Otřesy mozku: Nevracejte se ke sportu, dokud neodezní všechny příznaky

Otřesům mozku při sportu lze těžko stoprocentně předejít. Jistou prevencí vedle helmy a další správně používané výstroje je fair play a dodržování pravidel. Pokud již ke komoci dojde, je nezbytná optimální první pomoc a léčba. A také často opomíjená zásada: neuspěchat návrat ke sportu.

„Při podezření na otřes mozku je třeba okamžitě ukončit sportovní aktivitu,“ varuje Jan Nohejl

Sportovní aktivita nesmí být znovu zahájena dříve, než kompletně odeznějí všechny příznaky. „Jste-li na pochybách, nechte sportovce sedět!“ apeluje na trenéry, ale i rodiče v případě malých sportovců Jan Nohejl, sportovní lékař, člen Lékařské komise IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje), který se zabývá neurotraumaty ve sportu.

Které sporty jsou zejména rizikové, pokud jde o nebezpečí mozkové komoce – otřesu mozku?

Box – cílem tohoto sportu je právě způsobit soupeři otřes mozku. Kopaná coby kontaktní sport, navíc s častým hlavičkováním. Další vysoce kontaktní sport – ragby, dále jezdectví, kde jsou příčinou pády z koně. A lední hokej, rovněž kontaktní sport, kde je vysoká rychlost pohybu.

Máte zkušenosti i se sporty dětí? Dochází tam k podobným úrazům často?

• V dětském věku je sportovních otřesů mozku méně.
• Je rozdíl, když otřes mozku prodělá dítě a dospělý?
• V zásadě není, ale následky v dětském věku mohou být závažnější.
• Je možné se proti komoci při sportu účinně chránit, například helmou?
• Do jisté míry ano, ale helma chrání jen při přímém nárazu na hlavu.

Lze na místě určit (a jak), že se jedná o otřes mozku, nebo je to možné až lékařským vyšetřením? Jaké jsou příznaky?

Příznaky otřesu mozku jsou jednak fyzikální: bezvědomí, krátkodobá ztráta paměti, bolest hlavy, zvracení, potíže s udržením rovnováhy a dále se projevují poruchou chování: zmateností, spavostí, nebo naopak agitovaností či poruchami koncentrace.

Příznaky je schopen rozpoznat i poučený laik, zvláště pokud použije jednoduchý vyšetřovací protokol, tzv. SCAT3 kartu.

Naučte se první pomoc při otřesu mozku.

Otřes mozku „není vidět“, jak často ho provází bezvědomí?

Bezvědomí provází komoci asi v deseti procentech případů.

Co hrozí sportovci, jestliže s otřesem mozku pokračuje dále ve hře, výkonu? A co když jde o dítě?

Vzhledem k výše uvedeným příznakům by takový sportovec měl vyšší riziko jiného úrazu nebo i opakovaného otřesu mozku. A zcela jistě bude v takovém případě delší doba léčby. To samé platí pro dětský věk.

Jaký je správný postup při podezření na otřes mozku?

Okamžitě ukončit sportovní aktivitu a naprostý klid pod dohledem zodpovědného člověka. V těžších případech převoz do nemocnice s následným CT vyšetřením hlavy a neurologickým vyšetřením.

• Každý případ komoce by měl být vyšetřen lékařem dříve, než je opět zahájena sportovní aktivita.
• Každá komoce může mít závažné důsledky.
• Předčasný návrat ke sportu může vést k dlouhodobým následkům nebo i ukončení kariéry.

Jaké mohou být následky mozkové komoce – v nejlepším a nejhorším případě?

V nejlepším případě příznaky během několika dní odezní. V horším případě přetrvávají i několik měsíců pod obrazem tzv. postkomočního syndromu.

Následek komoce, projevuje se řadou příznaků, ke kterým patří:

• bolesti hlavy,
• poruchy pozornosti, soustředění a paměti,
• únavnost,
• podráždění, intolerance, frustrace,
• tinnitus (ušní šelest, hučení v uších),
• úzkostlivost,
• poruchy spánku.

Jak se projeví na zdraví případné sčítání – opakování mozkové komoce?

Může dojít až k obrazu chronické traumatické encefalopathie: třes končetin, poruchy rovnováhy, porucha osobnosti.

Často vidíme, že se sportovci „vracejí rychle do hry“, resp. po úrazech ke sportovní aktivitě, mnohdy příliš brzy. Kdy je čas na návrat ke sportu po prodělaném otřesu mozku?

Návrat ke sportu by měl být postupný v šesti stupních:

1. Úplný klid. Odezní-li všechny příznaky,

1. 2. možno zkusit lehké aerobní cvičení, nevrátí-li se příznaky,
2. 3. lehký trénink specifický pro daný sport, nevrátí-li se příznaky,
3. 4. bezkontaktní trénink, nevrátí-li se příznaky,
4. 5. plný kontaktní trénink, nevrátí-li se příznaky,

6. plná sportovní zátěž.

Objeví-li se znovu kdykoliv v tomto procesu některé příznaky otřesu mozku, je nutné se vrátit o stupeň níže.

Můžete popsat nějaký konkrétní příklad, kdy prodělaná komoce ovlivnila další život sportovce?

Hokejista K. M. – v devíti letech prodělal otřes mozku s abnormálním EEG záznamem. V jedenácti letech následoval druhý otřes mozku – opět s abnormálním EEG.

V devatenácti letech hrál již v USA a opět utrpěl otřes mozku, následně musel přerušit sportovní aktivitu na několik měsíců, ale obtíže se vracely. Byl proto odeslán zpět do ČR, kde úporné bolesti hlavy ustoupily.

Začal znovu hrát hokej a v devátém utkání utrpěl přímý úder do hlavy s otřesem mozku a zlomeninou očnice. Poté již návrat ke sportu nebyl možný.

MUDr. Jan Nohejl, CSc.

sportovní lékař, revmatolog

Medicon a.s.

člen Lékařské komise IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje)

Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Otřes mozku neboli komoce není třeba ve sportu ničím extra výjimečným. Týká se kontaktních sportů, fotbalu, hokeje či ragby, ale i jezdectví,

Otřes mozku je mírné traumatické poškození mozku. Může se vyskytnout po nárazu do vaši hlavy – typicky po po poranění typu whiplash (biče), které způsobí, že se vaše hlava a mozek rychle pohnou dopředu a dozadu.

Termín “whiplash injury” je používaný patrně od r. 1928. Toto označení dobře vystihuje úrazový mechanismus, kdy malý pohyb vyvinutý na rukojeti biče (analogicky těla) vyvolá velký pohyb na jeho konci (krku+hlavě).

Otřes mozku má za následek změnu mentálního stavu, což může zahrnovat zmatenost, nevolnost, ale i bezvědomí.

Během pádu, dopravní nehody nebo jakékoli jiné každodenní činnosti může dojít ke zranění. Pokud se účastníte sportů, kde dochází k nárazům, jako je fotbal, hokej nebo box, máte zvýšené riziko otřesu mozku. Otřesy obvykle neohrožují život, ale mohou způsobit vážné příznaky, které vyžadují lékařské ošetření.

Otřes mozku se liší od pohmoždění. Otřes mozku konkrétně ovlivňuje váš mozek, ale pohmoždění jsou modřiny. Na hlavě se mohou vyskytnout pohmoždění, ale obvykle nejsou vážná a mají tendenci se vyřešit během několika dní.

Rozpoznání příznaků a symptomů otřesu

Symptomy (příznaky) otřesu mozku se liší v závislosti na závažnosti zranění a zraněné osobě. Není pravda, že vždy dojde při otřesu mozku ke ztrátě vědomí. Někteří lidé zažijí ztrátu vědomí, jiní ne. Je důležité pochopit příznaky, které byste mohli prožít, když máte otřes mozku, a také známky toho, že někdo má otřes mozku.

Příznaky otřesu mozku, které se mohou objevit:

• problémy s pamětí
• zmatenost
• ospalost nebo pocit < href="https://www.rehabilitace.info/nemoci/priciny-malatnosti-od-spatneho-pitneho-rezimu-k-vaznemu-onemocneni/">malátnosti
• závrať
• dvojité vidění nebo rozmazané vidění
• bolest hlavy
• nevolnost nebo zvracení
• citlivost na světlo nebo hluk
• problémy s rovnováhou
• zpomalená reakce na podněty

Příznaky se mohou objevit okamžitě, nebo se nemusí vyvinout po celé hodiny, dny, týdny nebo dokonce měsíce po zranění.

Během období zotavení po otřesu mozku se mohou objevit následující příznaky:

• podrážděnost
• citlivost na světlo nebo zvuky
• obtížnosti při soustředění
• mírné bolesti hlavy

Známky otřesu mozku u člověka

V některých případech může mít náš přítel nebo blízká osoba otřes mozku a ani o tom neví, nebo si to nechce připustit (“Nech mě, jsem v pohodě”). Níže jsou uvedeny některé znaky, na které je třeba dát pozor:

• podrážděnost, zmatenost
• problémy s rovnováhou
• ztráta koordinace
• problémy s chůzí
• záchvaty
• odtok krve nebo čiré tekutiny z uší nebo nosu
• nerovná velikost zornice
• abnormální pohyb očí
• trvalý zmatek
• nezřetelná řeč
• opakované zvracení
• krátká ztráta vědomí po zranění
• neschopnost se probudit (nazývaná také kóma)

Pokud vy nebo někdo, koho znáte, má některý z těchto příznaků po nějakém poranění či nehodě, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc nebo volejte 112.

Příznaky otřesu mozku u dětí

Příznaky otřesu mozku se mohou u dětí lišit. Zpočátku to nemusí být tak znatelné, protože děti nevykazují nezřetelnou řeč, potíže s chůzí a jiné charakteristické znaky, které se mohou u dospělých projevit prakticky hned.

Některé běžné příznaky otřesu u dětí jsou tyto:

• zvracení
• výtok z jejich úst, uší nebo nosu
• podrážděnost
• ospalost

Zřídka mohou otřesy mozku způsobit trvalé poškození mozku. Zatímco většina dětí se zotavuje z otřesů docela v pohodě, je důležité nechat je nechat zkontrolovat u lékaře. Pokud je vaše dítě v bezvědomí, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Nouzové příznaky: Kdy navštívit lékaře

Pokud máte podezření, že vy nebo někdo jiný máte otřes mozku, navštivte lékaře. Pokud během sportovního tréninku nebo hry dojde k otřesu mozku, informujte trenéra (či jinou zodpovědnou osobu) a nechte zraněného odvést k lékaři.

Otřesy mozku mohou být doprovázeny zraněním páteře. Pokud si myslíte, že má osoba poranění krku nebo zad, nevyhýbejte s ní a zavolejte sanitku. Pokud musíte osobu nutně přesunout, udělejte to velmi opatrně. Měli byste se pokusit udržet krk a záda osoby co nejstabilnější. Tím se zabrání dalšímu poškození páteře.

Jak je diagnostikován otřes mozku

Je-li nutná návštěva lékaře nebo pohotovosti, lékař začne otázkami o tom, jak se zranění stalo a jaké byly / jsou příznaky. Lékař pak může provést fyzické vyšetření, aby zjistil, jaké máte příznaky.

V případě vážných příznaků může lékař požádat o vyšetření MRI nebo CT mozku, aby zkontroloval vážná zranění. V případě záchvatů může lékař také provést elektroencefalogram, který monitoruje mozkové vlny.

Někteří lékaři používají speciální oční test k hledání příznaků. Tento test je někdy používán často sportovními trenéry. Je prováděno za účelem posouzení, zda se vyskytují nějaké vizuální změny související s otřesem. Lékař může hledat změny ve velikosti zornice, pohybech očí a citlivosti na světlo.

Jak se léčí otřes mozku

Léčba otřesu mozku závisí na závažnosti vašich příznaků. Možná budete potřebovat chirurgický zákrok nebo jiné lékařské postupy (ale to je extrémně vzácné), pokud máte:

• krvácení do mozku
• otok mozku
• vážné zranění mozku

Většina otřesů mozku však nevyžaduje chirurgický zákrok ani žádné velké lékařské ošetření.

Pokud otřes způsobuje bolesti hlavy, lékař vám může doporučit volně prodejné léky proti bolesti, jako je ibuprofen nebo acetaminophen.

Váš lékař také pravděpodobně požádá, abyste si hodně odpočinuli, vyhnuli se sportu a jiným namáhavým činnostem a vyhnuli se řízení vozidla nebo jízdě na kole po dobu 24 hodin nebo dokonce několika měsíců, v závislosti na závažnosti zranění.

Alkohol může zpomalit uzdravení, proto se zeptejte svého lékaře, zda byste se měli vyhnout jeho pití. Pokud byste se měli vyhnout alkoholu, zeptejte se svého lékaře, na jak dlouho.

Léčba otřesu mozku doma

Odpočinek je důležitým aspektem léčby otřesu mozku. Ale není to jediná věc, kterou byste měli dělat. Dobré zotavení z otřesů zahrnuje cvičení a kognitivní stimulaci. Proč?

Když máte otřes mozku, dojde k počátečnímu období zánětu a dočasnému rozpadu drobných struktur v mozkových buňkách a kolem nich v místě vašeho zranění.

V ideálním případě se váš mozek vrátí k normálním a účinnějším nervovým cestám, když zánět opadne. Bohužel se to vždy nestane.

Pokud tomu tak není, pacientům mohou zůstat přetrvávající příznaky po celé týdny, měsíce nebo dokonce roky.

Fyzická námaha a kognitivní cvičení v rozumném množství zvýší vaše šance na správné uzdravení. Zde uvádíme konkrétní režim, který doporučujeme:

1. Kardio cvičení 30 min. denně nebo kolik můžete tolerovat. Cvičení bez nárazů. Klidné.
2. Ihned po cvičení se zapojte do kognitivně náročných činností – jako je čtení. Zkuste si přečíst knihu nebo s někým intelektuálně náročnou konverzaci. Dělejte to dalších 30 minut, nebo kolik zvládnete.
3. Pak odpočívejte. Lidé se obracejí k meditaci, modlitbě, uklidňující hudbě, józe a dalším uklidňujícím činnostem, Ty jsou super.
4. Odpočiňte si od obrazovek a pokud je to možné, zkuste provádět běžné činnosti. Pokud můžete, dejte si pauzu od elektroniky. To neznamená, že nemůžete trávit nějaký čas před obrazovkou, ale celý den byste neměli trávit hraním videoher.
5. Dělejte běžné věci. Bavte se s přáteli, čtěte, poslouchejte hudbu. Nezapomeňte si mezi těmito činnostmi podle potřeby odpočinout.

Čemu se vyhnout po otřesu mozku?

Jsou některé věci, kterým byste se měli vyvarovat, když se budete léčit z otřesu mozku? Netlačte na to, abyste dělali víc, než dokážete zvládnout, nespěchejte se svým zotavením a nevracejte se do sportovního nebo pracovního prostředí, které by vás vystavilo riziku dalšího otřesu.

Zde je nejdůležitější pravidlo pro zotavení: Nezabývejte se činnostmi, které by vás vystavily riziku dalšího otřesu.

To platí pro sportovce v jakémkoli sportu, ale zejména pro sportovce, kteří hrají kontaktní sporty.

Když se zotavujete z otřesu mozku, potřebuje váš mozek čas na uzdravení a vaše příznaky mohou ovlivnit rovnováhu, koordinaci a další dovednosti potřebné k tomu, abyste zůstali v bezpečí při cvičení.

Pravděpodobně je to riziko dalšího otřesu mozku, když budou tyto schopnosti ohroženy. I když jste druh člověka, který by posunul vaše limity, neohrožujte svůj mozek.

Pokud se při zotavení z prvního objeví druhý otřes mozku, riskujete dlouhodobější příznaky a poškození mozku.

A ve velmi vzácných případech někteří pacienti umírají na rychlou otokovou reakci v mozku (známý jako syndrom druhého otřesu).

Vzhledem k možným důsledkům není nikdy moudré zapojit se do činností, které vás vystavují riziku druhého otřesu, zatímco se léčíte z prvního.

Je také nejlepší vyhnout se obrazovkám, displayům kdykoli je to možné.

Pozor na dlouhodobé účinky několika otřesů mozku

Každý, kdo měl otřes mozku, by se neměl bez lékařského svolení vrátit ke sportovním nebo k namáhavým činnostem. Pokud dojde k druhému otřesu mozku před zhojením a uzdravením prvního otřesu mozku může způsobit stav známý jako syndrom druhého otřesu mozku, který může zvýšit šance na těžký otok mozku a může být i fatální.

Třeba velmi známý hokejista Eric Lindros měl za svoji kariéru 8x otřes mozku. Kvůli tomu nakonec musel ukončit kariéru, protože další otřes by mohl být pro něj fatální. I tak má vleklé zdravotní potíže, bolesti hlavy a podobně.

Pamatujte, že po každém otřesu je třeba si odpočinout. Díky tomu se váš mozek uzdraví. I když vám lékař udělí povolení k návratu ke sportu nebo cvičení, měl by být tento návrat postupný.

Další možné komplikace

Mezi další dlouhodobé komplikace otřesu mozku patří:

• post-otřesový syndrom, který způsobuje, že se u vás objeví příznaky otřesu po dobu několika týdnů (nebo dokonce měsíců) místo několika dní
• poúrazové bolesti hlavy, které mohou trvat dokonce i několik měsíců
• poúrazové závratě, které přetrvávají až několik měsíců
• poranění mozku

Prevence – jak zabránit otřesu mozku

Můžete snížit riziko otřesu mozku tím, že budete během sportovních aktivit nosit správnou přilbu a další sportovní vybavení. Vždy se ujistěte, že helma a další vybavení správně sedí a je správně nošeno. Zeptejte se trenéra nebo jiného sportovního profesionála na techniky bezpečného hraní a nezapomeňte se řídit jejich radami.

Dlouhodobý výhled po otřesu mozku

Většina lidí se zcela zotaví ze svých otřesů mozku, ale může trvat měsíce, než zmizí příznaky. Ve vzácných případech dochází k emočním, mentálním nebo fyzickým změnám, které jsou trvalejší. Je třeba se vyhnout opakovaným otřesům, protože i když jsou zřídka kdy fatální, mohou zvýšit šance na trvalé poškození mozku. Čím více otřesů, tím samozřejmě lépe.

Co si dále o mozku přečíst?

Zdroje článku a studie o otřesu mozku

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

První pomoc při poranění hlavy | MÁMA A JÁ

Hlava – základem této části těla je lebka, jejímž hlavním úkolem je chránit mozek. Ještě před narozením je lebka hodně tvárná. Není tvořena pouze kostmi, ale hojně i vazivem.

Vazivo je pružnější a ohebnější než kost, má však menší ochrannou funkci. Jak dítě dorůstá, mění se  toto vazivo v kosti, které jsou spojeny tzv. lebečními švy. Kosti pak začnou plně vykonávat hlavní ochrannou funkci mozku.

Měli bychom mít na paměti, že jakékoliv poranění lebky zmenšuje ochranu mozku.

Poranění hlavy jsou, zvláště u dětí, poměrně častá

Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku.

Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo “procházky” po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek atd.

  Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.

Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.

Typickým představitelem povrchního poranění je boule, vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí.

• Pokud je to možné, omyjeme ránu čistou vodou, případně použijeme dezinfekci (pozor na zasažení očí dezinfekcí).
• Na lehce či mírně krvácející ránu přiložíme sterilní obvaz (doporučujeme překontrolovat domácí lékárničku a autolékárničku!). Jestliže nemáte po ruce sterilní obvaz, použijte čistou látku, přežehlený kapesník apod.
• V případě silnějšího krvácení použijeme tlakový obvaz
  POZOR!! Tlakový obvaz na hlavě můžeme použít jen při vyloučení zlomeniny lebky.
• V případě, že v ráně uvízl nějaký předmět, nevyndávejte ho, jen lehce kryjte.
• Je-li rána větší, je nutné chirurgické ošetření (stejně jako v bodě předchozím).

Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.

• Při každém otřesu mozku je nutné vyhledat lékařské ošetření.Bouli na čele chladíme studeným obkladem (pokusíme se tím zastavit vznikající otok).
• Přestože se stav ve většině případů během několika hodin upraví a vrátí do normálu, je nutné příštích 24 hodin (i déle) dítě pozorně sledovat, zda se neobjeví některý z varovných příznaků (viz níže). Pokud se některý z  bodů projeví, neváhejte a dopravte dítě k lékaři nebo lékařskou pomoc přivolejte.

K dalším závažným vnitřním poraněním hlavy patří také krvácení do mozku, které může být spojeno s otokem mozku.

Nikdy poranění hlavy, i sebemenší,  nepodceňujte

Varovné příznaky upozorňující na poranění hlavy:

• silná bolest hlavy, světloplachost
• pocit na zvracení
• zvracení
• bezvědomí (i jen velmi krátké)
• nadměrná ospalost, obtížné probouzení dítěte
• chrápání (pokud dítě obvykle nechrápe), hlasité oddychování
• porucha vidění
• nestejná velikost očních panenek
• “brýlový hematom” – typická modřina kolem očí
• závratě, zmatenost
• výtok čiré nebo krvavé tekutiny z nosu či ucha

Pokud se objeví posledně zmiňovaný výtok čiré nebo zakrvavělé tekutiny z ucha nebo nosu, uložte dítě do stabilizované polohy a pod nos nebo ucho mu položte čistou látku nebo  podložku. Teče-li tekutina z ucha, položte dítě tak, aby mohla samovolně vytékat. Nikdy se nesnažte výtok zastavit! Okamžitě volejte rychlou záchranou službu!

Co říci závěrem?

Nikdy poranění hlavy, i sebemenší,  nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele atd.) postačí ve většině případů domácí ošetření.

V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je např. výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky aj.

) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu  (tel.155).

Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného.

V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí.

V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.

Otřes mozku u dětí i dospělých – příznaky, léčba

• Jedním z příznaků otřesu mozku je zvracení. Nemusí se ale vyskytovat vždy.
• Krátkodobá ztráta paměti je běžným následkem otřesu mozku.
• Po prodělané komoci bychom měli šetřit oči a omezit koukání na televizi, čtení a používání počítače.
• Při jízdě na kole bychom vždycky měli mít helmu, která náraz hlavy utlumí.
• K otřesu mozku často dochází ve spojitosti s dopravními nehodami.
• Úrazy hlavy nejsou výjimkou ani na staveništích.

Pád na lyžích, autonehoda nebo zranění při sportu. Otřes mozku vzniká z mnoha příčin. Jedná se o velmi časté poranění hlavy, během kterého dochází k dočasnému omezení funkce mozku. Ačkoli se tento typ zranění vždy zahojí, není dobré ho podceňovat.

Může ho totiž doprovázet nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Otřes mozku neboli komoce je dočasná porucha mozkové funkce, která je způsobena úrazem hlavy a následným otřesem mozkové tkáně. Často bývá spojena s pády na lyžích, tupými údery a nárazy hlavy během sportu. Mnohem častěji je otřes mozku spojený s úrazem, během kterého nedošlo k poranění lebky a krvácení. Může však doprovázet i otevřený typ zranění.

Během otřesu jako takového nedochází k žádným morfologickým změnám ani trvalým následkům. Přesto by se s návštěvou lékaře nemělo otálet. Zranění může doprovázet životu nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Příznaky

Jak poznat otřes mozku? Pro tento typ poranění je typická dočasná ztráta vědomí, která většinou trvá jen několik sekund, opakované zvracení a ztráta paměti.

V některých případech může ztráta vědomí trvat i hodinu. Co se týče paměti, pacient si často není schopný vzpomenout na poslední vteřiny před úrazem.

Oběti nehody tak mnohdy nedokáží důvod a průběh nehody vůbec vysvětlit.

Mezi další příznaky, které se vyskytují pár dní po úrazu, patří:

• Nevolnost
• Bolest hlavy
• Závrať
• Otupělost

Otřes mozku u dětí

Otřes mozku se velmi často vyskytuje i u dětí, a to převážně vlivem pádů z kola nebo úrazů při sportu. Otřes mozku se u dětí projevuje stejně jako u dospělých, to znamená: krátkou ztrátou vědomí i paměti a zvracením. Může se vyskytovat také dočasná porucha zraku, u nejmenších dětí pak spavost.

Každé dítě s podezřením na poranění hlavy musí být bez odkladu ošetřeno lékařem. Pokud se diagnóza potvrdí, mělo by být dítě hospitalizováno na pozorování, ideálně po dobu jednoho až tří dnů.

Zhruba dva až tři týdny po propuštění by mělo dodržovat klidový režim. To ve zkratce znamená: omezit fyzické i psychické aktivity (sledování televize, čtení, počítač) a nechodit do školy.

U dětí se častěji než u dospělých dostavuje postkomoční syndrom, který může přetrvávat i několik týdnů. Projevuje se:

• Nesoustředěním
• Snížením celkové výkonnosti
• Bolestmi hlavy
• Závratěmi

U malých dětí se lékaři setkávají také s otřesem mozku, kterému nepředcházel úder do hlavy. Otřes tak může být způsoben například rychlým dosednutím. Známé jsou i případy, kdy bylo dítě takto poraněno v důsledku hrubého třesení. V takovém případě mluvíme o takzvaném syndromu třeseného dítěte.

Diagnóza

Ačkoli je během vyšetření pacient už většinou při vědomí, je třeba, aby průběh nehody popsal někdo třetí, oběť si ji totiž zpravidla nedokáže vybavit.

Otřes mozku navíc nemusí doprovázet ani povrchová poranění, jakými jsou odřeniny nebo boule.

Změny nelze pozorovat ani na rentgenovém snímku lebky, takže lékař stanovuje diagnózu na základě aktuálního stavu nemocného a informací, které mu byly poskytnuty.

Léčba

Přestože po prodělání otřesu mozku není nutné žádné zvláštní ošetření, bývají pacienti v následujících 24 hodinách pod lékařským dohledem. Existuje totiž určité riziko krvácení do mozku, které by mohlo pacienta ohrozit na životě nebo způsobit trvalá poškození.

Po dobu rekonvalescence, která je u každého jinak dlouhá, by se pacient neměl namáhat. To znamená, pokud mu dělá problém pohyb, měl by raději ležet a odpočívat. Omezit by měl i zatěžování očí, konkrétně čtením a sledováním televize.

Prevence otřesu mozku

Ačkoli mnohé nehody předvídat nemůžeme, tam, kde hrozí zvýšené riziko pádu či nárazu, bychom měli vždy nosit ochranou helmu. Toto pravidlo se netýká jen sportu, ale také některých profesí. Poraněním hlavy jsou ohroženi třeba pracovníci na staveništích.

Otřes mozku: příznaky, léčba (komoce) – Vitalion.cz

Otřes mozku (komoce, lat. commotio cerebri) je porucha mozkové funkce,
která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno
z lehčích poranění mozku.

Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě
vědomí (bezvědomí), paměti s opakovaným
zvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku sekund
až 30 minut a dle této délky se dělí do třech skupin (viz níže).
Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky)
ani na algické podněty (bolestivý podnět – například štípnutí do
ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení
za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se
pacient z bezvědomí probírá sám a nepamatuje si
na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním. Tento
jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovaný a spavý, je mu
na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při
vědomí a zavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může
být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební
krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně
(krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta
vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře –
hlavně krční, která může vést k poranění míchy a celkovému
ochrnutí.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních
nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu.
Pokud došlo k ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve
poraněného dopravit k lékaři.

Prevence otřesu mozku

Ochrana hlavy při sportu, ochranné pomůcky v pracovním
prostředí, hlídání dětí, ochrana výškových budov – zábradlí.

Příznaky a projevy otřesu mozku

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy
(např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou
poruchou vědomí, dále následující
nevolnost a spavost. Přičemž, čím dříve
po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza
komoce.

Rentgenové vyšetření (RTG) a počítačová tomografie (CT) vyšetření
jsou důležitá pro vyloučení krvácení či zlomeniny (fraktury) lebky.

Samotné příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají ze
samotné jeho definice. Projevuje se po úrazu hlavy krátkodobé bezvědomí do
30 minut rozdělené do tří stupňů – 1. st. od sekund
do 5 minut; 2. st. do 15 minut, 3. st. do
30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se
již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou
kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní
amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující
události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba
pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj
neodcházet.

Dalšími typickými příznaky je bolest hlavy,
dezorientace, nevolnost,
závratě, může se vyskytovat zvracení.
Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocněním způsobeném
úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je
třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním – první
pomoci – záchranné služby či lékaře.

Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nevolte mu znovu
usnout a zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť
pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Nedávejte pacientovi nic pít ani jíst, protože bez
rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct,
zda není poškozen mozek nebo lebka a nebude nutná operace pod anestezií.

Pokud by hrozil velký otok mozku nebo bylo přítomné silné krvácení, byla
by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí
anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je
to prospěšnější.

Pokud pacient zvrací, udržujte jej v takové poloze, aby se
zabránilo aspiraci (vdechnutí) žaludečního obsahu. Do
příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!

Pokud náhle selže srdce či dýchání, bez rozmýšlení začněte
s kardiopulmonární resuscitací.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí. Je
důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného
krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a
páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod).

Krční límec je
prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného. Pokud se jedná
o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci
se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný
pacient je již připravený k převozu.

Musí se neustále kontrolovat
životní funkce a vhodné je poraněného udržovat při
vědomí..

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen
nejen mozku, ale především krční páteře a pak ostatních částí těla
dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou
přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři
dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné
další komplikace. Po tuto dobu by se neměly zatěžovat
oči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst. Měl by
se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu,
jelikož pacient může stále pociťovat závratě.

Jak již bylo zmíněno, otřes mozku se nedá žádnou zobrazovací metodou
zcela prokázat, takže lékař vychází z pocitů a projevů pacienta.

Tímto
směrem se poté udává i jeho samotná léčba – ta je
symptomatická – léčí se příznaky, které pacient
projevuje. Podávají se obvykle analgetika (léky na
zmírnění bolesti) na bolest hlavy.

Pacient je po dobu hospitalizace připojen
na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice, by měl pacient ještě dodržovat alespoň
tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se,
nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojené jiné zranění –
poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána
tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení
paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí
k trvalým změnám. Každý otřes mozku může mít zkomplikován
v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním
syndromem.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě již zmiňované prevence je nutné si říci, co dělat v případě
podezření na komoci. Zajistit co nejrychlejší transport
poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při
bezvědomí je zabezpečit.

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá
při samotném způsobení komoce jako jsou – krvácení do
mozku, porucha mozkové činnosti,
zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo
poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku
(nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození
mozku. Jako prvními příznaky může být změna tvaru zorniček, stále
větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost),
opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom,
kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky
související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech
či týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří sem
tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být
i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit
únavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě,
snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Diskuse

• Otřes
  mozku?
• Jak
  poznám otřes mozku?
• Léčba
  otřesu mozku

Další názvy: komoce, commotio cerebri