Pomoc! Moje dítě zapáchá

Asi každý z nás občas doslova pocítil svůj nebo cizí nepříjemný zápach z úst. Pokud se nám to stává příležitostně, bývá většinou na vině určitý druh jídla či pití, případně nikotin. V případě trvalých potíží se jedná o halitózu. Co s ní?

Nepěkný dech po ránu trápí asi většinu lidí. Důvodem je především malá produkce slin během spánku. Ty totiž zabraňují přemnožení bakterií. Stabilní prostředí v ústní dutině v době, kdy spíme a dýcháme zpravidla nosem, je navíc ideální pro jejich množení.

Za vše mohou bakterie

Zápach z úst je způsoben neodstraněným zubním plakem a přemnoženými bakteriemi. Ty jsou buď aerobní, nebo anaerobní, tedy takové, které k životu nepotřebují kyslík. Vyskytují se například v parodontálních chobotech. Některé osoby mají k rychlému tvoření plaku dědičné dispozice, neznamená to však, že by se museli s problémem smířit.  

Halitóza není nemoc

Zápach z úst sám o sobě není nemoc, je jen projevem jiných faktorů. Nejčastějším z nich je kouření, a pravidelná konzumace aromatických potravin. Cítit z úst je též po požití většího množství alkoholu.

Ten totiž snižuje produkci tvorby slin, což v důsledku znamená více plaku. Příčinou zápachu z úst může být i obyčejný hlad, například při přísných dietách a půstech.

Už po jednom dnu je v dechu cítit aceton (ketolátka) vznikající při pálení tuků.

Dalším důvodem může být hluboký zubní kaz nebo paradentóza.

Přirozené prostředí v ústní dutině mění také bouřlivější hormonální změny (těhotenství, přechod, …) nebo mnohé léky, které snižují produkci slin (typicky psychofarmaka, léky na hypertenzi nebo diabetes).

Halitóza může upozorňovat i na nemoc trávicího ústrojí, například reflux jícnu. Při něm proniká část obsahu žaludku s natrávenou potravou a žaludečníni šťávami zpět do jícnu.

Tipy na správné čištění

Pomoc! Moje dítě zapácháZákladním předpokladem pro to, abyste se zápachu z úst zbavili, je dostatečná orální hygiena. Ta spočívá samozřejmě v čištění zubů minimálně ráno a večer. Když si dáte nějaké aromatické jídlo, vyčistěte si zuby hned po něm stejně jako po každé cigaretě. Zubní kartáček měňte každé 2–3 měsíce. Nutné je pravidelné používání mezizubního kartáčku a dentální nitě. Čistěte speciálními zubními pastami, například gelovou pastou Gum HaliControl. Ta díky chladivému efektu okamžitě navodí svěží dech. Navíc zachytává a neutralizuje tzv. VSC (volatile sulfur compounds, česky těkavé složky síry), které vydávají typický nepříjemný zápach. Gel obsahuje též cetylpyridinium chlorid a esenciální oleje pro dlouhodobou ochranu proti zápachu. Isomalt v kombinaci s obsahem fluoridů působí preventivně proti zubnímu kazu a efektivně remineralizuje sklovinu. Čištění mechanickým nebo elektrickým zubním kartáčkem pak doplňte o výplach ústní vodou jako je třeba Ultradex, která unikátní technologiií iQ+ ActiveOxi ještě více eliminuje přítomnost bakterií produkujících VSC.

I jazyk se musí čistit

Právě na povrchu jazyka nejčastěji bývají bakterie produkující VSC. Na jeho vyčištění existují speciální škrabky, třeba značky TePe. Škrabky jsou plastové a jejich tvar zaručuje naprosto bezpečné používání.  Je možné je zkombinovat s gelem na očistu jazyka, například Miradent.

Moderním doplňkem pro dokonalou orální hygienu je pak ústní sprcha. Ta díky paprsku vody proudícího pod tlakem odstraňuje ze zubů zbytky jídla a téměř všechen plak. Mezi její širokou výbavu patří i speciální tryska na snadnou očistu jazyka. 

Pomoc z lékárničky

Existují i tablety proti špatnému dechu. Ty fungují buď na principu rostlinných enzymů neutralizujících zápach, mezi takové patří pastilky Gum HaliControl, nebo sází na probiotika  která udržují tvorbu plaku v rozumných mezích.

Žvýkačky a ovocePomoc! Moje dítě zapáchá

Při nepříjemném pocitu v ústech během dne je rychlou a snadnou první pomocí žvýkačka – nejen, že osvěží dech, ale také pomůže k vyšší produkci slin.

Jestliže nevěříte kvalitě složení běžně prodávaných žvýkaček, používejte zcela přírodní žvýkačky (vyrábějí se například z pryskyřice) nebo speciální žvýkačky Buccotherm s obsahem minerální vody a xylitolem. Pomůže i doplnění jídelníčku – například chroupání syrové mrkve pomáhá k mechanickému odstraňování plaku.

Při pravidelných a dlouhotrvajících obtížích i při dodržování výše uvedených rad je nutná návštěva lékaře, který provede testy na případná možná onemocnění.

Pomoc! Moje dítě zapáchá

Puberta zdá se ještě v nedohlednu. Děvčeti nebo chlapci je čerstvých osm let a z jejich pokojíčku i oblečení se line nevábná vůně. Z mokrých kruhů v podpaží si nic nedělají. Zatím. Jenže co když si toho všimnou spolužáci? A každý ví, jak dokážou být děti kruté.

„Vždy poznám, kdy naši dceru navštívila jedna její spolužačka. Zápach potu se drží v naší úzké chodbě ještě hodnou chvíli,“ přiznává Markéta z Prahy, která si nepřeje, abychom z důvodu diskrétnosti uvedli její příjmení. „Dcera to nijak nekomentuje, ale mě napadá, zda to děvče nemá nějaký zdravotní problém. Teprve nedávno jí bylo osm let.“

Pocení je proces našemu tělu vlastní, který funguje již od narození. Za produkci potu jsou zodpovědné dva typy potních žláz: ekrinní a apokrinní. 

„Ekrinní žlázy jsou umístěné pod kůží téměř celého povrchu těla a produkují pot obsahující především minerály a ionty. Díky těmto žlázám se z našeho organismu odpařuje tekutina, a dochází tak k jeho ochlazování. Apokrinní žlázy se nacházejí pouze v ochlupených částech našeho těla, tedy v podpažích a v pubických oblastech.

Produkují vazkou tekutinu s vyšším obsahem mastných kyselin a steroidů a produkce se zvyšuje zejména při stresu nebo v souvislosti s emocionálními výkyvy.

Oproti ekrinním žlázám, které jsou aktivní od narození, apokrinní žlázy jsou plně aktivované až s příchodem puberty,“ vysvětluje kožní lékařka z Kliniky preventivní dermatologie Barbora Grillová.

Kdy taková puberta začíná a není osmý rok života trochu brzy? Dospívání je individuální a dlouhý proces. Jeho předzvěstí může být právě zvýšené pocení dětí. U dívek může nastat již kolem osmého roku věku a u chlapců zhruba o rok později.

Vyprodukovaný pot obou žláz nemá sám o sobě žádnou vůni. „Za onen pověstný ‚zápach‘ může až následné zpracování potu kožními bakteriemi.

Tím, že má pot z apokrinních žláz jiné složení, vzniká jeho rozkladem odér, který je výraznější a může tak naznačovat přicházející hormonální změny značící nástup puberty,“ vysvětluje lékařka a uklidňuje, že tedy nejde o žádnou patologii. Naopak je to přirozený proces – u některých dětí začíná dříve, u jiných později.

Jak ale rozpoznat, zda je zápach z potu „běžný, normální“ a není známkou nějakého onemocnění?

„Každý z nás má na kůži lehce odlišné složení bakterií – tzv. kožní mikrobiom, proto se naše tělesná vůně liší. Pot by ale nikdy neměl být cítit po acetonu, to by mohlo naznačovat cukrovku I. typu. V takovém případě je třeba se ihned obrátit na svého dětského lékaře.

Také barva potu by měla být čirá, ale na bílém prádle po něm mohou zůstávat nažloutlé či světle šedé fleky, což je však normální. Pokud ale zpozorujete na oblečení svých dětí jinou barvu (např. jasně modrou, zelenou, červenou), zkontaktujte svého pediatra.

Může jít jen o dočasnou poruchu potních žláz nebo o vrozenou dispozici, proto je dobré nechat děti vyšetřit,“ doporučuje Barbora Grillová.

Hygiena a správná strava

Také pro malé děti existuje řešení, jak se zápachu zbavit, nebo ještě lépe, jak mu předcházet. Základem je hygiena.

„Pokud jste tak zatím neučinili, je dobré začít s pravidelnou každodenní sprchou či koupelí. Když děti sportují, měly by se osprchovat vždy po skončení fyzické aktivity, pokud tuto možnost mají.

Samozřejmostí je častá výměna oblečení včetně spodního prádla a ponožek,“ říká dermatoložka.

Stejně jako barvu moči nebo stolice, také složení potní tekutiny ovlivňuje mimo jiné i naše strava – vliv má především nadbytek tučných jídel, což vede ke zvýšené koncentraci tuků v potu a k intenzivnějšímu zápachu. „Podporujte své děti ve zdravé a pestré stravě s vyváženým obsahem tuků a také v dostatečném pitném režimu,“ apeluje lékařka.

Prevence zápachu

  • Základ je důkladná hygiena.
  • Po pečlivém vysušení je nejlepší vklouznout do čistého oblečení.
  • Vhodné je oblečení z prodyšných materiálů, jako je bavlna, aby mohl být pot lépe směrován ven.
  • Prospěšné je omývání šalvějovými nálevy.
  • Doporučuje se pestrá strava s vyváženým obsahem tuků.
  • Vliv má také dodržování pitného režimu. 
  • Podle Barbory Grillové není na místě bát se používání deodorantů či antiperspirantů již v tomto věku. Je však potřeba být pečliví při výběru:
  • „Protože dětská pokožka bývá citlivější, vyzkoušejte spíše hypoalergenní varianty z lékárenské dermokosmetiky, které neobsahují parfémy a dráždivé přísady,“ doporučuje lékařka.
  • Pokud máte obavy nebo byste se rádi poradili s odborníkem, kontaktujte svého pediatra nebo dermatologa.

Na co dávat pozor při výběru deodorantu pro děti

Výběr deodorantů na trhu je obrovský. Ale ne všechny jsou vhodné pro děti. U deodorantů pro děti je třeba vzít v úvahu následující parametry:

  • nulový deodorant, tzn. 0 % hliníku
  • bez aroma, nebo jen malé množství
  • hypoalergenní varianta

Odborná spolupráce:

Pomoc! Moje dítě zapáchá

MUDr. Barbora Grillová

Dermatoložka Kliniky preventivní dermatologie v Praze. Zaměřuje se mj. na venerologii a prevenci kožních nádorových onemocnění. Věnuje se také imunoalergologii a celkové léčbě chronických infekcí.

Těžké období růstu zoubků

Období růstu zoubků se pro většinu rodičů stává obdobím bezesných nocí a dnů plných dětského pláče. Proto se vyplatí vědět již dopředu, jak celý process probíhá a jak se vypořádat s bolestivými symptomy provázejícími růst zoubků.

U většiny dětí zoubky rostou dle pravidla: věk dítěte v měsících mínus 6, to znamená, že v sedmém měsíci by se měly objevit pvní zoubky – jedničky atd. Někdy se ale první zoubek objeví již ve 4.měsíci nebo také až v roce.

Budete mít zájem:  Když vás v zimě bolí klouby…

Může se stát, že se na první zoubek čeká ještě déle. Zoubky se vyvíjejí v párech v pořadí: jedna, dva, tři, čtyči, pět. Rodiče mívají i obavy o to, zda jejich miminko vůbec má připravené zoubky v dásních a chtějí po lékařích rentgen.

Mějte ale na paměti, že mléčné zoubky jsou připraveny téměř vždy.Velmi vzácné jsou chybějící základy stálých (druhých) zubů.

Růst zoubků je několikaměsíční process. První příznaky se často už začínají objevovat mezi 2. a 4.měsícem života miminka. Nejčastěji se to projevuje zvýšeným slintáním, případně vodnatou rýmou. Děti jsou neklidné a mohou mít i menší chuť k jídlu. V této situaci byste měli vzít na pomoc léčivé gely na mazání dásniček s analgetickým a protizánětlivým účinkem.

Tento stav obvykle trvá jeden až dva týdny a poté opět na pár měsíců odezní. Jen velmi vzácně se objeví první zoubek bez povšimnutí.

První známkou je chrakteristické cinání lžičky o klubající se zoubek, nicménně tento jev je často doprovázen dalšími více či méně častými příznaky, mezi které patří: slintání, opuchlá nosní sliznice podobající se rýmě, červené tváře či řídká nepříjemně (až kysele) zapáchající stolice.

Stolice může snadno podráždit kůži na zadečku, někdy se mohou téměř okamžitě objevit opruzeniny. Děťátko může mít také úzkostné projevy, zvýšenou teplotu, nechuť zejména k teplému jídlu a potíže se spánkem. Prořezávání stoliček s sebou často přináší i nepříjemný zápach z úst.Pomoc! Moje dítě zapáchá

V tomto období se často objevuje i imunosuprese (snížená imunita), výrazem toho může být i zelenožlutý, hustší sekret z nosánku.V této situaci už byste se měli poradit s dětským lékařem. V případě období prořezávání zoubků neplatí žádná pravidla, což znemaná, že pokud dítě trpělo u prvních dvou zoubků, nemusí se to nutně opakovat.

U dalších zoubků mu může být lépe, hůře nebo stejně.Většina dětí si v tomto období hodně sahá do pusinky a rádo cucá tvrdé a chladné předměty, ideálně chladivá kousátka. Důvodem je bolest a svědění dásní. Dásně jsou teplejší než obvykle, oteklé a přecitlivělé na dotek.

Zmíněné příznaky se mohou objevovat v různé skladbě a různé intenzitě. Některé děti tímto bodobí proklouznou lehce jen se zvýšenou teplotou, u jiných je průběh těžší s horečkami až 42°C. V tomto případě neexistuje žádné pravidlo.

Takto vysoké teploty se zřídka vyskytují u růstu jedniček nebo dvojek, v případě čtyřek už to však není výjimkou. Co dělat v této situaci? Jak pomoci Vašemu dítěti, pokud je neklidné a nechce ani jíst? V první řadě ho k jídlu nenuťte.

Tato neochota pramení z bolesti, otoků a nadměrného prokrvení dásní, jedná se o sterilní (neinfekční) zánět. V tomto okamžiku je třeba zmírnit trápení Vašeho dítěte. Dásně byste měli mazat analgetickým a protizánětlivým léčivým gelem. Nenuťte jej do jídla, zéjmena teplých pokrmů.

Dítě rozhodně nebude chtít jíst teplé polévky, ale polévku pokojové teploty už uvítá s nadšením. Představte si, že máte zánět dásní a někdo Vás nutí jíst teplé jídlo –také budete rebel. Pokud dítě bude pár dní přijímat méně potravy, nic zlého se určitě nestane. Nezapomínejte ale dítěti dodávat dostatek tekutin.

Pokud je i po podání léčivého gelu dítě neklidné a necítí se dobře, je dobré podat i léčivé přípravky s analgetickým a antipyretickým účinkem,např.Paracetamol. Tyto léky je vhodné podávat zejména v noci pro lepší spánek. Při vysokých teplotách můžeme také použít chladící lázně. Při podráždění zadečku kvůli řídké stolici byste měli používat krémy proti opruzeninám.

Všechny tyto příznaky pomalu narůstají. Nejhorší jsou chvíle, kdy zoubky proříznou dásně, pak dítě cítí největší úzkost a může být i nejvyšší teplota, pak nastane náhle ticho, teplota a k chuť k jídlu se vrátí do normálu. To znamená, že se zoubky prořezaly přes dásně.

Materiál byl připraven ve spolupráci s polským pediatrem-neonatologeem Dr. Potockim.

Vyzkoušejte např. Calgel, orální gel.

Manuál pro rodiče prvňáčků: co dělat, když je dítě napřed nebo pozadu, případně nevychází s okolím?

První třída je obrovským zlomem v životě každého dítěte. V úterý do ní v ČR nastoupilo 107 tisíc dětí. Po letech hraní a tvoření ve školce na ně budou najednou kladeny úplně jiné nároky. Většina dětí si nakonec ve škole zvykne, někdy to ale může trochu zaskřípat. Co s tím, když je vaše dítě napřed, pozadu, nebo si s ním nikdo nechce hrát?

Pamatujete si ještě, s jakými pocity jste šli do první třídy? Byli jste nervózní, rozechvělí, nebo jste se prostě jen hrozně moc těšili a nemohli jste ani dospat? Málokteré období v lidském životě vzbuzuje tolik emocí jako přechod z mateřské školy na základní. Dlouho dopředu o tom s dětmi mluvíme, některé už o Vánocích dostanou aktovku, vyprávíme jim o svých zážitcích a nahlas přemýšlíme o tom, jak jim to v té škole vlastně půjde.

„Tak už ti to začne,“ vzdychají často babičky

Vytvářet v dětech očekávání samo o sobě není špatné, odborníci ale zdůrazňují, že by ta očekávání měla být „realisticky pozitivní“.

„V naší společnosti jsou pevně zakořeněná prohlášení typu ,tak už ti to začne´ nebo ,počkej ve škole, tam tě srovnají´.

Babičky, tetičky, starší sourozenci a někdy i rodiče tak děti bohužel stresují i dlouho dopředu,“ říká Sofia Hladíková, ředitelka a zároveň prvostupňová učitelka z malotřídní ZŠ Kocbeře. 

Jak zdůrazňuje i Petra Novotná, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí, děti cítí vážnost situace, ale neumějí si tak úplně představit, co přesně se na ně chystá.

Proto mohou v posledních dnech a týdnech před nástupem do školy zdánlivě projít jakousi regresí. „Začnou si víc hlídat svoje rodiče, najednou se od nich nechtějí hnout, mohou být plačtivější.

Potřebují v tu chvíli ujistit, že rodič tu pro ně je a bude, společně se budou učit a společně tu velkou změnu zvládnou,“ vysvětluje Novotná.

Ve většině případů naštěstí všechno klapne, dítě si oblíbí paní učitelku, najde si kamarády a během deseti měsíců první třídy se naučí číst, psát a počítat. Co ale dělat, když to trochu „zaskřípe“?

Pomoc, moje dítě nestíhá!

„Naše Nela byla vždycky hodná holka, nikdy s ní nebyly problémy, ve školce v pohodě. Jenže pak přišla do školy a brzy jsme začali od paní učitelky dostávat e-maily: Nela je pomalá, nestíhá,“ vypráví Štěpánka, matka dnes devítileté Nely. „Přitom Nela nedělá chyby, věci jí jen trvají déle než ostatním dětem.“

Podobnou zkušenost jako Štěpánka má nejspíš mnoho rodičů, kterým paní učitelky píšou do notýsků a e-mailů stejné poznámky. Pracovní tempo je přitom něco, co má každý dáno do vínku, podobně jako temperament.

Je rozdíl mezi čerstvě šestiletým chlapečkem, který si ještě potřebuje hodně hrát, a sedmiletou zasněnou vílou s odkladem, která může mít poruchu pozornosti; přitom projevy jsou podobné: dítě pracuje pomalu, a když mu ostatní „utečou“, odpojí se do svého světa.

 „Když mi paní učitelka napíše, že je moje dítě pomalé, jako rodič bych se měla zajímat o to, v jakých situacích se ta pomalost projevuje a jak můžu přispět ke zlepšení, co mám doma procvičovat,“ říká Petra Novotná z PPP v Ústí nad Orlicí.

Můžou to být přechody mezi činnostmi, oblékání, nebo třeba sezení u stolu a grafomotorika; každopádně se vyplatí spolupracovat a pokroky dítěte konzultovat.

„Osobně si ale myslím, že částečně je problém i v tom, že jsme na děti prostě příliš rychlí,“ dodává Novotná a souhlasí s ní i Sofia Hladíková z Kocbeře: „U nás si dáváme se čtením na čas, i když pro rychlíky máme práci navíc. Rodiče se nás ale často ptají, proč umějí naše děti teprve pět písmenek, když ve městě už umějí patnáct? Nechápu, kam spěchají.“

Mami, já se tam tak nudím!

Problém může nastat i v situaci, kdy je dítě oproti ostatním výrazně napřed. „Valerie si už ve školce četla a neustále chodila za učitelkami, aby se s nimi mohla bavit o vesmíru a červených krvinkách. Ve škole se ze začátku dost nudila, naštěstí paní učitelka jí brzy umožnila si číst vlastní knihy a často jí zadávala různé prezentace pro spolužáky,“ vypráví Lucie, matka osmileté dcery. 

Nadané děti to ve školách mnohdy nemají jednoduché; pokud je učitel dost „nezapřáhne“, často se nudí a zlobí, navíc si těžko hledají kamarády, pokud mají vyhraněné zájmy.

Petra Novotná radí: „Rodiče by se měli spojit s pedagogem svého dítěte a společně by měli vymyslet, jak žáčkovi fungování ve škole usnadnit. Dítě, které je napřed, může pomáhat ostatním, zpracovávat prezentace, dostávat různé kreativní úkoly, díky nimž se naučí i zabaví.

“ Pokud se učitel k žádným opatřením nemá a naopak v dítěti jen podkopává sebedůvěru, je namístě objednat se do poradny. Ta pak vydá doporučení, která jsou pro školu závazná. 

Pokud má nadané dítě problém zapadnout mezi spolužáky, Sofia Hladíková rodičům radí, aby se zaměřili na vhodně zvolené volnočasové aktivity: „Je skvělé, když si najdou nějaký druhý kolektiv, kde se chytí líp.

Může to být skaut, chovatelský kroužek nebo třeba skupina hráčů deskových her, podle toho, co je zajímá.“ S tím souhlasí i Lucie, která dceři nakonec našla turistický oddíl: „Vedoucí tam dokážou zapojit nejrůznější typy dětí.

Jsou hodně venku, hrají hry, jezdí na tábor a dcera je tam velmi spokojená.“

Proč si se mnou nikdo nechce hrát?

Většina dětí se do školy těší, mimo jiné proto, že si chtějí najít nové kamarády a kamarádky. Jenže co když se to nepovede? Jak říká Sofia Hladíková, v dnešní době jsou děti tolerantnější, než bývaly dříve.

Už se příliš nestává, že by se někomu posmívaly kvůli brýlím, nadváze, zvláštnímu jménu nebo cizímu přízvuku.

Budete mít zájem:  Zbývá jen pět dní na výměnu autolékarničky

Na počátku školní docházky také jen málokdy řeší sociální původ, v první nebo druhé třídě se ještě „nehraje“ na značku oblečení nebo mobilu.

„Někdy se stává, že do kolektivu nezapadnou děti sociálně vyloučené, jejichž rodiče například doma kouří nebo nedbají na čistotu. Když dítě zapáchá, jen málokdo si s ním chce sednout nebo hrát, a já jako učitel s tím moc nenadělám,“ popisuje Hladíková. Problém „zapadnout“ mezi ostatní někdy mívají i děti, které jsou buď výrazně nadané, nebo se jim naopak v učení nedaří.

„Když má někdo poruchu učení, může to kompenzovat sportovními výkony nebo komickým talentem. Malí vědci a intelektuálové to mají těžší,“ vysvětluje Sofia Hladíková. Základem je, aby si učitel chtěl případných neshod ve třídě všimnout a řešil je – pomocí práce ve skupinách, her, nebo komunitních kruhů, kde si mohou děti povídat o tom, že každý člověk je prostě unikát.

 

Paní učitelka mě nemá ráda

Pamatujete si na televizní seriál My všichni školou povinní a malého Jirku Olivu, který dováděl k šílenství soudružku učitelku Hajskou? Podobně vyhrocených vztahů snad už v dnešních školách mnoho nenajdeme, přesto se ale může stát, že některé z dětí si s paní učitelkou „nesedne“.

„Jsme profesionálové, ale nejsme stroje. To, že nám některé děti jsou sympatičtější než jiné, je prostě fakt,“ říká Sofia Hladíková, ředitelka a prvostupňová učitelka ze ZŠ Kocbeře.

Během 35 let výuky těch nejmenších školáčků si mnohokrát uvědomila, jak křehké dětské duše jsou: „V tomhle věku je paní učitelka pánbůh, a co řekne, to je pravda. To ale s sebou nese velkou zodpovědnost, protože jakmile paní učitelka dítě přesvědčí, že je hloupé, už jen stěží se toho pocitu někdy zbaví.

“ V ZŠ Kocbeře mají dobře nastavenou spolupráci v týmu, pomáhá jim se vypovídat kolegům, někdy se stane, že učitele upozorní i jeho asistent, že je na některé děti „ostřejší“ než na jiné.

Velkou oporou učitelům může být koučování nebo supervize, kdy si v bezpečném prostředí můžou kontrolovaně odžít svoje pocity, přijít jim na kloub a donést si do hodiny nápady na to, jak situaci lépe zvládat. Musejí být ovšem ochotní si problém přiznat, k čemuž právě může pomoci rozhovor s odborníkem.

„Učitelé mají svaté právo na to, aby jim některé dítě bylo příjemnější než jiné, ale jsou to profesionálové a měli by se ovládat.

Když situace přeroste už i do konfliktu s rodiči, může se stát, že jako poradna doporučíme přeřadit dítě do jiné třídy,“ říká Petra Novotná z PPP v Ústí nad Orlicí, která se supervizím učitelů věnuje.

Vaše dítě je nepozorné, zajděte s ním do poradny

„Když byla Adinka ve školce, hrála si sama, stranila se dětí. Jinak se ale zdála být v pohodě, pouze jsem si všímala, že ji nebaví grafomotorická cvičení. Společně s dalšími rodiči jsme spoluzaložili malou alternativní školu a já jsem se těšila, jak se tam dceři bude líbit.

Bohužel realita byla úplně odlišná,“ vypráví Ivana Matyášová. Adince se ve škole nelíbilo, nic ji nebavilo, zaostávala za spolužáky. Vyšetření ukázalo, že má poruchu soustředění – známé ADHD. Adinka dostala asistentku a s její pomocí se prokousala už třetím ročníkem.

Pomáhá i to, že Ivana Matyášová je psycholožka a ADHD se postupně stalo jejím hlavním profesním zaměřením. „Zjistila jsem, že například při domácí přípravě funguje střídání činností.

Také si řídíme budík a Adinka ví, kolik času má na daný úkol, že to nebude trvat věčně, a je pak ochotnější spolupracovat,“ popisuje Matyášová.

To, že se porucha soustředění zjistí až ve škole, není nijak zvláštní, přece jen tam jsou na děti náhle kladeny úplně jiné a větší nároky. Petra Novotná z PPP v Ústí nad Orlicí s úsměvem tvrdí, že nejpozději v listopadu většinou bývají zavaleni žádostmi o vyšetření prvňáčků. Ne každé nesoustředěné dítě ale musí mít hned diagnózu.

„Měli bychom myslet i na to, že děti se vydrží soustředit jeden a půl minuty na každý rok svého věku, tedy chceme-li po prvňákovi, aby se soustředil 45 minut na jeden druh činnosti, máme na něj velmi přemrštěné požadavky,“ vysvětluje.

Je tedy opět dobré sejít se s učitelem a vyptávat se: kdy se nesoustředěnost projevuje? Co jako rodina můžeme trénovat doma, aby to bylo ve škole lepší?

Pro všechny děti, které se hůř soustředí, je podle Novotné z Ústí nad Orlicí velmi prospěšné, když dostávají úkoly po menších částech. „Když vidí dlouhý sloupec příkladů, rychle ztrácejí odvahu a chuť se do něj pustit. Můžeme jim ho ale rozstříhat. Zvládl jsi tři příklady? Super, tady máš další tři, jde ti to skvěle!“, radí v poradně rodičům.

Tento článek vyšel 1. září v příloze Akademie Lidových novin. 

Zápach z úst krok za krokem

specialistka na chronický zápach z úst, která tímto problémem sama trpěla

„ Zhruba před 8 lety jsem zjistila, že mám problémy se zápachem z úst. Nejdříve jsem tomu nechtěla věřit, nešlo mi to do hlavy, vždyť zuby si pravidelně čistím, pravidelně chodím k zubaři, nekouřím … To musí být nějaký omyl, jenom nějaká nárazová situace. Později se však ukázalo, že to žádný omyl nebyl! “

Pokud jste našli tyto stránky, s velkou pravděpodobností vás trápí nepříjemný zápach z úst jako kdysi mě. Problém, o kterém se těžko hovoří, nerad se s ním člověk svěřuje. Možná jste to zjistili právě před chvílí, možná tomuto zjištění nemůžete věřit. Vězte, že vím, jak zmateně a bezradně se cítíte!

Na druhou stranu se na věc dívejte i pozitivně. Máte totiž i krapet štěstí, jelikož o tomto problému už víte, někdo vás na něj zřejmě upozornil anebo jste na něj třeba přišli díky nošení roušky, a tudíž můžete se zápachem z úst začít něco dělat. Je mnoho lidí, kteří mají špatný dech a nemají o tom dlouhou dobu ani ponětí! Mě nevyjímaje.

Na začátku jsem v problematice zápachu z úst absolutně tápala

Nevěděla jsem, jak zápach z úst odstranit, jak to řešit, na koho se obrátit. V žádném případě jsem ale svůj problém nebyla připravená řešit s doktory nebo ho jakkoliv zveřejňovat. A tak jsem zamířila na internet.

Strávila jsem nespočet hodin studováním článků a diskusí na téma zápach z úst a co pomůže. Nemohla jsem ale přijít na to, co dělám špatně.

Veškeré rady byly buď příliš teoretické nebo jsem je podceňovala nebo nefungovaly.

„Ksakru, já asi musím mít nějaké problémy se žaludkem, snad mi proboha nebudou cpát nějakou sondu do krku?! Jak to mám vůbec začít řešit, na koho se mám obrátit, nechce se mi s tím nikomu svěřovat. Je to strašně trapné!“

A tak jsem přistoupila k metodě „pokus/omyl“

Po dlouhých měsících však stále bez výraznější změny. Utratila jsem spoustu peněz za různé produkty, které nepomohly. Vyzkoušela jsem všemožné přípravky, ústní vody, spreje, bylinky, kloktadla a babské rady.

Jestli hledáte přípravek proti zápachu z úst, který odstraní zápach rychle a jednoduše, bude levný, budete ho moct používat doma a udrží váš dech svěží co nejdéle, tak vás musím zklamat. Pravdou je, že žádný zázračný produkt neexistuje. Teď je to asi 6 let, co jsem se zápachu z úst zcela zbavila.

Kolik si myslíte, že mi takových přípravků k tomu pomohlo? Žádný. A kolik výše uvedených přípravků používám pravidelně k prevenci? Téměř žádný.

Zápach z úst není sám o sobě nemoc, je to příznak či důsledek nemoci nebo nějakého zdravotního problému.

Proto nemůže být efektivně řešen obecnými produkty jako je ústní voda, ústní sprej nebo bylinky. Tyto přípravky necílí na konkrétní druh baktérie a většinou nepůsobí ani déle než hodinu. Zápach tedy pouze dočasně maskují. Jediný efektivní přístup, který má potenciál vyřešit zápach z úst natrvalo, je zabývat se v první řadě příčinami.

Začala jsem detailně studovat příčiny zápachu z úst

Postupně jsem tak začala přicházet na to, že na to musím jít z jiného konce. Přestala jsem ztrácet čas pouhým maskováním zápachu z úst a hledáním zázračného řešení. Přestala jsem utrácet za produkty, které nefungují.

Místo toho jsem začala problematiku zápachu z úst studovat opravdu do hloubky, začala si spojovat souvislosti, identifikovala příčinu a určila, jakým typem zápachu vlastně trpím.

Na základě toho jsem teprve zvolila řešení, které cílilo přesně na můj typ zápachu. 

Říhání – Mojezdraví.cz

Je to projev organismu při příjmu potravy a polykání vzduchu, kdy vzniká v žaludku bublina, která je vypuzena ústy formou říhnutí. I když je to běžný a většinou neškodný zažívací problém, jedná se také o nevhodnou formu chování ve společnosti.

S říháním se nejčastěji setkáváme při konzumaci potravy. Především nevhodnými stravovacími návyky ve spěchu a při rychlém hltání, kdy nemáme čas a klid potravu řádně rozkousat.

Při říhání nás často bolí břicho a cítíme se nafouknutí, protože jsme naplněni nejen potravou, ale i plyny, které se při trávení hromadí. Stejný proces se odehrává i při pití sycených a perlivých nápojů.

Budete mít zájem:  Procedury s rybičkami Garra rufa jsou hit, odborníci jim ale nefandí

Bublinky se v žaludku hromadí a podněcují únik dalších vzniklých plynů ústy ven.

Někdy k říhání vede i nadměrné mluvení, při kterém polykáme větší množství slin a vzduchu, který pak odchází ve formě říhání.

Při velkém podráždění žaludku a produkci velkého množství plynů v žaludku může docházet i k nevolnostem žaludku s nutkáním ke zvracení. Občasné říhání je normální stav a provází každého zdravého člověka.

Někdy je ale příčinou vzniku říhání i pálení žáhy, které se projevuje kyselostí v ústech, kašlem a bolestí na hrudi.

Časté říhání může být také signálem vznikajícího problému – poruchy zažívacího ústrojí. V některých případech může být příčinou říhání konzumace léků proti překyselení žaludku, které chemicky reagují s žaludeční kyselinou.

Říhání je také spojeno s nadměrným každodenním stresem nebo špatnou životosprávou a s tím související nadváhou. Může ho ale vyvolávat i zdravá strava – např. zelenina, zejména kedlubny nebo ředkvičky.

Často se s ním setkáváme i u malých dětí, které při dlouhém vzlykání nebo žvýkání s otevřenou pusou polykají hodně vzduchu.

Léčba říhání

Léčba jako taková neexistuje. Je vždy nutné hledat a řešit příčinu, která vede k častému říhání. Občasné říhání doprovází běžný život zdravého jedince, a tudíž není nutné mu věnovat větší pozornost. V ostatních případech bývá říhání vedlejším doprovodným jevem jiných vážnějších zdravotních problémů, které musí být vyšetřeny.

Léky

Bylinky – Od problémů s říháním vám může pomoci čaj z natě komonice lékařské, vřesu obecného, chmelových šišek a mochny nátržníku, dále budete potřebovat oddenky puškvorce obecného a listy máty peprné.

Lžičku této směsi zalijte 200 ml horké vody, vylouhujte, sceďte a pijte po každém jídle. Můžete také vyzkoušet vzít 20 g zeměžluče lékařské a dát ji do litru chladné vody. Přes noc nechte na tmavém místě a poté sceďte.

Po celý den užívejte po lžičkách.

Babské rady – Na říhání může pomoci, když sníte jablko, které dobře rozkoušete, a to vždy mezi hlavními jídly.

Vyšetření

Občasné říhání nevyžaduje žádnou léčbu ani žádné vyšetření. Pokud máme pocit, že se říhání často a nepříjemně opakuje, je lepší konzultovat celou situaci s praktickým lékařem. Ten předepíše doporučení na vyšetření – např. na endoskopii nebo na ultrazvuk k objasnění příčin uvedených problémů.

V těhotenství

U žen v těhotenství je říhání naprosto běžné a i častější, než tomu je normálně. Říhání je způsobeno tlakem dělohy na žaludek, což vede k vytlačování vzduchu směrem do jícnu.

Může být také způsobeno větší citlivostí k emocím a stresu v těhotenství.

Často je přítomno v různých intervalech po celou dobu těhotenství a je také podepsáno pod prvotními příznaky nevolností v počátku těhotenství.

Možné komplikace

Častou komplikací doprovázející říhání je intenzivnější zápach z úst. Vážnější komplikací bývá, že za častým říháním bývá obvykle vážnější nemoc – např. onemocnění jícnu nebo cirhóza jater.

Prevence

Nejlepší prevencí a pomocí k potlačení častého říhání jsou vhodné stravovací návyky. Najít si během dne čas pro klidnou konzumaci jídla a pití, nepřejídat se velkými porcemi a rozložit si jídlo na více časových rozestupů během dne. Nepít často sycené a perlivé nápoje a večer nejíst tučná a těžko stravitelná jídla.

Po hlavním jídle dne si pár minut odpočinout, nikam nepospíchat nebo se jít projít. Nechodit spát s plným žaludkem. Nejíst často příliš kořeněná nebo tučná jídla. Kombinace všech těchto zásad zklidňuje žaludek a snižuje riziko možnosti vážnějších žaludečních onemocnění.

Kdy jít k lékaři

Pokud cítíme opakovaně pálení žáhy nebo trpíme častým říháním, aniž bychom vědomě dráždili žaludek, je vhodné navštívit praktického lékaře.

Drogy

Není to snadné – zvláště, když dítě zkouší drogy poprvé nebo je
bere pouze příležitostně. Mnohá znamení jsou stejná, jako normální
znaky dospívání. Důvodem k zamyšlení může být, vyskytne-li se několik
znaků současně. I v takovém případě však nedělejte unáhlené
závěry.

• Nechutenství, úbytek na váze, nevolnost, zvracení
• Neobvyklé skvrny na oblečení, neobvyklý zápach celého těla
• Nález pomůcek pro zneužívání drogy: dýmky jehly, stříkačky
sežehnuté kousky plechové folie nebo lžičky
• Nález zbytku: „jointu“ s lepenkovým filtrem marihuany (nebo
pěstování přímo doma např.

na balkoně) různých prášků
• Stopy vpichů na končetinách, hýždích i jiných částech těla
• Změna či ztráta přátel a kamarádů, náhlé izolování se od
normálních vrstevníků. Napojení se na nevhodné, často starší
přátele.

• Náhlé zhoršení vzhledu a péče o zevnějšek
• Náhlé zhoršení prospěchu a chování, neomluvené hodiny
• Ztráta a krádeže cenností doma nebo ve škole
• Změny v chování: náladovost, podrážděnost, lhaní, přecitlivělost,
neobvyklá agresivita
• Podstatná ztráta zájmů, zálib a koníčků
• Horší soustředění a paměť – zapomnětlivost

• Neobvykle častá zvýšená ospalost až otupělost nebo naopak zvýšená
aktivita

U dětí a dospívajících můžou být změny chování a výkyvy nálad
následkem dospívání, případně jinými problémy (problémy ve škole –
od špatného prospěchu až po šikanu, problémy psychické – od
nešťastné lásky, přes týrání, až po počínající psychiatrické
problémy).

Nebuďte tedy dopředu zbytečně vystrašení a zkuste si
s dítětem nejprve promluvit. S největší pravděpodobností je se
současnou situací nespokojená i druhá strana.
Dítě vyslechněte, dejte mu čas a prostor. Zkuste chvíli mlčet, někdy
není snadné sebrat odvahu a přiznat problém, netlačte na něj.

Vždy můžete vyslovit nahlas svoje obavy a myšlenky a spojit je s nabídkou
pomoci V ideálním případě byste se měli domluvit na tom, co se pokusíte
společně změnit, v jakém časovém horizontu a kdy se k tématu znovu
vrátíte, abyste si řekli, jak to funguje.

Někdy není od věci domluvit se
dopředu na tom, co se stane, když to nebude fungovat, případně když někdo
domluvená pravidla poruší.

  • Dáte-li si zjištění a pozorované změny dohromady s účinky drog,
    můžete mít podezření na konkrétní typ užívaných látek. K typickým
    příznakům mohou patřit například následující:
  • marihuana
    typická vůně, odlišná od tabáku, mírně nasládlá
    užívání ve společnosti kamarádů
    po užití smích, návaly hladu, zarudlé oči
  • nález kuřáckých potřeb (papírky, filtry – kupované nebo trhací,
    často i tabák a cigarety)
  • tlumivé látky (opiáty, léky)
    ospalost
    otupělost, změny nálad (někdy od netečnosti k agresivitě)
    klesající víčka, snížená mimika, velmi malé panenky téměř
    nereagující na změnu osvětlení
  • nález tablet, pytlíčků s nažloutlým práškem a dalších věcí
    určených k užívání (od trubiček, přes alobal, po injekční náčiní,
    vodu k injekčnímu užívání atd.)

stimulanty (pervitin, kokain aj.

)
mnoho energie; někdy nekonstruktivní využití
větší sexuální apetit
nespavost trvající i více než 24 hodin
náhlé snížení hmotnosti, zanedbávání pitného a stravovacího režimu
možné prudké změny nálad
při přerušení užívání intenzivní potřeba spánku a jídla, možné
deprese, agrese
bohatá mimika, gestikulace, mnohomluvnost, argumentace; velké panenky téměř
nereagující na změnu osvětlení
nález pytlíčků s bílým práškem a dalších věcí určených
k užívání (od trubiček, přes alobal, po injekční náčiní, vodu
k injekčnímu užívání atd.)

Ke spolehlivému rozpoznání, zda dítě bere drogy, poslouží toxikologický
rozbor moči.

Co dělat, když se Vaše domněnka potvrdí?

Nabídněte dítěti svou pomoc, ať ví, že váš syn nebo dcera za vámi
mohou kdykoli přijít. Zachovejte klid.
Své obavy a vypozorované skutečnosti co nejvíce konkretizujte, dejte
dítěti najevo, že je vaše povinnost chránit ho před nebezpečím.

Vyhledejte odbornou pomoc

Diskuze Zápach z úst u dítěte

Ahoj,
asi čtrnáct dnů sleduji u malého má (2r3m) zápach z úst. Nezdá se mi
to normální. Zatím jsem to neřešila s doktorkou, ale u zubaře jsme byli
minulý týden a zoubky má v pořádku. Nemáte někdo s tím zkušenost?
Čím by to mohlo být? Děkuji za jakoukoliv odpověď.

Velikost písma:

ahoj také moji malé 3r6m celkem zapáchá z úst, často to je způsobeno
špatným trávením, nebo se pak mohou přidat další nemoci….. jako
cukrovka atd také jsem to zatím moc neřešila

Zápach z úst mají často děti při nemoci…
I při chřipkách,virozách…

Cinkxa,
něco jsem si četla na netu o tom trávení. Docela mě to děsí, tak
uvidíme co mudr. řekne.

Vlastičko můžeš ten zápach nějak popsat?

Určitě k doktorce zajdu.

Cuktovka je dědičná nebo se pletu?
My v rodině cukrovku nemáme jen ve vzdálené rodině, od mojí mamky sestra
měla cukrovku.

Zápach z úst při cukrovce je acetonový. A cukrovka je dědičná, ale
může se samozřejmě objevit i tam, kde v rodině doposud nebyla.
Nicméně to, co popisuješ mi spíš připadá, jako když malý např. málo
pije. Teď si uvědomuji, že můj syn měl taky jednu dobu čas od času
zápach z úst, bylo to v období po skončení kojení … tam jsem to
přikládala i změně vnitřního prostředí při změně stravy.

Acetonový zápach to není.
A s tím pitím by to mohlo být. Malý mi pil asi litr a někdy litr a půl
tekutin. Teď poslední dobou vypije méně. Zkusím ho donutit více pít a
uvidíme. Doufám, že to nebude nic vážného.

Děkuji za vaše zkušenosti. A přejí hezký večer.

Koukni jestli nemá v pusině afty.

Holky, zrovna jsem chtěla založit tohle téma… Našemu malému (6 měsíců) teď dva dny
nebylo zrovna moc příjemně cítit z pusy…přirovnala bych to jako
u dopspělého, když má rýmu… Dneska jsem nic necítila, ale už jsem byla
odhodlaná zajít s ním k dr. pro jistotu…
Snad je to opravdu jen mírným nachlazením 

Doufám, že se ještě někdo ozve…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *