Ohrožuje obezita sexuální výkon mužů?

Hormon estrogen nemají jen ženy, ale také muži. Samozřejmě v daleko menším množství, ale i u mužů hrozí, že se estrogen stane dominantním nad testosteronem. Abychom mohli pochopit, jak testosteron a estrogen spolu fungují, pojďme si nejdřív vysvětlit, co všechno o těchto hormonech víme, a jaké jsou jejich funkce v mužském organismu.

Testosteron z nás dělá muže

Testosteron je steroidní hormon, který se tvoří ve varlatech a v menším množství také v nadledvinkách. Dostatečné množství testosteronu snižuje riziko různých onemocnění, ovlivňuje celkové složení těla (↑svalová hmota versus ↓tuk), reguluje imunitní systém, podílí se na sexuálních funkcích, plodnosti a celkového libida mužů.

Nezanedbatelný vliv má i na mužskou psychiku (sebevědomí, energie).

Největší produkce testosteronu je mezi dvacátým až třicátým rokem věku. Po třicítce již dochází k mírnému poklesu a kolem padesátého roku je už deficit testosteronu značně výrazný. Podle statistik se již 20% mužů před padesátým rokem potýká s nedostatkem testosteronu.

I estrogen je důležitý

Estrogenu mají muži méně než ženy, ale je i přesto důležitý. Estrogen u mužů vzniká v játrech a v nadledvinkách, a hraje podstatnou roli v imunitním systému, protože bojuje proti zánětům. Dále reguluje příjem a využití glukózy a taktéž má úlohu při zrání spermií.

Kdy vzniká estrogenová dominance

K estrogenové dominanci u mužů dochází kromě jiného s postupujícím věkem, kdy samovolně klesá hladina testosteronu a naopak stoupá hladina estrogenu. Není to ovšem jediný důvod. Velmi často je estrogenová dominance známkou celé řady jiných chyb.

Každý z nás je vystaven xenoestrogenům (syntetické estrogeny v kosmetice, čisticích prostředcích, v potravě jako pesticidy, v plastech např. jako bisfenol A atd.), které jsou bohužel všude okolo nás, a v kombinaci se špatnou životosprávou, i sami muži přispívají k estrogenové dominanci.

Další důvody proč dochází k estrogenové dominanci je nedostatek odpočinku a spánku, nedostatečný příjem vitamínů a minerálů v konzumovaných potravinách a přejídání spojené s obezitou, která taktéž brání produkci testosteronu.

Velké množství tělesného tuku je totiž spouštěč pro tvorbu enzymu aromatázy, který je v konečném důsledku schopen změnit testosteron na estrogen.

Projevem estrogenové dominance je také nízká hladina testosteronu.

Důvody vysoké hladiny estrogenu:

• Nadměrný stres.
• Průmyslově zpracované potraviny.
• Nadbytečný tělesný tuk.
• Xenoestrogeny v předmětech denní spotřeby: kosmetika a čisticí prostředky, plasty (BPA).
• Pesticidy obsažené v potravě.
• Narušený cirkadiánní rytmus. (Je důležité mít kvalitní spánek)
• Potraviny obsahující vysoké procento fytoestrogenů (sója, chmel).

Projevů naznačujících estrogenovou dominanci je mnoho, především fyzických.

 Mužům se ukládá více tuku a to hlavně v oblasti břicha, s tím souvisí i gynekomastie (nárůst prsní žlázy nebo se může projevovat i jako bulka v oblasti prsu). Dále se snižuje procento svalové hmoty, může dojít ke zvětšení prostaty, vypadávání vlasů a poruchám erekce.

Kromě fyzických projevů nejsou ojedinělé ani psychické příznaky. Nejčastěji jde o nedostatek motivace a emoční stability, ale ojedinělé nejsou ani úzkosti, depresivní stavy a objeví se také extrémní únava a poruchy spánku.

Po zdravotní stránce se s nízkou hladinou testosteronu mohou objevit i vážnější onemocnění jako je osteoporóza, porucha jater, snížená spermatogeneze, libido a neplodnost. Aby organismus mužů správně fungoval musí být poměr estrogenu a testosteronu v rovnováze.

10 důvodů proč nebýt estrogenně dominantní, aneb mít vysokou hladinu testosteronu a estrogeny v normálu

1) Budování svalové hmoty – jedna z mnoha pozitivních vlastností testosteronu, na které muži slyší je zvýšená schopnost budovat svalovou hmotu.2) Účinnější spalování podkožního tuku – lepší spalování tuků u mužů je právě způsobeno i vyšší hladinou testosteronu.

 3) Zlepšení erekce a sexuální výkonnosti – testosteron má příznivý vliv na sexuální výkonnost. Nedochází k poruchám erekce, nebo nezájmu o sex. A určitě je zajímavé, že právě sex produkci testosteronu dále zvyšuje.

 4) Plodnost – správná hladina testosteronu přímo ovlivňuje kvalitu a množství sperma, a s tím i související plodnost. 5) Silnější kosti – optimalizace testosteronu pomáhá udržovat celý pohybový aparát,  předcházet řídnutí kostí a následné osteoporóze.

 6) Zdravé srdce – dostatečná hladina testosteronu má také pozitivní vliv na celý kardiovaskulární systém, jelikož zvyšuje cévní zásobení srdečního svalu, rozšiřuje tepny a zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Tím výrazně snižuje riziko infarktu.

7) Psychická odolnost – nedostatek testosteronu se může projevit i na psychickém rozpoložení. Pokud dojde k poklesu testosteronu, objeví přecitlivělost, je ohrožena emoční stabilita a mohou se přidat deprese.

 8) Energie – muži, u kterých není deficit testosteronu, mají více energie a celkový zájem o přirozenou fyzickou aktivitu. 9) Prevence proti diabetu – muži optimální hladinou testosteronu mnohem méně častěji onemocní diabetem 2. typu.10) Únava – pokud má muž dostatek testosteronu, nejen, že se zvýší energie, ale také vymizí extrémní únava. 

