V poslední době přistupuje k výše uvedeným možnostem sledování pacienta nová metoda monitorace kvality celkové anestesie tzv. monitorace bispektrálního indexu (BIS monitoring). Tato metoda spočívá v nepřetržitém snímání elektrické aktivity mozku během operace, zpracování signálu a v grafickém a číselném vyhodnocení na obrazovce BIS monitoru. Jde o neinvazivní (nic se nikam nepíchá) monitoraci spočívající v nalepení speciálního proužku náplasti s elektrodami na čelo pacienta a spojení s vlastním monitorem. Je to velmi podobné jako je snímání elektrické aktivity srdce (EKG) s tím rozdílem, že u BIS monitorace sledujeme elektrickou aktivitu mozku. Ta se mění podle stavu vědomí pacienta. Při plném vědomí je jiná něž při usínání, umělém spánku nebo probouzení z celkové anestezie.I plastická chirurgie, stejně jako ostatní chirurgické obory nemůže existovat bez anestezie, čili znecitlivění. Aby mohl chirurg operovat, je nutno zajistit bezbolestnost výkonu a komfort pacienta během vlastní operace i po ní. V zásadě lze tohoto stavu dosáhnout buď místním umrtvením (lokální anestezií) operovaného místa nebo uspáním pacienta (celkovou anestezií).Při místním umrtvení je zajištěna bezbolestnost operované oblasti při zachování plného vědomí pacienta během zákroku. Většinou se užívá u výkonů menšího rozsahu a umrtvení provádí sám operatér injekcí v operované oblasti.
„Teď to trošku píchne a pak již nebudete nic cítit“ To je informace, kterou pacient uslyší z úst chirurga na operačním sále. Během operace skutečně nic neucítíte a po skončení zákroku bude injekce místního anestetika ještě nějakou dobu účinkovat. Pacient může po skončení operace odejít domů prakticky ihned.
MUDr. Josef Hrbatý
Dokonalou pohodu během operace v místním umrtvení lze umocnit podáním léků, které mají vliv na jeho celkový stav. Snižují strach a obavy z operace, celkově tlumí bolest a navozují stav únavy a potřeby zavřít oči a na chvíli si zdřímnout. Tato kombinace s místním umrtvením se nazývá analgosedace. Její podání na naší klinice již patří do rukou anesteziologa.
Tento typ znecitlivění je velice příjemný, ale vyžaduje delší pobyt na klinice a doprovod domů, z důvodu pozvolného odeznívání účinku do žil podávaných léků. Ideální je pro ty, kteří nechtějí nic vidět, slyšet, cítit, nespěchají a současně se obávají celkového znecitlivění (narkózy).
Analgosedaci lze použít pouze u vybraných operací menšího rozsahu, kde není nutný pobyt pacienta na lůžkovém oddělení kliniky.
„Jako operatér oceňuji špičkovou technologii používanou pro anestezii na klinice LAUREA. Na obrazovce BIS monitoru vidím, že pacient je přesně v takové hloubce narkózy, která odpovídá typu právě prováděné operace.“ říká MUDr. Josef Hrbatý.
Operace většího rozsahu, s nutností pobytu na klinice provádíme v celkové anestezii (narkóze) je to uměle vyvolaný stav, během kterého je u pacienta navozeno umělé bezvědomí, bezbolestnost a uvolnění svalů. Pacient dostává do žíly léky se silným, okamžitým účinkem a během několika vteřin usíná.
Jedná se o přípravky, které „vypnou“ vědomí, vnímání bolesti, ale i dýchání ( za operovaného dýchá přístroj).
Jejich podání patří do rukou zkušeného lékaře – anesteziologa, který během vlastní operace pečlivě sleduje základní životní funkce operovaného, stav vědomí, respektive hloubku umělého bezvědomí, parametry umělého dýchání a stav krevního oběhu. Bez nadsázky lze konstatovat, že život pacienta je během operačního výkonu v rukou anesteziologa.
Aby stav pacienta během narkózy byl stabilizovaný a hloubka narkózy byla dostatečná, má anesteziolog kromě znalostí a zkušeností, k dispozici monitorovací techniku, kde se na displeji monitoru zobrazují křivky všech životně důležitých funkcí, které probíhají v těle spícího pacienta.
Anesteziolog tak může v případě jakýchkoliv odchylek okamžitě reagovat. Z tohoto důvodu není nutno se dnes bát celkové anestezie. Díky moderním anesteziologickým přístrojům, dokonalé monitorovací technice, nejmodernějším lékům (anestetikům) s minimálními vedlejšími účinky je dnešní celková anestezie velmi bezpečná. Na naší klinice velmi pečlivě dbáme na to, abychom pacientům poskytovali to nejlepší, co současná úroveň tohoto oboru nabízí.
Aby byl anesteziolog podrobně informován o zdravotním stavu pacienta, je nutné aby pacient absolvoval předoperační vyšetření. To má za cíl zmapovat jeho celkový zdravotní stav, případně odhalit skryté , které by mohly ovlivnit průběh anestezie a výsledek operace.
Všichni naši pacienti absolvují před operací takové vyšetření, stejně jako důkladný pohovor s anesteziologem před operací. Smysl takové důkladné prevence je jednoznačný. Vyloučíme tak vše, co by mohlo mít vliv na hladký průběh narkózy.
Teprve je-li tato důkladná předanesteziologická kontrola v pořádku, dostává pacient injekci na celkové zklidnění a vnitřní stabilizaci (premedikaci) a odjíždí na operační sál. Po skončení chirurgického zákroku se pacient do několika minut probouzí na operačním sále.
Jakmile je jeho stav stabilizovaný a známky celkové anestezie odezní, odjíždí na lůžkové oddělení kliniky, kde jsou stejně jako během operace monitorovány všechny jeho životně důležité funkce a podávány léky tišící případnou bolest.
MUDr. Radoslav Hurňák: „Monitorace BIS znamená pro pacienta bezpečnost, kvalitu, jistotu.“
MUDr. Radoslav Hujňák
Anestezie na klinice LAUREA je týmovou spoluprácí zkušených lékařů a erudovaných anesteziologických sester. Usilujeme o špičkovou úroveň naší práce, jinou si ani nemůžeme dovolit, vždyť máme v rukou život pacienta.
Nejčastěji kladené otázky
…je nutné mít před celkovou anestezií předoperační vyšetření?
Ano. Během celkové anestezie dostáváte léky (anestetika),které mají vliv na funkci celého těla pacienta. Předoperační vyšetření má za cíl odhalit všechna onemocnění která by pacienta vystavila v kombinaci s celkovou anestezií riziku poruch životně důležitých orgánů. Je to důkladná kontrola vašeho těla předtím než ulehnete na operační stůl.
…proč nesmím před operací v celkové anestezii jíst a pít?
Při úvodu do celkové anestezie jsou u pacienta vyřazeny obranné reflexy.Obsah žaludku(tekutiny i potrava) se mohou dostat do dutiny ústní a mohly by být vdechnuty do plic.
Zde by způsobily těžké poškození dýchaní. Je proto nutné dodržet bezpečnostní interval mezi posledním jídlem a začátkem celkové anestezie.
Pacientům zpravidla doporučuji lehkou večeři s dostatkem tekutin a od půlnoci nejíst a nepít.
…bojím se, že neusnu,protože v poslední době špatně usínám a v noci se opakovaně probouzím?
Vaše obavy jsou zcela zbytečné. Při úvodu do celkové anestezie používáme anestetika po kterých usne každý pacient během několika vteřin. Na rozdíl od vašeho domácího přirozeného spánku, který může být ovlivněn celou řadou rušivých faktorů, je umělý spánek (celková anestezie) hluboký a nepřerušovaný a je ovlivněn jenom druhem a množstvím podaných anestetik.
…po anestezii je mě špatně a zvracím čeká mě to zase?
Zvracení po anestezii se vyskytuje u malého procenta našich pacientů. Přesná příčina není doposud jednoznačně stanovena. Můžete zvracet i když pečlivě dodržuje předoperační zákaz příjmu potravin a tekutin.
Částečně má na zvracení vliv neurovegetativní labilita pacienta, rozsah a místo operačního zákroku, podaná anestetika a další. Částečně se dá ovlivnit léky, které jeho výskyt v souvislosti s celkovou anestezií tlumí.
Je proto nutné upozornit anesteziologa na jeho výskyt při anesteziologickém pohovoru ráno před zákrokem.
…může se stát, že se během operace probudím?
Nemůže. Hloubka umělého spánku je dána povahou a rozsahem operačního výkonu.
Během operace a celkové anestezie je její hloubka pečlivě hlídána anesteziologem a všechny životně důležité funkce těla monitorovány na obrazovkách přístrojů.
Na našem operačním sále používáme moderní dávkovací přístroje, které zaručují stálý přívod anestetik do organismu pacienta a tím je dosažena potřebná hloubka anestezie (umělého spánku )po celou dobu trvání operace.
…budu uspaná do žíly nebo budu něco dýchat?
Na naší klinice je úvod do celkové anestezie u dospělých pacientů do žíly tj.intravenosní.
Po příjezdu na operační sál anesteziologická sestra píchne pacientovy do žíly na ruce kanylu a napojí na ni infusní roztok.Vpich kanyly je vlastně jediná bolístka, kterou pacient vnímá.
Léky na uměly spánek (anestetika) dostává pacient poté již bezbolestně do této kanyly. Kanyla s infusí zůstává pacientovi zpravidla do druhého dne.
…za jak dlouho po operaci se probudím?Během několika minut po skončení operačního zákroku dochází u pacienta k obnovení základních životních funkcí,které byly ovlivněny (vyřazeny) z činnosti celkovou anestezií.
Nejprve dojde k obnovení dýchání, obranných reflexů a po chvilce i vědomí.Pacient je schopen v krátké době vyhovět výzvě k otevření očí, hlubokému nádechu či sevření ruky. Toto jsou jedny ze známek odeznívající anestezie.
Již na operačním sále je pacient schopen tyto pokyny splnit během několika minut po posledním stehu na operační ráně.
Návrat k plné bdělosti a komunikačnímu komfortu je pak dán zpravidla délkou a rozsahem operačního výkonu a trvá několik hodin, než tělo zpracuje a vyloučí poslední zbytky anestetik.
…budu mít během narkózy v krku trubičku na dýchání?Ano budete.Tato trubička(intubační kanyla) je nutná k umělému dýchání během narkózy, kdy pacient nedýchá sám,ale dýchá za něj přístroj(ventilátor).Kanyla se do krku zavádí poté co pacient usne a je odstraněna po skončení anestezie .Pacient tento zákrok vůbec nepostřehne a nemá žádné nepříjemné vzpomínky.
- MUDr. Radoslav Hujňák
- vrchní anesteziolog kliniky LAUREA
Nemocnice AGEL Podhorská
Zpět na Nemocnice AGEL Podhorská
14. 1. 2015
Kóma bývá důsledkem velmi těžkého poškození mozku. Umělý spánek je naproti tomu léky navozený útlum v rámci léčebného postupu, a jde tedy o proces vratný.
Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Mgr. Štěpánka Řehová
Nejlepší pilot formule 1 všech dob Michael Schumacher po těžkém zranění při lyžování v Alpách, zpěvák a skladatel Michal Hrůza po surovém útoku dvou chlapců v Ostravě, bronzová medailistka z olympijských her ve Vancouveru Šárka Strachová (dříve Záhrobská) nebo spisovatel Michal Viewegh po náročných operacích hlavy – co mají tyto celebrity společného? Všechny tyto i další známé osobnosti, ať už ze světa sportu či kultury, strávily několik dnů či týdnů v umělém spánku. Na význam umělého spánku, při kterých diagnózách se využívá a co se děje s lidským mozkem během doby řízeného útlumu, jsme se zeptali primáře anesteziologicko-resuscitačního oddělení Podhorské nemocnice v Bruntále MUDr. Pavla Vetešníka, MBA.
Pane primáři, co je vlastně umělý spánek? Umělý spánek je v podstatě léky navozený útlum centrálního nervového systému, jehož účelem je snášenlivost léčebného postupu u nemocných se selháním základních životních funkcí.
Jelikož při hluboké analgosedaci (útlumu vědomí) dochází rovněž k útlumu dechového centra v prodloužené míše, dýchá za pacienty přístroj, tzv. umělá plicní ventilace. Často je také nutná podpora oběhu či funkce ledvin pomocí léků, což se ovšem vždy odvíjí od konkrétního případu a stavu daného pacienta.
Délka umělého spánku není časově limitovaná, ovšem s rostoucí délkou narůstá i riziko možných komplikací.
Tito pacienti jsou většinou v péči anesteziologicko-resuscitačního oddělení a po celou dobu umělého spánku jsou neustále monitorovány jejich vitální funkce jako krevní tlak, puls, zásobení krve kyslíkem, EKG, laboratorní hodnoty, nitrolební tlak, a to podle konkrétních požadavků ošetřujícího lékaře a dané diagnózy pacienta.
Jaký je rozdíl mezi umělým spánkem a kómatem? Kóma bývá důsledkem velmi těžkého poškození mozku. Je tedy způsobeno například traumatem, ischemií, nádorovým onemocněním, intoxikací. A o tom, zda jde o proces vratný či nikoli, rozhoduje rozsah poškození mozku. Umělý spánek je naproti tomu léky navozený útlum v rámci léčebného postupu, a jde tedy o proces vratný.
Co je cílem umělého spánku? Cílem umělého spánku je zvýšení tolerance léčebného postupu pacientem a zároveň také snížení rizika vyplývajícího z jeho psychomotorického neklidu.
Příkladem je třeba pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí, vzniklou většinou jako důsledek kouření, který se do nemocnice dostává pro infekci na plících. Jeho vitální kapacita plic je již primárně snížená, navíc v důsledku infekčního zápalu plic se mu stále hůře dýchá.
Nejprve se snaží sníženou kapacitu plic kompenzovat zrychleným dýcháním (tachypnoe), záhy však reaguje i kardiovaskulární systém (tachykardie) a pacient se dostává stále do většího stresu. Pokud není takovýto pacient včas uveden do umělého spánku, dojde k celkovému vyčerpání s dechovou zástavou.
Pacient je proto připojen na umělou plicní ventilaci a po vyléčení zánětu na plících je postupně probouzen a převeden na spontánní ventilaci. Právě včasné rozhodnutí o daném léčebném postupu výrazně zvyšuje šance pacienta na uzdravení a zároveň snižuje délku hospitalizace.
Jakými prostředky se uvádí člověk do umělého spánku? Do umělého spánku je pacient uveden farmakologicky, většinou nitrožilním anestetikem.
Hluboká analgosedace je udržována kontinuálním nitrožilním podáváním kombinace analgetik a hypnotik.
Tyto lékyjednak tlumí bolest, ale zároveň vyvolávají amnézii, takže pacient si tyto chvíle, které by ho mohly do budoucna traumatizovat, nepamatuje.
Při jakých diagnózách je umělý spánek vhodným řešením pro pacienta? Diagnóz, při kterých je umělý spánek používán jako léčebný postup, je mnoho.
Mezi nejběžnější patří kardiorespirační selhání při infekčních onemocněních plic, opakované epileptické záchvaty, těžké popáleniny, těžké pooperační stavy, polytraumata a také již v úvodu zmiňovaná poranění mozku.
