Piercing na vlastní kůži. Jaká jsou rizika?

Nechat si propíchnout nějaké to místo na těle profesionálním piercerem ve studiu něco stojí.

Existuje však také poněkud jednodušší (a levnější) možnost a tou je aplikace v domácím prostředí svépomocí – nebo lépe řečeno pomocí šikovného a zručného kamaráda či kamarádky.

Ano, i doma je možné píchnout piercing kvalitně, vyžaduje to však dodržení správného postupu a čisté prostředí. Jak tedy na to? To si přiblížíme v dnešním článku.

Piercing na vlastní kůži. Jaká jsou rizika?

Hezkým holkám piercing sluší. Uši nebo ret si můžeš pohodlně nechat píchnout i v pohodlí domova.

Propíchnout si kůži doma – to chce kromě základního vybavení také odvahu. Pokud ji máš, mrkni na postup, který Ti rádi předáme a díky kterému předejdeš zbytečným možným rizikům.

Ať už se chystáš být tím, kdo si nechá piercing aplikovat, nebo se naopak na chvíli staneš piercerem, věříme, že Ti náš návod pomůže a jednoduše Tě provede jednotlivými kroky tak, aby propíchnutí dopadlo dobře a bylo bezpečné pro obě strany.

Příprava

Bez kvalitní přípravy to nepůjde. Je potřeba navštívit zdravotnické potřeby a nakoupit vše, bez čeho se neobejdeš. Než tedy k aplikaci dojde, udělej si menší seznam:

  • hygienické rukavice
  • kanyla – pokud máš šperk 1,2 mm, kup kanylu 1,6 mm, v případě šperku 1,6 mm kup kanylu 2,2 mm, jde o to, abys šperk pohodlně protáhl
  • dezinfekce – klidně se zeptej, v lékárně i ve zdravotnických potřebách ti rádi poradí vhodnou dezinfekci kůže a dezinfekční gel na ruce
  • ubrousky nebo vatové tampony
  • tužku na oči nebo tekuté oční linky
  • vhodný šperk

K přípravě dále patří dezinfekce šperku. Nový šperk je potřeba vyčistit, než přijde do styku s čerstvou rankou. Hrozila by nepříjemná infekce. Jednoduše ho můžeš vyvařit ve slané vodě, pokud jde o titan nebo chirurgickou ocel, v případě bio plastu nech šperk přes noc v lihu. Nebo si přečti podrobný návod, jak vyčistit nový šperk.

Pokud máš vše nakoupeno, můžeš si nachystat koutek, kde k aplikaci dojde, například v koupelně nebo tam, kde máš dostatek světla a pohodlí. Zde si na čistý stolek nebo podnos vylož čisté vatové tampony pro případ krvácení, zabalenou sterilní kanylu, rukavice, odšroubovaný šperk, kosmetickou tužku na označení místa vpichu a v neposlední řadě dezinfekci.

Piercing na vlastní kůži. Jaká jsou rizika?

Intravenózní kanylu k aplikaci piercingu seženeš v lékarně nebo zdravotnických potřebách, nezapomeň však koupit správnou velikost.

Aplikace

Všechno je připraveno, za chvíli bude hotovo. Píchnutí piercingu je rychlovka, které není třeba se bát, když dodržíš tato pravidla:

1. Vyznač místo vpichu

Pečlivě si označ tečkou místo, které následně propíchneš. Tento krok by měl být opravdu přesný, aby ozdoba byla přesně tam, kde má být, proto ho nepodceňuj. K označení použij kosmetickou tužku například na oči, nejpřesnější jsou však oční linky ve fixu. Není vhodné používat klasické fixy, které na tělo nepatří.

2. Vydezinfikuj

Opatrně vydezinfikuj část těla, kam piercing budeš aplikovat. V případě potřeby při smazání značky znovu zvýrazni tečku.

3. Čisté ruce

Přestože budeš používat rukavice, dopředu si pořádně umyj ruce. Přece jen později budeš manipulovat i se šperkem a to se často snadněji dělá bez rukavic. Dobré je si připravit i klasický dezinfekční gel na ruce.

4. Příprava

Nyní můžeš z jedné strany otevřít obal s kanylou a poté si nasadit gumové rukavice. V tuto chvíli jsi připraven na samotnou aplikaci.

5. Aplikace

V klidu a v pohodě – jdeme na to. Vyjmi sterilní kanylu z obalu a sundej krytku. Teď můžeš přejít k propíchnutí požadovaného místa. Aplikaci by měl vždy provádět soustředěný a klidný člověk. Není to závod, nemusíš jednat příliš rychle, ale ani příliš pomalu. Kanylou propíchni požadovaný bod. Aplikace by měla být rázná, ale ne zbrklá, aby nedošlo k tomu, že se netrefíš.

6. Drén

Propíchnuto máme, přejdi k vyndání kanyly z ranky, v bodu vpichu tak zůstane pouze drén, který je součástí kanyly.

7. Šperk

Z požadované strany drénu, většinou zadní, zaveď šperk. Ten jednoduše zastrčíš do trubičky a následně zepředu drén vytáhneš, v rance tak zůstane pouze ozdoba, která tam být má. Šperk pečlivě zašroubuj, krok vyžaduje zručnost, aby později nedošlo ke ztrátě – čerstvá ranka totiž velmi rychle zarůstá.

8. Závěr

Gratulujeme, je to tam! Na závěr vatovými tampony a dezinfekcí otři případnou krev. Další průběh hojení a správné péče o čerstvě propíchnuté místo je už samostatná kapitola.

Piercing na vlastní kůži. Jaká jsou rizika?

Piercing nad rtem tzv. Madonna patří mezi ty, které šikovné ručky zvládnout píchnout doma. Aplikuje se však zevnitř ven, proto je dobře být pečlivý a klidný, abys trefil označený bod.

Takhle ne

Přestože aplikace piercingu doma vypadá snadně, jsou místa, která si doma píchnout můžeš a která rozhodně ne:

DOMA ANO

  • propíchnutí ušního lalůčku, propíchnutí rtu, propíchnutí nosu

DOMA NE

  • propíchnutí ušní chrupavky, propíchnutí obočí, propíchnutí nosového kořene či přepážky, propíchnutí brady, propíchnutí uzdičky, propíchnutí jazyka, propíchnutí bradavek, propíchnutí pupíku a intimních partií, propíchnutí líc

Jsou zkrátka místa na těle, kde bys kvůli ušetření pár stovek mohl způsobit sobě nebo někomu dalšímu zbytečné komplikace. Proč některá místa k aplikaci nedoporučujeme? Jde o různé nervy, které bys jako nezkušený mohl poškodit a to i nevratně. Některé části těla jsou pro piercing složitější a proto je důležité svěřit se zkušenému piercerovi. Tyto části jsou pro domácí aplikaci piercingu tabu.

Měj na paměti, že co se týče našeho názoru na aplikaci piercingu doma svépomocí, vždy se Ti to budeme snažit rozmluvit. Tímto článkem rozhodně nikoho nenabádáme k tomu, aby si piercing aplikoval sám.

Chtěli jsme pouze předat naše osobní zkušenosti pro Ty, kteří se na své vlastní riziko rozhodnou aplikaci svépomocí podstoupit a nepřebíráme za ni žádnou zodpovědnost. Jedná se o „nebezpečný“ zákrok, ke kterému je potřeba dostatek odbornosti. Té bude mít zkušený piercing, nebo lékař vždycky více.

Přečti si o tom v našem článku, kde porovnáváme právě všechny možnosti, zda se nechat píchnout od piercera, lékaře, nebo svépomocí.

Piercing jazyka – Wikipedie

Piercing jazyka

Piercing jazyka (anglicky tongue piercing) je oblíbený[1] druh piercingu, při němž je šperk umístěn do jazyka. Aplikace se řadí k méně bolestivým a poměrně dobře se hojí.[2] Je to díky tomu, že jazyk je značně prokrven a navíc ve slinách jsou přítomny látky, které zabraňují infekci.[3] Oblíbenosti šperku přispívá i zvýšení prožitků u orálního sexu.[1]

Historie

Propichování jazyka prováděli již staří Mayové a Aztékové či kmeny ze severozápadní Ameriky. Věřili totiž, že tak vyvolají stav nevědomí, během něhož může kmenový šaman hovořit s bohy.[4]

Průběh aplikace

Činka neboli barbell je obvyklým šperkem aplikovaným při piercingu jazyka

Vpich šperku se obvykle provádí do střední části jazyka, kde se nachází mírná prohlubeň. Do ní se šperk umístí a to tak, aby byl co nejkolměji na podélnou osu jazyka,[3] neboť v těchto místech nevedou žádné žíly ani tepny a nejsou zde ani chuťové pohárky.[1]

Během aplikace je jazyk uchopen speciálními kleštěmi, které mají na koncích ramen malé otvory.[3] Těmito otvory je veden vpich a to obvykle ve směru odshora dolů. Vpich se provádí tzv. kanylou, což je dutá jehla. Do ní se po propíchnutí vloží šperk (nejčastěji je to činka, anglicky barbell), na kterou se po průchodu jazykem zašroubuje krajní kulička.

Šperk by měl být vyroben z titanu nebo chirurgické oceli a měl by dosahovat délky 19 až 25 mm při průměru 1,6 mm.[4] Tato větší délka je volena s ohledem na skutečnost, že v období cca jednoho týdne dojde k natečení jazyka a ten tak zvětší svůj objem. Po zahojení piercingu (tj.

 v případě hojení bez komplikací asi za dva až tři týdny)[3] je možné šperk vyměnit za menší.[5]

Následná péče po aplikaci

Ihned po aplikaci šperku je důležité se vyvarovat jídlu i kouření[1] a vhodné je vyvarovat se kouření a alkoholu až po dobu asi 14 dnů od aplikace piercingu.[3] Je nutné si vyplachovat ústa a odstraňovat z nich zbytky potravin po každém jídle. K vyplachování je vhodné použít antibakteriální ústní vodu bez obsahu alkoholu.

Současně by se měla omezit konzumace mléčných výrobků, čokolády a masa, ale i ostrých či kyselých jídel, ovoce nebo horkých nápojů.[6] Proti natékání jazyka vhodně působí ledové kostky z vody a také ledové kostky vyrobené ze šalvějového a heřmánkového čaje.

Během léčení jazyka je důležité se vyvarovat také orálního sexu, neboť existuje riziko zánětů a vzniku otoků.[3]

Zdravotní rizika

Aplikace a nošení piercingu představuje možnost vzniku zdravotních obtíží.[7] V roce 2008 byla zveřejněna studie zpracovaná britskou Agenturou pro ochranu zdraví ve spolupráci s Londýnskou školou hygieny a tropické medicíny, která zkoumala 10 000 lidí starších šestnácti let.

[8] Zdravotními obtížemi spojenými s piercingem jsou otoky, infekce a krvácení.[8] Podle průzkumu britské Agentury pro ochranu zdraví a Londýnské školy hygieny a tropické medicíny je piercing jazyka nejnebezpečnější formou piercingu, při čemž zdravotní obtíže se v jeho případě vyskytly téměř v polovině případů.

[8] Mezi osobami, jež byly kvůli piercingu hospitalizováni, převládali ti, kteří si nechali šperk do těla vpravit amatérem a nikoliv odborníkem ze specializovaného salónu.[8] Při nedostatečně sterilizaci nástrojům také hrozí nakažení žloutenkou typu B či C a nebo též virem HIV.

[8] Před prováděním piercingu v nehygienických podmínkách varovala v roce 2003 i Evropská unie.[9]

Ani zubaři piercing do jazyka nedoporučují, neboť šperk při kontaktu se zubem poškozuje zubní sklovinu nebo odhaluje zubní krčky.[10] Je sice možné použít šperk vyrobený z bioplastu, který sklovinu oproti běžně používaným kovovým šperkům tolik nepoškozuje, avšak ani v tomto případě zubaři aplikaci tohoto piercingu nedoporučují.[10]

Aplikace piercingu se nemá provádět v případech, kdy se budoucí nositel šperku necítí zdravotně zcela v kondici či kdy trpí akutní infekční chorobou (například oparem rtu, rýmou, kašlem, chřipkou nebo angínou).[11] Ve chvíli, kdy je imunita snížena, totiž tělo pomaleji a hůře hojí zásahy do něj a zvyšuje se tak nebezpečí vzniku komplikací.[11]

V případě, že by si piercing chtěl nechat aplikovat diabetik, je vhodné umístění ozdoby konzultovat s ošetřujícím lékařem.

[12] Sice se piercing s diabetes nevylučuje, ovšem jeho hojení je obtížnější a déletrvající, navíc spojené s vyšším rizikem vzniku infekce.

[12] I stres z aplikace piercingu zvyšuje hladinu cukru v krvi a je tak nutné, aby piercer byl při aplikaci piercingu připraven na případné reakce těla budoucího nositele šperku.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d TROJÁK, Pavel. Piercing jazyka [online]. 2007 [cit. 2012-07-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ FIKSA, Radomír. Piercing. Žďár nad Sázavou: Sowulo Press, 2005. 146 s. ISBN 80-903618-0-3. S. 38. [Dále jen Fiksa]. 
  3. ↑ a b c d e f Radek. Jak se provádí piercing jazyka [online].

    2008-06-30 [cit. 2012-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-16. 

  4. ↑ a b Co je piercing jazyka [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-09. 
  5. ↑ Fiksa, str. 45-46
  6. Piercing do jazyka a hojení [online]. Jihlava: Pogo, 2013-11-13 [cit. 2014-09-14].

    Článek na blogu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. 

  7. ↑ Tetování a piercing. Pozor na zdravotní rizika. Rodičům.cz [online]. 2010-08-18 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e Vědci: Piercing může způsobit velké problémy. Bleskově.cz [online]. 2008-06-29 [cit. 2012-11-22].

    Dostupné online. 

  9. ↑ ČTK. Piercing jazyka stál život dvanáctiletou dívku z Ruska. iDNES.cz [online]. 2010-01-11 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b SOVOVÁ, Ilona. Piercing na vlastní kůži. Jaká jsou rizika?. Kapitola Važte pro a proti. Vitalita.cz [online]. 2009-11-16 [cit. 2012-11-22].

    Dostupné online. 

  11. ↑ a b Hell.cz. Piercing a nemoc [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-19. 
  12. ↑ a b c Hell.cz. Piercing v Praze [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2019-06-14]. Kapitola Může si cukrovkář nechat aplikovat piercing? Jaká jsou rizika?.

    Dostupné online. 

Související články

  • Piercing

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Piercing jazyka na Wikimedia Commons

Portály: BDSM

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Piercing_jazyka&oldid=18606323“

Nejčastější dotazy

Nejčastější dotazy ohledně tetování a piercingu:

Chci tetování/piercing, ale ještě mi nebylo 18

V takovém případě si s sebou prosím vezmi rodiče. Nepotřebujeme jejich oficiální souhlas, ale je to pro nás záruka, že nás později osobně nenavštíví rozzuřeni do ruda.

A malý trik, pokud ti to rodiče nechtějí dovolit, zkus je přesvědčit třeba vylepšeným vysvědčením.

Pokud sami pochopí, že s novým kroužkem ve rtu nebudeš o nic hloupější a neřítíš se vstříc nezaměstnané budoucnosti plné drog a alkoholu, tak jsou ochotnější přimhouřit oko.

  • Kolik to stojí?
  • Koukni na ceníky, kde najdeš ceny piercingů, skarifikace, splitů jazyka a taky bližší vysvětlení, jak se vypočítává cena tetování, nebo jak a u koho se objednat.
  • Je možné se tetování / piercingu později zbavit?

Co se týče piercingu, všechny je možné později vyndat. U některých z nich to ale bude vyžadovat profesionální nástroje a zkušenosti (například mikrodermály). S ohledem na typ piercingu může na místě zůstat drobná světlá jizvička o velikosti vpichu nebo jemná prohlubeň.

U tetování jsou možnosti jeho odstranění v zásadě tři. Prvním je jeho překrytí větším a tmavším motivem. Takovýto postup je vhodný, pokud vám tetování jako takové nevadí, ale nejste již spokojeni se stávajícím motivem. Tetování lze odstranit také speciálním laserem, který rozbije pigmentové částice zanesené v kůži.

Různé barvy ale vyžadují různé frekvence laseru, a proto v případě rozsáhlejších barevných tetování počítejte s více návštěvami u specialisty. Krajní možností, jak se tetování zbavit, je aplikace kožního štěpu u plastického chirurga.

Této metody se používá ale výhradně v případě vysoce nevhodných tetování, které nelze jinak adekvátně odstranit.

Děláte tetování, které zmizí za 3-5  let?

Ne, takové tetování neděláme. Je to proto, že z technologického hlediska je toto „dočasné tetování“ jen špatně provedené klasické tetování.

Problémem je, že ve výsledku nemáš tři roky krásné tetování, které jako mávnutím kouzelného proutku pak samo rychle beze zbytku zmizí.

Místo toho budeš mít půl roku slušné tetování, které se bude další dva roky podivně rozpíjet a velice často po něm zůstanou trvale fleky nebo jizvičky, které je pak nutné zakrýt větším permanentním tetováním nebo odstranit použitím laseru.

Co tetování přes jizvy?

Přes jizvy tetovat lze, ale výsledek bude jiný než na okolní neporušené kůži. Je to, jako bys psal tužkou na papír a pak přešel na jiný materiál, třeba na látku nebo dřevo.

Jizvy lze zakomponovat do tetování tak, aby je doplňovaly, a jejich strukturu využít v kompozici celku – z nevzhledné jizvy po operaci tak může být kmen starého olivovníku, strie zmizí v listech tropické květiny a sérii drobných jizviček dokonale překryje rozkvetlá louka.

Deformace a poškození tetování během času nebo při výrazném úbytku/nárůstu váhy?

Na tetování působí více ohrožujících faktorů. Mezi ty nejzásadnější patří sluneční paprsky. Slunce totiž vymývá barvy vašeho tetování stejně jako na staré fotografii nebo bilboardu u silnice- žádný pigment před ním není v bezpečí.

Je proto důležité ho chránit. V létě nešetřete opalovacím krémem, případně noste vzdušné oblečení, pod kterým tetování schováte. Z prázdnin na rovníkové pláži se totiž bez patřičné péče můžete vrátit se znatelně světlejším obrázkem.

Dalším faktorem je čas. Od prvního okamžiku, kdy je tetování provedeno, dochází k procesu, kdy je tetovací pigment pozvolna roznášen pod kůží a tím dochází k průběžnému jemnému rozpíjení motivu.

Než jeho působení opravdu zaregistrujete, uběhne pěkných pár let, ale i tak je dobré o něm vědět a nevybírat příliš drobné a detailní motivy, které mohou být později hůře rozeznatelné. Dalším problémem je stárnutí a kůže a vznik vrásek. Vlivem stárnutí může docházet k znatelným deformacím vašeho tetování.

Je proto dobré vybírat umístění podle toho, jak zásadní je u vámi zvoleného motivu přesné zachování původního tvaru. Například tropické květině pravděpodobně nebude příliš vadit, když se trochu pokroutí a natáhne, o poznání horší je geometrický obrazec, na kterém bude znát každý milimetr.

Nejproblematičtější jsou portréty, protože se z nich časem může stát i karikatura. K místům, kde si kůže nejvíce zachovává původní tvar, patří například lýtka nebo ramena, naopak břicho je dost problematické. Doporučujeme podívat se na fotku staršího člověka a ověřit si míru deformací na vámi zvoleném místě.

Pokud plánujete pořádně zhubnout nebo naopak nabrat svalovou hmotu, vaše tetování to pravděpodobně příliš nezasáhne. Aby došlo k zásadnějšímu poškození, museli byste tento proces stihnout extrémně rychle, a tím by došlo navíc i k vytvoření strií. To je bohužel případ těhotenství.

Kůže na bříšku nestíhá dorůstat tlak, který je na ni vyvíjen, a objeví se drobné jizvičky. I po návratu do původní formy bude tetování zřejmě trochu pocuchané. To ale obvykle není nic, co by nevyřešily korekce vašeho tatéra.

I tak je ale lepší neumisťovat na břicho motivy extrémně citlivé na deformaci, jako jsou právě portréty.

Většinu problémů můžete zásadně ovlivnit, když se o svoje tetování budete adekvátně starat. Vaše tetování bude krásné, když vaše kůže bude zdravá- to je jednoduché pravidlo. Pravidelné krémování a hlavně důsledná péče o čerstvé tetování udělají divy.

Tetování/piercing během těhotenství nebo nemoci

Ani jedno důrazně nedoporučujeme. Tetování i piercing jsou zásahy do těla, které vyburcují z klidu váš imunitní systém.

Pokud jste nemocní, je pravděpodobné, že imunitní systém to přestane zvládat – vaše nemoc bude mít výraznější příznaky a bude trvat o poznání déle, zároveň hojení nového šperku nebo tetování bude daleko problematičtější, delší a s hrošími výsledky. Kvůli zaneprázdněné imunitě je navíc daleko vyšší i pravděpodobnost zanesení infekce.

Tetování a piercing zároveň nejsou vhodné v těhotenství a nedoporučujeme je ani během období kojení. Všechny vlivy působící na těhotnou matku se přenášejí i na plod a prostřednictvím mateřského mléka mohou působit i na již narozené miminko. Případná infekce může způsobit vážné problémy.

Kdy je nejlepší doba na tetování/piercing?

Vždy ta, kdy budete mít ideální podmínky na hojení.

Nemělo by docházet k přehnanému pocení (běhání maratonu), vystavení místa extrémnějším povětrnostním podmínkám (pálící slunce nebo mráz) a dráždění prostřednictvím nevhodného oblečení (zaškubávající se pletený svetr od babičky, zařezávající se spodní prádlo) nebo zanesení chemikálií (barvení hlavy). Obvykle je vhodná doba od pozdního září do konce května. Sami ale zhodnoťte prostředí a podmínky, kterým budete vystaveni. Pokud strávíte léto v klimatizované kanceláři, pak by nové tetování či piercing neměly být problém. Naopak pokud plánujete na Vánoce slézání ledovce v Alpách, raději ještě počkejte na návrat. Nezapomínejte prosím, že některé typy piercingu se poměrně dlouho hojí, a proto pokud chcete hezký zahojený pupík do plavek, je ideální nadělit si ho už pod stromeček.

Jak je to se sterilitou?

Jednoduše na ni dbáme. Všechny nástroje a vybavení, které přijdou do přímého kontaktu s vaší kůží, jsou jednorázové (to platí například u všech typů jehel). Zbylé nástroje prošly sterilizací a pravděpodobně nás uvidíte, jak je vytahujeme ze sterilizátoru nebo z neprodyšného sterilního obalu.

Ostatní vybavení je překryto nebo obaleno ochrannou vrstvou, která byla vydezinfikována (tetovací křeslo). Na všechny úkony používáme jednorázové sterilní rukavice (stejné, jaké používají chirurgové při operaci) nebo vyšetřovací rukavice, s jakými se setkáte při lékařské prohlídce. Při náročnějších zákrocích, jako je například rekonstrukce ušního lalůčku, máme navíc vždy lékařské roušky.

Pokud byste ale přece jen měli obavy, nebojte se nás na cokoli zeptat a nechat si vše ukázat.

Máte vzorníky tetovacích motivů?

Klasické vzorníky nemáme, protože si myslíme, že každé tetování je vysoce individuální věc a nechceme dělat padesát stejných růžiček.

Proto si s námi prosím domluvte konzultaci, na které vymyslíme, jak by vaše tetování mělo vypadat, a připravíme vám návrhy na míru.

Na konzultaci si s sebou klidně přineste obrázky, které se vám líbí – tatérovi pomůže, když bude vědět, jakým směrem se má při vytváření vašeho motivu ubírat.

Mimoto  v salónu najdete portfolia našich tatérů, na kterých si můžete prohlédnout jejich styl a schopnosti a případně se jimi inspirovat.

Jak moc tetování/ piercing bolí?

Každý z nás má hranici bolesti jinde a také ji vnímá jinak. V případě tetování a piercingu však rozhodně nejde o nijak strašnou nebo nepřekonatelnou bolest. U obou závisí míra bolesti především na zvoleném místě.  U tetování patří k nejbolestivějším místům slabiny a části těla, kde je kůže přimknuta přímo ke kosti (lokty, žebra).

Nepříjemné jsou také oblasti, kde je pod kůží přirozeně nahromaděno více tuku (zadek). Naopak nejpříjemnější jsou místa, kde je pod kůží svalová hmota (lýtka, vnější strana paže). Pro představu, mnozí pocit z tetování přirovnávají k lehkému škrábnutí kočky.

  Malý tip: pokud přijdete odpočatí a najedení, bude vaše tělo celý proces vnímat mnohem méně nepříjemně.

Oproti tetování je piercing blesková záležitost. Bolest je intenzivnější, ale téměř okamžitě po propíchnutí zmizí. Profesionální piercer si je bolestivosti každého piercingu vědom a provádí jej s co největší empatií.

Následuje pak jen lehce nepříjemné nasazení šperku a více již o novém piercingu nebudete ani vědět.

Dávejte si jen větší pozor na neopatrné zatrhávání nebo údery do nezahojeného místa, protože bude samozřejmě bolestivě reagovat.

Mohu si na aplikaci přinést vlastní šperk?

Z důvodu sterility a biokompatibility používáme na aplikaci výhradně šperky z bioplastu nebo titanu. Navíc musí přesně sedět tvarem i velikostí a ač se to nezdá, jedná se o dost těžký odhad. Donést si vlastní šperk je proto možné jen po předchozí konzultaci s piercerem. Zároveň je nutné jej přinést alespoň jeden den před aplikací, aby mohl být vysterilizován.

Jak dlouho se piercing hojí?

Doba hojení jednotlivých piercingů se liší podle jejich umístění, délky a hloubky vpichu.

Délka hojení se u většiny piercingů  pohybuje v rozmezí cca tří měsíců až půl roku. Pozor, některé piercingy ale vyžadují velice dlouhé hojení. Například u pupíku to může být i rok. Zahojeným přitom myslíme stav, kdy je piercingový kanálek v celé své délce vyplněný dokonale zahojenou tkání.

Piercing nastřelit nebo propíchnout?

Za nás rozhodně propíchnout. Nastřelení se provádí speciální „pistolí“, jejíž sterilizace po každém nastřelení je velmi obtížná a proto obvykle nedokonalá.

Samotná rána po nastřelení je vytvořena tupým šperkem o průměru cca 0,8 mm. Tkáň je tedy doslova roztržena. Oproti tomu piercing provedený jednorázovou intravenózní kanylou je čistý řez, kdy je tkáň šetrně a čistě rozkrojena.

Nastřelené ucho je výrazně více traumatizované a hůře se hojí.

Šperky určené k nastřelení mají jen jednu délku, což v případě otoku (který je poměrně běžný) působí závažné potíže.

Rozhodně nedoporučujeme nastřelování uší u malých dětí. Pokud vám někdo řekl, že je to méně bolestivé, tak to není pravda.

Po nastřelení následuje zdlouhavé hojení, což je u ležících kojenců důvodem nepohodlí a zbytečné bolesti. Navíc si malé děti typ šperku, který se u nastřelovacích náušnic používá, snadno vytrhnou.

Dírka se často rychle zatáhne a je nutné ji profesionálně roztahovat nebo znovu propíchnout.

Může mi po piercingu ochrnout obličej? A co akupunktura?

Tato otázka je poměrně častá. Jako důvod možného ochrnutí nebo zdravotních problémů je uváděno poškození nervů. Pokud je piercing proveden odborníkem a správnými nástroji, k žádnému ochrnutí rozhodně dojít nemůže.

Piercing se obvykle provádí jednorázovou intravenózní kanylou o minimálním průměru 1.3 mm a průměr nervů je o hodně menší.

Při použití kanyly tedy nedojde k přerušení nervu, ale pouze k jeho odsunutí, což žádné komplikace nezpůsobí (tento princip je využíván i v chirurgii). Piercer navíc dobře ví, kudy vpich vést.

Co se týče akupunkturních bodů, ani tam nemusíte mít obavy.

Vyjádření specialisty na akupunkturu a východní medicínu je takové, že i pokud je propíchnut přímo akupunkturní bod, nestane se nic jiného, než že je vyřazen z provozu pro další léčení.

Piercing tedy nebude mít žádný jiný vliv než ten, že pokud se v budoucnu budete zajímat o takovéto léčení, bude možná nutné, aby váš léčitel nalezl jiné místo se stejnými terapeutickými vlastnostmi.

Miminka a píchání oušek

Rádi se ujmeme propíchnutí oušek vašich dětí. Vše probíhá stejně jako u klasického piercingu, jen u velmi malých děti je nutné, aby je rodič držel v náručí a asistoval. Ouška jsou vydezinfikována, sterilní fixou se naznačí symetrické body pro vpich a vpich se provádí sterilní jednorázovou intravenózní kanylou.

Pro začátek nasazujeme vysterilizované titanové náušničky (jednoduchý tenký kroužek s kuličkou nebo kuličkou s kamínkem – lze vybrat barvu). Je to proto, že tyto náušničky jsou nejvhodnější pro hojení. Miminko o ně nemůže zavadit, zranit se, ani si je vytrhnout.

Navíc je titan zcela biokompatibilní, a tak nemůže dojít k žádným problémům s vyrážkou nebo alergií. Po úplném zahojení je náušničky možno vyměnit za vámi přinesené.

Se zlatými náušnicemi od babičky však doporučujeme počkat, až bude miminko trochu větší, protože je velice snadné za ně zatrhnout a také nejsou tak pohodlné pro ležící miminko.

Rozhodně nedoporučujeme nastřelování uší u malých dětí. Pokud vám někdo řekl, že je to méně bolestivé, tak to není pravda.

Tkáň při nastřelení je roztržena tupým šperkem (viz výše o nastřelování piercingu). Navíc po nastřelení následuje zdlouhavé hojení, což je u ležících kojenců důvodem nepohodlí a zbytečné bolesti. Malé děti si typ šperku, který se u nastřelovacích náušnic používá, snadno vytrhnou. Dírka se pak může rychle zatáhnout a je nutné ji profesionálně roztahovat nebo znovu propíchnout.

U nastřelování je také problematická nedostatečná sterilita používaných nástrojů.

Mnoho maminek se také ptá na nutnost očkování. U nás miminka nemusejí být nijak očkována. Dáváme velký důraz na sterilitu nástrojů, prostředí i šperků, a proto při aplikaci náušniček nemůže být zanesena žádná infekce ani krví přenosná nemoc. Nedoporučujeme ale píchání oušek v krátké době po očkování, protože imunitní systém je oslabený a hojení proto může trvat déle a být náročnější.

Doporučujeme píchat ouška miminkům do jednoho roku věku. Takové dítě totiž ještě tolik nevnímá, co se okolo něj chystá, a tak se zbytečně předem nebojí. Vyleká se až v okamžiku, kdy to začne bolet – ten ale rychle pomine a miminko se záhy uklidní v náručí rodiče.

Starší děti naopak moc dobře tuší, co se chystá, že to bude bolet a navíc mají strach z jehel. Proto u starších dětí doporučujeme počkat, až budou chtít náušnice samy.

Šestiletá slečna už píchnutí oušek zvládne daleko lépe, protože ví, že pak bude mít krásné náušničky, jako mají princezny, a proto je statečná. Navíc nám obvykle asistují dva doktoři plyšáci Edgar a Choboťák.

Děti si na nich mohou dopředu prohlédnout, jak takové píchání oušek vypadá, a nasadit jim náušnice. Pak se obvykle daleko méně bojí, protože ví, co je čeká, a Edgar s Choboťákem taky neplakali.

Piercing jako módní doplněk, ale i symbol nezávislosti

Ozdoby pupíku lákají stále více mladých dívek. Foto: Profimedia.cz

Především je nutné si uvědomit, že je to zásah do organismu a pak také do zevnějšku. Proto je nutné si velmi dobře rozmyslet, kde jej chce člověk mít a vlastně proč. Je nutné přemýšlet dopředu, jelikož i po vyjmutí ozdoby mohou zůstat na kůži jizvy a další neduhy.

Rizika piercingu souvisí především s infekcí, která se do čerstvé a nezahojené rány může dostat. Proto je tolik důležitá sterilita všech nástrojů i samotné piercingové ozdoby a následná důkladná hygiena propíchnuté kůže. Proto je tak důležité svěřit se se zákrokem skutečným odborníkům a ne doma kamarádům nebo někde laikům na ulici.

Hrozba zanícení rány, následné infekce, ale i přenos dalších nemocí, je skutečně veliká. Navíc po větším zánětu mohou na kůži vznikat jizvy a další deformace.

Piercing

Foto: Profimedia.cz

„Zavedení piercingu do vrcholu ušní chrupavky s sebou nese riziko „vypadnutí“ části chrupavky, která je všeobecně málo prokrvená a může se tak špatně hojit. K infekci jsou nejvíce náchylné regiony se zvýšenou vlhkostí – nos, a  s rizikem zapářky, pupek a genitálie. Je zde samozřejmě riziko hnisavé infekce či krvácení (zejména na špičce jazyka) v místě zavedení kovové ozdoby.

Piercing

Foto: Profimedia.cz

Prakticky stejné je riziko přenosu závažných infekcí, jako jsou infekční žloutenky, HIV infekce a další. Je možná i alergie na kovový materiál, obzvláště obsahující nikl.

Kolem zavedeného materiálu se mohou utvořit hmatné uzlíky, jako reakce těla na cizí materiál, který odmítá přijmout. Nemalým rizikem je zachycení se o kovovou ozdobu během zájmových aktivit.

Tím může dojít k násilnému vytržení ozdoby z kůže a vzniku poranění,“ říká MUDr. Marie Finsterlová, která se piercingem zabývá i ve své knize Péče o pleť a vlasy.

Další rizika jsou především u piercingu intimních míst. U propichování bradavky u žen hrozí nebezpečí propíchnutí mléčných žláz; u klitorisu může při špatném vpíchnutí dojít k problémům se vzrušivostí; u mužského penisu – pokud prochází piercing vlastním penisem – hrozí nebezpečí zasažení míst, kde jsou topořící tělesa.

Piercing

Foto: Profimedia.cz

Alespoň na tu dobu, než se dírka pořádně zahojí, je potřeba do ní vložit ozdobu z vhodného materiálu: šperky z nerezové oceli, niobu, titanu, zlata, platiny a plastů.

Existují také měkká nylonová vlákna, která lze protáhnout dírkou, aby zůstala zachována přes dobu, kdy v ní nemůžete mít náušnici, například během těhotenství. Bezpečnosti těchto materiálů ale odpovídá i jejich cena.

S tím počítejte a nesnažte se tento nutný náklad obejít použitím nějakého drátku.

Bohužel i lepší náušnice mohou u lidí vyvolat alergie na kov. Nejčastějším vyvolavatelem alergie je nikl, který je součástí nerezové oceli, ale i zlatých a stříbrných slitin.

Pro mnoho lidí může být nebezpečný i kobalt, jenž je všudypřítomný. S alergií na kobalt se většinou druží i alergie na chrom, který může být též obsažen v kovových slitinách.

V posledních letech přibývá i přecitlivělost na zlato.

Piercing – ozdoba těla i duše

Foto: Profimedia.cz

Po aplikaci piercingu byste neměli 2-6 dní místo vpichu dlouhodobě namáčet a už vůbec chodit na koupaliště, přehrady apod.

Doba hojení závisí na lokalitě. Do 6-8 týdnů se hojí uši, obočí, rty a špička jazyka. Piercing zavedený v oblasti zevního genitálu, na prsní bradavce či v pupku se hojí déle, 8-38 týdnů.

Piercing

Foto: Profimedia.cz

Ano, daná ozdoba se jednoduše vytáhne, řeknete si. Místo se zahojí drobnou jizvou. U jedinců se sklonem ke koloidním jizvám je ale zvýšené riziko pomalejšího zhojení, zvláště na místech jako jsou uši.

Rozhodně byste ale neměli vytahovat ozdobu ze zanícené rány. V tomto případě ozdoba slouží i jako drén – tedy kanálek k odtoku hnisu. Rána se s ozdobou snáze zahojí.

Hlavní zprávy

Jak pečovat o piercing

U většiny piercingů se v první fázi hojení okolo ústí piercingu tvoří žlutý stroupek. To je zaschlý tkáňový mok, který tělo z rány vylučuje při hojení. Ten neodlupujte, narušili byste tím i nově vytvořenou tkáň.

Místo toho ho opatrně omyjte vlažnou vodou za použití vatové tyčinky či gázy. K omytí můžete použít i antibakteriální mýdlo, které u nás dostanete zdarma k piercingu, a nebo seženete v lékárně.

Mýdlovou pěnu nechte okolo vpichů působit cca minutu (nikoli déle) a následně smyjte vodou. Mýdlo by se nemělo dostat přímo do rány.

Co je normální:

Pro organismus piercing představuje cizí předmět, ale pokud má ideální podmínky (tzn. vy se o piercing pěkně staráte) za vynaložení určitého úsilí se s ním vyrovná. Běžná reakce organizmu na čerstvý piercing je následující:

  • pokožka v místě vpichu může být zarudlá, citlivá na dotek, bolet nebo svědit.
  • v prvních několika dnech může docházet k lehkému krvácení, zejména u genitálních piercingů.
  • v místě vpichu a na šperku se usazuje nažloutlý výtok (jde o tkáňový mok, který tělo vylučuje při hojení).

Kdy kontaktovat piercerku:

Nejčastějším problémem s nezahojeným piercingem je zanesení infekce. Ta se projevuje takto:

  • Napuchnutí a zarudnutí piercingu.
  • Pocit horka okolo piercingu.
  • Bodavá nebo řezavá bolest v piercingu.
Péče o jednotlivé typy piercingů:Piercing jazykaJazyk po propíchnutí oteče během cca 24 hodin, otok zůstává maximální obvykle další 2 dny, pak se jazyk začne pomalu vracet do původní podoby. K téměř úplnému opadnutí otoku dojde po cca 1 týdnu, kdy je již možné šperk vyměnit za kratší, doporučujeme jej však, ale vyměnit nejdříve po 14 dnech, kdy je piercing již lépe zahojen a při výměně tudíž nedojde k jeho podráždění, které by mohlo vést k dalšímu otoku. Pro jazyk platí více než pro ostatní piercingy nutnost okolí vpichu včas a dostatečně zchladit, a to jak v létě, tak i v zimě (přece jen v zavřených ústech je stále stejně teplo, ať je venku třicet nad nulou, nebo třicet pod nulou). To, jak budete jazyk chladit, se přímo úměrně odrazí na tom, jak moc vám oteče a bude znesnadňovat a znepříjemňovat jídlo a mluvení. Ideální je v tomto případě nanuk (preferujte vodovou zmrzlinu před smetanovou), kostka ledu do úst nebo vyplachovat pusu ledovou vodou nebo eventuelně strčit jazyk pod odtočenou ledovou vodu z kohoutku. Některé z těchto metod (hlavně ta kostka ledu) mohou být až nepříjemně chladivé a mohou způsobit nachlazení, takže všeho s mírou? Míru otoku můžete zmírnit i tím, že si dáte na spaní více polštářů, aby se jazyk dostal nad úroveň srdce. Piercing v jazyku je vhodné několikrát denně ústa vyplachovat kloktadlem – v lékárně lze zakoupit účinné dezinfekční ústní vody (např. Listerine, Corsodyl, Tantum Verde), které jsou vhodnější, než běžné zubní ústní vody prodávané v drogériích, preferovány jsou ty, které nejsou založeny na alkoholové bázi. Jako náhražku lze použít vodný roztok kuchyňské soli (NaCl), přibližně v poměru 1 čajová lžička soli na 2dl vody. Jíst můžete v podstatě tak, jak vám to oteklý jazyk, respektive bolest v něm dovolí, pro první dny po piercingu doporučujeme kašovitou stravu. Dobré je vždy po jídle vypláchnout ústa vodou (tak, aby zmizely hrubé nečistoty) a pak některým z výše zmíněných prostředků. Důležité je čistit si pravidelně zuby, potažmo i hřbet jazyka – povlak hromadící se na zubech obsahuje množství bakterií, které mohou prodlužovat hojení piercingu.po propíchnutí nekuřte nejlépe alespoň 8 hodin a v následujících 2 týdnech se pokuste kouření minimalizovat (čím víc budete kouřit, tím déle se bude piercing hojit).první dny po piercingu se snažte vyhnout pití ze společné nádoby, protože čerstvá rána může sloužit ke snadnějšímu přenosu nemocí.po každé cigaretě si vypláchněte ústa ústní vodu, abyste minimalizovali riziko znečištění piercingu škodlivými látkami obsaženými v tabákových výrobcích.hraní si s piercingem, vytahování piericngu mezi zuby apod.Minimálně 1 měsíc doporučujeme tuto a podobné aktivity omezit, protože čerstvá tkáň v okolí piercingu je jemná a velmi snadno se poškodí a zároveň je u nezahojeného piercingu riziko „zatažení“ spodní kuličky do jazyka. U zahojeného piercingu se tato rizika téměř vytrácí, na rozdíl od rizika poškození zubní skloviny kovovým šperkem proto doporučujeme plastové kuličky.
Piercing uzdiček v ústechStejně, jako jsou tyto piercingy víceméně bezbolestné, tak se i dobře hojí. Doba hojení nepřesahuje několik dní (max. týdnů), hojí se obvykle bezproblémově a jediné, čím je možné hojení ještě trochu urychlit, je pravidelné vyplachování ústní dutiny kloktadlem a starat se o piercing obdobně jako o piercing jazyka.
Piercing pupíkuPupek je možná nejdéle se hojící piercing a k úplnému vyhojení potřebuje i déle než rok, proto i když si budete po 2 měsících myslet, že je naprosto zahojený, NENÍ TOMU TAK a je potřeba ho po tento rok stále brát jako místo, kudy může infekce vniknout do těla.Tak, jako u každého piercingu, i zde dodržuj všeobecná pravidla pro správnou péči o piercing.Péče prvních 20-30 dní:Náplast, kterou máte po propíchnutí pupek zalepen, sundejte buď večer nebo následné ráno při sprchování (náplast sprchování snese). Kolem piercingu se bude usazovat zaschlý tkáňový mok, na pohled to vypadá podobně jako ospalky. Je nesmírně důležité ho před omytím důkladně namočit a odstranit za vlhka, pokud byste se ho pokoušeli odstranit za sucha, mohlo by dojít k poškození nově vzniklé tkáně v pupku. Pupek opatrně omyjte vlažnou vodou a antibakteriálním mýdlem, které následně pečlivě spláchněte vodou, pokud by mýdlo zůstalo na piercingu, bude tkáň dráždit a vysušovat! 1x denně piercing antibakteriálním mýdlem a solným roztokem, opláchněte a nechte oschnout a pokud se budete pohybovat doma (bez oblečení), nechte piercing nezalepený. Jakmile někam půjdete, piercing přelepte a to ze 2 důvodů: náplast zamezí vniknutí nečistot do čerstvého piercingu a zároveň ochrání místo před mechanickým poškozením (ke kterému je čerstvý piercing náchylnější vzhledem k použití delšího šperku).Po prvních 2-4 týdnech již není třeba piercing pravidelně zalepovat, rozhodně ale neuškodí ho přelepit před náročnějšími pohybovými aktivitami, nebo aktivitách, kdy se do piercingu mohou dostat nečistoty (sport, plánované zpití do bezvědomí) Po dobu prvních 3 měsíců (nebo při problémech s hojením) se vyhněte dlouhodobému namáčení piercingu, rána by se takto mohla rozmokvat a také voda obsahující nečistoty (což je i voda ve vaně) které by mohli způsobit infekci.Péče v následujících 3-12 měsícíchCca 3 měsíce po propíchnutí je možné šperk vyměnit za kratší (a eventuelně hezčí), šperk si nikde nekupujte, protože výměna je u nás samozřejmě zdarma a pokud budete chtít nějakou specialitku, určitě ji je možné přes nás objednat (optimalizaci rozměrů poradíme my, čímž se vyhnete nákupu šperku, který do piercingu nebude ideálně pasovat). Rozhodně nedoporučujeme šperky kupovat v běžném obchodě (zlatnictví, bižuterie) nebo nespecializovaném e-shopu, protože následné komplikace se šperkem z nevhodného materiálu či nevhodné délky za to opravdu nestojí. Téměř jakýkoli šperk je možné objednat u nás, kde máte jistotu kvality za rozumnou cenu. V průběhu prvního roku po píchnutí je vhodné piercing 1x denně omýt stejným způsobem jako na počátku a eventuelně zalepit, pokud se budete věnovat nějaké aktivitě, která by mohla piercing ohrozit. Samozřejmě že pokud se vykoupete v rybníku plném chaluh nebo veřejném bazénu, pečlivě si piercing omyjte.
Piercing rtu (labret, madonna, medusa a další)Piercing rtu se hojí poměrně rychle, je však často doprovázen otokem, kvůli kterému je pro aplikaci nutné použít delší šperk (nebo větší titanový kroužek), s ohledem na zuby používají téměř výhradně bioplastové šperky šetrnější na zuby a dásně.Tak, jako u každého piercingu, i zde dodržuj všeobecná pravidla pro správnou péči o piercing . Zevnitř je vhodné piercing po každém jídle propláchnout desinfekční ústní vodou (např. Listerine, Corsodyl, Tantum Verde) nebo solným roztokem, a v prvních dnech se vyhněte konzumaci pálivých jídel. Tímto způsobem piercing čistěte i následujících cca 3-5 týdnů.Po této době sice piercing nebude zcela zahojen, ale obvykle je zahojen do té míry, že ho lze bez problémů zkrátit na požadovanou délku. Pokud na zkrácení přijdete dřív, počítejte s tím, že ho zkrátíme pouze trochu a budete muset přijít ještě jednou. Při konečném zkrácení není problém vyměnit případně kuličku za hrot, který by v tu dobu již neměl překážet.
Piercing nosuAčkoli se piercing nosu hojí poměrně dlouho (cca 2 měsíce do tzv. „klidového stavu“ a dalších cca 6 měsíců pro úplné vyhojení), nebývají s ním téměř nikdy problémy i přes jeho náročnější a nedokonalé možnosti čištění, které se ale dají eliminovat, když nos ponoříte do slané vody. Tak, jako u každého piercingu, i zde dodržuj všeobecná pravidla pro správnou péči o piercing .Na co si dát při piercingu nosu pozor:Při smrkání, čištění piercingu a převlékání dávejte dobrý pozor, abyste za piercing nezavadili a nevytáhli jej z nosu. Následné nasazení do čerstvé rány je kvůli speciálnímu tvaru šperku do nosu (tzv. nostrilu) poměrně komplikované a pro nevybaveného a nezkušeného uživatele téměř nemožné. Pokud je šperk jen povytažen, zkuste ho šetrně zasunout zpět. Pokud to nejde nebo je vytažen úplně, okamžitě nás kontaktujte a domluvte se na nejbližším termínu možného nasazení. Pokud není možné přijít během několika málo hodin, je dobré si do piercingu strčit jiný šperk, aby se dírka úplně nezatáhla. Pro tento účel jsou nejvhodnější tenké rovné náušnice, ale použít můžete cokoli, co je vyrobeno z alespoň trochu ušlechtilého materiálu.Pokud se stane, že vám z piercingového šperku vypadne kamínek, nic se neděje. Šperk samozřejmě bezplatně vyměníme, jen pro tuto akci platí omezení, že tato výměna nemůže proběhnout v prvních 6 týdnech po propíchnutí, protože bychom výměnou zbytečně poškodili okolní tkáň.
Piercing obočíPiercing obočí se hojí obvykle dobře, jeho slabým místem jsou ale nárazy a fyzický kontakt všeobecně. Tím, že je piercing umístěn proti nadočnicovému oblouku, jakékoli nárazy odnese kůže, kterou je piercing veden. Proto je vhodné tento piercing zvážit, pokud se nositel aktivně věnuje míčovým nebo kontaktním sportům. Mezi kontaktní sporty se počítá i nezávazná hospodská rvačka, proto se občas po zábavě tohoto typu uživatel s tímto piercingem rozloučí. Tak, jako u každého piercingu, i zde dodržuj všeobecná pravidla pro správnou péči o piercing.Zpočátku je pro piercing použit delší šperk, s ohledem na vyšší pružnost a odolnost proti nárazům používáme většinou bioplastové šperky. Večer nebo ráno po provedení piercingu si místo opatrně omyjte vlažnou vodou a antibakteriálním mýdlem (pouze zvenku). Tímto způsobem piercing čistěte dokud se piercing nezahojí. Na cca 5 týdnů po aplikaci ještě doporučujeme používat slanou vodu (pro urychlení procesu hojení) v poměru špetka soli na panáka (0,5cl) vody. Pokud se vám bude chtít, ponořte celý piercing do slané vody a původně zaschlé stroupky po rozmočení následně otřete např. vatovou tyčinkou, odličovacím tampónkem..apod.. Stroupky od rány neodtrhávejte, snadno se pak poškodí okolní tkáň propichu, takže tím ztěžujete hojení. Po cca 5ti týdnech sice piercing nebude zcela zahojen ale obvykle je zahojen do té míry, že ho lze bez problémů zkrátit na požadovanou délku.Pokud na zkrácení přijdete dřív, počítejte s tím, že ho zkrátíme pouze trochu a budete muset přijít ještě jednou. Při konečném zkrácení není problém vyměnit případně kuličky za hroty, které by v tu dobu již neměly překážet.
Piercing bradavekPodobně jako piercing pupku, hojí se i piercingy bradavek velmi dlouho a v některých případech se není možné vyhnout komplikacím. U piercingu bradavek je navíc poměrně vysoká šance, že při nejrůznějších aktivitách dojde k zachycení šperku za oděv (jiné šperky, piercing partnera) a následné natržení nezahojeného piercingu opravdu nepatří mezi příjemné zážitky. Tak, jako u každého piercingu, i zde dodržuj všeobecná pravidla pro správnou péči o piercing.Péče prvních 20-30 dníNáplast, kterou máte po propíchnutí bradavku zalepenu, sundejte buď večer, nebo následné ráno při sprchování (náplast sprchování snese, u mužských bradavek může dojít následkem sundání náplasti k nežádoucí depilaci). Kolem piercingu se bude usazovat zaschlý tkáňový mok, na pohled vypadá podobně jako ospalky. Je nesmírně důležité ho před omytím důkladně namočit a odstranit za vlhka, pokud byste se ho pokoušeli odstranit za sucha, mohlo by dojít k poškození nově vzniklé tkáně v bradavce. Pokud se budete pohybovat doma (bez oblečení), nechte piercing nezalepený. Jakmile někam půjdete, piercing přelepte ze 2 důvodů: náplast zamezí vniknutí nečistot do čerstvého piercingu a zároveň ochrání místo před mechanickým poškozením (ke kterému je čerstvý piercing náchylnější vzhledem k použití delšího šperku). Po prvních 2-4 týdnech již není třeba piercing pravidelně zalepovat, rozhodně ale neuškodí ho přelepit před náročnějšími pohybovými aktivitami, nebo aktivitách, kdy se do piercingu mohou dostat nečistoty, prach, pot apod. (sport, plánované zpití do bezvědomí,). V prvních 3 měsících (nebo při problémech s hojením) se vyhněte dlouhodobému namáčení piercingu (např. válení se ve vaně), rána by se takto mohla rozmokvat.Péče v následujících 3-12 měsícíchCca 3 měsíce po propíchnutí je možné šperk vyměnit za kratší. V průběhu prvního roku po píchnutí je vhodné piercing 1x denně omýt stejným způsobem jako na počátku a eventuelně zalepit, pokud se budete věnovat nějaké aktivitě, která by mohla piercing ohrozit. Samozřejmě, že pokud se vykoupete v rybníku plném chaluh nebo veřejném bazénu, pečlivě si piercing omyjte, pokud však piercing stále není zahojený, mohlo by toto koupání způsobit zanesení infekce a následné komplikace.
Ženské genitální piercingyDo této skupiny patří vertical hood, horizontal hood, piercingy stydkých pysků a fourchette piercing. Všechny tyto piercingy se hojí velmi dobře, ve většině případů jsou již za měsíc úplně vyhojeny. Na zkrácení či výměnu šperku je možné přijít již po 2 týdnech (když to bude o něco déle, bude to jen lepší, samozřejmě jen pokud o šperk nezatrháváte a nepřekáží). Pro čištění je sice možné použít i antibakteriální mýdlo, ale vzhledem ke sliznici může působit trochu agresivně, proto pro čištění použijte raději pouze solný roztok popř. desinfekční účinky má i moč (vlastní pochopitelně), která je u těchto případů jedním z nejvhodnějších prostředků (a vzhledem k umístění piercingu i nejdostupnějším). Omezení plynoucí z těchto piercingů nejsou významná, jen v případě piercingů stydkých pysků a fourchette piercingu (tedy piercingů v oblasti poševního vchodu) neškodí vyšší opatrnost při sexu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector