Pesto z divokých jarních bylin

Alena Teclová 20. 04. 2020   |  10:30

Jaro je v plném proudu a spolu s ním ze země vylézají první jarní bylinky, které vám zajistí pravidelný přísun zdraví přímo z přírody. Medvědí česnek už pravděpodobně znáte, ale co třeba česnáček, bršlice nebo svízel? Víte, že si je můžete přidat do nádivky nebo z nich vytvořit chutné pesto na těstoviny?

Česnáček lékařský Díky očistným, antiseptickým a protirakovinným účinkům česnáček výrazně předčí medvědí česnek. Svůj název získal podle chuti, která sice připomíná česnek, ale ne tak intenzivně. Roste na zahradách, v lese nebo na louce. Jako u všech divokých bylin dávejte přednost mladým rostlinám, které nejsou příliš tuhé.

Zpracovat můžete všechny části kromě kořene. Svým vzhledem trochu připomíná popenec, takže pokud si nebudete jistí, promněte list mezi prsty a přičichněte. Česnáček funguje jako přírodní antibiotikum. Žvýkání čerstvých listů pomáhá při zánětech dásní a pravidelné užívání pročišťuje močové cesty.

Díky vysokému obsahu vitamínu C podporuje imunitní systém.

Bršlice kozí noha Pro zahrádkáře pohroma, pro bylinkáře hotový poklad. Bršlice roste opravdu hojně a není možné ji přehlédnout. Jakmile se vám usadí na zahrádce, snadno se jí nezbavíte. Místo postřiků ji ale začněte využívat. Chuť listů připomíná nať petržele.

Název byl odvozen od tvaru listů, které skutečně připomínají kozí nohu. Jiná verze uvádí, že název vznikl kvůli hlavnímu léčebnému účinku, a to byla léčba dny. Babky kořenářky o takto postiženém člověku totiž říkali, že má kozí nohy.

Bršlice obsahuje vysoké množství vitamínu C, provitamin A a bílkoviny. Je zdrojem železa, manganu, mědi a bóru. Mimo to jsou v ní nahromaděny éterické oleje a kumariny, které podporují tvorbu antikoagulantů, jenž snižují srážlivost krve.

Dále podporuje trávení, rozpouští kyselinu močovou, která se při dně hromadí v těle, působí antirevmaticky a protizánětlivě. Odvodňuje organismus. 

Svízel přítula Ano, je to přesně ta rostlina, která se vám při chůzi ve vysoké trávě nalepí na oblečení, a vy se jí potom nemůžete zbavit. Ovšem svízel patří mezi mimořádně léčivé divoké byliny a je možné ho využít na přípravu čaje, šťávy, masti, pesta a mnoho dalšího.

Nejčastěji se používá pro zmírnění křečí hladkého svalstva, které mohou být způsobeny deficitem některých minerálů nebo onemocněním, a při problémech s vylučováním moči. Jako většina volně rostoucích bylin pomáhá pročistit krev a odvodnit organismus.

Mast se používá ke zrychlení hojení ran, popálenin a dalších zranění.

Divoké pesto vydrží celý rok Nejen z těchto divokých rostlin si můžete připravit lahodné pesto, které můžete uchovávat až do příštího jara. Nasbírejte dostatečné množství bylin a nezapomeňte přidat také kopřivu, kterou mnozí právem nazývají královnou divokých bylin. Dále už budete potřebovat pouze kvalitní olej, sůl a tyčový mixér.

Příprava je mimořádně jednoduchá. Vše spolu rozmixujete do požadované konzistence, přidejte sůl, aby pesto spolu s olejem konzervovala a v dobře uzavíratelných skleničkách můžete skladovat. Aby se obsah otevřené skleničky nezkazil, vždy používejte pouze čistou lžičku. Nicméně i tak je lepší plnit menší sklenice a pesto po otevření rovnou spotřebovat.

Skvěle se hodí na těstoviny.

Do nádivky, smoothie nebo do polévky Divoké byliny můžete přidat prakticky kamkoliv. Ideální jsou v jarní nádivce, které vždy přidají jinou chuť. V té mimochodem skvěle chutná také list pampelišky, ale s těmi opatrně. Jsou hořké a dva mladé lístky bohatě postačí.

Do smoothie vybírejte byliny, které jsou chuťově příliš výrazné. Kopřiva, bršlice, sedmikráska nebo svízel chuť ovoce nepřebijí, ale česnáček tentokrát raději vynechte. Další možností je využívat divoké byliny k dochucení polévky, kam obvykle přidáváte libeček nebo petržel.

I tady si můžete pohrát s chutí a dodat jindy všední polévce něco nového.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

První jarní den každoročně přichází společně s jarní rovnodenností. Ta nastává, když Slunce vstoupí do znamení Berana a svým středem se dostane nad rovník. Vlivem toho mají den a noc zhruba stejnou délku…

Čtěte dál

Avokádo je známým nutričním pokladem, a tak není divu, že se celosvětově řadí mezi pět vůbec nejzdravějších potravin. Je tedy logické,…

Kdekdo vnímá jídlo jen jako prostředek k utišení kručícího žaludku, ale už neřeší, jaký druh potravin k tomu zvolí. Často se setkáme…

S půlnocí, jíž začínala Popeleční středa, musely utichnout oslavy a tancovačky spojené s masopustním hodováním. Tím okamžikem totiž…

Trápí vás neustálý hlad? Nemůžete si pomoct a pořádáte pravidelné noční nájezdy na ledničku? Jíte více, než byste chtěli, a potom se…

Jak se správně stravovat a zhubnout, nepatříte-li mezi šťastlivce, kteří mají pravidelnou denní pracovní dobu a mohou tak snadno přizpůsobit…

Dochucovadla jsou skvělým pomocníkem při přípravě různých pokrmů. Zejména v případě nevýrazných surovin se bez dochucení neobejdete….

Na základě vědecky podložených testů a výzkumů se naštěstí našel ideální styl stravování, který vám zajistí zdraví i dobrou náladu…

Když se začneme snažit o nastolení zdravějšího životního stylu nebo chceme zhubnout nějaké to kilo, věříme často omílaným zásadám,…

„Mám předsevzetí“, říká baculatá blondýnka Bridget Jonesová aristokraticky odměřenému právníkovi Marku Darcyimu v dnes již legendárním…

Sváteční dny jsou za námi, tentokrát ale prožité spíše komorně v domácím prostředí a s minimem návštěv. Přesto se Vánoce i oslavy Nového…

Jako každoročně touto dobou uzavíráme rok starý a otevíráme nový: nepopsaný list, který můžeme naplnit podle sebe. Takové období se…

Štědrovečerní večeře je jedním z tradičních milníků českých Vánoc. Kromě hrachovky, rybí polévky a bramborového salátu k ní samozřejmě…

Sami sobě lékařem. Zázračné divoké jarní bylinky, které si nasbíráte zdarma v přírodě

Jaro je v plné síle tady a s ním i zázračná moc přírody. S tím, jak se všechno začíná zelenat, začínáme objevovat první jarní bylinky. Existují jarní byliny, které jsou až notoricky známé a dají se snadno koupit v každém obchodě. Oproti nim ale stojí divoké byliny, pro které musíme do volné přírody. A právě jim bude věnovaný dnešní článek.

Řeřicha, kerblík, pažitka, bazalka. Pokud se vám tyto jarní bylinky ještě nezelenají v kuchyni na okně, pak je můžete snadno koupit v každém obchodě. 

Oproti tradičním bylinám ale stojí divoké byliny. Takové, které najdete na louce za domem i v městském parku. Některé z nich jsou všude kolem nás a působí jako plevel, jiné je třeba v přírodě vypátrat. V těchto bylinkách je kumulovaná síla jara, a proto by našemu zraku neměly uniknout. 

Jak sbírat jarní bylinky v přírodě? 

Než se vypravíte do přírody na sběr divokých bylin, měli byste znát několik zásad, jak bylinky sbírat:

• Divoké byliny nesbírejte u silnice. Olovnaté benzíny, kreré dříve způsobovaly markantní znečištění zeleně u silnic, už nejsou bežné. Přesto se ale doporučuje bylinky u silnice ze sběru vynechat.
• Nesbírejte chráněné druhy. Možná vám některá bylina padla do oka, není ale chráněná? Pokud ano, nechte ji v zemi.
• S bylinkami je to jako s houbami. Pokud si nejste jistí, zda je rostlina jedlá, nekonzumujte ji.
• Trhejte jen takové byliny, které nejsou povadlé a vypadají svěže a chutně.

Jarní divoké byliny – známé i neznámé

Jitrocel větší

Jitrocel větší je k vidění všude – a většina lidí ho považuje za plevel. Roste hlavně při cestách a to jak v přírodě, tak ve městě. Nejchutnější je mladý a má obdobné vlastnosti jako jitrocel kopinatý, ze kterého se připravuje tradiční jitrocelový sirup.

Popenec břečťanovitý

Popenec zahlédl ve volné přírodě asi někdy každý. Tahle bylinka totiž patří mezi nejběžnější u nás. Popenec pomáhá uvolňovat hleny a podporuje trávení. Sbírá se v dubnu a květnu, čím mladší rostlinka, tím lepší chuť i účinky. 

Smetanka lékařská (pampeliška)

Pampeliška patří mezi zázračné divoké byliny. Dá se zpracovat úplně celá od listů, přes květy po kořen. Mladé listy využijte do salátu, z kořene si připravte čaj a z květů připravte pampeliškovou šťávu, pampeliškový med nebo pampeliškové víno.

Bez černý

Bez černý patří mezi divoké keře, které se většinou nevysazují uměle. Semení se přitozeně a usazují se i na místech, na kterých bychom to nečekali. U bezu platí jedno pravidlo – domácí bezové šťávy není nikdy dost. Udělejte si tedy pořádnou zásobu na celý rok podle našeho receptu. 

Medvědí česnek

Sezóna medvědího česneku je poměrně krátká, roste jen časně z jara a většinou jen na určitých místech. Najít ho můžete v okolí říček, ve vlhčích částech lesa nebo u lužních lesů.

Medvědí česnek je silný antioxidant a patří mezi jarní bylinky se silným zdrojem jarní energie. Zpracujte ho na pesto z medvědího česneku, udělejte z něj pomazánku nebo další recepty.

Sedmikráska chudobka

I tato krásné květina patří mezi jarní divoké byliny. Najdete ji všude v přírodě a měli byste vědět, že nepatří jen do váziček, ale také do salátů, polévek nebo koláčů. Je totiž jedlá. 

Svízel přítula

Svízel přítula nepatří mezi prvoplánové jarní bylinky, které by znal každý. Většinou ho známe spíše jako plevel, který okupuje zemědělská pole i malé zahrádky. Na omak je nepříjemný kvůli své lepivosti, při konzumaci je naopak příjemně sladký. 

• Svízel přítula pomáhá správnému proudění lymfatického systému.
• Pomáhá čistit krev a zlepšuje činnost jater.
• Má velké množství vitaminu C.
• Má vícero využití. Připravit z něj můžete čaj, pesto nebo si ho přidat do salátu.

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je královnou mezi bylinami a největší léčivou moc má právě v brzkém jaru. Listy můžeme zpracovat na polévku, špenát, pesto, pomazánku nebo nákyp. Celou rostlinu můžeme využít i v kosmetice – kopřiva působí blahodárně na vlasy. Konzumovat by ji měli všichni, kdo mají nedostatek železa. 

Bukvice lékařská (čistec lékařský)

Nepříliš známá bylina s růžovými květy, dlouhým stonkem a středně velkými listy. V Česku se jedná o poměrně rozšířený jedlý druh byliny. Má příjemně hořkou chuť, neboť je plná tříslovin, silic a hořčin. Proto je vhodná na problémy s trávicím ústrojím. Vyzkoušet z ní můžete připravit čaj, tinkturu nebo pesto.

Divoká máta

Běžně se uvádí, že máty se vyskytuje až 500 druhů. Mátu si tedy můžeme odnést i divokou – z volné přírody. Zpracovat ji můžeme tak, jak je to běžné. Na čaj, do salátů, pomazánek, smoothie nebo třeba do letního osvěžujícího mojita. 

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!

Skutečně chcete smazat komentář?

Taky míváte úplně nejvíc blbý dny, kdy se všechno sere v pravidelnejch intervalech? Zrovna dneska při venčení v lese jsem myslela, že vylítnu z kůže… Vlastně mi to celý přišlo, jako by to bylo snad naplánovaný, bo co. Mi neřikej, že žádnej osud neexistuje! To náhody podle mě nejsou…

Divoké byliny do každé rodiny

Na jaro jsme se nepředstavitelně těšili. Nejen na to, až odhodíme vrstvy oblečení a až nastavíme tváře teplému jarnímu slunci.

Těšili jsme se také, až nám to více rozkvete a zazelená se v kuchyni a na talíři. Naše těla potřebují po zimě trochu očisty a odlehčení a dodání vitálních látek.

Divoké byliny jsou k tomu jako stvořené. Příroda nám pomáhá tak, jak to zrovna potřebujeme.

Posledních pár let jsme sbírali jen pár divokých bylin a darů přírody. Letos jsme se rozhodli rozšířit si obzory a přivítat další nové „zelenáče“ do naší kuchyně.

A tak studujeme, poznáváme, experimentujeme v kuchyni a moc nás to baví! Díky tom u nás divoké byliny končí ve snídaních velmi často. Dají jim příjemnou vůni a chuť.

Našimi momentálními favority a oblíbenci jsou:

• kopřiva
• listy lesních jahod
• popenec
• bršlice
• svízel
• a samozřejmě medvědí česnek.

Sezóna medvědího česneku je právě v plném proudu. Cpeme se jím horem spodem a dáváme ho snad pomalu i do ranní kaše. Není nad svěží aroma v ústech hned po ránu.
Máme ho nejraději v salátu nebo si jím rádi posypeme jídlo. Úplně nejraději ho však máme ve formě pesta.

Dáváme do něj

• medvědí česnek
• olivový olej
• oříšky – v našem případě kešu nebo mandle
• sůl

Takto to máme nejraději. Samozřejmě pokud jste alergičtí na ořechy, můžete je úplně vypustit. Stačí pouze bylina, olej a sůl. A poměry…no ty vám teď přesně neřeknu. Nejraději vařím tak „od oka“ a dle citu. Navíc na tomto snad není co zkazit, a tak nechám na Vaší kulinářské intuici a citu.
Bršlicovo-medvědí pesto se také moc povedlo a už je skoro snězené.

Medvědí česnek je silné přírodní antibiotikum, je antibakteriální a působí proti plísním. Čistí krev, ledviny a má velký obsah vitamínu C.

Kopřivu, bršlici, popenec a listy lesních jahod dáváme rádi do smoothie. Děti ho milují a je to dobrý tip, jak do nich dostat zelené potraviny bez námahy. Z kopřivy si také ráda večer vařím čaj. Je dobrým zdrojem železa, pročišťuje krev a je velice vhodná při léčbě ekzémů.

Byliny lze přidat i do polévek, pomazánek či placek (karbanátků). Fantazii se meze nekladou. Nejlepší a nejhodnotnější jsou pro nás ale čerstvě natrhané. Je dobré se řídit intuicí a pokud nejste zvyklí, začínat pozvolna a s malým množstvím.

I takhle může vypadat večeře či oběd:

• kukuřičné těstoviny
• medvědí česnek
• salát dubáček
• kadeřávek
• cizrna
• avokádo
• zálivka: olivový olej a umeocet
• zakápnuto balzamikovým krémem

K tomu pečené batáty a kopec čerstvého medvědího pesta.

Čerstvě natrhané byliny uchováváme ve vlhké bavlněné utěrce (nebo plence) v lednici i několik dní.
Lze je dát i do vodní lázně. Takto uchováváme třeba medvědí česnek. Dáme ho do mísy s vodou a umístíme do lednice. Tohle oceníte ve dnech, kdy si nemůžete natrhat čerstvé byliny.

Těšíme se na všechno to tvoření a kuchtění s bylinkami. Budeme se průběžně hlásit, tak nás sledujte, třeba tady nebo tady.

Krásné jaro a dny plné slunce!

Divoké jarní byliny v kuchyni

Všichni si zasloužíme vycházku do přírody a talíř plný úrody, která právě teď vyrůstá na loukách a v lesích. Co všechno může kuchař na jaře posbírat a přidat na menu? Ptali jsme se šéfkuchaře Tomáše Reisingera.

Tomáši, považuješ sám sebe za bylinkáře?
To určitě ne. Pořádám workshopy o divokých rostlinách a sbírám je pro některé podniky, ale nejsem bylinkář ani botanik.

Jsem v první řadě kuchař, který se snaží v restauracích propagovat přírodu a regionálnost. Celé to začalo v Rakousku, kde jsem vařil po boku šéfkuchařů, kteří s bylinkami hodně pracovali.

Vzdělával jsem se praxí a četbou různých knih a po návratu domů jsem se rozhodl obnovit dlouhou tradici původních bylinek v české kuchyni.

Tak jako on se v jedlých rostlinách vyzná málokdo. Vášeň pro sběračství, tzv. foraging, objevil při vaření v Rakousku a pěstoval ji i během působení v restauraci Na Jitrách, v Esce nebo v kuchyni mexické ambasády.

Tomáš Reisinger šíří bylinkovou osvětu mezi profesionální kuchaře i nadšené amatéry, pořádá workshopy a potkat se s ním můžete i v táborské restauraci Thir nebo v Sudkově dole.

Bylinky sbírá převážně v okolí svého bydliště na Milovicku, ve Svatojířském lese a v Polabí.

A jak se ti to daří?
Divoké byliny se stávají trendem, ale ve většině českých restaurací je běžně neuvidíš, a když už, tak se jimi jídla spíš jenom zdobí, než že by se s nimi vařilo. Překážkou je čas a taky množství.

Na sběr by měli chodit přímo kuchaři, protože tak získají vztah k rostlinám a rozvíjejí svoji kuchařskou fantazii, jenže ne všichni na to mají prostor a dodavatelů je málo.

Proto se byliny používají hlavně v menších podnicích, protože i když sběrač pěstuje bylinky ve skleníku, nedokáže zásobovat provoz, který za den vydá třeba čtyři sta jídel.

Jaké poklady nám jarní příroda nabízí?
Výborná je bršlice kozí noha, která se chutí podobá celeru nebo petrželi a skvěle doplní třeba celerový krém. Za vyzkoušení stojí i mladé výhonky pitulníku žlutého, hluchavka nachová nebo celkem oblíbený kerblík.

V dubnu rostou nejrůznější cibuloviny jako česnek medvědí, česnek podivný a divoký pórek nebo brukvovité byliny jako třeba česnáček, který má decentnější aroma než ostatní česnekovité byliny.

A nesmím zapomenout na kopřivy – ty jsou všem dostupné a v kuchyni hodně variabilní.

V určitých lokalitách najdeš také řeřišnici, řebříček a ptačinec, který má jemnou hráškovou chuť. Osobně mám rád šruchu zelnou, která snad jako jediná bylina obsahuje omega 3 mastné kyseliny a dobře se nakládá a přimíchává do omáček. Na jarní menu se hodí i podběl. Jeho výhonky před rozkvětem se dají podusit na másle podobně jako chřest.

Jak správně sbírat?

Rostliny sbírejte pouze v lokalitách, které dobře znáte. Vyhněte se frekventovaným cestám, okrajům polí a dalším místům, která by mohla být zasažena chemickými postřiky a pesticidy k vyhubení invazivních bylin.

Byliny nikdy netrhejte v chráněných oblastech a rezervacích.

Pro snazší rozpoznání rostlin si můžete stáhnout ověřenou mobilní aplikaci, například PlantNet.

Bylinky sbírejte do papírových sáčků nebo látkových pytlíků. V létě se vyplatí použít termotašku, aby čerstvě natrhané rostliny zůstaly v chladu a nezavadly.

Některé byliny vadnou velmi rychle, a tak se sbírají ve stádiu pupene, aby se rozvily až po utržení a splnily tak estetické nároky kuchaře.

Při sběru upřednostňují bylinkáři nůžky, aby se zachoval kořenový bal a bylinky z lokality nevymizely.

Stejně jako u listové zeleniny by při zpracování bylinek nemělo dojít ke kontaktu s kovem, protože jim ubírá na kvalitě. Zvolte keramický nůž a dávejte pozor na kovové nože v mixéru.

Nasbírané bylinky uskladněte do zavařovacích sklenic s víčkem nebo rozprostřete do krabičky vystlané suchým ubrouskem, přikryjte je navlhčeným papírem a nechte v uzavřené nádobě v lednici. Teplota by neměla klesnout pod nulu a překročit 10 ºC.

U většiny divokých bylin nehrozí žádné riziko, v případě léčivek se však o použití a konzumaci informujte na internetu, nebo se rovnou poraďte s odborníky. Ti se totiž vyznají v toxikologii rostlin, které obsahují různé látky s různými účinky a mohly by ve větším množství a v nesprávné kombinaci způsobit zdravotní potíže.

Jak široké využití mají divoké bylinky v kuchyni?
To záleží na kreativitě a zkušenostech kuchaře.

Obecně se dá říct, že se divoké byliny zpracovávají podobně jako ty komerční, listová zelenina a zeleninové natě, takže se přidávají do salátů, polévek nebo omáček, do nádivek, pomazánek i míchaných vajec.

Dají se z nich vyrábět různá pesta, oleje, marinády, gely nebo octy, ale zastanou i roli přílohy k masu.

Pro kuchařské účely se nesbírají pouze listy bylin, ale taky jejich květy, plody, výhonky nebo kořeny.

Ty se vytahují ze země v rané fázi, dokud nezačnou dřevnatět, a upravují stejně jako kořenová zelenina, suší se a melou na koření nebo nakládají do octa. Jako příklad mě napadá kořen kozí brady a lopuchu.

Věděli jste, že…?

Kopřivy obsahují velké množství chlorofylu, minerálních látek (například hořčíku a železa), vitaminů i prospěšných kyselin a mají tak spoustu pozitivních účinků na naše zdraví. Nejsilnější jsou mladé a nízké rostlinky, které se sbírají přibližně do poloviny května.

V kuchyni se dají zužitkovat i květy a plody kopřivy, tzv. nažky. Lze je opražit, nakládat i fermentovat.

Oblíbený česnek medvědí se konzumuje celý. Poupata, květy a nepřezrálé plody se nakládají do octa nebo soli. Připomínají pak kapary a tvoří lahodný doplněk salátů, masa nebo sýrů. V některých zemích se využívá i cibulka, u nás je však bylina chráněná a povolený je pouze šetrný sběr nadzemní části. V malém množství a mimo národní přírodní rezervace!

Divoké byliny mají v naší kultuře silnou tradici. Ještě na počátku 20. století se běžně objevovaly v kuchyních našich prababiček. Sloužily i k výrobě mouky, která se mlela z klasů a semen lipnicovitých trav do doby, než se ve velkém rozšířila pšenice.

Domorodé divoké byliny dokážou nahradit exotická koření. Příkladem je mařinka vonná, alternativa skořice, která si i v sušené forma zachovává silnou vůni a chuť, nebo aromatický popenec. Ten se ve Švýcarsku dřív přidával i do čokolády.

Doporučil bys nějakou konkrétní úpravu?
Rád si je zamíchám jen tak do salátů nebo naložím do kvalitního jablečného octa, ale nedávno se nám z nich povedlo udělat skvělý vermut, a dokonce jsem kvasil a poté usušil kopřivové listy, které se chuťově blíží řase nori a výtečně okoření ryby. Kuchařům bych doporučil jediné – prozkoumat charakteristickou chuť jednotlivých bylin, aby je mohli správně kombinovat s dalšími surovinami, a experimentovat. Je to nekonečné objevování.

Proto tě tahle práce tolik baví?
Přesně tak. Neustále se učím něco nového, a navíc si při tom vyčistím hlavu na čerstvém vzduchu. Sbírání divokých bylin dobře vykompenzuje každodenní stres, který v kuchyni zažíváme.

Kdybych měl uvést argumenty, proč se zabývat bylinkami, začal bych tím, že je to ideální způsob odpočinku a k tomu možnost servírovat exkluzivní surovinu, která vás stojí jen čas a péči.

Odměnou je výjimečné aroma a chuť jídel, estetika a zážitek, který je pro nás paradoxně exotický.

Lososový pstruh marinovaný v popenci

Popenec s medem rozmixujte na pyré a rovnoměrně rozprostřete na rybu. Zasypte mořskou solí, zakryjte fólií a nechte až 4 dny marinovat v lednici (záleží od velikosti filetu).

V polovině marinování, tedy asi po dvou dnech, přelijte rybu vzniklou šťávou a vraťte do lednice. Po dalších dvou dnech ji vyndejte z marinády, položte na mřížku a nechte několik hodin vyvětrat a oschnout.

Rybu nechte do druhého dne zatuhnout v lednici a poté podávejte s čerstvým chlebem a salátem.

Kopřivovo-bramborová lepenice na způsob francouzského pokrmu aligot

Pesto z jarních bylinek

• Doba přípravy 30 minut
• Náročnost nízká
• Počet porcí 8

Omezenou nabídku první lokální zeleniny můžete rozšířit o nejrůznější divoké bylinky. Příroda jim v tomto období totiž nadělila tu největší léčivou sílu. My vám přinášíme návod na jarní pesto z běžně dostupných jarních bylinek: kopřivy, medvědího česneku a pampeliškového listí.

Vyberte si místo, kde je čisto, kde se nechodí venčit pejsci,nejlépe někde v přírodě dále od polí, která mohou být hnojena.

Zrovna kopřivy totiž rostou nejčastěji na půdě, která je bohatá na dusík – milují hnojiště, komposty nebo močůvky. Pozor tedy, kde je sbíráte. Na její sběr si nezapomeňte vzít rukavice. I mladé jarní výhonky jsou žahavé.

Sbírejte pouze lístky a vrchní část stonku, které potom spařte vodou a dále už s kopřivou můžete pracovat jako se špenátem.

Klasické využití má ve velikonoční nádivce, je z ní výborná polévka a samozřejmě jarní detoxikační čaj (maximálně 3-týdenní kůra).

Pokud si ji chcete uchovat na později, po spaření ji zamrazte nebo klasicky usušte.

Medvědí česnek má poměrně krátkou sezónu a tak neváhejte a co nejrychleji vyrazte na jeho sběr. Česnek roste především ve vlhkých lesích (ale můžete ho koupit i na trzích). Na sběr si vemte košík, lístky opatrně skládejte na sebe, aby se nepoškodily.

Sbírejte jen tolik, kolik potřebujte, ať příští rok na svém stanovišti česnek zase najdete.

Můžete s ním nahradit klasický česnek, je výborný do salátů a polévek, v nádivce, k těstovinám, případně ho můžete upravit jako špenát.

Hodí se i do bylinkového másla nebo si ho můžete usušit. Sušte ale jen v jedné vrstvě a lístky pravidelně otáčejte. Sušený česnek pak můžete využívat celý rok.

U pampelišek sbírejte pouze mladé lístky, které ještě nejsou příliš tuhé. Chutí nejvíce připomínají čekanku a také je tak můžete použít. Doladí výborně veškeré zelené saláty, podušené je můžete použít do zeleninových polévek.

Pomáhá při překyselení organismu. Na jaře nezapomeňte využít její kořen. Pohlídejte si nějaké místo, kde pampelišky každý rok rostou a zkuste si najít minimálně tříletý kořen.

Ten na jaře vykopejte, očistěte a nakrájejte na drobné kousky, které nasušte.

Kořen pampelišky byl po staletí používán jako přírodní lék na celou řadu nemocí, včetně ledvinových, jaterních a žaludečních problémů nebo diabetu.

Poměr a množství surovin si u tohoto receptu upravte podle sebe, záleží kolik bylinek a jaké najdete. Pesto se vždy skládá z bylinek, oleje a ořechů. K bylinkám rostoucím u nás doporučujeme tuzemské oleje i ořechy, např. panenský olej slunečnicový nebo řepkový.

Výborné jsou vlašské ořechy, ale můžete vyzkoušet i lískové. Vše rozmixujte tyčovým mixérem ve vysoké nádobě.

Osolte, můžete přidat drcený česnek. Pokud chcete pesto k okamžité spotřebě, přidejte i strouhaný parmazán. Pokud ho chcete déle skladovat, sýr nepřidávejte, ale zalijte pesto ve skleničce horkým olejem, který vám směs zakonzervuje na delší dobu.

Můžete podávat k těstovinám, jako zálivku na salát, k polévkám, grilovanému sýru, zelenině či masu. Ve skleničce Weck jde o krásný a originální dárek plný jarní síly.

Divoké byliny od rána do večera!

Table Of Content

Jakmile nám jaro rozpošle první hřejivé sluneční paprsky, je to jako svolení vyběhnout ven a začít sbírat poklady luk a lesů. Ano, máme na mysli medvědí česnek, ptačinec, potočnici a kopřivu. Téměř zapomenutí poslové jara jsou přitom nejen plní zdraví, ale také skvělé chuti! Dnes Vám nabídneme pár receptů, se kterými můžete divoké byliny oslavovat od rána do večera.

1. Buďte si jisti, že opravdu znáte bylinu, kterou trháte!
2. Raději se před sběrem dobře informujte – dnes je k dispozici celá řada literatury i workshopů. Ať se vám do košíku nedostane něco jedovatého!
3. Netrhejte byliny na okrajích frekventovaných cest – ani auta, ani pejsci bylinkám neprospívají 🙂
4. Všechny byliny před zpracováním pořádně umyjte.
5. Pokud nezpracujete váš nabytý poklad hned, zabalte jej do vlhké utěrky a uložte do lednice, vydrží tak déle čerstvé.

Divoký start do nového dne – snídaně

Příval zelené energie díky našemu rannímu smoothie s kozlíčkem (polníčkem) a divokými bylinami rozhodně nastartuje váš den správným směrem! Vaši snídani můžete doplnit domácím pečivem a pomazánkou, do které se také některá bylinka snadno schová.

Do snídaňového smoothie můžete využít celou řadu divokých bylin: listy pampelišky, šťovíku, kopřivy nebo ptačince, dokonce i chuťově výraznější potočnice skvěle zapadne. Jako jediný bychom tentokrát nedoporučili medvědí česnek: díky své peprnosti se lépe hodí k pikantnějším pokrmům. Ale nebojte se, během dne na něj ještě přijde řada!

Ingredience:

• 1 hrst pečlivě omytých divokých bylin
• ½ banánu
• ½ jablka
• trocha citronové šťávy
• pár kostek ledu

Příprava: Banán a jablko nakrájejte na menší kousky a spolu s bylinami, ledem a citronovou šťávou rozmixujte do hladka.

Pomazánku si můžete připravit na několik dní dopředu a skladovat ji bez obav v lednici. Základem je tvaroh a čerstvý sýr, u veganské varianty lze zvolit hummus nebo hedvábné tofu s trochou citronové šťávy a olivového oleje.

Ingredience:

Příprava:

1. Tvaroh vymíchejte s čerstvým sýrem do hladka.
2. Divoké byliny omyjte, osušte a nakrájejte nadrobno.
3. Vše spolu promíchejte a…vychutnávejte! 🙂

Když potřebujete rychlovku, je tu pesto!

Pesto je geniální! Vydrží dlouho a vykouzlíte díky němu jako mávnutím kouzelného proutku chutné jídlo. Ať už jej použijete klasicky s těstovinami, gnocchi, bramborami, nebo s ním ozvláštníte salátový dresink či opečený chleba, vždy to bude chuťová bomba. Do základního receptu – italského pesto genovese – jde velká porce čerstvé bazalky. My ji dnes vyměníme za medvědí česnek, použít ale můžete jakoukoliv divokou bylinu, princip zůstává v podstatě stejný.

Využijte jakoukoliv listovou zeleninu, zkusit ale můžete třeba také rajčata, dýni nebo mrkev.

Díky oleji každé pesto dostane tu správnou konzistenci a chuť, slouží ale také jako konzervant. Pesto s vrstvičkou oleje jako „uzávěrem“ vydrží o to déle. My sázíme na kvalitní olivový!

Oříšky, ať už zpracované v mlýnku či v hmoždíři, dodají pestu krémovost. Nemusí přitom jít o drahé piniové oříšky: zkuste domácí vlašské nebo lískové ořechy, i z nich bude pesto neodolatelné!

V klasické italské verzi je hlavní hvězdou parmezán. Pokud chcete pesto udržet na čistě rostlinné bázi, prostě ho ve veganské verzi vynechejte.

Ingredience:

• 500 g medvědího česneku
• 300 ml olivového oleje
• 100 g vlašských ořechů
• 100 g nastrouhaného parmezánu (není nutností)

Příprava:

1. Medvědí česnek omyjte, osušte a nasekejte nadrobno.
2. Smíchejte ho s ořechy, olejem a parmezánem. V mixéru pomocí pulzování docílíte krémové konzistence s malými kousky jednotlivých ingrediencí.
3. Naplňte směsí malé skleničky a zalijte olivovým olejem tak, aby se nad pestem vytvořila vrstvička. V lednici takto vydrží 2-3 týdny.

Lehký oběd? Zkuste salát z divokých bylin s kozím sýrem

Základem jarního obědového salátu je polníček, chuťově povýšený hrstí potočnice. Potočnici se ráda zabydluje na březích vodních toků a vyznačuje se chutí připomínající ředkvičky. Stačí pak přidat pár lžiček medvědího pesta a salát je na světe!

Ingredience:

• 200 g polníčku
• 100 g potočnice
• 1 ČL hořčice s estragonem
• 2 PL olivového oleje
• 1 PL světlého vinného octa
• sůl
• pepř
• pesto z medvědího česneku
• 100 g kozího sýru

Příprava:

1. Polníček a potočnici důkladně omyjte a osušte.
2. Z hořčice, octa, soli a pepře vymíchejte krémový dresink.
3. Do salátu vmíchejte dresink a vložte jej do mísy nebo na velký talíř.
4. Rovnoměrně ozdobte salát kousky kozího sýru.
5. Přidejte pár kapek pesta z medvědího česneku.
6. Podávejte s domácím chlebem nebo houskami. Dobrou chuť! 🙂

K večeři klidně něco hutnějšího! Falafel s bylinami ve wrapu

Wrapy jsou mnohostranným pomocníkem v kuchyni, pokud potřebujete rychlé jídlo do ruky. Skvělé jsou za tepla i za studena a naplněné našimi falafel s divokými bylinami si spolu se salátem a lehkým jogurtovým dipem jistě získají i vaše chuťové buňky! Placky můžete dnes koupit téměř v každém dobrém obchodu se zdravými potravinami, nebo si je můžete vyrobit i doma.

Ingredience pro 3 osoby:

• 6 placek
• 250 g uvařené cizrny
• 50 g uvařeného hrachu
• sůl
• pepř
• 1 ČL kmínu
• 1 hrst divokých bylin
• trocha oleje na smažení
• 1 malý kelímek jogurtu (nebo sójového jogurtu)
• koření Dobrá nálada
• listový salát podle chuti a preference, ředkvičky, jarní cibulka

Příprava:

1. Uvařenou cizrnu spolu s hrachem vymixujte do hladké kaše.
2. Ochuťte solí, pepřem a kmínem.
3. Divoké byliny omyjte, osušte a nasekejte nadrobno. Vmíchejte do kaše.
4. Ze směsi formujte v navlhčených dlaních malé kuličky.
5. Na pánvi rozpalte vrstvu oleje a falafel rovnoměrně opečte dohněda.
6. Nechejte je okapat na papírové utěrce.
7. Smíchejte jogurt se solí, pepřem a Dobrou náladou.
8. Ohřejte placky a naplňte je salátem, falafel a jogurtovým dipem.

 TIP: Zkuste náplň do placek ozvláštnit trochou šťávy z limetky nebo citronu.

Máme pro vás i bleskový recept na svačinku:

Bylinková omeleta – hotová mrknutím oka, bohatá na bílkoviny a jednoduše k sežrání! 🙂 Na každou porci vymíchejte dvě vajíčka s nasekanými bylinami a upečte na pánvi s trochou oleje. Na závěr ji můžete naplnit sýrem, grilovanou nebo čerstvou zeleninou či salátem.

Ingredience na jednu omeletu s bylinami:

• 2 vejce
• 1 hrst bylin (medvědí česnek, ptačinec, potočnice, kopřiva nebo bršlice)
• sůl
• pepř
• olej
• jarní cibulka
• ředkvičky

Příprava:

1. Byliny omyjte, osušte a nasekejte nadrobno.
2. Vyšlehejte v šálku či misce vajíčka a přimíchejte byliny. Dochuťte solí a pepřem.
3. Rozpalte na pánvi trochu oleje a nalijte na ni vaječnou směs.
4. Omeletu opečte z obou stran. naplňte najemno nasekanou jarní cibulkou a ředkvičkami

Tento článek vznikl ve spolupráci se Sarah a Alex z webu www.nudlholz.at.