10 tipů jak zvýšit testosteron a snížit estrogenovou dominanci

1) Vitamíny a minerály

Vliv na tvorbu testosteronu mají vitamíny a minerály. Zejména vitamíny skupiny B, především B12 a současně také vitamín D. Vitamin D kromě suplementace můžeme získat ze slunečního záření.

Co se týče minerálů měli bychom zvýšit příjem hořčíku a zinku. Deficit těchto vitamínů a minerálů přispívá k tomu, že se testosteron přemění na estrogen skrze enzym aromatázy.

2) Kvalitní spánek

Doba, kdy dochází k největší produkci testosteronu je ve spánku. Konkrétně nad ránem, kdy je spánek hlubší, se testosteron tvoří nejvíce, a proto je dostatečný spánek nezbytný.

3) Strava

Jsou známy potraviny, které mohou zvýšit produkci testosteronu. Jídelníček by tedy měl obsahovat dostatek makroživin, které najdeme hlavně v mase, rybách, vejcích a z rostlinné stravy je to brukvovitá zelenina nebo avokádo. Důležitý je také dostatek tzv. zdravých tuků, které můžeme najít v rostlinných olejích, mandlích nebo ořechu para.

4) Adaptogeny

Maca, ashwagandha, zázvor, kotvičník, to je jen pár nejznámějších rostlinných adaptogenů, které mohou přispět ke zvýšení hladiny testosteronu.

5) Cvičení

K větší produkci testosteronu patří pohyb. Upřednostňována by měla být pomalejší forma silového tréninku spíše než vytrvalostní. Právě u silového tréninku se tvoří více testosteronu a ubývá estrogenu.

6) Regulace tělesného tuku

Lidé, kteří mají vyšší procento tuku, mají i méně testosteronu a naopak, čím více je tělesného tuku, tím vyšší je hladina estrogenu.

7) Minimalizovat stres

Vlivem každodenního stresu se v nadledvinkách produkuje kortizol. Ten má, mimo jiné negativní vliv na hladinu testosteronu. 

8) Omezit alkohol

Je známo, že alkohol působí negativně na mnoho pochodů v organismu a produkci testosteronu nevyjímaje. Alkohol působí estrogenně.

9) Snížit expozici toxinů – xenoestrogenů

Vše je možné i styk s toxiny můžeme minimalizovat na přiměřenou mez.

Xenoestrogeny (syntetické estrogeny) se nacházejí v kosmetice, čisticích prostředcích, účtenkách, plastech a také v potravě v podobě pesticidů.

Začněte používat antiestrogenní přírodní kosmetiku, eko čisticí prostředky. Nemazlete se s účtenkami z obchodu, na kterých je bisfenol. Plastové nádobí nahraďte např. nerezem. Kupujte jídlo z bio produkce.

10) Sex

Studie ukázaly, že existuje přímá souvislost mezi sexuální aktivitou a vyšší hladinou testosteronu.

Veronika Halusková, Jiří Votava

Na populaci mladých mužů doléhá nedostatek testosteronu. Proč ho mají méně než dříve? | Zdraví

Až o čtvrtinu méně testosteronu mají podle odhadů někteří muži ve srovnání se svými vrstevníky v 80. letech minulého století. A nejde jen o stárnoucí pány, kteří o tento hormon přicházejí přirozeně s přibývajícími léty. Problém se týká i mladé generace, jež by měla být v plném zdraví a síle. 

Důvody, proč to tak je, hledají vědci už skoro dvě desetiletí. Nyní říkají, že na vině je především změna životního stylu směrem k horšímu, zejména nadváha a obezita. Hlavním viníkem úbytku testosteronu v mužském těle je ale také mizerný jídelníček postavený na nadměrném přísunu cukrů a tuků a nedostatek spánku.

Dvě prvně zmíněné příčiny ve své knize Odpojený muž: Jak technologie připravují muže o mužství a co s tím dává do souvislosti se ztrátou „hormonu mužství“ známý americký psycholog Philip Zimbardo.

„Tloušťka způsobuje pokles hladiny hormonů v těle, což se neblaze projevuje na společenské a sexuální aktivitě. (…) Až 40 % obézních mužů má abnormálně nízkou hladinu testosteronu.

Kuriózním následkem kombinace obezity a snížení hladiny testosteronu je nezdravý vzestup ženského hormonu estrogenu. Jeho nadměrná přítomnost může vést k erektilní dysfunkci a neplodnosti,“ uvádí 

Zimbardo a pokračuje: „Tráví-li chlapci a mladí muži večery ve společnosti herních konzolí namísto přátel a ukrajují pro hraní čas určený ke spánku, vystavují sami sebe rostoucímu riziku nadváhy.“

Náladové citlivky

Přímá souvislost s životním stylem mladých mužů je zřejmá. Pánské tělo si samo v průběhu života testosteron vyrábí, ale potřebuje pro to mít dobré podmínky, mimo jiné i kvalitní spánek. Pokud muž příliš nespí, třeba proto, že sedí do noci u „střílečky“, flámuje nebo je třeba zavalen prací, jeho organismus už hormon nezvládá produkovat v dostatečném množství. 

Nejvíce se totiž tvoří v noci a brzkých ranních hodinách ve fázi hlubšího spánku. Proto jeho nedostatek ohrožuje mimo jiné workoholiky a muže ve stresu, kterým mozek i v noci pracuje na plné obrátky. Špatný vliv má nejen zmíněná nadváha, nebo dokonce obezita, ale i nedostatek pohybu. To vše se nejprve projevuje na náladě. 

„Muži bývají citlivější, náladovější a vztahovační. I vtipná poznámka, kterou by jinak přešli s nadhledem, se jich může více dotknout a mívají spíše sklony k depresivním náladám,“ přibližuje sexuolog Pavel Turčan, který působí v olomouckém Centru Mediol, jež se zabývá sexuologií a andrologií. Výsledkem může být napětí ve vztahu a komunikační problémy.

Mýtus o vousáčích

„Představa, že testosteron chybí mužům s chlapeckými rysy, co si oblékají úzké džíny, a naopak mužům, kteří mají pár kilo navíc a s klidem zvládnou za večer deset piv, nikdy chybět nemůže, je ale velmi naivní,“ upozorňuje Marek Broul, urolog a sexuolog, který působí na Klinice urologie a robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Přesto si někteří obezitologové všimli, že oplácaní kluci v pubertě mají zvláštní rysy – nevypadají ani mužsky, ani žensky, jsou zakulacení a mají výrazná prsa.

Později se dá podle vzhledu soudit těžko, jak uvádí Pavel Turčan: „Řada mužů a bohužel i někteří lékaři věří tomu, že pokud má muž na těle poměrně hustý porost ochlupení a dobře mu rostou vousy, má dostatek testosteronu.“ Toto tvrzení platí podle sexuologa jen částečně.

„Růst vousů a tělesného ochlupení je ovlivněn více faktory, jako je například genetika, citlivost cílových tkání na testosteron nebo množství receptorů pro testosteron. Poměrně často se stává, že i vydatně ochlupení vousáči mohou mít nízkou hladinu testosteronu,“ dodává.

Hormon však ovlivňuje muže takříkajíc na všech frontách. Podílí se nejen na psychickém, ale i fyzickém zdraví, je nezbytný pro to, aby mužské tělo pracovalo tak, jak má.

Právě díky němu bývá obvykle robustnější a více svalnaté než ženské a samozřejmě je důležitý také proto to, aby muž byl schopen sexu a mohl zplodit potomka.

Snižující se hladina testosteronu s sebou přináší nepříjemné příznaky, jako je snížení libida, méně ranních erekcí, návaly pocení či poruchy spánku.

Mezi další projevy jeho úbytku patří také horší výkonnost, ztráta svalové hmoty a častější tloustnutí, kdy se tuk ukládá zejména v oblasti břicha. Právě tato forma nadváhy, nebo dokonce obezity je velmi riziková, protože přináší větší pravděpodobnost toho, že se objeví onemocnění srdce a cév i diabetes druhého typu.

„Tyto projevy si s nedostatkem testosteronu spojuje už jen málokdo. Když se ale podobné změny objeví u padesátileté ženy, okolí si začne její chování vysvětlovat tím, že je v přechodu.

Přitom u muže jsou to jasné varovné signály upozorňující na to, že je čas navštívit urologa nebo praktického lékaře a nechat si vyšetřit hladinu testosteronu formou krevního testu,“ popisuje Libor Zámečník, urolog a androlog, také primář urologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Křehcí muži

Jenže zaklepat na dveře ordinace znamená v případě mužů dost velký problém. „Jejich zdraví je svým způsobem křehčí, řada z nich si nechce přiznat, že je s nimi něco v nepořádku,“ je přesvědčený Marek Broul.

„Často se stává, že pacienta donutí k návštěvě urologické ambulance partnerka, která se obává o jeho zdraví nebo ji trápí, že s ní její protějšek odmítá sex.

Mnozí muži se totiž spíše smíří s tím, že nefungují, a svůj čas raději začnou trávit u počítače nebo u televize, než aby přijali to, že jejich nižší zájem o sex i poruchy erekce znamenají problém, který je třeba řešit,“ dodává. 

I proto řada mužů, kterým testosteron chybí, unikne pozornosti lékařů. Navíc nedostatek testosteronu není něco, co by samo o sobě přinášelo fyzickou bolest nebo bylo na první pohled viditelné.

Kam s poruchami erekce či přechodem? Gynekologa pro muže vyhledávají i náctiletí

Andrologie je relativně mladý medicínský obor, a tak aby lidé věděli, co si pod ním představit, říká se andrologům ‚gynekologové pro pány‘. Muži se na ně nejčastěji obracejí, když nemohou počít dítě, mají nedostatečnou erekci nebo naopak vyvrcholí příliš brzy. Nebo když se u nich objeví příznaky nedostatku mužských hormonů, takzvaná andropauza, obdoba ženského přechodu.

Jenže tyto problémy řeší i další specialisté – urologové, sexuologové, endokrinologové a genetici. Jak tedy poznat, za kterým z nich zajít?

Přečíst článek ›

Když přijdete s problémem nedostatečné erekce za urologem, specialistou na onemocnění ledvin a močových cest, bude zjišťovat, jak vám funguje prostata.

Sexuolog na to půjde ‚přes hlavu‘, protože má jeho obor základy v psychiatrii.

Androlog by měl umět obsáhnout oba přístupy, a navrch přidat své znalosti z interního lékařství o chorobách a komplikacích, jako je cukrovka, vysoký tlak a kornatění cév, i vědomosti o fungování žláz s vnitřní sekrecí.

„Andrologie je interdisciplinární obor, který nabízí komplexní, celostní pohled na fungování a poruchy mužského rozmnožovacího ústrojí a jejich léčbu,“ vysvětluje Aleš Horák, místopředseda andrologické sekce urologické společnosti ČLK JEP.

Příliš brzo, miláčku

Podle něj jsou problémy se ztopořením penisu, takzvané erektilní dysfunkce sice nejvíce diskutovanou andrologickou diagnózou, stejné množství mužů (a jejich partnerek) však trápí opačný problém – předčasná ejakulace.

Za předčasné je z medicínského hlediska považováno nekontrolovatelné vyvrcholení do jedné minuty od začátku pohlavního styku. V případě překotné ejakulace muž vyvrcholí už při zavádění penisu do pochvy nebo pár sekund poté.

„S tímto problémem se nesetkáváme zdaleka jen u mladších mužů, jak se občas myslí, ale v celém spektru věkových kategorií,“ upozorňuje Horák. „Rozdíl je, že o erektilní dysfunkci se už muži naučili mluvit, u předčasné ejakulace stále není osvěta dostatečná. Tolik se to neřeší, takže muži mají větší ostych s tím přijít a ani nevědí, na koho se obrátit.“

Přečíst článek ›

Zato problematickou erekci dnes za andrology chodí řešit jak osmnáctiletí kluci, tak osmdesátiletí pánové. „Zrovna včera jsme srovnávali penis osmdesátiletému pacientovi. Záleží na biologickém věku, ne na tom kalendářním,“ ví z praxe Horák.

Poruchy erekce nejen že znepříjemňují sexuální život, ale mohou být i ukazatelem mnohem závažnějších komplikací. „Měli jsme třeba pacien­ta, který léta trpěl problémy, a až androlog zjistil, že má cukrovku,“ vzpomíná Horák na případ z praxe.

Další důvody, které pacienty přivádějí do andrologických ambulancí, jsou ejakulatorní dysfunkce, kdy muž nedosahuje orgasmu, a anatomické abnormality genitálu. Zakřivení penisu mohou být vrozená, nebo být důsledkem úrazu či projevem Peyronieho choroby, kdy se na údu při ztopoření tvoří tuhá bolestivá jizva.

Barometr zdravíVětšina onemocnění mužských pohlavních orgánů a zhoršení jejich funkce značí, že cévy v oblasti genitálu jsou na tom špatně. Mužské zdraví zkrátka úzce souvisí se stavem cévního systému.

A to není pro muže dobrá zpráva. Cévní onemocnění totiž patří k civilizačním chorobám, jejichž výskyt stoupá. Může za to strava (vysoký příjem cukrů a tuků), nedostatek zdravého pohybu, obezita, nadměrný stres a vysoký tlak.

Čím dál více mužů andrology vyhledává kvůli mužskému klimakteriu.

„Jak se z mužského přechodu stalo atraktivní téma, o kterém se často mluví, chodí stále více pacientů s požadavkem na doplnění hladiny testosteronů,“ všímá si Horák. Další početnou skupinu tvoří pacienti s poruchami plodnosti.

A zrovna jejich léčba podle dalšího uznávaného androloga, primáře Centra andrologické péče Andro­care Vladimíra Kubíčka v Česku zaostává za terapií v zahraničí.

„Postupuje se stejně jako před 25–30 lety, kdy bylo podstatně méně informací, diagnostických i léčebných možností.

Mužská neplodnost se ‚léčí‘ umělým oplodněním jejich zdravých partnerek, ačkoli léčba muže by velmi často měla lepší efekt – těhotenství bez zátěže ženy,“ upozorňuje lékař.

Mužská neplodnost jako taková se podle něj v Česku v podstatě neléčí z toho důvodu, že moderní andrologická péče je časově náročná, vyžaduje speciální přístroje a klade vysoké nároky na erudici lékaře. „Některým lékařům proto současný stav vyhovuje,“ myslí si Kubíček.

Muži chtějí být výkonní v posteli i v posilovně:

Vyšetření prostaty nebolí

Zatímco ženy chodí ke svému gynekologovi pravidelně od svých náctých narozenin a nejpozději po prvním porodu z nich případný ostych spadne, muži se doktorů často ‚bojí‘ a jejich návštěvu odsouvají, jak jen to jde. Vždyť jde o jejich ‚nádobíčko‘! Co všechno mi tam budou dělat? Bude to bolet? Nebude to trapné? honí se jim hlavou. Podle andrologů nejsou takové obavy namístě, i když jsou pochopitelné. Vyšetření ale nebolí.

Přečíst článek ›

A to ani obávaná kontrola prostaty prováděná pohmatem přes konečník. „Jinak se k orgánům v pánvi nelze dostat,“ vysvětluje Kubíček.

Vyšetření navíc lze provést v lokální anestezii za pomoci znecitlivujícího gelu. K větší pohodě a uvolnění pa­cienta by také měla přispět organizace ordinace.

Ve vyšetřovací místnosti se nepohybuje zdravotní sestra a nezvoní tam telefony, lékař by měl mít na pacienta dostatek času.

Součástí běžné andrologické prohlídky bývá i odběr krve na test hladiny hormonů a ultrazvukové vyšetření šourku a varlat.

„Základem diagnózy je v podstatě pečlivá anamnéza,“ podotýká ostravský androlog Horák.

Pacient by tedy měl být připraven na detailní rozpravu o svém zdravotním stavu a otázky směřující na choroby objevující se u něj v rodině. Vstupní vyšetření trvá na většině klinik pod 40 minut.

Přečíst článek ›

Celkové podrobné andrologické vyšetření nicméně může zabrat i několik hodin. „Vzhledem k tomu, že k nám pacienti cestují někdy i zdaleka, snažíme se při první návštěvě provést co nejrozsáhlejší diagnostiku,“ vysvětluje českobudějovický specialista Kubíček. Důkladné vyšetření při poruše plodnosti tak celkem (v průběhu dnů) zabere až devět hodin práce.

Z vlastní kapsy

Při mužských potížích vyžadujících péči androloga je třeba počítat s tím, že pacient bude muset sáhnout do vlastní kapsy.

„Co se týče vyšetření, je hrazeno vše, co se týče léčby, není hrazeno nic,“ dodává k tomu Horák. Ceny za chirurgické výkony se pohybují v řádu desítek tisíc a ani farmakologická léčba není zrovna ‚láce‘.

Například šest pilulek léku Priligy na oddálení předčasné ejakulace vyjde na 1 400 korun.

Z diskusí na internetu se ale zdá, že pacienti investice do andrologické péče nelitují. „Až on byl schopný diagnostikovat a zjistit pravou příčinu mých obtíží a správnou medikací mi nesmírně ulevil. Je mi 30 let a předchozí zkušenosti s urology byly katastrofa. Jsem přece mladý, tak mi nic nemůže být a přeháním,“ chválí si svého androloga jeden z uživatelů stránek ZnámýLékař.cz.

Přečíst článek ›

Možnosti léčby andrologických problémů jsou jako v jiných oborech dvojí: chirurgicky nebo léky. Úspěšnost samozřejmě závisí na konkrétním případu. „U někoho se nám podaří vyřešit problém úplně, u jiného to je velmi problematické a nedaří se,“ říká Horák.

„Možnosti jsou dnes takové, že kdybychom u pacienta s erektilní dysfunkcí mohli postupně předepsat všechny existující léčebné postupy bez ohledu na finance, jeho zdravotní stav a tak dál, tak jsme teoreticky schopni mu erekci zajistit.“ Pro tyto pacienty je poslední nadějí, která se zvažuje poté, co všechny předchozí léčebné postupy selhaly, penilní protéza. Ta se voperuje do penisu a vyvolá erekci uměle. Podle typu stojí kolem 100 nebo 250 tisíc korun.

Další chirurgický zákrok prováděný andrologem je korekce genitálu. Zakřivení pohlavního údu je celkem běžná záležitost.

Někdy ale není zakřivení jen kosmetickou vadou na kráse, ale je natolik výrazné, že znemožňuje pohlavní styk.

„Při odchylce do 30 stupňů doporučujeme s tím nic nedělat, ale větší zakřivení už může znamenat problém, obzvlášť pokud vede dolů. Komplikuje to pohlavní styk a hrozí vyšší riziko fraktury penisu,“ varuje Horák.

Současná medicína umí pomoci i mužům trpícím předčasnou ejakulací. „Tento problém způsobuje nízká hladina hormonu serotoninu v mozku.

Na českém trhu je zatím dostupný jen jeden preparát určený přímo na léčbu předčasné ejakulace, Priligy, je ale finančně nákladný a ne kaž­dý ho toleruje,“ říká Horák.

V praxi se proto využívá nežádoucích účinků jiných preparátů ze skupiny antidepresiv, které zajišťují zpětné vychytávání serotoninu. Podle Horáka v 90 procentech zaberou.

Přečíst článek ›

Pokud by se čeští muži naučili chodit ke svému andrologovi jako ženy ke svému gynekologovi, podchytila by se tak jejich onemocnění dříve, než by stačila napáchat větší škody.

Andrologická péče totiž dokáže pozitivně ovlivnit i zdánlivě nesouvisející komplikace, jako je onemocnění kostí a kloubů, metabolické poruchy, kardiovaskulární onemocnění a neurologický a psychický stav stárnoucích mužů.

Jenže jak upozorňuje androlog Kubíček, specialistů je v ČR málo a preventivní andrologickou péči nemá kdo poskytovat.

Naštěstí mají muži své zdraví do určité míry ve svých rukách a sami pro něj mohou nemálo udělat.

„Úprava životního stylu a průvodních poruch, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka nebo třeba obezita, mají vždy pozitivní vliv na erekci i zdraví obecně,“ připomíná Horák.

Důležité je nebýt obézní, tedy nemít objem v pase více než 92 cm, hýbat se, nestresovat se, zdravě jíst, nemít zvýšený cholesterol, krevní tlak a cukrovku. „Alfa omega pro mužské zdraví je kouření. Tabák je smrt jak pro erekci, tak pro plodnost,“ varuje androlog.

IVA VOKURKOVÁ

Obezita trápí stále více lidí. Jak ji léčit?

• Obezita představuje chronické onemocnění, pro které je charakteristické, že pacient přijímá více energie, než je schopný vydat, a proto má na svém těle nadměrné množství tukové tkáně.
• Mezi hlavní příčiny vzniku obezity patří nadměrný příjem potravy a kalorií, nevhodné složení stravy, dědičné faktory, nedostatek pohybu a spánku nebo také hormonální příčiny či působení některých léků.
• Stupeň obezity se dá zjistit pomocí různých druhů měření, jako je například index tělesné hmotnosti (BMI), rozmístění tukové tkáně na těle pacienta, obvod pasu nebo třeba měření obsahu tělesného tuku.
• Obezita je často spojená také s různými zdravotními komplikacemi, které zahrnují například cukrovku 2. typu, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby, nemoci pohybového aparátu nebo třeba žlučové kameny.
• S obezitou často souvisí také psychologické problémy, protože se pacienti straní společnosti nebo zažívají posměch okolí. Proto se u nich často projeví snížené sebevědomí, straní se kolektivu a upadají do depresí.
• Léčba obezity spočívá většinou v celkové změně životosprávy, což zahrnuje individuálně sestavený jídelníček a různá pohybová doporučení. K tomu se může přidat psychoterapie, léčba antiobeziky nebo také chirurgický zákrok.
• Žádné drastické diety při shazování nadbytečných tukových zásob většinou nepomáhají. Stejné je to i se zázračnými přípravky, hubnoucími koktejly, speciálními pilulkami nebo čaji.

Obezita patří mezi významné zdravotní problémy naší populace a někdy je také právem označována jako epidemie třetího tisíciletí. Jedná se v podstatě o chronické onemocnění, kdy se pacientům v těle ukládá nadměrné množství tukové tkáně, což může vést ke vzniku dalších závažných zdravotních komplikací. Léčba musí být vždy komplexní a vyžaduje velké úsilí ze strany pacienta.

Definice obezity

Obezita, které se česky říká také otylost, se obvykle definuje jako zvýšené množství tukové tkáně (a tím pádem i zvýšená tělesná hmotnost). Tento stav vzniká ve chvíli, kdy člověk přijímá mnohem více energie, než je schopný vydat. Nadbytečný příjem se později projeví tak, že se nespotřebovaná energie promění v tukové buňky.

Ačkoliv si někteří lidé myslí, že obezitou trpí hlavně obyvatelé vyspělých států, v současné době rapidně přibývá případů obezity také v rozvojových zemích.

Jedná se tedy o celosvětový problém, který významně souvisí se snadnou a rychlou dostupností stravy (což zahrnuje třeba i různé sladké pokrmy a nápoje nebo také hodně slaná a tučná jídla), s leností a stále se snižující pohybovou aktivitou.

Příčiny vzniku obezity

Na vzniku obezity se obvykle podílí celá řada faktorů, nejčastěji se však jedná o kombinaci nevhodného životního stylu, genetických předpokladů a působení okolí. Vliv mohou mít také některé stresující životní situace, jako je například období dospívání (puberta), těhotenství, klimakterium, nástup do sedavého zaměstnání nebo třeba odchod do důchodu.

Co hraje roli při vzniku obezity?

• Nadměrný příjem potravy a kalorií (přejídání)
• Nevhodné složení stravy
• Nedostatek pohybu
• Nedostatek spánku
• Hypofunkce štítné žlázy
• Hormonální příčiny (mateřství, nadbytek estrogenů…)
• Působení některých léků
• Vliv rodiny a okolí

Ačkoliv při rozvoji obezity často hrají významnou roli právě genetické faktory, lékaři zdůrazňují, že tyto nechtěné vlohy ještě samy o sobě neznamenají, že pacient musí být nutně obézní. Je pouze na něm, zda sklony k obezitě podpoří špatným životním stylem, nebo se bude snažit všem rizikovým faktorům vyhnout.

Jak správně zjistit stupeň obezity?

Obezita se dělí do několika stupňů či kategorií. Existují různé způsoby, jak tento stav definovat a zjistit, zda má konkrétní člověk normální hmotnost, trpí nadváhou nebo dokonce obezitou.

Body Mass Index

Obezitu můžeme na první pohled celkem jasně poznat. Její míra se ovšem určuje hlavně podle indexu tělesné hmotnosti neboli BMI (z anglického body mass index). Abyste tuto hodnotu spočítali, je nutné vydělit tělesnou hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Pro bělošskou evropskou populaci jsou výsledné hodnoty BMI definovány takto:

• BMI 18,5‒24,9 – normální tělesná hmotnost
• BMI 25,0‒29,9 – nadváha
• BMI 30,0‒34,9 – obezita 1. stupně
• BMI 35,0‒39,9 – obezita 2. stupně
• BMI vyšší než 40,0 – obezita 3. stupně (morbidní obezita)

Index tělesné hmotnosti se ovšem dá obecně považovat pouze za statistický nástroj, který sám o sobě ignoruje velké množství dalších důležitých faktorů, jako je například stavba těla konkrétního člověka. Výslednou hodnotu je navíc nutné interpretovat také v závislosti na věku a pohlaví pacienta.

Další způsoby měření obezity

Kromě BMI jsou ovšem důležité také další faktory, jako je například rozmístění tukové tkáně na těle.

Tam totiž mohou probíhat škodlivé zánětlivé procesy, které lidský organismus ohrožují.

Nejrizikovější je nitrobřišní obezita neboli abdominální obezita, kdy dochází k hromadění tuku v břišní dutině (tzv. viscerální tuk). Takový typ postavy se poté lidově nazývá „jablko“.

Pokud se člověku tuk ukládá především na bocích a zadku, jedná se o typ „hruška“. Tento stav, který se označuje také jako gynoidní obezita, můžeme pozorovat především u žen. Lidé ho vnímají hlavně jako estetický nedostatek, jelikož nepředstavuje tak velké riziko vzniku zdravotních komplikací jako předchozí typ.

Orientačním ukazatelem obezity a nadváhy je také obvod pasu.

O obezitu se jedná ve chvíli, kdy obvod mužského pasu přesáhne hranici 102 centimetrů, u žen je tato hodnota nastavená na 88 centimetrů.

Mezi další faktory, které je nutné brát v potaz, patří třeba poměr obvodu pasu k obvodu hýždí. Dále se provádí přesnější měření obsahu tělesného tuku a tloušťky podkožních tukových vrstev.

Možné komplikace a následky

Obézní pacienti se často straní společnosti, a to buď zcela záměrně nebo nedobrovolně. S tím samozřejmě souvisí různé problémy, jako je sociální izolace, snížené sebevědomí, samota či deprese. Obezita s sebou ale navíc přináší také závažné zdravotní komplikace. Mohou se rozvinout například tato onemocnění:

Léčba obezity

Jelikož se na vzniku obezity většinou současně podílí mnoho různých faktorů, terapie musí být vždy komplexní a vyžaduje především plné nasazení pacienta samotného. Léčbou obezity se zabývá obor jménem obezitologie, kde spolupracuje celá řada lékařů, jako jsou například:

• Ošetřující lékař
• Diabetologové
• Nutriční specialisté
• Chirurgové
• Gastroenterologové
• Psychologové

Konzervativní léčba obezity se většinou zahrnuje celkovou změnu životosprávy, individuálně sestavený jídelníček a různá pohybová doporučení, kterými by se měl obézní pacient řídit. K tomu se přidává také podpůrná psychoterapie zaměřená na to, aby si pacient zvykl na trvalé změny životního stylu, které s léčbou obezity a redukcí tělesné hmotnosti souvisí.

Někdy lze léčbu obezity doplnit také užíváním léků, které se nazývají antiobezika. V České republice jsou dostupné dva takové léky. První z nich s účinnou látkou fentermin snižuje pocit hladu, druhý obsahuje látku orlistat a ovlivňuje trávení tuků. Je ovšem nutné dobře zvážit také nežádoucí účinky těchto léků.

U pacientů trpících 3. stupněm obezity lékaři někdy volí také chirurgickou léčbu. Jedná se konkrétně o oblast chirurgie jménem bariatrie, kde se výkony provádí laparoskopicky na žaludku nebo střevech pacienta. Nejčastěji je to bandáž žaludku, tubulizace žaludku nebo sleeve resekce.

Obezita a drastické diety

Každý z nás určitě někde slyšel doporučení na různé zázračné diety, které člověku zaručeně pomohou zbavit se tělesného tuku a opět ho dostanou do perfektní kondice. Takových „zaručených“ rad jsou plné internetové stránky, televizní vysílání i diskuse v rádiích. Obezity se ovšem nelze zbavit ze dne na den.

Žádné drastické diety, hubnoucí koktejly, speciální pilulky nebo čaje, které slibují rychlý váhový úbytek, ve většině případů nepomáhají.

Pacienti nedokáží diety držet dostatečně dlouho, mají kvůli nim ještě větší problémy a když se vrátí k původnímu jídelníčku, opět přiberou a někdy se tak dostanou na ještě vyšší váhu, než byla ta původní.

Organismus si navíc na hladovění postupně zvykne a metabolismus přizpůsobí tak, aby šetřil energii.

Obezita u dětí

Obezita se samozřejmě netýká pouze dospělých, ale stále častěji se s ní potýkají také menší i větší děti. Většinou se jedná o alimentární obezitu, kterou způsobuje nadměrný příjem energie a nedostatek pohybu.

Kromě vážných zdravotních komplikací, které může dětská obezita způsobit, je často také zdrojem psychických problémů a depresí.

Je proto nutné začít tuto situaci řešit včas a poradit se o vhodném řešení s ošetřujícím lékařem dítěte nebo jiným specialistou.

Obezita v České republice

V naší zemi trpí různou mírou obezity přibližně 30 % obyvatel. Pokud bychom ale chtěli připočítat také pacienty s nadváhou, dostaneme se u žen na 68 % a u mužů dokonce na 72 %. Tato čísla jsou velmi alarmující, mezi Evropany totiž patří náš národ mezi nejotylejší. Stejné je to i u českých dětí, kde počet obézních jedinců každoročně stoupá.

PHARMA NEWS – odborný časopis

Ze zdravotního hlediska je vstup do páté dekády života u mužů záležitostí dá se říci rizikovou. Zdravotní stav čtyřicátníků sice nelze zhodnotit pouze v závislosti na věku – individuální rozdíly jsou v tomto směru samozřejmě obrovské a závislé na celé řadě faktorů. Obecně však lze říci, že právě v tomto období života se začíná projevovat nenávratnost mládí a na obzoru se objevují četná zdravotní rizika a komplikace, které není dobré odbýt mávnutím ruky.

Tisíce a tisíce článků bylo již napsáno na téma zdravého životního stylu, významu vyvážené stravy, zdravotní prospěšnosti sportovních aktivit, rizikových faktorů kouření či konzumace alkoholu a podobně. A ejhle.

Postavme vedle sebe dva čtyřicátníky s odlišným životním stylem a na první pohled bude zřejmě patrný dost výrazný rozdíl. V tomto věku se totiž již naplno začíná projevovat to, čím jsme svému tělu dosud prospívali a čím jsme mu naopak ublížili.

Jedním z nejrozšířenějších zdravotních problémů současnosti, který lze velice dobře pozorovat, je nadváha a obezita a zdravotní rizika z nich vycházející.

„ROKŮ MI PŘIBÝVÁ, ROSTE MI TEŘICH…“ 

Zpívá v jedné ze svých písní folkový muzikant Slávek Janoušek. (Přičemž pro ty, kteří se s tímto výrazem ještě nesetkali – teřich – čili pupek, panděro, velké břicho, a to zejména u mužů.) Nic naplat. Dobré jídlo a pití se v Čechách vždy těšilo velké oblibě. Takové vepřo knedlo zelo spláchnuté jedním či dvěma pivy je pro řadu mužů vysloveně potěšením.

A jelikož s jídlem roste chuť a česká kuchyně nepatří právě k nejzdravějším, o oblíbenosti piva ani nemluvě, najdeme v naší populaci stále výrazně více čtyřicátníků trpících nadváhou či obezitou, než těch se štíhlou a vypracovanou postavou. Ono „vysportovat“ bůček, jitrničky, tlačenku a klobásky, není zase tak jednoduché, pokud si je dopřáváme příliš často.

A ruku na srdce, kolik času věnujeme pohybovým aktivitám, pánové? 

RUKU NA SRDCE

Právě o srdce totiž začíná jít. Však také muži po čtyřicítce jsou vznikem kardiovaskulárních chorob ohroženi třikrát častěji než ženy ve stejném věku. A rizikovým faktorem jejich rozvoje je mimo jiné především nadváha a obezita.

Srdeční onemocnění má však málokdy tolik slušnosti, aby vás předem upozornilo na svůj příchod. Jde o návštěvu nezvanou, která přichází náhle, například v podobě infarktu. Žel bohu, ač přes čtyřicet let stáři, nemáme my muži mnohdy víc rozumu než ve dvaceti.

Vrozená hrdost a vědomí, že „mně se to přece stát nemůže“, jsou často silnější než zdravý rozum, který velí: Alespoň jednou ročně navštívit lékaře, nechat si změřit tlak a zjistit hladiny cholesterolu.

Stravovat se rozumně, omezit tučné, sladké a alkoholické nápoje požívat pouze v menším množství. A pokud možno: nekouřit. 

STRAŠÁK JMÉNEM RAKOVINA

Spojitost mezi aktivním kouřením a rozvojem plicního nádoru byla na základě mnoha studií finálně potvrzena na počátku druhé poloviny 20. století. Dodnes však neznáme všechny procesy, které vedou ke vzniku rakovinotvorné buňky. Statistiky v tomto případě opět hovoří silně v neprospěch mužů.

Několikanásobně častěji je totiž rakovina plic diagnostikována u mužských pacientů. Jen pro srovnání vývoje tohoto onemocnění: V roce 1950 zemřelo v následku plicní rakoviny na našem území 1083 mužů a 252 žen. V roce 1995 zemřelo na rakovinu plic v naší zemi již 4704 mužů a 1091 žen.

Statistika z roku 1990 uvádí, že celosvětově bylo tento rok zaznamenáno 771 800 případů rakoviny plic u mužů a 265 100 v ženské části populace. Dohromady přes milion případů. To není právě málo, že? Rakovina plic je v největším množství případů diagnostikována u pacientů mezi 40. a 70. rokem života.

A to musíme ještě vzít v potaz riziko rozvoje rakoviny střev. Ani v tomto případě nemáme být na co pyšní. Rakovina tlustého střeva je bohužel u českých mužů rovněž velmi četným onemocněním. Je smutným faktem, že v tomto směru drží dokonce mužská část obyvatelstva České republiky celosvětové prvenství.

To, že být kuřákem s nadváhou je v současnosti opravdu riziková kombinace, dokazuje i další velmi časté onemocnění: 

DIABETES MELLITUS

Neboli lidově řečeno „cukrovka“ je označením pro skupinu onemocnění, která vznikají jako následek poruchy sekrece nebo účinku inzulínu v organismu. V zásadě rozeznáváme dva typy diabetu, přičemž výrazně častějším je diabetes mellitus druhého typu.

Co má s tím vším společného náš muž po čtyřicítce, lze snadno posoudit: Diabetes mellitus druhého typu postihuje zejména lidi ve středním a pozdním věku.

Na jeho vzniku se podílí kromě genetické predispozice také řada vnějších faktorů, například nedostatečná fyzická aktivita, stres, kouření, nebo nevhodné složení potravy, typické pro obyvatele vyspělých zemí. Průměrně v 80% případů je diabetes mellitus 2. typu spojen s obezitou.

Přitom nehraje roli jen stupeň obezity, ale zejména distribuce tuku v těle (nejrizikovější je obezita centrální) a doba trvání obezity samotné. Co se týče centrální obezity, jde o hromadění tuku nad boky, v oblasti břicha a zejména pasu. Není asi těžké uhodnout. Ano, centrální obezita je typem obezity, kterou trpí zejména muži.

Vzato kolem a kolem, nevypadá to zatím s muži po čtyřicítce, kteří příliš nedbají na své zdraví, nikterak růžově. Ještě, že mohou čas od času zapomenout na hrozící zdravotní rizika v hřejivé náruči své partnerky a ve společném loži zavzpomínat na časy mládí…. Nebo že by i v téhle oblasti po čtyřicítce něco…. 

MLADÝ POJEM ANDROPAUZA

Bohužel ano. Ani v rovině sexuální nenecháme muže po čtyřicítce v klidu. Nic naplat. Současné vědecké poznatky již umožnily vzniknout pojmu „andropauza“, tedy jakési mužské odvozenině pojmu „menopauza“. Vypůjčíme-li si na okamžik anglickou terminologii, můžeme hovořit o tzv. syndromu

PADAM – neboli Partial Androgen Deficiency of Aging Male.

Což doslovně přeloženo znamená „syndrom částečného nedostatku androgenů u stárnoucího muže“. Máte pravdu, zní to strašně. A o co tedy jde? Přibližně od ukončené třetí dekády života (jak jinak) začíná zvolna klesat produkce nejvýznamnějšího mužského pohlavního hormonu – testosteronu. Míra poklesu a jeho rychlost je individuální záležitostí, závislou na mnoha proměnných.

Méně či více se tedy mohou začít projevovat příznaky klesající hladiny testosteronu. V rovině sexuální k nim můžeme řadit např.: Poruchy erekce – nedostatečné ztopoření, schopnost dosáhnout pouze krátkodobé erekce. K těmto obtížím se často řadí také poruchy ejakulace. Snížení sexuální apetence – souvisle se snížením vzrušivosti. Klesá touha po pohlavním styku.

Snížení intenzity prožitku – neuspokojivé pocity při vyvrcholení, pocit „nedostatečného orgasmu“. Krom této roviny se mohou objevit i příznaky v podobě např. častějších pocitů únavy, podrážděnosti, mrzutost, pocitů smutku, neochoty komunikovat, pocitů vlastní zbytečnosti, nespokojenosti s vlastním (byť dříve plně uspokojivým) životem, aj.

To aby se každý čtyřicátník už začal pořádně stresovat.

STRES

Stres je všudypřítomný nepřítel našeho zdraví, který nás bez našeho souhlasu provází prakticky po celý život. Žel bohu, ani muž po čtyřicítce od něj nebude osvobozen. V tomto směru je asi na místě vytknout zejména tři druhy (původce) stresu, a to: stres pracovní, stres finanční a stres zdravotní.

Pracovní vytížení současné generace je popravdě řečeno značně vysoké. Na zaměstnance jsou kladeny velmi vysoké nároky, poptávka po práci je značná a jistota stálého zaměstnání v důsledku ekonomické krize nevelká. S tím samozřejmě souvisí přímo i stres finanční.

Životní náklady rok od roku neustále stoupají, mít vlastní bydlení znamená v obrovském množství případů zavázat se ke splácení hypotéky po dobu dvaceti a více let. Jakýkoliv výpadek příjmů, ať už z důvodu ztráty zaměstnání, či dlouhodobější nemocenské, může vést ke katastrofě.

Vidina klidného důchodu je v současnosti díky vládním (ne) reformám podobná spíše obrázku z vědeckofantastického filmu. Zdravotní stres tak logicky doplňuje předchozí dva případy. Najednou vstupujeme do věku, kdy se již vytrácí pocit vlastní síly a nepřemožitelnosti.

Ozývají se pravidelné bolesti zad a kloubů, cosi už nefunguje tak, jako dříve. Fyzické zdraví stagnuje a souvisle s ním je kladena obrovská zátěž i na psychiku. Člověk cítí, že pokud vypadne z dosavadního života, nemusel by již dostat šanci se znovu úspěšně zapojit.

Životní krize v období po čtyřicátém roku života dává výrazně menší šanci na uspokojivý návrat do normálních kolejí, ať už v jejím pozadí stojí rozvoj vážnějšího onemocnění, ztráta zaměstnání, nebo například rozvodové řízení. 

PREVENCE

V období po čtyřicátém roku života výrazně roste význam preventivních opatření v zájmu zachování zdraví. Pravidelné preventivní lékařské prohlídky jsou prvním krokem k předcházení či včasnému zahájení léčby nejrůznějších onemocnění.

Své opodstatnění více než dříve získávají doplňky stravy poskytující organismu široké spektrum potřebných látek, minerálních a stopových prvků. Potřeba změny životních návyků, úpravy jídelníčku a dostatku vhodného pohybu je v tomto věku již opravdu na místě, nedošlo-li k ní dříve.

Je nutné zaměřit se na ty aspekty, které lze vlastními silami ovlivnit a zároveň neohrozit celkovou životní stabilitu.

To znamená, všechny tyto změny provádět nejlépe dle doporučení odborného lékaře, nikoliv metodou pokus-omyl, či podle osvědčených „babských“ rad, zaručeně „zázračných“ diet, nebo dokonce pochybných prášků a pilulek. 

TROCHA NELICHOTIVÝCH STATISTIK ZÁVĚREM 

Na světě trpí nadváhou 1,6 miliardy lidí starších patnácti let, z toho je 400 milionů lidí obézních. Čeští muži zaujímají první místo v počtu případů rakoviny tlustého střeva v přepočtu na počet obyvatel.

Češi figurují na prvním až třetím místě v množství vypitého piva na osobu za rok. Přibližně 28 % obyvatel ČR jsou kuřáci. Češi rovněž vedou celosvětový žebříček v závislostech a neřestech.

Jmenovitě: konzumace alkoholu, cigaret, drog a výskyt gamblerství.

Rudolf Hála