Dále jsou do umělého spánku uváděni také pacienti po kardiopulmonální resuscitaci a často se umělý spánek využívá i k zajištění nestabilního pacienta k převozu, ať už sanitkou, nebo letecky.
Lékaři v určitých případech doporučují blízkým pacienta, který je udržovaný v umělém spánku, aby na něj mluvili, dotýkali se ho.
Vnímá pacient tyto vnější podněty? Cílem farmakologicky navozeného útlumu pacienta během umělého spánku je lepší snášenlivost léčebného postupu, tudíž se jedná o hluboký útlum související se snížením stresových podnětů z okolí. V této fázi pacient své okolí nevnímá a případné zásahy ze strany rodiny si nepamatuje.
Během fáze „odtlumování“ a probouzení začíná pacient reagovat na podněty z okolí, ovšem díky doznívající analgosedaci si tyto momenty rovněž většinou nepamatuje. Při rozsáhlém poškození mozku se však může stát, že i po odeznění analgosedace pacient nereaguje na své okolí, přičemž základní vitální funkce jako oběh či dýchání zůstaly zachovány.
V tomto případě mluvíme o tzv. vegetativním stavu. Právě u pacientů ve vegetativním stavu se doporučuje v rámci rehabilitace tzv. bazální stimulace – tedy neustále na pacienta mluvit, dotýkat se ho, pouštět mu oblíbenou hudbu a podobně.
Jak dlouho může být člověk udržován v umělém spánku? Délka umělého spánku se odvíjí od klinického stavu pacienta. „Odtlumování“ a probouzení pacienta se provádí až po stabilizaci jeho vitálních funkcí, doba je tedy zcela individuální. Není však vhodné ji nijak prodlužovat, neboť s narůstající délkou umělého spánku narůstá i riziko případných komplikací.
Jak dlouho trvá, než z umělého spánku pacienta probudíte? Je to různé, případ od případu. Velkou roli zde hraje jednak příčina daného stavu pacienta a nutnosti umělého spánku, a jednak celkový zdravotní stav daného jedince.
Rozhodně je těžší probudit a hlavně převést na spontánní ventilaci staršího pacienta, který má jednak spoustu přidružených onemocnění, která již tak snižují jeho orgánové rezervy, a navíc často bývá komplikující i jeho výživový stav.
Pro představu – pacient v umělém spánku při některých těžkých stavech může denně ztratit až 300 gramů aktivní svalové hmoty, čímž dochází rovněž k oslabení pomocných dechových svalů a tím i prodloužení doby rekonvalescence.
Umělý spánek chrání mozek před sekundárním poškozením. V jakém smyslu? Probíhají při něm i nějaké hojivé procesy primárního úrazu nebo poškození? Poranění mozku bývají častým důvodem umělého spánku s cílem minimalizace sekundárního poškození. Mozek je po poranění ohrožen nejenom samotným rozsahem poranění, ale také vznikajícím otokem.
Jelikož je mozek uložen v lebce, nemá možnost expanze a případný otok může zapříčinit nárůst nitrolebního tlaku, jehož důsledkem je snížené prokrvení mozku a tím zásobení mozku kyslíkem. Pokud není nitrolební tlak snížen, může jeho narůstání vyústit v herniaci (zaklínění) mozkového kmene a následnou smrt mozku.
Právě hluboká analgosedace během umělého spánku spolu s farmakologickou léčbou otoku, případně odlehčující kraniotomií (odstranění části lebeční kosti a tím umožnění expanze mozku), brání sekundárnímu poškození mozku a zvyšuje šance pacienta na přežití i případné uzdravení.
Mozek sám o sobě ale nemá regenerační schopnost, jednou poškozené oblasti se již neobnoví, ovšem po odeznění mozkového otoku se některé funkce mozku můžou upravit a některé mozkové spoje můžou být nahrazeny jinými.
Máte už během umělého spánku představu, jak může být pacient po probuzení postižen? Rozsah postižení záleží na vyvolávající příčině a nikdy nelze předem odhadnout, jaký bude zdravotní stav pacienta po probuzení.
Moderní zobrazovací metody jako CT, rentgen či ultrazvuk nám pomáhají spolu s klinickým vyšetřením pacienta a laboratorními odběry sledovat vývoj postižení jednotlivých orgánů, ovšem většinou se jedná o vážné stavy a zdravotní stav pacienta se může měnit během minut.
Například u již zmiňovaných poranění mozku je pak možné stanovit rozsah postižení neurologickým vyšetřením pacienta až po úplném odtlumení a probuzení pacienta, protože do té doby je toto vyšetření značně zkreslené a neobjektivní v důsledku hluboké analgosedace během umělého spánku.
Co všechno pacient během umělého spánku zapomene? Umělý spánek neovlivňuje dlouhodobou paměť pacienta, pouze navozuje amnézii (ztrátu paměti) na dobu během umělého spánku. Jinak je tomu ovšem u pacientů s poraněním mozku, kde záleží nejenom na rozsahu, ale i na lokalizaci poranění.
Kdy a jak se pacienti v umělém spánku rehabilitují? Pacienti v umělém spánku nejsou ohroženi pouze komplikacemi v důsledku onemocnění či úrazu, ale i již zmíněnou ztrátou aktivní svalové hmoty v důsledku pasivity, plus je zde i jisté riziko vzniku dekubitů (proleženin).
Proto jsou pacienti v umělém spánku uloženi na speciálních antidekubitálních lůžkách a dle možnosti polohováni. Pokud je jejich zdravotní stav stabilizován, probíhá pasivní rehabilitační cvičení u lůžka již během umělého spánku.
Po probuzení a převedení na spontánní ventilaci je důležitá nejenom aktivní rehabilitace pohybového aparátu, ale též dechová cvičení. V této fázi sehrává důležitou roli i rodina nemocného – jednak kvůli pozitivní motivaci, ale i kvůli podílení se na samotné rehabilitaci.
Blízcí nutí pacienta hovořit, manipulovat s běžnými předměty, samostatně jíst. „Usnadnit nemocnému život“ maximální obsluhou naopak může v těchto případech vést k prohloubení pasivity, ke ztrátě motivace a k takzvané CT mozku naučené bezmocnosti.
Lékařská fakulta MU
Již dvoustého pacienta s nádorem mozku operovali za pacientova vědomí. Tyto operace se pro neurochirurgy ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stávají již poměrně rutinní záležitostí, kdy při operaci pacienta probouzejí, ptají na různé otázky a monitorují jeho vyšší nervovou činnost. Kolegové z FNUSA byli v roce 1997 jedni z prvních v ČR, kteří tento typ operace provedli.
Pacient den po provedení zákroku dodal: „Operaci si pamatuji jen matně, vím, že se mě někdo na něco ptal, ale na detaily si nevzpomínám. Před operací jsem byl pozitivně naladěný, věřil jsem lékařům.“
V odkazu můžete shlédnout i krátké video ???? z průběhu operace.
Недавняя публикация Страницы
????„Co vidíš? Kuře. Tak vidíš!“ „A babičko, proč máš tak velké oči ????? – Abych Tě lépe viděla.“ Kdo by tyto hlášky neznal. Dnešní díl Stetoskopu upíná svůj pohled na zrak????, tedy na jeho poruchy, jak je napravit a hlavně, jak zdárně zvládnout studium bakalářského programu Optika a optometrie.
Na návštěvu do učeben, ale i optik nás pozvaly studentky 3. ročníku Barbora Pivoňková a Kristýna Řeholová. Velmi milé povídání nás provede celým studijním programem a studentky prozradí dobré tipy a finty pro studium.
❗️ A pozor – v podcastu padne soutěžní otázka! Kdo první odpoví správně na FB a na IG má u nás dárek! ????
- Nasaďte si sluchátka ???? a dneska výjimečně doporučíme i brýle ????, my nasazujeme ????STETOSKOP!
- Díl si pusťte třeba tady: https://1url.cz/kKMKQ
- #muni_med #munimed #masarykovauniverzita #unikumkomunikum #stetoskop #podcast #podcaststetoskop
????Zlepšete svůj time-management ⌚️ díky online Konferenci JobAcademy, kterou pořádá @Kariérní centrum MU. JobAcademy se zaměřuje na posilování soft-skills, které jsou přenositelné napříč různými profesemi. Inspirujte se u osobností z odlišných oborů a poslechněte si zkušenosti vrchní státní zástupkyně nebo organizátorů oblíbeného festivalu.
????Akce je zdarma a je vhodná pro všechny studenty, absolventy i uchazeče MUNI. Registrace zde: https://bit.ly/JobAcademyTM
Нравится: 47 тыс.
Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v Česku a…
Нравится: 15 тыс.
Je mnoho důvodů, proč si vybrat MUNI. Každý má ten svůj. Všechny důvody mají ale jedno společné –…
Нравится: 3,1 тыс.
Aktuální info o našich ordinačních hodinách najdete na webových stránkách.
Подробнее
Нравится: 3 тыс.
International Federation of Medical Students Associations je mezinárodní organizace sdružující…
Нравится: 8,6 тыс.
Staymedik.cz je populárně naučná webová stránka. Přinášíme návštěvníkům kvalitní a zajímavý obsah ze…
Нравится: 1,2 тыс.
Tento projekt je zaměřen na rozvoj praktických dovedností v oblasti odběru anamnézy, fyzikálního…
Нравится: 221
HistoKlub MED MUNI slouží k setkávání studentů a učitelů histologie a embryologie na MED MUNI a…
Нравится: 7,9 тыс.
Učíme učit učitele.
Нравится: 1 тыс.
Chemie je láska ♥ Se mnou chemii pochopíš a věřím, že i zamiluješ. Začni na mém YouTube Olinium, kde…
Нравится: 68
MUNI MED midwifery student “Afraid? OK. Do it afraid.” #kajaasistuje
Spreading positivity and…
Нравится: 11 тыс.
Měsíčník a zpravodajský portál brněnské Masarykovy univerzity.
Нравится: 7,3 тыс.
Psychobraní je projekt, který si klade za cíl organizovat tematické přednášky, diskuze a podobné…
Neurochirurgové ze svaté Anny odoperovali 200. pacienta s nádorem mozku
Lékaři Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně provedli jubilejní 200. operaci pacienta s nádorem mozku, při které je pacient při vědomí a hovoří s lékaři, uvedla dnes mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Ta dále dodala, že první takovou operaci nemocnice provedla jako jedna z prvních v České republice už v roce 1997.
Operace nádoru mozku, kdy je pacient při vědomí, s lékaři hovoří a provádí různé úkoly monitorující jeho vyšší nervovou činnost, se dnes již stává poměrně rutinní záležitostí.
Operace nádorů mozku technikou tzv. awake kraniotomie, kdy pacienta v průběhu operace lékaři probouzí a testují, byla zpočátku spíše výjimečná.
V posledním desetiletí se ovšem stává čím dál běžnější, přičemž se lékaři neomezují pouze na pacienty s nádory mozku, ale také na ty s epilepsií nebo cévním onemocnění mozku. Není to však operace vhodná pro každého pacienta.
Pan Jaroslav Koukol (36 let) z Jindřichohradecka mohl – vzhledem k věku a fyzické i psychické kondici – zákrok podstoupit.
„Pacientovi jsme odoperovali nádor, který se nacházel v oblasti zodpovídající za funkce jako je řeč nebo paměť. Proto jsme ho během operace probudili, komunikovali s ním a testovali tyto schopnosti s cílem zabránit jejich poškození,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.
Sám Jaroslav Koukol k tomu den po zákroku dodal: „Operaci si pamatuji jen matně, vím, že se někdo na něco ptal, ale na detaily si nevzpomínám. Před operací jsem byl pozitivně naladěný, věřil jsem lékařům.“
U operace je kromě neurochirurgického a anesteziologického týmu také neurolog a neuropsycholog. Právě neuropsycholog hraje nezastupitelnou roli při výběru vhodných pacientů a testování během operace.
Pacient ho zná již ze vstupního vyšetření, kdy ho připravuje na otázky a úkoly, se kterými se v průběhu zákroku setká, takže předem ví, co může očekávat. „U pana Koukola jsme monitorovali běžné věci typu paměť a řeč, poznával obrázky, počítal nebo mluvil o rodině.
Můžeme však také testovat specifické požadavky, například věci svázané s profesí jako je hraní na hudební nástroj, vyšší matematika, schopnost sociální interakce a podobně,“ doplnil Radim Jančálek.
Kromě neuropsychologa je důležitá během operace také přítomnost neurologa, který sleduje EEG a snímá elektrické záznamy z různých částí těla, což vypovídá například o funkčnosti dráhy pro hybnost nebo citlivost.
Současně se s neurochirurgem podílí na elektrické stimulaci vybraných částí mozku, čímž je na krátkou dobu vyřadí z funkce a pacient tak na chvíli není schopen daný úkol provádět.
Neurochirurg tak ví, kterou část mozku může bezpečně odstranit a kterou ne.
Kromě běžných operací nádorů mozku provádí v současné době na Neurochirurgické klinice FNUSA a LF MU zhruba 20 takto zajištěných operací ročně. Počty postupně narůstají, tak jak přibývá pacientů s nádory mozku.
I když jsme svědky rychlého rozvoje medicíny, zůstává prozatím operační výkon nejdůležitější součástí léčby většiny nádorů mozku.
„Jelikož je našim cílem co nejbezpečnější operace pro pacienta, který se pak bude moci vrátit do běžného života, je pravděpodobné, že podobné výkony budeme do budoucna provádět mnohem častěji a s pacientem komunikovat běžně po celou dobu operace. Díky našim zkušenostem tomu prakticky nic nebrání.
Na druhou stranu je nutné vždy zvažovat přínos pro konkrétního pacienta, pro něhož je probuzení a testování v průběhu operace zvýšenou zátěží. Díky této technice jsme ovšem schopni odoperovat nádory, které se dříve považovaly za příliš rizikové a zachovat přitom kvalitu života pacientů.
I když může být pohled na pacienta s otevřenou lebkou a obnaženým mozkem pro pozorovatele nepřestavitelný, nejdůležitější je nakonec spokojenost pacientů po operaci, z nichž absolutní většina uvádí, že se nejednalo o stresující zážitek a jsou za tuto možnost vděčni,“ dodal přednosta Radim Jančálek.
Celková anestezie
Celková anestezie má za úkol u pacienta vyřadit vědomí, zajistit amnézii, navodit analgézii a neurovegetativní stabilizaci. Zároveň zajišťuje komfort operatéra při prováděném výkonu.
Celková anestezie se skládá ze tří složek:
- hypnotické
- analgetické
- myorelaxační
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Dle provedených postupů a použití celkových anestetik rozlišujeme několik variant. TIVA (Total Intravenous Anesthesia), kdy se použijí pouze intravenózně podávaná anestetika a opioidy.
Dále balancovaná anestezie (doplňovaná), což je kombinace použití inhalačního anestetika, opioidů a relaxancií (pro úvod u dospělých i.v. anestetika).
Máme také kombinovanou anestezii, která kombinuje doplňovanou anestezii s některou ze svodných metod (nejpoužívanější u velkých výkonů v dutině břišní a hrudní). A jako poslední je nitrosvalová a rektální, které se používají velmi vzácně.
Rozdělení průběhu celkové anestezie[upravit | editovat zdroj]
Začíná se úvodem do anestezie, kdy se navodí bezvědomí, popř. myorelaxace, a zajistí se dýchací cesty. Pacient se dále udržuje v anestezii (udržování analgezie a stavu bezvědomí, kontrola životních funkcí). Nakonec se z ní vyvede ukončením přívodu anestetik a vyvedením z bezvědomí.
- Úvod do anestezie – u dospělých je obvykle i.v, u dětí inhalačně.
- Monoanestézie – anestesie jen jedním přípravkem, jen u velmi krátkých výkonů, při ambulantních výkonech.
Stádia anestezie[upravit | editovat zdroj]
- I. stádium – analgezie při zachovaném vědomí.
- II. stádium – ztráta vědomí – diskoordinace, excitace.
- III. stádium – stádium chirurgické tolerance a celkové stabilizace hemodynamiky a vegetativní rovnováhy.
- IV. stádium – stádium selhávání základních životních funkcí.
Příliš mělká anestezie ohrožuje vegetativní hyperreaktivitou. Naopak příliš hluboká anestezie omezuje hemodynamiku a vede k hypotenzi.
Rozdělení celkových anestetik[upravit | editovat zdroj]
Nitrožilní anestetika
- barbiturátová:
- thiopental, methohexital – mají krátkou až ultrakrátkou dobu účinku, k úvodu do anestezie se používají již méně;
- nebarbiturátová;
- propofol, midazolam, etomidát, ketamin
Inhalační anestetika
- oxid dusný|N2O, isofluran, sevofluran, desfluran, halothan, xenon
Hloubka je určována koncentrací anestetika v CNS, kterou nelze změřit, tudíž se anesteziolog řídí orientačně podle koncentrace anestetika ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu.
Opioidní analgetika
- fentanyl, sufentanil, alfentanil a remifentanil
Myorelaxancia
- periferní (nekompetitivní) depolarizující:
- periferní (kompetitivní) nedepolarizující:
Tyto dělíme na deriváty benzylisochinolinu: atrakurium, mivakurium, cisatrakurium, alkuronium a na látky se steroidní strukturou: vekuronium, rokuronium, pipecuronium, pankuronium.
Monitorování pacienta během anestézie, adjuvantní metody[upravit | editovat zdroj]
Při monitorování hlídáme stav životních funkcí – pravidelné měření TK, poslech dýchání, kontrola EKG, pO2 v krvi, pO2 a pCO2 ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu, stav svalové relaxace, při dlouhých operacích se kontroluje i tělesná teplota.
Při operaci jsou důležité nejen požadavky chirurga, ale také krevní ztráta a svalová relaxace.
Pro správný průběh musí být naprosto správný chod technických systémů – přívod plynů – inspirační tlaky, činnost přístrojů. Poloha nemocného je taková, aby předcházela hyperextenzi hlavy a útlaku důležitých struktur. Pokud není vše, jak má být, je důležité si všímat varovných příznaků nestabilního stavu.
Mezi ty patří: Hypo/hypertenze, tachykardie, bradykardie, zpocení, cyanóza, tlačení a zvýšené krvácení v operačním poli.
Prostředky pro zajištění celkové anestezie[upravit | editovat zdroj]
Musí být spolehlivý žilní přístup, případně dva, pro výkony s nutností invazivní monitorace centrálního žilního tlaku, nutnou parenterální výživu a výkony v zadní jámě lební centrální žílu. Dále je důležité bezpečně zajistit průchodnost dýchacích cest – trojitý manévr, laryngeální maska, endotracheální intubace.
Aby mohl být pacient zaintubovaný, je tu hned několik podmínek, které určuje krátká svalová relaxace – suxametonium (nástup účinku do 30s, odezní za 3min), mivakurium, atrakurium, cis-atrakurium, vekuronium nebo pancuronium.
Mezi další prostředky patří také UPV, infuzní léčba, invazivní měření krevního tlaku, měření centrálního žilního tlaku.
Rizika a komplikace[upravit | editovat zdroj]
Nejrizikovějším faktorem je úvod do anestezie a fáze probuzení.
Komplikace při úvodu do anestezie
Aspirace do DC (buď kyselé šťávy nebo obsah při plném žaludku). Mezi jiné, méně časté patří: nemožnost tracheální intubace, anafylaktický šok, vzduchová embolie z operačního pole, náhlé krvácení a hypotenze, AIM, maligní hypertermie.
Komplikace při probouzení
K těmto komplikacím patří hypoventilace, přesah působení myorelaxancií, nedostatečné hrazení ztrát krve, krevní transfuze, rozvoj šoku a podchlazení. Smrtelná peroperační komplikace je obvykle spojena s bronchospazmem nebo s masivní aspirací.
K dalším rizikům patří: laryngospasmus, pooperační nevolnost a zvracení, poranění nebo i poškození zubů při intubaci, poranění nebo poškození sliznice dutiny ústní tubusem nebo laryngeální maskou, pooperační chladový třes a pooperační bolest.
Terapie komplikací[upravit | editovat zdroj]
Při regurgitaci nebo aspirace odsajeme obsah hypofaryngu, zkontrolujeme pH, prohloubení anestezie a intubace s následnou UPV a PEEP. Pokud je pH pod 2,5 provedeme bronchiální laváž, podáme betamimetikum. U zástavy srdce zahájíme rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Při bolestech podáme dostatečnou dávku analgetik nebo opiátů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Anestezie s Target Controlled Infusion – interaktivní algoritmus + test
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- Přednášky a materiály z povinně volitelného předmětu Základy anesteziologie
Co vás čeká při narkóze? Jak probíhá anestezie?
S anesteziologem se setkáme zpravidla den před operací, kdy se při pohovoru zajímá o naše pravidelné léky, případné alergie a jiné specifické zdravotní problémy. V některých případech nám poskytne uklidňující premedikaci, abychom se co nejméně zákroku obávali.
Pak už ho jen zahlédneme těsně před usnutím na operačním sále a jeho pohled nás vítá též těsně po probuzení. Co ale zpravidla netušíme či nevnímáme je, že to byl právě on, kdo nad námi bděl po celou dobu operace, a naše zdárné usnutí i probuzení bylo jeho velkou zásluhou. Anesteziolog je tedy během operačních zákroků nezbytným členem týmu.
Usnout a probudit se
„Anesteziolog zodpovídá za správné provedení anesteziologického výkonu, částečně za přípravu pacienta před operací, z části a v mnohých případech úplně za ošetření pacienta po operaci.
K tomu, aby mohl tuto svou roli plnit, musí být řádně kvalifikován. U nás je anesteziolog nositelem specializované způsobilosti v oboru anesteziologie a intenzivní medicíny,“ vysvětluje MUDr.
Karel Cvachovec, předseda výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Druhy anestezie
Rozhodnutí o druhu anestezie se musí v první řadě opírat o důkladnou znalost pacienta. Anesteziolog tedy prostuduje veškeré podklady, které má z předoperačního vyšetření, a posléze se během tzv. předanestetického rozhovoru zaměří především na vaše zkušenosti s předchozími anesteziologickými zákroky, stavem kardiovaskulárního a respiračního systému.
Zajímá ho léková anamnéza vzhledem k možným rizikům interakce daných léků s anestetiky či případné alergie. Vysvětlí vám průběh anestezie a vyžádá si váš podpis souhlasu s daným výkonem.
Těsně před operací
Minimálně 6 hodin před operací nesmíte jíst a 2 hodiny před ní ani přijímat tekutiny. Tyto zásady platí pro celkovou i místní (tedy svodnou) anestezii.
Pokud myšlenku na operaci nenesete příliš dobře a jste velmi nervózní, může vám na noc před dnem D anesteziolog předepsat zklidňující premedikaci, tedy léky na strach a úzkost.
Alergikům či v případě možných rizik alergických reakcí anesteziolog též podá antihistaminika (večer a ráno před operací).
V den D ležíte na operačním sále, zpravidla na zádech či v jiné poloze vhodné právě pro daný chirurgický zákrok. V momentě, kdy je vám do žíly (či pomocí dýchací masky přiložené na obličej) podána látka podle anesteziologického plánu, zažíváte příjemný pocit noření se do spánku, začínáte ztrácet vědomí.
Soustředěný tým
„Anesteziologický tým se skládá z anesteziologa a sestry, která je velmi cenným a potřebným pomocníkem, ale nemá kompetence pracovat samostatně.
Úkolem anesteziologa je sledovat pacienta klinicky a na základě monitorace, to znamená s využitím přístrojů moderní techniky. A samozřejmě musí sledovat děj v operační ráně a komunikovat s operatérem.
V podstatě jde o zajištění bezvědomí, bezbolestnosti, svalového uvolnění, oběhové stability a umělého dýchání,“ říká lékař.
Obavy z operace
Děsí vás představa, že nevíte, co se s vámi na operačním sále děje, nebo jste naopak rádi, že vše „nemusíte“ sledovat? Odhadnout, k jakému „táboru“ daný pacient patří, zda by zvládl tzv. svodnou anestezii se sledováním vlastní operace či zda je lépe jej „uspat“, patří k základním úlohám anesteziologa.
„Ve své praxi se setkávám se stoiky, kteří se klidně vmísí do konverzace na sále, ale též s lidmi velmi úzkostnými, kterým jsme samozřejmě schopni zajistit při svodné anestezii lehký, povrchní spánek a naprostou amnézii – nic z průběhu operace si nebudou pamatovat,“ komentuje typologii pacientů odborník.
Anesteziolog umí (na základě reakcí vašeho těla) rozpoznat, v jaké fázi a hloubce spánku se nacházíte. Hloubka anestezie se hodnotí posouzením tepové frekvence, svalového tonu, krevního tlaku a kupříkladu reakcí zornic.
Anesteziologova práce nekončí s posledním „stehem“ operatéra, ale následuje pacienta až do plného probuzení a předání na standardní oddělení či u komplikovaných a vážných onemocnění na dospávací pokoj nebo JIP. Je třeba zdůraznit, že anestezie je vždy „ušitá“ každému na míru, takže nemůžete požadovat určitou anestetickou látku s odůvodněním, že váš soused s ní byl spokojený.
Co vás čeká po anestezii?
- Nevolnost, únavu, bolesti hlavy či svalů, pocity škrábání v krku či sucho v ústech, může být i mírné či větší zmatení v prostoru a čase.
- Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Mojezdraví.cz
Autor: Helena Míková