Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Prodejny potravin jsou stále „čerstvější“. Nabízejí formáty tržiště i úseky navozující atmosféru specializované prodejny. Za čerstvé a chlazené kategorie zaplatily české domácnosti podle Spotřebitelského panelu GfK v 1. pololetí 2019 více jak 90 mld. Kč, což znamená skoro polovinu všech jejich výdajů za nákup FMCG. Dominantní kategorií bylo maso a masné výrobky.

Součástí moderní koncepce supermarketu je široká nabídka gastronomických služeb. Může to být pekárna ve vstupním prostoru, který zákazníkům nabídne posezení, bistro s teplým menu nebo sushi bar. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

V kuchyni se dnes neobejdeme bez výrobku vhodného ke konečnému dochucení pokrmu. Jedná se o různé druhy kečupů, dresinků, majonéz, omáček, remulád, hořčic, dipů apod.

Nové technologie umožňují zajistit široký sortiment výrobků používaných k dochucení pokrmu s výrazně prodlouženou trvanlivostí v porovnání s výrobky vyráběnými po domácku.

Větší rozšíření dresinků nastalo v 19. století, kdy si kuchaři dresinky začali připravovat z oleje, vinného octa nebo citronové šťávy a z koření. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Případová studie značky KLASA v prodejnách skupiny COOP. Výzkumem v prodejnách bylo potvrzeno, že značku KLASA zná 83 % nakupujících ve vybraných prodejnách.

D3: Nový ekosystém umožňuje zkrátit dodavatelské řetězce a navázat spolupráci s lokálními dodavateli. Jaké výhod to přináší oběma stranám? Může pomoci stát, třeba prostřednictvím kampaní na podporu národních a regionálních značek?

Český maloobchod se – přes drobné známky přicházející stagnace – stále pohybuje v ekonomicky příznivém prostředí. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny spravuje od roku 2015 systém českých cechovních norem pro kvalitní potraviny. V roce 2017 byl tento systém zařazen na seznam dobrovolných národních značek kvality.

Systém českých cechovních norem nabízí řešení, které jednoznačně definuje kvalitativní požadavky pro široké portfolio potravin a usnadní tak orientaci spotřebitele a partnerů v dodavatelsko-odběratelském vztahu.

Systém českých cechovních norem je odpovědí výrobců potravin a nápojů na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci standardů kvality. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Víno a lihoviny jsou v Česku velmi dobrým prodejním artiklem. Alespoň jednou za rok je nakoupí více než 90 % českých domácností.

Milovníci vína v Česku rádi sahají pro tuzemských produktech a stále častěji ochutnávají vína vyšších řad. U tvrdého alkoholu se v důsledku metanolové aféry mnohem víc zajímají o to, co konzumují. Dávají přitom přednost prověřeným značkám.

Víno a lihoviny si alespoň jednou za rok nakoupí více než 90 % českých domácností. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Vyspělý svět chce bezpečné potraviny – a chce jich mít dostatek. A to se bez použití přípravků na ochranu rostlin neobejde.

Pátek 7. června 2019 vyhlásila OSN dnem Bezpečnosti potravin. Při té příležitosti se v Praze konala odborná konference Bezpečné potraviny pro české spotřebitele – efektivní kontrola a omezování kontaminantů v potravinách. K hlavním tématům konference patřily pesticidy.

Po pesticidech v potravinách nikdo netouží. Faktem však je, že se jim dnes nedá téměř vyhnout. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Díky moderním technologiím má dnes obchod možnost oslovit každého člověka, každého zákazníka. I proto by se měl chovat ve všech svých aktivitách co nejzodpovědněji.

Jediný důvod, proč Česká republika není tak daleko, jak by mohla být, je naše neschopnost domluvit se na dlouhodobých cílech. Naším úkolem je proto podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, udržet jednotu všech, aby spolu dokázali pracovat. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) za rok 2018 ukázaly, že nejméně pochybení se dlouhodobě vyskytuje u potravin tuzemských výrobců.

Kontroly SZPI v roce 2018 prokázaly pochybení u 13 % šarží potravin z šarží hodnocených. Větší míru pochybení kontroly prokázaly u potravin výrobců ze zemí EU (16,9 %) a zdaleka největší míru pochybení u potravin dovážených ze třetích zemí (25,1 %). Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Trh Evropské unie už nestačí, firmy míří do Afriky a Asie.

Polsko si od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 vybudovalo na jejím společném trhu s agrárními produkty a potravinami solidní pozici. Vývoz v období 2004–2016 stoupl skoro pětkrát a letos přesáhne 25 mld. eur.

Polský zahraniční obchod s agrárními produkty a potravinami sehrává v hospodářských vztazích země se zahraničím stále větší úlohu. Jejich export od roku 2013 tvoří více než 13 % celkového vývozu zboží, v případě agrárního dovozu tento ukazatel představuje 9 %. Celý článek

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Legislativa nařizující výrobcům vyrábět shodné produkty pro země EU neexistuje.

Rozdílná kvalita na první pohled stejných potravin určených pro různé trhy je tématem, které se v poslední době řeší nejen v České republice. Boj za spotřebitele, který dělí Evropu na Východ a Západ, se nyní přenesl do Bruselu.

Názor na tento problém se pochopitelně liší. Jiný pohled mají obchodníci i Svaz obchodu a cestovního ruchu, jiný třeba Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Ministerstvo zemědělství či Potravinářská komora. Celý článek

Kontrolovaných oblastí postupně přibývalo

V průběhu uplynulých třiceti let se inspekce, dozorující potraviny, ale také zemědělské produkty a dočasně dokonce i mydlářské a saponátové výrobky, dynamicky proměňovala.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) si v těchto dnech připomíná třicáté výročí své existence, a to v podobě, jíž byly položeny základy zákonem č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci. Celý článek

Zákazníky zajímá bezpečnost

Metoda ošetřování potravin ionizujícím zářením, která se masově využívá od padesátých let minulého století, budí v poslední době mezi spotřebiteli vášně. Mnozí z nich se obávají, že takto ošetřené potraviny mohou způsobovat rakovinu. Podle odborníků z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ale rozhodně spotřebitele neohrožuje.

Postoje odborné i laické veřejnosti v Evropě i mimo ni se k ozářeným potravinám značně liší. To brání rozšíření této metody a následně i mezinárodnímu obchodu s ozářenými potravinami. Celý článek

Počet zákazníků se neustále zvětšuje

Každoročně celosvětově roste počet lidí, kteří onemocní diabetem nebo trpí celiakií či některou z forem potravinových alergií a musí si tak pečlivě hlídat jídelníček. Pokud jde o Čechy, ti si čím dál častěji pečlivě vybírají, jaké potraviny konzumují.

Trh se speciálními a běžnými, konvenčními potravinami již nelze striktně oddělovat, jako tomu bylo dříve. Neustále totiž narůstá počet spotřebitelů, kteří potraviny určené pro zvláštní výživu zařazují do svého jídelníčku i v případě, že je k tomu nevedou konkrétní zdravotní důvody či obtíže typu alergií na určité složky potravy. Celý článek

Ovoce a zelenina musí hýřit barvami, pečivo vonět

Čerstvost je heslem dnešní doby. Ve spojení s lokálním původem potravin je tématem pro odborníky, média i politiky. Zákazník chce čerstvé potraviny, které nemají čerstvost pouze v názvu, ale je na nich vidět. Může ji vnímat svými smysly. Inspiruje ho k nákupu i opětovnému návratu do prodejny.

O tom, jak je čerstvost, respektive kvalita čerstvého sortimentu, pro současného českého zákazníka zásadní, svědčí i výsledky aktuálního průzkumu Stem/Mark, z něhož vyplývá, že Češi se bojí o čerstvost potravin, proto je nenakupují online. Celý článek

  • Jiné chutě českých spotřebitelů? Hloupost, myslí si český zákazník
  • Na podzim loňského roku zadala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) šetření na téma Potraviny a český spotřebitel, které navázalo na několikaletou řadu obdobných výzkumů veřejného mínění.
  • Výsledky, reprezentativní pro celou dospělou populaci ČR, představují zajímavou sondu do chování a názorů českých spotřebitelů. Celý článek

Důvěra ve značku závisí na informovanosti

Zatímco ženy nad 20 let jsou zastánkyněmi především národních značek kvality, mládež více důvěřuje značkám evropským. Ve druhé polovině tohoto roku byla zahájena nová propagační kampaň „Kvalita z Evropy – chutě s příběhem“. Jejím cílem je posílit pozitivní vnímání evropského systému kvality zemědělských produktů spotřebiteli a odborníky v České republice i na Slovensku.

Kampaň je zaměřena na podporu jednotlivých unijních označení kvality potravin, tj. Chráněného označení původu, Chráněného zeměpisného označení a Zaručené tradiční speciality. Celý článek

Masné výrobky z pohledu norem

V zemích střední Evropy se až 50 % masa nezkonzumuje ve výsekové úpravě, ale v podobě zpracovaných produktů. Evropské potravinové právo rozlišuje dvě skupiny, v anglosaské literatuře označené pojmem „zpracované maso“, pro které v češtině ale chybí adekvátní vžitý výraz. Jedná se o „masné výrobky“ a „masné polotovary“.

Masné polotovary lze popsat jako produkty, u nichž stupeň opracování nestačí ke změně vnitřní struktury svalových vláken masa, a tím i k vymizení vlastností čerstvého masa. Celý článek

Nejlepší cesta, jak naštvat spotřebitele

Pod stejnou značkou se v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v ČR, navíc jde často o kvalitnější výrobek, informuje další test organizovaný Potravinářskou komorou a prakticky provedený VŠCHT Praha a Státním veterinárním ústavem.

V posledních týdnech se opět více hovořilo o rozdílech v cenách a složení některých potravin prodávaných na českém a německém trhu. Lze předpokládat, že po potravinách přijdou na řadu i výrobky z dalších sortimentních oblastí. Celý článek

Opravdu víme, co jíme? 

Falšování potravin je stále aktuální problém, tvrdí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Její inspektoři loni našli o zhruba 5 % víc nevyhovujících šarží potravin než v předchozím roce. Výrobcům a obchodníkům kvůli tomu udělili pokuty ve výši sto milionů korun.

Ve vyspělém světě se v posledních desetiletích podařilo významně eliminovat výskyt životu nebezpečných potravin, které vznikly nedodržením předepsaných postupů při výrobě a distribuci. Celý článek

Nakupujeme podle ceny, ale stále více vyžadujeme kvalitu. Otázkou k zamyšlení je, zda je „nám“ zákazníkům kvalita dostatečně a správně nabízena. Podle aktuálně zveřejněné studie společnosti Nielsen, zaměřené na trendy ve zdravém stravování, je pro české spotřebitele kvalita a zdravotní přínos jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru potravin. Celý článek

Od dubna 2015 bude nově platit označování pro další druhy masa. Od roku 2016 bude platit povinnost uvádět výživové údaje. V čem lze firmám nabídnout při těchto změnách „pomocnou ruku“? Na otázky Retail Info Plus odpovídal ing. Petr Baudyš, jednatel poradenské společnosti QSL. Celý článek

Budete mít zájem:  Tinnitus – příznaky, příčiny a léčba

Do nového roku si kdekdo dává předsevzetí, že zhubne, že bude žít zdravě. Jaké zásady je tedy nutno dodržovat a jak lidem, toužícím žít a stravovat se zdravě, vychází vstříc nabídka v tuzemských obchodech? Do zdravého životního stylu patří pochopitelně strava, dostatečný pitný režim, ale i pravidelný režim, pohybové aktivity, pobyt v pokud možno čistém prostředí apod. Celý článek

Průměrný Čech zkonzumuje 40 kilogramů chleba ročně. I přes vysoké číslo je to ve skutečnosti pokles – ještě v roce 1989 to bylo 57 kilogramů, upozorňuje Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů. Lidé se podle statistik začínají přiklánět k pšeničnému pečivu, tedy k rohlíkům, houskám, vekám či bagetám. Jejich spotřeba nyní dosahuje 50 kilogramů za rok. Celý článek

Češi kupují hlavně nejlevnější potraviny – zní mezi prodávajícími. Z průzkumu iniciativy Vím, co jím a piju, ale vyplývá, že jim jejich zdraví není lhostejné a nechtějí jíst cokoli.

 Průzkum iniciativy Vím, co jím a piju, který realizovala na konci roku 2014 společnost Sanep za účasti 8316 dotázaných, odhalil, že více než dvě třetiny Čechů (69,4 %) by ocenilo značku, která by je informovala o tom, že potravina odpovídá výživovým doporučením pro zdravé stravování. Celý článek

Potravinářská komora

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

28. února 2021

Premium Žvýkání ve společnosti se považuje za neslušné. Ve škole dokonce často končí trestem. Jenže co když…

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

22. ledna 2021

Premiér Andrej Babiš očekává, že Senát vrátí poslancům novelu prodeje potravin. Podle ní by…

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

9. listopadu 2020

Premium Kilogram jablek stál minulý rok v červenci dvacet osm korun, letos téměř padesát. Na tomto extrému…

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

3. listopadu 2020

Rodinná firma Soyka musí přejmenovat své sojové alternativy mléčných výrobků, které vyrábí dva…

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

29. října 2020

Premium Nutriční hodnoty na potravinách mnoho lidí nečte. Většině totiž výživová tabulka nic neříká….

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

16. října 2020

Ztráty potravinářů kvůli zavření restaurací a školních jídelen činí 750 milionů korun týdně, uvádí…

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

2. dubna 2020

Státní zemědělská a potravinářská inspekce požádala udělat test na koronavirus u pečiva, výsledek…

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

1. dubna 2020

Zásobování ovocem a zeleninou je plynulé. Zástupci pěstitelů však tvrdí, že zásoby v Evropě se…

Témata: benzín, bílkovina, dezinfekce, Evropa, Francie, kosmetika, laktóza, Magazín Víkend DNES , Máslo, obchodní řetězec, obilniny, Omega, potravinová alergie, Slovensko, trh, uzenina, výživa, zákon, zdraví, zelenina, Angela Merkelová, Evropa, Evropská komise, Gabriela Nekolová, Hnutí ANO, Karlín, Lesaffre Česko, a.s., Makro, Milan Štěch, Miroslav Poche, Mzda, Nestlé, palmový olej, Polná, Unilever

Domů | Česká cechovní norma

Dnes i potraviny s privátní značkou obchodních  řetězců splňují podmínky Českých cechovních norem.

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Co jsou to cechovní normy?

Systém českých cechovních norem je odpovědí výrobců potravin a nápojů a subjektů, v nichž se sdružují, na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci standardů kvality.

Po zrušení závaznosti československých státních norem vzniklo faktické legislativní vakuum – tedy i prostor pro nepoctivé výrobce a zejména dovozce nebo prostě jen pro ty, kteří nevydrželi trvalý tlak obchodních řetězců na nesmyslné snižování ceny a začali pomalu měnit složení potravin tak, že nakonec zdevastovali pojem kvality potravin v naší zemi.

Více informací

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Každý potravinářský výrobek může být zařazen na seznam ČCN jen pod určitou konkrétní normou.

Více informací

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Prohlížet a vyhledávat obsah norem a výrobků může každý návštevník webu bez omezení. Pokud ale chcete napsat připomínku nebo zaregistrovat svou normu nebo výrobek, musíte se přihlásit

Více informací

Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

Každý se může zapojit do procesu přípravy, ve kterém se hodnotitelská komise i správce norem bude všemi oprávněnými připomínkami, náměty a doporučeními zabývat.

Více informací

Kvalita potravin je pro spotřebitele důležitá

Česká cechovní norma má být základní normou, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro níž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh.

Česká cechovní norma může být zpracována buď pro skupinu potravin vyráběných několika výrobci na území ČR, nebo i pro jednu konkrétní potravinu vyráběnou jedním konkrétním výrobcem, a to bez ohledu na velikost trhu, na který je potravina uváděna.

Zde uveřejněný seznam značek výrobců potravin nebo jejich produktů ukazuje, které firmy se k projektu Českých cechovních norem už přidaly a díky tomu se můžete detailně seznámit s tím co přesně jejich výrobky obsahují.

Předchozí Další

Nepřicházíme jen s novou značkou, ale především s uceleným systémem garance kvality potravin, které se vyrábějí podle kvalitních českých cechovních norem.

Připravili jsme úplně nový systém, který se inspiruje v bývalých Československých státních normách, ale jejich princip podstatně zjednodušuje a zprůhledňuje.

Je to jedna z cest, jak spotřebitelům nabídnout výrobky nadstandardní kvality, které čím dál více vyhledávají v regálech obchodů.

Předchozí Další Zobrazit další Zobrazit další

České cechovní normy přinášejí návrat k normám definujícím jasně kvalitativní parametry dané potraviny, které kdysi existovaly ve formě Československých státních norem, oborových nebo podnikových norem. K normám se výrobci (provozovatelé potravinářského podniku) mohou přihlásit dobrovolně.

České cechovní normy obsahují povinné složky, přípustné a nepřípustné složky, technologický postup výroby, senzorické parametry a nadstandardní parametry dané potraviny. Norma také obsahuje seznam rozhodčích analytických metod pro kontrolu kvality potraviny.

Pro běžného spotřebitele znamenají vyšší kvalitu dané potraviny ve srovnání s ostatními potravinami stejného druhu na trhu a zejména garantovaný obsah jen těch složek, které jsou v normě uvedeny.

Výrobce (provozovatel potravinářského podniku) musí vyplnit žádost o zařazení potraviny na seznam potravin splňujících podmínky českých cechovních norem. Pro danou potravinu musí existovat schválené česká cechovní norma.

České cechovní normy spravuje Potravinářská komora České republiky a posuzuje hodnotící komise, která je poradním orgánem a které předává své stanovisko Výkonné radě Potravinářské komory České republiky.

Ano, užívání značky je zpoplatněno, jsou definovány roční poplatky v závislosti na počtu výrobků. Za jeden výrobek je poplatek 1 000,- Kč/rok. Zvýhodněné jsou skupinové poplatky pro 10 (9 000,- Kč/rok) a 20 výrobků (18 000,- Kč/rok).

Zde je seznam  nejnovějších dokumentů. Úplný seznam najdete zde

Potravináři zpochybňují pravidla dvojí kvality, vyhrožují soudy

Výrobcům potravin se nelíbí pravidla, podle kterých chce stát rozhodovat, co je dvojí kvalita. Za jejich porušení má přitom hrozit až padesátimilionová pokuta. Výrobcům vadí především požadavek na množství informací, které by měly být uvedeny na obalu.

„Některé povinnosti jako informovat spotřebitele, že existují státy, které mají jiné interní předpisy a například se tam nesmějí výrobky obohacovat vitamíny, se nám jeví jako nepřiměřené,“ říká ředitel pro korporátní záležitosti českého Nestlé Vratislav Janda.

„Etikety jsou běžně čtyř- nebo vícejazyčné a sdělení by pak bylo v češtině, slovenštině, maďarštině a angličtině, přičemž ty další země to vůbec nezajímá,“ vysvětluje ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna.

Výhrady mají podle zjištění deníku E15 i další výrobci v Česku. 

Metodika, kterou v minulém týdnu zveřejnila na svém webu Státní zemědělská a potravinářská inspekce, požaduje, aby byl spotřebitel informován o rozdílech ve složení například takto: „Receptura pro (název členského státu) neobsahuje vitamíny a minerální látky z důvodu požadavků stanovených vnitrostátní právní úpravou.“ Koberna míní, že by tyto informace mohly být místo obalu podrobně popsány na internetu. „Budeme trvat na tom, aby byly primárním kanálem pro sdělování informací alternativy k jejich poskytování na etiketě,“ dodává.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce připouští, že se pravidla ještě mohou měnit. „Materiál je zcela jednoznačně označen jako pracovní verze.

Z logiky věci jde tedy o materiál, který není konečný a může doznat změn,“ říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Zveřejněním metodiky vyšla podle Kopřivy inspekce vstříc odborné veřejnosti a poslancům, kteří o ni žádali, ještě než bude schválena novela zákona o potravinách. Ta čeká na závěrečné čtení v Poslanecké sněmovně.

Pokud se pravidla nezmění, hrozí podle výrobců soudní spory. „Dokument vypracoval tým, který má jen povrchní znalosti o potravinářské výrobě či ekonomice potravinářských firem a nebral v úvahu možné soudní spory, k nimž by pravděpodobně došlo, pokud by podle tohoto dokumentu dozorové orgány postupovaly,“ uvádí Janda z Nestlé.

„Je těžko představitelné, jakou akci bychom měli provést.

Zkontrolovat všechny designy výrobků ve všech výrobních závodech v celé Evropě? V jakých parametrech? Jako logické vyústění daného stavu bychom očekávali řešení případného sporu soudní cestou,“ sdělují deníku E15 zástupci francouzské firmy v Česku, kteří si nepřáli být jmenováni.

Na českou novelu zakazující dvojí kvalitu potravin reagovala Evropská komise.

„Česká republika od Evropské komise obdržela obecné upozornění na nutnost notifikace technických předpisů, pokud by to byl případ novely zákona o potravinách,“ potvrzuje Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství, které je autorem navrhované právní úpravy. V tomto případě to ale podle něj není potřeba.

„V novele zákona o potravinách navržené ustanovení regulace dvojí kvality potravin je transpozicí unijní směrnice o nekalých obchodních praktikách,“ vysvětluje mluvčí. Dvojí kvalitu nepotravinářského zboží řeší vlastní novelou ministerstvo průmyslu a obchodu.

AKCR.cz › Zprávy › Potravinářství › Kvalita

22. 07. 2020 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Budete mít zájem:  Pavel Němec Oční Lékař?

Tisková zpráva – Brno 16. července 2020, den, kdy se uskutečnilo hodnocení soutěžních vzorků jihomoravských potravinářských soutěží – 11.

ročník o prestižní značku Regionální potravina Jihomoravského kraje, kde jsou výrobky zařazeny do devíti kategorií.

Následně jsou ohodnocené výrobky přiřazeny ke dvanácti kategoriím systému soutěže o ocenění „ZLATÁ Chuť jižní Moravy 2020“, jejíž kategorizace v historii 15. ročníků je bližší specifikům jižní…

15. 07. 2020 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha, 14. července 2020 – Značku kvality KLASA získalo dalších 22 výrobků od celkem jedenácti producentů.

Zájem o modro-červené logo mají nejen prověřené společnosti, které ocenění KLASA již na řadě svých výrobků používají a pravidelně se uchází o její opětovné udělení, ale také zcela noví producenti.

Patří mezi ně nejen čerstvá zelenina, ale také za studena lisované ovocné koncentráty či bio výrobky.

21. 05. 2020 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha, 18. května 2020 – Obliba značky KLASA stoupá nejen u spotřebitelů, ale také výrobců.

Zájem o ni mají nejen prověřené společnosti, které logo Klasa již na řaděsvých výrobků používají a pravidelně se uchází o její opětovné udělení, ale také zcela noví producenti.

Mezi 15 nově oceněnými výrobky najdete také Zahradní limonáduTátův sad od Jana Abta a dezertní víno Marhulové z Vinařství Lacina. Značku KLASA uděluje od roku 2003 ministr…

19. 03. 2020 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

12.3.2020 – Představitelé 9 moravských vinařství ve dnech 2. – 3. března 2020 prezentovali vína z ČR v rámci oficiální účasti, kterou zorganizovala česká ambasáda ve Washingtonu D.C. ve spolupráci s MZe.

15. 01. 2020 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha 15. ledna 2020 – Kvalitní české potraviny se budou opět prezentovat na významných mezinárodních veletrzích. V pátek 17.

ledna otevře své brány veletrh s dlouholetou tradicí Internationale Grüne Woche v Berlíně. O den dříve, ve čtvrtek 16. ledna, začínají veletrhy GO a REGIONTOUR v Brně.

Součástí je už tradičně přehlídka krajových specialit RegFoodFest. Akcí se zúčastní i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

22. 11. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha 22. listopadu 2019 – Ocenění kvality KLASA převzalo včera 14 tuzemských producentů z rukou ministra zemědělství Miroslava Tomana a generálního ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martina Šebestyána. Na slavnostním večeru v pražském paláci Žofín získalo tuto prestižní značku celkem 34 výrobků.

16. 10. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

16.10.2019 – Tisková zpráva – Podílu českých potravin na domácím trhu, dvojí kvalitě potravin, novele zákona o významné tržní síle a podpoře výrobků českých producentů se dnes na Žofínském fóru věnoval ministr zemědělství Miroslav Toman. Tématem fóra byly Potraviny a jejich kvalita z pohledu českého zákazníka.

12. 09. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

12. 9. 2019 – Pražský hrad otevře své brány již po čtrnácté všem fanouškům zdejšího Vinobraní.

Kvalitní víno z různých koutů naší země je samozřejmostí, ale k němu i prověřené značky kvalitních potravin, jako jsou KLASA a Regionální potravina, a to v tak širokém sortimentu, že uspokojí i nejnáročnějšího gourmeta. Přičtete-li k tomu nádherné prostředí a nabitý program, není důvod s návštěvou váhat.

22. 08. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

22. 8. 20019 – České Budějovice 22. srpna 2019 – Na českobudějovickém výstavišti se dnes slavnostně předávaly certifikáty KLASA. Šest výrobců převzalo ocenění za osmvýrobků od zástupce Ministerstva zemědělství a generálního ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu.V současné době má značku KLASA 930 výrobků od 225 výrobců.

20. 08. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Tisková zpráva: O víkendu 17. a 18. srpna se stala Kutná Hora dějištěm Kutnohorského hodování, na kterém byly předány certifikáty vítězným výrobcům v soutěži Středočeská Regionální potravina 2019.

31. 07. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha 29. července 2019 – Mezi oceněné Klasou se nově zařadí dalších deset výrobků. Jedná se o šunky, zeleninové směsi, jogurty, sýr nebo také svačinku v podobě luštěninového snacku. Značku Klasa má v současnosti 930 výrobků od 221 výrobců.Nově oceněnými výrobky jsou:

25. 06. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

24.6.

2019 – Tisková zpráva – Zpráva Evropské komise (EK) dnes potvrdila to, co Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě řeší: na trhu v EU je řada produktů stejné značky s odlišným složením a stejnou nebo podobnou přední stranou balení. Z dnes zveřejněné studie, kterou si nechala vypracovat EK, vyplývá, že 31 procent testovaných produktů prezentovaných spotřebiteli jako stejné nebo podobné, měly v různých členských státech odlišné složení.…

22. 05. 2019 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

České Budějovice 22. května 2019 – V Jihočeském kraji právě dnes navrhla hodnotitelská komise letošní vítěze prestižní značky Regionální potravina. Cílem bylo vybrat nejlepší regionální zemědělské a potravinářské výrobky, které jsou zárukou kvality a poctivosti místních výrobců. Celkem se v tomto kraji přihlásilo 23 výrobců s 65 produkty.

Značek kvality potravin je moc, zákazníci se v nich nevyznají

Mezi nositeli značek kvality potravin je i několik produktů mlékárny Madeta.

Klasa, Regionální potravina… Výrobků, které nesou některou ze značek kvality potravin, je v Česku několik tisíc. Běžní zákazníci však často nerozeznají, že u některých značek vůbec nejde o kvalitu.

Například 915 výrobků od 233 producentů aktuálně nese asi nejznámější označení kvality potravin Klasa. Právě tak velké množství a příliš benevolentní přidělování značky podle odborníků dokazuje, že výrobky ve skutečnosti nemusejí splňovat žádná nadstandardní kritéria kvality.

Kromě toho značek kvality potravin je v Česku nespočet a zákazníci často ani nevědí, co jim dané označení na obalu výrobku zaručuje. Některé značky přitom odkazují na původ a složení výrobku, některé poukazují jen na jeho chuť.

„Všechny značky jsou hlavně o marketingu.

Zákazník na první pohled vidí, že je potravina vyrobena podle zpřísněné Cechovní normy či Klasy, to jsou značky, které jsou kontrolované veterináři nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí,“ tvrdí předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík.

Ve velkém množství potravinových značek se však laik jen těžko zorientuje. „Zákazníků, kteří rozumí tomu, zda jsou ve výrobku například nějaké přídavné látky, je asi deset procent. Běžný zákazník většinou etiketu nezkoumá,“ uznává Pilčík.

„U značek obecně platí, že zákazník vnímá benefit, který mu přináší. Pokud benefit chybí, jde jen za nejnižší cenou,“ vysvětluje ředitel marketingové společnosti Ogilvy Ondřej Obluk.

Upozorňuje navíc, že otazník se vznáší nejen nad kvalitou potravin, ale i nad efektivitou peněz, které do podpory výrobců investuje stát. „Ministerstvo zemědělství na značky kvality potravin přispívá přibližně 200–250 milionů korun ročně,“ sdělil tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Například 915 výrobků od 233 producentů aktuálně nese označení kvality potravin Klasa. A právě efekt označení produktů značkou Klasa je podle Obluka diskutabilní: výrobek nemusí splňovat žádná nadstandardní kritéria kvality. Aby potravina zapadala do škatulky s nápisem Klasa, nesmí obsahovat aromatické látky, zahušťovadla nebo barviva.

Karel Pilčík je ke Klase shovívavější – podle něj stále poukazuje na kvalitu a stanovuje pravidla, podle kterých ji orgány kontrolují. „U značek jako Česká chuťovka a Česká potravina se sice dělají senzorické testy a zkouší se, jestli je výrobek chutný, přihlíží se k tomu, jestli tam jsou přidaná nějaká ochucovadla, ale nejsou tam už žádná pravidla výroby,“ vysvětluje Pilčík.

Třeba u Regionální potraviny je zase jasné, že se jedná o produkt lokálního původu vyrobený alespoň zčásti ze surovin, které pocházejí z daného kraje.

Někteří spotřebitelé si také mohli všimnout, že na krabici od mléka Madeta se objevila reklama na Českou cechovní normu, kterou jsou některé výrobky mlékárny označeny.

„Věříme, že cechovní norma je jeden ze způsobů, jak spotřebitelům vrátit potraviny, které jsou vyrobené tak, jak mají. Zkrátka jogurt jen z mléka a jogurtové kultury.

Pro Madetu to je důležitější než zisk z jiné reklamy,“ popisuje Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu firmy Madeta.

Českou cechovní normu spravuje Potravinářská komora České republiky. Nositelem tohoto označení je momentálně 182 výrobců a 1706 potravin. Garantují zákazníkovi, že je jejich produkt vyroben danými postupy a obsahuje pouze ty složky, které mu povoluje norma.

Národní značku kvality Klasa uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Výrobky mohou nést toto označení po dobu tří let, během nichž Státní veterinární správa ČR a Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádějí namátkové kontroly.

Měla by zákazníkům garantovat kvalitu.

Podle kritérií pro udělení značky to znamená například, že výrobek bude bez éček, v šunce nejvyšší jakosti, výběrové šunce a trvanlivých tepelně opracovaných masných výrobcích se neobjeví aromatické látky a látky s barvicími účinky, jako je červená řepa.

Od roku 2010 vydává značku Regionální potravina Ministerstvo zemědělství. Regionální potravinou se může stát výrobek na čtyři roky, pokud projde krajskou soutěží. Toto označení může mít pouze produkt od menšího výrobce (podnik do 250 zaměstnanců) z daného kraje.

Potravina musí být z větší části složena z místních produktů – ze 30 procent však může být vyrobena ze surovin ze zahraničí. Regionální potravina je pro lidi vodítkem, že podporují lokální výrobce, ale kvalita tohoto výrobku už je nejasná.

Značku nese 409 výrobků od 313 producentů.

Označení Česká cechovní norma spravuje Potravinářská komora České republiky. Kvalitu, kterou má výrobek splňovat, posuzuje hodnotící komise z výkonné rady potravinářské komory. Česká cechovní norma udává složky, které potravina musí, může a nesmí obsahovat, a technologické postupy výroby. Užívání značky je zpoplatněno, nositelem tohoto ocenění je 1706 potravin od 182 výrobců.

Budete mít zájem:  Cukrovka U Batolat Příznaky?

Logo Česká potravina mohou užívat potraviny, které dodržují pravidla vydaná Ministerstvem zemědělství. Výrobci si na produkt mohou dát tuto značku, pokud splňují dvě kritéria: potravina musí být vyrobena na území České republiky a musí splňovat stanovený podíl českých potravin.

Potraviny mohou být označeny dvěma typy značky Český výrobek. Buď Český výrobek s nálepkou české vlajky, nebo s modrým kolečkem a červeným lipovým listem.

Variantu s českou vlajkou od roku 2011 vydává Potravinářská komora ČR. Potraviny musí splnit určitý podíl českých surovin a musí být vyrobeny v Česku.

Projekt financují sami výrobci, jelikož musí za značku platit poplatek 1 500 korun za výrobek.

Druhá možnost označení Český výrobek je komerční projekt společnosti Český výrobek s.r.o., který sám systém označení financuje.

Nejméně polovina surovin, z nichž je potravina vyrobena, musí pocházet z tuzemska. Výrobce musí řádně platit daně a zaměstnávat alespoň nějaké české pracovníky.

Krom toho, že potraviny nesmí obsahovat separát, neklade Český výrobek na složení potravin žádné další požadavky.

Produkt s označením Česká chuťovka je vítězem soutěže o Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka, která existuje od roku 2008. Tato potravina musí být především chutná, porotci tedy hledí hlavně na chuť, vzhled, vůni a konzistenci výrobku.

Přihlášený výrobek musí být od českého výrobce a musí být vyroben v tuzemsku.

Na soutěži spolupracuje Senát a odbornou garanci nad ní drží Vysoká škola chemicko-technologická, Vyšší odborná škola ekonomických studií, Střední průmyslová škola potravinářských technologií a Střední odborná škola přírodovědná a veterinární.

Mezinárodní označení Zdravá potravina existuje od roku 2010. Udělování značky se řídí kritérii Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Potraviny takto označené mají garantovat, že neobsahují škodlivé látky, které by mohly v při nadměrné konzumaci způsobovat civilizační choroby. U potravin se sleduje obsah nasycených kyselin, soli a cukru.

Občanské sdružení Zdravá potravina zkoumá od roku 2013 vliv potravin na lidské zdraví a také na přírodu. Potravina se značkou Vím, co jím musí splňovat základní nutriční hodnoty, nesmí obsahovat éčka a umělá aromata. Při posuzování výrobku se však nehledí na chuť a neprovádí se ani laboratorní analýza. Občanské sdružení Zdravá potravina čerpá informace pouze z etiket výrobků.

Češi ve stopách Rumunů. Zničí nás to, naříkají vinaři nad potravinovým nacionalismem

Zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a podle kterého by od roku 2022 mělo být v obchodech 55 procent českých produktů a tento poměr by následně rostl, rozděluje zástupce zemědělských a potravinářských svazů a iniciativ. Česko by nebylo první evropsku zemí, která se o zvýhodnění domácích potravin pokusila. V minulosti to zkusilo například Rumunsko či Maďarsko, u EU však narazily.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve středu vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

  • Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků změnu, podle které bude muset být v provozovnách nad 400 metrů čtverečních povinně určité množství některých potravin z Česka, podporují.
  • Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců.
  • Podle prezidenta agrárníků Jana Doležala novinka nepovede ke zdražování, naopak prezidentka potravinářů Dana Večeřová se obává toho, že z pultů zmizí mnohé zboží, které se nebude moci podle stávajících definic označit za české potraviny.

Nová povinnost se bude vztahovat například na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni budou i čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál bude vztahovat i na řepkový a slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

„Podíly by měly brát v potaz vážený průměr napříč vybranými kategoriemi, aby bylo možné podmínku splnit již od začátku i tam, kde má ČR výrazně nízkou soběstačnost,“ uvedl prezident komory Doležal. Zdražení zboží to podle něj nepřinese.

„Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v ČR dlouhodobě nízké.

Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují nekvalitní a dotovanou nadprodukci ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele,“ řekl.

Nejde o narušení soutěže, míní iniciativa

Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků nevidí novelu zákona jako narušení běžné soutěže, což oponenti novely často připomínají. Podle kritiků novely návrh neprojde přes notifikaci u Evropské komise.

„Už teď je náš byznys ovlivněn různou výší dotací v jednotlivých zemích. Například jedním z největších příjemcem dotací v zemědělství je Polsko, které má zároveň jednu z nejnižších úrovní kontrol bezpečnosti výroby potravin.

My bychom se nebránili ani variantě, že se všechny dotace zruší a budeme podnikat čistě podle pravidel trhu, to se ale obávám, že již není v dnešním světě možné,“ uvedl bývalý ministr zemědělství a místopředseda iniciativy Jiří Milek.

Problém s novelou nemá ani Družstvo CBA, které v ČR sdružuje přes 1000 prodejen, hlavně na venkově. „Pro velké řetězce by bylo splnění nových podmínek složitější, u některých je podíl zahraničních výrobků i 90 procent, musely by tak výrazně změnit skladbu sortimentu.

V našem případě by schválení novely nijak velkou změnu neznamenalo, dlouhodobě se snažíme u sortimentu, kde to alespoň trošku jde, zaměřovat na lokální výrobce.

V nabídce našich prodejen tak toto zboží převažuje, v některých prodejnách činí jeho podíl až 90 procent,“ uvedl předseda družstva Roman Mazák.

„Je pravda, že v posledních letech dala spousta zahraničních řetězců českým produktům větší prostor, ale vzhledem k jejich struktuře centrálních skladů a řešení společného nákupu nemohou nikdy nahradit český nezávislý obchod. Ten je mnohem více propojen s lokálními a regionálními producenty,“ míní Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

„Dobře lze tuto odlišnost popsat na příkladu otázky, kterou občas dostávám z médií. O kolik v příštím roce zvýšíte počet regionálních položek ve vašem sortimentu? Odpověď: to já přece nevím a ani vědět nemůžu. Nezávislý trh funguje především lokálně a regionálně. V Praze rozhodně nemůžete mít přehled o pekařích kolem Opavy a lahůdkářích kolem Tábora,“ dodává Březina.

Pro víno je to likvidační, říkají vinaři

Proti novele se staví prezidentka potravinářů Večeřová. Podle ní jde o nešťastný způsob, jak zvýšit potravinovou soběstačnost a podíl českých potravin na pultech.

„Rozhodně by bylo přínosnější, jak pro spotřebitele, tak pro výrobce a zemědělce, kdyby se na výrobcích uváděla země původu suroviny.

To znamená, že pokud by byl výrobek například zpracován z polského mléka na území ČR, muselo by být jako země původu suroviny uvedeno Polsko, nikoliv obecně ČR, kde došlo jen ke zpracování nebo dokonce jenom přebalení výrobku.

A takto lze pokračovat i u jiných surovin,“ uvedla. Současný návrh podle ní poškodí zpracovatele, ale hlavně spotřebitele.

Naprosto proti návrhu se staví Vinařská unie ČR, podle které je zákon pro domácí trh s vínem likvidační. „V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné.

Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně.

Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů,“ uvedl prezident unie Ondřej Beránek.

Proti novele se už v minulosti postavili také nadnárodní potravináři. Kritizují protekcionismus českého trhu a tvrdí, že nedává smysl s bojem proti tzv. dvojí kvalitě potravin.

Ředitele Českého sdružení pro značkové výrobky Jan Levora napsal poslancům dopis, ve kterém před přijmutím normy varoval. „Upozorňujeme, že nedává úplnou logiku bojovat na jedné straně proti tzv.

dvojí kvalitě a zároveň na druhé straně za potravinovou soběstačnost – buď chceme mít všude stejné potraviny, pak ale nemůžeme ohraničovat trh, nebo chceme ohraničovat trh, ale pak nemůžeme mít stejné potraviny,“ uvedl.

Kvóty vyzkoušelo i Rumunsko

Zákon zvyšující podíl domácích potravin v obchodech schválil v červnu 2016 také rumunský parlament. Zákon nařizoval supermarketům, aby 51 procent u nich prodávaného masa, ovoce, vajec a zeleniny tvořily rumunské produkty. Kvůli hrozbě u Soudního dvora EU svou 51procentní kvótu na domácí potraviny v obchodech Rumunsko nakonec zrušilo.

U Soudního dvora EU se v roce 2019 kvůli opatřením, které znevýhodňují potraviny z dovozu, ocitlo Maďarsko.

Evropská komise napadla zákon, podle kterého musí maloobchodníci uplatňovat stejné ziskové rozpětí u zemědělských a potravinářských produktů bez ohledu na zemi jejich původu.

Tím je podle EK porušeno právo EU o volném pohybu zboží, neboť to odrazuje od prodeje dovážených produktů ve prospěch domácích produktů.

Maďarsko zákonem také podle EK narušuje volnou tvorbu prodejních cen zemědělských produktů a nezajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž. Zákon podle EK brání tomu, aby někteří dovozci a maloobchodní prodejci dováženého zboží nabízeli pro spotřebitele atraktivnější maloobchodní ceny.

Domácí výrobce zemědělských produktů a potravin chrání také Slovensko, kde prodejce potravin a zemědělských výrobků musí podle zákona pod hrozbou pokuty do půl milionu eur (12,9 milionu korun) při reklamě, například na letácích, zajistit, aby nejméně polovina propagovaných potravin a zemědělských výrobků byla vyrobena na Slovensku.

V roce 2019 se tímto nařízení začala zabývat EK. Bývalý prezident Andrej Kiska sice upozornil, že opatření je v rozporu s právem EU, protože omezuje propagaci výrobků z jiných členských zemí unie, sněmovna ale veto hlavy státu přehlasovala.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector