Pěstuje sóju na Hané, jde to i bez GMO

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Beru na vědomí Více informací

Sója je oblíbená plodina, je levná a nadupaná bílkovinami. Pěstuje se především v tropickém a subtropickém pásmu, tedy daleko od nás, proto nám následky jejího pěstování zůstávají často skryté.

V čem je ale pěstování sóji problematické?Kácení deštných pralesůKvůli prostoru k pěstování sóji se v Jižní Americe kácí deštné pralesy. Je to podobné jako s plantážemi palmového oleje v Indonésii. Aby vzniklo pole, kde se bude pěstovat sója, musí se odstranit kus pralesa.

Lesy a savany v Jižní Americe se mění na monotónní pole, na kterých se pěstuje sója pro export. Nejvíce sóji produkuje USA, Brazílie a na třetím místě je Argentina. Vlivem intenzivního pěstování monokultury dochází k erozi půdy a je potřeba velká dávka hnojiv, pesticidů (proti škůdcům) a herbicidů (proti plevelům).

Pěstuje sóju na Hané, jde to i bez GMO

GMO sója a glyfosátPro majitele plantáží představuje GMO sója přínosy v tom, že je odolná proti glyfosátu, farmáři museli dříve aplikovat více různých chemických látek, nyní stačí jeden postřik totálním (neselektivním) herbicidem, při kterém vše kromě sóji umírá (GMO sója je upravená tak, aby tomuto herbicidu odolala). Zemědělci pěstující GMO sóju mohou vypustit orbu, která se jinak k likvidaci plevele používá. Ušetří tak čas. Ale za jakou cenu?

O glyfosátu se vedou v rámci EU dramatické debaty, přitom na druhé straně země se touto chemikálií vůbec nešetří, doplácí na to životní prostředí i lidé a my pak touto produkcí krmíme zvířata.

Sójou jsou krmeny kuřata, prasata a krávy. Často jde o sóju geneticky modifikovanou.

Pokud byste se chtěli GMO zcela vyhnout, tak v ekologických chovech je GMO zakázané a používají se tam jen bio krmiva.

Pěstuje sóju na Hané, jde to i bez GMO

Česká republika dováží především pokrutiny ze sóji (= to, co zbyde po vylisování oleje). Tyto pokrutiny se používají jako krmivo pro zvířata. Pokrutiny jsou dováženy z Německa, ale nejedná se o sóju původem z Německa, jde samozřejmě o plodiny ze zemí Jižní Ameriky.

Sója je levná, protože do její ceny nejsou započítány škody, které její pěstování působí. Když si to ale vezmete z pohledu udržitelného rozvoje, je absurdní dovážet sóju přes půl zeměkoule.

Rada na závěrPokud chcete krmit svoje slepičky co nejkvalitnější směsí, volte ty s „NO GMO“ plodinami.

Jestli na to máte kapacitu, zajímejte se o původ plodin, ze kterých jsou směsi pro slepice složené. Krmiva v bio kvalitě nejsou na našem trhu běžně k dostání.

V květnu 2020 jsem zaznamenala BIO krmivo jen od VK-DRCMAN s.r.o., GMO FREE krmivo pak třeba od firmy ZEA Sedmihorky nebo od polské firmy Kampol.

  • Autorka článku: Markéta Nováková, 2020
  • Zdroj fotografií: pixabay.com
  • Zdroj informací: Hnutí Duha – Vliv Společné zemědělské politiky na expanzi sóji v Jižní Americe

Pěstuje sóju na Hané, jde to i bez GMO

Z potravinářských produktů se spotřebitelé v ČR setkávají s rafinovaným sójovým olejem, zastánci veganské a vegetariánské stravy pak považují výrobky ze sóji za alternativu ke konzumaci masa, především kvůli vysokému obsahu bílkovin v sójových bobech.

Prakticky vždy jde ale o produkty vyráběné z dovážených surovin, neboť v ČR se sója téměř nepěstuje a není tu ani žádný významný zpracovatel této komodity. Alespoň je o tom většina lidí přesvědčena.

Tak úplně pravda to ale není. Sója se v současné době v ČR pěstuje na ploše něco přes 10 000 hektarů, což představuje necelé půlprocento ploch z plodin pěstovaných na orné půdě. Situace by se však mohla radikálně změnit.

Velké plány se sójou – bez genetické modifikace

Jak totiž konstatuje významný pěstitel sóji Roman Koutek z Topolan u Olomouce, sója na našich polích by se mohla pěstovat až na 150 000 hektarech. To by znamenalo přínos pro krajinu, zvýšení soběstačnosti ČR v této komoditě, ekonomický přínos pro zemědělce i rozšíření nabídky produktů ze sóji pro konečného spotřebitele.

Sója má přitom vysokou schopnost vázat dusík (až 80 kilogramů na hektar), který pak není třeba do půdy dodávat prostřednictvím umělých hnojiv. Tak může pěstitel ušetřit zhruba 1000 korun nákladů na hektar. Sója se kromě toho seje i sklízí v jiných termínech než většina hlavních polních plodin, takže lze lépe rozložit využití potřebné zemědělské techniky.

A navíc nejsou odrůdy sóji pěstované u nás geneticky modifikované, což vychází vstříc požadavkům spotřebitelů, kteří GM produkci odmítají.

Sójový olej i retro suk

Roman Koutek ale nemíní zůstat pouze u pěstování sóji. Již z letošní úrody hodlá vyrábět za studena lisovaný sójový olej a jako regionální potravinářský produkt jej také dodávat na trh. Termín je obdobou „panenského“ olivového oleje – pojem „panenský“ je ovšem možné používat jen ve spojení právě s olivovým olejem.

Nová lisovna se v současné době na farmě buduje, produkt je už registrován Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí. Nerafinovaný sójový olej má přitom široké použití ve studené kuchyni, prakticky stejné jako zmiňovaný olivový olej.

Ze sóji vypěstované v ČR by také bylo možné vyrábět už v předlistopadovém období oblíbený „sójový suk“, s nímž se sice mohou spotřebitelé setkat v maloobchodu i teď, v budoucnosti by ale mohlo jít o produkty s jasnou zárukou „non GMO“ suroviny tuzemského původu.

Každý kraj potřebuje jinou odrůdu

V praxi jde tak o další z mnoha členských farem Asociace soukromého zemědělství ČR, která našla volné místo na trhu jak zemědělských surovin, tak z nich vyráběných potravin. Zároveň jde o příklad spolupráce se šlechtiteli a osiváři (konkrétně s firmou Prograin Zia), neboť pěstování sójových bobů v ČR je tak trochu alchymie.

Budete mít zájem:  Chcete mít jistou hypotéku? Pořiďte si rodinu!

Ne každá odrůda se totiž hodí do každého prostředí, a platí tak, že například odrůdy pěstované na Kutnohorsku jsou jiné než sója, kterou pěstuje Roman Koutek na Hané. Prezentace možností produkce sóji v ČR i možností z plodiny vyráběných potravin ostatně proběhne na jeho farmě letos v září.

Zdroj rostlinných bílkovin

I když sója patří mezi alergeny a její častá konzumace se nedoporučuje především těhotným a kojícím ženám a malým dětem, jako zdroj rostlinných bílkovin je částí spotřebitelů stále žádanější.

Galerie: Fermentované potraviny ze sóji

Pražená sója (tzv. alaburky) může také být vítanou alternativou ke konzumaci bramborových lupínků nebo buráků při společenských setkáních nebo třeba při sledování televize, přičemž alaburky si může každý připravit sám doma:

Sójové boby naložíme přes noc do vody. Vodu následně slijeme, boby krátce povaříme (zhruba 15 až 20 minut, aby příliš nezměkly). Poté je přisolíme, naklademe na pečicí plech do trouby a upečeme při teplotě 150 až 180 stupňů Celsia do hněda.

Roman Koutek

Nejen informace o mezinárodním projektu SPRINT, do kterého je Asociace soukromého zemědělství ČR nově zapojena, a jehož cílem je monitoring dopadů používání pesticidů na zdraví člověka, zvířat i kvalitu půdy a vody, přináší listopadový díl videose…Sóju pěstuje soukromý zemědělec Roman Koutek z Topolan na svých polích už dvanáct let. Letos se však poprvé pustil do jejího zpracování. Šetrným lisováním zastudena získává sojový olej, část své produkce praží a vyrábí tak slané sojové „oříšky“. S…Sóju zkusil Roman Koutek poprvé zasít na svém hospodářství v olomouckých Topolanech před 13 lety. „Dnes ji mám téměř na třetině ze sedmdesáti hektarů,“ říká. Rostlina ukrývající lusky s oválnými sójovými boby je cílem stále většího počtu českých f…Sóju zkusil Roman Koutek poprvé zasít na svém hospodářství v olomouckých Topolanech před 13 lety. „Dnes ji mám téměř na třetině ze sedmdesáti hektarů,“ říká. Rostlina ukrývající lusky s oválnými sójovými boby je cílem stále většího počtu českých…PředsedaMgr. Ing. Jaroslav Šebek Kyškovice 10, 413 01 Roudnice nad Labem [email protected] Litoměřice Nový předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek působil 17 let ve funkci tajemníka ASZ ČR a několik volebních období je zároveň předsedou ASZ Litoměřice,…Celosvětová pandemie Covidu-19 opět rozpoutala diskuse, zda bychom neměli být více soběstační i v pěstování zemědělských produktů. Lidé totiž v prvních fázích rozšiřování nákazy, ze strachu před kolapsem v zásobování, vykupovali potraviny, což byl…Celosvětová pandemie Covidu-19 opět rozpoutala diskuse, zda bychom neměli být více soběstační i v pěstování zemědělských produktů. Lidé totiž v prvních fázích rozšiřování nákazy, ze strachu před kolapsem v zásobování, vykupovali potraviny, což byl…Žně jsou v Česku oproti minulým letům na většině míst zpožděné. Důvodem je chladnější a vlhčí počasí. Se sklizní obilí je pozadu i většina zemědělců na úrodné Hané. Jak ale zjistil letní reportér Radiožurnálu Ondřej Vaňura, některým z nich zatím s…Červencový díl našeho videoseriálu Selský rozum přináší několik návštěv na farmách členů Asociace ve Slezsku a na Moravě. Podíváme se společně na Carpentalis Moravian Ranch předsedy ASZ Těšínské Slezsko Petra Křižánka, Kozí farmu Krmelín člena toh…Na gruntě v Topolanech hospodaří rodina Romana Koutka již od 19. století. Hospodářství obnovila po éře komunismu a dnes pěstuje různé plodiny. U nás méně obvyklou je sója.[3 minuty čtení] Na gruntě v Topolanech hospodaří rodina Romana Koutka již od 19. století. Hospodářství obnovila po éře komunismu a dnes pěstuje různé plodiny. U nás méně obvyklou je sója. Je-li nějaká zemědělská plodina symbolem geneticky modifik…Luštěnina, která je známá především mezi vegetariány a vegany, zabírá v regionu jen několik stovek hektarů polí. Svůj podíl na tom má i soukromý zemědělec Roman Koutek, který je členem předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR a zároveň tak… Andrej Babiš – Český podnikatel a politik, předseda hnutí ANO

Jaký je původ sóji v potravinách i v krmivech v Česku? S jistotou se to zjistit nedá

Využívají se nejen drcené sójové boby, stále větší význam má použití odpadních surovin po lisování sójového oleje. Těmito „zbytky“ jsou pokrutiny a extrahované šroty. Ilustrační snímek sklizně sóji.

Licence | Volné dílo (public domain)

U článku Za kácení amazonských deštných pralesů může i v Česku oblíbená sója se na sociálních sítích strhla debata. Někteří čtenáři nám vyčítali, že článek je zavádějící mimo jiné kvůli tomu, že sója určená k přímé konzumaci se nedováží z jižní Ameriky, ale pěstuje se v Evropě. Pátrali jsme po tom a podle nám dostupných informací se spotřebitel nemá šanci dozvědět, odkud přesně „jeho“ sója pochází.

Hledání přesných odpovědí není právě snadné. Ne všechny jsou totiž veřejně dostupné, a ne vždy se výrobci či dovozci chtějí pochlubit, odkud právě jejich sója pochází.

Existují příkladné výjimky: společnosti, které garantují dohledání původu až ke konkrétnímu zemědělci, nezávadnost svého produktu, certifikaci jeho biokvalit nebo to, že potravina není geneticky manipulovaná.

A jsou u nás také společnosti, které původ sóji a produktů z nesdělují (více viz box).

Sója se využívá jak v potravinářství, tak i jako krmivo pro hospodářská zvířata. Využívají se nejen drcené sójové boby, stále větší význam má použití odpadních surovin po lisování sójového oleje. Těmito „zbytky“ jsou pokrutiny a extrahované šroty.

Odhady průměrné roční spotřeby sójových šrotů dosahují v České republice 300 000 tun. Současná tuzemská produkce sójových bobů dosahuje přibližně 27 000 tun (pěstováno na ploše 10 608 hektarů), což je asi české 9 % spotřeby.

Sója. Převážně se do Evropy dováží.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | jcesar2015 / Pixabay

„Převážná většina sójových šrotů je dovážena do Evropy ze zámoří, z USA, Brazílie, Argentiny,“ doplňuje statistiku tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Budete mít zájem:  Nejhorší potraviny roku 2021

Čeští zpracovatelé sóju v zámoří nenakupují přímo, ale raději od ostatních evropských dovozců této suroviny.

„Mezi hlavní země, které se dlouhodobě podílejí na dovozu sójových bobů do České republiky, tak patří Německo, Nizozemsko, Slovensko, Belgie, Rakousko a Ukrajina,“ pokračuje Ježková.

V roce 2016 byly hlavními dovozci sójových bobů do ČR Německo (11 453 t), Polsko (2 124 t) a Rakousko (3 109 t). Naopak vývoz, který má u nás spíše menší význam, směřoval loni na Slovensko s objemem 2 163 t sojových bobů, do Německa 1 360 t a do Rakouska 1 046 t.

Nicméně to, že je nějaká forma sóji dovezená například z Německa, ještě neznamená, že je to sója vypěstovaná v Německu. Detailnější informace o původu sóji se zjistit nedají.

„Co se týče výrobků ze sóji, tak se to statisticky nesleduje,“ říká Dana Třísková, vedoucí Oddělení potravinového řetězce Ministerstva zemědělství. „Z celních statistik lze vyčíst údaje o množství dovozu konkrétních výrobků, ale o původu sóji, ze které byly potraviny vyrobeny, víc nezjistíte,“ shrnuje Třísková.

Sójový burger. Spotřebitel se pravé místo původu dozvědět nemusí.

Licence | Volné dílo (public domain)

Důvod je jednoduchý. „Protože taková povinnost není stanovena. Spotřebitel z informací na obale nezjistí původ, protože není povinné ho tam uvádět,“ říká Třísková.

Jediný, kdo ví, odkud sója pochází, je výrobce potravin. Ale jen částečně. „Zpracovatel to vědět pochopitelně musí, má to legislativně stanoveno. Povinnost je nastavena tak, že má znát ´krok vpřed a krok vzad´, tedy odkud získal surovinu, kterou použil, a komu dodal výrobky, které vyrobil,“ říká Třísková.

Toto legislativní opatření do příběhu o nejistém původu sóji více světla nevnáší.

„Krok vpřed i vzad“ totiž znamená, že pokud česká firma koupí sóju od německé firmy, která ji koupila z Argentiny, pak česká firma může s čistým svědomím tvrdit, že jde o sóju z Německa.

Výrobce totiž nemá povinnost informovat spotřebitele o tom, odkud jeho surovina pochází prapůvodně. Uvede jen zemi původu, ve které byla zpracována surovina, případně finální produkt.

Při pátrání o typickém původu sóji u nás je pak možné se opřít o názor odborníků.

„Informaci, kolik se k nám dostává sóji v různých produktech ať již potravinářských či krmivářských, jsem ještě nezachytil,“ říká Přemysl Štranc z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.

„Podle mého názoru je většina sóji v produktech prodávaných v tuzemsku dovezená ze zemí mimo EU, zejména jižní a následně i severní Ameriky, často GMO a často i horší kvality.“

Redakce Ekolistu oslovila s dotazem na původ zpracovávané sóji řadu českých zpracovatelů. „Jako naši základní surovinu používáme sóju výhradně vypěstovanou na Slovensku a v ČR,“ píše v odpovědi na původ suroviny Barbora Capáková, manažerka obchodu společnosti Daniel Harušťák – Sojaprodukt. „Je GMO-free, ale není v bio-kvalitě. Pravidelně produkci kontrolujeme, k dispozici máme potřebné certifikáty, týkající se jak produkce, tak i původu osiva, a to jak od dodavatelů, tak i jednotlivých zemědělských podniků.“

Podobná odpověď na dotaz zaznívá i z banskobystrické společnosti ALFA BIO. Tamní inženýrka kvality a vývoje Soňa Otiepková odpovídá: „Naše produkty pochází od slovenských pěstitelů, se kterými máme smlouvu na dodávku úrody.

Spolu s ní dodávají certifikáty z akreditovaných slovenských laboratoří, které jsou volně k dispozici kontrolním orgánům. Na naše vlastní náklady pak děláme ještě rozbory na těžké kovy, rezidua pesticidů, fyzikálně-chemické a mikrobiologické parametry.

Naše sója není GMO a všechny dodávky sóji jsou v souladu s platnou legislativou.“

Sdílná byla i paní Hana Pavlíčková, vedoucí marketingu společnosti Bioobchod.cz: „Sója, prodávaná v našich obchodech není vlastní výroby, distribuujeme převážně výrobky jiných společností.

Z informací, které máme k dispozici, je sója pro výrobky k přímé lidské spotřebě, jež jsou v prodeji v našich obchodech, pěstována primárně v Evropě. Bližší informace o konkrétních místech pěstování sóji vám jistě rádi sdělí přímo primární výrobci.

“ Doplňuje také, že na rozdíl od sóji pěstované například v Jižní Americe, není v rámci EU dovoleno používat k výrobě potravin pro lidskou spotřebu GMO: „Což je právě případ většiny sóji pěstované mimo EU.“

Na krátkou odpověď vsadil například předseda družstva ČOKO KLASIK z České Třebové, pan Jaroslav Zmrhal: „Do našich výrobků bereme sóju ze země EU.

“ V kontrastu s takovými odpověďmi je ale zapotřebí uvést třeba reakci pana Jana Ficla, senior marketing manažera společnosti BONAVITA: „Omlouvám se, ale zemi původu sóji vám sdělit nemůžeme.

Jedná se o naši strategickou surovinu pro výrobu a tuto informaci si chráníme z důvodu ochrany před konkurencí. Jediné, co Vám mohu říci je, že sójová mouka, kterou kupujeme a zpracováváme, není bio a není GMO.“

Za zmínku stojí i původ sóji „pro radost ze zdraví“, obsažené v tofu od společnosti VET ECO. Jak prozradil její jednatel, Petr Böhm: „V současné době zpracováváme sóju ze tří zdrojů: Kanada, Čína a Francie. Původ sóji je vždy uveden v průvodních dokladech dodávky spolu s dalšími údaji, nicméně tento údaj nemá charakter nějakého zvláštního certifikátu.“

reklama

Sója – prospívá, nebo škodí? – PharmDr. Margit Slimáková

Sója patřila po dlouhou dobu k tzv. módním potravinám. Doporučovalo se ji konzumovat na všemožné potíže od ochrany srdce až po snížení návalů v přechodu. Díky kampani o zdravotní prospěšnosti sóji se např. v Americe prodej sójových potravin mezi lety 1992 až 2006 zvýšil z 300 milionů na téměř 4 miliardy dolarů!

Sója se roky umisťovala do zdravých jídelníčků a dodnes je zcela běžně obsažena v mnoha produktech, které koupíte v prodejnách zdravé výživy, a většině polotovarů v supermarketech. Může něco zázračně zdravého ohrožovat zdraví? Před další kostkou tofu nebo hrnkem sójového mléka vám doporučuji něco si přečíst o rizicích nadšenosti ze sóji.

Budete mít zájem:  Po Hřebenech Brd pěšky i na kole

Hlavní problémy sóji

  • Goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy. Zdravá štítná žláza reguluje metabolismus a její poškození může vést k nadváze, únavnosti a nepravidelné menstruaci.
  • Fytáty, které omezují využití živin, jako jsou minerální látky vápník, hořčík, železo anebo zinek, ze stravy.
  • Antinutriční látky, jež omezují trávení bílkovin. Obsah antinutrientů je považován za příčinu spojení konzumace sóji s malnutricí.
  • Fytoestrogeny, jež funkcí napodobují skutečné pohlavní hormony estrogeny, které někdy i blokují. Zvýšená hladina estrogenů může podporovat vznik rakoviny prsu, předčasný nástup puberty anebo neplodnost.
  • Vysoce průmyslová úprava. Dnes nejčastěji konzumovanou podobou sóji jsou polotovary, které obsahují tzv. izolovaný sójový protein, který s přirozenou potravinou nemá nic společného.  Pro snížení obsahu antinutričních látek jsou sójové boby čištěny v hliníkových tancích v kyselé lázni a zbytky hliníku zůstávají v potravině.
  • Genetická modifikace a Roundup. V Americe je už přes 90 % sóji geneticky modifikováno, hlavní přidanou vlastností je její odolnost vůči herbicidu Roundup (Roundup ready sójové boby). Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z významně rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění. GM sója obsahuje také geny z bakterií, které produkují alergizující bílkoviny. Posledně jmenované se po její konzumaci dokáží zabudovat do DNA našich střevních bakterií a fungovat v nich.

Proč je sója na západě tak populární?

Zlom v popularitě sóji nastal po zahájení státní podpory jejího pěstování v Americe na žádost potravinářských firem, které ze sóji plánovaly vyrábět levný rostlinný olej. Při výrobě oleje ale zůstával odpad – drť, kterou bylo třeba nějak využít.

A tak vznikl izolovaný sójový protein, který se stal součástí většiny polotovarů. K ještě většímu nadšení ze sóji vedlo schválení zdravotního tvrzení americké FDA v roce 1999, že strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu a 25 g sójových bílkovin denně může snižovat riziko nemocí srdce.

Sója, která se původně nacházela jen v prodejnách zdravé výživy, je dnes ze 75 % nabízena v supermarketech.

Zdravá sója

Sója nebude naším nepřítelem, pokud ji budeme konzumovat ve zdraví prospěšné, a sice fermentované podobě. Fermentace je proces, při kterém se rozloží pro zdraví nevýhodné (tzv. antinutriční) látky a fytáty.

Fermentovaná sója je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik a v našich dietách vzácného vitamínu K2. Vitamín K2 je základem správného využití vápníku v těle a pevných kostí. Nově se zjišťuje jeho role ve zpomalení projevů stárnutí a podpoře imunity.

Vitamín K2 je silným antioxidantem.

Fermentovaná sója je běžnou součástí jídelníčků mnoha asijských zemí. Problémem je, že zbytek světa zpravidla nejí sóju ve fermentované podobě. Ve vyspělých zemích, kde se sója stala módní potravinou, bývá nejčastěji konzumována buď v podobě izolovaných sójových proteinů, které se přidávají do polotovarů od párků až po müsli tyčinky, nebo v nefermentované podobě. Dalším významným problémem (zatím zejména v Americe) je genetická modifikace sóji. Nízká cena sóji způsobila, že se těší velké oblibě potravinářského průmyslu. Například v Japonsku se sója konzumuje v množství asi dvou polévkových lžic (přibližně 8 g) fermentované sóji denně. U nás může jen jeden sójový hamburger obsahovat 9 g sóji (nefermentované), k tomu obvykle přibývají další gramy z běžných polotovarů. Závěr je jasný: obvykle jíme více sóji než Asiaté, na rozdíl od nich v té nejhorší nezdravé podobě.

Fermentované sójové výrobky

  • Kvalitní sójové omáčky, mezi které bohužel nemůžeme řadit většinu těch, které jsou běžně dostupné v supermarketech. Namísto fermentace bývají vyrobeny chemickou hydrolýzou.
  • Tempeh – fermentovaný sójový „sýr“ osobité chuti, kterou třeba milovat. Pro mne ten nejlepší sójový produkt.
  • Miso, skvělá slaně chutnající pasta k ochucení polévek a pomazánek.
  • Natto – pro většinu lidí mimo asijský kontinent příliš silně vonící a chutnající fermentovaný sýr, který je však nejlepším zdrojem K2.

Proč je sója ve všem?

  • Mnoho zákazníků ji stále považuje za zdravou potravinu, a proto ji vyžaduje.
  • Sójový protein je levný a trvanlivý polotovar. Je proto velmi oblíbenou surovinou potravinářského průmyslu.

Sójový lecitin

Sójový lecitin je výborný a velmi levný emulgátor, který se pro uvedené vlastnosti běžně používá v potravinářství.

V EU musí být potraviny s obsahem GM složek nad 0,9 % značeny, nejsem si však jistá, jestli by minimální množství aditiva podléhalo tomuto značení.

Na druhé straně považuji za mnohem větší riziko pro zdraví člověka, že zvířata, jejichž maso jíme, bývají běžně krmena GM sójou. Ze zdravotního hlediska není prokázána jeho škodlivost.

Jak vysvětlit tisíce studií, které mluví ve prospěch sóji, a tisíce protichůdných?

Důvodem rozporu ve výsledcích studií, které se zabývají zdravotní prospěšností sóji, zpravidla je, že nerozlišují mezi konzumací fermentované sóji v Asii a vysoce průmyslově upravované a často GM sóji v západních zemích. Studie, které sledují příjem fermentované sóji v Asii a u uvědomělých konzumentů na západě, právem nacházejí mnohá zdravotní pozitiva. Studie, které sledují běžnou konzumaci sóji ve vyspělých zemích, potom snadno nacházejí zdravotní rizika. U těchto studií je obrovskou otázkou, jestli je problémem sója, nebo jen její průmyslová úprava a případně i genetická manipulace se všemi jejími průvodními jevy.

Co se sójou?

  • Jezte pouze fermentované produkty ze sóji, která není geneticky modifikována.
  • Nekupujte polotovary, které jsou doplňovány o sóju. Nepoužívejte k vaření sójové maso a mléko.
  • Pokud sójou nahrazujete konzumaci masa a mléka, hledejte jiné rostlinné zdroje kvalitních bílkovin, jako jsou např. ořechy a ořechová másla a mléka.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector