Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

Vše o elektřině

Trpíte zimomřivostí, anebo se vám jen nechce zbytečně platit vysoké částky na účtu za elektřinu? Pokud nemáte zrovna finance, abyste před zimní plískanicí utekli na exotický ostrov, kde se budete válet pod palmami a usrkávat koktejl z kokosu, budete muset chladné měsíce přetrpět v Česku. Abychom vaše utrpení ulehčili, podělíme se o 15 tipů, jak zůstat v teple, aniž byste museli více topit.

24. října 2014 Komentáře k článku Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát
15 zábavných i praktických tipů, jak se zahřát, aniž byste museli více topit

Určitě znáte klasické rady, jak zůstat během zimy v teple. Několik vrstev svetrů a silné ponožky. My jsme pro vás připravili seznam 15 méně obvyklých rad, jak se zahřát, které vás téměř nic anebo vůbec nic nebudou stát a zároveň vás (aspoň některé) pobaví.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

1. Zahřejte se jako Eskymák, postavte si iglú

Jak je možné, že Eskymákům není zima, když jejich ledové obydlí tvoří krychle z chladivého ledu? Uvnitř iglú zůstává teplo, protože vlastní tělesná teplota Eskymáků „ohřívá“ vzduch v dobře utěsněném ledovém příbytku.

Vzduch i led jsou dobrými izolátory, a proto výrazně snižují tepelné ztráty.

Proč si tedy pořizovat zateplení domu za desetitisícové částky, když můžete celou zimu přečkat ve vyhřátém iglú? Bohužel na bohatou sněhovou nadílku se u nás nedá spoléhat, proto se inspirujte i dalšími radami.

2. Proveďte doma „kobercový nálet“

Vyhovují vám doma holé podlahy bez koberců? Jestli chcete v domě udržet více tepla, aspoň na zimu si do nejčastěji používaných místností nějaké koberce a rohožky položte. Nezakrytou podlahou totiž uniká zhruba 10 % tepla.

3. Zavřete nepoužívané místnosti

Zavřené dveře poskytují další bariéru mezi vámi a mrazem venku. Když udeří tuhé mrazy, snížíte svou spotřebu tepla, když se budete zdržovat spíše v menších místnostech, které se snadněji a levněji vytopí. Kromě toho zavírejte i nepoužívané pokoje uvnitř domu, protože tak snáze udržíte tepelnou energii z radiátorů či krbů v místnostech, kde je to potřeba.

Domácí mazlíčci přijdou k duhu, když se klepete mrazem.

Pokud máte jako domácího zvíře roztomilou krajtu, moc si asi nepomůžete, ale předoucí kočka nebo oddaný pes hravě překonají i ten nejvýkonnější radiátor.

Čím větší živý tvor, tím více tepla, proto se nemusíte omezovat jenom na malá chundelatá zvířata. Čtyři z pěti zimomřivců doporučují vyzkoušet i velké a podstatně méně chlupaté lidi.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

5. Zahřejte se jako Jackie Chan, cvičte kung-fu

Spolehlivě vás dokáže zahřát také trocha zdravého pohybu. Jaký sport zvolíte, záleží už na vašich osobních preferencích. Zabere pár minut kung-fu, jógy anebo i šlapání do schodů ve vysokém patrovém domě.

6. Řekněte sbohem drahému dodavateli elektřiny

Nic nezahřeje tak jako dobrý pocit, že máte v peněžence o pár stovek či tisíců korun navíc.

Podívejte se na ceny elektřiny u jednotlivých dodavatelů a zjistěte, jestli byste nemohli ušetřit zajímavé částky přechodem k levnějšímu prodejci energie.

Kromě trochy snahy a srovnání aktuálních nabídek vás změna dodavatele nic nestojí. Výjimku představuje pouze předčasné vypovězení smlouvy o dodávkách elektřiny na dobu určitou.

Chcete, aby dobrý pocit zahřál vás? Sesekejte vysoké účty za elektřinu! Srovnat dodavatele

7. Buďte jako Francouz či Francouzka

Bez čeho se v šatníku neobejde žádná francouzská žena ani muž? Bez šály. Nosí ji venku i vevnitř skoro za každé příležitosti, a často i v letních vedrech. V zimních měsících se můžete podle této francouzské tradice oblékat i u nás, abyste nemrzli ani v chladných budovách, kde se šetří energie tím, že zapínají topení, až když většina návštěvníků začne drkotat zuby.

8. Zahřejte se jako na Sibiři, dejte si vodku

Když udeří mrazy na Sibiři a vás zrovna zradí auto na pusté liduprázdné silnici, máte dvě možnosti.

Buď rychle umrznete, nebo otevřete láhev vodky, dáte si pár loků a nejspíš umrznete tak jako tak, ale aspoň o něco pomaleji a ještě si před smrtí užijete trochu srandy.

V českých podmínkách se malým množstvím libovolného alkoholu můžete také zahřát ve vnitřních prostorách. Když se budete alkoholem posilňovat venku při silných mrazech, dejte si pozor. Vám sice teplo bude, ale pomaleji si všimnete případných omrzlin. 

9. Otáčejte se za sluncem

Odstraňte překážky, které v místnosti brání pronikání slunečního svitu na slunné straně domu. Když k vám do pokoje svítí slunce, nebraňte mu zataženými žaluziemi. Naopak během noci a večera žaluzie nechte stáhnuté, ať snížíte na minimum tepelné ztráty unikající okny.

10. Dejte si polévku

Anebo šálek horkého čaje, kávy, čokolády. Případně do sebe nacpěte jinou teplou tekutinu či pochutinu. Výsledek se dostaví téměř okamžitě.

11. Nechte se podvést optickým klamem s teplými barvami

Navodit příjemně vyhřátou atmosféru můžete i jednoduchým trikem. Stačí si vybrat nábytek, bytové doplňky a hlavně povlečení v teplých barevných odstínech. Kvůli navození pocitu tepla samozřejmě nebudete vyhazovat svou oblíbenou tmavě modrou skříň, ale během zimy jí můžete třeba částečně zakrýt nějakým plakátem, který hýří žlutými, červenými a oranžovými odstíny.

12. Nad radiátor umístěte polici

Když velmi blízko k horní části radiátoru dáte polici nebo jinou věc, zabráníte unikání teplého vzduchu nahoru, kde si ho moc neužijete.

Bariéra ve formě police naopak teplo rozežene do spodní části místnosti, kde se většina lidí pohybuje, pokud zrovna nemění žárovku ve stropním lustru.

Dejte si ale pozor, abyste polici nepokládali přímo na radiátor, protože pak byste šíření tepla naopak bránili.

Teplý vzduch z trouby se dostane do místnosti, vy se trochu „zapotíte“ při přípravě těsta a nakonec se ještě zahřejete při konzumaci dalších kalorií. Pečení či vaření tedy představuje ideální tři v jednom způsob, jak zůstat v teple.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

14. Zapomeňte na výčitky ochránců zvířat

Jaká látka vás nejvíce zahřeje, když se prodíráte sněhem ve vánici? Ovčí vlna? Pašmínové šály ze srsti tibetských koz? Obyvatelé Sibiře spoléhají na pravou kožešinu. Proto vám radíme zařadit ji do vašeho zimního šatníků také.

15. Běžte za kulturou nebo do nákupního centra

Prostě se zašijte někam, kde vám zatopí zadarmo. Bezplatnou návštěvou výstavy, galerie, knihovny, kamarádova domu či obchodních center to často řeší lidé, kteří by jinak měli problémy se zaplacením účtů za energie.

Autor: Kamila Hamalčíková

5 tipů jak se správně otužovat

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

Otužování jako prevence nachlazení

Otužování je v poslední době hodně trendy. Do ledové vody se noří celebrity, influenceři na sociálních sítích a možná i vaši sousedé. Je otužování opravdu zdraví prospěšné? Jaké benefity otužování přináší? Jak dlouho se budete muset „trápit“, než se z vás stane opravdový otužilec? Sepsali jsme vám pár tipů, které oceníte, pokud se chcete začít otužovat.

Otužování má skvělý vliv na posílení imunitního systému i psychické odolnosti. Otužilcům se vyhýbají virová onemocnění, snižuje se riziko vzniku vysokého krevního tlaku, zlepšuje se stav alergií apod.

Otužování je dlouhodobý proces, kterým se posilují především vlastnosti jako vytrvalost, pevná vůle a trpělivost. Aby taky ne, skutečným otužilcem se člověk stává teprve po 2 letech pravidelného otužování.

Pro úplné „teplomilce“

Libujete si v horké vaně, nesnesete doma teplotu méně než 26°C a od října chodíte v péřovce? Studená voda je vaše noční můra? Ničeho se nebojte. Máme pro vás tip na otužování vzduchem. Pro začátek bude stačit, když budete spát při pootevřeném okně.

Později můžete začít s cvičením na čerstvém vzduchu, anebo alespoň při otevřeném okně. Doporučuje se jakýkoliv pohyb na vzduchu, při kterém vám bude alespoň trochu zima.  Své oblečení přizpůsobte teplotním podmínkám a také druhu pohybu, na který se chystáte.

Jinak se oblékne běžec a jinak někdo, kdo jde venčit psa.

Budete mít zájem:  Milujeme se, aniž bychom chtěli

Sprchování ve studené vodě

Rozhodli jste se, že začnete s otužováním. Nemusíte se hned po hlavě vrhat do studené Vltavy. To se určitě ani nedoporučuje. S otužováním se musí začít postupně. Začít můžete jen mytím studenou vodou v umyvadle. Pak postupně přidávejte sprchu.

Umyjte se vlažnou až teplou vodou, poté na sebe pusťte na pár vteřin studenou vodu a zase se vraťte k teplé vodě. Tento postup můžete zopakovat vícekrát. Končete vždy studenou vodou. Začněte od nohou a postupujte směrem k hlavě. Každý den vydržte pod studenou vodou o pár vteřin déle.

Až se propracujete k několika minutám, máte téměř vyhráno. V zimě se doporučuje sprchovat 1–3 minuty, v létě 3–5 minut.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

Holka modrooká, nesedávej u potoka

Pokud jste už vydrželi ve studené sprše alespoň tři minuty, můžete se posunout o level výš. Další metou by pro vás mělo být plavání v ledové vodě, jejíž ideální teplota je okolo 15°C.

Teplotu vody i délku plavání volte podle toho, jaké úrovně jste v otužování již dosáhli. Někomu stačí, se do vody jen ponořit a hned se venku zahřát, jiný si při plavání ve studené vodě vychutnává pohled na okolní krajinu. Nebuďte ale ve vodě déle než dvacet minut.

Po pobytu v ledové vodě se rozehřejte pohybem a zabalte se do teplého suchého oblečení.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

Wim Hofova metoda

Slyšeli jste již o ledovém muži, který má na svém účtu několik světových rekordů? Podařilo se mu vylézt na Mt. Everest do výšky 6,7 km bez kyslíkové masky jen v šortkách a ponožkách. V nádobě s ledem vydržel bez sedmi minut skoro dvě hodiny. Dokáže dechovým cvičením regulovat pH krve, a tím ovlivňovat biochemické procesy v těle.

Zvládne několikanásobně zvýšit metabolismus v klidovém režimu, regulovat a udržovat tělesnou teplotu mimo možnosti běžného člověka. A je toho mnohem více. Jeho metoda, která má za cíl zlepšit imunitu a eliminovat zánětlivé procesy v těle, spočívá v dýchání, meditaci a otužování v ledových podmínkách.

Pokud vás Ice Men a jeho metoda zaujali, doporučujeme navštívit tyto stránky https://www.wimhof.cz/

Saunování nebo kryokomora

K metodám otužování patří samozřejmě i saunování a střídání pobytu ve vysokých teplotách, sprchování ledovou vodou nebo setrvání v ledové lázni. V současné době se využívá rovněž „kryometoda“, kdy vás zavřou do kryokomory s teplotou od –110 °C do –180 °C, což vašemu tělu způsobí bezpečný šok a ono pak reaguje vylučováním tělu prospěšných látek.

Ať se rozhodnete pro jakoukoliv metodu, věřte, že budete zdravější a šťastnější. Pokud vás ani jedna z metod otužování nenadchla a přesto byste chtěli posílit svůj imunitní systém, můžete zkusit některé doplňky stravy na podporu imunity.

Je potřeba před jízdou zahřát studený motor auta?

Zima udeřila v plné síle, alespoň to tak na silnicích donedávna vypadalo. Mrazy sice kruté nebyly, ale sněhová pokrývka mnohým řidičům zkomplikovala život. V takových přírodních podmínkách se obvykle objeví zanedbaná údržba vozu, např.

když není možné otevřít zamrzlé dveře, protože se zapomnělo na promazání gumového těsnění kolem nich, nebo jsme si zapomněli do auta přibalit smetáček a škrabku na led, nebo hůř – ani nenastartujeme, protože jsme zapomněli na aditiva do nafty, která v teplotách hluboko pod nulou tuhne.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

Jak zahřát motor před jízdou

Taková otázka dělí tábor motoristů na 2 skupiny: tu, která nastartuje motor a nechá ho běžet na volnoběh několik minut, než si např.

očistí komplet celý vůz od sněhu a ještě si stihne zapálit ranní cigaretu a tu, která nasedne, nastartuje a vyrazí na cestu. Nejlepší varianta je ale zlatá střední cesta.

Motor by měl pár desítek vteřin běžet na volnoběh a potom se rychleji zahřeje až při šetrné jízdě.

Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát

Než vám zavoláme, prohlédněte si nabídky cestovního pojištění.

Jaký je důvod pro zahřátí motoru

K zažehnutí směsi vzduchu a paliva je nutné, aby se benzín ve válci odpařil a smísil se se vzduchem.

Odpařování je při nízkých teplotách komplikovanější, proto je k zážehu potřeba bohatá směs – do válce je přivedeno více paliva než by bylo v ideálních podmínkách potřeba, aby byla jistota, že se dostatek paliva odpaří a zažehne motor.

Velké množství benzínu ale odmašťuje válce, což při teplotách nad nulou nevadí, ale při nízkých teplotách je olej tuhý a jeho omezené množství by mohlo zadřít písty.

Motory si přísun paliva hlídají samy elektronickým vstřikováním paliva. Přísun bohaté směsi se projeví na otáčkoměru – otáčky jsou na vyšší úrovni než při běžném volnoběhu. Jakmile se otáčky sníží, znamená to, že se benzín správně odpařuje a již není potřeba bohaté směsi. V tu chvíli je ideální čas pomalu vyrazit na cestu, při šetrné jízdě se motor zahřeje rychleji než na volnoběh.

  • motor ke správné funkci potřebuje motorový olej, aby se snížilo tření pohyblivých součástek (klikové hřídele, pístů atd.) a nedošlo k jejich zadření
  • motorový olej se po nastartování před jízdou musí dostat do všech potřebných míst
  • před jízdou by měl motor krátkou chvíli běžet na volnoběh (než klesnou otáčky – pár sekund)
  • motor se nejrychleji zahřeje šetrnou jízdou, při které se tolik nezatěžuje (do 2 000 – 3 000 otáček) – cca za 10 km jízdy
  • provozní teplota motorového oleje je 80°C – 100°C, v této teplotě je možné využívat celý potenciál motoru

Štítky: auto | benzín | motor | olej | palivo | údržba | vozidlo Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát 10.08.2021

V článku se dozvíte, na koho se silniční daň v roce 2021 vztahuje a do kdy jsou datumy její splatnosti. V článku také najdete odkazy na další zajímavá témata.

Jak spát ve spacáku v zimě

Téma spacích pytlů, jejich izolačních vlastností a úskalí při výběru je věčně živé. Nebudeme tu odpovídat na otázku, jestli je lepší peří, či duté vlákno. Zaměříme se na to, co rozhoduje o kvalitě spánku při nocování v obtížných zimních podmínkách…

Lidé při výběru spacáku do zimy často hledají „teplý,“ a přitom lehký spacák. Chystáme-li se ale spát venku déle než týden, postrádá lehký spacák smysl.

Spací pytel si vybíráme podle limitní či komfortní teploty. Většina uvažuje o tom, že má-li spát venku při –10 °C, bude spacák do –10 °C stačit. Pak se diví, že se zase tak dobře nevyspali a že vlastně byla zima. Spacák bychom si měli vybírat zhruba s 20% rezervou.

To znamená, že když budeme spát při –10 °C, spacák by měl být alespoň do –18 °C. Rezervě 20 % skutečně odpovídá teplota –18 °C. Pod peřinou máme zhruba teplotu 28 °C. Teplotní rozdíl mezi 28 a –10 °C je zhruba 40 °C (to musí spacák odizolovat) a 20 % z toho je 8 °C, které jsme museli přidat.

Proto spacák do –18 °C.

Takový spacák bude určitě těžší než spacák určený pouze do –10 °C. V lehčím spacáku mi ale může být chladno, a i když nebudu přímo mrznout, budu muset více topit svým metabolismem. Za 3 dny už určitě na hmotnosti potravin ušetřím to, co bych jinak ušetřil na lehkém spacáku. Navíc se budu probouzet odpočatý.

I když u spacáku přidám na jeho izolačních vlastnostech, i tak se mohu probouzet zimou. Teplotní rozmezí, které se podle normy na spacácích uvádí, počítá s konkrétní hodnotou výkonu, kterým člověk prostor ve spacáku vytápí. Jestliže budu prokřehlý a se studenýma nohama, v „sebeteplejším“ spacáku zmrznu.

Podrobněji jsme se problematice teplotního určení spacáků věnovali v seriálu Najdi svůj spacák, kde také vysvětlujeme, proč se ve stejném spacáku každý vyspí jinak.

Zahřej se a obleč

Zimní spacák není teplý. Spacák totiž nehřeje, ale izoluje. Jestliže promrzlí vlezeme do spacáku, tak se příliš nezahřejeme. V prokřehlých nohách je omezen krevní oběh a tělo tolik netopí.

Co s tím? Zahřát se. Když budeme spát při –20 °C a nižších teplotách, určitě se to hodí. Nejjednodušší metoda je připravit se na spánek, obléct se, vzít batoh na záda a vyběhnout do kopců. Doba 5 –10 minut je tak akorát. Musíme se prohřát, ale těsně před okamžik, kdybychom se začali potit.

Takto rozehřátí vlezeme do spacáku. Přitom žádná část těla nesmí zůstat bez oblečení. Tedy rukavice na ruce, tlusté ponožky, popřípadě ještě bivakovací botky, čepici se šálou a masku na obličej.

Budete mít zájem:  Zoonotická onemocnění (zoonózy)

Nezapomeňte si pořádně utáhnout zdrhovací límec okolo krku, který odděluje vnitřní a vnější prostor spacáku.

Nohy nesmíme mít studené, aby se neomezil průtok krve nohama a neztratili jsme zhruba polovinu výkonu, kterým ve spacáku topíme.

Dlouhý rukáv a rukavice

Nejlepším tepelným izolantem je nepohybující se vzduch, pár milimetrů silná vrstvička nad pokožkou. Proto funguje tak dobře termoprádlo, které je přímo na těle. Když budeme mít ruce ve spacáku holé, bude kolem nich proudit vzduch, který je bude ochlazovat.

Není to sice žádný uragán, ale uvědomme si, jak je nepříjemný i malý průvan, který působí delší dobu. Malý příklad: Tuto skutečnost si neuvědomili konstruktéři prvních kosmických stanic na oběžné dráze. Kosmonauti se jim začali přehřívat.

Ve stavu beztíže není teplý vzduch, který si ohřejeme na těle, lehčí než studený a nestoupá vzhůru. Proto se musel ve stanici udělat drobný vánek.

Ledvinový pás

Dobrý je pružný pás, který se dá koupit v lékařských potřebách. Je prvotně určen pro revmatiky. Poslouží při spaní jako doplňková izolace. V okolí pasu (ledviny a játra) je místo, kde je produkováno nejvíce tělesného tepla.

Jestli jej tepelně odizolujeme, výrazným způsobem zabráníme tepelným ztrátám. Ledvinový pás se dá přetáhnout i přes boky. Tam obvykle pociťujeme největší chlad, protože v těchto místech stlačíme izolaci spacáku nejvíce.

Čepice či kukla

Musí chránit uši i zátylek. Jestliže to čepice nesplňuje, je dobrým doplňkem šála, případně multifunkční šátek.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát
Maska umožňuje vydechovat při spánku vlhkost mimo spacák. Lépe se osvědčila z netkaného papíru než maska z pleteniny, která při extrémním mrazu může přimrznout k vousům

Maska na obličej

Při extrémně nízkých teplotách je nutné mít při spánku hlavu tak, abychom nedýchali do spacáku. Je znám případ horolezců, kteří měli zkušenosti z Himálaje a jeli pokořit daleko nižší Denali (dříve Mount McKinley) na Aljašce. Po týdnu se vrátili s nepořízenou.

Protože na Aljašce je teplota okolo –35 °C běžná a dost tam fouká, spali s hlavou schovanou do spacáku. Za noc (8 hodin spánku) vydýchali do spacáku okolo 150 ml vodní páry. To za týden dělá 1 litr vody, který v izolaci spacáku zmrzne na led.  Ve spacáku máme okolo 26 – 28 °C a venku je pod nulou.

Pak někde v izolaci spacáku je nulová teplota, kde vydýchaná vodní pára zmrzne na led. Nejde-li spacák vysušit, led v něm zůstane a izolační vlastnosti určitě nezlepší.

Masku můžeme použít papírovou (z netkaného papíru), která se používá jako respirátor proti prachu. Dá se koupit v pomůckách pro řemeslníky.

Má jednoduchý ventil pro vydechování vzduchu.

Při spaní si ji nasadíme obráceně (výdechovým ventilem nahoru – máme ho vlastně na nose), abychom vleže na zádech vydechovali vzduch kolmo nahoru. Taková maska plní tyto úlohy:

  • Spolu s čepicí (používám ušanku, která kryje uši i zátylek a zapíná se pod bradou) kryje zbytek obličeje.
  • Při výdechu usměrňuje ventilem proud vzduchu směrem nahoru, ne tedy do spacáku.
  • Část teplého vzduchu zůstává v prostoru mezi maskou a obličejem. Tento vzduch se při nádechu mísí se studeným vzduchem z venku. Vdechujeme tak vzduch mírně předehřátý.
  • Část vydechované vodní páry kondenzuje v masce, stéká po krku a studí. Je to třeba přijmout a zvyknout si na to. V případě, že si budeme chtít krk otřít, je třeba povolit stahovací límec, oddělující tepelně tělo od hlavy, sundat rukavici a vystrčit ruku z vyhřátého spacáku. Tím se dostane studený vzduch do spacáku a nám bude zima. To uděláme pouze jednou, podruhé nás to už nenapadne.

Masky přes obličej, které materiálem připomínají pletený svetr, se příliš neosvědčily. Vydechovaný vzduch, který není ventilem usměrněn, zvlhčí velkou plochu masky, která následně zmrzne. Jestliže jsme se několik dní neholili, maska nám spolehlivě přimrzne k vousům.

I když vše dodržíme, budeme mít vchod do spacáku po pár dnech pokrytý lehkou vrstvičkou ledu.  Ten se ale nebude vytvářet uvnitř spacáku a nebude zhoršovat jeho izolační vlastnosti.

Pár rad, jak se v zimě nejlépe zahřát
Pokud je při spánku hlava ve spacáku, dostává se vydechovaná vlhkost do izolační náplně.

Jak se zahřát ve spacáku, když vše selhalo

Další možností jak se zahřát je dodání vnějšího zdroje tepla.

Existuje řada ohříváčků: na principu rychlé oxidace (jednorázové pytlíčky, v nichž dochází k oxidaci – rezivění velice jemného železného prášku), krystalizace (po aktivaci kovovým plíškem dojde ke krystalizaci, při níž se vrací krystalizační teplo), katalytického hoření (na paládiové vatě dochází ke katalytickému hoření benzinu) či hoření uhlíkové tyčinky.  Všechny tyto principy mají společné to, že energie, která se z nich uvolní, je příliš malá na to, aby nás v průběhu noci zahřála ve spacáku. Hodí se k ohřátí rukou, když ve frontě čekáme na lyžařský vlek. Na množství energie, které obsahují, jsou příliš těžké.

Potřebujeme-li se ohřát ve spacáku, je jediné rozumné řešení použít termofor. Ten si lehce vyrobíme z PET lahve. V ešusu ohřejeme vodu a nalijeme ji do PET lahve. Teplota musí být nižší než 80 °C, jinak dojde k deformaci plastu.

Láhev strčíme do rukávu, obalíme ručníkem apod., abychom se nepopálili. Při chladnutí vody nám láhev dodá nejvíc energie ze všech možných ohříváčků.

Jestliže použijeme 2 – 4 lahve, máme dostatečný zdroj energie, abychom přečkali studenou noc i v lehkém spacáku.

Optimálně použijeme čtyři PET lahve. Jednu budeme mít v nohou, druhou na stehnech a další dvě pod paží či na bocích. Smyslem tohoto rozmístění je zabránit podchlazení tělesného jádra (trupu) a prohřívání tepen na stehnech (třísel). Teplé nohy pak zabraňují uzavření krevního oběhu v nohách.

Spací pytel má svoje vlastnosti dané materiálem, izolační náplní a střihem. Nehledě na tyto dané parametry (které se s časem používání samozřejmě zhoršují), můžeme kvalitu nočního odpočinku sami ovlivnit řadou individuálních faktorů, pokud budeme vědět, jak na to.

Některé z nich jsme uvedli s důrazem na praktické drobnosti, sloužící k zabránění úniků tepla spolu s vysvětlením jejich fyzikálních základů. Existují samozřejmě i další cesty, jako je dobrá psychická a fyzická kondice, výběr noclehu, izolace od okolí, ale to jsou témata pro samostatné články.

V každém případě se v nouzi dá mnohé zachránit klidnou hlavou a maximálním využitím vlastní šedé kůry mozkové.

Poznámky:Určení komfortní a limitní teploty stanovuje norma, jejíž přizpůsobení konkrétní postavě a zohlednění zkušeností zde neřešíme. Problematikou výběru vhodného spacího pytle se zabývá seriál „Najdi svůj spacák“ To znaly naše prababičky.

Když šly ráno na pole, uvařily oběd a daly jej do peřin. Když se odpoledne z pole vrátily, byl ještě teplý. Když ráno oběd nestihly uvařit, nečekaly, že i v těch nejteplejších peřinách by se do odpoledne uvařil.

Termofor – obvykle gumová nádoba na horkou vodu, která se vkládala do postele na její vyhřátí. 

O podchlazení a jeho řešení v terénu si přečti tady.

Zahřívání studeného motoru: Počkat, nebo hned vyrazit?

Jak vlastně nejlépe zahřát studený motor auta? Stáním na místě na volnoběh, nebo je lepší hned vyrazit a ohřát motor při jízdě? Hodně záleží na typu auta, ale u moderních aut je obvykle lepší nečekat a rovnou jet.

Máte auto zahřívat na místě stáním na volnoběh, nebo máte hned vyrazit? Názory se na to dost různí a jedna zcela univerzální rada platná pro všechna auta říci nejde, protože se ideální postup liší také podle typu motoru.

Ono zahřívání na místě a velice opatrné zacházení s autem za studena je zvyk spíše z doby, kdy vozy ještě neměly elektricky řízené vstřikování paliva a používaly se oleje s horší čerpatelností. To ale neznamená, že u moderních aut jim můžete hned po nastartování v desetistupňovém mrazu šlápnout na krk.

Motor nejlépe pracuje tehdy, když je ohřátý na provozní teplotu, tedy na zhruba 90° C.

U moderních vozů s elektronicky řízeným vstřikováním paliva není stání na místě a ohřívání na volnoběh nutné, vlastně může v určitých případech (vozy s přímým vstřikem paliva) spíše škodit.

Budete mít zájem:  Namasírujte se doma: Masáž šíje

Obvyklou praxí, kdy auto nastartujete a pak ho jdete ometat od sněhu a škrábat okna, se nic hrozného nestane, ale nechávat auto nastartované třeba patnáct, dvacet minut je zbytečné a vlastně spíše škodí.

Benzinové motory s přímým vstřikem totiž za studena ředí olej benzinem.

Pokud auto chytne, je ihned připravené jet a při jízdě se motor ohřeje rychleji. Mnohá auta si pomáhají i elektrickým příhřevem vody, takže pokud správně fungují, začnou foukat vlažný vzduch z výdechů ventilace poměrně brzy, a posádka tak nebude trpět.

Dlouhé stání na volnoběh s pomalým ohříváním také způsobí, že motor dlouho poběží na velmi bohatou směs, a tím se může poškodit katalyzátor. Jednou ne, ale pokud to tak děláte každé ráno…

Když se vyhnete vytáčení zcela promrzlého motoru a prudkým akceleracím s plným plynem z nízkých otáček, nebudete autu běžnou jízdou ani za studena nijak škodit.

A kdy se motor opravdu ohřeje na provozní teplotu? Rozhodující není ani tak teplota chladicí kapaliny jako oleje. Zatímco voda se u dobře fungujícího auta ohřeje rychle (i díky dnes hojně používanému elektrickému přihřívání) během pár kilometrů, oleji trvá tak 10 km podle velikosti náplně a motoru, než se dostane s teplotou nad 50° C. Provozní teplota oleje ohřátého motoru je kolem 100° C.

Obvykle trvá zhruba 10 km, než se v mrazech motor prohřeje na provozní teplotu. U aut s velkými motory a objemnou olejovou náplní to bude trvat ještě déle

Kdo máte škodovku nebo jiné koncernové auto, v palubním počítači lze teplotu oleje zobrazit. Sami uvidíte, že zatímco voda už má 90° C dávno, olej ještě ani nebývá na 50° C. Bohužel dnes se už ukazatel teploty vody používá jen výjimečně, ukazatel teploty oleje skoro vůbec (s výjimkou několika málo sportovních aut).

Platí tedy zlaté pravidlo, že prvních 10 km auto šetřete, nevytáčejte a nepožadujte ihned plný výkon, dokud se auto neohřeje. Samozřejmě s ohledem na bezpečnost provozu, a pokud situace plný plyn vyžaduje, prostě ho dejte. Jednou po krátkou dobu se nic katastrofálního nestane.

Pokud se rádi jezdíte na sněhu „vyblbnout“, myslete i na převodovku a diferenciály. Doba, kdy se musel pod diferenciálem a převodovkou rozdělat nejprve oheň, je už pryč, ale i tak auto šetřete, než se převodovka s rozvodovkou ohřejí

Myslete také na převodovku a diferenciály. Určitě jste si všimli, že prvních několik kilometrů jde vždycky v mrazu řazení obtížně. Zejména majitelé zadokolek a čtyřkolek, kteří se chtějí jet v zimě na sněhu někam vydovádět, by měli diferenciály a převodovku dostatečně ohřát klidnou jízdou.

Pro vozy staršího data výroby, někdy ještě vybavené karburátory, se používá poučka o postupném zahřívání na volnoběh na místě, ale to spíše pramení ještě z dob, kdy se v takových autech používaly staré typy olejů s velmi špatnými vlastnostmi ve vysokých mrazech. I do takových aut dnes někteří motoristé používají syntetické oleje, například třídu 10W-40, které i v mrazech pod -10° C poskytují slušnou čerpatelnost, a tedy začnou rychle motor dostatečně mazat.

Foto: Shutterstock/ Dmitry Kalinovsky

Zatímco dříve se muselo laborovat se sytičem a „husté“ oleje start v mrazech komplikovaly, dnes nás spíše zradí jen akumulátor. Moderní auta studené starty významně zjednodušila

Postupné zahřívání starších vozů je spíše takový zvyk s ohledem na stav třeba třicet let starého auta, které vznikalo v době, kdy technologie nebyly tak pokročilé jako dnes. Litinové bloky a hlavy motorů se prohřívají opravdu dlouho, ovšem jakmile vůz začne držet volnoběh i bez sytiče, lze opatrně vyrazit a při nižších otáčkách motor ohřát jízdou.

Takové vozy ale většinou nemají moderní elektronické řízení chlazení, takže se u nich osvědčilo zakrývání kusu chladiče kartonem, což pomůže s rychlejším ohřátím motoru a udržením teploty při plynulé jízdě.

Ale takové triky si každý motorista u svého veterána či youngtimera vždycky objeví sám a těžko mu můžeme radit takhle od stolu, protože každé staré auto má vlastní nálady a charakter.

Navíc se s takovými vozy v zimě do prosolených silnic vyjíždí jen velmi výjimečně.

Celé se to vlastně točí kolem schopnosti motoru dostat olej všude tam, kde je potřeba. Záleží tedy na tom, jaký olej v autě používáte a jak často ho měníte. Pro moderní motory se ve velké míře používají „řídké“ oleje normy 0W-20 nebo 0W-30. O viskozitě olejů si někdy napíšeme celý článek, ale stručně lze říci, že viskozita je měřítkem tekutosti, takže nižší viskozita znamená tekutější olej.

Obecně lze říci, že oleje s označením 0W mají nejlepší vlastnosti v nejnižších teplotách (CCS viskozita max. 6 200 mPa.s v -35°C a nízkoteplotní čerpatelnost max. 60 000 mPa.

s v -40°C), takže se při studeném startu rychle dostanou tam, kde je olej nejvíce potřeba, třeba k systému proměnného časování ventilů a samozřejmě i k napínáku řetězového rozvodu. V běžných českých podmínkách ale na zimní provoz stačí i oleje třídy 10W.

Znovu připomínáme, že používejte pouze oleje takové specifikace, které schvaluje výrobce auta.

Čím starší olej v autě máte, tím budou jeho vlastnosti horší. Po 30 000 km a dvou letech už kontaminovaný olej prostě nebude mít tak dobré mazací vlastnosti a motor bude trpět. A to ne jen při studeném startu, ale trvale. Měňte olej po 15 000 km nebo jednom roce. Pokud jezdíte hodně krátké trasy se studeným motorem, klidně po 10 000 km. O olejích podrobně ale jindy.

Nízké teploty odhalí i zdánlivou drobnost, která může u některých aut napáchat velké škody. Některá auta se totiž vůbec neohřívají, respektive teplota jejich chladicí kapaliny je pořád nízko a nedosáhne běžné teploty. V autě je tak pořád zima. Na vině bývá obvykle vadný termostat, který zůstává neustále otevřený a motor se „přechlazuje“.

Auto netopí ani po delší jízdě? Pravděpodobně máte vadný termostat a motor se vám vůbec neohřívá na provozní teplotu. Jak vidíte na příkladu na fotografii, ručička nevyleze ani na polovinu. Hlavně u moderních dieselů je to problém, protože takhle se rychle zničí částicový filtr

Hlavně u dieselů s filtry pevných částic to může způsobit, že se nezahájí regenerace filtru, a ten se tak brzy zacpe a zničí.

Obvykle je potřeba filtr regenerovat každých 300 až 500 km, takže i ti, kteří jezdí relativně málo, si takhle DPF zničí klidně za týden. Vadný termostat nepodceňujte a nechte ho vyměnit hned.

Je to položka za pár tisíc i s prací, a pokud se vám blíží i olejový servis, spojte to do jednoho, ať to máte z krku. Jen připomínáme, že nový DPF stojí v závislosti na autě klidně přes 50 000 korun.

Jak jste asi poznali, jedna univerzální rada ohledně ohřívání motoru v zimě na všechna auta není. Ovšem je celkem jednoznačné, že moderní vozy dlouhé stání na místě na volnoběh nejen nevyžadují, ale v určitých případech (motory s přímým vstřikováním benzinu) jim může dokonce škodit. To, že se auto vždycky nejlépe ohřeje při běžné plynulé jízdě, stále platí.

Jenom se snažte motor za studena šetřit. Nemusíte ho vyloženě podtáčet, což motorům také nesvědčí, ale pokud to situace v provozu dovolí, řaďte dříve a nevyužívejte za studena plný výkon. Zdržte se také prudkých akcelerací z nízkých otáček s plným plynem. Pokud se o své auto staráte a měníte včas olej, bude snášet zimní provoz a studené starty relativně dobře.

Související témata:

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector