do barev, které v závislosti na aktuálních trendech obměňuje.

Technologie Moccamasteru kombinuje jednoduchost a zároveň vysokou kvalitu přípravy kávy.

Konstrukce překapávače je tvořena se smyslem pro udržitelnost, čímž podporuje hlavní myšlenku kávovaru, který vydrží fungovat mnoho let.

To znamená, že v případě závady určité části kávovaru, by měla jít tato poškozená součást snadno vyměnit za novou, bez nutnosti výměny celého kávovaru.

Že si Technivorm za kvalitou svých překapávačů opravdu stojí, značí i netradiční doba záruky. Moccamaster má od výrobce garantovanou pětiletou záruku, což se u běžných spotřebičů jen tak nevidí.

Moccamaster není jen jeden jediný. Teď nemám na mysli množství barevných verzí. Technivorm si je vědom různorodosti požadavků na překapávač z hlediska jeho využití, konkrétně toho, kde se kávovar bude používat. Jestli má být Moccamaster:

  • kamarádem do domácnosti milovníků kávy, 
  • pomocníkem, který zefektivní ranní režim pro každého kávomilce,
  • efektivní kofeinovou podporou pracovního týmu v kanceláři
  • nebo spolehlivým automatickým kolegou baristy v kavárně.

Technivorm tak své Moccamastery vyprofiloval dle potřeb uživatelů a dneska máte možnost vybírat mezi těmity typy:

První zmiňovaný Moccamaster KBG 741 je takovým základním modelem. Kávovar pro rodiny kávomilců či do kanceláře. Jednoduchá obsluha, snadná údržba a až 1,25 l kávy na jedno zapnutí.

Extrahovaná káva teče do skleněné konvice, kam je vedena až ke dnu. Takže už během přípravy dochází ke kombinaci hotové kávy, která se nevrství.

Naléváte si tak i bez nutnosti promíchání filtrovanou kávu s komplexní chutí.

Pozor: kuřata z Německa ohrožují životMOCCAMASTER KBG 741 AO TECHNIVORM

Překápko nebo tedy „batch“ se rychle dostal do nabídek kaváren. Proč by také ne? Baristovy urychlí práci a zároveň kvalitní kávovar zajistí konzistentně dobrou kávu.

Pro tyto případy využití kávovaru Moccamaster v kavárně je vhodnější sáhnout po verzi Moccamaster KBGT 741.

Protože tento Moccamaster vyměnil skleněnou konvičku za nerezovou termosku, která kávu ohlídá v teple pro každého příchozího zákazníka.

Pozor: kuřata z Německa ohrožují životMOCCAMASTER KBGT 741 TECHNIVORM

Novinkou je Moccamaster KBG Select. Opět se jedná o překapávač pro domácnost či kancelář, ale je ještě více promyšleným přístrojem, co se týče zohlednění potřeb uživatelů.

Vedle spouštěcího tlačítka má ještě tlačítko nastavení varianty přípravy kávy.

Jestli připravujete plnou konvici kávy nebo jen poloviční množství, aby kávovar optimalizoval nastavení doby přípravy a distribuce vody pro dosažení té nejchutnější kávy. Select má i inteligentní dohřívací desku.

Pozor: kuřata z Německa ohrožují životMOCCAMASTER KBG SELECT TECHNIVORM

Pro všechny milovníky kávy, kteří chtějí komfort automatického kávovaru na překapávanou kávu, ale nepotřebují velké množství kávy je tu Moccamaster Cup One. Jeho název mluví za vše. Prostě Moccamaster pro jeden šálek kávy. Cup One připravuje kávu o objemu 0,3 l. Tedy jednoho hrnku filtrované kávy.

Pozor: kuřata z Německa ohrožují životMOCCAMASTER CUP ONE TECHNIVORM

Základní recept přípravy filtrované kávy v překapávači Moccamaster, stejně tak jako jakákoliv jiná příprava kávy, se zakládá na kvalitní vodě a čerstvě pražené kávě. Do kávovaru používejte dobrou –  nejlépe filtrovanou vodu a výběrovou kávu praženou „na filtr“.

V dalším kroku „předpřípravy“ budete pracovat s váhou a mlýnkem. Pro přípravu vašeho „batch brew“ neboli překápka doporučujeme začít s tradičním poměrem kávy a vody pro filtrovanou kávu. Tím je použití 60 g pražené kávy na 1 l vody. Odvážené množství kávy si namelte na střední hrubost (mletí má strukturu jako hrubý písek či cukr krystal).

MLETÍ JAKO ZÁKLAD DOBRÉ KÁVY

Do nádržky kávovaru nalejte potřebné množství čisté vody. Teď je čas připravit si filtr. Papírový filtr do překapávače vložte po přeložení „švů“.

Tedy dlouhé i krátké strany filtru, kde jsou jeho vrstvy spojeny. Papírový filtr uložený v plastovém držáku Moccamasteru nezapomeňte přelít horkou vodou.

Jen tak máte jistotu, že se vám do kávy nedostane žádná rušivá papírová pachuť z tohoto filtru.

Do promytého filtru nasypte mletou kávu, vložte do kávovaru a moccamaster tlačítkem spustíte. Nyní se můžete zhruba 5 minut nedočkavě těšit, se zájmem sledovat kouzlo, kterým se voda mění v kávu, nebo dělat něco produktivního, třeba si připravit snídani. Jakmile kávovar dokončí své dílo, můžete si vyzvednout konvici s voňavou čerstvě připravenou kávou.

JE LEPŠÍ PÍT KÁVU PŘED NEBO PO SNÍDANI

I když je Moccamaster automatickým překapávačem, je několik způsobů, jak můžete ovlivňovat extrakci kávy. Samozřejmě je to při předpřípravě, tedy změnou hodnot poměru káva : voda. Upravením hrubosti mletí dle pravidel procesu extrakce kávy. Nebo přímo během přípravy kávy pravidelným promícháním kávy ve filtru (cca  každých 250ml).

Překapávaná káva z Moccamasteru bude chutnat skvěle pouze tehdy, pokud použijete dobrá zrnka. Ač Moccamaster vyniká v mnoha ohledech, je to jen přístroj na filtrovanou kávu. Nástroj, který umí přeměnit vodu a mletou kávu v božský nápoj. Co tedy do něj nasypat? V první řadě koukejte po výběrové kávě – specialty coffee. 

Vznik Moccamasteru je od počátku svázán s SCA a výběrovou kávou. Pokud máte nebo zatím jen uvažujete o koupi překapávače Moccamaster, tak vám jde o kvalitu kávy. Proto předpokládám, že jinou než kvalitní kávu, tedy „výběrovku“, ani nekupujete.

Další podmínkou dobré kávy je správné a čerstvé pražení. Překapávač připravuje kávu filtrovanou, to vám napovídá, že budete nakupovat kávu světle praženou neboli kávu „na filtr“.

Taková káva je vhodná pro přípravu překapávané kávy, ale také pro přípravu kávy alternativními metodami jako je French Press, V60, Aeropress či Chemex.

Světlé pražení zachovává přirozené chutě kávy, jako ovocnou aciditu – kyselost a hlavně jedinečnou sladkost.

39 dní smutného života

  • Pozor: kuřata z Německa ohrožují život
  • Kuřata na výkrm – 39 dní smutného života
  • 39Days4Rosa (39 dní pro Rosu) je součástí kampaně Labelling Matters (Na etiketě záleží), partnerského projektu organizací Compassion in World Farming, RSPCA, Soil Association, World Animal Protection a Eurogroup for Animals.

16. srpna, 16. den své 39ti denní pouti po Evropské unii, Rosa dorazí do České republiky. Se svými příznivci, kteří již sledují její putování, se setká v 10 hodin v parku Kampa v Praze. Pozvání na setkání s Rosou přijala také místopředsedkyně Senátu paní Mgr. Miluše Horská a prezident Veterinární komory pan MVDr. Jan Bernardy. Podpořit Rosu přijdou i členové Strany zelených. Rosa stráví v Praze celý den a během své procházky Prahou se bude chtít setkat s co nejvíce Pražany i turisty. Rosa žádá zavedení jasného a povinného označování kuřecího masa. Chce, aby si spotřebitelé při nákupu dokázali odpovědět na otázku: “Jak bylo chováno toto kuře?“

Budete mít zájem:  Acai berry – nutriční hodnoty – co tyto bobule obsahují?

Třicet devět dní je průměrná délka života kuřecího brojlera v intenzivním velkochovu. Přibližně 90 % kuřat na maso se v EU chová v intenzivních halových velkochovech bez přístupu ven. Tato kuřata mají velmi omezenou nebo nemají žádnou možnost se chovat přirozeně.

Evropská komise reviduje značení drůbežího masa. Rosa chce, aby Komise poskytla spotřebitelům poctivé a povinné označování. Průzkum veřejného mínění ukazuje, že Rosino poselství podporuje většina lidí v Evropě.

Evropská komise uznává, že povinné značení dává producentům možnost odlišit se na trhu a získávat spravedlivější výdělek na své živobytí.

V roce 2012 slíbila Evropská komise spotřebitelům lepší informování o životní pohodě hospodářských zvířat. Povinné značení kuřecího masa by tento slib naplnilo. Je zapotřebí pouze jednoduchá změna jednoho právního předpisu.1

1. Právní předpis EU (Nařízení Komise 543/2008) týkající se obchodních norem pro drůbeží maso již definuje způsoby výroby pro kuřata chovaná ve volném výběhu a v extenzivním halovém chovu.

Toto nařízení, platné od roku 1991, stanovuje standardy, které se musí dodržet, pokud obchodník chce kuře označit jako kuře “z volného výběhu” nebo “z extenzivního halového chovu”.

Mělo by být vcelku snadné změnit tyto termíny z dobrovolných na povinné a přidat požadavek na označení masa kuřat “z intenzivního halového chovu”. Jak bylo uvedeno výše, lidé si přejí být informování o způsobech chovu hospodářských zvířat.

Jediný způsob, jak je možné tento požadavek zajistit, je potraviny označit. Dnes mnoho z nás dává přednost kvalitě před kvantitou. Pokud jsou zvířata chována v prostředí, kde mohou projevovat své přirozené chování, žijí delší a spokojenější život, pak mnozí dají přednost právě takovému chovu.

Způsob chovu drůbeže na výkrm se týká čtyř hlavních skupin: drůbeže samotné, chovatelů, prodejců a spotřebitelů. Je nutné si uvědomit, že odpovědnost za úroveň podmínek chovu vykrmovaných kuřat nenese jen sám drůbežářský průmysl. Všichni máme odpovědnost, abychom zajistili, že naše potraviny jsou produkovány způsobem, který neškodí welfare zvířat.

  1. Možnosti chovu hospodářských zvířat
  2. Důkazem, že to jde i lépe je např. Velká Británie
  3. Kuřata mohou být vykrmována i při vyšších standardech welfare – důkazem jsou např. ve Velké Británii AKREDITOVANÉ SYSTÉMY CHOVU (Freedom Food – Svobodné potraviny)

Systém Freedom Food byl založen RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals) v roce 1994. Zaměřuje se na zajištění welfare hospodářských zvířat včetně značení potravin. Jedná se o neziskovou nestátní organizaci zcela nezávislou na potravinářském průmyslu.

Produkt nesoucí značku Freedom Food musí pocházet ze zvířete, jehož způsob chovu, transport i porážka odpovídají standardům welfare podle RSPCA.

Tyto standardy byly vytvořeny oddělením pro hospodářská zvířata RSPCA a vycházejí z vědeckých výzkumů, veterinárních doporučení a zkušeností farmářů.

Tyto standardy jsou zaměřeny na chov kuřat ve všech využívaných systémech chovu – tj. na chov

  • halový
  • volný s výběhy
  • ekologický

Standardy mohou sloužit k vhodnému a účinnějšímu pochopení požadavků welfare a přirozených potřeb hospodářských zvířat. Mohou být přínosné jak zvířatům samotným, tak i chovateli, prodejci a spotřebiteli

Jak je to u nás v České republice?

V České republice většina drůbeže nabízená v obchodech pochází z intenzivních chovů. Už i u nás existují lepší chovy dle zásad ekologického zemědělství, které podléhají certifikaci dle standardů ekologického zemědělství (CZ-BIO-KEZ-01).

Farma Bio park chová hospodářská zvířata včetně brojlerů právě podle zásad ekologického zemědělství.

Dle informací webových stránek společnosti, jsou kuřata chována tradičním způsobem, ROSTOU PŘIROZENĚ – TÉMĚŘ 3X DÉLE.

Žijí na čerstvém vzduchu, mají dostatek volného prostoru a výběh na louky a pastviny. Obecně je chov biokuřat podřízen welfare zásadám a kvalita života kuřat na ekologických farmách se výrazně liší od běžných velkochovů.

Jak se žije kuřatům na této farmě se můžete podívat ZDE

Na zmíněných biofarmách jsou kuřata odchovávána na podestýlce přírodního původu, nejčastěji pilinách, mají k dispozici například i písek pro hrabání a samozřejmě několikanásobně větší životní prostor včetně výběhu (min 4 m2/kus).

Omezen je zároveň i počet kuřat chovaných na jedné farmě (4800 kusů), což je zhruba desetina běžných počtů. Jejich denní biorytmus není uměle ovlivňován delším svícením, jako je tomu v běžných chovech. Kuřata spí dle libosti a rovněž jejich krmná dávka se diametrálně odlišuje od běžných krmných směsí, protože splňuje přísná kritéria pro certifikovaná ekologická krmiva.

Výsledkem ekologického způsobu chovu kuřat v menších početních skupinách, s dostatkem spánku i volného pohybu, je lepší zdravotní stav, který nevyžaduje preventivní chemické ochranné látky a další, v konvenčních chovech hojně používaná aditiva.

V krmné dávce převládá biokukuřice, biopšenice, biosoja a tráva ve výběhu, což výrazně zvyšuje náklady na chov.

Ekologické chovy jsou ale zaměřeny především na životní prostředí, welfare zvířat, autentičnost potravin, jejich chuť a bezpečnost a nikoliv na co nejnižší cenu.

Chov kuřat na podestýlce a s dostatečným výběhem je nejpřirozenějším způsobem chovu. Přirozený růst (téměř 3 měsíce) s pohybem na čerstvém vzduchu a slunci má blahodárný vliv na zdraví zvířat. Kuřata mají volnost a mohou volit mezi venkovním a vnitřním prostředím.

  • Drobnochovatelé se stávají důvěryhodnějšími
  • Existuje i možnost nakupovat živočišné potraviny od drobnochovatelů ve svém okolí, kteří často chovají zvířata také v lepších životních podmínkách, ve venkovních výbězích, kde zvířata mají možnost se chovat přirozeně podle svých potřeb.
  • SHRNUTÍ

Jedinou možnou cestou, jak cíleně zmírňovat utrpení hospodářských zvířat, je odmítat produkty z intenzivního zemědělství. To je možné jedině tak, pokud budeme jako spotřebitelé dostatečně informováni. Proto je tak nutné produkty označovat.

Z dlouhodobého hlediska a i z pohledu jiných hledisek živočišné výroby (zatěžování životního prostředí, neefektivní spotřeba vody a její znečišťování, dovoz sóji, nadužívání antibiotik a tím přispívání k antibiotické rezistenci u lidí, aj.), je nejschůdnějším řešením živočišné potraviny ze svého jídelníčku zcela vyloučit.

Pro ty, kteří nejsou o vyloučení masa přesvědčení, existují výše zmíněné alternativy, kterým můžeme dát přednost a vyjádřit tak svůj nesouhlas s průmyslem, který nebere žádné ohledy na potřeby hospodářských zvířat.

Rozhodnutí, co budeme mít na pultech obchodů, je pouze na nás…

Staňme se jejich hlasem – odmítejme utrpení zvíř

Archiv událostí ke kampani

Maso

Když se řekne maso, asi každý řekne, že na něm nelze nic ošidit a pokazit. Leč ouha! I zde dochází k šizení, a mnohdy se tak děje pod odbornými názvy, které na první pohled vypadají nevinně. 

Mezi nejčastější šizení masa je jejich záměna. Typickým příkladem je hovězí maso – to ze starých krav by se mělo používat pouze do masných výrobků, na pultech by se mělo objevit maso z býků. V mnohých obchodech se hřeší na to, že ne každá hospodyňka pozná maso z mladého býka od maso ze staré patě.  

Daleko rafinovanějším způsobem podvody s masem  je zneužívání technologií zvaných „křehčení,“ „masírování“ a „glazování,“ které samy o sobě v původním slova smyslu při použití technologicky nezbytného množství vody slouží k zlepšení užitných vlastností masa či jejich konzervaci a zabránění vysušení . Např. při glazování ryb by množství vody nemělo přesáhnout 5% celkového objemu. V „českým podmínkách“  však většinou tyto technologie znamenají šizení, kdy maso obsahuje i 1/3 vody a  v případě rybího masa tvoří voda i  přes 50% celkové hmotnosti. 

Tímto způsobem se šidí  prakticky veškeré druhy masa prodávané v českých obchodech, zejména však kuřecí, vepřové a rybí. Výrobce má sice povinnost takto zpracované maso označit, dokonce i uvést procento vody, ovšem hřeší se jednak na miniaturizaci nálepek se složením, obchodníci na pultech většinou uvedou, že se jedná o „zmražené maso v akci.

“ Poté, co si část zákazníků začala dávat pozor na výrobky označené jako „křehčené maso,“ přišli výrobci či obchodníci s dalším fíglem. Zákazníky klamou tak, že např.

výrobek označí na etiketě velkými písmeny jako „vepřové  plátky z kýty“ a pod to napíší miniaturními písmeny, že se jedná o polotovar, z jehož složení (psaného též miniaturními písmeny) vyplývá, že se jedná o vepřové plátky, které jsou pančovány 15% vody a éček, která tu vodu v mase vážou.

Zákazník při koupi zpravidla nepředpokládá, že vepřové plátky z kýty by měly být něco jiného, než nakrájená vepřová kýta na plátky, složení si nepřečte a výrobek si v dobré víře koupí. Teprve až doma, kdy se mu maso místo opečení začne dusit, si za použití lupy přečte etiketu a zjistí, že zase naletěl. Ještě horší šizení bývá u mletého masa.

Budete mít zájem:  Ruce a nehty si v zimě zaslouží více péče

Kdo se ještě domnívá, že mleté maso je mleté maso, ten by na to měl zapomenout a též začíst číst etikety. Některé tyto výrobky obsahují jen zhruba polovinu masa, druhou polovinu tvoří voda s náhražkami a éčky, které těm náhražkám dávají barvu a chuť. 

Taková „úprava“ masa by menusela být kromě toho, že je zákazník podváděn, zdravotně nic špatného, kdyby se voda do masa vpravovala sama o sobě. Avšak aby se tato voda ve větším množství ve výrobku udržela, musí se doplnit polyfosfáty.

Tato chemická látka, které se běžně používá v zemědělství jako hnojivo, dále k změkčování vody, odstraňování vodního kamene nebo k čistění potrubí, se též používá v potravinářském průmyslu pod označením E452 k zadržování vody. Jedná se o částečně škodlivé „éčko,“ které by se mělo přidávat v omezeném množství jen tam, kde je to technologicky nezbytné.

Potraviny, v nichž je značné množství vody, tak obsahují větší množství polyfosfátů, než je technologicky nutné a rozhodně to nepřispívá k lidskému zdraví.    

K určité formě šizení dochází i při označování masa, jako „českého výrobku.“ Za situace, kdy více, než 50% vepřového masa se dováží, je zarážející, že v obchodech je všude „české“ maso. Rozluštění této „záhady“ je jednoduché. Jatka nakoupí půlky prasat v zahraničí a rozbourané maso putuje do obchodů jako „čistokrevný český výrobek.

“ Totéž se děje i s jeho případným dalším zpracováním na masné výrobky. Ty se však spíše vyrábí z dováženého masného odpadu, který v objemu dováženého masa tvoří jeho celou polovinu. Nejvíce vepřového masa je k nám importováno z Německa a dále z Rakouska, Nizozemí, Španělska a Polska, odkud je dováženo zejména maso z bagounů (plemeno masných prasat).

Část importovaného masa z přímořských států tzv. „smrdí rybinou,“ což bývá přisuzováno skutečnosti, že tato zvířata jsou z velké části krmena masokostními moučkami z ryb. Tyto dovozy jsou pro zpracovatele finančně výhodné, i když maso není tak kvalitní, jako z českých vyšlechtěných chovů. Spotřebitel toto pozná na první pohled např.

u bůčků či u slaniny, které jsou od vyšlechtěných prasat libové, dovozový šunt bývá masný s minimem libového masa. Namátkové kontroly SZPI někdy zjišťují, že dovážené maso již  na povrchu zapáchá a přesto je uvedeno do spotřeby. Při dovozu chlazených vepřových půlek přes půl Evropy se mnohdy ani není čemu divit.

  Maso importované ze zahraničí pak bývá v našich masokombinátech „přeměněno“ na český výrobek a takto v obchodních řetězcích prodáváno.  Dle současné platné legislativy je totiž na mase označeno pouze místo posledního zpracování, nikoliv místo jeho původu.

 Tyto praktiky odhalila dioxinová aféra v Německu a bude zřejmě snahou, aby byl na výrobcích označován nejen zpracovatel, ale i prvovýrobce. Je smutné že značky, které by měly garantovat kvalitu a český původ, získávají i mnohé výrobky z dovozových surovin vyráběné v Česku (neplatí to jen u masa).

Podobné praktiky, kdy je zahraničnímu výrobku dávána česká vlaječka, se dějí i v jiných případech. Např. kuřata, která se k nám dovážejí ze zahraničí, bývají v Česku přebalována a označována jako „český výrobek.“ Produkty, které se k nám však dováží kvůli nižším cenám, bývají zpravidla od výrobců, kteří používají zastaralé technologie zpracování drůbeže.

Jedná se o vodní chlazení, při kterém kuřata nasáknou vodou , přičemž dochází nejen k šizení na hmotnosti, ale zejména k vyšším rizikům obsahu salmonely.  Při jednom rozboru dovážených polských kuřat, který byl proveden na podzim 2010, byla zjištěna salmonela v polovině vzorcích.

Čeští výrobci proto upozorňují na skutečnost, že od doby vstupu do EU mají všichni výrobci kuřecího v tuzemsku moderní chlazení vzduchem. Výrobky jsou síky tomu sice dražší, ale nejsou nasálké vodou a riziko salmonely je minimální.

  Do Česka je též dováženo levné maso z Jižní Ameriky, které pochází z chovů využívající  krmiva z GMO, a to i přesto, že EU pěstování geneticky modifikovaných plodin zakazuje.  I toto maso je v českých provozech baleno a poté prodáváno jako český výrobek. 

V posledním období se v zahraničí stalo hitem „lepené maso.“ Je otázkou času, kdy tato novinka dorazí na české pulty.  

V Česku se stále častěji hovoří i o mase, jehož životnost bývá prodlužována přelepováním štítků či jejich „úpravou,“ při které se umývá v octové vodě a jsou okrajovány plesnivé okraje.

Zákazníci se též setkávají s marinovaným  masem, které po otevření obalu zapáchá, ač podle štítku doba trvanlivosti ještě nepominula.

Otevřeně se mluví o tom, že mnozí výrobci používají k výrobě marinováného masa maso, kterému do doby použitelnosti již moc času nezbývá, nebo které je dokonce již prošlé. 

Dalším diskutovaným problémem je užívání antibiotik při výkrmu drůbeže, prasat či dalšího dobytka. Je jasné, že tyto prostředky jsou užívány k přeléčení zvířat, přičemž producenti musí respektovat ochrannou lhůtu, po kterou nesmí být zvíře dáno na porážku. Dochází však k tomu, že zvířatům jsou i přes zákazy EU podávány antibiotika jako růstový prostředek. 

  • Zdroje a doporučené odkazy:
  • – Pravda o kuřatech na českých pultech: Proč místo masa kupujeme vodu
  • – Hrůza z českých obchodů – Místo masa kupujeme předraženou vodu!
  • – Ve filetech se často skrývá voda za cenu rybího masa
  • – Místo mladého býčka stará kráva
  • – Mražené ryby: Hodně drahá voda
  • – Polyfosfáty v potravinách
  • – Třetina masa v obchodech se nehodí k jídlu 
  • – Levné potraviny: Když krab je vlastně treska
  • – Kuřecí chemie
  • – Polovinu vepřového masa z dovozu tvoří masný odpad
  • – SOS proti změně „masné“ vyhlášky
  • – Prošlé maso a cenová válka
  • – Nejdražší maso není vždy trefa. A krávy na talíř nepatří
  • – Jíme levné maso, jež v Německu nechtějí
  • – V českých kuřatech není tolik bakterií, dokazuje Agrární komora
  • – Co všechno se skrývá pod pojmem „drůbeží“ maso
  • – České vepřové od českých chovatelů
  • – Polská kuřata – nejde jen o salmonely
  • – Obavy z dioxinu – Německé maso k nám nesmí, než se vše vyšetří!
  • – Kuřata z dovozu obsahují více salmonely, než kuřata česká
  • – Kupujte české drůbeží maso, vyzývá Fuksa!

– Víte, kolik vody si kupujete ve filé? Budete překvapeni!

  1. – V obchodech se usídlil nový fenomén – maso, které není maso
  2. – Jak se smrskne kuře: z 900 gramů zůstala třetina, zbytek byla voda
  3. – Stará kočka a slepičí vývar
  4. – Místo kuřete kupujete jen živočišnou bílkovinu
  5. – Veterináři nepustili do Česka desítky tun nebezpečného masa
  6. – SZPI zakázala zkažené masné výrobky
  7. – Jsou antibiotika pro drůbež bezpečná? Testy odhalily odolné bakterie v mase

– Kontrolou loni neprošlo 7 procent masných výrobků. Jaké jsou hříchy výrobců?

  • – Takto vypadají kuřecí McNuggets – vážně!
  • – Máme se bát jíst pangase? Německá ARD varuje
  • – Maso je kvůli zkrmování antibiotik rizikové
  • – Pozor: kuřata z Německa ohrožují život
  • – Už strkají vodu i do mletého masa, stěžuje si čtenář
  • – Mražené ryby obsahují i více než 50 procent vody
  • – Křehčené maso – další podvod na zákazníky?
  • – Další veřejné tajemství: Zvěřina v restauracích má pochybný původ
  • – Peklo na talíři: Křehčené maso (video)
  • – Výrobci pumpují do ryb vodu, lidé platí za kus ledu i přes dvě stovky
  • – A DOST! Zmrazené filé a filety – tresky – drahá voda (video)
  • – Co si kupujeme s mraženými rybami? Půl ryby, půl vody
  • – Pangas je sladkovodní ryba ze znečištěné řeky
  • – Nenechte se napálit: krabí tyčinky jsou ve skutečnosti rybí
  • – A DOST! Pangasius zmrazený (video)
  • – Zpracovatelé masa jsou šejdíři
  • – Proč u nás není kvalitní hovězí?
  • – Proč maso plave na pánvičce ve vodě? Možná to je masný polotovar
  • – Maso se slepuje směsí z krve a bakterií
  • – Lepené maso
  • – Peklo na talíři: Čerstvé maso (video)
  • – Maso se napíchává lákem i kvůli barvě a trvanlivosti, tvrdí řezník
  • – Místo kuřete kupujete jen živočišnou bílkovinu
  • – V Česku se hojně cpeme brazilskými a polskými kuřaty
  • – Poláci omývali zkažené maso a dělali z něj „pochoutky“ pro Evropu
  • – Žádná chyba, ale systém. Prošlé jídlo se prodává běžně
  • – Balené kuřecí maso v testu propadlo: Tohle si dá na gril jen totální šílenec
  • – Peklo na talíři: Marinovaná masa (video)
  • – Chraňte se před superbakteriemi, nejezte maso zvířat dopovaných antibiotiky
  • – Hazard se zdravím. V Polsku dopují zvířata
  • – Poláci dopují kuřata léky. Drůbež krmí antibiotiky 24 z 25 farem
Budete mít zájem:  Česnek je třeba rozmačkat

7 chytrých triků a tipů, jak využít pečicí troubu na maximum

V receptech téměř vždy najdete pokyn, že máte plech strčit do předehřáté trouby. To ovšem trvá celkem dlouhou dobu.

Pokud spěcháte nebo jste prostě zapomněli zapnout troubu včas, můžete předehřívání citelně zkrátit tak, že zapnete troubu na nejvyšší teplotu s funkcí grilu na 3–5 minut, čímž se teplota v troubě rychle zvýší.

Poté nastavte troubu na teplotu a funkci, kterou potřebujete. Bude to trvat jen zlomek času, než dosáhnete požadované teplot oproti klasickému rozehřívání.

2. Dejte chlebu druhou šanci

Pokud máte v chlebníku starší pečivo, máte možnost ho buď nakrájet a udělat z něj krutony nebo chlebové chipsy.

Ale pořád z něj můžete jednoduchým trikem udělat výborný chléb, který vám zachrání snídani nebo večeři.

Bochník chleba nebo bagetu krátce namočte pod tekoucí studenou vodou a dejte do trouby vyhřáté na 180 °C na 5 minut. Budete překvapeni, jak se třeba tvrdá bageta promění v nadýchaný kousek pečiva.

Chlebové krutony jsou skvělé do jídel i na mlsání

3. Skvělé křupání

Starší kváskový chléb nebo bagetu snadno proměníte ve výtečné krutony do polévek či salátů nebo z něj připravte chlebové chipsy, které jsou skvělé k tataráku i k různým pomazánkám. Chleba nakrájejte na 1–1,5cm kostičky nebo tenké 0,5cm plátky (šikovnější jsou půlkrajíce).

Plech vyložte pečicím papírem, nakapejte na něj trochu olivového oleje a na něj rozprostřete krutony nebo chipsy v jedné vrstvě. Zakapejte i svrchu olivovým olejem, osolte a dochuťte oblíbeným kořením, skvělý je třeba granulovaný nebo sušený medvědí česnek.

Vložte do trouby vyhřáté na 180 °C asi na 7–10 minut, aby byly krutony i chipsy dozlatova.

4. Zkaramelizujte cibuli na plechu

Zkaramelizovaná cibule je báječná pochutina, která dokáže spoustu jídel pozvednout na vyšší level.

Je perfektní pod maso nebo do šťouchaných brambor, hodí se do různých dipů i pomazánek, zkrátka mít v lednici připravenou skleničku téhle dobroty, se určitě hodí.

Její příprava je ale velmi zdlouhavá a málokomu se chce stát u sporáku a míchat cibuli třeba hodinu, aby výsledek odpovídal očekávání. Práci si ale můžete výrazně ulehčit přípravou v troubě.

Na plech vyložený pečicím papírem rozprostřete 4 velké cibule, oloupané a nakrájené na silnější plátky. Osolte, opepřete a promíchejte s 5 lžícemi olivového oleje. Toto základní ochucení můžete ještě vylepšit, lze přidat pár nasekaných stroužků česneku, snítky tymiánu nebo několik lžic třtinového cukru, který pomůže cibuli lépe zkaramelizovat.

Vše na plechu lehce promíchejte, poté plech překryjte alobalem a dejte do trouby vyhřáté na 190 °C na 50 minut. Během pečení obsah plechu dvakrát promíchejte. Pokud ještě po hodině nebude cibule dostatečně zkaramelizovaná podle vašich představ, můžete zapnout funkci gril na pár minut, ale cibuli u toho pečlivě hlídejte, abyste ji nakonec nespálili.

Karamelizovaná cibule je naprosto dokonalá chuťovka

5. Upravte teplotu při použití horkovzduchu

Všechny moderní trouby už disponují funkcí horkovzduch (většinou mají označení kolečko ve čtverečku). Při této funkci horký vzduch v troubě rovnoměrně cirkuluje, díky tomu lze péct více plechů najednou a je jedno, v které části trouby máte plechy rozložené.

Skvělé je to třeba při pečení cukroví nebo hranolků. Je ale třeba počítat s tím, že při zapnutí funkce horkovzduch se v troubě tvoří vyšší teplota.

To znamená, že pokud je v receptu doporučená teplota 180 °C pro klasické pečení, při použití horkovzduchu bude stačit teplota o 10 °C méně, tedy nastavte 170 °C.

6. Neotvírejte troubu víc, než je nutné

Tahle rada se zdá být zbytečná, ale přesto: Neotvírejte troubu během pečení! Pokaždé když ji otevřete, teplota v troubě klesne cca o 10 °C. Pokud to tedy není nutné, například když podléváte maso nebo promícháváte krutony, raději omezte zbytečné nakukování 🙂 Od toho jsou prosklená dvířka.

Zbytečně troubu neotvírejte

7. Proměňte troubu v osvěžovač vzduchu

Chystá se k vám důležitá návštěva? Přivítejte ji tím, že celý byt či dům provoníte svěží vůní během pár minut.

Nemusíte se pouštět do pečení sušenek, což mimochodem také skvěle funguje, ale ne vždy je na to chuť a čas… Mnohem snadnější a rychlejší je trik s použitím esenciálních olejů či extraktů. Asi nejvhodnější je citron nebo vanilka.

Jednoduše dejte lžičku esenciálního oleje nebo extraktu do malé misky vhodné do trouby a dejte ji na 20 minut do předehřáté trouby na 150 °C. Vaše hosty přivítá nebeská vůně, která se line z lůna vaší kuchyně…
 

Upeč třeba srdce: 7 nápadů na valentýnské sladkosti

Chcete se pustit do valentýnského tvoření v kuchyni? Začněte výběrem receptu, který je natolik jednoduchý, abyste jeho přípravou nestrávili věčnost, a zároveň jste ho mohli hravě nachystat s předstihem. Fázi výběru vám rádi usnadníme. Všechny následující sladkosti lze připravit den před Valentýnem a pak už jen dokončit efektním zdobením.

Na vás už bude poohlédnout se po správných formách, formičkách a vykrajovátcích ve tvaru srdce, aby z nich dýchala vaše láska k partnerovi. Pak už jen zbývá zkontrolovat zásoby zdobení pro závěrečné dekorování.

Vhod vám přijdou drobné bobulovité plody (jahody, maliny, borůvky), sušené květy růží či levandule, čokoládové hoblinky a další čokoládové zdobení, sladce růžová marcipánová nebo jiná potahová hmota či pořádně kýčovité sypání v podobě růžových srdíček nebo perleťových kuliček.

A grand finále? To už necháme na vaší fantazii!

1 Růžová panna cotta

Dezert z kategorie „Minimum úsilí, maximální efekt“. Smetana ochucená ovocem a zpevněná želatinou, to je veškeré tajemství. Sladkost je to lehká a přitom působivá. Jakoukoliv panna cottu snadno připravíte v srdcové variantě. Jediné, co potřebujete, jsou ty správné formičky. 

Tahle senzační panna cotta je lehká jako pírko růžového plameňáka, chutná jako letní jahody se smetanou a voní jako…

Zobrazit recept

2 Dort z lásky

Sladký způsob, jak říct „mám tě rád(a)“. Ve tvaru srdce můžete upéct jakýkoliv dort, potřebujete jen najít tu správnou formu (pro snazší práci s hotovým korpusem doporučujeme s nepřilnavým povrchem).

Pak už stačí vzpomenout na oblíbený dort toho, koho chcete sladkostí potěšit, a pustit se do pečení.

Ať už se pustíte do hříšného čokoládového dortu, nebo dáte přednost lehčí variantě se šlehačkou a ovocem, sladkou dobrotou uděláte radost opravdu každému.

Maliny jsou k dezertům plným lásky přímo předurčené a tento čokoládový srdíčkový dort vyvolá vždycky to, co od něj…

Zobrazit recept

3 Načančané dortíky

Bohatě zdobené cupcaky vás zachrání, pokud nemáte formičky ve tvaru srdce. Vynahradíte jim to následným zdobením. Sluší jim marcipánový kabátek i honosná vrstva sladkého krému s ovocnou třešničkou na špičce. 

Udělejte radost všem (za)milovaným a potěšte je krásně nazdobenými cupcaky. A pokud byste přece jen chtěli darovat i…

Celý článek

4 Roztančená pavlova

Nadýchaná sněhová pusa se šlehačkou a ovocem. Bílkový korpus se nepeče, ale pozvolna suší, a protože se ledabyle tvaruje přímo na plechu, hravě místo obvyklých plochých koláčků vytvarujete srdce. Srdcový tvar více vynikne u pavlovy většího rozměru. Korpus bez náplně vydrží v uzavřené nádobě až pět dnů.

5 Cheesecake od srdce

Krémový dort se sušenkovým korpusem je takovou odlehčenou variantou dortu pečeného. Výhodou je, že na vás trpělivě počká v lednici, než se pustíte do podávání. Lehké podchlazení mu na rozdíl od vás sluší. I tak umí zažehnout pořádnou jiskřičku vášně. Recepty na dvanáct těch nejlepších cheesecaků najdete tady. 

6 Zamilované věnečky

Odpalované těsto považuje mnoho kuchařek za vyšší cukrařinu. Upéct ho však není tak těžké, jak se zdá. Korpusy můžete připravit den předem a v den D už je jen plnit sametovým žloutkovým krémem a čerstvými malinami nebo jahodami.

Valentýnský upgrade této klasiky z cukrárny připravíte snadno: místo kulatých věnečků či větrníku tvarujte cukrářským sáčkem na pečicí papír srdce. Doporučujeme si je jemně předkreslit na papír tužkou.

Na plech pak papír přijde otočený, jinak by se vám obrysy do těsta obtiskly.

7 Sušenky z lásky

Právě sušenky patří k těm sladkostem, které vám o valentýnském dnu ušetří čas. Upéct je můžete týden, dva předem, protože odleželé jsou ještě mnohem chutnější. A ano, možná se vám zdají na první pohled poněkud běžné a obyčejné, ale jednoduché věci jsou někdy ty nejlepší. A pokud máte chuť na něco víc extra, podívejte se na další nápady pod článkem.

Upečte si na svatbu namísto koláčků rychlá a dobrá srdce!

Zobrazit recept

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector