Po stávce svítá cyklistům: Užší silnice, pruh pro kola

Vyznáte se v ochranných opatřeních pro cyklisty jako cyklopruh či předsunutá stopčára? Víte, jaká práva a povinnosti jsou s nimi spojená? Pojďme si to ujasnit.

Cyklisté jsou stejně jako motoristé z pohledu zákona považováni za řidiče, a proto pro svou jízdu musí využívat vozovku, nikoli chodník.

Motoristé toto pravidlo musí respektovat a umožnit cyklistům bezpečný průjezd.

Aby byla jízda po městě příjemná a bezpečná pro obě skupiny účastníků provozu, měli by důsledně dodržovat předpisy a prostor, který je pro ně ve vozovce vyhrazen.

Po stávce svítá cyklistům: Užší silnice, pruh pro kola

NENÍ CYKLOPRUH JAKO CYKLOPRUH

Asi nejčastějším ochranným opatřením, které má cyklistům usnadnit průjezd vozovkou, jsou cyklopruhy. Existuje jich více variant, které se od sebe liší především tím, kdo přesně se v jejich prostoru může pohybovat.

Prvním typem je vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty. Poznáte jej tak, že je vyznačen svislým dopravním značením a na vozovce zpravidla ještě červeně podbarveným obrázkem kola.

Základní předpis, který pro tento typ cyklopruhu platí, zní, že je určen jen a pouze cyklistům, a motoristé do něj mohou vjíždět jen ve výjimečných případech – například při objíždění překážky či při parkování.

Dalším typem cyklopruhu je takzvaný ochranný jízdní pruh, který se od vyhrazeného jízdního pruhu liší tím, že nemá svislé dopravní značení a je na vozovce vyznačen piktogramem jízdního kola, ovšem bez barevného podbarvení.

Rozdíl je i v pravidlech: do tohoto pruhu totiž mohou zasahovat širší vozidla, která jedou v souběžném jízdním pruhu – například autobusy či nákladní auta. Nesmí však cyklistu jedoucího v pruhu ohrozit.

Pruh tedy určuje minimální prostor, který je nutný k bezpečnému předjetí cyklisty, ale neomezuje ostatní vozidla v běžném provozu.

EXISTUJÍ I PRUHY SE SPOLEČNÝM PROVOZEM

Setkat se můžete také s vyhrazenými pruhy, které jsou společné pro cyklisty, autobusy a další vozy, např. taxi služby.

Ty jsou vyznačeny jak svislým, tak vodorovným dopravním značením a nachází se především na velmi rušných komunikacích, kde mají vybraným účastníkům provozu zajistit rychlý průjezd, zejména v dopravní špičce, a zároveň také zvýšit ochranu cyklistů.

Pohybovat se v nich mohou pouze řidiči těch vozidel, pro které je pruh určen, nikdo jiný jimi nesmí projíždět.

VYUŽITÍ CYKLOPRUHŮ JE POVINNÉ

Všechny uvedené cyklopruhy pojí jedno velmi důležité pravidlo: pokud jsou na vozovce vyznačeny, musíte je pro svou jízdu na kole užít.

Opustit cyklopruh můžete pouze v případě, že potřebujete odbočit, předjet jiného cyklistu nebo pokud objet překážku. Za překážku je možné považovat například i pokud je komunikace ve špatném stavu.

Při každém z uvedených manévrů je cyklista povinen zřetelně ukázat změnu směru jízdy.

CYKLOPIKTOKORIDORY JSOU NAOPAK POUZE ORIENTAČNÍ

Dalším opatřením, které cyklistům usnadňuje průjezd vozovkou, jsou cyklopiktokoridory. Ty jsou na silnici vyznačeny piktogramem kola a směrovou šipkou.

Od cyklopruhů se liší především tím, že jízda v nich není povinná – piktogramové koridory pouze naznačují, jak byste na kole optimálně měli vozovkou projíždět, a také dávají signál motoristům, že se v daném úseku jezdci na kole často vyskytují, a proto je jim třeba ponechat dostatek prostoru.

STOPČÁRY JSOU VÝHODNÉ PRO VŠECHNY

S ochrannými opatřeními pro cyklisty se můžete setkat nejen při jízdě v pruzích, ale i na světelných křižovatkách.

Některé z nich jsou velmi rozlehlé či frekventované a často mohou vzbuzovat dojem, že průjezd jimi je velmi obtížný. V jejich čele můžeme najít speciální vyhrazený prostor pro cyklisty.

Jedná se o takzvané předsunuté stopčáry, které slouží k řazení jezdců na kole před kolonu aut.

Stopčáry jsou výhodné hned z několika důvodů: po předjetí kolony aut se na kole můžete postavit do jejího čela tak, aby se vám co nejlépe rozjíždělo směrem, kterým potřebujete.

Vzhledem k tomu, že do křižovatky přijedete jako první, je pravděpodobné, že ji jako první i opustíte, což je pro vás bezpečnější.

Nesporným kladem je také to, že v čele kolony budete ochráněni před výpary z výfuků aut.

Po stávce svítá cyklistům: Užší silnice, pruh pro kola

Předsunuté stopčáry zároveň přináší výhodu i motoristům – díky vašemu postavení vás mají neustále na očích, čímž se snižuje riziko možné srážky.

V PROSTORU STOPČÁRY AUTA NESMÍ STÁT

K předsunutým stopčarám se vážou dvě důležitá pravidla: pro vás, jezdce na kole, je jejich užití povinné, naopak motoristé v nich nesmí zastavovat a blokovat je.

Pokud nastane situace, kdy řidič auta v prostoru stopčáry přece jen zastaví, neměli byste zůstat stát po boku ostatních aut v koloně, raději si najeďte ještě před dané vozidlo.

Pamatujte ale na to, že řidič, který svévolně blokuje prostor stopčáry, nemusí být právě ohleduplný, a tak se po rozjezdu nechte předjet hned, jak to bude možné.

Přestože je užití předsunutých stopčar povinné, ne pokaždé se k nim dá jednoduše dostat. Obtíže mohou nastat hlavně v případech, kdy vás ke stopčáře nedovede cyklopruh ani cyklopiktokoridor.

Proto je důležité, abyste při předjíždění aut stojících na semaforech byli neustále velmi opatrní a zvažovali, zda se do prostoru vedle vozidel vejdete.

Tipy, jak na to, najdete v našem článku Jak předjet kolonu na kole.

NA PŘEJEZDU PRO CYKLISTY NEMÁTE PŘEDNOST

Dalším prvkem, který má cyklistům usnadnit pohyb po městě, je přejezd pro cyklisty.

Opět existuje více variant takového přejezdu: může být buď samostatný, tedy z obou stran ohraničený bílými čtverci, nebo může navazovat na přechod pro chodce – v takovém případě jsou bílé čtverce pouze na jedné straně.

Existuje také sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty. Ten poznáte tak, že na jeho okrajích mezi jednotlivými pruhy přechodu pro chodce uvidíte ještě bílé čtverce označující přejezd pro cyklisty.

Jak jsme si vysvětlili v tomto článku, pokud je přejezd ve vozovce vyznačen, nesmíte silnici přejíždět jinde než právě po něm.

Důležité ale je, že na přejezdu pro cyklisty nemáte přednost v jízdě před vozidly jedoucími po silnici.

Užít jej můžete jen tehdy, kdy svou jízdou neohrozíte ani sebe ani ostatní účastníky silničního provozu. Pokud je u přejezdu umístěna světelná signalizace, řídíte se podle ní.

Po stávce svítá cyklistům: Užší silnice, pruh pro kola

Motoristé pak musí respektovat pravidlo, že prostor přejezdu nesmí blokovat a musí zastavit ve vzdálenosti minimálně 5 metrů před ním.

DŮLEŽITÁ JSOU PRAVIDLA I RESPEKT K OSTATNÍM

Při jízdě po silnici je kromě dodržování pravidel nutné být ohleduplný a respektovat ostatní. Pokud sedíte za volantem auta, pamatujte na ty, kdo vedle vás šlapou do pedálů.

Nechte jim na projetí dostatek místa, nezasahujte do cyklopruhů ani předsunutých stopčar.

V případě, že silnicí projíždíte na dvou kolech bez motoru, využívejte vždy vyznačená ochranná opatření a snažte se ostatní zbytečně nezdržovat.

Pokud budeme všichni respektovat tyto základní principy, silnice se stanou příjemným a bezpečným prostorem pro každého z nás.

Jezdíme v provozu – Městem na kole

partner webu

Bezpečná jízda v provozu je ve městech s nedostatečnou infrastrukturou nezbytnou cyklistickou dovedností. Podrobnější rady včetně tipů a triků pro jízdu ve velmi silném provozu najdete v knize Městem na kole (Grada 2018) ve třetím oddíle. Kromě bezpečné jízdy v provozu je nezbytná také ohleduplná jízda mezi chodci.

Chodce míjíme vždy tak, abychom je neohrozili, a pokud možno s nejméně metrovým odstupem. Chodce, ke kterým přijíždíte zezadu, je dobré upozornit zvonkem už z větší vzdálenosti (20–30 metrů) a zpomalit. Samozřejmostí je poděkování při míjení. V pěší zóně a na chodníku s povolenou jízdou cyklistů musíte dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům a v případě nutnosti i zastavit.

 I v provozu lze jet v pohodě. Cyklopruh ve Švýcarsku, Foto: Tomáš Cach

I v provozu lze jet v pohodě. Cyklopruh ve Švýcarsku, Foto: Tomáš Cach

Není vhodné máme lepit se na obrubník nebo na parkující auta. Základem je nechat si rezervu alespoň tři čtvrtě metru od obrubníku – to dovoluje vyhnout se kanálům i nepořádku u kraje a současně vám dává prostor uhnout, pokud vás neohleduplný řidič předjíždí příliš těsně.

Podél parkujících aut ještě na odstupu přidejte. Souvisle parkující auta vytvářejí takzvanou „dveřní zónu„, do které kdokoliv sedící v autě může nenadále otevřít dveře.

Blíž k parkujícím autům vás může dostat stoupání nebo velmi silný provoz. Při rychlé jízdě z kopce se posuňte od aut dál.

Do kratších mezer mezi zaparkovanými auty se neschovávejte, ohrožujete se tím v místě, kde se budete muset vracet zpět do jízdního pruhu.

Před nebezpečným těsným předjížděním chrání zabrání pruhu. Smysl dává tam, kde řidiči stejně nemají předjíždět, protože by tím cyklistu ohrozili.

Jmenovitě to platí pro kruhové objezdy (s výjimkou těch největších) a jednosměrné jízdní pruhy užší než přibližně 3,5 metru, například podél tramvajových ostrůvků. Zabrání pruhu je třeba provádět včas, zřetelně (tj.

s ukázáním rukou) a vrátit se vpravo, jakmile je možné bezpečné předjetí, abyste si nenadělali více škody než užitku. Pruh není bezpečné zabírat tam, kde auta jezdí více než 50 km/h.

Přímé odbočení vlevo vyžaduje následující postup:

  1. Ohlédnete se přes levé rameno
  2. Ukážete vlevo
  3. Zaberete pruh (stále ukazujete)
  4. Dáte přednost protijedoucím vozidlům (můžete zastavit při levém okraji svého pruhu)
  5. Odbočíte

Na křižovatkách s více pruhy se nezdráhejte odbočovací pruh zabrat, je to pro vás bezpečnější.

Budete mít zájem:  Premenstruační syndrom (PMS) - jak s ním zatočit?

Je-li na vás křižovatka moc velká, bude lepší odbočit nepřímo. Postup je následující:

  1. Vjedete do křižovatky jako byste pokračovali dále rovně.
  2. Na konci křižovatky zastavíte vpravo. Buď před auty čekajícími v kolmém směru, nebo někde u chodníku.
  3. Až kolmému směru padne zelená, projedete křižovatkou napříč a pokračujete přímo.

Při čekání v křižovatce nesmíte překážet projíždějícím autům. Neznámou křižovatku si prohlédněte předem a případně veďte kolo po přechodech.

Na kruhových objezdech projíždějte středem pruhu, do kterého se musíte zařadit už před křižovatkou. To neplatí jen u velkých kruhových objezdů, které mají spíš charakter rychlostní komunikace. Zde se držte klasicky vpravo.

Jako cyklisté nemáte na chodníku co dělat. Není-li ale únosná jízda v provozu, je nutné chovat se s maximální ohleduplností a být vždy připraven seskočit z kole a vést jej. Jízda po chodníku je špatný návyk, kterého byste se časem měli co nejvíce zbavit. Jízdou v silnici jen získáte. Na silnici máte přednost, rozlehlé křižovatky projedete najednou.

V klidných ulicích jezděte ve vozovce. Chovejte se předvídatelně a ukazujte směr odbočení. Ohlížejte se při odbočování vlevo.

I pro jezdce s naprosto základními dovednostmi jsou pro jízdu mimo chodník zklidněné nebo klidné ulice vhodné. Jezdí tam tak málo aut, že každý, kdo vás předjede, bude mít místo v protisměru.

Ve vozovce se dá jet bez problémů také v místech, kde téměř nejezdí autobusy a nákladní auta a kde je to přehledné díky malému počtu parkujících aut.

Nemáte-li dostatečné dovednosti, není bezpečné jezdit ve vozovce tam, kde je provoz příliš silný nebo rychlý na to, aby vás každé auto samostatně bezpečně předjelo.

Chodník je ale únosný jen tehdy, je-li dostatečně široký a chodí po něm minimum lidí. Jakmile vjedete mezi domy, pohyb po chodníku zvažte.

Musíte opatrně míjet chodce, křížit vchody, vjezdy, parkující auta, zahrádky, sloupy, boční ulice. Nevyplatí se nakonec vzít to přeci jen ve vozovce?

Je-li chodník zalidněný a vy se nechcete pouštět do provozu, nestyďte se z kola slézt a vést ho.

 V klidných ulicích není žádný problém jet ve vozovce, Foto: Václav Kříž

V klidných ulicích není žádný problém jet ve vozovce, Foto: Václav Kříž

V cyklopruhu jeďte v jeho levé části, nad středem piktogramů cyklisty. Podél parkujících aut jsou umístěny více vlevo pro zachování odstupu od dveřní zóny. Když cyklopruh skončí, pokračujete v jízdě dále s auty. Řidič nesmí ohrozit cyklistu vyjíždějícího z končícího cyklopruhu.

Auta překážející v cyklopruhu objíždějte s dostatečným předstihem, nezapomeňte včas ukázat změnu směru jízdy rukou. Není-li dost místa, zaberte při předjíždění jízdní pruh. Skutečnost, že někdo parkuje v pruhu vyhrazeném pro cyklisty, opravdu není vaše vina.

K vyčkávacímu prostoru před světelnou křižovatkou přijíždějte opatrně. Jste-li první, řaďte se pokud možno přímo před řidiče vozidla za vámi, aby vás viděl a vzniklo místo pro další cyklisty.

Předcházejte „pravému háku„, tedy situaci, kdy vás auto nejprve předjede, aby vzápětí odbočilo vpravo. Při rychlejší jízdě zvětšete boční odstup od kraje. Máte-li světla na dynamo, sviťte i přes den.

Za tmy nezapomeňte na zadní blikačku. Jedete-li po cyklostezce, hlídejte si před přejezdy pro cyklisty auta, která by mohla odbočit.

Ve vzájemné viditelnosti zde mohou bránit i parkující auta nebo reklamní panely! Na běžných kruhových objezdech jeďte středem jízdního pruhu.

Předcházejte nedání přednosti z vedlejší ulice nebo při odbočení z protisměru. Dobré je mít trvale zapnutou přední blikačku, přední odrazka za šera nestačí. Vidíte-li v křižovatce před sebou podezřele se chovající auto, můžete dočasně zabrat pruh.

Dávejte si pozor na slepé úhly, ve kterých vás nevidí řidiči náklaďáků či autobusů, a to i když máte v místě přednost. Před křižovatkou se nesnažte předjíždět čekající velká vozidla a v žádném případě nezastavujte ve stejném pruhu vedle nich.

Nevejdete-li se vpravo od tramvajových kolejí tak, abyste měli ještě nejméně půl až tři čtvrtě metru rezervy na manévrování, jeďte středem pruhu mezi kolejemi.

Naučte se nouzové manévry: efektivní brzdění, nouzové zabočení, skok přes díru.

NaKole.cz

  • Ono to možná půjde i bez nějakých zásadních investic.

    Lidi ale musí chtít se hýbat a přestat se bát 😀 Vemte si fakt, že na vzorově evropských a bezpečných cyklostezkách jezdí mimo stávku a řekněme mimo exceletní počasí stále stejná, byť kontinuelně rostoucí skupina městských cyklistů.

    Pak přijde den D a na té samé cyklostezce jsou tito lidé smeteni lavinou lidí. Změnilo se něco na této cyklostezce ? Stala ze ze dne na den bezpečnější, evropsky strandartnější a cyklovzorovatější ? Odpověď je nezměnilo a nestalo se nic než to, že přestala jezdit MHD.

    Takže ano je dobře, že se teď Březinové a další politici chlubí, že mění cíle a možná víc nakrmí kapitolu cyklodoprava, ale taky se může stát, že budou muset kapánek zdražit MHD, neboť dokud lidi víc bolí nohy než peněženka tak se hromadně jezdit na kole asi nebude 🙂

    Ale třeba se pletu ….

    Datum: 19.06.2011

    Hodnocení: +4   0

    • Zdrazeni MHD nestaci. Zapomnel jsi zapocitat, ze se spousta lidi bala, ze bude v Praze vic aut nez obvykle a ze bude tudiz neprujezdna. Takze by bylo potreba jeste zneprujezdnit Prahu, aby se do ni jizda autem proste casove nevyplatila.

      Treba kdyby byl vjezd autem do centra prakticky zakazan a zaroven by fungovalo dostatecne mnozstvi levnych a flexibilnich pujcoven kol na hranici centra, to by nejaky efekt mit mohlo. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +3   0

      • Zdražení MHD vytváří v případě špatného počasí a zimního období vazbu kolo -> auto, zatímco omezení průjezdnosti města vazbu kolo -> MHD.
        Ovšem nepříjemná je tato věc: Začne-li víc lidí používat kolo místo MHD, musí se nejspíš množství či četnost spojů snížit, aby tolik nenarostla ztráta z provozu. V okamžiku, kdy začne 14 dní pršet, všichni přesedlají do aut, protože MHD bude nedostatečná. Nebo to řešit jako za mého mlada, kdy moji spolužáci ze sousední vsi jezdili do školy na kole, protože autobus tam jezdil jen v období listopad-březen.
        Tenhle rozpor řeším každoročně na jaře, když přestávám jezdit autobusem a začínám jezdit na kole, vždycky mě napadne, že tím přispívám k argumentům po zrušení spojů jako nevyužitých. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0

        • Zrovna jsem si rikala, ze bych mela pozastavit platnost sveho rocniho kuponu, protoze se mi ted vubec nevyplati, kdyz jezdim vetsinou na kole.

          Jinak je ale stejne v Praze o prazdninach mene spoju nez jindy, tak by se proste mohlo obdobi, kdy je mene spoju, protahnout. Jen se pak musi resit problem, jak vyuzit prebytecne zamestnance. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0

          • Přebytečné zaměstnance vyřeší nejsnáz – sníží aktuáolní stav a začnou je najímat je sezónně.
            Asi tě nebudou mít rádi… :o))) Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +1   -1

            • No, v zimě by pracovali, v létě by stávkovali. To by šlo, ne? :-))
              Ale vážně. Myslím, že problém je spíš individuální automobilová doprava. Já bych byla pro její rozumnou regulaci, nějaké zpoplatnění vjezdu do vnitřní Prahy, nebo zneprůjezdnění…
              Ale to zase budou křičet rezidenti… Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +1   0

              • Vetsina aut na nabrezi jen projizdi z jednoho konce Prahy na druhej, takze i kdyby se vsem rezidentum vjezd povolil (za nejakych podminek, jako ze maji parkovaci kartu ci tak neco), klesne mnozstvi aut v centru znatelne. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0
                  • vzhledem k tomu, že článek vychází z úplně nesmyslných okrajových podmínek, tak z toho nemůže vzejít nic dobrého. 1. Jaké jsou předpoklady pro zavedení mýtného Než budou řidiči při vjezdu do centra Prahy platit, musí být zajištěna dostatečná kapacita městské hromadné dopravy, aby návštěvníci centra vůbec měli možnost, jak se do cíle své cesty dostat. Také by měl být dokončen dálniční okruh města – městský okruh, jehož část se nyní staví pod Letnou. Nezbytná je také existence objízdných tras, kvalitní značení a dostatečná kapacita parkovišť P+R a jejich vhodné rozmístění po metropoli. To vyplývá ze studie poradenské společnosti Deloitte, kterou si město objednalo a již má MF DNES k dispozici. Ani okruh ani objízdné trasy nejsou zapotřebí. Motorista se prostě rozhodne- buď potřebuje jet autem a zaplatí, nebo nepotřebuje jet autem a pojede jinak (třeba na kole).

                    Vychází to ze špatně vybraného cíle, kdy účelem mýta není motivovat motoristy ke změně dopravních návyků, ale o jejich přesměrování z historického jádra „někam jinam“. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +4   -1

                    • Mne teda prijde podstatne to nejak rozumne nastavit pro rezidenty, jinak s timhle celkem souhlasim. Jen ta severni objizdna trasa opravdu podstatna je, protoze jinak by byli obyvatele Letne chudaci. A pokud zpoplatnis i prujezd Letnou, tak te od urcite castky budou proklinat v Kralupech. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0
                    • Tak sorry :-))
                      Já vím, že ten článek je dva roky starý. Chtěla jsem jenom naznačit, že nějaké úvahy a návrhy řešení existují a jistě se objeví další.
                      Nepředpokládám, že to vyřešíme tady v internetové diskusi. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0

                      • Já to beru jako vhodnou příležitost k bourání mýtu, že dokončený okruh je nutným předpokladem pro zavedení mýta. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0
                        • Takže se shodnem na mýtném? Alespoň my dva, teda tři? Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +2   0
                        • Himbajas to mělo být jinam 😀 Jinými slovy, člověk který jede z bodu A do bodu B po dálnici, která dojede ke Praze a nemá napojení na okruh si veme kolo projede Prahou, pak si přesedne na auto a pokračuje do bodu B….. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +2   -1
                    • Hele já si nemyslím, že by mělo město někoho „převychovávat“, ale mělo zvýhodnit určité „lepší“ druhy dopravy. Vnitřní okruh je hovadina, ale ten vnější je potřeba, protože všechny dálnice ústí do Prahy a vždycky bude určitá skupina, co pojede autem.

                      Zpoplatnění centra je způsob, jak znevýhodnit cestování centrem, ale zároveň nechat tu Prahu objet jinudy… A je tu ještě jedna věc – spousta míst v pražkých okrajích není moc dobře dostupná čímkoli jiným, jak autem, to MHD nevyřeší… bohužel…

                      Datum: 19.06.2011

                      Hodnocení: 0   0

                      • Proč je nutné vytvořit možnost „jet jinudy“? Pokud „určitá skupina“ musí vždy jezdit autem, ať za to zaplatí. Za užívání veřejného majetku/ infrastruktury (metro, obecní byt, prodejní plochy v obecním domě, zábor na náměstí atp.) se úplně normálně platí. A nikdo nepožaduje aby bylo lidem umožněno bydlet v obecním zdarma nebo jezdit metrem zdarma. Nevím proč by auta měla mít výjimku.

                        Abych uvedl paralelu- ano, Praha smí chtít po lidech aby platili za metro, ale současně jim musí umožnit cestování v tramvajích zdarma. Cesta tramvají musí být zhruba stejně rychlá a pohodlná jako cesta metrem. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +1   0

                        • No, otázka je, jestli je cílem vyčistit centrum od aut (třeba i proto, aby ti, co tam jet musí, mohli bezpečně na kole) anebo jestli jde o to „autařům“ jen znepříjemnit život. Datum: 19.06.2011 Hodnocení: +2   0
                          • Otázka je co to přinese za výsledek. Valná většina pěších zón je pro cyklisty odpoledne peklo.
                            Ráno tam projedeš celkem v pohodě, odpoledne mě mohlou Příkopy, Ovocnej a Celetná milovat, stokrát lepší to objet Jindřišskou… Datum: 19.06.2011 Hodnocení: 0   0
                        • Spravne a platit by se melo i za kolo, taky uziva verejny majetek/infrastrukturu, navic cykliste neplati ty poplatky, co maji automobily schovane v cene benzinu. Vlastne cyklopoplatky by mely byt primerene vyssi, o tu cast, o kterou stat prijde, kdyz se omezi provoz aut.

                        • Po stávce svítá cyklistům: Užší silnice, pruh pro kola

                          Primátor Svoboda pro Aktuálně.cz: Stávka ukázala, že Pražané cyklistiku chtějí

                          • Praha – Hlavní město by se přece po vzoru jiných evropských metropolí mohla dočkat výrazně lepších podmínek pro cyklistickou dopravu.
                          • A to díky čtvrteční odborářské stávce.
                          • V den, kdy vůbec nejezdilo metro ani většina tramvají, usedly tisíce Pražanů na jízdní kola a zaplnily ulice a cyklostezky.

                          Primátor Bohuslav Svoboda z ODS to bere jako podporu Pražanů tomuto druhu dopravy. A hodlá si dále prověřovat, jestli zájem vydrží a zda by se měly upravit dopravní systémy v metropoli tak, že by se třeba omezila automobilová doprava právě ve prospěch cyklistů.

                          Svoboda se tak na perspektivu pražské cyklodopravy dívá jinou optikou než jeho první náměstek Karel Březina z ČSSD, který už v den stávky odbyl naděje na další rozvoj cyklostezek větou, že Pražané z kol stejně zase sesednou.

                          „Nárůst cyklistické dopravy byl významný, ale nemyslím si, že u toho Pražané zůstanou i v normálních pracovních dnech,“ řekl Aktuálně.cz Březina.

                          Pražané si čuchli k cyklistice

                          Podle primátora Svobody byla dosud podle různých průzkumů podpora cyklodopravy mezi Pražany jen několikaprocentní. „Je to strašně málo na to, aby intenzita změn mohla být významná,“ řekl Aktuálně.cz Svoboda. Zlom ovšem nastal právě ve čtvrtek během odborářské stávky.

                          „K cyklistice si čuchli i ostatní a třeba poznali, že to není špatné,“ uvedl Svoboda. V plánu má teď prostřednictvím mediálního odboru magistrátu udržovat toto téma živé.

                          „Aby se to udrželo horké,“ konstatoval primátor, který by chtěl využít i služeb někdejšího sparťanského brankáře Petra Břízy, nynějšího pražského radního a předsedy výboru pro sport, volný čas a cyklostezky.

                          Posléze se podle primátora Svobody uvidí, co dál, jak třeba zasáhnout do zavedeného systému pražské dopravy a zúžit například ulice pro auta ve prospěch pruhu pro cyklisty. „Rozhodně to ale nebude skoková změna,“ poznamenal Svoboda.

                          Stávka pomohla víc než politici

                          K větší podpoře cyklistické dopravy vyzvala současnou pražskou koalici Strana zelených. Někdejší pražský radní a předseda pražských zelených Petr Štěpánek uvedl, že stávka městské dopravy je po povodních druhou příležitostí k tomu, aby Praha radikálně omezila automobilovou dopravu a naopak podpořila cyklistiku.

                          1. Stávkový čtvrtek podle něho ukázal, že cyklodoprava může být plnohodnotnou alternativou nejen jízdě autem, ale i metrem či tramvají.
                          2. Minimum aut v ulicích a naopak desítky tisíc Pražanů na kolech si pochvalovala i iniciativa Auto*Mat, která v hlavním městě propaguje šetrné formy dopravy.
                          3. „S nadsázkou lze říci, že protivládní stávka udělala během jediného dne pro rozvoj cyklistické dopravy v Praze více než vedení města za deset let,“ uvedl Vít Masare z Auto*Mat.

                          Sdružení v pátek vyzvalo primátora Svobodu, aby v zájmu rozvoje cyklistiky omezil rychlost jízdy v centru metropole na 30 kilometrů v hodině, vyloučil automobilový provoz na Smatanově nábřeží a vytvořil zde pěší zónu s průjezdem tramvají a jízdních kol. Zároveň mu doporučilo umístit cyklostojany před veřejné budovy.

                          Stovky milionů klesly na desítky

                          Podle Petra Štěpánka ze Strany zelených by pražský magistrát měl do cyklodopravy investovat více peněz než nyní. Zatímco v minulých letech šly na nové cyklostezky stovky milionů korun, letos to už jsou pouze desítky milionů.

                          Primátor Bohuslav Svoboda uvedl, že to je pouze důsledek toho, jak Praha musí šetřit. O peníze podle něho přišly i jiné kapitoly. Po zkušenosti s odborářskou stávkou a desítkami tisíc Pražanů na jízdních kolech je ovšem možné, že cyklistika dostane více.

                          „Všechno se odvíjí od možnosti našeho rozpočtu, ale je to určitý signál, že by těch peněz mohlo být více,“ konstatoval Svoboda.

                          Jak se zase omezuje doprava? Nové cyklopruhy nechápe odborník, ani cyklista

                          Evropská města prý zažívají rozmach každodenní cyklistiky. My to tedy nepozorujeme, zato sledujeme šíření nesmyslných cykloopatření, která často nechápou ani ti, pro něž jsou určena.

                          Praha letos vydá na rozvoj cyklistiky 170 milionů korun, o 49 víc než loni a o 153 víc než před třemi lety. Řada vozovek se před semafory začervenala vyhrazenými plochami pro kolaře a ledaskde přibývají pruhy, ačkoliv tam cyklistu nepotkáte.

                          Když jsme před čtvrtrokem v čísle 15 napsali o tom, že se nově namalované pruhy na Evropské nelíbí ani policistům, ozvali se nám následně ze spolku AutoMat. Organizace lobbuje pro cyklostezky, pruhy místo zaparkovaných aut, a pokud není prostor na stezku, pak aspoň vyhrazený prostor v silnici.

                          „Přijímáme zřizování cyklopruhů na rušných ulicích jako náhradní řešení. Podél každé hlavní ulice, která je dle některých názorů nevhodná pro cyklopruhy, měla už dávno vést souvislá a pohodlná cyklostezka.

                          Když ale nelze rychle realizovat lépe chráněná opatření, jsou cyklopruhy dočasná nouzová náhrada,“ vysvětlil nám mluvčí spolku Vratislav Filler.

                          Současné vedení magistrátu je cyklistice nakloněno a zřídilo komisi pro cyklodopravu – byť podle optimistických propočtů Centra dopravního výzkumu používá v ČR kolo denně jen 4,5 % lidí. Tipujeme spíš méně. Pro většinu jde o rekreační sport, kdy neváhají volit spíš cesty po stezkách do přírody.

                          Jenže místo toho vzniká v centrech měst množství dopravních opatření, která mají okatě ztrpčovat motoristům život. Navíc jsme u mnohých získali podezření, že ani neodpovídají předpisům. Požádali jsme proto o odborné posouzení autorizovaného dopravního projektanta. Stačilo projít nejbližší okolí naší redakce, aby nás upozornil na řadu chyb.

                          „Nejenže je stezka pro chodce a cyklisty špatně označena, ale ještě je úplně nesmyslně nasměrována,“ s tím nás vítá inženýr Jiří Nedvěd na pražském Libeňském mostě. Na stezku pro chodce smí cyklista jen v případě, že jízdní kolo vede vedle sebe. Jenže tady je pod ní nestandardně ještě dodatková tabulka s jízdním kolem a textem „Vjezd povolen“.

                          „Ovšem pro stezku pro chodce a cyklisty máme vlastní značku, nedává tedy smysl používat náhradní řešení,“ vysvětluje projektant a přidává další závadu proti technickým předpisům i logice věci – cedule ani není nasměrována tak, aby ji viděli pěší, co jdou po chodníku, a byli upozorněni na přítomnost cyklistů.

                          „Směřuje někam tamhle přes silnici,“ kroutí hlavou pan inženýr nad úrovní cyklistických opatření na Praze 7.

                          Nám zase vrtá hlavou, proč o pár metrů dál v silnici nedávno namalovali ochranný pruh pro cyklisty, takže jsou obě opatření sotva pár metrů od sebe. „Nevidím důvod, proč pruh vytvořili.

                          Pomalí jezdci využijí pohodlně stezku na chodníku a my sportovní cyklisté jsme stejně rychlí jako auta a nepotřebujeme to,“ říká nám vzápětí cyklista David z Prahy, který tudy často jezdí.

                          Skoro to vypadá, že si tady spíš někdo zapsal hned dvě čárky pro podporu cyklistiky…

                          Ujdeme jen pár metrů a už nám pan inženýr mezi řečí ukazuje plastové obrubníky určené pro dočasnou instalaci, které jsou vylité betonem. „To rozhodně není dočasné opatření,“ krčí rameny a předvádí související nepředpisové kompromisy, které si takové řešení vyžádalo – přerušení signálního pásu pro nevidomé, což zavání průšvihem.

                          Naprosté nepochopení pak přichází za holešovickým nádražím ve Vrbenského ulici, která je součástí městského okruhu. Tady je chodník přetnut velkou červenou plochou s vodorovnou značkou Dej přednost v jízdě. K čemu to může sloužit, nechápeme my ani projektant.

                          Dokonce ani oslovený cyklista David, který tudy často jezdí: „Vypadá to, jako by pruh měl stáhnout cyklistu doprava, ale vůbec to není potřeba. A ještě jsem neviděl nikoho, kdo by toho využil,“ potvrzuje cyklista naše pozorování.

                          Projektant přitakává, že je to dílo zbytečné a nejspíš nebylo ani zrovna levné.

                          Tragikomický průzkum završuje série opatření na nábřeží Kapitána Jaroše směrem na Hlávkův most – z původních dvou jízdních pruhů je teď pouze jeden a uvnitř nájezdu je namalován ochranný pruh pro cyklisty.

                          Strávili jsme tam během dvou návštěv přes hodinu času a nepotkali jediného kolaře. Proč taky? Existuje mnohem bezpečnější řešení s variantou krátkého převedení bicyklu. „Nikdy bych tady na kole nejel. Dá se to objet snadno po vyznačené stezce na chodníku.

                          Nebo vedlejší cestou, kde je zlomkový provoz,“ vysvětluje cyklista David.

                          Cyklisté z AutoMatu ale oponují. „Úseky s vedením kola jsou naprosto nepřijatelné a zelená na přejezdech pro cyklisty souběžných s hlavní ulicí nesmí být na tlačítko. Jenom tak se zajistí, že cyklostezka bude cyklistům opravdu sloužit a nebude jen zástěrkou pro jejich vykázání ze silnice,“ oponuje Vratislav Filler ze spolku.

                          Když na nekoncepčnost cykloopatření nedávno upozornil opoziční radní Tomáš Portlík (ODS) s odůvodněním, že poukázání na kdejaký nesmyslný cyklopruh z něj ještě nedělá nepřítele cyklistiky, připravila komise pro cyklodopravu neuvěřitelnou odpověď: „Nedává smysl monitorovat intenzity uživatelů a vytvářet na jejich základě úsudky o jejich nevhodnosti.“

                          Takže se nedivte, že v nepochopitelných místech vznikají opatření, kterým nerozumíte. A často jim nerozumějí ani odborníci. Bohužel se ledaskde nelze ubránit dojmu, že tady cyklopruh postavili jen proto, aby se ukrojila část z rozpočtu.

                          Opoziční pražský zastupitel, který nechce být jmenován, ale jehož totožnost známe, se pro nás vyjádřil lapidárně: „Opravdové problémy se neřeší. Mnohem snadnější je změnit někde režim dopravy a namalovat cyklopruhy, abyste před volbami mohli prohlašovat, kolik ze svých slibů jste splnili!“ Podpora cyklistiky je vlastně jen záminka.

                          Na webu Prahy 7 se například dozvíte: „Navzdory vžité představě pravidla provozu na pozemních komunikacích cyklistům jízdu na kole po přechodu pro chodce výslovně nezakazují. Zároveň ani nestanovují povinnost z kola sesednout a přes přechod ho vést.

                          “ Autorem textu je David Horatius, cyklospecialista pražského magistrátu, který se zjevně inspiroval článkem svých kolegů ze sdružení Brno na kole. Ti totéž zveřejnili už před časem. Jejich výklad ovšem vychází ze srovnání s oficiálním postojem Ministerstva dopravy coby svérázný a silně účelový.

                          „Přechod pro chodce je určen chodcům, nikoli cyklistům, těm je určen přejezd pro cyklisty. Vzhledem k tomu, že chodcem je i osoba vedoucí jízdní kolo, pokud chce cyklista použít přechod pro chodce, musí z kola sesednout a vést ho,“ má ve věci jasno Ministerstvo dopravy. Za pravdu mu dává i policie, Besip a Centrum služeb pro silniční dopravu.

                          Jedinou výjimkou je sdružený přechod pro chodce a přejezd po cyklisty, který poznáte podle kostiček doplněných po stranách. Tam jet cyklista pochopitelně může, ale řidiči auta mu nemusí zastavit jako chodci.

                          Související články

                          Červenka: Stávka ukázala, že Pražané chtějí jezdit na kole – asi tak, jako „chtějí“ bydlet v jeskyni

                          Stávka v dopravě, provázená pochodem nepočetné hrstky odborářů napříč Prahou, podle všeho vzburcovala víc než jednu deprivovanou sociální skupinu. Zdá se, že za své vítězství ji považují vedle odborářů také patologičtí cyklisté.

                          Z první ruky to bohužel nemám. Proti stávce jsem protestoval účastí na noblesně pojaté tiskové prezentaci Jaguaru XKR-S v portugalském Algarve. Ještěže se odbory zatím nedoslechly, jak to na těchhle akcích chodí, jinak by určitě ve spolupráci s Bohuslavem Sobotkou vymyslely pro novináře nějakou daň z nezaslouženého blahobytu.

                          Pokud ale mohu soudit ze zpravodajství, vyrojilo se minulý čtvrtek v pražských ulicích až desetkrát více cyklistů než obvykle – a okamžitě do sebe začali narážet, aby se záchranka v jinak vylidněném městě nenudila.

                          Samozřejmě se dalo čekat, že profesionální cyklofašisté zneužijí jednodenní dopravní nouzi Pražanů v boji za svoji věc (kterou je, jak víme, obtěžování a omezování mnohonásobně početnější většiny). Na iDnes.cz citovali Martina Skalského ze soldatesky zvané Auto*Mat, který si pochvaloval, jak se mu a jemu podobným v mrtvém městě hezky jezdilo.

                          Vít Masare ze stejné organizace pak podle Aktuálně.cz vyzval primátora Bohuslava Svobodu, „aby v zájmu rozvoje cyklistiky omezil rychlost jízdy v centru metropole na 30 kilometrů v hodině, vyloučil automobilový provoz na Smetanově nábřeží a vytvořil zde pěší zónu s průjezdem tramvají a jízdních kol.

                          “Samozřejmě, cyklistům není žádná ubohost cizí, ale stejně mi vyrazilo dech, jak bezostyšně se tady zaměňuje příčina a následek.

                          A představitelé Prahy, místo aby tuto manipulaci rázně odsoudili, budou „prověřovat, zda by se třeba omezila automobilová doprava ve prospěch cyklistiky“ (primátor Svoboda), popřípadě „navyšovat počet vyhrazených pruhů pro cyklisty (Pavel Polák z magistrátní skupiny pro cyklodopravu).

                          Jakoby snad stávka ve skutečnosti neodhalila pravý opak toho, co cykloaktivisté tvrdí – totiž že Pražané kolo jako dopravní prostředek vůbec používat nechtějí.Zamyslete se nad tím.

                          Jezdit po Praze autem je za trest, dílem kvůli tristně poddimenzované infrastruktuře, dílem kvůli uměle vytvořeným omezením jako zřizování nikým nepoužívaných cyklopruhů tam, kde byly až dosud plně vytížené pruhy pro všechny. Cestovat hromadnou dopravou také není dvakrát příjemné, zejména když je horko a odboráři z řad cestujících protestují proti rostoucím cenám kosmetiky bojkotem deodorantů. A není to ani moc rychlé, pokud tedy vaše startovní i cílová destinace neleží zrovna u zastávky metra. Třeba mně osobně trvá cesta do práce „ode dveří ke dveřím“ pětačtyřicet až sedmdesát minut autem a přibližně sto dvacet minut hromadnými prostředky – pokud mi přesně navazují spoje. A přesto.

                          A přesto Pražané dávají těmto druhům dopravy den za dnem přednost před jízdním kolem, ačkoliv, jak jsme minulý čtvrtek viděli, ho mnozí doma mají.

                          Co nám to říká? Že jízdní kolo jako dopravní prostředek je pro Pražany až poslední možnost, dobrá leda pro situaci, kdy je zcela ochromena veřejná doprava a jet autem se každý bojí ze strachu z (nakonec neuskutečněných) blokád.

                          Kdyby ti dobří lidé nemuseli, na kolo by nejspíš vůbec nesedli – stejně jako na něj nesedali před stávkou a nesedají po ní. Nelze se jim divit.

                          Pomalý, fyzicky namáhavý velocipéd se zanedbatelnou mírou pasivní i aktivní bezpečnosti a směšnou přepravní kapacitou jistě může být milou kratochvílí, podobně jako spaní pod stanem nebo jízda na psím spřežení.

                          Coby dopravní prostředek ovšem patří tam, kam se před ním odebrala už dřívka k rozdělávání ohně, pazourek či prevet neboli středověký záchod s vyústěním do ulice – totiž na seznam vynálezů překonaných civilizačním vývojem.

                          Věta „Stávka ukázala, že Praha může být cyklistickým městem“, která v různých obměnách proběhla českými médii a z jejíhož autorství podezřívám Auto*Mat, je logicky stejně pokřivená jako tvrzení „Hladovění v Africe ukázalo, že lidé mohou méně jíst” nebo „Povodně ukázaly, že lidé z celé vesnice mohou bydlet pod jednou střechou ve škole“. Jistěže mohou, když jim nic jiného nezbývá. Člověk je tvor adaptabilní. Z faktu, že v čistě fyzickém smyslu lze nějakou dobu přežít bez jídla a bez střechy nad hlavou, ale přece nebudeme vyvozovat, že někdo dává tomuto druhu existence přednost nebo dokonce že ho k takovému způsobu bytí lze nutit proti jeho vůli!

                          Jestli čtvrteční stávka něco ukázala, pokud jde o Pražany a kola, pak jedině to, že bicykl je pro naprostou většinu lidí dopravním prostředkem poslední volby. Pražané tuze rádi jezdí autem, jak dávají svým chováním najevo každý nestávkový den.

                          A mnozí by určitě jezdili ještě raději, jen kdyby jim magistrát pod tlakem početně nevýznamné hrstky deprivovaných aktivistů ustavičně neházel umělé klacky pod nohy. Na preferenci individuální motorizované dopravy není nic špatného.

                          Málokterý lidský vynález může přispět ke zvýšení kvality života tak jako automobil a problémy připisované „příliš velkému množství aut“, jsou ve skutečnosti z větší části způsobeny chronickým infrastrukturním dluhem.

                          Stavět tunely, obchvaty a křižovatky je ale složitější než zabrat část existující silnice cyklopruhem, o který nikdo nestojí.

                          Jirka Červenka

  • Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *