Otrava z hub: Proč je nám po houbách nejčastěji špatně

„Houby prý byly sladké, proto ženě zachutnaly. Několik jich snědla. Lékař měl podezření na muchomůrku tygrovanou. Když přijela záchranka, žena už delší dobu trpěla nevolností a halucinacemi.

Podle slov lékaře se pacientka začala orientovat až v sanitce při převozu do interní oddělení berounské nemocnice,“ řekla Tereza Janečková ze středočeské záchranné služby. Vzorky hub byly přesto zaslány na toxikologii. Z Berouna byla pacientka převezena do Motola, kde laboratorní testy a vyšetření naštěstí příznaky otravy houbami nepotvrdily.

„Kolem jedné hodiny byla propuštěna domů zdravá těhotná žena v termínu porodu,“ sdělila včera odpoledne mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová.

Nina Šeblová ze Záchranné služby Středočeského kraje nám poskytla následující informace:

Zdravotní potíže při otravě houbami

Jednou ztypických podzimních a letních činností vČeské republice je houbaření a příprava nejrůznějších jídel z hub. Vžádné jiné evropské zemi není tato tradice tak silně zakořeněna.

Vrodinách se často dědí zgeneraci na generaci znalost osvědčených míst nálezu hub a recepty na jejich přípravu.

Konzumace hub však vsobě skrývá i jistá nebezpečí – včeských lesích u našich chat a chalup si snadno můžeme splést jedlé houby stěmi nejedlými nebo dokonce stěmi zdraví škodlivými.

Nemusíme se však otrávit pouze houbami jedovatými. Jedlé houby se špatným skladováním či nesprávnou tepelnou úpravou stávají nezdravými. Také si je nutné uvědomit, že houby jsou sice zdravé, ale náročné na trávení.

Těmto potížím se říká pseudootrava zhub. I jedlé houby tedy mohou být zdraví nebezpečné, pokud je skladujeme vigelitovém sáčku, kde se během jedné až dvou hodin zapaří. Zjedlé houby se stává nejedlá, pokud je přestárlá.

Existují jednoduchá pravidla, jejichž dodržováním můžeme výrazně snížit případné zdravotní obtíže spojené spožíváním hub.

Sbírat houby, které bezpečně známe a to do prodyšných košíků, neprodleně je zpracovat po příchodu zlesa a houby dostatečně dlouho a správně tepelně zpracovávat.

Opatrní musíme být i při sběru ještě nevyvinutých hub – tehdy nemusejí být dobře patrné hlavní rozpoznávací znaky a snadno pak dojde k záměně. Pokud si nejsme jisti druhem houby (její jedlostí či nejedlostí) nebo stářím houby, raději ji ponecháme vlese.

K takzvaným pravým otravám hub dochází velice zřídka, ale jsou velice závažné, a to v důsledku záměny jedlých hub za nejedlé. VČeské republice dochází nejčastěji knezamýšlenému požití Muchomůrky zelené (na obrázku) a hub jí příbuzných.

Tato otrava má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování jídla, kdy člověka nepostihují žádné zdravotní potíže (tato doba je různě dlouhá – od 6 do 24 hodin). První příznaky jsou prudké bolesti břicha, průjmy a zvracení. Následně se přidávají i problémy smočením. Tato fáze trvá opět několik dnů.

Pokud člověk pravidelně nedoplňuje tekutiny, dochází kselhání ledvin a jater kvůli nahromaděným toxinům vtěle. Otrava Muchomůrkou zelenou je zrádná tím, že přibližně po dvou dnech dojde ke zlepší zdravotního stavu otráveného – toto zlepšení je ale zdánlivé, protože poškození jater a ledvin trvá.

Přibližně pětina lidí zotrávených do dalších dvou dnů zemře. Kritický den pro přežití se uvádí pátý den od požití jedovaté houby. Pokud člověk tuto otravu přežije, často dochází ktrvalému poškození ledvin a jater. Většinu lidí otrávených touto houbou lékaři zachrání.

Hodně záleží na množství zkonzumované houby, včasnosti a kvalitě lékařské pomoci a také na odolnosti, věku a zdravotním stavu houbaře. Dalším druhem jsou i psychotropní otravy, které se projevují rozrušením, agresivitou, halucinacemi, nevolností, bušením srdce, rozšířením zornic a někdy i zvracením.

Během dvou dnů tyto obtíže samy ustanou. Psychotropní otravy způsobuje například Lysohlávka česká, Muchomůrka tygrovaná či Muchomůrka červená. Vážné zdravotní komplikace hrozí při otravě těmito houbami lidem se srdečními, cévními a psychickými problémy.

První pomocí vpřípadě podezření na otravu zhub je vyvolat u člověka zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev (podáním projímadel), podat černé uhlí a neopomenout na bohatý přísun vody kvůli proplachování ledvin.

Nutné je zavolat neprodleně záchrannou službu nebo dopravit postiženého do nemocnice, kde zajistí odbornou péči a odešlou obsah žaludku ktoxikologickému rozboru.

Rozbor je důležitý kidentifikaci druhu houby, který ohrozil pacientovo zdraví a vpřípadě, že jde o závažnou otravu, mohou lékaři postupovat vléčbě cíleně proti poškození konkrétních orgánů.

Záchranná služba na místě incidentu zajistí vzorky (zbytek jídla, obsah žaludku, pokud pacient zvracel apod.), převeze co nejrychlejší pacienta do nemocnice a vsanitním voze postupuje podle aktuálního zdravotního stavu pacienta.

Otrava houbami: Příznaky, první pomoc a léčba

Hned v úvodu bychom vás měli varovat, že otrav houbami je hned několik druhů. Liší se nejen závažností průběhu, ale také svým původem.

Lehčí otrava vás postihne v případě, že sníte například holubinku vrhavku, ryzce kravského, hřiba satana nebo hlívu olivovou.

Příznaky v podobě žaludečních a střevních potíží se objeví zpravidla už dvě hodiny po konzumaci hub a trvají v průměru 2 až 3 dny.

Těžkou otravu si přivodíte, když sníte muchomůrku zelenou nebo příbuzné houby. Prvních 8 až 12 hodin probíhá bez příznaků. Poté přichází prudká bolest v břiše, úporné zvracení a průjmy. Nemocný pociťuje celkovou slabost a schvácenost, má žízeň. Při postupu otravy dochází též k narušení kardiovaskulárního systému.

Objevuje se zpomalení srdečního tepu a zároveň výrazné bušení, snížení krevního tlaku, bolesti hlavy. Přechodem do šoku se končetiny stávají bledé a chladné. Při těžké otravě začínají pak nemocnému selhávat ledviny a nastane kolaps. Pokud do této doby nevyhledá lékaře, dojde i k selhání jater a 10. až 12. den po požití jedovaté houby upadne do kómatu.

Úmrtnost je 50 až 80 % případů těchto otrav, u dětí se ale několikanásobně navyšuje.

Mohou jíst houby bez obav i děti? Odpověď najdete zde.Patnáct nejlepších tipů na zpracování hub si přečtěte zde.

Otravu si můžete i vsugerovat

Možná jste nevěděli, že existují otravy pravé, nepravé a zdánlivé. Do první skupiny patří ty, při kterých jedovaté látky v houbách skutečně zaútočí na náš organismus.

Nepravé otravy se projevují lehčími nebo těžšími zažívacími problémy, jsou ale způsobeny naší přecitlivělostí nebo alergií na houby, a ne jejich jedovatostí.

Nejčastěji takovou otravu poznáte, když houby jí několik lidí, ale špatně je po nich jen jednomu z nich. K nejnebezpečnějším druhům patří v tomto případě čechratka podvinutá, která je v atlasech evidována mezi jedovatými houbami, i když v ní nebyl objeven žádný toxin.

Zdánlivé otravy se projevují také zažívacími obtížemi, ale mají psychický původ. Jedná se o situaci, kdy si vsugerujeme, že jsme se otrávili, i když k tomu vůbec nedošlo.

Víte, jak na první pomoc?

Pokud na sobě zpozorujete příznaky otravy houbami, v první řadě vypijte vlažnou slanou vodu a vyvolejte zvracení. V žádném případě nepijte mléko. Při lehčí otravě, která se projeví za 1 až 4 hodiny po jídle, spolkněte několik tablet živočišného uhlí a zapijte je alespoň půl litrem černého čaje.

Budete mít zájem:  Burger není žádný karbanátek v housce

Při vážnější otravě (projeví se za 6 až 10 hodin) si vezměte minimálně 10 tablet živočišného uhlí a zapijte litrem černého čaje. Otrávené jídlo nikdy nevyhazujte, mějte ho připravené pro laboratoř, která je prozkoumá a na základě výsledku bude určena vhodná léčba. Nechte se okamžitě dopravit k lékaři, ale rozhodně neřiďte auto.

Při některých otravách totiž může dojít i ke ztrátě vědomí.

Při komunikaci se záchrankou nahlaste, kdo se otrávil, jeho přibližnou hmotnost a věk. Dispečerovi řekněte, z čeho otrava pochází, kdy a kolik hub dotyčný snědl. Popište mu příznaky otravy a nezapomeňte sdělit své jméno a odkud voláte.

Sedm rad, jak správně sbírat houby, čtěte zde.Houby můžete sbírat dokonce i na sídlišti. Další informace najdete zde.

Naše nejjedovatější houby

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides)

Je považována za nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky – způsobuje zde nejvíce smrtelných otrav.

Je nejen prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již zasaženy důležité orgány (zejména játra). K tomu dochází zhruba po 8 až 12 hodinách od konzumace.

V současnosti se udává úmrtnost cca 1/4 otrávených. Muchomůrka bývá zaměňována například za bedlu, žampiony, růžovku či jedlou holubinku nazelenalou.

Muchomůrka zelená • Autor: istock.com

Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus)

Pavučinec je naší nejjedovatější a zároveň nejzákeřnější houbou. Zákeřná je hlavně doba inkubace, příznaky otravy se totiž projevují za 2 dny až 3 týdny. Kvůli tomu se o jeho jedovatosti dlouho nevědělo, až do roku 1958 byl považován za jedlou houbu.

Přitom dokáže lehce usmrtit nebo vážným způsobem trvale poškodit ledviny. Jako smrtelná dávka se uvádí 30 g čerstvé houby. Vyskytuje se vzácně a otravy u nás jsou buď velmi výjimečné, nebo se je nepodaří identifikovat. Více o této houbě čtěte zde.

Pavučinec plyšový • Autor: istock.com

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)První příznaky otravy se projevují za půl až dvě hodiny po požití houby. Dostavuje se blouznění, účinek je podobný opilosti.

Otrava může mít těžký průběh a bez včasné hospitalizace hrozí postiženému smrt. Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce. Muchomůrka tygrovaná u nás roste místy velmi hojně.

Houba je velmi podobná jedlé muchomůrce šedivce a lze ji také zaměnit za velmi oblíbenou a chutnou muchomůrku růžovku.

Muchomůrka tygrovaná • Autor: istock.com

    Autor: Marie Bezděková

    Falešné mýty kolem konzumace hub

    Spousta lidí také často tvrdí, že se na houby nesmí pít alkohol. Ani to není v naprosté většině případů pravda. Stejně jako že bychom se při otravách měli snažit, abychom vypili co nejdřív hodně mléka, které její následky zmírní.

    V některých případech může mléko náš stav dokonce ještě zhoršit. Prostě všechno je trochu jinak. Pojďme si říct jak.

    Pokud jde o ohřívání hub, platí pro ně stejná pravidla jako pro jiné potraviny. Je u nich nutné dodržovat zásady hygieny. Tedy pořádně je omýt, povařit a uchovávat v chladnu.

    Pak není problém s tím, když druhý den vytáhneme z lednice smaženici, polévku nebo omáčku s houbami, pokrm si ohřejeme a sníme. Žádné potíže nám nehrozí.

    Problém může vzniknout tehdy, pokud něco z toho zanedbáme. Tím spíš, že vlhko a teplo, ve kterém se daří v přírodě houbám, je příznivé také pro množení bakterií, plísní a dalších mikroorganismů, jež na houbě mohou ulpět.

    Podle Ing. Jaroslava Landy, předsedy České mykologické společnosti, jsou k podobné kontaminaci náchylnější měkké houby typu babky. Naopak k jedněm z nejodolnějších patří například delikátní lišky.

    V každém případě je lepší sbírat houby mladé a zdravé, u kterých je riziko napadení bakteriemi a dalšími mikroorganismy mnohem menší.

    Většina mykologů se shoduje v tom, že na houby můžeme pít pivo, víno i další druhy alkoholu. Pochopitelně s mírou. Nedochází mezi nimi k žádné negativní reakci. Výjimkou je pouze několik málo hub. Třeba hřib koloděj nebo hnojník inkoustový. Zrovna ten dokáže vyvolat v žaludku a v trávicím traktu velice dramatickou reakci.

    Je pravda, že většina z nás má prakticky vyzkoušené, co může na jakou houbu pít. Pokud bychom však u některých hub měli přece jenom pochybnosti, je nejlepší se obrátit na specialisty, kteří jim dobře rozumějí (viz rámeček Kontakty na odborníky).

    Alkohol v každém případě prodlužuje dobu trávení hub. Pokud dojde k otravě houbami, dokáže toxické účinky zesílit, podobně jako káva. Obecně patří houby k pomaleji stravitelným potravinám.

    :.Smrtelně jedovatá muchomůrka zelenáfoto: ČTK/Vladislav Galgonek

    Pokud jde o mléko, kdysi ho lékaři doporučovali vypít po otravě co nejvíc. Dnes už to nedělají. Pomáhá totiž jen při některých typech otrav, při jiných může naopak stav pacienta zhoršit. Proto je rozumnější nepít ho vůbec. A pokud někomu pomůže vyvolat zvracení to, že se něčeho napije, je nejlepší vyzkoušet neslazenou balenou vodu.

    Častým argumentem proti sbírání hub je také, že ve zvýšené míře absorbují z půdy těžké kovy nebo další škodlivé látky, případně radioaktivní záření. Což je sice pravda, ale pokud houby nerostou na kontaminované půdě, jsou obavy zbytečné. V běžném prostředí houba absorbuje jen minimum zdraví škodlivých látek.

    Strach lidí bývá v naprosté většině případů zbytečný i proto, že houby nejedí každý den, a těžko tedy dojde k nahromadění dávky, která by ohrožovala naše zdraví.

    Rozhodně je však dobré přemýšlet, kde budeme houby sbírat. Houbaření určitě není vhodné v okolí skládek, a to ani bývalých, podobně jako v okolí dolů, hald, chemiček, v blízkosti silnic a v jiných oblastech, kde je vyšší riziko ekologické zátěže.

    :.Houbaření není vhodné v okolí skládek, a to ani bývalých, podobně jako v okolí dolů, hald, chemiček či v blízkosti silnic foto: Lucie Vojtová

    Nejčastěji se lidé otráví muchomůrkou zelenou nebo její bílou variantou. Jde o nejrozšířenější z jedovatých hub. Lidé si ji obvykle spletou s pečárkou, bedlou nebo holubinkou.

    Nejzáludnější na otravě houbami je, že se může projevit za dvě, deset, ale i za 30 hodin, ve vzácných případech dokonce po řadě dní. U lehčích otrav dojde jenom k podráždění žaludku a trávicího traktu, případně vylučovacích orgánů. Zle nám obvykle začne být za 2–3 hodiny.

    Při závažnějších otravách dochází k napadení jater, ledvin a nervového systému. Proto je někdy doprovázejí halucinace, poruchy vidění nebo ztráta vědomí. Časté jsou bolesti hlavy, rozšířené zornice, sucho v ústech a zrychlený tep srdce.

    V každém případě je nutné jet okamžitě k lékaři už při prvních příznacích, tedy když se nám udělá špatně nebo začneme zvracet. Jednoduchý způsob, jak poznat lehčí otravu od té závažnější, totiž neexistuje.

    Někdy je lidem zle a zvracejí, i když snědli houby evidentně jedlé. Obvykle to bývá proto, že je sbírali do igelitové tašky, ve které se zapařily. Houby totiž obsahují bílkoviny, podobně jako třeba maso. Při zapaření se mohou zkazit a člověku je pak po jejich konzumaci špatně.

    Budete mít zájem:  Legální prodej prošlého mléka pro kojence je alarmující

    Hlavní zprávy

    Jídla z hub se ohřívat můžou. Mléko na otravu vůbec nepomáhá, říká mykoložka

    Tereza Tejklová pochází z Hradce Králové. Vystudovala muzeologii na Masarykově univerzitě v Brně. Už během studií absolvovala praxi v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

    Dnes tam pracuje jako dokumentaristka přírodovědeckého oddělení. Je členkou Výboru české mykologické společnosti a České vědecké společnosti pro mykologii. Připravuje popularizační přednášky a pracuje taky v mykologických poradnách v Hradci Králové a v Pardubicích.

    Předpokládám, že mykolog dostává otázku „jestli rostou“ stejně často jako meteorolog odpovídá na otázku, „jak bude“?Je to skutečně tak, je to nejčastější otázka, se kterou se na mě lidi obracejí, protože to houbaření je u nás v Čechách hluboce zakořeněné. A oni by samozřejmě rádi věděli, kdy konečně budou moct vyrazit do lesa na svoje oblíbená místa.

    Říká se, že co Čech to houbař. Existují nějaké konkrétní statistiky? Kolik z nás chodí pravidelně do lesa na houby?Statistiky jistě existují. Jednou jsem dokonce narazila na diplomovou práci na toto téma. Já bych řekla, že tak možná 7 z 10 lidí do lesa chodí pravidelně.

    Když se řekne houbař, představím si člověka spíše staršího, proti mně ale sedí mladá dáma.

    Co vás k mykologii přivedlo?Už jako malá jsem chodila s rodiči do lesa na houby a můj otec znal tehdy víc druhů než běžný houbař. My jsme sbírali i třeba muchomůrky, růžovky, holubinky.

    My děti jsme dávali do košíků své úlovky a doma jsme potom rozeznávaly, o jaké houby jde. Už tehdy mě to bavilo. Dnes už vím, že některé houby je velmi těžké určit přesně.

    Někteří rybáři nejedí ryby. Jak je to u mykologů?Abych pravdu řekla, houby nevyhledávám. Občas hodím pár hub do polévky nebo pod maso, ale takovou tu klasickou smaženici nevařím.

    O houbách koluje spousta mýtů. Které jsou aspoň trochu pravdivé a které ne? Co houby a alkohol? Traduje se, že na houby se alkohol nesmí.Existuje několik druhů hub, které by se skutečně neměly konzumovat společně s alkoholem. Může tam totiž při požití dojít k tzv.

    antabusovému efektu, což je vlastně lék používaný v protialkoholních léčebnách a při konzumaci houby a alkoholu dojde k tomu, že člověk začne nekontrolovaně zvracet. Ta otrava trvá od několika hodin až třeba do dvou dnů a rozhodně to není nic příjemného.

    Nejtypičtějším druhem je například hnojník inkoustový.

    Dalším důvodem, proč se nedoporučuje konzumace hub s alkoholem je to, že houby jsou velmi těžké a u člověka, který se houbami otrávil a navíc do toho ještě požil alkohol a udělalo se mu špatně, nemusí být v první chvíli jasné, jestli je mu špatně po houbách nebo alkoholu.

    Taky se říká, že jídla z hub by se neměla ohřívat.To je ničím neopodstatněné tvrzení. Ohřívat je můžete, stejně tak jako třeba maso. Jde hlavně o to, aby to jídlo bylo po dobu, co ho nekonzumujete uloženo v ledničce. Ideální ale je jídlo z hub sníst co nejrychleji.

    O houbách se také někdy říká, že v sobě hromadí radioaktivní látky. Je to pravda? Houby mají velice zajímavou schopnost absorbovat různé látky ze svého prostředí.

    Například muchomůrka šiškovitá umí velice dobře kumulovat stříbro. Hřib modračka zase dokáže velice dobře kumulovat arzén.

    A ví se, že některé druhy podzemních hub, zejména jelenky údajně právě kumulují různé radioaktivní prvky.

    Že zvířata poznají jedlé houby od jedovatých, to je asi také pověra?Bohužel i dnes se stává, že někteří houbaři tvrdí, že když je houba okousaná, nemůže být jedovatá. Zvířata mají ale jinak udělanou trávící soustavu. Může se stát, že jedovaté houby jsou červivé, okousané od slimáků. Dokonce někdo měl fotku, jak liška ochutnává muchomůrku červenou a nijak jí to neublížilo.

    Dřív se říkalo, že pokud sníme jedovatou houbu, měli bychom vypít co nejvíce mléka. Je to pravda?Mléko nám vůbec nepomůže. Jediné co můžeme doma udělat je sníst celý balíček živočišného uhlí, ale s každým podezřením na otravu bychom měli rozhodně vyrazit do nemocnice.

    Čím se nejčastěji lidé otráví?U nás v Česku největší množství otrav způsobuje pečárka zápašná nebo také žampion zápašný. Ty otravy nejsou fatální. Jedná se zejména o nějaké zvracení, průjem, dokonce jsou lidi, kteří tuto houbu mohou konzumovat bez následků. Na druhou stranu není dobré to zkoušet a všichni víme, že taková střevní chřipka není nic příjemného.

    Je to houba velice hojná. Často roste i ve městech, v parcích, v zahradách. A proto právě láká ke sběru. Poznáme ji od ostatních jedlých žampionů podle toho, že páchne po karbolu nebo dezinfekci, někdo uvádí i trochu asfaltový zápach. A když ji vezmeme do ruky a poškrábeme na nožičce, tak ona velice rychle intenzivně chromově žloutne.

    A to je znak, který ji odliší od dalších pečárek.

    Za jak dlouho se projeví otrava, pokud sníme nějakou nejedlou houbu?U jedovatých hub záleží na konkrétním druhu a typu otravy, která nastává. Jsou druhy, kdy se vám může udělat špatně už při konzumaci.

    Ale pak jsou taky druhy, jako například muchomůrka zelená, což je naše nejjedovatější houba, kde mohou první příznaky nastat až s odstupem třeba 48 hodin.

    A to je právě jeden z velkých problémů u té muchomůrky, že když se dostaneme do nemocnice, tak už je potrava z jedovaté houby vstřebaná ze žaludku do střev, a v tom případě výplachy nepomáhají a přichází na řadu třeba dialýza.

    Každý houbař má své místo, kam chodí. Dá se obecně říct, na kterých místech houby rostou víc?Vždy jsou doporučovaná vlhčí místa, údolí a břehy potůčků. Suché lesy jsou nevhodné. Hřib hnědý najdeme například nejčastěji ve vyšších borovinách. Hřib smrkový zase ve smrkových i listnatých lesích.

    Jaké prospěšné látky v houbách najdeme? Obsahují hodně minerálů, vody a proto se jedná o poměrně dobré dietní jídlo. A pak jsou samozřejmě druhy, kterým je přisuzována nějaká prospěšnost, nějaké léčivé účinky. Jsou to například houby z čínské medicíny.

    Kam by měl mykolog vyrazit aby mohl říct: Ano, navštívil jsem houbařský ráj ve východních Čechách?Pokud myslíme mykologický ráj, tak ve Východních Čechách je několik lokalit.

    Například Maštale na Chrudimsku, kde v současné době známe 700 druhů hub. Nebo to jsou lokality v Orlických horách, například Národní přírodní rezervace Trčkov. To jsou pro mykology ráje.

    Ale takový ten hřibový ráj je třeba v okolí Borohrádku nebo Vysokého Chvojna.

    Budete mít zájem:  Září není jen škola, ale i dětské kroužky

    Rostou houby nejvíc při úplňku? Jak dlouho trvá, než houba vyroste? Mohou se vařením stát z nejedlých hub jedlé? Nejen to se dozvíte v záznamu pořadu.

    Houby mohou být zrádné. Do nemocnice vás pošlou toxiny i špatné skladování

    „Na sběru a konzumaci hub jsou nebezpečné dvě věci. Tou první je špatné skladovaní a nedostatečná úprava hub, které mohou způsobit zejména gastrointestinální potíže – průjem a zvracení po jejich požití,“ říká Aleš Průcha, vedoucí Metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. 

    U mladých pacientů podle něj většinou nehrozí žádné závažné komplikace, starší lidé – vzhledem k riziku rozvoje dehydratace – přijímají do nemocnice na 24 až 48 hodin k léčbě infuzí a monitorování životních funkcí. Jde o relativně málo závažnou komplikaci, naštěstí se právě s ní potkávají lékaři nejčastěji.

    Toxinů je víc

    Druhou nebezpečnou věcí je požití primárně jedovatých hub, kterých je celá řada a obsahují velkou škálu toxinů. Z nich některé způsobují opět „pouze“ gastrointestinální potíže. Například hřib satan nebo většina hub obsahujících termolabilní toxiny, které po rozkrojení modrají, ale adekvátně dlouhou tepelnou úpravou se inaktivují).

    „Problém nastane, když se tyto houby suší, nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení, které však opět nezpůsobí žádné závažné komplikace,“ doplňuje Průcha.

    Závažnější problém způsobují houby obsahující například látky na bázi isoxazolu, typicky obsažené v muchomůrce tygrované, kterou lze při neznalosti zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku. První příznaky otravy se projevují asi za půl až tři hodiny (průměrně 2,5 hodiny) po požití pokrmu. 

    Dostavují se zažívací problémy, ale může dojít také ke zrakové a časové dezorientaci – účinek připomíná alkoholové opojení. Otravu muchomůrkou tygrovanou mohou doprovázet i halucinace, podobně jako při požití lysohlávek nebo muchomůrky červené. Opět jde o méně závažné případy intoxikací houbami, s fatálními komplikacemi se při nich lékaři prakticky nepotkávají.

    Nejnebezpečnější je muchomůrka zelená a některé bedly

    Největším zdravotním problémem je skupina hub, které obsahují silné toxiny, amanitiny nebo faloidiny. Sem patří například muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel (např. bedlička chřapáčová a jiné). 

    Pomocník pro houbaře rozdělený nejen podle názvu, ale podle rozdělení na jedlé, nejedlé či jedovaté.

    Tyto toxiny po vstřebání vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci hub. 

    Otrava se začne projevovat nejprve zvracením a průjmem, což většinou vede k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je vše v pořádku. 

    V dalším průběhu otravy muchomůrkou zelenou však nastává již akutní selhání jater a poté i ledvin. Neléčená intoxikace končí smrtí mezi 7. až 9. dnem.

    „V případě, že má pacient po požití hub gastrointestinální potíže, tedy průjem nebo silně zvrací, měl by vždy vyhledat lékaře.

    Velkou pomocí pro nás je, pokud s sebou donese houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky (zvratky, stolici).

    Z těch pak můžeme dohledat spóry či zbytky hub a jasně identifikovat, které houby byly požity. Zrychlí se tak určení diagnózy a zahájí adekvátní léčba,“ doporučuje lékař.

    Houbami a rostlinami se letos otrávila už stovka lidí, odborníci varují před záměnami druhů

    Milovníkům hub letos zatím sezona příliš nepřeje. Může za to hlavně suché a teplé počasí. To ale naopak do Česka přineslo některé vzácnější druhy, říká mykolog Jaroslav Landa. „Mohu jmenovat třeba hřib medotrpký nebo rudoušek uťatý, černoušek pestrý,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

    Právě naposledy jmenovanou houbu našla v okolí Týnce nad Sázavou i paní Hana. Původně si myslela, že jde o lanýž. „Byť jsme to okoštovali, nic nám není, tak jsem se teď dozvěděla, že není vhodný pro kuchyňské účely. Nicméně jedovatý není.“

    Vysbíráme v lesích houby? Z houbaření je díky internetu soutěž, tvrdí etnolog

    Číst článek

    Ne každý má ale takové štěstí – lékaři už letos evidují zhruba 100 případů, kdy se lidé houbami přiotrávili. Většina z nich měla ale jen lehčí příznaky, hlavně zažívací potíže.

    Otravu nejjedovatější houbou v Česku – muchomůrkou zelenou – zaznamenali jen v jednom případě. Lidé si ji nejčastěji pletou se žampionem.

    „Častější jsou pak muchomůrky tygrované, ty si lidi pletou s růžovkami, tam naštěstí hrozí jen spíš psychiatrické symptomy, pocity zmatenosti, halucinace,“ říká lékař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Hlušička.

    Jedovatá muchomůrka tygrovaná je dobře zaměnitelná i s jedlou muchomůrkou šedivkou. Jak je rozpoznat, vysvětluje mykolog Jaroslav Landa: „Obě mají hnědé klobouky, bílé třeně a z těch rozlišovacích znaků nám vyniká zejména prsten, který je u tygrované hladký a u šedivky je rýhovaný.“

    Problém bývá i u pečárek – ty jsou povětšinou jedlé, až na výjimku – mírně jedovatou pečárku zápašnou. Tu je možné poznat podle dvou základních znaků. „Páchne spíš po karbolu nebo není vůbec cítit. Druhým znakem je rychlá oxidace dužniny během několika vteřin při poškrábnutí dužnina intenzivně zežloutne,“ upřesňuje mykolog Landa.

    Lepší barvy internetu

    Lidé se dnes ale podle něj v houbách orientují lépe – čím dál častěji totiž k jejich identifikaci používají místo klasických knižních atlasů internet. V čem je to lepší, popisuje houbař Luděk: „Jsou tam krásné věrné obrázky, takže se to skoro nedá splést. Dřív bohužel byly špatné barvy v katalozích, takže tomu člověk nemohl moc věřit.“

    Policie častěji hledá zbloudilé houbaře. Zachovejte chladnou hlavu a nechoďte dokola, radí

    Číst článek

    Pokud lidé snědí mírně jedovatou houbu, poznají to poměrně brzy – takovou otravu provází trávicí potíže. Pokud ale přijdou až za několik hodin, je to podle lékaře Jiřího Hlušičky alarmující.

    „Třeba za šest, osm, deset hodin – to už by mohlo znamenat, že se jedná o muchomůrku zelenou. Ty průjmy a zvracení jsou opravdu vyčerpávající, takže tam se jede okamžitě do nemocnice a je třeba začít speciální léčbu.“

    Častěji než u hub se ale lidé pletou u lesních plodů. Nejohroženější jsou malé děti. Zaměňují třeba plody červeného rybízu a zimolezu. Horší je ale rulík zlomocný – ten si pletou s borůvkami.

    „V tom jsou alkaloidy, takže tam může dojít jednak k zažívacím potížím, ale ovlivňuje to i nervový systém, takže tam u toho mohou být halucinace a arytmie,“ vysvětluje lékař.

    Toxikologové jen od začátku června evidují 40 případů otrav – loni jich přitom za stejné období bylo jen 17.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *