Potravinové alergeny – které jsou nejčastější?

„Musíme dbát o zvýšený příjem vitaminů, zejména vitaminu D a vitaminů skupiny B, zejména B1, společně s antioxidanty, jako je vitamin C, který podáváme v dávce až dva gramy denně,“ říká doktorka Navrátilová.

Obecně by podle ní lidé neměli také zapomínat na přísun stopových prvků. Brněnská lékařka doporučuje hlídat zejména zinek, který je obsažen v mase, především v hovězím a vepřovém, a také v mořských plodech.

Chválí i hlívu ústřičnou, která je známá svými účinky na posílení imunitního systému.

„Také je dobrý přísun rostlinných flavonoidů, zejména kvercetinu, ve stravě jej obsahují například jablka, zelený čaj, cibule,“ říká Miroslava Navrátilová. Kromě stravy je podle ní třeba si dávat pozor i na další faktory.

„Důležité je zachovat si zdravý životní styl a výživu, ale ne v duchu ortorexie, neměli bychom být zdravou stravou posedlí!“ varuje Miroslava Navrátilová.

„V neposlední řadě je potřebné dbát na dostatečný spánek a duševní hygienu.

Je důležité dodržovat pitný režim, především teplých nápojů, což je účinné i v boji proti virům a bakteriím, a pozor na sucho v ústech, které může potencovat (zesilovat – pozn. red.) růst patogenů.“

Kožní reakce a průjmy

Podle brněnské nutriční konziliářky je nesmysl se vyhýbat nějakému jídlu preventivně, aby u nás nevyvolalo alergii.

„U potravinových alergií mívají lidé nejčastěji kožní reakce a průjmy po kravském mléce, vejcích, oříšcích, nejčastěji arašídech, kvasnicích, luštěninách, kakau a máku. Alergická reakce může být na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, rýži a nejrůznější druhy ovoce, častá je alergie nebo nesnášenlivost česneku, projevující se zažívacími obtížemi,“ říká doktorka Navrátilová.

Potravinové alergeny – které jsou nejčastější?

Velký problém představují zkřížené alergie. Imunitní systém při nich reaguje na alergen, který nevyvolal původní přecitlivělost. Důvodem bývá vzájemná chemická podobnost dvou látek. S pylovou alergií si podle ní proto musíme dát pozor na ovoce.

„Zejména je to jablko, broskev, meruňky, hrušky, třešně, kiwi,“ vyjmenovává Navrátilová. „U alergie na pelyněk pozor ve stravování na celer, koření, meloun, banán, okurku.

“ Lékařka varuje i před velmi častými alergiemi na ořechy, které se mohou vyskytovat v řadě potravin, i jen ve stopových množstvích. Vždy je to vyznačeno na obalech.

„Opatrní bychom měli být při alergii na kvasnice, na majonézu a kečup, při alergii na sóju pak například na hamburgery, různé druhy pečiva,“ říká nutriční konziliářka. „Jsou to skryté zdroje alergií, které se mohou projevit i v pozdějším věku.“

Nevíme, kdy to přijde

I člověk, který dosud potravinovou alergií netrpěl, může narazit na jídlo, které ji nastartuje. Organismus jinak neškodnou látku vyhodnotí jako nebezpečnou a bude se jí chtít zbavit.

Podle doktorky Navrátilové se to může stát třeba u čokolády, citrusů, jahod, banánů, makrel nebo špenátu.

„Může to být jakákoliv potravina, na kterou v případě alergické reakce reaguje organismus zvýšenou produkcí především histaminu buď okamžitě, nebo nejpozději do hodiny,“ popisuje lékařka.

Příznaky mohou být různé. „Nejčastější jsou kožní projevy, nejnebezpečnější je takzvaný anafylaktický šok, projevující se otokem hrtanu, jazyka, dušností, poklesem tlaku, ztrátou vědomí. Pokud není poskytnuta rychlá lékařská pomoc, může skončit smrtí.“

Miroslava Navrátilová vzpomíná na případ pacientky dosud zcela bez jakékoliv alergie, která těsně po zavařování chtěla ochutnat své čerstvě zavařené kvašené okurky. Došlo u ní k anafylaktické reakci, otoku jazyka, zúžení až křeči v oblasti hrtanu, těžké dušnosti, výraznému poklesu tlaku, a nebýt včasného zásahu, pacientka by do několika minut zemřela.

Jídlo pro alergiky

Potravinová alergie se podle doktorky Navrátilové vyskytuje zhruba u čtyř procent dospělých, u dětí je výskyt až dvojnásobný. „Alergikům bych doporučila takové potraviny, u kterých nemají prokázánu alergii či nesnášenlivost. Bezpečné je králičí, kuřecí, krůtí a telecí maso, z příloh bezlepkové obiloviny, třeba rýže, kukuřice a zelenina – kedlubna, květák.“

Ovoce je z hlediska propuknutí alergie bezpečnější povařené. „Pozor na bílkovinu kravského mléka, vaječný bílek, bílkoviny v obilí, což jsou nejčastější alergeny u dětí do tří let a mohou být kombinované s pylovou alergií. Příznaky se mohou vyvinout od okamžité reakce až do 48 hodin,“ pokračuje brněnská lékařka.

Ve společenských časopisech se hodně píše o hladovce, která má být všelékem, včetně léčby alergií. Podle doktorky Navrátilové ale nic neřeší. „Alergie je dána z velké části genetickými faktory. Nejlepší a největší prevencí alergie u kojenců je pravidelné kojení,“ upozorňuje lékařka.

Potravinové alergeny – které jsou nejčastější?

Potravinové alergeny a nejčastější příznaky: Poznáváte je?

Alergie je stav přecitlivělosti člověka na určitou látku, původem jsou tzv. alergeny, nepatrné částečky obsažené v jídle, které tělo vnímá jako cizí a škodlivé.

Po požití takovéto látky začne tělo reagovat uvolněním protilátek do krve nebo tkání. Alergické reakce jsou často spojeny s vyplavením mediátorů, jakým je například histamin.

Následkem uvolnění mediátorů je spuštění spousty reakcí (senná rýma, kýchání, otékání, ekzém, dýchací potíže apod.) a narušení funkce některých orgánů.

Alergie versus nesnášenlivost na potraviny

Alergické reakce na jídlo mohou zasáhnout všechny části těla s nejrůznějšími projevy. U silných alergických reakcí neboli anafylaxí dochází k extrémním reakcím na určitý antigen. Zabránit nejhoršímu dokáže obvykle rychle aplikovaná injekce adrenalinu.

Vyhnout takové reakci se dá pouze tím, že se dotyčný potravinám obsahující alergen důsledně vyhýbá. Alergie může vypuknout v jakémkoli věku, vnímavost a reakce na určité potraviny se během života mění, zejména pokud jsou jejich zdrojem stravovací návyky.

O nesnášenlivosti potravin hovoříme ve chvíli, kdy organismus určité jídlo odmítá, ale testy na možnou alergii jsou negativní. Nesnášenlivost potravin je velmi rozporuplným jevem a v častých případech se její příčinu nedaří určit.

Například lidé trpící nesnášenlivostí lepku mají narušenou schopnost vstřebávání živin, protože lepek ničí výstelku tenkého střeva.

Lidé s nesnášenlivostí laktózy pro změnu postrádají schopnost vytvářet enzym laktázu, a tak tělo není schopno dobře zpracovat požité mléko.

Potravinová alergie – klasická i alternativní léčba

Základním terapeutickým prostředkem klasické medicíny jsou antihistaminika, jde o léčiva, která potlačí příznaky a znesnadní uvolňování histaminu, případně zabrání navazání na specifické receptory spouštějící alergickou reakci. Výsledkem je, že po průniku alergenu do organismu dojde k vytvoření protilátek. 

Ovšem před podáváním léků se vyplatí vyzkoušet úpravu jídelníčku, eleminační dietu a podání homeopatik. Můžeme si pomoci také pitím bylinkových odvarů a čajů.

Co znamená eliminační dieta?

Eliminační dieta, jak z názvu vyplývá, znamená striktní vynechání podezřelé potraviny. Po pár týdnech ji po troškách zařazujeme (za důsledného pozorování reakcí našeho těla) znovu do jídelníčku. Eliminační dieta je nejlevnější, nejjednodušší a nejefektivnější diagnostickou i terapeutickou metodou, jak otestovat vlastní tělo na jakokouliv potravinovou nesnášenlivost. 

Chemické vylepšení potravin? Ne!

Nejen alergici by měli do svého jídelníčku zařazovat zejména potraviny chemicky nevylepšované a neošetřované – v co nejpřirozenější podobě. Zvlášť nevhodný je obsah látek jako glutamát sodný, benzal-dehyd, BHT-BHA, benzoáty, vanilin a máslová žluť.

Tělu naopak pomůžeme fytoterapií, to znamená podáváním usušených léčivých rostlin. Na „léčbu“ alergií a nesnášenlivostí potravin touto cestou se podrobně podíváme v příštím článku.

Nejčastější zdroje alergenů a typické příznaky

Alergie na mléko

Mezi nebezpečná jídla řadíme jakékoli mléčné výrobky jako mléko, smetana, máslo, sýry, jogurty, zmrzliny a další.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • zácpa
  • průjem
  • plynatost
  • migréna
  • ekzém a jiné kožní potíže

Nesnášenlivost lepku

Mouka, ječmen, žito, oves, chléb, pečivo, sušenky, pivo, polévky v konzervě, bujony v kostce, potravinářské výrobky s obsahem strouhanky a hydrolizovanou rostlinnou bílkovinou. Všem těmto potravinám bychom se měli obloukem vyhnout.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • migréna
  • celiakie (průjmy, váhové úbytky)

Alergie na vejce

Nepříjemné reakce se dostavují zejména po požití bílku. Vynechat bychom měli majonézu, dezertní pěny, zmrzliny, dorty, sněhové cukroví a vše, co bílek obsahuje.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • žaludeční potíže
  • vyrážky, ekzém
  • nadýmání
  • astma

Ryby a plody moře

Mezi nebezpečná jídla patří uzené ryby (sleď, losos, makrela, treska). Z čerstvých ryb a plodů moře bychom měli vynechat tresku, mořský jazyk, korýše a mlže.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • nevolnost
  • migréna
  • bolesti žaludku
  • kopřivka

Nesnášenlivost ořechů

Které ořechy jsou silně alergenní? Zejména arašidy (burské oříšky), vlašské ořechy, kešu a pekanové ořechy. Vynechat bychom měli jakékoli ořechové oleje.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • dušnost
  • nadýmání
  • vyrážky, ekzém
  • ve vážných případech až smrtelný anafylaktický šok

Nesnášenlivost sóji

Sójová omáčka, sójová mouka, sójové mléko, sójový sýr (tofu), sójový olej, kondenzované polévky.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • silné bolesti hlavy
  • poruchy trávení
  • hormonální poruchy

Foto: Sxc.hu

Potravinové alergie: co to je?

Pravé alergie
na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky.

Potravinové alergie
, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba.

Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

Potravinové alergie
se odlišují od ostatních alergií (např. od pylových alergií) svými příznaky, nikoli však základními mechanismy.

K nejčastějším spouštěčům
potravinových alergií patří [1]:

  • kravské mléko (spíše u dětí),
  • slepičí vejce (spíše u dětí),
  • sója,
  • ořechy a semínka,
  • pšenice,
  • ryby,
  • ovoce (např. broskve nebo jablka),
  • zelenina (např. celer).

V rámci dostatečně pestré výživy přijímáme v potravě až 170 látek, které v zásadě mohou vyvolávat alergii. Tyto látky označujeme jako potravinové alergeny. Řadí se mezi ně především proteiny
, ale také některé potravinářské přídatné látky.

Vetřelec zvaný „potrava“

V případě potravinové alergie tělo považuje za škodlivou jednu nebo více látek v potravě, ačkoli tyto látky jsou samy o sobě neškodné.

Obranná reakce imunitního systému
je velmi prospěšná v případě parazitů
, virů
, bakterií
nebo jiných choroboplodných zárodků
, nikoli však v případě potravin či jejich složek.

Budete mít zájem:  Připravte si peníze, budou přijímačky

Alergické potíže se začnou vyskytovat tehdy, když tělo zahájí „boj“ proti neškodným složkám potravin, vytváří proti nim protilátky
a aktivuje obranné buňky imunitního systému. Tento proces zvaný senzibilizace
typicky probíhá tak, že proti proteinovým alergenům
se vytvářejí tzv.

imunoglobuliny E (IgE), které se v těle navážou na buňky imunitního systému navozující zánět
a „probudí je k životu“. V případě lepku
a některých potravinářských přídatných látek se většinou jedná o imunopatologickou reakci IV. typu
, jejímž spouštěčem nejsou IgE
, nýbrž přímo buňky imunitního systému (viz článek Alergie: co to je?).

Pokud se však již někdy v minulosti vytvořily IgE, pak se při opětovném kontaktu s alergenem vyloučí do krevního oběhu v obrovském množství zánětlivé látky, které vyvolají alergickou reakci časného typu
. Mezi senzibilizací na určitý alergen a zpozorováním prvních příznaků mohou uplynout měsíce až roky, pokud člověk odpovídající potravinu v tomto mezidobí nekonzumoval.

Okamžité a oddálené reakce

Příznaky imunopatologické reakce I. typu většinou nastupují velmi rychle (během několika minut), někdy ale až opožděně (po jedné až dvou hodinách). Individuální projevy mohou být velmi rozdílné.

Potíže postihují většinou „polykací cesty“ (tedy rty, ústa a jícen) a dále pak zažívací trakt
. Příznaky se ale mohou objevit i v nose a hlouběji v dýchacích cestách
, na kůži, a také v očích
.

Místa na těle, kde se projeví alergické potíže, tedy v případě IgE alergie nemusejí být shodná s místy, ve kterých se organismus setkal s alergenem.

Složky potravin se vstřebávají i do krevního řečiště, proto může být současně postižen i kardiovaskulární systém
.

Může dojít k poklesu krevního tlaku
až k anafylaktickému šoku
– v takovém případě alergie člověka přímo ohrožuje na životě.

Alergické potíže může zhoršovat tělesná námaha, konzumace alkoholu a užívání některých léků. Nedá se říci, že by se některé potravinové alergeny projevovaly typickými příznaky.

Bližší informace najdete v článku Alergie: co to je?

Poznámka: Informace o potravinových alergiích
a potravinových intolerancích získané například z internetu nemohou nahradit odbornou diagnostiku
a osobní poradenství u specialisty, v tomto případě alergologa
. Budete-li se sami snažit o „sebediagnostiku“, můžete se snadno dopracovat k malnutrici nebo nesprávné výživě. Proto může být vhodná i konzultace s odborníkem na výživu.

Rozdíly mezi muži a ženami

Vědecké výzkumy dokládají, že při vzniku potravinových alergií a potravinových intolerancí hrají významnou úlohu pohlavně specifické rozdíly. Ženy jsou od dosažení pohlavní zralosti výrazně citlivější než muži, což poukazuje na přímý negativní efekt ženských hormonů
. Ženské pohlavní hormony
zvyšují riziko a tíži astmatu
i potravinových alergií.

Jaké jsou příčiny pohlavně specifických rozdílů?

Estrogen
u žen způsobuje zvýšenou propustnost kůže i sliznice
. Zvýšený příjem alergenních potravin proto u žen častěji vede k výskytu příznaků alergie. Kromě toho mají ženy nižší rychlost metabolismu
.

Závažnost alergických reakcí
může být velmi rozdílná: od potravinových alergií zprostředkovaných IgE (s potenciálně vysokým rizikem život ohrožujících reakcí) přes celiakii až k histaminové intoleranci a intoleranci laktózy
.

Od dosažení pohlavní zralosti postihují potravinové alergie častěji ženy než muže. U žen navíc častěji dochází k rozvoji závažných anafylaktických reakcí
, a to v souvislosti s tělesnou aktivitou.

Je zajímavé, že některé alergeny vyvolávají častěji alergické reakce u žen, konkrétně například bobuloviny (ostružiny, jahody, rybíz apod.) a ovoce.

To poukazuje i na pohlavně specifické rozdíly v životním stylu.

Snažte se vyhýbat spouštěčům alergie

Jediným smysluplným opatřením v případě potravinových alergií a intolerancí je vyhýbat se spouštěčům – tedy látkám, na které je člověk alergický. Tuto strategii většinou lépe dodržují ženy než muži, ovšem často s tím, že neabsolvují odbornou diagnostiku u alergologa. Proto u nich existuje zvýšené riziko malnutrice
.

Související odkazy

  1. Potravinové alergie a kvalita života (odkaz vede na web prolekare.cz)

Nejčastější potravinové alergie a jejich varovné signály

Znáte potraviny, u kterých je největší pravděpodobnost, že spustí alergickou reakci? Pokud jste rodiči malých dětí, měli byste být na pozoru, protože většina potravinových alergií se objevuje již v dětském věku. Předložíme vám osm druhů potravin, které jsou absolutně nejčastějšími spouštěči, spolu s hlavními příznaky, které pomohou je odhalit.

Alergie vzniká jako přecitlivělá reakce našeho imunitního systému na určitou specifickou bílkovinu nacházející se v konkrétní potravině. Nikdo nedokáže přesně říct, proč někteří na tyto bílkoviny zareagují a jiní ne. Jisté však je, že potrápit dokáže i jen velmi malé množství zkonzumované potraviny.

Jak vypadá typická alergická potravinová reakce? Nejčastěji se objeví v rozsahu několika málo minut, někdy ale až hodin, po pozření alergenu. Mezi hlavní příznaky patří svědivá kůže, popřípadě vyskáče tzv. kopřivka. Alergik může mít plný nos, objevuje se rýma, svědivé a slzící oči.

V některých případech postižené sužují také žaludeční křeče, průjem nebo zvracení, otoky.

V extrémních případech se dokonce může objevit anafylaktický šok, tedy život ohrožující stav pacienta, který je nebezpečný pro dýchací soustavu, srdečně-cévní a nervovou soustavu, a bez včasné lékařské pomoci může končit smrtí.

V případě, že máte podezření na potravinovou alergii, je prvním krokem návštěva specialisty alergologie/imunologie, který potvrdí či vyvrátí podezření na alergii, a pomůže zvládnout toto onemocnění.

Nejdůležitější po potvrzení diagnózy je samozřejmě přísná dieta, která vylučuje konzumaci problematické potraviny. Každodenní rutinou se pak stává čtení etiket na kupovaných potravinách a doptávání se na složení jídel připravených druhými.

Pacienti, kterým hrozí anafylaktický šok, by s sebou měli neustále nosit injekci adrenalinu pro případ krajní nouze.

A které potraviny jsou nejvíce problematické?
Alergie na kravské mléko je tou nejběžnější potravinovou alergií, která se objevuje u kojenců a malých dětí. Podle statistik až 2,5 procenta dětí mladších tří let je postiženo touto alergií, většina z ní ale vyroste. Příznaky se mohou pohybovat od kožních problémů (kopřivka) až po anafylaktický šok.

Vejce jsou druhou nejčastější příčinou potravinových alergií, také s celou řadou různých příznaků.

Protože je v podstatě nemožné zcela oddělit žloutek od bílku, který problematickou bílkovinu obsahuje, doporučuje se vejcím vyhnout úplně.

Pozor, některé vakcíny obsahují vaječnou bílkovinu, a přestože se obecně považují za bezpečné, je vhodné před očkováním informovat svého lékaře, že alergií trpíte.

Arašídy, tedy semena podzemnice olejné, jsou velmi silným alergenem, kde i nepatrné množství může vést až k anafylaktickému šoku. Stejně jako většina potravinových alergií, je tato velmi častá už v dětském věku. Studie ale ukazují, že asi 20 % dětí z alergie na arašídy vyroste.

Arašídy, silný alergen, ze kterého ale mnoho dětí “vyroste”.

Asi 0,4 % dětí je alergických na sóju, a drtivá většina z této alergie vyroste před desátými narozeninami. Alergické projevy bývají spíše slabší.

Alergie na pšenici je zajímavá tím, že na rozdíl od celiakie nebo intolerance lepku, alergici často dokáží tolerovat jiné problematické obilniny, jako je ječmen či oves. Často děti z této potravinové alergie do svých tří let vyrostou.

Oproti většině potravinových alergií, které se poprvé objevují v dětském věku, alergie na ryby se asi u 40 % lidí poprvé projevuje až v dospělosti. Mezi problematické ryby často patří losos, tuňák nebo platýs.

A posledním výrazným potravinovým alergenem jsou mořské plody – především krevety, krabi, humři, mušle a ústřice. Také se jedná o alergen, který vyvolává velmi intenzivní a závažné reakce. Podobně jako u ryb se většinou alergie poprvé projeví až v dospělém věku. Neplatí ale, že je-li někdo alergický na ryby, musí být alergický i na některý z mořských plodů.

Zdroj: The Daily Meal

Nejčastější těžké alergie na potraviny

Hlavní obsahPočet lidí s alergií na ořechy neustále roste. Foto: Dorian Hanuš, Právo

Seřadili jsme je podle četnosti:

Alergie na bílkovinu kravského mléka se vyskytuje u 2 až 3 % kojenců a batolat. Většina dětí z tohoto problému vyroste do svých šesti let. Mléko se může skrývat mimo jiné i v masných výrobcích, „nemléčných“ šlehačkách, tělové a vlasové kosmetice a v dalších produktech, kde by to nikdo nečekal.

Přecitlivělostí na buráky trpí 1,4 % dětí a 0,6 % dospělých. Často jde o velmi těžkou alergii s nejvyšším počtem život ohrožujících anafylaktických reakcí. Mnohdy bývá celoživotní, jen pětina dětí z ní do šesti let vyroste. Buráky se mohou skrývat také v různých omáčkách a chilli, a dokonce i v ptačím zobu.

Korýši jsou nejčastějším alergenem u dospělých (až 2 procenta). U dětí jde naopak o vzácný problém (0,1 procenta). Alergie se rozvíjí později v průběhu života a bývá těžká a celoživotní. Nebezpečí může číhat ve vitamínech či granulích pro domácí zvířata a rybičky. Alergici často reagují i na vzduchem přenášené částečky z vařeného pokrmu.

Přecitlivělost na ně postihuje 1,1 % dětí a 0,5 % dospělých. Počet alergiků ale stoupá, přičemž jde o potíž na celý život, výjimkou nejsou ani anafylaktické reakce. Existuje velmi mnoho typů ořechů. Alergičtí můžete být jen na jeden typ, zatímco jiné vám nevadí. Ovšem někdo jiný je zase citlivý na všechny skořápkové plody.

Jsou druhým nejčastějším alergenem u dětí (1,5 procenta), u dospělých je tato alergie vzácná. Asi u 80 % dětí přitom postupem času problém vymizí. Alergen je přítomen i v očkovacích látkách, používá se ke kultivaci virů.

0,4 % dospělých a 0,1 % dětí má alergii na ryby. Může jít pouze o jeden druh nebo i o více ryb. Často se přecitlivělost objevuje v dospělosti a bývá těžká a celoživotní. V restauracích se navíc ryby běžně smaží ve stejném oleji jako jiné pokrmy. Rybí kosti pak obsahuje i košer želatina, která se nachází např. v košer pudingu.

Na sóju je alergických 0,4 % dětí, u dospělých nejde o významný alergen. U poloviny dětí potíže do sedmi let vymizí.

Sója je velmi často obsažena v celé řadě potravin, výjimkou nejsou ani masné výrobky, je tedy potřeba pečlivě kontrolovat etikety.

Nebezpečí vzniku alergie na sóju hrozí i dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka, proto by tyto děti neměly být krmeny mléčnými formulemi, které obsahují sóju.

Budete mít zájem:  Zánět Močových Cest U Dětí Lecba?

0,4 % dětí má alergii na pšenici, osmdesát procent z nich z toho do šesti let vyroste. Přecitlivělost na pšenici je odlišná od celiakie, která je autoimunitní nemocí s přecitlivělostí na lepek obsaženém nejen v pšenici, ale i v jiných obilovinách. U alergie na pšenici je zajímavé, že k reakci dochází často až v kombinaci se cvičením.

Více informací na Ulekaře.cz

Hlavní zprávy

Potravinová alergie

26. 8. 2020

Potravinové alergie jsou imunitně podmíněné nežádoucí reakce na potraviny. Pacientů s tímto typem alergií stále přibývá, dle odhadů jimi trpí 3 až 6 % evropské populace. Rizikovou skupinou jsou zejména pacienti s atopickým ekzémem nebo pylovou alergií.

Potravinová alergie je často mylně zaměňována za jinou nežádoucí reakci na potravinu, zejména za tzv. potravinovou intoleranci. Ta však není vyvolána imunitními mechanismy. Nejčastěji se jedná o histaminovou nebo laktózovou intoleranci, která postihuje 20 až 30 % populace.

Projevy potravinové alergie

  • Kožní – kopřivka, otok, svědění, zarudnutí, ekzém,
  • oční – svědění, slzení, zarudnutí spojivek, otok víček,
  • dýchací cesty – vodnatá sekrece z nosu, svědění, kýchání, chrapot, otok hrtanu, kašel, dušnost, svírání/bolest na hrudi,
  • zažívací systém – svědění v dutině ústní, otok rtů, jazyka, patra, svědění až svírání hrdla, nevolnost, zvracení, bolesti břicha.

Problematické potraviny

Za většinu potravinových alergií je zodpovědných těchto 8 potravin:

  • Kravské mléko,
  • vaječný bílek,
  • pšenice,
  • sója,
  • arašídy,
  • ryby,
  • korýši (krevety, garnáti, humři, langusty, krabi a raci),
  • měkkýši (ústřice, slávky, škeble, chobotnice, sépie).

Českým specifikem je alergie na mák, ale můžeme se setkat i s alergií na sezamová nebo hořčičná semínka, ovoce či zeleninu. Alergie na maso jsou naopak spíše vzácností.

Alergeny potravin mají různou odolnost vůči teplu. Určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde. Některé alergeny (např. ty obsažené v rybách, ořeších) ale tepelnou přípravou neovlivníme.

K rozvinutí těžké alergické reakce někdy stačí pouhá příprava jídla, např. škrábání brambor, loupání kiwi nebo citrusů.

Situaci navíc komplikují i přídatné látky, které se v potravinářské průmyslu používají jako konzervanty, antioxidanty, barviva nebo dochucovadla.

Rozdíly v projevech potravinových alergií u dětí a dospělých

U malých dětí, kojenců a batolat nacházíme zpravidla alergii na bílkoviny kravského mléka, která se často rozvíjí již během kojení. Obvykle je ale přechodného charakteru a ještě v předškolním věku vyhasíná.

U starších dětí je průběh alergie těžší a projevy většinou přetrvávají až do dospělosti. Týká se to zejména alergie na luštěniny, ořechy, ryby a korýše.

U dospělých nacházíme nejčastěji potravinové alergie vázané na inhalační alergeny, zejména pyly, které se rozvíjí prostřednictvím zkřížené reaktivity.

U dospělých jsou potravinové alergie způsobené nejčastěji ovocem (broskev, jablko, kiwi), zeleninou (mrkev, celer) a ořechy (lískové).

Projevy bývají obvykle mírné, lokalizované pouze na dutinu ústní (svědění a otok rtů, jazyka, patra a hrtanu, případně pocit sevření hrdla). Reakce nastupuje zpravidla do několika minut po konzumaci potraviny a spontánně odezní asi do 1 hodiny.

Diagnostika a léčba potravinových alergií

V diagnostice potravinových alergií využívají alergologové kožní testy, laboratorní vyšetření koncentrace tzv. IgE protilátek v krvi a expoziční testy.

Jedinou léčebnou možností zůstává vyloučení dané potraviny z jídelníčku a případná léčba akutní alergické reakce.

Lehké a středně závažné alergické reakce (kopřivka, otok, svědění) by měly být léčeny antihistaminiky co nejdříve od začátku příznaků.

V případě anafylaktické reakce (závažná, potenciálně život ohrožující systémová reakce) je zpravidla podáván adrenalin, který se obvykle aplikuje do svalu na zevní straně stehna.

(mafi)

Zdroje:

Kopelentová E., Vernerová E. Potravinové alergie z pohledu alergologa. Med. praxi 2016; 13 (5): 242–247. Dostupné na: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2016/05/07.pdf.

Braunová J. Potravinové alergie. Interní medicína pro praxi 2001. Dostupné na: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/12/04.pdf.

Intolerance nebo alergie?

Potraviny mohou vyvolávat nekonečně mnoho reakcí. A pokud si nejste jisti, zda máte na potravinu alergii nebo ji jen netolerujete, pak je dobré nechat si udělat testy. Vyšetřením ve specializovaných laboratořích se prokážou alergické protilátky. Můžete požádat o doporučení vašeho alergologa, případně gastroenterologa.

Rozhodující jsou především vaše obtíže; případně je možné nechat si udělat specializovaný test, při němž se pod dohledem lékaře vysadí na nějakou dobu z jídelníčku podezřelá potravina a pak se do něj znovu vrátí. Následně se zapisují a sledují nežádoucí reakce.

Spousta lidí se mylně domnívá, že trpí zcela jistě potravinovou alergií, ale přitom jde pouze o neimunologické reakce organismu, za něž může třeba dietní chyba.

Proč nám jídlo vadí?

Možná máte prudké křeče v břišní oblasti, kdykoli se napijete mléka, možná vás překvapí svědivá kopřivka, když si dát jahody.

Proč se tak děje? Tělo reaguje nepříznivě na určitou látku, kterou vyhodnotí jako svého „nepřítele“ či třeba nemá potřebný enzym na její zpracování. Může tedy reagovat alergickou reakcí či potravinovou intolerancí.

Jednoduché rozdělení je v tom, že potravinové alergie jsou dané imunologickým mechanismem. Jedná se tedy o nesprávnou imunitní odpověď na antigen/alergen, což je téměř, téměř výhradně, bílkovina.

Intolerance je snížená nebo chybějící schopnost strávit určitý druh potravy (nebo její část) a jde o nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů.

Tyto enzymy jsou látky produkované trávicí soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí – nacházejí se například ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní.

Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které organismus posléze pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti. Jsou tedy v procesu trávení zásadní.

Potravinové intolerance jsou tedy dané nedostatkem enzymu pro štěpení dané látky, kupříkladu nesnášenlivost laktózy nebo jiných cukrů, což zpravidla vyvolává nejrůznější břišní diskomfort. Dále se může jednat o nesnášenlivost histaminu v potravě, tzv. histaminovou intoleranci.

Když se rozhlédneme kolem, zdá se, že zdravotní obtíže plynoucí z nežádoucích reakcí na potraviny má čím dál více lidí. Mnohdy si ale ani neuvědomí, že to bývá po konkrétní a stále se opakující potravině.

Příznaky intolerance

Nežádoucí reakce po pozření nevhodné potraviny vznikají jinak než při alergii. Příznaky se liší podle druhu potravinové intolerance. První se objevují obvykle 15-60 minut po pozření nadměrného množství netolerované potraviny.

Intenzita příznaků je pak závislá na nedostatku rozhodujícího enzymu, kolik ho v těle chybí. K vyvolání potíží je obvykle potřeba větší porce dané potraviny – i to odděluje intoleranci od potravinové alergie.

U ní stačí minimální množství a dostaví se obtíže.

Některé národy mají dokonce genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku přestane jejich organismus produkovat různé druhy enzymů. Například  pokles laktázy nasává (enzymu, který se podílí na trávení laktózy) v tenkém střevě u 70 % populace ve věku 2-5 let, a to celosvětově.

Schopnost trávit mléčný cukr se týká asi 25 milionů Evropanů – důvod je celkem jasný, přivykli jsme si na jiný druh stravy, než je mateřské mléko. Právě v případě nesnášenlivosti laktózy jde o nejčastější genetické postižení, se kterým jen těžko něco uděláte.

Kromě genetiky je příčinou potravinové intolerance také porucha nebo snížení činnosti některého orgánu, který produkuje enzymy (slinivka, játra, tenké střevo).

Nejčastější příznaky intolerance

  •          nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, kručení v žaludku po jídle
  •          zvracení a chronické průjmy
  •          úbytek hmotnosti a chudokrevnost
  •          slabost, únava
  •          u dětí poruchy růstu

Intolerance laktózy se objevuje většinou u dospělých a je způsobena nedostatkem zažívacího enzymu laktáza, který štěpí laktózu. Diagnóza se zjistí gastroenterologickým vyšetřením.

Trvalá laktózová intolerance se může manifestovat vznikem osteoporózy, protože v normální dietě kryje obvykle většinu potřeby kalcia mléko a mléčné výrobky, takže při této intoleranci je kalcium špatně absorbováno.

Terapie spočívá v omezování přívodu laktózy s cílem ústupu klinických příznaků. Je důležité najít ale hranici, kdy ještě mléko a mléčné výrobky člověk toleruje – právě kvůli kalciu. Lidem obvykle tolik nevadí kysané mléčné výrobky nebo jogurty.

Pozor, zdrojem laktózy je i chléb, pečivo, některé druhy musli, margaríny, klobásy, párky, cukrovinky a všechny produkty obsahující mléčnou syrovátku nebo kasein.

Intolerance lepku patří mezi autoimunitní nemoci, protože při ní imunitní systém po konzumaci lepku útočí proti tenkému střevu. Když se lepek nevyřadí ze stravy, příznaky se mohou zhoršovat. Objevit se pak mohou řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, cukrovka apod. Diagnózu provádějí gastroenterologové.

Lepek je směs bílkovin, které se vyskytují v pšenici, žitu, ječmeni, ovsu. Kromě běžného pečiva se ale lepek přidává do všeho možného – do různých ochucovadel, instantních jídel, uzenin, paštik, mletých mas.

V případě intolerance je nutné vyřadit lepek z jídelníčku a nahradit ho bezlepkovými obilovinami: rýží, kukuřicí, pohankou nebo luštěninami.

Intolerancí fruktózy trpí asi 15-20 % populace. Je způsobena poruchou transportu fruktózy, a lidé, kteří ji mají, špatně snášejí ovocný cukr obsažený v potravinách. Intolerance fruktózy je dědičné onemocnění, kdy v těle chybí enzym aldoláza B, který řídí zpracování fruktózy v těle.

Příznaky jsou podobné jako u intolerance laktózy – tedy nadýmání, křeče, nevolnost, průjem či zácpa. Pozor je nutné dávat na potraviny bohaté na fruktózu: jablka, švestky, datle, med, artyčoky, chřest, brokolici, rajčata, cereálie a některé jogurty.

Jezte více řepu, špenát, mrkev, z ovoce pak jahody, mandarinky, banány či avokádo. Z ostatních potravin tofu, pohanku, kukuřici, kroupy, oves, rýži, ryby a z mléčných výrobků sýry a jogurty bez fruktózového sirupu. Diagnostika se provádí tzv.

dechovým testem (stejně jako u nesnášenlivosti laktózy), při kterém se měří ve vydechnutém vzduchu vodík, který je součástí obsahu tlustého střeva.

Budete mít zájem:  Krční Páteř Motání Hlavy?

Projevy potravinové alergie

Potravinovou alergií trpí přibližně 3-6 % populace, více žen než mužů, více, dětí než dospělých. Nejvyšší výskyt je udáván v kojeneckém věku, kde dosahuje až 8%.

Na jaké potraviny reagujeme nejvíce? Nejčastějšími spouštěcími potravinami jsou do 1 roku života kravské mléko, vejce, pšeničná mouka. U starších dětí a dospělých se jedná o arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody, ovoce a zeleninu.

V České republice jsou významným alergenem také semena, zejména mák. Naopak alergii na sóju vídáme velmi málo. Výskyt potravinových intolerancí je zmapován méně, přibližně jimi trpí kolem 3-5% populace.

Potravinová averze (jakákoli negativní reakce na potraviny) je nejčastější a zejména u dospělých je udávána až 14 %.

Podobně jako u řady dalších onemocnění je i u potravinové alergie důležitým faktorem rozvoje choroby psychika. Jakákoli nehoda, například infekce, únava nebo stres, zvyšuje pravděpodobnost reakce u potravinových alergiků. Mohou také reagovat na podstatně menší množství alergenu než obvykle.

Projevy potravinové alergie mohou být velmi mírné, nejčastěji pálení v dutině ústní po čerstvých potravinách u pylových alergiků. Na druhé straně však může dojít až k celkové anafylaktické reakci. jejíž  nejzávažnější formou je již zmiňovaný anafylaktický šok.

Potraviny jsou u dětí zodpovědné až za 80 % všech analylaxí (zbytek jsou pak reakce na léky, hmyz), u dospělých je přibližně každá druhá anafylaxe způsobená potravinou! Výskyt potravinových anafylaxí vzrostl během posledních deseti let přibližně sedmkrát.

Nejčastěji jsou vyvolány u dětí mlékem, vejcem a ořechy, u dospělých pak ořechy, rybami, korýši a měkkýši.

Diagnostika potravinové alergie musí být v rukou alergologa. Jedná se o kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření.

Klíčové jsou kožní „prick testy“ s potravinou, které se provádějí stejně jako u pylové alergie a odběr krve na stanovení protilátek proti dané potravině. Vždy se však musí jednat pouze o tzv. IgE protilátky alergického typu.

Domácí diagnostické soupravy, založené na stanovení IgG, nejsou pro diagnostiku potravinové alergie vhodné.

Je potravinová alergie či intolerance léčitelná? Mnozí lidé mají zkušenost, že se jejich nežádoucí reakce na dané potraviny v průběhu let proměňují či mizí, což dává jistou naději. V současné době je však potravinová alergie onemocnění, které není vyléčitelné.

Klíčová je eliminační dieta s vyloučením potraviny/potravin, jakékoli podávané léky mají jen podpůrnou úlohu. Potěšující je, že z některých druhů potravinové alergie skutečně většina pacientů vyrůstá, tedy trpí jí v dětském věku a do dospělosti problémy vymizí. Týká se to zejména alergie na mléko, vejce a pšeničnou mouku.

Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývá u většiny pacientů celoživotní.

Sledovaný lepek

V dnešní době se stále častěji mluví o škodlivosti lepku. Bezlepkovou dietu drží čím dál tím více lidí, nicméně jen u některých z nich je to životní nutnost v důsledku onemocnění, které se nazývá celiakie. Celiakie celosvětově postihuje 1 % obyvatelstva, v ČR postihuje jednoho jedince ze 150.

Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané kombinací mnoha faktorů – vliv prostředí včetně lepku a genetické dispozice. V současné době je jedinou účinnou léčbou bezlepková dieta. Její dodržování musí být celoživotní, neboť celiakie není zatím onemocněním jinak léčitelným.

Nejedná se však o alergii, jak se mnozí mylně domnívají.

Alergiků přibývá

V posledních letech došlo k nárůstu počtu alergických pacientů geometrickou řadou. Tento progresivní nárůst alergiků je přičítán zhoršenému životnímu prostředí, změnám životního rytmu a změnám v potravinovém průmyslu. Podle nejnovějších statistik je alergický každý čtvrtý člověk.

Riziko potravinových alergií u dítěte činí asi 50 %, pokud jeden z rodičů prokazuje přecitlivělost na určitou potravinu, a 67-100 % v případě přecitlivělosti obou rodičů.

Je proto vhodné, pokud rodiče o svých alergiích vědí, upravit stravování matky v těhotenství tak, aby nedocházelo k senzibilizaci dítěte už v děloze. Je prokázáno, že již od 3.

měsíce gravidity se alergeny nacházejí v plodové vodě a dítě je během těhotenství polyká, vdechuje a koupe se v nich, což může vést k senzibilizaci kůže, ale také celého imunitního systému.

Dětský věk hraje v propuknutí potravinové alergie klíčovou roli. V průběhu prvního roku života dochází k navození tzv. orální tolerance, tedy k tomu, že organismus na potraviny nereaguje alergickou reakcí. Jednou z možností, která je v posledních letech velmi diskutována, je možný preventivní vliv zavádění příkrmů do kojeneckého jídelníčku.

V dnešní době má 70 % pacientů s potravinovou alergií i alergii pylovou. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, ořechy, mák, ryby, sója, pšenice, mořští korýši a cizokrajné ovoce.

Při stravování alergiků mají negativní význam potravinová aditiva a doplňky (potravinová barviva, umělá sladidla, chemické přísady šumivých nápojů, vitaminových přípravků, léků), které jsou často primárním spouštěčem alergické reakce. Přídatné látky se používají proto, aby zamaskovaly laciné náhražky používané místo dražších přírodních surovin.

Kritika aditiv se čím dál tím více objevuje ve spojitosti s jejich vlivem na citlivý dětský organismus. S přídatnými látkami jsou spojovány dětská hyperaktivita, neschopnost soustředit se, náladovost, potíže s učením a špatný spánek.

Alergie na potravinu se může projevit různými formami: kašel, rýma, bolesti hlavy, průjem, vyrážky na kůži, ekzém v okolí úst, afty, nadýmání, u malých dětí neklid a vztek.

Nejlépe se dají potraviny otestovat u ekzematiků, a to tak, že se provede kontaktní test podobně jako třeba u barvy na vlasy – daná potravina se přiloží na ekzematickou podrážděnou kůži a sleduje se reakce. Pokud vznikne jakákoli reakce na kůži, bude reakce ve střevě daleko horší.

U ostatních alergických pacientů je vhodné u každé nové potraviny provádět zátěžový test – po minimálně třídenní dietě (čaj, rýže, jáhly) se postupně zavádějí jednotlivé potraviny tak, aby se dalo vysledovat, která z nich zhoršuje zdravotní stav.

První pomoc pro alergiky

Pijte dostatečné množství vody. Voda je výborné rozpouštědlo a pomáhá z organismu efektivně vylučovat alergenní komplexy – zvláště při akutní alergické reakci je nutné hodně pít, pokud možno čistou vodu, a to nejméně 2 litry denně. Bylinné čaje mohou být silnými alergeny a mohou také škodit.

Průmyslově vyráběné ovocné čaje jsou vždy přibarvované a aromatizované. Vyhýbejte se všem instantním nápojům, aromatizovaným, syceným a slazeným. Rovněž nápoje slazené umělými sladidly jsou zcela nevhodné.

Sladit můžeme v omezené míře medem (není-li alergie na med), přírodním hnědým cukrem, třtinovým cukrem, javorovým sirupem.

Vyhýbejte se aditivům v potravinách. Látky průmyslově vyrobené zatěžují všechny trávicí orgány – zejména žaludek, střevo, játra. Platí to i pro umělé vitaminy a potravinové doplňky.

V akutním stavu vysaďte mléko a všechny mléčné výrobky.

Pokud na něj pacient alergii nemá, spíše než čerstvé mléko jsou vhodnější zakysané neochucené mléčné výrobky; jogurty, zakysaná smetana bez přídavku škrobů a eventuálně farmářské nehomogenizované čerstvé mléko.

Velmi nevhodné jsou plísňové a tavené sýry, šlehačka ve spreji a ochucené mléčné nápoje. Ze sýrů nejméně alergizují tvarůžky, mozzarella, žervé, brynza a čerstvé tvarohové sýry. Poměrně dobře je tolerováno čerstvé máslo.

V akutním stavu alergické reakce je také dobré krátkodobě vysadit veškeré pečivo. Jakmile se stav uklidní, můžeme zkusit testovat třeba žitný chleba nebo rýžové, kukuřičné, pohankové či jáhlové chlebíčky.

Kvalita pečiva se kvůli aditivům výrazně zhoršila, bohužel i bezlepkové pečivo obsahuje velké množství přídatných látek a tím celkově zhoršuje proces trávení i alergii.

Nejméně vhodná jsou sladká kynutá těsta a v dnešní době i těsto listové, jež je připravováno ze ztuženého palmového tuku, který je pro lidskou výživu nevhodný.

V období jarních alergií je nutné vysadit některé druhy ovoce a zeleniny, jež mají tzv. zkříženou alergii s pyly stromů a trav, které pacienta alergizují.

Nejčastějším alergenem je pyl břízy, jenž má podobnou strukturu bílkovin jako tyto potraviny: jablko, brambory, celer, banán, rajče, hrášek, třešeň, broskev, meruňka, hruška, švestka, malina, lískový ořech.

Všechny uvedené potraviny je vhodné během sezony z jídelníčku vyloučit.

Co se týče masa, je častým alergenem kuřecí maso, a to nejen z toho důvodu, že má podobnou strukturu bílkovin jako vejce. Vhodnější je proto maso krůtí, pokud možno z domácích chovů, nebo kuře chované ve výběhu. Vhodné je i maso hovězí, pro děti pak telecí. Králičí a jehněčí maso je rovněž vhodné v případě, že pacient netrpí dnou.

Pro lidskou výživu jsou nezbytné zastudena lisované oleje, pokud možno v bio kvalitě, které obsahují omega-3 nenasycené mastné kyseliny, protože náš organismus si je sám neumí vyrobit.

Jsou důležité pro imunitní systém, cévy, nervy a jsou obsažené především v rybím tuku, lněném, konopném, dýňovém, sezamovém, brutnákovém a pupalkovém oleji, které ale musí být podávány jako léčivo pravidelně 1x denně v dávce jedné polévkové lžíce pro dospělého a 1 čajové lžičky pro dítě.

Pokud potřebujete konzumovat sladké potraviny, nejvhodnější je sušené ovoce nebo víceprocentní hořká čokoláda bez příchuti. Vhodné mohou být i sezamové tyčinky nebo doma vyrobený moučník, který obsahuje alespoň určité procento celozrnné mouky a menší množství cukru.

Čtěme etikety

Trh se sice přizpůsobuje narůstajícímu počtu nepříznivě reagujících lidí na určité potraviny, na druhou stranu alergických reakcí na potraviny přibývá. Výskyt potravinových alergií a intolerancí v posledních letech skutečně celosvětově poměrně významně narůstá.

Stupňuje se i závažnost projevů, objevují se nové diagnózy spojené s potravinovou alergií, např. alergický zánět jícnu, tzv. eozinofilní ezofagitida. Stále častěji se objevují pacienti, kteří trpí alergií na řadu potravin současně, včetně tzv. základních – tedy na mléko, lepek a vejce.

Objevují se i reakce na nové alergeny, například na kešu, což bývají velmi závažné reakce, dále na exotické druhy ovoce nebo i červené maso. Trh se v rámci legislativy EU musí přizpůsobit zejména vyhlášce deklarující povinné značení obsahu alergenů na všech výrobcích. Zde je v současné době uvedeno 14 alergenů.

Takže vyhláška ne zcela odpovídá spektru potravinových alergií u nás.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector