Chlamydie jsou malé organismy, které máme všichni
spojené s pohlavně přenosnou nemocí. Mají však i svojí plicní formu,
kterou přenáší chlamydia pneumoniae. Chlamydia psittaci
naopak způsobuje nemoc psitakózu.
Jen chlamydia trachomatis je příčinou sexuálně
přenosných onemocnění. Objevuje se též ve formě, jež způsobuje
záněty spojivek a ve vzácných případech vede
k oslepnutí.
Lékaři často o pohlavní formě nemoci mluví jako o civilizační
hrozbě, protože postihuje přibližně 15% žen v sexuálně aktivním věku.
Bakterie se často chovají tak nenápadně, že člověk ani nemusí zjistit,
že onemocněl a nákaza sama od sebe odezní. Nebezpečí však tkví
v následcích především u žen.
Může negativně ovlivnit
plodnost a u těhotných žen způsobit
potrat.
Příčina a rizikové faktory chlamydiové infekce
Chlamydie jsou nejčastěji přenášeny vaginálně,
análně a orálně nakaženým partnerem.
Chlamydie však můžete chytit i přímým kontaktem s kontaminovaným
ručníkem, povlečením, na toaletě, v bazéně, sprše nebo sauně.
Onemocnění je také přenosné z matky na dítě během těhotenství.
Hlavním rizikovým faktorem je nedodržování zásad bezpečného
sexu. Nevhodné je mít pohlavní styk s několika partnery najednou
nebo naopak ho mít s někým, kdo má víc než jednoho sexuálního
partnera.
Přenosnost z osoby na osobu je opravdu velmi vysoká. Tudíž je nevhodné
používat například cizí ručníky.
Příznaky a projevy chlamydiové infekce
Zákeřnost chlamydií spočívá v tom, že u 75% žen a 50% mužů se
typické příznaky vůbec neprojeví. O to horší komplikace později může
infekce způsobit. Inkubační doba je uváděna asi 1- 3 týdny.
U žen se mohou objevit nepříjemné pocity v pochvě jako
svědění a bolest, často se zhoršující
pohlavním stykem. Dále pálení při močení (může to
však být „jen“ močová infekce) a bolesti břicha nebo
podbřišku. Někdy ženy mohou krvácet mezi periodami či po
pohlavním styku.
Prvním vodítkem může být také citlivý vřídek na
genitálu. V některých případech zduří mízní uzliny v tříslech
spojené s horečkou a zimnicí.
U mužů se mohou objevovat neobvyklé pocity okolo močové trubice jako
bolest a svědění. Během močení mohou cítit pálení. Varlata
bývají nateklé a bolestivé na omak. Občas se může objevit
i bolestivost kloubů.
Při nechráněném análním styku může infekce vyvolat zánět
konečníku nebo vzácně předstojné žlázy.
Léčba chlamydiové infekce
Už při malém podezření na infekci chlamydiemi je nutné zajít
k lékaři. Lze ji však odhalit až po 7 dnech po infikování.
Rozhodně však nevyhledávejte babské rady a svěřte se do rukou
odborníků!
Při preventivní gynekologické prohlídce se odhalí málokdy, protože
test na chlamydie není její součástí. Proto je nutné si toto vyšetření
vyžádat a nečekat na preventivní prohlídku kvůli ostychu.
Lékař vám pravděpodobně jako první provede výtěr
děložního krčku/ močové trubice.
U chronických infekcí může správnou diagnózu usnadnit
sérologické vyšetření specifických protilátek.
Při potvrzení infekce chlamydiemi je nutné okamžitě nasadit
antibiotika. Samotná antibiotika infekci úplně nevymítí, ale
zničí a utlumí většinu zárodků a usnadní tak organismu boj s nimi. Je
důležité brát antibiotika správně a hlavně je celé dobrat.
Nejpoužívanějšími antibiotiky jsou jednorázový
azitromycin a doxycyklinu pro sedmidenní
kúru. Používá se též Summamed, Erytromycin a Roxithromycin. Během léčby
antibiotiky byste se měli chránit před sluncem, abyste zbytečně nevyvolali
alergickou reakci.
Dodržte doporučený zákaz pohlavního styku až do úplného vyléčení
potíží, minimálně týden po dokončené léčbě.
U 95% případů dochází k úspěšnému vyléčení chlamydií.
U neúspěšných, nedostatečně léčených nebo vracejících se infekcí je
léčba dlouhodobá a únavná.
Po léčbě by se mělo provést kontrolní vyšetření po 1-2 týdnech od
vyléčení infekce.
Velmi důležitým krokem je vyšetřit a vyléčit vašeho sexuálního
partnera, pokud jich je více, tak určitě všechny! Může dojít
k ping-pong reakci mezi stálými partnery a k šíření
infekce na jiné osoby partnerem náhodným.
Prevence chlamydiové infekce
Jedině dodržování zásad bezpečného sexu vás spolehlivě ochrání.
Při náhodném pohlavní sexu vždy používejte latexové
kondomy. Jeden věrný sexuální partner je zárukou, že nedonesete
žádnou pohlavně přenosnou nemoc od někoho jiného.
Dále by se mělo dbát na intimní hygienu a používat
jen vlastní ručníky, aby se zamezilo přímému kontaktu
s infekcí.
Jak si mohu pomoci sám
Mnoho žen si myslí, že pomohou výplachy pochvy. Omyl!
Naopak si můžete přivodit další infekci pohlavního ústrojí což může
vést až k neplodnosti.
Nejlépe uděláte, pokud budete správně užívat předepsaná antibiotika
a celé je doberete.
Podobné příznaky jako chlamydiová infekce může mít
Kapavka
Močová infekce (pálení při močení)
Komplikace chlamydiové infekce
U žen hrozí vážné nebezpečí neplodnosti.
V případě, že není onemocnění chlamydií léčeno, šíří se dál a
může vážně poškodit pohlavní ústrojí. Způsobuje slepení vejcovodů,
kde dochází ke splynutí vajíčka a spermie, což může způsobit
mimoděložní těhotenství.
Rozšířená infekce do pánevní oblasti také může
způsobit záněty vaječníků, vejcovodů a dělohy. Tyto záněty poznáme
podle bolesti v křížové části zad a v břiše, horečky, bolesti při
pohlavním styku a krvácení mezi menstruacemi.
Infekce může způsobit potrat nebo vyvolat
předčasný porod.
Chlamydie přenesené na dítě se nejčastěji projeví jako zánět
rohovky nebo plic. Je nutná okamžitá léčba.
U mužů chlamydie narušují DNA spermií a tím způsobují jejich
sterilitu.
Neléčené chlamydie také usnadňují přenos HIV, příčinu
nemoci AIDS.
DISKUSE
- Test na
chlamýdie - Chlamydie
a jejich léčba - Chlamydie
a pokusy otěhotnět
Další názvy: chlamydie, chlamydióza, chlamydophila, chlamydia, chlamydia trachomatis
Zápal plic – příznaky, nakažlivost a léčba
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic. Jak vzniká, jak poznat jeho příznaky, jak moc je nakažlivý, jak dlouho trvá léčba a jak se po něm chovat? Přiblížíme vám zákeřnou nemoc, která může mít pro starší osoby a jedince s oslabenou imunitou fatální následky.
Foto: cottonbro, Pexels
Jak vzniká zápal plic
Nejčastěji pneumonii způsobují bakterie – streptokoky, hemofily nebo stafylokoky. Někdy ji však mohou zapříčinit nitrobuněčné bakterie – chlamydie, mykoplazmata nebo rickettsie. Méně častý je zápal plic způsobený viry – chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.
Výjimečně mohou být příčinou i mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a další parazité. Dále také inhalace chemických látek, vdechnutí cizího tělesa nebo ozařování. Pneumonie vzniká i jako komplikace při infekcích horních a dolních dýchacích cest, není ale ojedinělá ani při rakovině plic.
Příznaky zápalu plic
Příznaky zápalu plic se mohou lišit podle původu onemocnění – bakterie versus viry (více výše). Společnými příznaky jsou:
- kašel,
- zvýšená teplota, až horečka,
- tlak či bolest na hrudi,
- potíže s dýcháním.
„U virového zápalu plic je kašel suchý a dráždivý, někdy doprovázený bolestmi. U bakteriální infekce se kašel postupně mění na produktivní, tedy vlhký kašel s vykašláváním hlenů.
Virové onemocnění může doprovázet zvýšená teplota, bakteriální spíše horečka,“ vysvětluje MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.
U virového zápalu plic se navíc mohou přidat i příznaky podobné chřipce – bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost, nevolnost a zvracení. U starších osob se zápal plic projevuje také zmateností.
Zápal plic u dětí
U dětí je průběh pneumonie v podstatě stejný jako u dospělých. Typické příznaky u dětí mladších 5 let zahrnují horečku, kašel a zrychlené či obtížné dýchání.
U dětí školního věku pneumonie nejdříve připomíná akutní virové onemocnění, později však dochází ke zhoršování kašle. U kojenců se bakteriální zápal plic oproti virovému vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh.
Obecně platí, že u dětí, které jsou k zápalu plic přirozeně více náchylné, zvyšuje riziko nákazy nedonošenost, podvýživa či vrozené vady (např. srdeční) a chronická onemocnění plic.
Nakažlivost zápalu plic
Zápal plic je nakažlivý – jedná se o infekční onemocnění. Infekce se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo dotykem. Míra nakažlivosti závisí na tom, v jaké fázi se nemoc zrovna nachází. Nejvyšší je v období kašle – pokud navíc pacient vykašlává hleny, nakažlivost stoupá.
Inkubační doba se odvíjí dle původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení.
Čím a jak dlouho se léčí zápal plic
„Léčba zápalu plic běžně trvá 2 až 3 týdny, rekonvalescence zhruba měsíc. Léčba se odvíjí od různých faktorů – původ onemocnění, stav pacienta, jeho věk a přítomnosti jiných onemocnění.
Většinou se však zahajuje léčba antibiotiky (aminopeniciliny a cefalosporiny). Jakmile známe původce onemocnění, mohou se nasadit další léky (erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika či antimykotika),“ vysvětluje MUDr.
Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.
U zápalu plic je léčba antibiotiky většinou nezbytná. Foto: JESHOOTS.com, Pexels
Léčí se i průvodní příznaky onemocnění. K léčbě suchého kašle se užívají antitussika, k léčbě vlhkého kašle s hleny zase expektorancia. Horečku lze srazit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se podávají kortikoidy.
Obecně je pro léčbu pneumonie nezbytný klid na lůžku – s mírně vyvýšenou hlavou a trupem. Důležitý je pitný režim, který pomůže zlepšit obranyschopnost organismu a usnadní odkašlávání. Dále vyvážená strava, dostatečná hygiena a úplná absence kouření a alkoholu.
Jak se chovat po zápalu plic
Po zápalu plic je nezbytný fyzický i psychický klid, dostatek spánku a kvalitní strava. Ideální délka klidového režimu po zápalu plic je zhruba měsíc. Později lze opatrně a postupně zvyšovat zátěže.
Včasné stanovení diagnózy = nižší riziko následků
Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy.
U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění.
Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Nepodceňujte tedy závažnost pneumonie – při podezření ihned kontaktujte svého lékaře.
U pneumonie je včasná diagnostika podmínkou úspěšné léčby. Foto: Negative Space, Pexels
TIP: Hledáte praktického lékaře pro vaši rodinu? Objednejte se k praktickému lékaři či pediatrovi na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.
Zápal plic není legrace
Zápal plic je vážné infekční onemocnění plicní tkáně. Do nejohroženější skupiny patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou (AIDS, imunosupresiva).
Nejčastěji se projevuje kašlem, horečkou, bolestmi na hrudi, potížemi s dýcháním, ale může mít i další příznaky. „V řadě případů lze zápalu plic předejít očkováním.
Například proti pneumokokovým nákazám, které zápal plic mohou způsobovat, existuje dobrovolné očkování dětí,“ uzavírá MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.
- Účinnou prevencí je ale také dodržování hygienických zásad a návyků, vyhýbání se pobytu v zakouřených prostorách a místech s vysokou koncentrací lidí.
- Sháníte vyšetření? Naši odborníci z EUC vám rádi pomohou:
- Praktičtí lékaři v EUC
- Potřebujete zmírnit kašel? Prostředky, které vám mohou pomoci, najdete v EUC Lékárnách:
- Léky proti kašli
Chlamydia pneumoniae
Chlamydia pneumoniae je druh intracelulární bakterie z rodu Chlamydia a čeledi Chlamydiaceae. Toto dělení je tradiční a stále hojně užívané, Chlamydia pneumoniae byla však spolu s Chlamydií psittaci přeřazena do rodu Chlamydophila.
Jedná se o intracelulárního energetického parazita, protože chlamydie nejsou vybaveny vlastním systémem pro tvorbu ATP a používají ATP hostitelské buňky.
Chlamydia pneumoniae je výhradně lidský patogen, ze všech druhů chlamydií je v populaci nejrozšířenější.
Zařazení[upravit | editovat zdroj]
Chlamydia pneumoniae byla zařazena jako samostatný druh, když se zjistilo, že má s dalšími dvěma druhy chlamydií méně než 10 % homologie DNA. Dříve se označovala jako TWAR kmen Chlamydie trachomatis. V mikroskopu ji můžeme poznat podle hruškovitých inkluzí s širokým periplazmatickým prostorem.
Původce onemocnění[upravit | editovat zdroj]
Infekce způsobené Chlamydií pneumoniae jsou velmi vzácné u dětí ve věku 1–5 let. U dospělých je příčinou asi 5 % primárních sinusitid, 4 % bronchitid, 10 % nosokomiáních pneumonií a záněty horních cest dýchacích.
[1]
Její působení se zřejmě uplatňuje i u endokarditid a myokarditid. Komplikací infekce může být infekční nebo reaktivní artritida.
Stejmě jako Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia psittaci, Legionella pneumophilla a Coxiella burnetii bývá Chlamydia pneumoniae původcem atypických pneumonií.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Při infekci Chlamydií pneumoniae se netvoří dostatek protilátek, tudíž jsou možné opakované infekce. Při sérologické diagnostice se však přesto imunitní odpovědi hostitele využívá.
Antigen, se kterým reaguje KFR, je rodově specifický, takže není možné identifikovat druh.
Ten můžeme určit na základě specifických protilátek proti elementárním tělískům Chlamydie pneumoniae, které prokazujeme mikroimunofluorescenční reakcí, jedná se o IgM a IgG.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Infekce způsobené tímto patogenem se rutinně léčí antibiotiky. U dospělých je v současnosti lékem první volby doxycyklin nebo azithromycin, u dětí clarithromycin či azithromycin.
V poslední době však výzkumy ukazují, že antibiotika často nemají správné účinky, nezlepšují zdravotní stav ani neurychlují uzdravení.
Proto někteří odborníci u imunokompetentních jedinců bez vážného základního neinfekčního onemocnění doporučují pouze podávaní symptomatických léků, dostatečný přísun tekutin a klid na lůžku.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Chlamydia
- Chlamydia trachomatis
- Atypické pneumonie
- Pneumonie
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. s. 330. ISBN 80-238-0297-6.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0.
- Z. KARIMOVA,, V. PETRŮJOVÁ a H ROHÁČOVÁ. Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae v etiologii respiračních infekcí – včasná diagnostika a adekvátní léčba. Medicína po promoci. 2016, roč. 1, s. 28-31, ISSN 1212- 9445.
Chlamydie
Chlamydie jsou mikroorganismy, které většina lékařů řadí k bakteriím. Viděl jsem nicméně i texty, v nichž je řadí mezi viry. Osobně dávám přednost jejich zařazení mezi bakterie.
Chlamydií je mnoho druhů, nejznámější jsou chlamydia trachomatis, chlamydia psittaci a chlamydia pneumoniae.
Chlamydie jsou v naší populaci rozšířené, způsobují řadu onemocnění a infekce chlamydiemi s sebou může nést řadu vážných komplikací.
Chlamydie jsou mikroskopické jednobuněčné organismy, které se vůči nám chovají paraziticky. Až potud je podoba s ostatními bakteriemi naprostá. Chlamydie se nicméně řadí mezi tzv. intracelulární (nitrobuněčné) parazity.
Znamená to, že na rozdíl od většiny ostatních bakterií chlamydie nalezou do našich buněk (které jsou mnohem větší než chlamydiální buňka) a v nich vesele parazitují a množí se. Nákazou postižené buňky pak odumírají.
Právě tenhle způsob života činí chlamydie podobné virům.
Oproti tomu klasické běžné bakterie jako jsou streptokoky a stafylokoky do buněk v našem těle nelezou a škodí jim zvenčí. Chlamydie jsou výjimečné i tím, že způsobují celou řadu nemocí s naprosto odlišnými příznaky odvozenými od napadené části těla – oči, močopohlavní systém, plíce apod.
Příčiny: Chlamydiemi se člověk nejčastěji nakazí nechráněným pohlavním stykem. Vzhledem k promořenosti naší populace chlamydiemi a faktu, že většina lidí má za život více sexuálních partnerů (leckdo jich má víc i za týden), není nijak těžké se chlamydiemi nakazit.
Smutným způsobem nákazy je přestup na dítě během porodu. Vzhledem k časté přítomnosti chlamydií v porodních cestách se dítě nakazí, když těmito cestami přichází na svět.
Některé formy infekce (oko, plíce) se mohou přenést i kapénkami nebo běžnými předměty denní potřeby (ručníky).
Pokud jde v ČR o výskyt pohlavně přenosných chorob, tak na prvním místě jsou chlamydie, daleko za nimi je kapavka, pak syfilis a nejméně případů je (zatím) u HIV infekce.
Projevy: Projevy chlamydiových infekcí jsou ohromně pestré a jak jsem již psal výše, záleží na tělním systému, který je chlamydiemi napaden. Rozlišit můžeme tyto jednotky:
1. Postižení oka: Celosvětově je jednou z nejčastějších příčin slepoty chlamydie. Pokud chlamydie napadne tkáně oka, může je poškodit a zhoršit zrak. Nemocný může i oslepnout. Určitým problémem je fakt, že nakažené oko je infekční a infekce může být přenesená do oka zdravého člověka.
Nemocný si třeba do ručníku otře obličej, pak ho použije někdo jiný a neštěstí je na světě. I plicní forma chlamydiové infekce (viz. níže) může tento stav způsobit. Nemocný kašle a vykašlaná chlamydie skončí v oku jiného člověka. Přenos této infekce je možný i z matky na dítě.
Chlamydie v porodních cestách matky se dostane do oka plodu během porodu.
Projevy: Projevem infekce je nejčastěji zánět spojivek, který může vyústit ve slepotu. Při dlouhodobém zánětu spojivek dojde k podráždění víčka a to se i s řasami obrátí dovnitř. Řasy tak při každém mrknutí začnou dráždit rohovku a zjizví ji – vzniká tzv. trachom a člověk oslepne.
2. Plicní onemocnění: Plicní infekcí se může člověk nakazit při vdechnutí kapének s chlamydiemi vykašlanými jiným člověkem s nákazou plic.
Kromě toho se opět může nakazit dítě od matky během porodu a u někdy dochází k nákaze od zvířete (např. psitakóza způsobená Chlamydia psittaci).
V tomto případě chlamydie opovrhne okem, ale přes dutinu ústní se dostane do dýchacích cest a odtud do plic.
Projevy: Nemoc se projevuje jako tzv. atypická pneumonie neboli atypický zápal plic.
Nemocný člověk má nepříjemný suchý kašel, bývá schvácený, může mít bolesti na hrudi a zvýšenou teplotu (spíše pod nebo kolem 38°C) – příliš špatně se však obvykle necítí.
Nález na rentgenu bývá mnohem závažnější a neodpovídá tedy menší tíži příznaků. U novorozence, který se nakazil za porodu od matky, může být pneumonie i smrtelná.
3. Onemocnění močopohlavní soustavy: Jedná se o klasickou a nejčastější formu chlamydiové infekce – trochu se liší průběh onemocnění u muže (a) a u ženy (b). K přenosu dochází pohlavním stykem.
a) Infekce u muže nejčastěji postihuje močovou trubici, jejíž zánět se označuje jako uretritida.
Projevy: Nemoc se buď nijak neprojevuje, nebo nemocný cítí pálení v močové trubici a bolest při močení. V tomto je nemoc podobná projevům kapavky. Hnisavý výtok ovšem u chlamydie nebývá, pokud se výtok objeví, tak je spíše vodnatý. Každý výtok z močové trubice (bez ohledu na jeho vzhled) spojený s bolestí a pálením při močení je nicméně velmi dobrý důvod pro návštěvu lékaře.
Komplikace: Neléčená infekce močové trubice může postoupit z močových cest na prostatu a tudy přes chámovody až k nadvarlatům a varlatům. Zánět nadvarlat i zánět varlat jsou velmi bolestivé stavy a v některých případech může zůstat muž neplodný.
b) U ženy je sliznice pochvy proti chlamydii poměrně odolná, a proto nejsou infekce pochvy až tak časté. Chlamydie se přesunou výše – napadají hrdlo děložní (cervicitis) a mohou se dostat přes dělohu na vejcovody a vaječníky. Infekční zánět vejcovodů a vaječníků se označuje jako hluboký pánevní zánět (PID = Pelvic Inflammatory Disease).
Projevy: U žen je situace mnohem horší než u mužů. Chlamydie se u mnoha z nich nijak neprojevuje, to však neznamená, že svou přítomností nezpůsobí časté komplikace (viz. níže).
Projevit se může neurčitým výtokem, bolestí při pohlavním styku a krvácením z čípku děložního.
Případný těžký hluboký pánevní zánět se projevuje silnými bolestmi břicha lokalizovanými do podbřišku a vysokou teplotou.
Komplikace: Onemocnění chlamydiemi u žen může vést k neplodnosti (častěji než u mužů), k častým mimoděložním těhotenstvím, k potratům nebo předčasným porodům.
Je to vcelku pochopitelné – opakované pánevní záněty zdevastují vaječníky a vejcovody, kterými za normálních okolností prochází vajíčko do dělohy. Postižení hrdla děložního či dělohy chlamydiemi pak zase může vést k předčasnému porodu či potratu.
Bakterie totiž mohou zjednodušeně řečeno vylučovat látky, které způsobí předčasné stahy dělohy a vyloučení plodu. Neplodnost jako důsledek infekce chlamydiemi může být neléčitelná.
4. Kloubní postižení: Vina v tomto případě leží na imunitním systému, který v rámci boje s chlamydiemi klouby poškodí. U některých lidí tvoří postižení kloubů u infekce chlamydiemi součást tzv. Reiterova syndromu – artritida, uretritida (zánět močové trubice), konjunktivitida (zánět spojivek).
Projevy: Postižení kloubů se projeví jako neurčitá artritida – tj. bolestivé, oteklé klouby.
5. Lymfogranuloma venereum: Toto je zvláštní pohlavně přenosná forma chlamydiové infekce. Píšu o ni jen tak pro pořádek, v ČR se prakticky nevyskytuje. Není však vzácná v Africe či v Asii.
Projevy: Infekce začíná jako nebolestivý vřídek na zevním genitálu žen a na penisu u mužů, postupně se chlamydie dostanou do uzlin v tříslech, které bolestivě zduří a mohou se provalit navenek. Vznikají ošklivé hnisající rány. Infekce bývá doprovázena celkovou schváceností a horečkou.
Diagnostika: Kromě zjištění příznaků typických pro jednotlivá onemocnění je klíčové stanovení přítomnosti chlamydií.
U genitální formy se dělají stěry z močové trubice mužů a hrdla děložního u žen. Ze stěrů se pak speciálními laboratorními metodami prokazuje přítomnost chlamydií.
Obecně lze přítomnost chlamydií zjistit z krve sérologickým vyšetřením (průkaz protilátek proti chlamydiím v krvi).
Prevence: Prevencí močopohlavní infekce je do jisté míry chráněný sex. Bohužel je zde jistý problém – chlamydie se u nemocného velmi často neprojevují a po určité době partnerského soužití se chráněný sex logicky příliš nenosí.
Nikdo ovšem nemůže zaručit, že i při partnerské věrnosti není jeden z partnerů nakažen od předchozích sexuálních partnerů.
Kapavka je v tomto o něco lepší, její projevy bývají výrazné a nepříjemné a nakaženého donutí dojít k lékaři a zaléčit ji antibiotiky.
Prevencí vzniku jakékoliv formy plicní nebo oční nákazy dítěte od matky za porodu je preventivní mikrobiologické vyšetření z hrdla děložního a při nálezu chlamydie podání příslušných antibiotik matce.
Léčba: Chlamydie jsou bakterie, a proto proti nim působí dobře některá antibiotika. Velmi účinná jsou zejména antibiotika ze skupiny makrolidů a tetracyklinů (u těhotných žen a u dětí se tetracykliny podat nesmějí).
Způsob podání antibiotik a jejich dávkování už záleží na konkrétním případě (typ infekce, tíže stavu) a spadá do kompetence ošetřujícího lékaře.
Vzhledem k tomu, že chlamydie se přenáší často (i když ne vždy) sexuálně, je vhodné vyšetřit a případně zaléčit i druhého partnera!
Zdroje
https://www.cdc.govhttps://www.healthline.com