Outdoorové bundy stále častěji vybíráme podle funkčních parametrů – vodního sloupce a prodyšnosti. Když pomineme populární reklamní zaklínadlo „vyšší hodnoty = lepší hodnoty“, jaký je praktický význam těchto hodnot pro outdoorové oblečení? Pojďme se na to společně podívat.
Než začneme, vysvětlíme si samotný význam funkčním parametrů – vodní sloupec a prodyšnost. Zmíníme i další velmi důležitý parametr, na který se často zapomíná – lepené švy.
Co to je vodní sloupec a prodyšnost?
Pojďme si vše ukázat na konkrétním příkladu – softshellové bundě. U softshellky nám hodnota vodního sloupce říká, jak moc je bunda voděodolná, tj. nepromokavá. Jinými slovy, kolik vody vydrží, než začne prosakovat. Vyšší hodnoty proto logicky znamenají vyšší ochranu při deštivém počasí.
Pozn.: Dejte pozor na rozdíl mezi slovy voděodolnost a vodoodpudivost. Je-li bunda vodoodpudivá, znamená to, že po ní voda stéká. Nemusí být ale nepromokavá.
Outdoorové bundy s vysokým vodním sloupcem jsou fajn, ALE…
Abyste byli 100% voděodolní, je nutné, aby vaše bunda měla také správnou prodyšnost. Hodnota prodyšnosti outdoorového oblečení prozrazuje, jak dobře oblečení dokáže odvádět tělesnou vlhkost na povrch. Prodyšnost obvykle zajišťuje membrána, která začne fungovat, když se člověk dostatečně zahřeje fyzickou aktivitou.
Vysoká nebo nízká prodyšnost? Záleží, co v bundě provádíte
Když sportujete a potíte se, ale zároveň chcete zůstat v teple a suchu, potřebujete pot odvést od těla. K tomu vám poslouží právě prodyšnost. Čím víc se potíte, tím vyšší prodyšnost uvítáte.
A naopak. Když se při pohybu příliš nepotíte a bundu chcete hlavně na běžné nošení, lehkou turistiku nebo venčení, vysoká prodyšnost způsobí, že vám bude zima.LOAP TIP: Podrobnosti o správném způsobu oblékání, tzv. „cibulovém systému“, se dozvíte v našem článku Jak funguje princip 3 vrstev oblečení.
Vodní sloupec bez lepených švů není kompletní
O lepených švech se ve spojení s funkčními parametry příliš často nemluví.
Pokud však softshellová bunda nemá podlepené švy, jsou vysoké parametry vodního sloupce prakticky k ničemu – voda proteče v místech sešití.
Rozhodně je lepší vybírat mezi softshellovými bundami s nižšími parametry a podlepenými švy než mezi softshellkami s vyššími parametry bez podlepených švů.
Pozn.: Můžete se také setkat s outdoorovými bundami s částečně lepenými švy. V takovém případě má bunda podlepené švy pouze v nejvíce exponovaných místech, například na ramenou.
Je lepší bunda s parametry 5000-5000 nebo 8000-3000 mm?
Na rozdíl mezi hodnotou vodního sloupce a prodyšnosti je potřeba si dát pozor. Pokud máte výrazně vyšší vodní sloupec a nízkou prodyšnost, při aktivním pohybu se velmi snadno zpotíte, protože bunda nedokáže dostatečně rychle odvést pot od těla. V takovém případě bunda funguje spíš jako pláštěnka, ve které sice nezmoknete, ale zpotíte se a bude vám zima.
Konkrétní příklad: Pokud vyrazíte na hory nebo túru a váháte mezi bundou s hodnotami vodního sloupce 5000 mm a prodyšností 5000 g/m2/24hod (tzv. bunda „pět na pět“) a bundou s vodním sloupcem 8000 mm a prodyšností 3000 g/m2/24hod (bunda „osm na tři“), pak bunda s parametry 5000-5000 je pro vás lepší volbou.
Ruku na srdce: kolikrát do roka lezete na Everest?
Správně zvolené hodnoty parametrů se totiž odvíjí od plánované fyzické aktivity a lokality, ve které se budete nacházet.
Bundy s parametrem 10 000 mm a 10 000 g/m2/24hod se hodí spíš na lyžování do Alp a vyšších pohoří, tj. pro oblasti s větším výskytem srážek a vyšší vlhkostí. Kdy se při zvýšené fyzické aktivitě budete více potit. Právě kvůli většímu pocení jsou tyto bundy obvykle bez zateplení.
Jednou pro vždy: Je mýtus, že vyšší hodnoty funkčních parametrů jsou vždy lepší.
Pro středoevropské mírné klimatické pásmo, tj. české podnebí a naše hory, bohatě stačí hodnoty vodního sloupce 5000 mm a prodyšnosti 5000 g/m2/24hod. Jinými slovy, vyšší parametry u nás nemůžete náležitě docenit. Neohrožují náš žádné extrémní podmínky, vysoké srážky, ani vlhkost.
Když se věnujete lehké turistice a cestujete nejčastěji po Evropě, softshellky s vodním sloupcem 5000 mm a prodyšností 5000 g/m2/24 hod jsou pro vás ideální.
Do města vodní sloupec 8000 mm opravdu nepotřebujete
Zcela jinou kategorii tvoří městské bundy. Nepředpokládá se, že v nich budete sportovat (dobíhání autobusu se nepočítá).
Jsou proto vyráběny bez funkčních parametrů, popřípadě s nízkými funkčními parametry. Těmi často bývá vodoodpudivý nástřik v kombinaci se zateplením.
Smyslem je poskytnout vám dostatečné teplo a ochranu před deštěm. Městské oblečení proto není vhodné pro náročnější aktivity.
A jak to chodí v LOAPu? Vyrábíme bundy především na české hory
Jako výrobce outdoorového oblečení jsme si výše uvedených skutečností dobře vědomi, a proto se specializujeme na výrobu funkčních bund a kalhot vhodných pro naše klimatické podmínky. Většina našich outdoorových bund má proto hodnoty vodního sloupce a prodyšnosti v rozmezí 3000-3000 a 5000-5000, což jsou hodnoty ideální pro naše podnebí.
Vodnímu sloupci pomáhá zátěr DryTech, prodyšnosti membrána Aqua Pro
Nepromokavost našich bund zajišťujeme pomocí 2 technologií – aplikací kvalitního polyuretanového zátěru nebo funkční membrány.
Softshellové bundy se zátěrem DryTech mají přímo na tkanině nanesenou vysoce kvalitní polyuretanovou vrstvu s mikroporézní strukturou. Ta brání prosakování vody a zároveň umožňuje odpaření tělesné vlhkosti.
Oblečení s membránou Aqua Pro je také nepromokavé a prodyšné, ale liší se způsobem aplikace. Membrána je speciální vrstva, která je buď volně vložená mezi svrchní materiál a podšívku, nebo se spojí s vnějším materiálem pomocí laminace. V případě třívrstvé laminace je membrána spojena i s podšívkou.
Bundy prodáváme s lepenými švy, a to buď částečně, nebo zcela. Podporujeme tím nepromokavost nejen samotného materiálu, ze kterého je oblečení vyrobeno, ale také nepromokavost v místech sešití. Tuto techniku využíváme především u zimního oblečení, kde je pravděpodobnost kontaktu s vodou (sněhem) daleko vyšší.
Vodní sloupec důsledně testujeme: 3 kapky a dost!
Vodní sloupec důsledně testujeme: 3 kapky a dost!Test finální nepromokavosti látky se provádí pomocí speciálního měřícího přístroje. Zjednodušeně válce, který je přiložen k povrchu testované tkaniny. Postupně se do něj přilévá voda a to až do doby, kdy látkou proniknou první 3 kapky. V tom okamžiku je změřen vodní sloupec. A to je přesně ten údaj, který uvádíme na visačce každé bundy a kalhot.
3 rady na závěr:
Prohlédněte si novou kolekci softshell oblečení LOAP:
Jak vybrat bundu do chladného počasí
Jakou bundu vybrat, když je venku sychravo nebo poletuje sníh? Odpověď vám dá náš článek.
To, co v poslední době hýbe trhem s outdoorovým oblečením, je trend minimalizace. Čím lehčí a čím sbalitelnější, tím lepší. Není výjimkou ani bunda s váhou pod 90 g a velikostí golfového míčku po sbalení. Při zimních radovánkách a podzimních procházkách však minimalismus nehraje tak zásadní roli, jako při dlouhých přechodech nebo horolezeckých výstupech, kde se každý gram počítá.
Zajímavější je pro nás příklon k přírodním a ekologicky šetrnějším, případně přímo obnovitelným zdrojům materiálů.
V nabídce většiny kvalitnějších výrobců se tak můžete pro letošní sezónu setkat s peřím jakožto stále nepřekonaným izolantem, bambusovým vláknem nebo vlnou.
Jaká by dle mého mínění měla být ideální bunda na zimní aktivity i sychravý podzim?
To hlavní je pohodlí. Nemusíte mít bundu za 20 tisíc, abyste se v ní cítili dobře a poskytla vám požadovaným komfort. Nejdříve je třeba si položit otázky: pro koho je bunda určena, na jakou aktivitu, jak často ji budu používat a co od ní očekáváte.
Nedávno jsem řešil podobný problém. Nakonec jsem se rozhodl pro v dané chvíli nejuniverzálnější variantu. Mé finanční prostředky ani rozměr šatníků mi nedovolují pořídit si na každou z plánovaných aktivit jinou bundu, a proto jsem zvolil membránovou bundu bez izolačního materiálu, s odepínatelným sněhovým pásem, sbalitelnou kapucí, integrovanými nárukávci a odvětráváním v podpaží.
Díky tomu mám bundu, kterou můžu, i když s určitými limity, použít na sjezdovky, do bílé stopy, na turistiku i na běžné nošení za nepříznivých povětrnostních podmínek.
Má mít bunda vodní sloupec?
Nejdřív je třeba si říct, co je vodní sloupec a proč se za touto hodnotou tak honíme.
Velmi zjednodušeně se dá říct, že vodní sloupec určuje, jak vysokému sloupci vody je schopen materiál v laboratorních podmínkách odolat, než prosákne. Udává se zpravidla v milimetrech.
Je jasné, že v reálných podmínkách se bude materiál chovat trochu jinak, ale jednoduché pravidlo říká: Pokud chcete bundu na lyže a moc nepadáte, stačí vám 3 000 mm vodního sloupce, pokud jezdíte na snowboardu nebo častěji padáte, určitě volte bundu s minimálně 5 000 mm vodního sloupce. Na podzimní vycházky by vám 5 000 taky mělo bohatě stačit, ale pokud chcete být chráněni i před silným nebo vytrvalým deštěm, pořiďte si kvalitní membránovou bundu (10 000 mm a výše) nebo nejlépe pláštěnku.
Ani vysoký sloupec vody vám ale nezaručí, že nebudete mokří jako myši. Jde totiž také o to, jak jsou na výrobku řešeny švy, zipy a odvětrávání. A to nesmíme zapomenout ani na správné vrstvení oblečení.
Jak je to s vrstvením?
Důležité je si uvědomit, že bez správného vrstvení oblečení vám i sebelepší bunda bude k ničemu. To, o čem se tu bavíme, je takzvaný cibulový efekt, tedy kladení jednotlivých vrstev oblečení (máme 3 základní) tak, aby bylo dosaženo požadovaného komfortu.
Vše začíná správně zvolenou 1. (transportní) vrstvou (funkčním prádlem), přechází přes 2. (izolační) vrstvu (fleece) a končí právě ochrannou 3. vrstvou (bundy).
Máte nepřeberné množství variant, jak oblečení kombinovat, ale zapomeňte na bavlněná trika, flanelové košile a podobně. Do vrstvení je třeba vybírat takový textil, který málo nasáká, rychle schne a dobře transportuje vlhkost na svoji vnější stranu.
Tlustou nebo tenkou?
Pokud dodržíte zásady správného vrstvení, je v podstatě jedno, zdali si pořídíte bundu s izolací nebo zda se přikloníte k bundě tenké a pod ní obléknete fleecovou mikinu nebo softshelovou bundu. Osobně jsem ale spíše zastáncem používání více tenčích vrstev. Tím získáváte větší univerzálnost používaných oděvů a větší variabilitu v jejich vrstvení.
Vysvětlím na příkladu:
Můžete si samozřejmě vzít na výlet poctivou zateplenou bundu, ale během dne se i díky vaší aktivitě oteplí, a tak se rozhodnete pro její odložení. No jo, jenže pod ní máte pouze tenkou mikinu z microfleecu. Rázem je z tepla zima. Nic mezi tím.
Pokud naopak vezmete na výlet bundu lehkou a pod ni si navlečete tenkou mikinu z microfleecu a softshelku nebo péřovku, když přijde oteplení, odložíte mikinu či bundu a přitom si stále zachováte dostatečný tepelný komfort.
Péřová bunda, aneb proč se peří zase vrací?
Hodně lidí peří zavrhuje, ale pravda je taková, že na trhu není kvalitnějšího izolačního materiálu. Existují ale i výkonná syntetická plnidla. Nejznámější a asi i nejkvalitnější z nich je Primaloft.
Výhodou Primaloftu je velmi nízká nasákavost a minimální změna parametrů za vlhka. To byl také důvod, proč bylo jeden čas peří v útlumu. Peří totiž časem svoji přirozenou vodoodpudivost ztrácí, lepí se k sobě a snižuje se tak jeho schopnost vázat vzduch, tedy izolovat.
Peří perfektně funguje v suchých a mrazivých podmínkách velehor, tunder a tajg, ale v našich zeměpisných šířkách byl vždy problém s vlhkostí. Tento problém však vyřešili firmy specializujících se právě na produkty z peří a jejich údržbu.
Kouzlo tkví ve správné úpravě peří před samotným plněním do výrobku a zároveň v jeho správné údržbě. Dnes již existují speciální impregnační prostředky, se kterými vaše bunda odolá i sebevětšímu vlhku.
Například na světové výstavě OutDoor v německém Friedrichshafenu byl veřejnosti představen výrobek společnosti Nikwax, který natolik výrazně omezuje smáčivost a nasákavost peří, že si mohli dovolit předvést prezentaci, kde impregnovaný péřový spacák s člověkem uvnitř plaval na vodě v jezírku před vchodem. Dříve nemyslitelná věc.
Jak na údržbu bundy
V souvislosti s bundami také vždy vystává otázka, jak je udržovat. Mají se prát, nebo ne a jak často? Můžeme je prát v pračce? Můžou do sušičky? Kdy a jak impregnovat?
Je mnoho různých materiálů, a proto by měl být přístup k jejich údržbě vždy individuální. Lze však zmínit jednoduché pravidlo: Pokud se budete řídit symboly na štítku, který je na každé bundě (většinou zevnitř) našit, nemůže se vám stát, že byste něco pokazili. Jestli si však nejste jisti, dejte bundu do čistírny a máte po problému. Ti už budou vědět, jak na ni.
Pokud budete prát bundu doma, zapomeňte na klasické prací prášky a aviváže. Ty mohou funkční materiály nenávratně poškodit. Osobně doporučuji zajít do jakékoli prodejny se sportovním textilem a pořídit si tekutý prací prostředek určený na praní technického oblečení. Sáhnout můžete jak po univerzálních, tak i po úzce specializovaných produktech (na peří, fleece, softshell atd.).
Bundu není nutné prát příliš často, ale nebojte se, pokud ji 2× nebo 3× za rok vyperete, přežije to bez úhony. A i když někteří výrobce zakazují používat sušičku, firma Gore přímo doporučuje bundy s membránami Gore-Tex do sušiček umisťovat, protože se tak obnovuje jejich funkčnost. Zde opět platí doporučení – řiďte se štítky výrobce.
Lze impregnací dosáhnout stejných účinků, jako mají kvalitnější nepromokavé materiály?
Praním bundu čistíte od špíny, ale aby získala zpět své původní vlastnosti, je třeba použít takzvanou impregnaci. Nikdy sice nedocílíte obnovení 100% původní úrovně parametrů, ale výrazně zlepšíte funkčnost, prodloužíte životnost a zlepšíte další údržbu vaší bundy. Nezapomeňte ale, že nejde o trvalou úpravu a je ji tak nutno neustále obnovovat.
Impregnace jsou převážně ve spreji nebo máchací. Máchací se přidávají do pracího cyklu místo aviváže a mají plošný efekt. Impregnace ve spreji se aplikuje na vnější materiál bundy a doporučuji ji použít na místech, která jsou nejvíce namáhána. Klasicky to jsou oblasti ramen, případně exponované švy a zipy.
Autor: Vít Hruška
Zdroje: nikwax.cz, czechout.cz, pinguincz.cz
Co na sebe v zimě? Správné vrstvení oblečení | SvětOutdooru
Bude zima, bude mráz, kam se turisto, kam schováš? Co si obléknout v zimě? Přečti si, jak principy cibulového systému aneb jak vrstvit správně oblečení!
Základem cibulového systému, jak název napovídá, je vrstvení. Při pohybu se tělo brání přehřátí pocením, jakmile ale intenzita pohybu klesne nebo se ještě sníží okolní teplota, vyvolá propocené běžné oblečení pocit chladu. Dnes se ale této nepříjemné situaci dá zabránit správným vrstvením kvalitního funkčního oblečení.
Čím víc (byť tenkých) vrstev k dispozici máte, tím spíše dokážete v průběhu dne nastavit a udržovat ideální teplotu u těla. Samozřejmě se ale nesmí nic přehánět a až si budete na horské chatě svlékat už patnácté bavlněné tričko, budete spíše pro smích, než za odborníky na zimní oblékání.
Proto je vhodné se držet tří základních vrstev – spodní, izolační a vrchní. V případě mrazivého počasí lze samozřejmě aplikovat několik součástí izolačních vrstvy.
Nejdůležitější funkcí spodní vrstvy je odvod tělesné vlhkosti dál od těla, zároveň by měla udržovat příjemný pocit. Nejčastěji používané materiály lze rozdělit do dvou skupin na umělé a přírodní.
Funkční prádlo z polyesteru, polypropylenu nebo polyamidu bývá levnější a rychleji schne. Z přírodních materiálů je nejpopulárnější vlna merino.
Její výhodou je, že nezapáchá ani při dlouhodobém testování a hřeje a je příjemná na kůži, i pokud je vlhká.
Moderní technologií je možno vylepšovat i vlastnosti přírodních vláken, která v kombinaci se syntetickými vlákny získávají např. větší odolnost.
Suché skály a merino triko SENSOR.
Izolační vrstva
Úkolem této vrstvy je tepelně izolovat a zabránit úniku tepla od těla, zároveň chrání před chladem zvenku. Důležitou funkcí druhé vrstvy je také odvádění tělesné vlhkosti (potu) pryč od těla.
Nejběžnějším zástupcem této vrstvy jsou fleecové mikiny, ale i v rámci tohoto se najde větší množství řešení. Především naše tělo potřebuje různě tepelně izolovat na různých místech, takže sofistikovanější výrobky mívají různou izolační vrstvu v různých místech. Přírodní variantou jsou teplé merino mikiny nebo třeba péřové vesty.
Mikina Salomon X Alp Mid Hoodie vás nenechá „zavrávorat“ ani ve větrném počasí.
Vrchní vrstva
Pokud je teplota hluboko pod bodem mrazu, je často sucho. V takových podmínkách bude nejlepší vrchní vrstvou např. péřová bunda. Tyto bundy nebývají vodě odolné, což ale v suchých podmínkách není na závadu.
Pokud je klima vlhké, sníh mokrý a teploty blízké nule je potřeba mít i vrchní vrstvu bundu, resp. kalhoty odolné proti vodě a větru.
Nejčastějším zástupcem jsou membránové bundy, samotných membrán je hodně druhů a značek, často specifických pro konkrétního výrobce. Některé jsou ale obecně více rozšířené, např. od firem Gore-Tex nebo eVent.
Obecně se tyto bundy označují anglickým pojmem hard-shell. Tyto bundy jsou až na výjimky velmi tenké a proto je vhodné či nutné využít teplejší izolační vrstvu.
Pokud neočekáváte vlhko, ale jen silný vítr, variantou mohou být membrány neprofoukavé. Vítr totiž kvůli tzv. „wind-chill efektu“ způsobuje, že naše tělo za větru vnímá teplotu mnohem nižší, než ve skutečnosti je. Tyto membrány jsou často využívány u tzv. soft-shellových bund, které spojují tepelné vlastnosti s protivětrnými i s částečnou nepromokavostí.
Bunda Warmpeace Alaskan na zimních horách.
Tajemství impregnace outdoorového oblečení
HUDY tým 6. 11. 2017
Skrápěni vytrvalým deštěm cítíte vlhko, je vám chladno a při pohledu na absolutně mokrý povrch u nepromokavé bundy za nemalé peníze, kde výrobce slibuje, že zůstanete v suchu, vás nechává pochybovat. Ve skutečnosti ale membrána nepromoká, tak jaké jsou důvody tohoto pocitu?
Nepromokavá membrána je většinou chráněna svrchním odolným textilem. Ten sám o sobě není nepromokavý a musí být při výrobě ošetřen impregnací. Známo jako DWR (Durable Water Repelent).
Impregnace vytváří na materiálu povrchové napětí, díky kterému voda stéká z materiálu. Pokud se toto napětí naruší, ať už špínou, tělesnou mastnotou či mechanickým opotřebením, začne svrchní materiál vodu nasávat. Membrána sice další průnik vody zastaví, ale smáčený svrchní materiál výrazně či úplně omezí prodyšnost.
Z vnitřní strany nepromokavého oblečení se začne kondenzovat pot a vzniknou mokrá místa, která vypadají jako promoknutí. Vlhký povrch začne rychle odvádět teplo od těla. Voda z povrchu oblečení může také navzlínat dovnitř skrze konce rukávu a otvoru v kapuci.
Impregnujeme tedy, protože chceme zachovat nebo obnovit funkční vlastnosti materiálu.
Kdy je potřeba impregnovat a jak dlouho impregnace vydrží
Poznáte jednoduše. Pokropte oděv vodou. Pokud kapky vody zůstanou na tkanině a ta začne tmavnout, tedy smáčet se, je načase impregnovat.
Nedávno přišli aktivisté z Greenpeace s trochu emotivním tvrzením: „Oblečení, v kterém chodíte do přírody, dost možná přírodě škodí.“ Důvodem byly k životnímu prostředí škodlivé složky v DWR.
Výrobci rychle zareagovali a začali hledat a aplikovat ekologickou alternativu. Ta sice funguje spolehlivě, ale nedosahuje takové životnosti.
Je tedy nutné častěji impregnovat, než tomu bývalo dříve.
Správný postup impregnace
1. Vyprání
Velice důležitý krok. Špína, pot a mastnota ovlivní funkčnost membrány a vlastnosti DWR. Je prakticky zbytečné impregnovat bez předchozího vyprání. Zavedená obava prát nepromokavé oblečení není na místě. Kvalitní membráně tím neublížíte, ba naopak. Obnovíte její původní vlastnosti.
Jak tedy často prát? Při intenzivním používání klidně i každých 14 dní. To i v případě, kdy bunda na první pohled nejeví známky zašpinění.
Oblečení pereme v šetrném pracím prášku dle instrukcí. Specializovaný prací prostředek používáme z těchto důvodů:
- Běžný prací prostředek může obsahovat složky, které na sebe vážou vlhkost (nežádoucí vlastnost) a po vyprání zůstanou v oblečení.
- Šetrnost vůči původnímu DWR, které vydrží i několik praní. Novou bundu není nutné po prvním praní impregnovat, ale stačí původní DWR tepelně aktivovat. Jak na to, zjistíte v kroku 3. Tepelná aktivace impregnace.
- Podívejte se na správný postup při použití Performance Wash:
- Jak odstranit silné znečištění
I když specializované prací prostředky jsou navrženy pro maximální čistící efekt i při nízkých teplotách (30°C), se silným znečištěním si nemusí poradit. Co potom?
Oděv vyperte dle instrukcí na produktu v běžném pracím prostředku (bez aviváže, bělidel apod.). Následně opět vyperte, ale ve specializovaném pracím přípravku, který odstraní případné nežádoucí zbytkové složky z běžného pracího prostředku. Účinné čistící složky v běžném pracím prostředku, kromě nečistot, také odstraní DWR, proto je potřeba opět impregnovat.
2. Aplikace impregnace
Jsou dva způsoby, jak impregnovat. Můžeme je rozdělit pro nenáročné a náročné uživatele.
Nenáročný: Krátkodobě vystaven špatnému počasí, například jednodenní výlety nebo při venčení domácího mazlíčka. Podívejte se na postup impregnace přípravkem 2 in 1 Wash + Repel.
Náročný: Několika denní trek, horolezecké výstupy a expedice.
Aplikace impregnace pomocí Performance Repel Spray, který nahradil v nabídce ekologickou normu, nesplňující Xtreme repel. Obsahuje pokročilou bez fluorokarbonovou složku pro odolnou vodoodpudivost. Díky rozprašovači lze účinněji aplikovat na exponovaná místa, jako jsou ramena, rukávy a kapuce. Nebo přípravkem Granger's Clothing Repel, kdy impregnaci aplikujeme v pracím cyklu.
U prostředku Clothing Wash + Repel je tepelná aktivace pro funkčnost nezbytná. U Performance Repel Spray a Clothing Repel funguje i při přirozeném sušení na vzduchu, ale pro maximální efekt doporučujeme tepelnou aktivaci.
Způsob tepelné aktivace je závislí na povolených možnostech údržby. Ty jsou vždy označeny symbolem na oděvu.
Sušička je nejlepší a nejpohodlnější způsob. Kdy sušíme na nízkou teplotu po dobu 20 – 30 min. Bohužel ne všechny domácnosti disponují sušičkou.
Variantou je žehlička. Jedná se o pracný způsob, kde je potřeba vyžehlit oděv opravdu do sucha pro správnou aktivaci impregnace.
Zkontrolujte symbol na oděvu, jestli žehličku můžete použít a na jakou teplotu. Dávejte si pozor v místech s voděodolným zipem a u plastových prvků.
Pro větší jistotu, před nenávratným poškozením, není na škodu vložit mezi žehličku a sušený oděv utěrku.
Použitím fenu na vlasy je další časově náročný způsob, ale nejčastěji používaný těmi, kteří nevlastní sušičku a nemohou žehlit.
Pamatujte:
- Impregnace je důležitá pro slibované vlastnosti nepromokavého/prodyšného oblečení.
- Pravidelné praní membránu nepoškodí, ale naopak obnoví původní funkčnost.
- Impregnujeme čistý a mokrý/vlhký povrch nepromokavého oblečení.
- Tepelně aktivujeme pro dosažení maximálního účinku.
Jak si vybrat zimní bundu na turistiku – Průvodce
Zimní bundu je třeba vybírat s rozmyslem… Na trhu a v obchodech je dostupná obrovská nabídka, ve které není snadné se zorientovat – tolik značek, střihů, barev a čísel.
Proto jsme vám sepsali všestranného průvodce, který vás provede zásadními faktory, které je nutno před koupí zimní bundy na turistiku zvážit. Každý člověk prahne po komfortu.
Zimní bunda přirozený komfort zachová, pokud je udržena stálá lidská teplota – tělo nesmí prochladnout, ani se přehřívat. A právě v tom hraje hlavní roli bunda, která má za úkol izolovat chlad a udržet tělo v příjemné teplotě.
Funkce zimní bundy:
- Ochrana těla před vnějšími nepříznivými vlivy (vítr, déšť…)
- Předcházení zdravotním problémům v důsledku podchlazení
- Uchování funkčních vlastností spodních vrstev oblečení
Výběr zimní bundy je stejně důležitý jako výběr spodních vrstev oblečení. Současný trend funkčního oblékání radí vrstvit oblečení pro maximalizování jeho vlastností. Ideální vrstvení oblečení by mělo proto vypadat následovně:
- vrstva – funkční prádlo přiléhající těsně na tělo, aby snadno odvedlo pot od pokožky a udrželo vás v suchu
- vrstva – izolační funkce, která má za úkol udržet tělesnou teplotu a podpořit funkční vlastnosti 1. vrstvy
- vrstva – svrchní bunda, která chrání tělo před nepříznivými vnějšími vlivy jako je vítr, déšť…
Pro více informací si můžete přečíst náš článek Jak se obléct do hor.
Funkční vlastnosti, které by zimní bundě na turistiku rozhodně neměli chybět
Jaké vlastnosti by měla mít ideální zimní bunda? Určitě máte celý seznam: nepromokavá, větruvzdorná, perfektně prodyšná, lehká a teplá, kvalitní, stylová, s dlouhou životností… Vše pochopitelně záleží i na meteorologických podmínkách, které je nutné dobře sledovat a dle toho uzpůsobit své oblečení. Jako inspiraci si můžete přečíst článek Jak poznat, že se blíží bouřka.
Je to dlouhý seznam a některé vlastnosti jsou navzájem v přímém protikladu, proto je vám jasné, že najít takovou bundu je docela oříšek. Moderní materiály ale umí téměř zázraky! Jaké jsou tedy reálné vlastnosti, které vám dnešní bundy mohou nabídnout?
Nepromokavost
Třetí a svrchní vrstva oblečení by nás rozhodně měla ochránit proti dešti. Upřímně řečeno, 100 % nepromokavost vám zajistí pouze pláštěnka, ale v té se při turistice brzy uvaříte. Jak si tedy vybrat co nejideálnější nepromokavou bundu? Pomocí vodního sloupce!
Vodní sloupec je schopnost materiálu odolávat tlaku vody, než ji začne propouštět skrz. Je udáván v milimetrech a čím je tato hodnota vyšší, tím je materiál schopnější udržet vás v suchu.
Obvykle se jako nepromokavý materiál označuje vodní sloupec 2000 mm a více, toto číslo je ale z praktického hlediska velmi nízké – musíte počítat s vnějšími podmínkami, které nebyly v laboratořích zohledněny (tlak popruhů batohu odpovídá až 18 000 mm, kleknutí 12 000 mm). Vodní sloupec je měřen dle ISO 811.
Věděli jste, že …?Ztráta tepla vlhkem je až 42 x rychlejší než v suchém oblečení? Právě proto je nezbytně nutné udržet se v suchu pomocí nepromokavého materiálu zvenčí. Zároveň by ale materiál měl být dostatečně prodyšný, aby se vaše tělo nezapařovalo.
Prodyšnost
Prodyšnost materiálu je další elementární vlastností, kterou při výběru bundy musíte vzít v potaz. Tělo se přirozeně potí a pokud se nechcete v bundě zapařit, pak se musí tyto páry dostat pryč.
Prodyšnost je v oblečení prakticky přesně opačnou vlastností, než je nepromokavost, proto je jejich kombinace velmi obtížná.
Pokud si tedy vyberete bundu se špičkovými čísly v jedné z těchto vlastností, pravděpodobně bude trochu horší v té druhé oblasti.
Prodyšnost se posuzuje dvěma způsoby: odporem materiálu proti průniku vlhkosti (Ret) nebo propustností materiálu pro vodní páry (MVRT).Ret vyjadřuje energii, která je nutná k odpaření určitého množství vody při specifické teplotě a vlhkosti (Pa x m²/W). Tudíž čím je Ret nižší, tím více je materiál schopen propustit vodní páry. Měřeno dle ISO 11092.
MVTR označuje, kolik gramů par se vypaří přes m² materiálu za 24 hodin (m² x 24h/g). Čím vyšší je hodnota MVTR, tím je lepší propustnost par skrz materiál. Měřeno ISO 2528.
Větruvzdornost
Další základní vlastností je schopnost materiálu odolávat větru. Vítr pocitově snižuje teplotu, a proto je nezbytně nutné, aby vás zimní bunda před větrem ochránila a udržela vaše tělesné teplo v rovině komfortu a rovnováhy. Rozhodně si nezapomeňte přečíst náš článek Zajímavosti o větru a jak se před ním chránit.
Věděli jste, že …?Teplota, kterou pociťujeme na povrchu těla, je velmi výrazně ovlivněna prouděním vzduchu. Říká se tomu Wind Chill Effect.
V praxi to znamená, že v bezprostřední blízkosti těla si neustále vytváříme tenoučkou vrstvu ohřátého vzduchu, takže pokud nejsme chráněni vhodným oblečením a vítr ji ochlazuje, pak pocitově cítíme okolní teplotu o několik stupňů menší (při rychlosti větru 20 km/h to je už o –10 °C).
Tepelný odpor materálu
Tepelný odpor materiálu (Rct) značí rozdíl teplot mezi dvěma povrchy, dělený výsledným tepelným tokem na jednotku plochy ve směru gradientu (K x m²/W). Čím je hodnota Rct nižší, tím materiál poskytuje lepší tepelnou izolaci a námi produkované teplo neuniká ven. Měřeno dle CSN EN 31092.
Věděli jste, že …?Nejvíce tepelných ztrát nastává v místech s velkou plochou kůže. Teplo pochopitelně ztrácíme v určitém množství celým tělem, ale místa jako hlava, dlaně nebo chodidla jsou v tomto směru obzvláště ztrátové. Často stačí tato místa zakrýt a pocit tepelného komfortu se okamžitě výrazně zvýší.
Nepropro materiály
Nepropro je v outdoorovém světě čím dál více používaná zkratka a znamená nepromokavé – prodyšné. Tudíž se jedná přesně o materiály, které nás na zimní bundě budou velmi zajímat. Jaké jsou tedy varianty, ze kterých si můžete vybrat?
Tkané materiályTkané materiály přímo nespadají do nepropro, jsou zde uvedeny pro úplnost tématu. Tkané materiály jsou v průmyslu nejdéle používané. Ve snaze vyhovět stále vyšším standardům se na vnějším povrchu dá pro zvýšení voděodolnosti používat hydrofobní úprava, která sníží smáčivost tkaniny (softshell).
Materiály se zátěremZátěr je tenký film, který se nanáší a zažehluje přímo na nosnou tkaninu, někdy i v několika vrstvách. Takový zátěr může mít různé složení, obvykle je připraven na bázi polyuretanu, akrylu či polyvinylchloridu. Jejich výhodou je velmi příznivá cena, ovšem na úkor snížené životnosti.
Inteligentní materiályV dnešní době již můžeme vidět i inteligentní materiály, které mají v sobě zakomponované “chytré polymery”, které reagují na změny teploty – při fyzické zátěži a zvyšující se tělesné teplotě se roztahují a stávají se prodyšnějšími (neporézní membrána). Další inteligentní materiály mají aktivní termoregulační schopnosti – při zvýšené aktivitě pohlcují vydávané teplo a chladí pokožku, zatímco při snížení aktivity jsou schopny zahřívat a přivést teplo zase zpět. Takovým materiálům se říká PCM (Phase Change Materials).
MembrányMembrány jsou ve světě funkčního oblečení velkým hitem. Jde o vrstvu polymerního materiálu, který se laminuje (nebo nelaminuje) k nosné tkanině. Úkolem membrány je nepropustit vodu dovnitř, ale zato propustit tělesné páry ven. Membrány dělíme na:
- Mikroporézní – materiál má spoustu miniaturních otvorů a průduchů, které jsou příliš malé pro propuštění molekuly vody, ale dostatečně velké pro relativně malou molekulu páry. Nevýhodou je zanášení otvorů nečistotami, tukovými částicemi a solemi, čemuž je nutné předcházet praním.
- Neporézní – membrána je homogenní materiál a obvykle je tvořena polyuretanem nebo polyetylenem v kombinaci s polyesterem. Vnější strana je silně hydrofobní a vnitřní strana zase naopak hydrofilní (čímž je schopna odvádět vodní páry a do jisté míry i zkondenzovanou vodu).
Jak bylo výše zmíněno, membrány jsou zpracovávány procesem laminace vrstev. Díky tomu je možno pořídit:
- Dvouvrstvé lamináty – membrána je laminována společně s nosným materiálem a zevnitř překryta volnou podšívkou. Laminací je trochu snížena funkčnost membrány, ale zároveň je předcházeno jejímu poškození (díky nosné tkanině zvenku a podšívkou zevnitř jako ochranou).
- Dvouapůlvrstvé lamináty – jsou laminovány stejně jako dvouvrstvé, ovšem místo podšívky je zevnitř kryje 3D potisk. Potisk zajišťuje dostatečnou mechanickou odolnost a bundy jsou navíc lehčí a skladnější.
- Třívrstvé lamináty – jak lze tušit, v tomto případě jsou nosná tkanina, membrána a podšívka laminována v jeden kompaktní celek. Takový materiál je velmi odolný, ale také zpravidla bude velmi pevný a málo poddajný.
- Volně vložená membrána nebo z-liner – tento způsob úpravy membrány jako jediný nepoužívá laminaci. Membrána je volně vložena mezi podšívku a nosnou tkaninu, čímž si zachovává maximum funkčních parametrů. Neexistují tudíž limity v materiálu ani střihu.
Vychytávky pro zimní bundu na turistiku
Jak je z výše uvedeného patrné, můžete si vybrat zimní bundu vyrobenou z nepřeberného množství materiálů, ale také střihů a barevných kombinací. Fantazii se meze nekladou… Jaké vychytávky by ale měla mít taková perfektní zimní bunda? Kapuce by měla být ideálně odepínací nebo s možností srolovat do límce.
Kšilt je také dobrou vychytávkou, která vás ochrání před ostrým sluncem nebo nepříjemným deštěm či sněhem. Pokud byste bundu rádi využili nejen na turistiku, ale případně i na lyžování, kapuce by měla být dost velká, aby se pod ní vešla helma. Velikost kapuce vám také umožňuje bundu do ní složit a schovat ji do batohu, pokud ji zrovna nepotřebujete.
Límec by měl být vyšší, aby ochránil váš krk a bradu před studeným větrem. Zip by měl být překrytý ochrannou légou, aby neškrábal krk.
Pro celkový komfort je dobré, pokud je límec i kapuce vystlána měkkou látkou, jako je fleece – neškrábe, netlačí a neomrzá. A u fleecu ještě chvilku zůstaneme.
Bunda může mít zabudovanou odepínací fleecovou vložku, čímž se bunda stává výrazně univerzálnější – zahřeje vás v zimě, bez vložky ji můžete nosit i na jaře či na podzim, a ještě budete mít extra fleecovou mikinu.
Dobrým nápadem jsou všité integrované rukávce, pro maximální pohodlí vyrobené z elastické látky a s otvory na palec. Zamezíte tak vtíravé zimě, aby vám zalezla pod bundu a udržíte si více tělesného tepla.
Starým dobrým trikem je zabudovaná extra ventilace v podpaží, kterou můžete v případě potřeby rozepnout a zvýšit tak prodyšnost bundy, pokud se příliš zapotíte.
Ventilace by samozřejmě měla mít impregnovaný zip, aby se k vám nedostala voda nebo sníh.
Další prvek, který se vám může hodit, je vnitřní stahování pasu. Stahování pasu zabraňuje nechtěnému úniku tepla, a navíc ochraňuje záda a ledviny před přílišným chladem.
Jak bylo řečeno, dnes si můžete vybrat bundu v přesně takových barvách, jaké se vám líbí. Nepodceňte ale výrazné barvy, které mohou sloužit jako reflexní prvky.
Ať už zvolíte pouze reflexní lemy nebo i větší část bundy, nikdy nevíte, kdy přijde čas, kdy se vám to velmi vyplatí – dokonce vám to může i zachránit život.
Současným trendem jsou co nejlehčí bundy, což se podepisuje na počtu kapes – méně kapes, menší váha. Jakou cestu zvolíte, záleží jen na vás.
Pokud preferujete více kapes, kam si můžete schovat telefon, občanku nebo peníze, zvolte variantu s více kapsami.
Nezapomeňte, že kapsy by měly mít impregnované zipy a delší úchyty, s nimiž nebudete mít problém manipulovat i v rukavicích.
Správná údržba zimní bundy, aby vám vydržela
Kolem údržby a praní funkčních bund je mnoho mýtů. Pravdou je to, že nešetrné praní může vaši bundu nenávratně poškodit, ale pokud se praní budete vyhýbat, stejně si neprospějete. Jako vždy platí, že pro optimální způsoby praní se musíte držet pokynů na štítku bundy. Platí však několik zásad, které je možno univerzálně aplikovat:
- Před praním bundu obraťte naruby a zapněte všechny kapsy i suché zipy.
- Bundu perte na 30-40 °C, ve vhodném pracím produktu (tekutý přípravek nebo mýdlové plátky, ideálně z outdoorového obchodu) a na jemný program praní bez ždímání.
- Nikdy nepoužívejte bělidla, aviváže ani změkčovače.
- Většina zimních bund by se neměla dávat do sušičky, pokud není na štítku uvedeno jinak.
- Impregnaci bundy můžete zajistit s pracím práškem s impregnací (jednodušší použití, ale snižuje prodyšnost) nebo impregnačním sprejem.
- Impregnujte jednou na 3-4 vyprání.
- Nebojte se bundu prát. Přestože spousta mýtů říká, že praní outdoorovému oblečení škodí, není to tak. Při pocení se na vnitřní straně ukládají soli a nečistoty, které snižují prodyšnost. Perte raději vícekrát s menším množstvím pracího prášku než jednou, když už je bunda hodně špinavá
Z jakých kategorií je možno zimní bundu vybrat?
Outdoor – je kategorie, kde si můžete vybrat ideální bundu pro zimní turistiku. Při zachování všech funkčních vlastností nezapomíná ani na stylový design. Moderní membrány, nepropro materiály a propracované detaily.
Performance – tato kolekce je určena hlavně pro outdoorové nadšence, kteří provozují zimní sporty. Extrémně flexibilní materiály i izolační vlastnosti jsou skutečnou výhrou pro všechny, kdo nenechají rozhodovat počasí o svých plánech.
Snowseries – je splněným snem všech vášnivých lyžařů a snowboardařů. Udržte se v suchu, teple a komfortu, zatímco moderní design z vás dělá hvězdu svahu. Odolné materiály jsou 100 % funkční a účinné, stejně jako elegantní a atraktivní.
Sportlife – pokud zastáváte aktivní životní styl a rádi nosíte sportovní oblečení i ve volném čase, pak je tato kolekce právě pro vás. Oblékejte se stylově a přitom zachovejte příjemné funkční vlastnosti, které vám pomohou s termoregulací a ochranou proti dešti.
Právě jste zdolali komplexního průvodce velmi náročným procesem, jakým je výběr zimní bundy pro turistiku. Teď, když už máte všechny informace po kupě, je na čase podniknout akci. Vyrazte na obhlídku obchodů či eshopů s outdoorovým zbožím a vyberte si ten nejlepší kousek, který tam mají.