Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, které patří mezi psychotické poruchy.
Lékaři tuto nemoc často popisují jako rozdělené myšlení, protože pacienti ztrácí kontakt s realitou, slyší a vidí věci, které nejsou skutečné a pod vlivem svých představ se chovají nesrozumitelně a nepřiměřeně. Schizofrenie se vyskytuje u 1% populace, touto nemocí tedy trpí zhruba každý stý člověk.
Co je schizofrenie?
Říká se, že na světě nenajdete dva stejné schizofreniky. To je spojené především s velkým množstvím příznaků této duševní nemoci, které můžeme rozdělit na symptomy pozitivní a negativní.
Typické jsou nápadné psychopatologické změny, kam patří poruchy myšlení (bludy), poruchy vnímání (halucinace) a poruchy jednání.
Tato nemoc jde ruku v ruce také se sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně a pro pacienty většinou znamená rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkci.
Schizofrenie se vyskytuje stejně často u žen i u mužů, rozdíl je pouze v tom, kdy se onemocnění projeví. U mužů je to nejčastěji mezi 15 až 25 lety, u žen naopak nemoc propukne spíše ve věku 25-35 let. Jedná se navíc o onemocnění epizodické, které se objevuje v psychotických krizích neboli atakách.
Třetinová nemoc
Schizofrenie se někdy označuje také jako třetinová nemoc, protože pacienty můžeme rozdělit do tří různých kategorií:
- Zhruba 1/3 schizofreniků se vyléčí a vrátí se k běžnému životu
- Pro 1/3 pacientů je typické, že dojde ke zlepšení, ale některé příznaky se vrací a neustále jim znepříjemňují život
- U poslední 1/3 schizofreniků jsou příznaky chronické a nereagují na žádnou léčbu
Příčiny schizofrenie
Přesné příčiny schizofrenie nejsou dodnes známé. Podstatou tohoto onemocnění je narušená selektivita vnímání. Na každého z nás působí neustále velké množství podnětů, my si z nich ovšem vybíráme pouze takové, které jsou v daný moment důležité. Je to naše přirozená ochrana proti přetížení nedůležitými informacemi. U schizofreniků to tak ovšem není.
Znáte někoho, kdo trpí schizofrenií?
Člověk, který trpí schizofrenií, vnímá všechno kolem sebe. Lidský mozek ale s tolika podněty neumí pracovat a vytváří si proto svou vlastní přijatelnou realitu. To způsobuje schizofrenní chování a vede k různým bludným představám či halucinacím.
Pro vznik schizofrenie je pravděpodobně zapotřebí dvou hlavních momentů – určitá dispozice a také spouštěč, který onemocnění aktivuje.
Mezi hlavní příčiny patří například zvýšená hladina dopaminu nebo noradrenalinu v mozku, svou roli ale může hrát při vývoji schizofrenie dědičnost či některá virová onemocnění, která mohou poškodit mozek.
Spouštěčem někdy bývá i alkohol, marihuana a další drogy.
Schizofrenie je často spojená také s různými zátěžovými situacemi (například úmrtí v rodině). Kromě toho na tuto nemoc mohou mít vliv i nepříznivé okolnosti, kterými pacient prošel v minulosti. Sem patří třeba problémy při porodu nebo narušené fungování rodiny.
Příznaky schizofrenie
Jaké má schizofrenie příznaky? Mezi obecné projevy schizofrenie patří jiné vnímání reality, uzavření do vlastního světa a změny v osobnosti člověka. Dále lékaři rozlišují dvě velké skupiny příznaků, které můžeme označit jako pozitivní a negativní. Aby však mohla být schizofrenie s určitostí diagnostikována, příznaky musí trvat alespoň jeden měsíc.
Pozitivní příznaky schizofrenie
- Bludy – mylná a nevyvratitelná přesvědčení
- Sluchové, zrakové a další halucinace
- Zmatené myšlení a řeč
- Neúčelné chování
Jedná se o symptomy, které představují něco navíc oproti běžnému stavu. Většina osob je normálně nezažívá, u schizofreniků jsou však velmi časté. Obecně ovšem tyto příznaky dobře reagují na nasazení léčby.
Negativní příznaky schizofrenie
- Abulie – nedostatek vůle, ztráta motivace
- Alogie – ochuzení řeči
- Anhedonie – neschopnost prožívat radost
- Asocialita – neschopnost vytvářet sociální vztahy
- Otupělost
- Oploštělé emoce
Negativní příznaky znamenají, že se člověku něčeho nedostává. Jde například o deficit normálních emocionálních reakcí a dalších myšlenkových procesů. Tyto symptomy člověka oddělují od ostatních a výrazně zhoršují kvalitu jeho života, jejich léčba je navíc složitější.
Druhy schizofrenie
Podle příznaků lékaři rozlišují šest základních typů schizofrenie.
Paranoidní schizofrenie
Paranoidní schizofrenie představuje vůbec nejčastější typ schizofrenní psychózy. Obvykle se projeví spíše až ve vyšším věku a charakteristické jsou pro ni hlavně bludy a halucinace.
Právě podle paranoidních bludů a pocitu, že nemocného někdo ohrožuje a pronásleduje, je tento typ také pojmenován. Poruchy myšlení a vnímání často nenávratně vedou i k nesrozumitelnému a agresivnímu chování.
Hebefrenní shizofrenie
Hebefrenní schizofrenie zpravidla začíná u mladých lidí ve věku 15‒25 let. Jejím typickým znakem jsou poruchy chování, pacienti mohou působit jako by prožívali opožděnou pubertu.
Projevují se nezodpovědně a nepředvídatelně a často se chovají stylem „všechno vím, všechno znám“.
Mezi hlavní symptomy patří například hloupé vtipkování, povrchní chování, časté používání vulgarismů, zanedbávání povinností a také pseudofilosofování nad náboženskými, filosofickými a dalšími abstraktními otázkami.
Katatonní schizofrenie
Tento druh schizofrenie je poměrně vzácný a jejích případů stále ubývá. Projevuje se především poruchou v oblasti motoriky (pohybů). Lékaři rozlišují dvě podoby katatonní schizofrenie – produktivní a stuporózní. První forma se vyznačuje především dezorganizovanou fyzickou aktivitou či opakováním určitých pohybů.
Stuporózní forma je naopak spojena s částečným nebo úplným zastavením pohybu. Příčinou jsou halucinované hlasy, které člověku zakazují se pohybovat.
Pacienti mohou setrvávat dlouhou dobu v nepřirozených polohách, vydrží například nesmírně dlouho se zvednutýma rukama nebo leží polovzpřímení v posteli, aniž by se podpírali.
Problém však je jejich nevyzpytatelnost – náhle může docházet k prudkým epizodám akutního neklidu.
Simplexní schizofrenie
Tento typ schizofrenie není příliš častý, zato je prognosticky závažný. Simplexní schizofrenie se projevuje především u mladších lidí, charakteristické jsou změny v jejich chování.
Pacient se čím dál více uzavírá do sebe, ztrácí motivaci a zájem o svět. Mezi další symptomy patří také oploštění emocí, neschopnost prožívat jakoukoliv radost a ztráta hygienických návyků.
Bludy a halucinace se naopak běžně nevyskytují.
Reziduální schizofrenie
Jedná se o typ schizofrenie s chronickým průběhem, který je doprovázen různými atakami a narůstajícími negativními příznaky.
Mezi ně patří například emoční otupělost a pasivita, oslabení vůle, zpomalené psychomotorické tempo nebo sociální stažení.
Léčba reziduální schizofrenie bohužel není příliš úspěšná, u pacientů často dojde k ústupu kognitivních schopností (paměť, abstraktní myšlení, soustředění…) a nikdy se již nevrátí na svou původní kognitivní úroveň.
Nediferencovaná schizofrenie
Jak napovídá samotný název, nediferencovanou schizofrenii nelze jednoznačně zařadit k žádnému z předchozích typů a splňuje spíše všeobecná kritéria pro schizofrenii. Tato podoba je typická tím, že se u pacientů vyskytuje směs příznaků všech výše zmíněných forem.
Postschizofrenní deprese
Postschizofrenní deprese je často řazena pod schizofrenii, ale není stejná jako ostatní typy. Jedná se o depresivní syndrom, který se objeví až po odeznění schizofrenní epizody.
Poruchy emocí a nálady následují ve chvíli, když je psychotická ataka na ústupu, halucinace a bludy mizí a začne se projevovat klasická deprese. Někdy je těžké odlišit postschizofrenní depresi od reziduální schizofrenie.
Tento problém se však vyřeší společně s nasazením antidepresiv, postschizofrenní deprese se totiž zlepší, zatímco reziduální schizofrenie nikoliv.
Jak diagnostikovat schizofrenii
Pro diagnostiku schizofrenie (ale i dalších psychických poruch) se běžně používají různé psychologické testy.
Mezi ty nejvyhledávanější patří BITEPT, což je velký orientační test psychických poruch.
Jedná se o veřejně dostupný online test, který se soustředí na příznaky nejčastějších duševních poruch, jako je právě schizofrenie nebo třeba deprese či bipolární porucha.
Další možností je test duševního zdraví MENFIT, který hodnotí nejčastější psychické poruchy, ale také osobnostní předpoklady a stresovou zátěž. Na internetu také najdete různé další testy, například OSPAT (Test pro typy a poruchy osobnosti) nebo test emoční inteligence. Lékaři využívají také test kresby lidské postavy.
Léčba schizofrenie
Hlavní způsob léčby schizofrenie představují léky s názvem psychofarmaka, které zpravidla patří do skupiny antipsychotik (neuroleptik). Tyto léky primárně potlačují činnost dopaminových receptorů. Snaží se tlumit halucinace a bludy, zklidňují či oživují motoriku a působí proti depresím či úzkosti.
Ve chvíli, kdy pacient na farmaka nereaguje, je možné nasadit například clozapin (Leponex) nebo elektrokonvulzivní terapii. Důležitá je i psychologická a sociální intervence, protože u schizofreniků je narušeno také fungování ve společnosti.
Problémy spojené se schizofrenií
- Souběžná onemocnění – deprese, úzkostná porucha
- Chronické problémy s chováním a emocemi
- Zneužívání návykových látek
- Dlouhodobá nezaměstnanost
- Chudoba, bezdomovectví
- Kratší očekávaná délka života (o 12-15 let)
- Vyšší četnost výskytu sebevražd
Nemocný se v průběhu léčby snaží zvýšit svou odolnost vůči stresu, naučit se efektivně komunikovat s okolím a zvládat běžné požadavky. Mohou ovšem nastat i závažné případy, kdy pacient ohrožuje sebe nebo své okolí, a takového člověka je pak nutné hospitalizovat.
Schizofrenie u dětí
Schizofrenie u dětí mladších než 14 let se objevuje velmi zřídka, to ovšem neznamená, že touto psychotickou poruchou trpět nemohou. Často je však těžké ji rozpoznat, protože může mít jiný průběh než u dospělých. Na rozdíl od nich totiž děti většinou nezažívají bludy a halucinace. Typické je ovšem zmatené myšlení, prožívání a chování.
Nejčastějším typem onemocnění u dospívajících je hebefrenní schizofrenie, kdy se nemocný chová jako „puberťák“, je vzdorovitý, náladový a kritický. Mezi další znaky schizofrenie u dětí patří:
- Zmatenost
- Izolovanost
- Emoce nepřiměřené situaci
- Nesrozumitelné chování
- Neschopnost udržet konkrétní myšlenku
- Neschopnost odlišit fantazii od reality
Dospívající se navíc může snažit před dospělými svůj problém skrývat. V každém případě je nutná odborná pomoc, nejprve je vhodné provést důkladné neurologické vyšetření a další psychologické testy, poté případně svěřit dítě do psychiatrické péče.
Obecně samozřejmě platí, že čím dříve se začne pacient léčit, tím má větší šanci na úspěšné vyléčení nebo zmírnění projevů onemocnění.
Zatímco lidé, u kterých se schizofrenie projevila až v dospělosti, mají poměrně velkou šanci se zcela uzdravit nebo alespoň vést relativně normální život, schizofrenie u dětí je problematická, léčba bývá náročná a mnoho z nich proto často končí v ústavech.
Zobrazení schizofrenie
Pokud se chcete o schizofrenii dozvědět více, vyplatí se sáhnout po lékařských příručkách, které detailně popisují jednotlivé druhy a příznaky. Kromě toho je však dobré srovnat tyto informace se skutečnými životními příběhy lidí, kteří se s touto duševní chorobou potýkají.
Schizofrenie se stala poměrně vděčným námětem nejen pro odborné publikace, ale také pro různé celovečerní filmy, seriály i knihy. Známý je například film o schizofrenii s názvem Čistá duše, který je založený na skutečném příběhu držitele Nobelovy ceny Johna Forbese Nashe. Mezi další zajímavé počiny patří také filmy Donnie Darko, Prokletý ostrov nebo třeba film Vidiny.
Bolesti břicha
Bolest může být společným projevem mnoha různých onemocnění. Může se vyskytovat samostatně, nebo s jinými příznaky, mezi které patří zvracení, průjem, plynatost, pocit plnosti a jiné. Nemusí však nutně souviset jenom s postižením trávicího systému.
Bolest břicha může být lokalizovaná na konkrétní místo, což může být jasným vodítkem pro diagnostiku postižené části trávicího systému, nebo může být celková, kde je potřeba dále pátrat. Bolest břicha bývá například popisována jako píchavá, křečovitá, svíravá, tlaková – „na prasknutí“.
Důležité je vypozorovat i vztah bolesti k určitému typu jídla.
Mírné bolesti břicha se mohou vyskytovat nepravidelně, např. po těžkém jídle, nebo po dietní chybě a nehrozí při nich přímé poškození zdraví. Opakované, pravidelné bolesti mohou spíše poukazovat na vážnější onemocnění.
V každém případě je však dobré na bolesti břicha vždy lékaře upozornit.
Náhle vzniklá, výrazná bolest břicha, která je pro Vás charakterem nová a neznáte její příčinu, je důvodem k okamžité konzultaci lékaře a může být vážným rizikem pro Vaše zdraví.
Bolesti břicha se mohou vyskytovat i bez zjevné příčiny. Můžou být způsobené psychogenně – stresem, nepravidelnou stravou a nevhodným životním stylem. V těchto případech se při vyšetřeních většinou na nic nepřijde nebo jsou výsledky nejednoznačné.
Zcela do jiné oblasti patří bolesti břicha při menstruaci a ve spojitosti s těhotenstvím. V takových případech konzultujte podle potřeby Vašeho gynekologa.
Bolesti vycházející z postižení žaludku a horní části trávicího systému:
Pálení žáhy, někdy spojené s bolestí břicha a říhání mohou být způsobeny reflexním onemocněním jícnu, kdy se natrávená potrava vrací ze žaludku zpět do jícnu nebo výjimečně až do ústní dutiny. Vyskytuje se většinou po jídle nebo po změně polohy (ulehnutí). Tlaková bolest, pocit plnosti, nechutenství, říhání, pocity na zvracení mohou poukazovat na zánět žaludeční sliznice.
Bolest spojená s jídlem může vést k podezření z žaludečního nebo duodenálního vředu. V případě žaludečního vředu bývá přítomné nechutenství, říhání, při dlouhodobých potížích úbytek hmotnosti. Bolest se projevuje po najezení nebo těsně po jídle.
Při bolestech „na lačno“ (2 a více hodin po jídle nebo v noci) je pravděpodobný duodenální vřed. V těchto případech se bolesti naopak zmírní po jídle. Vředy mohou při zanedbání péče vyústit až v perforaci trávicího systému se vznikem život ohrožujícího zánětu pobřišnice.
Vředy jsou výsledkem nerovnováhy protektivních a „agresivních“ faktorů, téměř vždy je však přítomna i infekce sliznice bakterií Helicobacter pylori. Léčba pak spočívá i v nasazení antibiotické terapie.
Často se vyskytují i při užívání některých běžných léků proti bolesti nebo na revmatická onemocnění kloubů.
Bolesti spojené s postižením dolní částí trávicího systému:
Bolesti břicha spojené s průjmem po požití zkažených potravin jsou příznakem akutní gastroenteritidy. Bývají spojené i s teplotou, zvracením, dehydratací. Příčina bývá většinou virová infekce, která se přenáší kromě přímé konzumace kontaminovaného jídla i vzduchem, nebo kontaktem.
Nadýmání, průjem a křečovité bolesti po požití mléčných výrobků svědčí pro poruchu trávení laktózy, tj. bílkoviny obsažené v mléce. Z dalších příznaků se může objevit i nevolnost a zvracení, ztráta chuti k jídlu, říhání, únava a jiné.
V závislosti na závažnosti nesnášenlivosti laktózy se doporučuje omezení nebo úplné vyloučení mléka a mléčných výrobků. Postižení mají obvykle radikálně změnit své stravování, protože se mléčný cukr způsobující bolesti žaludku přidává do mnoha hotových výrobků a uzenin.
Podobně porucha trávení jiných látek se může kromě jiného projevit i bolestí břicha, častěji však průjmy a následným hubnutím. Potíže pak bývají vázány na konkrétní jídla.
V pravém podžebří se může projevovat postižení žlučníku. Po jídle (většinou mastném, těžším) se může objevovat břišní dyskomfort vystupňovaný až do křečovité bolesti, která může souviset s výskytem žlučníkových kamenů. Tyto kameny se nemusí vždy při vyšetření najít, podle typických příznaků však odborník může tuto diagnózu sestavit. Následně je nutná úprava jídelníčku a stravovacích návyků.
Méně časté bolesti způsobené vážnějším postižením trávicího systému:
I jiná, méně běžná, onemocnění se mohou projevovat bolestmi břicha.
Může jít například o zánět nebo podráždění slinivky (pankreatitida), postižení tenkého a tlustého střeva nespecifickými záněty, nádory, vrozené anomálie trávicího traktu, komplikace pooperačních stavů apod.
Silné a náhlé břišní křeče, zvracení žluče a stolice, zácpa a nadýmání břicha naznačují neprůchodnost střev. Intenzivní a náhle vznikající bolesti břicha jsou také příznakem zánětu slepého střeva (apendixu), nebo žlučníku.
Prknovité stažení břišní stěny, citlivost na jakýkoliv dotek může být příznakem zánětu pobřišnice. Tyto akutní stavy můžou být až život ohrožující a je nutná okamžitá hospitalizace. Platí tedy, že nově vzniklá, pro Vás netypická bolest břicha, u které si nejste jistí příčinou, by měla být vyšetřena lékařem.
Bolesti břicha bez zjevné vyvolávající příčiny:
Ne vždy musí být organické onemocnění příčinou břišních bolestí. Stres, deprese, nervozita, úzkost či strach se mohou projevovat sevřením, často v oblasti žaludku nebo i v oblasti celého břicha.
Psychogenně může být způsobené i jiné příznaky např. zvracení (před očekávaným výrazným stresem), vždy je však nutné vyloučit ostatní příčiny.
Tyto bolesti bývají mírné a vázané na stresové podněty či období.
Bolesti břicha: diagnóza
Vzhledem k tomu, že bolesti břicha mohou být příznakem velkého množství onemocnění, bude se vás lékař ptát na vaši zdravotní historii a průvodní jevy. Přitom se mimo jiné zjišťuje, jak často se vyskytují bolesti břicha, kdy se poprvé objevily, kde je lze lokalizovat, zda se vyskytují v souvislosti s (konkrétním) jídlem a zda jste ztratili na váze.
Musí se analyzovat také vaše životní zvyklosti a obyčeje, aby se zjistilo, zda příčinou bolesti žaludku nemůže být závislost na nikotinu, časté požívání alkoholu, překyselení, léky, nedostatek pohybu nebo psychická zátěž.
Základní vyšetření v ordinaci spočívá ve vyšetření pohmatem a různými manévry, poslechem fonendoskopem a v některých případech je nutné vyšetření prstem přes konečník. Běžný je také odběr krve.
Mezi běžná přístrojová vyšetření patří ultrazvuk, který je rychlý, pohodlný a bezbolestný. Dále se provádí zobrazovací vyšetření (RTG, CT) nebo vyšetření endoskopická – kamerou zavedenou do trávicího traktu (gastroskopie, koloskopie). U těchto vyšetření je také nutná příprava, o které Vás vždy poučí lékař.
Bolesti břicha: léčba
Pokud se nejedná o žádná vážná onemocnění, může pomoci řada domácích prostředků proti bolestem břicha, stejně tak jako správná životospráva.
Jsou-li příčinou psychologické problémy, měli byste co nejdříve změnit svůj životní styl, a to nejen proto, že stres a zátěž mohou být rizikové faktory pro vznik žaludečních vředů. Vyhněte se stresu jak při práci, tak v soukromí a dopřejte si dostatek odpočinku a relaxace.
Pokud znáte vyvolávající faktory nebo jídlo, které u Vás způsobuje bolesti břicha, nadýmání nebo jiné potíže, důsledně se mu vyhýbejte. Věnujte dostatek času sestavování Vašeho jídelníčku a výběru jídla.
Vyvarujte se především tučných, smažených nebo uzených jídel, vyhněte se nadměrné konzumaci masa a živočišných tuků. Konzumujte dostatek zeleniny a ovoce. Hlídejte dostatečný příjem vlákniny a tekutin. Jídlo nepřesolujte a koření používejte uvážlivě.
Jídlo konzumujte pravidelně, spíše vícekrát denně po menším množství. Mezi nejvydatnější jídla by měla patřit snídaně a oběd, večeře by naopak měla být lehčí. Pokuste se najít si na jednotlivá jídla potřebné množství času a neřešit během konzumace jiné záležitosti. Vyhněte se sladkostem a nepřejídejte se. Na správné trávení má nezanedbatelný vliv i dostatek pohybu.
Při bolestech břicha nebo břišním dyskomfortu je možné použít různá volně dostupná léčiva. Je potřeba si však uvědomit, že na prvním místě je správná životospráva. Léky Vám nebudou ku prospěchu, pokud budete trávicí systém opakovaně zatěžovat nevhodnou stravou nebo přejídáním.
Můžete zkusit různé bylinné čaje: koriandr, heřmánek, listy bazalky, fenykl, zázvor, anýz a meduňka uklidňují žaludek, trávicí trakt a mohou být zpracovány dle libosti na čajové kreace nebo je lze koupit jako hotové čajové směsi.
Proti nadýmání můžete použít např. Espumisan easy nebo Carbo Medicinalis Galmed. Jsou vhodné spíše na krátkodobé užívání, při dlouhodobých potížích je nutné vyhledat lékaře.
Při poruše funkce střevní mikroflóry (může nastat např. po užívání antibiotik) můžete vyzkoušet probiotika (léky upravující prostředí ve střevě), např. Linex Forte.
O dalších možnostech léčby se podle Vašich potíží konkrétně informujte u lékaře nebo ve Vaší lékárně.
Nebezpečné potraty
Každých 23 minut zemře jedna dívka či žena proto, že podstoupila nebezpečný potrat. Jde o jednu z hlavních příčin úmrtí těhotných žen.
Každoročně se podle odhadů provede po celém světě zhruba 25 milionů nebezpečných potratů – z toho 97 % v rozvojových zemích – což vede k nejméně 22 800 úmrtí a milionům vážných komplikací.
Potraty ukazují sociální nespravedlnost a nerovnost v plném světle. Chudé ženy, ženy tmavší barvy kůže a ženy žijící v odlehlých oblastech jsou častěji odříznuté od bezpečných způsobů ukončení těhotenství. Ženy a dívky v oblastech trpících válkou, krizí a konflikty mnohdy čelí dalším překážkám v přístupu k potratům.
V našich projektech hledáme způsoby, jak tomuto nebezpečí předcházet.
Fakta o nebezpečných potratech
- 1 ze 4 těhotenství na celém světě končí vyvolaným potratem
- 7 milionů žen každý rok skončí v nemocnici kvůli komplikacím spojeným s nebezpečným potratem
- každých 23 minut zemře žena nebo dívka v souvislosti s nebezpečným potratem
Interrupce se považuje za bezpečnou, pokud se provádí metodou doporučenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je přiměřená délce těhotenství a pokud je osoba, která potrat poskytuje nebo s ním pomáhá, proškolená. Ostatní umělá přerušení těhotenství jsou považována za nebezpečná.
Rozlišujeme dvě hlavní kategorie nebezpečných potratů: „méně bezpečné“ a „nejméně bezpečné“. Méně bezpečné potraty zahrnují buď zastaralou metodu, nebo nedostatečný přístup ke správným informacím. U nejméně bezpečných potratů dochází k obojímu.
Vkládání předmětů do dělohy, požití škodlivých látek a použití vnější síly jsou všechno nebezpečné způsoby přerušení těhotenství.
Co znamená bezpečný potrat?
Bezpečný potrat lze zajistit buď léky nebo ambulantním zákrokem.
Léky vyvolaný potrat využívající tablety, které způsobí přerušení těhotenství, zahrnuje dva léky: mifepriston a misoprostol.
Mifepriston blokuje progesteron, jeden z hlavních hormonů produkovaných v těhotenství, zatímco misoprostol způsobuje kontrakci dělohy a ukončuje těhotenství podobným způsobem jako samovolný potrat. Pokud mifepriston není k dispozici, lze k vyvolání potratu použít také samotný misoprostol.
Misoprostol je široce dostupný po celém světě, protože se také používá k léčbě dalších komplikací těhotenství, včetně spontánního potratu a poporodního krvácení.
Léky vyvolaná interrupce je účinná z více než 95 % a je extrémně bezpečná. Pravděpodobnost komplikací je nižší než 1 %.
Ruční vakuová aspirace (Manual vacuum aspiration = MVA) je jednoduchý ambulantní postup, který zahrnuje zavedení úzké plastové trubice do dělohy a bezpečné odstranění jejího obsahu pomocí sání. Tuto metodu lze také použít k léčbě komplikací souvisejících s potraty, jako je například neúplný potrat.
Jaké jsou zdravotní důsledky nebezpečného potratu?
Pokud ženy a dívky nemají přístup k bezpečným potratům, uchylují se k nebezpečným metodám ukončení těhotenství, a to bez ohledu na zdravotní či legální problémy, které jim můžou způsobit.
Mezi hlavní komplikace ohrožující život patří silné a nekontrolované krvácení, infekce a sepse (život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená dysregulovanou odpovědí organismu na přítomnost infekce), perforace dělohy a poranění pohlavních orgánů nebo jiných vnitřních orgánů. Ženám po nebezpečném potratu také hrozí dlouhodobé zdravotní následky, jako je neplodnost, chronická bolest a emoční a psychické trauma.
Ženy, které shánějí potratové léky na černém trhu, mohou také trpět komplikacemi kvůli špatné kvalitě těchto medikamentů, nesprávnému dávkování nebo nedostatečným informacím.
Jak se léčí důsledky nebezpečných potratů?
Velká část úmrtí spojených s nebezpečnými potraty je způsobena odkládanou léčbou. V tomto prodlení hraje mnohdy velkou roli stigma související s potraty: ženy s komplikacemi se bojí vyhledat péči, protože se obávají, že je nahlásí úřadům, že s nimi budou zdravotníci zacházet špatně nebo že je uvidí někdo, koho znají.
Ženy, které podstoupily nebezpečné potraty, potřebují krevní transfuze kvůli těžké ztrátě krve, antibiotika k léčbě infekce a sepse, velkou reparativní operaci vnitřních orgánů nebo dokonce hysterektomii (odstranění dělohy).
Jaké jsou překážky v přístupu k bezpečným potratům?
Potrat je stále v mnoha zemích kriminalizován, ačkoli téměř všechny země mají stanovené výjimky pro záchranu života ženy. Právní rámce týkající se potratů jsou složité a pro pacienty a poskytovatele lékařské péče může být obtížné se v nich zorientovat.
Zákonná omezení jsou znepokojující zejména proto, že existují jasné důkazy, že nesnižují počet potratů, ale naopak zvyšují pravděpodobnost nebezpečných potratů.
Vzhledem k stále většímu množství důkazů mnoho zemí v posledních letech revidovalo své zákony tak, aby byl potrat možný ve více případech. Díky tomu se úmrtnost těhotných žen snížila.
Například poté, co vláda Jihoafrické republiky přijala v roce 1996 zákon umožňující ukončit těhotenství, počet úmrtí v důsledku nebezpečných potratů klesl o 91 %.
Kromě zákonných překážek zažívá mnoho žen stud, sociální stigma a negativní postoje k okolnostem, které vedly k jejich nechtěnému těhotenství nebo k samotnému potratu – což může vytvářet překážky v přístupu k péči.
Mezi běžné překážky patří verbální týrání nebo společenské odmítnutí ze strany rodiny a přátel, zkreslování nebo nedostatek informací o zákonech týkajících se potratů a odmítnutí, stigma a neznalost ve zdravotnictví.
Co dělají Lékaři bez hranic
Lékaři bez hranic považují přístup k bezpečnému ukončení těhotenství za kritickou a život zachraňující součást komplexní péče o reprodukční zdraví, která snižuje úmrtnost a utrpení žen v nechtěném těhotenství. Vycházíme ze zkušeností z našich projektů, kde každý den vidíme utrpení a smrt způsobenou neúmyslným těhotenstvím a nebezpečnými potraty.
V roce 2016 jsme založili „Pracovní skupinu pro bezpečné potraty“, která nám pomohla určit naše vnitřní bariéry a přijít se strategiemi pro lepší dostupnost bezpečných potratů pro naše pacientky. Od té doby jsme vyvinuli nový balíček komplexních programů, jejichž cílem je zpřístupnit bezpečné potraty, péči po potratu a antikoncepci.
Od roku 2018 poskytujeme bezpečné potraty v 90 projektech ve více než 25 zemích. Rovněž veřejně vystupujeme proti škodlivým vládním nařízením a poskytujeme informace a školení o bezpečných potratech dalším humanitárním aktérům. V neposlední řadě provádíme výzkum zkoumající závažnost komplikací v důsledku nebezpečných potratů a jejich léčbu v prostředí zasaženém konflikty.