Otřesný život nosnic v klecích. O jejich osudu teď rozhodují poslanci i my, zákazníci

Autor: ObRaZ | zařazeno: 15. 9. 2020 | přečteno 1594

Pár dní staré záběry z klecí odhalují slepičí utrpení. Zbývá méně než 24 hodin. Tohle jedno poslanecké hlasování rozhodne úplně o všem.Otřesný život nosnic v klecích. O jejich osudu teď rozhodují poslanci i my, zákazníci

Jestli jsou slepice v klecích něco víc než rovnice voda + krmivo = vejce. Jestli politici drží sliby, které veřejně dali svým voličům.

  • Jestli celé ty dva a půl roku měly smysl.

Teď už je jenom na Vás, jak to zítra dopadne. Někteří poslanci stále na klecích pro slepice nevidí nic špatného. Prosím, napište jim na www.vyzvaposlancum.cz. Poslední šanci něco změnit máme do 16. září 2020!

Udělejte si prosím čas. Sedněte k počítači nebo mobilu. Pište co můžete.

Čím větší tlak během následujícího dne politici ucítí, tím větší bude šance na úspěšné hlasování. Vy i já chceme to samé – aby se zvířatům v klecích začalo svítat na lepší časy. Teď je ta chvíle udělat pro tenhle náš společný sen maximum.

Odkaz máte níže. Víte, co máte dělat.

https://vyzvaposlancum.cz Opelichané slepice namačkané v malé drátěné kleci jedna na druhé, mrtvé slepičí tělo ležící na drátech, oklovávané živou slepicí. I takový pohled se naskytl sledujícím nového videa s jen několik dnů starými záběry z českých klecových chovů. Spolek OBRAZ – Obránci zvířat nyní toto video vypustil na své sociální sítě, připomíná tak poslancům, kteří o zákazu klecových chovů budou rozhodovat už tuto středu 16.9.2020), jaké životní podmínky mají zhruba čtyři miliony českých slepic.

Zveřejněné video obsahuje kromě nových záběrů z farem v Písku a Uničově také prostřihy na debatu poslanců z diskuze o zákazu klecových chovů v Poslanecké sněmovně z června letošního roku.

„Já nevím, o jakém týrání mluvíte? Je vidět, že jste ještě nepěstovala žádnou slepici,“ reaguje na svou poslaneckou kolegyni Jiří Bláha (ANO).

„Komu to prospěje, že dnes tady na půdě Sněmovny zakážeme chov nosnic v obohacených klecích?,“ přidává se jeho stranický kolega Milan Pour.

Obránci zvířat chtějí zveřejněním videa ukázat politikům i širší veřejnosti, že ani pár dnů před finálním hlasováním v Poslanecké sněmovně se situace v českých klecových chovech nijak nezlepšila. Vyzývají proto, aby lidé psali poslancům e-maily a dali jasně najevo, že si týrání slepic v klecích nepřejí.

„Na problematiku klecových chovů upozorňujeme soustavně od června 2018. Jak je vidět na nových záběrech z letošního září, životy slepic v klecích se od té doby nijak nezlepšily.

Ani nemohou – když narvete dvacet slepic do malé klece, vždycky budou trpět.

To přece musí vnímat každý, kdo má nějaký elementární cit pro zvířata,“ komentuje nové video předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat Marek Voršilka.

„Již ve středu se ukáže, jestli se přidáme po bok Rakouska a Německa a klecové chovy zakážeme, nebo si v Česku necháme kruté a zastaralé způsoby chovu, od kterých se celý svět odvrací a které nemají žádnou budoucnost. Od některých politiků sice stále slýcháme jen ty stejné výmluvy, ale pevně věřím, že většina poslanců nakonec vyslyší postoj 80 % Čechů a pro zákaz zvedne ruku,“ dodává Voršilka.

OBRAZ – Obránci zvířat

Před Sněmovnou na Malostranském náměstí v těchto dnech probíhá akce Měsíc v kleci. Do zvětšené repliky klece z klecového chovu se zavírají dobrovolníci společně s 19 sochami slepic v nadživotní velikosti na dvanáctihodinové směny, aby tak poslancům na cestě z práce i do práce připomínali podmínky života slepic v klecových chovech.

Akci podpořila i řada známých osobností jako Jakub Prachař, Ben Cristovao nebo Hana Vagnerová. Do klece se chystá nechat zavřít například také Kuba Ryba z kapely Rybičky 48 a dnes od 14:30 v ní bude Patricie Pagáčová. Ve středu 16.

září dopoledne Obránci zvířat připraví na Malostranském náměstí u klece online přenos hlasování o zákazu klecových chovů ze Sněmovny.

Drůbežárny míchají klecová a podestýlková vejce, ukazují záběry. Zákaz klecí projednají poslanci

„Každý má asi nárok na to, aby viděl, jak to v takovýchto chovech vypadá. Slepice jsou oškubané, jsou zraněné a spousta z nich umírá,“ komentoval před dvěma lety nahrávku z tuzemských drůbežáren její autor.

Klece jsou přitom v Česku nejrozšířenějším způsobem chovu slepic. Z pěti milionů jich takto žije osmdesát procent, zbytek se chová v šetrnějším podestýlkovém chovu, ve volném výběhu nebo v bio chovu. Zákazník to pozná podle první číslice kódu vytištěného na vejci.

V reakci na zveřejněné záběry z klecových chovů a pobouření spotřebitelů většina obchodních řetězců i výrobců v reakci avizovala, že vejce z nich přestanou od roku 2025 odebírat. Mezi zákazníky současně vzrostl zájem o vejce z podestýlky.

Fakta

  • Kód 0 – vejce z nosnic v ekologickém bio chovu
  • Kód 1 – vejce z nosnic ve volném výběhu
  • Kód 2 – vejce z nosnic v podestýlkovém chovu
  • Kód 3 – vejce z nosnic v klecovém chovu

„Poté, co se odvysílaly záběry z klecových chovů, se odbyt zlepšil a bylo znát, že veřejnost má o kvalitu života nosnic zájem.

Podestýlkový chov se od klecového liší hlavně tím, že slepice se mohou pohybovat po celé hale volně, tím jsou zdravé, pohybem své tělo čistí a mají kondici.

Skáčou, lítají, jak je jim přirozené v přírodě, cítí se dobře,“ popisuje chovatel slepic v podestýlce Jan Král.

Podestýlková vejce se cenově od těch klecových dramaticky neliší, v průměru jsou dražší pouze o desítky haléřů. Starat se o slepice na podestýlce je ale pro chovatele nákladnější. „Voliéry na náš podestýlkový chov byly poměrně nákladné. Proti klecovému je tam polovina slepic,“ doplňuje Král.

Klecový chov slepic aktuálně řeší také politici. V Poslanecké sněmovně leží návrh na jejich zákaz do roku 2027, zákonodárci však nejsou jednotní. Jedním z hlavních argumentů odpůrců zákazu je, že si zákazníci mohou vybrat, jaká vejce si koupí.

Míchání klecových a podestýlkových vajec se děje každý den, líčí zaměstnankyně

Ve skutečnosti je to ale složitější problém. Důkazem je případ firmy Bohemia Vitae Jindřichův Hradec. Drůbežárna uvádí, že chová 66 tisíc slepic, které ročně snesou 30 milionů vajec, která poté putují do obchodních řetězců.

Ve třech halách slepice žijí na podestýlce, v šesti v klecích. Záběry, které letos získala organizace Obránci zvířat, ale ukazují, že klecová a podestýlková vejce se v Bohemia Vitae míchají.

Zákazník si sice připlácí za kvalitu, ale odnáší si i lacinější vejce.

„Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“ popisuje autorka zveřejněných záběrů, která v drůbežárně v Jindřichově Hradci krátce pracovala.

Přimíchávání klecových vajec do balení s vejci z podestýlek potvrzuje na záběrech pořízených skrytou kamerou i další zaměstnankyně drůbežárny.

Zákazníci vědí, že chuťově jsou vejce z podestýlky a klecí stejná. V prvním případě si ale připlácí za to, aby se slepicím žilo lépe. Rozdíl mezi klecovými a podestýlkovými navíc nepozná ani odborník, a jediným vodítkem tudíž zůstává kód na skořápce.

„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ konstatuje Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.

„Pokud se k tomu (míchání) uchylují, je to podvod na spotřebiteli, protože ten očekává, že když chce vejce z dané technologie, tak ho dostane. Tady je po prokázání možno uložit sankce do milionu korun,“ dodává ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

„Já si myslím, že se to neděje, já žádné takové záběry k dispozici nemám. Naše produkce vajec z podestýlky je větší, než kolik máme objednávek od našich zákazníků,“ tvrdí předseda představenstva dotčené jindřichohradecké drůbežárny Miroslav Ondřej. Míchání podestýlkových a klecových vajec ale potvrzují i další pořízené záběry.

„Přimíchávání podestýlkových vajíček je u nich běžná praxe a nevidí na tom nic špatného. Kolem desáté hodiny tam přivezou kontejnery, kde jsou už jenom podestýlková vajíčka, a ta přisypávají na pás k těm klecovým,“ popisuje autorka záběrů.

Natočené záběry Reportéři ČT poslali předsedovi představenstva společnosti, která drůbežárnu provozuje. V písemném vyjádření jakákoliv pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.

„Ponechávám bez komentáře způsob, jakým byl materiál pořízen.

Pokud se někdo nechá zaměstnat za zcela jiným účelem než výkon závislé činnosti a takto pořizuje záběry skrytou kamerou, zasahuje tak do práv našich zaměstnanců i firmy.

Dojde-li tak k poškození pověsti firmy a jejích obchodních partnerů, bude se muset naše společnost hájit, bránit a požadovat přiměřené zadostiučinění,“ píše Ondřej.

video

168 hodin: Z klece ven

Podobné záběry a svědectví jako v Jindřichově Hradci získali letos Obránci zvířat také z drůbežárny Osík u Litomyšle. Provozuje ji společnost Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V celkem devíti halách tu chovají přes 200 tisíc slepic – v sedmi halách v klecích, ve dvou na podestýlce.

„Během asi prvních deseti minut se mi paní vedoucí farmy přiznala, že tam vajíčka takto míchají, i když ví, že by to dělat neměli. Potom mi to potvrdila i další zaměstnankyně, která říkala, že se to takhle míchá, že to nikdo neřeší,“ líčí autor záběrů z Litomyšle.

Výpověď je zachycena na skryté kameře: „Tak samozřejmě, že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí.

To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec.

Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se.“

Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka. Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. „Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají,“ míní.

Poté, co Reportéři ČT záběry poskytli drůbežářské unii, dostaly se do Agrofertu, kde zaměstnankyni identifikovali. Místopředseda unie odmítá, že materiál holdingu poslal. Společnost podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky slova zaměstnankyně z nahrávky prověřuje.

Budete mít zájem:  Samurai shot je první funkční panák bez alkoholu

„Dotyčná paní je zaměstnána jako dělnice a nemůže ze své pozice znát nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru třídění a o celkové logistice výrobků. O to víc není nijak kompetentní k tomu, aby se k této oblasti jakkoliv vyjadřovala. Podle svých slov se cítí být zneužita a podá trestní oznámení na neznámého pachatele,“ sděluje mluvčí.

Veterinární správa zkontrolovala provoz v Jindřichově Hradci tři dny poté, co Reportéři oslovili tiskového mluvčího společnosti a informovali ho, že mají k dispozici záběry z drůbežárny.

„V jižních Čechách kontrola dosud není uzavřená. Nemůžeme ji komentovat blíž.

Nicméně na Pardubicku kolegové z Krajské veterinární správy neshledali žádné pochybení,“ konstatuje mluvčí Veterinární správy Petr Vorlíček.

Obránci zvířat trvají na tom, že jejich záběry zachycují realitu drůbežáren, kterou oficiální kontrola nemůže odhalit. „Nelze s jistotou říct, kolik let tahle praxe trvá a kde všude se odehrává. Jediná věc, která to může vyřešit, je, když klecová vejce a klecové chovy v Česku prostě nebudou,“ je přesvědčen tiskový mluvčí spolku Obraz.

Babiš slíbil zákaz podpořit, pro zemědělce chce peníze za zmařenou investici

Už tento týden by právě o zákazu klecového chovu mohli rozhodovat poslanci. Pokud by zákaz klecových chovů podpořili, zmizela by tato technologie chovu možná už v roce 2027. Reportéři ČT záběry z drůbežáren zákonodárcům ukázali.

„Samozřejmě zákaz by přispěl k tomu, že by se nic takového nemohlo dít,“ komentuje předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Margita Balaštíková z hnutí ANO podle svých slov nechce házet všechny chovatele do jednoho pytle kvůli jednomu porušení. Roman Sklenák (ČSSD) považuje záběry za další argument pro zákaz chovů.

„Přímo se nabízí pro některé nepoctivé chovatele, že by si právě takto přilepšovali,“ dodává.

Zákaz slepic v klecích štěpí sněmovnu. Babiš se zdráhá slíbit podporu hnutí ANO

Premiér Andrej Babiš před pár dny veřejně slíbil, že bude usilovat o zákaz chovu slepic v klecích. Teď ale odmítá říct, zda návrh podpoří i celé jeho hnutí.

Části poslanců ANO se přitom zákaz vůbec nezamlouvá, stejně jako ministrovi zemědělství. Babišovi proto nabízí pomoc část opozice.

Ochránci zvířat mezitím vyvracejí katastrofické scénáře, podle kterých by zákaz zlikvidoval české chovatele.

Přibližně před dvěma týdny se k českému premiérovi dostaly drsné záběry ochránců zvířat dokumentující realitu klecového chovu slepic v Česku.

Andrej Babiš na to téměř okamžitě reagoval snímkem na sociálních sítích, na kterém pózuje se slepicí, a slovy, že záběry jsou „fakt otřesné a není důvod, aby zvířata takhle trpěla“. Problémem klecových chovů se prý začal okamžitě zabývat. „Už se nám podařilo zakázat kožešinové farmy,“ připomněl.

Jenže ochránci zvířat nemají zdaleka vyhráno. O osud klecových chovů se ještě svede ve sněmovně bitva. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak se k návrhu staví jednotlivé kluby, a pokusil se shrnout, jaké otázky budou ve sporu klíčové. 

Jakou má zákaz šanci projít? 

Je třeba začít tím, že chov drůbeže v obyčejných klecích je v celé Evropské unii už mnoho let zakázaný. Nahradily je takzvané obohacené klece, ve kterých má každá slepice asi o polovinu více prostoru a například vlastní snáškové hnízdo. Přesto však tyto kontejnery stále značně omezují drůbež v pohybu.

Minulý rok proto připravila skupina poslanců z nejrůznějších stran pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně zvířat.

Ten má zakázat chov i v těchto obohacených klecích a nejlevnější alternativou by tak pro chovatele zůstaly halové chovy na podestýlkách. Nejde však o vládní návrh, a už proto je jeho osud nejistý.

A to i přesto, že zákaz klecových chovů má veřejnou podporu premiéra a předsedy největší parlamentní strany v jedné osobě.

Problém je zejména v tom, že návrh nepodporují ani všichni poslanci ANO. Například čtyři ze sedmi poslanců hnutí hlasovali na zemědělském výboru proti přijetí zákazu. „Musím mít morální zodpovědnost k lidem, které zastupuji – a to jsou naši zemědělci, chovatelé a potravináři,“ uvedla poslankyně Andrea Babišová (ANO). Právě je by podle ní návrh ohrozil.

Navíc ani přes sliby premiéra na sociálních sítích není zatím vůbec jasné, kolik toho bude sám pro zákaz chovu v klecích ochoten udělat. Od svého prvního příspěvku se už veřejně k otázce dál nevyjádřil.

Navíc přes několik urgencí redakce Aktuálně.cz odmítl odpovědět na otázku, zda bude po svých poslancích požadovat závazné hlasování. Je tak možné, že si stále nechává prostor pro změnu postoje. Na stejnou otázku neodpověděl ani předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Rozpolcená je v téhle věci ostatně i koaliční ČSSD. Na jedné straně je předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka, který už pro zákaz hlasoval na výboru pro životní prostředí. „Věřím, že klub bude hlasovat stejně jako já,“ říká Chvojka. 

Na straně druhé je naopak ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který je dalek toho, aby návrh podporoval. Nepromyšlený zákaz chovu v klecích by podle něj totiž mohl snadno „zhoršit konkurenceschopnost českých zemědělců“. Sociální demokraté si tak společný postoj budou muset ještě ujasnit.

Hnutí ANO má ale ve sněmovně 78 křesel a koaličního partnera tedy k prosazení návrhu nepotřebuje. Už proto, že část opozice dává najevo, že chce Česko chovu slepic v klecích zbavit. Například Piráti nebo starostové. „Budeme hlasovat pro zákaz,“ říká Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN. Ukončení klecových chovů podporuje také ODS i TOP 09.

„Chceme se zařadit mezi okolní země, které barbarskou praktiku klecových chovů postupně omezují, nebo se s ní už dávno rozloučily,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. 

Zdá se tak, že vše závisí na tom, do jaké míry bude chtít premiér Andrej Babiš tlačit na vlastní poslance, aby návrh podpořili. 

Část opozice má ale také své výhrady. „Jsme si vědomi toho, že je chov v klecích velký problém, současně nám ale chybí odpovědi na některé otázky,“ říká Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.

Chce prý vědět, kdo bude případný přechod na halový chov zaštiťovat a vyplácet chovatelům kompenzace. „Protože jestli se takhle rozhodneme, není to možné nechat na bedrech zemědělců,“ říká Bartošek. Stejně jako Toman i on mluví o potřebě bavit se o zákazu na celoevropské úrovni – tak aby čeští chovatelé nemuseli čelit neférové konkurenci.

Jak už zaznělo, kritici návrhu se obávají dopadu na české chovatele. I zastánci zákazu ostatně přiznávají, že případné rozhodnutí zbavit republiku drůbežích klecí by nebylo levné.

V Česku se chová skoro pět milionů slepic a 83,44 procenta z nich v klecích.

Kolik by jejich zákaz stál, není jasné. Ale například Ústav zemědělské ekonomiky a informací ministerstva zemědělství odhaduje, že by přestavba všech klecových chovů na haly s podestýlkou vyšla na 4,3 miliardy korun. 

To samozřejmě není málo.

Podle Ondřeje Částka, ředitele Institutu pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity, by však minimálně 60 procent z této částky museli chovatelé vynaložit i bez změny zákona, jelikož by se museli přizpůsobit požadavkům obchodních řetězců.

Ty se totiž loni zavázaly, že nejpozději do roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecových chovů. Týkat by se to mělo prodejců jako Tesco, Globus, Albert, Lidl, Kaufland, Penny Market, Billa, Makro a COOP.

Druhou věcí je, že v roce 2027, kdy skončí životnost mnoha dnešních obohacených klecí, by museli chovatelé stejně investovat do jejich obnovy.

Ve výsledku by tak podle Částka přechod na podestýlkový chov představoval náklady od 1,5 do 2,3 miliardy. „Z čehož pouze 600 až 950 milionů korun lze považovat za přímý důsledek legislativního zákazu,“ uvádí Částka ve své studii, kterou k tématu zpracoval. Taková částka odpovídá zhruba dopadu, jaký mají na státní rozpočet dva měsíce slevy na jízdném pro děti, mládež a seniory.

I takové náklady by však mohly být pro některé chovatele likvidační, a dá se tak předpokládat, že by je musel kompenzovat stát.

Pomůže to slepicím?

Ochránci zvířat chápou chov v klecích jako svého druhu týrání zvířat. To je ostatně hlavní důvod, proč vůbec volají po jeho zrušení. Tento způsob chování slepic je podle nich ve 21. století jednoduše nemorální, podobně jako třeba problematické množírny psů.

Podobně se na to dívá i Miloš Krist z Ornitologické laboratoře Univerzity Palackého. „Halové chovy zajistí slepicím větší životní pohodu než obohacené klece,“ uvedl na nedávné konferenci. V halách mají slepice jednoduše větší svobodu, zatímco klece naopak potlačují některé jejich životní projevy, ať už jde o běh, protahování křídel či třeba létání.

„Musíme mít na paměti, že jednáme o živých tvorech. Nemůžeme na nosnice pohlížet pouze jako na výrobní prostředek, který má za úkol vyprodukovat co nejlevnější produkt,“ říká Zdeněk Opatrný, zemědělec, který sám drůbež pro komerční účely chová. 

Odvrácenou stranou celé věci je ale fakt, že ve svobodnějších chovech zvířata častěji hynou. Zatímco podle dostupných údajů za jeden turnus chovateli v klecích uhynou asi tři procenta chovu, na podestýlkách je to už pět až deset procent. 

Jde však o údaje od samotných chovatelů, které nejsou zcela vypovídající a jednoznačné. „U chovů na podestýlce existuje mnoho typů provedení a kapacit technologie,“ upozorňuje nicméně Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy.

Ta vyšší úmrtnost drůbeže vysvětluje sociálním stresem a stádovým chováním slepic, které se při vyplašení shlukují, a část z nich se tak může udusit. Na vině je také takzvaný slepičí kanibalismus. Slepice, které žijí ve větším hejnu a stísněnějších podmínkách, mají totiž občas tendenci útočit jedna na druhou.

Budete mít zájem:  Jak poznat česká a čerstvá vejce

Pravdou totiž zůstává, že skutečně přirozeným prostředím by pro slepice bylo hejno asi deseti slepic kolem jednoho kohouta a to ani často více než tisícihlavá hejna v rozsáhlých halách nesplňují.

Zdraží vajíčka? 

Sám ministr zemědělství Toman tvrdí, že by zákaz klecí zvedl částky, které by čeští zákazníci za vejce zaplatili v obchodech. Jako příklad nabízí ceny v některých zemích, kde již prodejci vejce z klecových chovů neprodávají. „Tam je cena vejce kolem 40 eurocentů, tedy zhruba 10 korun,“ uvedl v tiskové zprávě ministerstva zemědělství.

Tyhle údaje se ale zdají být poměrně zavádějící. Respektive není jasné, proč by měly platit pro Česko. Jednak mají zahraniční státy zpravidla jinou cenovou hladinu potravin a jednak cenové rozdíly mezi vejcem z klece a z podestýlky nejsou podle oficiálních dat tak markantní.

Podle Státní veterinární správy jsou výrobní náklady vejce z podestýlky jen asi o 44 haléřů vyšší než vejce z klece. Rychlá kontrola prodejních letáků potvrzuje, že tomu víceméně odpovídá i prodejní cena v českých obchodech.

„Dezinformátoři opět záměrně zaměňují chovy s volným výběhem s běžnými chovy na podestýlce,“ myslí si Pavel Buršík, mluvčí spolku Obraz, který bojuje za práva zvířat.

Pokud by tedy nejlevnější vejce v obchodech vinou zákazu zdražila o 44 haléřů, běžné balení tuctu vajec by zákazníky stálo přibližně o pět korun více.

Průměrně každý Čech za rok sní 150 vajec. Tedy přesněji 260 vajec, pokud bychom počítali i ty vejce, které jsou součástí potravin, jenž koupíme v obchodě. Ročně by tak za vajíčka mohl každý obyvatel republiky zaplatit 75 korun navíc, respektive 130 korun navíc. 

Zde je třeba připomenout, že Česko dnes patří k zemím s vůbec nejnižší cenou vajec, průměrná cena je u nás třetí nejnižší v Evropské unii.

Vyhraje vejce z východu?

Odpůrci zákazu také často předjímají, že pokud by levnější vejce z klecí přestali do obchodů dodávat čeští zemědělci, najde se mnoho zahraničních, kteří je rádi vystřídají a které zatím přísnější zákony nesvazují.

„Od nich by se k nám vejce dovážela ve vyšší míře. Kromě ztráty velkého množství pracovních míst na venkově by se navíc zvýšily emise a uhlíková stopa, protože místo tuzemské produkce by se k nám vozila vejce tisíce kilometrů v kamionech,“ uvedl ministr Toman. 

Jaký by měl zákaz dopad na českou ekonomiku a zdejší zemědělce, nikdo neumí předvídat. Nápovědou však může být situace v Rakousku, kde zákaz obohacených klecí začal platit letos.

Zatímco v roce 2005 žilo v Rakousku přibližně 4,7 milionu slepic a z toho 53 procent v klecích, na konci roku 2018 už to bylo 6,7 milionu slepic a v obohacených klecích žilo jediné procento z nich.

Přitom za tu dobu soběstačnost Rakouska v produkci vajec stoupla ze 75 procent na 86 procent. Dovoz tak rozhodně domácí rakouskou výrobu nepřeválcoval.

 Nelze však s jistotou říct, že by stejná situace nastala i v Česku.

V současnosti je Česká republika, stejně jako Rakousko, v produkci vajec soběstačná z 86 procent. Na rozdíl od našeho jižního souseda ale většina pochází z klecí.

Ministr Toman by v otázce rušení klecových chovů nejraději nechal rozhodnout poptávku a nabídku. „Vždy záleží především na spotřebiteli, o jaká vejce bude mít zájem. Spíše než další regulaci bych nechal rozhodnout trh. Pokud lidé skutečně nemají zájem o vejce z klecových chovů, přestanou je kupovat a obchodníci potom nebudou mít důvod je nabízet,“ říká Toman.

Jak moc se Češi zajímají o vejce, která kupují, zkoumal například průzkum společnosti STEM/MARK z března minulého roku. V něm téměř 60 procent spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovu pochází.

Minimálně polovina lidí pak upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů. Výjimkou je původ vejce, 68 procent lidí totiž uvedlo, že při nákupu sáhnou vždy po českém vejci.   

Je místo na další haly?

Chov v klecích je logicky prostorově méně náročný než chov v halách na podestýlkách, či dokonce ekologický chov s venkovním výběhem. Slepice jsou zpravidla v klecích naskládané v několika řadách na sobě a na jeden metr čtvereční se jich tak vejde víc.

Pokud by byli všichni stávající chovatelé donuceni opustit chov v klecích, bylo by proto podle odhadu Státní veterinární správy zapotřebí přistavět asi 33 tisíc metrů čtverečních hal pro udržení stávající kapacity. To jsou rozlohou asi čtyři fotbalová hřiště. Změna by tak pravděpodobně znamenala ztrátu části zemědělské půdy nebo snížení výrobní kapacity.

Jen pro zajímavost, pokud by snad někdy hrálo i o zákaz halového chovu a všechny slepice v Česku by musely být chovány ve volném chovu s výběhy, potřebovali by chovatelé zabrat území o rozloze 21 milionů metrů čtverečních.

Jsou halová vajíčka lepší?

Chuť vajec je poměrně subjektivní vlastnost a na otázku, zda jsou vejce z podestýlek chutnější než ta z klecí, tak není jednoduchá odpověď.

Lépe se ale odpovídá na dotaz, zda jsou vejce z podestýlek zdravější. Pravděpodobně nejsou. „Kontakt s trusem v podestýlkových chovech může znamenat vyšší riziko kontaminace vajec,“ vysvětluje Vorlíček.

Výměnou za pohodlí slepic tak klecový chov produkuje méně rizikový produkt.

Zákazníci by to však podle Vorlíčka ve výsledku neměli poznat. „Chovatel je v každé technologii povinen zajistit bezpečnou potravinu a dozorový orgán nezávadnost kontrolovat,“ dodává mluvčí Státní veterinární správy. Prevence onemocnění z vajec podle něj závisí spíše na zacházení s vejci při skladování a zpracování.

Vejce by měla být uchována v suchu a ve stálé teplotě. Lidé by si měli dát pozor, aby se vaječný obsah dostal do co nejmenšího kontaktu s povrchem skořápky. 

2:02

Nově pořízené záběry z klecových chovů slepic | Video: OBRAZ – Obránci zvířat

Komu zákazem klecových chovů slepic prospějeme, ptá se poslanec ve videu. Nové záběry z klecí odhalují slepičí utrpení

Praha, 14. 9. 2020 – Opelichané slepice namačkané v malé drátěné kleci jedna na druhé, mrtvé slepičí tělo ležící na drátech oklovávané živou slepicí.

I takový pohled se naskytl sledujícím nového videa s jen několik dnů starými záběry z českých klecových chovů.

Spolek OBRAZ – Obránci zvířat dnes toto video vypustil na své sociální sítě, připomíná tak poslancům, kteří o zákazu klecových chovů budou rozhodovat už tuto středu, jaké životní podmínky mají zhruba čtyři miliony českých slepic.

Zveřejněné video obsahuje kromě nových záběrů z farem v Písku a Uničově také prostřihy na debatu poslanců z diskuze o zákazu klecových chovů v Poslanecké sněmovně z června letošního roku.

„Já nevím, o jakém týrání mluvíte? Je vidět, že jste ještě nepěstovala žádnou slepici,“ reaguje na svou poslaneckou kolegyni Jiří Bláha (ANO).

„Komu to prospěje, že dnes tady na půdě Sněmovny zakážeme chov nosnic v obohacených klecích?,“ přidává se jeho stranický kolega Milan Pour.

Obránci zvířat chtějí zveřejněním videa ukázat politikům i širší veřejnosti, že ani pár dnů před finálním hlasováním v Poslanecké sněmovně se situace v českých klecových chovech nijak nezlepšila. Vyzývají proto, aby lidé psali poslancům e-maily a dali jasně najevo, že si týrání slepic v klecích nepřejí.

„Na problematiku klecových chovů upozorňujeme soustavně od června 2018. Jak je vidět na nových záběrech z letošního září, životy slepic v klecích se od té doby nijak nezlepšily.

Ani nemohou – když narvete dvacet slepic do malé klece, vždycky budou trpět.

To přece musí vnímat každý, kdo má nějaký elementární cit pro zvířata,“ komentuje nové video předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat Marek Voršilka.

„Již ve středu se ukáže, jestli se přidáme po bok Rakouska a Německa a klecové chovy zakážeme, nebo si v Česku necháme kruté a zastaralé způsoby chovu, od kterých se celý svět odvrací a které nemají žádnou budoucnost. Od některých politiků sice stále slýcháme jen ty stejné výmluvy, ale pevně věřím, že většina poslanců nakonec vyslyší postoj 80 % Čechů a pro zákaz zvedne ruku,“ dodává Voršilka.

Už v roce 2018 se všechny velké řetězce supermarketů zavázaly, že skončí s prodejem klecových vajec nejpozději do roku 2025. Kromě supermarketů se k bezklecové iniciativě přidaly i potravinářské firmy, restaurační řetězce, hotely i veřejné instituce.

V posledních dnech svůj závazek k bezklecovým vejcím zveřejnili třeba cukrárenská společnost Marlenka nebo výrobce Medovníku, společnost Vizard. Další velký pokrok udělal PENNY Market, který podle firemní Zprávy o udržitelnosti 2019 skončí s prodejem klecových vajec nejpozději do konce roku 2023 místo původního roku 2025 a navíc už nyní nenabízí žádná klecová vejce ve standardní nabídce.

„Životní podmínky zvířat jsou jednou z oblastí, které jsou naší prioritou. Jsme iniciátory aktivity Animal Welfare upravující podmínky chovu skotu a prasat pro naše dodavatele nad rámec běžných standardů. Tuto aktivitu podpořilo i Ministerstvo zemědělství.

Nyní finalizujeme také zvýšené standardy pro chov drůbeže.

Vejce z klecových chovů už u nás zákazníci v současné době v rámci standardní nabídky nekoupí a jejich prodej i v rámci akčních nabídek ukončíme o rok dříve, než jsme se původně zavázali, a to již na konci roku 2023,“ říká Tomáš Kubík, tiskový mluvčí PENNY Market.

Před Sněmovnou na Malostranském náměstí v těchto dnech probíhá akce Měsíc v kleci. Do zvětšené repliky klece z klecového chovu se zavírají dobrovolníci společně s 19 sochami slepic v nadživotní velikosti na 12hodinové směny, aby tak poslancům na cestě z práce i do práce připomínali podmínky života slepic v klecových chovech.

Akci podpořila i řada známých osobností jako Jakub Prachař, Ben Cristovao nebo Hana Vagnerová. Do klece se chystá nechat zavřít například také Kuba Ryba z kapely Rybičky 48 a dnes od 14:30 v ní bude Patricie Pagáčová. Ve středu 16.

září dopoledne Obránci zvířat připraví na Malostranském náměstí u klece online přenos hlasování o zákazu klecových chovů ze Sněmovny.

Budete mít zájem:  7 potravin, které mohou způsobovat vaše akné

Kontakt:

Ivo Krajc, PR koordinátor, telefon 792 291 651, e-mail: [email protected]

OBRAZ – Obránci zvířat je nezisková organizace usilující o lepší společenskou ochranu zvířat. Vedeme kampaně zaměřené na prosazování systémových reforem. Naší první významnou iniciativou byla úspěšná kampaň za zákaz kožešinových farem. Nyní se věnujeme především kampani za legislativní zákaz klecových chovů slepic.

Odkaz na video ke stažení a volné publikaci:

Poslanci zakázali klecový chov slepic od roku 2027 i drezuru v cirkusech

Zákon nyní posoudí Senát, potom prezident Miloš Zeman. Pro zákon jako celek hlasovalo 100 ze 102 přítomných poslanců, proti byl jediný Václav Klaus mladší z hnutí Trikolóra. „Nemůžeme zlikvidovat české drůbežáře a mít supermarkety plné cizích klecových vajec,“ řekl před tím Klaus v rozpravě.

„Zákazníci to nepocítí výrazným zdražením ceny vajec,“ je přesvědčen Pošvář.

Ministr zemědělství Miroslav Toman se zlobil. „Vy jste vystavili Českou republiku velikánskému tlaku na dovozy vajec a likvidujete české výrobce. To je všechno, co jste dokázali,“ uvedl po hlasování ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, tak jednotně v celé Evropské unii,“ řekl totiž před tím poslancům. Česká vláda podle něj navrhuje v Evropské unii, aby takový jednotný zákaz platil od roku 2030.

Sněmovna ale Tomana nevyslyšela a podpořila tvrdší verzi zákona. 

Poslanci se přeli, zda budou o zákazu klecových chovů slepic od roku 2027 hlasovat znovu. Opoziční poslanci proti tomu protestovali a poslanec ANO Kytýr nakonec svou snahu zopakovat hlasování vzdal. Spokojil se s tím, aby bylo zaznamenáno, že nechtěl hlasovat pro návrh. (jak kdo hlasoval o klíčovém pozměňovacím návrhu o zákazu klecových chovů od roku 2027, najdete zde)

Před Sněmovnou kvůli hlasování o slepicích v klecích probíhala akce Měsíc v kleci. Do zvětšené repliky klece se tam zavírali dobrovolníci, akci podpořil i herec Jakub Prachař či zpěvák Tomáš Klus.

A do klece šel i poslanecký klub Pirátů, pro který byl zákaz klecových chovů zásadní.

Rok 2027 Pošvář a další poslanci, kteří to podpořili, vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012.

Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhl pozvolnější zákaz rozložený do let 2027 až 2033, což mělo i podporu premiéra Andreje Babiše. „Já sám pracuji v zemědělství pětatřicet let, takže nebudu podporovat ani návrh pana Kolovratníka,“ říkal šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Ale protože prošel Pošvářův návrh, tak se o Kolovratníkově už ani nehlasovalo.

Poslanec ANO Patrik Nacher řekl, že by se měl řešit spíš zákaz prodeje, aby obchody po omezení pro české chovatele neprodávaly levnější vajíčka ze zemí, kde takové omezení chovu slepic nebude. 

Zastánci zachování současného stavu navrhovali nechat na spotřebitelích, aby si sami vybrali, jaká vejce budou preferovat. „Pokud bude návrh schválen a dojde k uzavření chovů, pak bude muset stát zmařené investice kompenzovat. Budeme jednat, aby chovatelé náhradu dostali,“ řekl předseda Zemědělského svazu Tomáš Pýcha. 

Zákaz klecového chovu slepic již platí například v sousedním Německu či Rakousku. A v Rakousku je v obchodních řetězcích cena vejce z podestýlkového chovu 17 centů, tedy necelých 5 korun, argumentoval v červnu ve Sněmovně zástupce sdružení Obránci zvířat (OBRAZ) Pavel Buršík. 

Obchodní řetězce už také deklarovaly, že chtějí vejce z klecových chovů přestat nabízet od roku 2025. Místopředseda TOP 09 Válek řekl, že takový závazek nepodepsaly jen řetězce, ale i třeba potravinářský koncern Nestlé.„Slibem nezarmoutíš,“ zpochybnila závazek řady společností poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková.

Zákaz drezury volně žijících zvířat

Novela proti týrání zvířat, kterou podpořili poslanci, počítá také se zákazem takzvaných množíren zvířat. Poslanci podpořili i zákaz drezury a vystupování divokých druhů zvířat v cirkusech.

„Jde o zákaz vystupování zvířat, které se teprve narodí. Současná zvířata budou moci dále vystupovat. Nikdo je neutratí a nesní,“ řekl ve Sněmovně poslanec za TOP 09 František Vácha. Omezení drezury v cirkusech pak prošlo ve Sněmovně bez větších sporů.

Sněmovna v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání schválila i odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem. Podpořila návrh Pošváře, aby se částky snížily na 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.

Na návrh Moniky Jarošové z SPD poslanci zdvojnásobili až na milion korun pokuty za týrání zvířat v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v takzvaných množírnách stanovila Sněmovna na návrh poslance ANO Davida Pražáka na 5 a 10 tisí korun podle míry provinění.

Tomáš Klus a spol. se zavírají do klecí jako slepice. Aby z nich slepice mohly ven

Poslanci budou v létě rozhodovat o zákazu klecového chovu slepic. Podporu zákazu ochráncům zvířat přislíbil i premiér Andrej Babiš. Ostatní poslanci cestou do práce na vlastní oči uvidí, jaké to je žít v kleci.

Dvanáct hodin bez možnosti většího pohybu, namačkaní v kleci společně s 19 sochami slepic v nadživotní velikosti. K takovému experimentu na vlastní kůži se přihlásily zhruba tři stovky dobrovolníků. Akce začala 9.

června a bude trvat po dobu jednoho měsíce, kdy se budou střídat v kleci před Poslaneckou sněmovnou na Malostranském náměstí.

Cílem je přesvědčit poslance, aby zvedli ruku pro zákaz klecových chovů slepic, o kterém by se mělo hlasovat v nejbližších týdnech.

Buď v obraze

Obránci zvířat se po třech letech prakticky vrátili na “místo činu”. Zatímco v roce 2017 se dobrovolníci nechávali zavřít do přistavené klece, aby podpořili zákaz kožešinových farem, tentokrát je jejich motivací přesvědčit poslance k ukončení klecového chovu slepic. Klece jsou podle organizátorů ze spolku OBRAZ – Obránci zvířat zastaralou a krutou praktikou, která nemá opodstatnění.

V Rakousku a Německu už si to politici uvědomili a klecové chovy zakázali. Věřím, že ani naši poslanci nakonec nebudou vůči utrpení zvířat lhostejní.

„Neexistuje žádný důvod, proč bychom měli slepice i nadále držet narvané v drátěných klecích, když existují zavedené vhodnější alternativy.

V kleci se slepice neproběhnou, neprotáhnou si křídla, nemůžou hrabat ani se čistit popelením a od mříží mají odrané peří až na kůži. Tento krutý byznys musí skončit. V Rakousku a Německu už si to politici uvědomili a klecové chovy zakázali.

Věřím, že ani naši poslanci nakonec nebudou vůči utrpení zvířat lhostejní,“ uvádí předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.

Kuře jako věc

Snaha “produkovat” co nejvíc a co nejlevnější kuřecí maso a vejce způsobila, že ročně zabijeme podle údajů Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přes 70 miliard (!) kuřat a slepic.

Například u vajec určených k vylíhnutí nosnic jsou “nepotřební” kohoutci okamžitě usmrceni v drtičích nebo plynem. Kuřata chovaná pro maso jsou geneticky vyšlechtěna a krmena, aby co nejrychleji přibývala na váze a přitom zabírala co nejméně místa.

Jejich život, jenž trvá jen pár dnů, je tak plný utrpení.

Malé kuře po narození žádná práva nemá. Z pohledu člověka je to jen věc.

O moc lepší podmínky nemají ani slepice chované pro vejce v klecích, ale i halách, kde se tísní po tisících. OBRAZ a další organizace a dobrovolníci tak vlastně ukazují jen na špičku ledovce v podobě klecových chovů.

Faktem totiž je, že celý byznys s masem a vejci je založen na naprosté neúctě k slepicím, které mimochodem podle vědeckých výzkumů mají rozvinuté vnímání a inteligenci na úrovni velkých savců.

Zatímco ovšem krávu nebo psa nelze zabít jakýmkoliv způsobem, protože jsme jim již “přiřkli” alespoň jistá práva, malé kuře po narození žádná práva nemá. Z pohledu člověka je to jen věc.

Lidem klece vadí

Zákaz klecových chovů se podobně jako u kožešinových farem opírá o silnou podporu veřejnosti. Podle posledního průzkumu agentury PPM Factum je pro zákaz 78 procent Čechů. Velký zájem je také o účast na pražské akci.

Do klece se přihlásilo přes 300 dobrovolníků. Vybraní lidé budou muset na místě strávit 12 hodin za jakéhokoliv počasí společně s 19 sochami slepic.

Klec je oproti té reálné z klecového chovu zvětšená, aby odpovídala přepočtu velikosti slepice na člověka.

„Dobrovolně strávit 12 hodin v takové kleci není jen tak. Ukazuje to na obrovské odhodlání lidí, kteří se do akce zapojili. Odhodlání poslancům každý den připomínat, o jak vážné věci budou již brzy rozhodovat. Samotné hlasování ve Sněmovně potrvá dvacet sekund a během nich se rozhodne o osudu milionů zvířat. Nesmíme dopustit, aby toto hlasování zapadlo jako jedno z mnoha,“ dodává Voršilka.

Kromě klece bude na Malostranském náměstí k vidění i tzv. výstava výmluv, kde budou vyvráceny nejčastější námitky proti zákazu klecí. „Od politiků jsme zatím slyšeli tolik výmluv, že už to vydá na celou výstavu,“ říká předseda spolku OBRAZ.

Kurnik šopa

Účast na Měsíci v kleci už přislíbily také některé celebrity. Ve čtvrtek 11. června od 15 hodin budou v kleci herečky z dokumentu V síti Tereza Těžká a Sabina Dlouhá. V dalších dnech se do klece nechají zavřít herečka Jenovéfa Boková nebo zpěváci Ben Cristovao a Tomáš Klus.

„Jak můžeme snášet slepice v klecích!? Chceme-li, aby nesly, nemůžeme hledět jen na to, co to nese nám. Takové chování v chovech je nelidské a člověk takto smýšlející sám patří do klece. Proto se tam taky nechám zavřít. Kurnik šopa. Do všech stran to klovu, konec klecovému chovu!“ říká Tomáš Klus.

Skupina poslanců už v prosinci předložila Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k novele zákona na ochranu zvířat. Ve výborech však návrh potopili poslanci hnutí ANO.

Nyní ovšem podporu zákazu klecového chovu přislíbil i premiér Andrej Babiš. K finálnímu hlasování by mělo v Poslanecké sněmovně dojít v nejbližších týdnech. Obránci zvířat pomocí webu VýzvaPoslancům.

cz apelují na poslance, aby vyslyšeli hlas veřejnosti a klecové chovy slepic zakázali.

foto: OBRAZ, zdroj: Zákaz klecí (OBRAZ)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *