Máte z různých důvodů málo příležitostí se setkávat s lidmi?
Rád/a byste někam patřil/a, ale nejde Vám to?
Chybí vám pocit, že si můžete promluvit s někým, komu můžete věřit?
Chtěl/a byste poznat něco nového a nové lidi?
Bojujete se samotou nebo pocity osamělosti?
Téma osamělosti nás zajímá.
Mnoho let se setkáváme s různými lidmi a také lidem pomáháme.
Ozvěte se nám. Budeme si s vámi povídat a nabídneme vám různé možnosti, jak nebýt sám!
Když se nám ozvěte, my vás pozveme na osobní setkání.
Po té můžete chodit na individuální konzultace.
Můžete se také zapojit do činnosti a aktivit v sociální firmě Košára.
Máme pro vás také pravidelná setkání formou KLUBU.
Vše vám vysvětlíme během návštěvy u nás.
Telefon: 283 840 795 ⎢ E-mail: [email protected]
Zajímavé čtení o osamělosti
Osamělých lidí je mnoho
“Počet lidí, kteří jsou single, neustále roste. Téměř ve třetině českých domácností žije pouze jedna osoba. Jistě že ne každého, kdo je single, trápí osamělost. Ale občas tenhle nepříjemný pocit dopadne na každého z nás.
” 1
“Statistiky ukazují, že jeden člověk z deseti trpí dokonce chronickou osamělostí. Jenže „osamělí“ není právě škatulka, do níž by lidé chtěli patřit.” 1
“A tak díváte-li se kolem sebe, listujete časopisy a sledujete televizi, nezdá se, že by se kdekdo cítil sám.
Mnohem víc se nosí vykřikovat „nemám na nic čas“ nebo „nevím, kam dřív skočit“ či „kéž bych měl chvilku jen pro sebe“. Osamělý člověk si tak zákonitě přijde divný.” 1
“Více než 30 procent lidí v Británii žije samo.
Nedávná studie v USA ukázala, že skoro třetina respondentů nemá nikoho, komu by důvěřovala.” 2
Co to vlastně je osamělost?
“Osamělost je hluboká lidská emoce: Je to signál, že naše potřeba kontaktu a spojení je nenaplněná.” 2
Lidé potřebují druhé lidi
“Být napojený na druhé společensky je všeobecně považováno za základní lidskou potřebu, klíčovou jak pro dobrý pocit, tak pro přežití.
Extrémní příklady dokazují, že třeba malé děti, které jsou v ústavní péči bez blízkého lidského kontaktu neprospívají a často umírají, také proto byla sociální izolace a vylučování používáno jako forma trestu.
Nicméně dnes zažívá značná část populace sociální izolaci a ta působí zhoubně na jejich zdraví. Osamělí lidé umírají dříve,“ tvrdí profesorka Julianne Holt-Lunstad z Brigham Young University v Utahu.” 3
Příčiny osamělosti můžou být již v dětství
Osamělost vs. samota
“Pocit osamělosti můžeme prožívat v jakékoli části našeho života: ovdovělá žena se cítí osamělá, protože děti už rodičovský dům dávno opustily a najednou odešel někdo blízký, kdo byl dennodenně po jejím boku.
Každé dítě se cítí osaměle, když mu ostatní na hřišti nedovolí zapojit se do hry. Zatímco samota je jednoduše neutrální stav, kdy nejsou přítomni žádní jiní lidé, osamělost je pocit, nebo-li naše vnitřní nastavení vůči okolí.
Jinými slovy, můžeme se cítit osaměle, i když jsme ve společnosti druhých (nejsme sami).” 4
Situace
- Obtíže při navazování vztahů dětství, mládí i dospělosti
Dlouhodobý život bez partnera nebo rodiny
Nemoc nebo postižení či jiné znevýhodnění - Úzkosti nebo deprese a různé psychosociální obtíže
Výzkumy
“Výzkum potvrzuje, že přímá zkušenost s osamělostí se objevuje poměrně brzy. Mnozí z nás zažijí nejsilnější pocity osamělosti v období dospívání, kdy nevíme, kdo jsme, ani s kým chceme být.
I v dospělosti se však můžeme cítit osamělí.
Když nás pak osamělost přepadne v pozdějším věku, může se podepsat na našem zdraví do té míry, že si budeme připadat mnohem starší, než bychom si byli ochotni připustit.” 5
Samota jako stres
“Z mnoha studií vyplývá, že samota představuje pro náš organismus stres. Prohlubuje duševní potíže jako jsou deprese a závislost a projevuje se mnoha dalšími fyzickými neduhy, obvykle souvisejícími se stresem.” 5
Emocionální stres
“Podobně jako jiné druhy emocionálního stresu, také stres vyvolaný samotou nutí vaše tělo k nadměrné tvorbě hormonů, které mohou zvýšit srdeční tep a oslabit imunitní systém. Výzkum prokázal, že lidem, kteří se cítí odloučení od společnosti, hrozí výrazně vyšší riziko úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční a dalších potenciálně smrtelných nemocí.” 5
Chronická osamělost
“Výzkum ukazuje, že někteří z nás mají větší sklon k chronické osamělosti. Lidé s nízkou sebeúctou, kteří jsou nesmělí a uzavření do sebe nebo se bojí riskovat ve vztazích, budou pravděpodobně chronicky osamělí. Stejně tak lidé, kteří nejsou společensky obratní – nebo kteří si to o sobě myslí.”5
Když se cítím sám, cítím se sám/sama
“Ti, kteří se cítí sami, trápí i další pocity – stud, ponížení a nepochopení, méněcennost, smutek, odmítnutí”2
“Kromě toho, že se cítí hrozně izolovaní, mají navíc ještě pocit, že o své izolovanosti nemohou s nikým mluvit, protože nikdo další nic takového necítí.
A to pocit naprosté samoty ještě umocňuje.” 2
“Osamělost provází jedno z nejpalčivějších stigmat. Když vědci žádali vybrané lidi, aby popsali osamělou osobu, objevovaly se v popisech výrazy jako neatraktivní, pasivní a hloupí.
Jinými slovy – s osamělými lidmi musí být něco zásadního v nepořádku.” 2
Být s druhými je zdravé
“Vztahy mají pro naše zdraví základní význam. Odloučenost a samota vytvářejí v těle podobné reakce jako při stresu. Tělo nefunguje tak dobře, jako když žijeme v naplňujících mezilidských vztazích.
Trávení času s rodinou nebo s přáteli tak nepřispívá pouze k našemu štěstí, ale i prospívá i fyzickému zdraví.
” 6
“Známe-li tyto souvislosti, pochopíme, jak moc můžeme pomoci osamělému člověku, když ho zapojíme do společnosti.” 6
Zdroje
1 – Háchová, M. (2017) Dejte sbohem osamělosti! vlasta.cz
2 – Redakce Proženy.cz (2011) Krutá epidemie moderní doby: Osamělost. prozeny.cz
3 – Horáková, P. (2017) Osamělost je smrtelnější než obezita. bety.
cz
4 – Nemeth, I. Osamělost a samota pohledem expertů. Jaké mají příčiny a jak se jich zbavit? edarling.cz
5 – Osamělost a samota. magazin-zdravi.cz
6 – Osamělost zkracuje život. Snad víc než kouření nebo obezita.
(2011) vitalia.cz
Samota je stejné zdravotní riziko jako 15 cigaret denně. Na věku nezáleží
Absence sociálního kontaktu zvyšuje riziko úmrtnosti o polovinu – podle výzkumníků jde o rizikový faktor silnější než alkohol nebo obezita. „Osamělost není diagnóza, proto ji nesledujeme,“ říká ministerstvo zdravotnictví.
V lednu 2018 tehdejší britská premiérka Theresa Mayová jmenovala „ministryni pro osamělost“. Problém s lidmi bez sociálních vazeb se stal tak závažný, že si v očích vlády vysloužil samostatnou agendu. O několik měsíců později premiérka spustila strategii, která v péči o osamocené propojila několik ministerstev.
„Osamělost je pro zdraví horší než 15 cigaret denně,“ argumentovali tehdy Britové.
Existuje řada studií, které překvapivě silný vliv osamělosti na fyzické zdraví – u duševního je propojení zřejmé – potvrzují.
Článek Holt-Lunstadové a Smithe z roku 2010 je takzvaná metastudie – zkoumá výsledky předchozích studií k danému tématu. Vychází ze 148 studií, kterých se zúčastnilo přes 300 tisíc lidí převážně ze severní Ameriky a Evropy, v průměru sledovaných po dobu 7,5 roku.
Celou studii najdete zde.
Srovnání osamělosti s pravidelným kouřením cigaret vychází z klasické studie Sociální vztahy a riziko úmrtí Juliane Holt-Lunstadové a Timothy Smithe.
Ta tvrdí, že lidé s dostatečnými sociálními vazbami mají o polovinu větší pravděpodobnost přežití než ti, kterým takové vztahy chybí.
Efekt samoty je podle výzkumníků srovnatelný s účinkem pravidelného kouření, a je dokonce vyšší než dobře prozkoumaná zdravotní rizika – například obezita nebo nedostatek pohybu.
„Účinek osamělosti je srovnatelný ve všech věkových skupinách a u obou pohlaví, nerozhoduje původní zdravotní stav ani příčina úmrtí,“ upozorňují výzkumníci na fakt, že vyšší zdravotní rizika se netýkají jen starších lidí. Vyšší úmrtnost je také mezi mladými „singles“. Připomíná to také zmiňovaná strategie – podle ní se „stále samy“ cítí tři procenta Britů nad 65 let, ale osm procent ve věku 16 až 34.
Jedním z mechanismů, kterými se samota projevuje na fyzickém zdraví, je podle studie zhoršení imunity. Další zmiňuje publikace Světové zdravotnické organizace (WHO) Sociální předpoklady zdraví: Tvrdá fakta.
„Sociální izolace je spojena s vyšším rizikem předčasného úmrtí a horší šancí přežití po infarktu,“ upozorňuje WHO. „U lidí, kteří mají nižší sociální a emocionální podporu od okolí, je také větší pravděpodobnost deprese, vyšší risk komplikací v těhotenství a výraznější komplikace spojené s chronickými nemocemi.“
Holt-Lunstadová a Smith, autoři původní studie, navíc upozorňují, že padesátiprocentní zvýšení rizika úmrtí spojené s osamělostí je možná podhodnocené. Většina studií, ze kterých jejich práce vychází, totiž pracuje s binárním hodnocením, kdy respondenti na otázku po osamocení odpovídali pouze ano/ne.
Studie, které ale zkoumaly mimo to také kvalitu sociálních vazeb, naznačovaly ještě vyšší – až devadesátiprocentní – zvýšení úmrtnosti u osamocených lidí. Podle výzkumníků například „přibývá vědecké literatury, která upozorňuje na různorodé efekty spojené s kvalitou manželského soužití.“ Mezi řádky tak naznačují, že efekt sociálních vazeb nemusí být vždy pozitivní.
Jinými slovy, manželství může pravděpodobnost úmrtí i zvyšovat.
Osamělost není diagnóza
„Osamělost není diagnóza, proto ji nesledujeme. Spadá do gesce ministerstva práce a sociálních věcí,“ odpovědělo serveru iROZHLAS.cz ministerstvo zdravotnictví na dotaz, zda v Česku existuje strategie pro řešení vyššího rizika osamělých lidí.
„V Česku máme oddělenou zdravotnickou a sociální statistiku,“ vysvětluje argument ministerstva ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
„Strategii, která by s osamělostí pracovala, skutečně nemáme,“ dodává Dušek. „My o pacientech nevíme ani to, čím se živí. Na to, abychom se k takovým informacím dostali, by se musel zásadně změnit zákon, a na to nevěřím. Ale rozhodně to není tak, že bychom sociální vazby ignorovali, ty samozřejmě řeší služby na zdravotně-sociálním pomezí.“
Dušek také upozorňuje, že interpretace studie není bez rizik.
„Nejsem si vůbec jistý, jestli je opravdu samota tak závažný rizikový faktor. Spíš se domnívám, že za zvýšené riziko mortality mohou skryté faktory, které podobné studie nedokážou odfiltrovat. Pro metastudie to platí dvojnásob.
Problém s osamělostí se navíc týká spíš zemí jako Spojené státy, Velká Británie nebo Švýcarsko.
U nás jsou zatím významnější ty klasické rizikové faktory: Češi mají třicetiprocentní prokouřenost a třetina trpí rizikovou obezitou,“ tvrdí.
Atlas samoty
Zdravotnická statistika tedy počty osamocených lidí nesleduje. Napovědět, kde v Česku žijí, nicméně mohou data ze sčítání obyvatel v roce 2011. V nich totiž figuruje ukazatel počtu lidí ve společné domácnosti. Není tak těžké ukázat, kde je nejvyšší podíl jednočlenných domácností.
První pohled na mapu ukazuje na dva zjevné rozdíly: mezi městy a venkovem a mezi Čechami a Moravou.
„Méně jednočlenných domácností na Moravě může souviset s vyšší religiozitou,“ vysvětluje při pohledu do mapy Jan Holčík, profesor veřejného lékařství v důchodu.
„Právě církve někdy upozorňují na sociální prediktory nemocnosti a úmrtnosti. Připomínají, že jednou z jejich rolí je vytvářet hlavně na venkově komunitu, která pak zlepšuje i zdravotní stav,“ dodává.
„Kromě Čech a Moravy jsou zřetelné rozdíly v menším měřítku, profilují se periferie i vnitřní periferie,“ dodává sociální geografka Jana Jíchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Upozorňuje také na jev, který je zřetelný na další mapě: větší velikost obcí na Moravě. Velikost obce nebo městské části kóduje velikost kruhu.
„Tradičně se liší nejen velikost, ale i prostorová struktura obcí v různých částech Česka,“ upozorňuje Jíchová. Najít skutečný důvod pro rozdíly v podílu jednočlenných domácností je tak podle ní složitější.
Rozdíl mezi městem a venkovem má naopak poměrně jednoduchý důvod: větší podíl studentů, více pronajímaných bytů, větší pestrost životních stylů a oproti venkovu nulová stigmatizace „single“ života u mladých lidí.
Že jde ve městech častěji o mladé „singles“, ukazuje i srovnání podílu jednočlenných domácností a podíl obyvatel nad 65 let. Mapa sice ukazuje pouze Prahu, ale podobný obrázek je ve většině metropolí.
Poslední mapa – podíl domácností v důchodovém věku v celém Česku – může ve spojení s mapou jednočlenných domácností napovědět, ve kterých regionech se pojí samota se stářím.
„Pokud by se skutečně povedlo ukázat, kde je v Česku nejvíce osamocených starších lidí, dávalo by to smysl i z pohledu zdravotní péče,“ říká Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.
„Myslím, že téma je daleko komplexnější a vyžaduje vhled skrze další ukazatele,“ upozorňuje Jíchová. „Interpretace, že v jižních Čechách se bude pravděpodobně jednat o osamělé starší lidi, může být zjednodušující. Pokud neznáme věkovou strukturu oblasti, může se stát, že tam naopak bude hodně mladých singles a starší lidé budou žít v páru.“
Co s bezdomovci? Vyléčit a do domácí péče
Jak vyplývá z vyjádření ministerstva zdravotnictví, v Česku je osamělost výsostná agenda ministerstva práce a sociálních věcí.
„MPSV řeší tuto problematiku například podporou nestátních organizací skrz dotační tituly Rodina a Podpora veřejně účelných seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností,“ píše serveru iROZHLAS.cz tisková mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová. „Součástí těchto programů jsou aktivity rodinných či komunitních a mezigeneračních center.“
- „Dalším způsobem podpory osamocených lidí jsou terénní sociální služby,“ dodává Eckhardová.
- Podle kritiků ovšem terénní programy nejsou příliš účinné – jednak jim často chybí provázání se zdravotními službami, jednak očekávají „standardního“ klienta a příliš nereflektují specifické potřeby skupin, které z tohoto profilu vybočují.
- „Jeden příklad za všechny: když se náhodou podaří zachránit bezdomovce s infarktem, vzápětí se odevzdá do ‚domácí péče‘, takže na ulici,“ zlobí se Barbora Antonová ze Žít Brno.
„Občas se podaří ty lidi uklidit do léčebny dlouhodobě nemocných, čímž se trochu oddálí jejich návrat na ulici,“ pokračuje. „To zase nedává smysl systémově, protože LDN je zdravotní lůžko, na kterém ale leží sociální klient.“
Jedním z řešení by podle Antonové byla podpora sociálních lůžek s následnou intenzivní sociální prací. Taková lůžka podle ní v současnosti prakticky neexistují.
Druhou mezeru – kdy stát vyloučí část osamocených ze sociální péče – zmiňuje Jolana Novotná z nestátní organizace Proud.
„Ve strategických dokumentech o stárnutí se obvykle vychází z toho, že péči zajišťuje rodina,“ vysvětluje. „U LGBT+ lidí to tak fakticky není, při stárnutí jim pomáhá takzvaná rodina volby: kamarádi, bývalí partneři. Z tohoto rozporu plyne řada komplikací: nemají právo na informace a podobně.“
„U většinové populace zajišťují asi 80 procent péče rodinní pečující, nejčastěji manželky nebo děti. LGBT+ lidé mají podle zahraničních studií oproti heterosexuálům dvojnásobnou pravděpodobnost, že budou stárnout bez partnera, a čtyřnásobnou, že bez dětí,“ dodává Novotná.
Česká populace rychle stárne, zároveň přibývá osamocených „singles“ v nižším věku. Problémů, které jsou s tím spojeny, přibývá, jen část z nich se týká zdraví. Je tak pravděpodobné, že bez strategie napříč resorty se veřejná politika neobejde.
„Existuje paralela: před mnoha desítkami let jsme evidovali vysokou úmrtnost kojenců v náhradní péči, například v sirotčincích,“ upozorňuje studie Sociální vztahy a riziko úmrtí. „Zjistilo se, že mortalitu zvyšovalo málo kontaktu s lidmi. Lékařská profese byla ohromena, když zjistila, že děti umírají prostě nedostatkem sociální interakce.“
„Toto zjištění vedlo ke změně praxe, která úmrtnost v náhradní péči snížila. Současná medicína by mohla podobně vytěžit z toho, co ukazují data: sociální vztahy podstatně ovlivňují zdravotní stav dospělých,“ tvrdí výzkumníci.
Hodinový stroj na náměstí Svobody v Brně se na týden zastavil, nebudou z něj vypadávat ani oblíbené kuličky. Poslední týden festivalu Re:publika má totiž poukázat na problém osamělosti.
Žijeme déle, ale ne ve zdraví. Prodlužujeme délku stonání, Švédové délku zdravého života. Co musí Česko udělat pro to, aby se vydalo skandinávskou cestou?
Půl roku strávili analytici Platformy pro sociální bydlení shromažďováním dat z ubytoven, azylových domů, či údajů o počtu lidí na ulici. Unikátní data si můžete prohlédnout v interaktivní mapě.
‚Smysl života je mít děti‘. Povědomí, které u nás zakořenilo během normalizace, se rozpouští jen pomalu. Bezdětných žen je dnes přibližně třikrát víc než za Husáka.
Za uplynulé století se českým mužům prodloužil život průměrně o 29 let, ženám o víc než 32. Demografická data napovídají, jakou roli hrají biologie či životní styl. A proč Východ prohrál se Západem.
Odnaučte se tyto zlozvyky do čtyřicítky! Budete žít déle
- To, co vaše tělo někdy mezi dvacítkou a třicítkou hravě ustálo bez následků, má po čtyřicítce na zdraví mnohem větší dopad. A může to škodit třeba srdci, a tím nepřímo zkracovat život. Začněte proto na své tělo, a na srdce zejména, brát větší ohledy. Vyplatí se to! Ačkoli jste doteď nemusela hnout prstem a stále jste byla štíhlá jako proutek, najednou začínáte pozorovat, že přinejmenším některé partie vašeho těla už nejsou v takové kondici jako dříve? V ničem jste se neomezovala a přísloví jez do polosyta, pij do polopita vám bylo pro smích? Možná byste svůj přístup měla přehodnotit zavčasu!
-
Přestože čas od času zhřešíte, na kilech to není poznat? Tak to patříte mezi skutečné šťastlivce! Po čtyřicítce se ale může vše rázem změnit. „Váš metabolismus se zpomaluje, takže přestože jíte stejně tak jako vždycky, můžete začít pomalu přibírat,“ říká výživová poradkyně Karolína Hlavatá.
Problémy s nadváhou ve vyšším věku zvyšují riziko srdečních onemocnění. Řada rizikových faktorů pro srdeční onemocnění se objevuje právě kolem čtyřicátého roku. Například vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka a obezita. Přesně tyto nemoci jsou nejčastějším viníkem srdečních příhod.
Jak si zvětšit prsa přirozenou cestou? Máme pro vás několik tipů!
Odborníci proto radí pečlivě svou váhu kontrolovat. Jednou týdně se proto važte nazí tak, abyste věděli, jak přesně vaše váha kolísá. Kilo sem a tam je naprosto normální věc. Váhu kromě vašeho tělesného tuku ovlivňují například i hormony a míra zavodnění těla. Pokud ale bude vaše váha postupně stoupat, je pravý čas na to, přizpůsobit vašemu věku také jídelníček.
Svou optimální váhu můžete kontrolovat podle kalkulačky Body Mass Indexu (BMI). Nebo se o své ideální váze poraďte s lékařem. V obou případech bude zohledněn váš věk, pohlaví i tělesná stavba. Kontrolujte, jestli se pohybujete v rozmezí přibližně šesti kilogramů okolo stanoveného ideálu.
Jak přizpůsobit jídelníček věku?
Co by měly jíst ženy po třicítce, aby zhubly nebo nepřibraly • VIDEO: Vím, co jím
-
Samozřejmě že každý z nás občas potřebuje strávit celou neděli v posteli. Pokud ale začnete všem svým přátelům rušit večerní plány, snadno si na osamocené večery před televizí zvyknete. „Přátelé jsou kriticky zásadní pro zdravé srdce,“ říká Michael Miller, MD, profesor kardiovaskulární medicíny na Lékařské fakultě University of Maryland. „Zjistili jsme, že společenská izolace v pozdějším věku způsobuje doslova srdeční katastrofy.“
Studie zjistila, že nedostatek společenského kontaktu, osamělost a izolace od přátel nebo rodiny mají srovnatelný vliv na srdce jako třeba kouření. Co se týče rizika koronárních onemocnění srdce a mrtvice, pak ve skutečnosti nedostatek sociálních vztahů vede ke zvýšení rizika srdečních onemocnění o 29 procent.
Odborníci proto doporučují jak ženám, tak mužům, aby se příliš nestranili svých přátel. „Život je lepší, když máte někoho blízkého, kdo se s vámi podělí o svou existenci,“ tvrdí kardiolog Richard Stein. -
Už jste asi slyšeli o tolika různých redukčních jídelníčcích, že není třeba připomínat, co smíte a nesmíte jíst. Důležité ale také je, abyste to nepřeháněli s velikostí porcí. Zbavit se také musíte zlozvyku vše, co máte na talíři, dojídat nebo neustále něco uzobávat.
Jak s těmito zlozvyky zatočit? Pokud máte chuť během dne a především během noci pořád něco zobat, připravte si nízkokalorickou svačinku. „Pokud je vaše večerní uzobávání rituálem, kterého se nedokážete zbavit, zkuste jej ve zdravější variantě,“ doporučuje specialista na výživu Petr Havlíček. Například místo tučných sýrů zvolte zeleninový talíř, nesahejte ani po oříšcích, které jsou podobně kalorické jako chipsy, a zvolte raději dietní tmavé chlebíčky.
Nemožnost zhubnout, nevůle a častá odpolední únava. Příčina může být i jiná
Jestli máte problémy s přejídáním, budete potřebovat silnou vůli. Pomůže vám ale také, když budete jíst pravidelně tři- až pětkrát denně menší porce jídla. Díky tomu vás přestanou ovládat nezvladatelné chutě a nebudete tláskat páté přes deváté.
Důležitou roli v přejídání hraje také stres. „Často jde o stresové situace, jako jsou důležitá pracovní schůzka nebo pracovní pohovor,“ vysvětluje Hana Málková ze společnosti STOB. „Pokud už podobné problémy nechcete zajídat čokoládou, budete se to muset odnaučit.“ Ideálním rozptýlením je sportovní vybití, hluboké dýchání nebo například zaneprázdnění mysli jinou činností, jako například malbou nebo čtením.
Jakým zlozvykům se vyhnout, chcete-li zhubnout:
4 zlozvyky, kterých se zbavte, pokud chcete trvale zhubnout • VIDEO: iStock.com/ccmixter.org
-
Je na čase investovat trochu času i peněz do několika fitness lekcí. S přibývajícím věkem je potřeba pečovat o svou fyzičku o něco lépe, než možná doteď stačilo. „V ideálním případě trénujete 30 až 45 minut denně třikrát až čtyřikrát týdně,“ říká doktor Stein. Ale nedoporučuje ani míň, ani víc!
Pokud trénujete příliš intenzivně, můžete tím také škodit svému srdci. Některé výzkumy naznačují, že příliš intenzivní cvičení může poškodit srdce, zvláště v pozdějším věku. „Náročné cvičení může také zhoršit problémy se srdcem,“ říká doktor Miller. Doktoři proto radí, že důležité je, abyste si především uvědomovali své limity. „Když je vám dvacet let, můžete klidně vstát a uběhnout maraton, ve čtyřiceti ale potřebujete alespoň deset minut na zahřátí a vydýchání,“ tvrdí Miller.
Pokud jste ale nikdy nebyli ten typ, který by vyhrával světové maratony, pak přemýšlejte alespoň v reálných rovinách. Ideální jsou například procházky, jóga, pilates, aerobik nebo třeba společenské tance.
10 000 kroků denně? Krokoměry mohou ohrozit zdraví! -
Je vám už čtyřicet, a přesto stále nezvládáte kontrolovat svoje psychické vypětí, stres nebo únavu. Způsob, jakým zpracováváte stres, může ovlivnit vaše zdraví.
„Krátkodobý stres je přirozený jev. Problém nastává teprve tehdy, když je stres dlouhodobý a nabývá chronické podoby. S postupujícím časem přímo likviduje fyzické i psychické zdraví,“ říká terapeutka Lucie Mucalová. Dlouhodobý stres má totiž na lidské tělo velmi špatný vliv. Má dopad na vysoký krevní tlak, onemocnění srdce, obezitu, cukrovku, kožní onemocnění, alergie, artritidu, deprese, autoimunitní onemocnění, poruchy spánku, a dokonce i neplodnost.
Budíte se uprostřed noci? Víme, proč to tak je a co s tím!
„Stres je špatný, ale neumět s ním pracovat, neumět se mu vyhnout, nebo ho navíc v sobě ještě posilovat je to, co nám dělá největší problémy,“ vysvětluje Stein.
Ideálním řešením jsou podle doktora meditace, dechová cvičení, relaxace nebo masáže. Podle výzkumů meditace prokázala kladné výsledky v kontrole stresových situací. „Ať už meditujete se spirituálním podtextem nebo bez něj, meditace vám pomůže reagovat na stres zdravým způsobem,“ říká Deepak Bhatt, výkonný ředitel intervenčních kardiovaskulárních programů u nemocnice Brigham and Women's Hospital Heart & Vascular Centre a profesor medicíny na Harvardu.
Jak žít s někým, kdo má deprese? Buďte citliví, neberte si nic osobně -
Kouření je od dob vašeho mládí už dávno passé! Tak už se to konečně odnaučte! Přestat kouřit není tak snadné a vědomi si toho jsou také odborníci. „Jediné pravidlo s odvykáním kouření je, že musíte pokračovat ve snaze,“ říká doktor Stein. „Statistiky ukazují, že průměrná osoba, která se skutečně zbavila tohoto zlozvyku a přestala kouřit, se o to před úspěšným zdařením pokusila sedm- až desetkrát.“
Kouření tabáku je podle doktora jedním z nejhorších zlozvyků, které můžete pro zdraví srdce a zdraví vůbec udělat. Čím mladší se tohoto zlozvyku zbavíte, tím vděčnější vám vaše tělo bude.
Ucpání cév zabije více lidí než rakovina! Hrozí vám také?
Pokud vaše dosavadní snahy přestat kouřit nebyly úspěšné, poraďte se se svým lékařem. Je možné, že vám vzhledem k vaší situaci doporučí nikotinové náplasti, terapii nebo jiné léky. Pokud myslíte, že podobné prostředky nepotřebujete, poté neztrácejte vůli. Přestat kouřit není lehké, ale není důvod, proč byste to právě vy nemohli dokázat.
10 návyků, kterými si ničíme a zkracujeme život
Klíčová slova: zdraví, zdraví srdce, srdce, srdeční onemocnění, srdeční příhoda, zdraví a nemoci, zdravý životní styl, zdravá strava, jídlo a zdraví, přejídání, přátelé, společnost, porce, sport, kardio cvičení, stres, kouření, marihuana, zlozvyky