- Kavárna: Café Canapé
- Lokace: Bulharská 26, Praha 10
- Typ: kavárna, mezinárodní kuchyně
Café Canapé na rohu ulic Bulharská a Tolstého je ve Vršovicích trochu ukryté. Je to kavárna, do které zřejmě hosté nezajdou jen tak náhodou, když jdou okolo, ale musí sem jít spíš cíleně a o kavárně už vědět. Atmosféra je tu proto domácká, není to žádný anonymní „průchoďák”, navíc nějakým způsobem možná také odráží určitou lokální náladu.
Historie Vršovic
sahá do 11. století, kdy vznikly jako malá vesnice, o hodně později se staly městysem a v roce 1902 se dočkaly povýšení na město. Do „Velké Prahy” byly začleněné až roku 1922. Ve druhé polovině 19. století tu velmi kvetla spolková činnost. Nachází se tu i některé zajímavé stavby – secesní Občanská záložna z roku 1911 nebo funkcionalistický kostel sv. Václava od Josefa Gočára.
Zdroj: Wikipedie
Neznamená to ale, že by hosté v Café Canapé neměli soukromí. Naopak. Prostor dvoupatrové kavárny je totiž velmi členitý. První sezení je hned u vchodu do kavárny z ulice.
Dál se schází po schodech dolů do suterenní části, do které ale vyvýšenými okny proudí i denní světlo. Pod schody je barový pult a včetně střední části je zatím prostor kuřácký.
Zcela vzadu, částečně oddělená stěnou, je pak nekuřácká část, ve které jsme se při naší návštěvě usadili. Když zrovna někdo hned vedle kouří, kouř je sice přece jen trochu cítit, ale jde to.
Příjemný interiér kavárny je laděný do různých odstínů růžové, na stěnách jsou květiny a kavárenské nápisy, nábytek je z tmavého dřeva či v tmavě modré. Sedí se buď na židličkách nebo na pohodlných gaučích.
Kavárna nezapře prvorepublikovou inspiraci, k jejíž kavárenské tradici se hlásí, ani francouzské spodní tóny. Jen pro zajímavost – stejnojmenný podnik funguje také například ve Vídni nebo v Berlíně (jde však o pouhou shodu jmen).
Čtěte více: Croissant na Vinohradech chutná jako v Paříži
Kavárna navíc slouží také jako galerie. Aktuálně příkladně – a přiléhavě – vystavuje černobílé fotografie z Paříže.
V kavárně mě velmi překvapil poměrně rozsáhlý jídelní lístek obsahující předkrmy, saláty, těstoviny, ryby, steaky, mexické speciality a další. Protože jsme sem však dorazili v brzkém odpoledni a po obědě, zajímaly nás tentokrát hlavně dezerty a káva.
Objednali jsme si:
- Limetový dort (39 Kč),
- Jahodový milk shake (55 Kč),
- Espresso (35 Kč) a
- Cappuccino (40 Kč).
Limetový dort, místní specialitu, jsem nejedla poprvé. Stejně tak jsem tu nebyla poprvé ani na kávě. V Café Canapé je pozitivní, že si stále drží svoji kvalitu. Takže při každé mé návštěvě byla káva stejně dobrá a obdobně se to mělo s limetovým dortem. Výseč dortu je na talíři ozdobená plátkem limetky a listem máty. Na tenoučkém, takřka průhledném těstě spočívá bílá nakyslá hmota pudingové konzistence. Sladký je dort jen minimálně, takže jeho jemně kyselá chuť je velmi osvěžující.
Kávu v Canapé také opravdu umí vařit a navíc tu vědí, že espresso se nerovná velkému hrnku špinavé vody, což není v domácích kavárnách stále běžné. Na chuť je káva lahodná, servírovaná na tácku se sklenkou vody a s malou karamelovou sušenkou. Čtěte více: Kávový speciál: Pravé espresso je jen jedno
Jahodový milk shake mi přišel vhod přesto, že venku ten den zuřily mrazy. Nebyl totiž nijak ledový, spíš chladný. Na stole mi přistála vysoká sklenice naplněná hustou jahodovou hmotou evidentně plnou jahod (které rozhodně nenahrazovala ani jahodová zmrzlina, ani jahodová příchuť v prášku). Ani obsluze se nedá nic vytknout. Na servírování si tu dávají záležet.
Kavárna má otevřeno pouze ve všední den, a to od 11.30 do 23 hodin. Na webu Café Canapé je nicméně avízo, že po domluvě lze otevírací dobu protáhnout.
Rezidenční část Vršovic, kde kavárna v činžovním domě sídlí, je velmi klidná a je to tedy místo, kde je možné se na docela dlouhou dobu nerušeně „zašít”. Čtěte více na serveru Vitalia.
cz: Odborník na kávu: Češi chtějí svého turka
Parkování: ano, ačkoliv ve špičce musí mít automobilista při hledání parkovacího místa trochu štěstí; zároveň sem lze přijít pěšky, dojet tramvají nebo autobusem
- Kouření: ano i ne
- WiFi: ano
Vhodné pro obchodní schůzku: ano, na obchodní jednání je tu klid
V Café Canapé jsem nenašla nic, do by narušilo můj pozitivní dojem (o opadané malbě ze zdi za topením taktně pomlčím).
Je to klidná kavárna, kde se dá účinně relaxovat od každodenního pracovního stresu, popovídat si nebo v relativním soukromí absolvovat pracovní schůzku, kde si host na kávě opravdu pochutná a kde se o něj postarají.
Takže (i s vědomím, že jsem zatím trochu – s výjimkou dezertů – ignorovala tamní kuchyni) hodnotím vršovické Café Canapé pěti Gurmánskými hvězdičkami.
Pět hvězdiček – maximální počet hvězdiček, který mohou hodnotitelé udělit. Vyjadřuje, že restauraci/kavárně nelze s ohledem na její kategorii nic zásadnějšího vytknout.
Odborník na kávu: Češi chtějí svého turka
Káva tradičně patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě. Pijeme kávu několikrát za den a bereme ji jako samozřejmost. Víte, ale jak se má káva správně připravit? Myslíte si, že už se o kávě nemůžete dozvědět nic nového? Specialista na kávu, ing. Pavel Šťastný, který řadu let působí ve společnosti Tchibo, vás vyvede z omylu.
Jak se pozná dobrá káva?
Káva může mít nepřeberné množství chuťových i aromatických vlastností, závislých na místě původu kávových zrn, jejich kvalitě a konkrétní sklizni. O kvalitě kávy rozhoduje velmi zásadně také její pražení. Jedině žár ohně totiž dokáže probudit k životu až 1000 aromatických látek, které dřímají v každém zrnku. Doba a teplota pražení jsou jemnými nástroji, kterými lze řídit chuť kávy.
Každý má rád kávu jinak. Platí, čím jižnější je místo původu kávy, tím jsou její zrna tmavší. Odstín barvy přitom závisí na teplotě a době pražení: čím vyšší teplota a doba pražení, tím je káva tmavší. A čím tmavší, tím výraznější chuť kávy.
Kávy pražené do světlejšího odstínu se vyznačují jemným aroma.
Aby se mohlo kávové aroma plně rozvinout, kávová zrna je třeba umlít – nejlépe krátce před přípravou na kvalitním mlýnku s kotoučovým nebo kuželovitým mlecím zařízením, u kterého se dá nastavit stupeň mletí.
Poradíte mi, jak správně připravit kávu?
Chutnou kávu připravíte jedině z čerstvé kávy. Musí být nejen čerstvě koupená, ale i čerstvě umletá. Používáte-li elektrický mlýnek, kávu před další přípravou nechte vychladnout. Melte ji vždy jen po menších dávkách, neboť zahřátý mlýnek jí odebírá část vůně. Na šálek dobré kávy je nutno počítat nejméně 8 a nejvíce 12 gramů: to je polévková lžíce zarovnaná po okraj.
Pro přípravu kávy je nejlepší pramenitá voda, lépe tvrdší než příliš měkká. Nenechejte nikdy vodu vařit. Voda má sice přijít k bodu varu, ale ne už jím přejít: »café bouillu, café foutu« říkají Francouzi, tj. vařená káva – zkažená káva. Připravujte kávu v předem vyhřáté konvici, podávejte ve vyhřátém šálku. Káva se podává vždy horká. Říká se, že je lépe čekat na kávu, než nechat čekat kávu.
Jaká úprava kávy je podle vás nejlepší pro běžné pití?
Úprava kávy je opravdu otázkou zvyklosti a do jisté míry i možností. Doma můžete mít překapávač, případě espresso kávovar, v práci to může být jiný kávovar nebo dáváte přednost instantní kávě, která je na přípravu velmi jednoduchá.
Hodně lidí dává přednost kávě s mlékem, které ji umí zjemnit nejen co do chuti, ale i vlivu na žaludek. Z mého pohledu je i tato varianta kávy v pořádku. Myslím ale, že nejdůležitější na kávě je hlavně její kvalita.
Zákazník či milovník kávy by měl klást hlavně důraz na kvalitní kávu, správně si jí nechat umlít a doma ji správně uskladnit, tak aby vydržela aromatická a čerstvá.
Češi nedají dopustit na turka, neboli kafe s „lógrem“. Čím myslíte, že je způsobena jeho obliba?
Jedná se o způsob, který je dlouhodobě zažitý a i dnes je zhruba devět z deseti šálků kávy doma připraven právě takto. Věřím ovšem, že jakmile někdo ochutná opravdu dobře připravený šálek kávy, tak ho ten rozdíl chuti a celkového požitku může navést k myšlence, že příprava a druh kávy stojí za pozornost a třeba si pomyslí i na domácí kávovar.
Řada lidí si toho svého turka navíc nechá vychladnout, a tak docílí toho, že se z tzv. kávové sedliny vyluhuje do vody vysoké množství hořkých složek, které jsou v kávě přirozeně obsaženy. Čas, kdy je káva v kontaktu s vodou, je pro chuť a kvalitu kávy velmi důležitý.
Na to, aby se z kávy dostalo do šálku to dobré, stačí opravdu jen pár desítek vteřin.
Český turek má ale se skutečnou tureckou kávou jen velmi málo společného. Mohl byste vysvětlit rozdíl?
Rozdíl vysvětlím na kávě, které říkáme mokka. Ten je svázán s jemenským městem Mocha nebo též Al-Mukha, které je důležitým přístavem pro vývoz kávy. Neoznačuje jen nejznámější druh kávy – arabskou mokku, kávu s vysokou extraktivností, svéráznou lahodnou harmonickou chutí, příjemně sladěnou kyselostí, která se pěstuje v Etiopii a Arábii, ale také běžný způsob přípravy kávy v Orientu.
Turecká nebo též řecká mokka je velmi jemně umletá káva, která se míchá s cukrem a vodou v džezvě (zvané Ibrik) a nechá se tradičně třikrát vzkypět na otevřeném ohni.
U nás se pod pojmem mokka rozumí obzvlášť silná káva cca 10 g na 130 ml vody. Mletá káva se připravuje v konvici nebo džezvě, zalije se studenou vodou a přivede se k varu. Před podáním v mokka příboru se cedí přes sítko.
Tato káva byla oblíbena v první polovině 20. století, zejména v kavárenských provozech.
Nemáte profesionální deformaci a nehodnotíte úpravu kávy i na návštěvách nebo v restauracích?
Samozřejmě že ano! A považuji to za milou povinnost zkoušet a testovat, jak se daří nám nebo naší konkurenci. Kavárny a restaurace bývaly i u nás místem společenských setkání, uzavírání obchodů, her, diskusí o okolním světě, politice či umění. Dobrý šálek kávy tak měl často přispět k dobré atmosféře, uvolněné konverzaci či kreativnímu nápadu.
Stalo se vám někdy, že jste v restauraci kávu odmítl, protože byla nekvalitní nebo špatně připravená?
Moje profese mě naučila být tím náročnějším zákazníkem, a to nejen co se týká kávy, ale celé gastronomie.
Neodmítám špatně připravenou kávu, ale tam, kde se o přípravu a podání kávy nestarají správně, se obvykle nevracím.
Pokud však vidím, že má to místo potenciál, a že se jedná třeba o špatně zaškolený personál, který má k dispozici kvalitní kávovar a kávu a jen neví, co s tím, rád se pustím „do práce“.
Jak vy sám nakupujete kávu?
Tak kromě každodenní konzumace našich káv při různých příležitostech či denních rodinných rituálech považuji za svou povinnost se neustále rozhlížet po trhu a hledat nové druhy a nabídku kávy a to nejen v obchodech, ale převážně v gastronomii. Dělám to jak u nás, tak v zahraničí. Hlavně tam, kde je i jiná kávová kultura a zákazník má odlišné nároky než u nás.
Podle čeho si mám jako laik vybírat kávu v obchodě?
Náš trh v současné době nabízí už poměrně široké spektrum nabídky různých druhů káv. Pokud chcete své chutě zdokonalovat, vydejte se i mimo maloobchodní síť, kde již třeba máte svou oblíbenou značku. Můžete vybírat i z bohaté nabídky volně sypané zrnkové kávy. Tato zkušenost vás obohatí o nová zjištění, že takový nápoj jako je káva má velmi širokou nabídku.
Samozřejmě, že při nákupu jakékoliv kávy je velmi důležitá její čerstvost a způsob balení. Zamyslet byste se měli i nad jejím mletím, neboť to může kávě na její chuti hodně přidat, ale i ubrat.
Má smysl si kupovat bezkofeinovou kávu?
Bezkofeinová káva může vyhovovat řadě lidí, kteří pijí několik šálků kávy denně a třeba navečer mají ještě chuť, ale už se nechtějí povzbudit kofeinem. Rády si ji také vychutnávají maminky. Proces přípravy bezkofeinové kávy vám napoví, že taková káva si umí zachovat vše ze svých kvalit.
Bezkofeinová káva je pražená káva (zrnková nebo mletá) s uměle sníženým obsahem kofeinu. Kofein se z kávy odstraňuje z kávy v tzv. zeleném stavu vyluhováním – extrakcí, a to různými metodami: za využití vodní páry nebo extrakčních látek – nejnověji se využívají extrakční látky ze skupiny ovocných esterů, jež jsou přirozenou složkou mnohých druhů ovoce (např.
jablka, banány, ananas) a patří k látkám, jež spoluutvářejí aroma kávy. Po extrakci – vylouhování kofeinu – se zelená káva suší a další výrobní proces, tedy pražení, mletí… probíhá jako u běžné zelené kávy.
Důležité je, aby si káva bez kofeinu zachovala v nezměněné míře organoleptické vlastnosti – aroma i chuť, tak, že často nejsme schopni klasickou kávu a kávu bez kofeinu senzoricky smyslově odlišit.
Ing. Pavel Šťastný, Coffee Specialist Tchibo Café Service Pavel Šťastný se profesionálně věnuje kávě ve společnosti Tchibo již osmnáctým rokem.
Pracuje na pozici manažera pro klíčové zákazníky a kávového specialisty s hlubokými znalostmi oboru. Své jméno kávového experta si vybudoval i mnohými články a přednáškami na toto téma.
Jeho dlouhodobým cílem je především šířit a prohlubovat znalosti o zboží a technologii, stejně jako zvyšovat úroveň kávové kultury.
Káva jako příjmový barometr. Chudší Češi pijí instantní, bohatší zrnkovou
Z výsledků vyplývá, že téměř dvě třetiny domácností kupují kávu instantní, zhruba polovina pak kávu mletou. Dá se předpokládat, že ta slouží především k přípravě tradičního turka, který je tak až druhou nejpopulárnější formou přípravy. Až za prvními dvěma sortami následují v popularitě káva zrnková a kapsle.
Zatímco domácnosti s nižším příjmem nakupují nejradši instantní, případně mletou kávu, s rostoucím příjmem roste popularita zrnkové kávy. A to přestože z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že instantní káva je zhruba dvakrát dražší než zrnková.
To dokládají i data společnosti Nielsen. Z 6,3 miliard korun, které Češi v uplynulých dvanácti měsících utratili za kávu ve velkých marketech kromě řetězce Makro, byla téměř polovina za instantní kávu.
Co se týče množství se však rozpustný produkt na celkových prodejích podílel jen z 34 procent.
„Pražené kávy se objemově prodá víc, ale větší tržby generuje dražší instantní káva,“ vysvětlila Mária Hukelová z Nielsen.
Vysvětlení trendu, který ukazuje průzkum KPMG, je potřeba hledat v několika souvislostech. Jak uvádí Andrea Brožová z potravinářské společnosti Nestlé, do níž patří značky Nescafé či Nespresso, je na přípravu šálku potřeba méně rozpustného prášku.
„Je třeba vzít v úvahu fakt, že pro přípravu standardního šálku kávy je třeba dva gramy kávy instantní, kdežto osm gramů kávy mleté,“ uvádí Brožová. Podle ní tak šálek zrnkové kávy stojí v konečném důsledku dvakrát více než hrneček instantního nápoje, šálek z kapsle vyjde dokonce na čtyřnásobek. Proto také kapsle preferují domácnosti s nejvyššími příjmy.
To však nevysvětluje další paradox. Ukazuje se, že zrnková káva je neobvykle oblíbená jak u lidí s vyššími, tak těmi úplně nejnižšími příjmy. Nemletou kávu nakupuje více než čtvrtina lidí s příjmem do šesti tisíc korun měsíčně. Pak se však její popularita propadá, aby postupně narůstala spolu s příjmem zákazníků a největší oblibu získala ve skupině mezi 25 až 30 tisíci korunami měsíčně.
Češi a káva
Fajnšmekři si rádi připlatí
Důvod je pravděpodobně ten, že na českém trhu je k dostání zrnková káva ve velmi rozdílné kvalitě i ceně.
Zatímco nejchudší lidé se stále drží své nejlevnější zrnkové sorty, lidé se středními příjmy už přešli na kávy instantní či mleté.
Vedle toho se však v posledních letech rozvinula skupina „fajnšmekrů“ s vyššími příjmy, kteří se o nápoj intenzivně zajímají, navštěvují kávové kurzy a zkoušejí různé metody přípravy.
Pro tyto zákazníky je důležitým faktorem čerstvost, a proto také kupují hlavně dražší, výběrovou zrnkovou kávu, kterou si nechávají umlít v prodejně. Někteří dokonce investovali do vlastního mlýnku a melou si ji sami doma těsně před přípravou.
„V našich značkových obchodech máme velkou skupinu zákazníků, kteří si kupují vážená kávová zrna ze široké nabídky výběrových káv ze specifických pěstebních oblastí.
Většina zákazníků využívá možnost poradenství s našimi prodejci a nechává si kávu namlít na místě na profesionálním mlýnku pro konkrétní typ přípravy kávy doma, jako je french press, mocca konvička a podobně,“ potvrzuje manažerka společnosti Tchibo Michaela Pokorná.
Podle Karla Růžičky, partnera KPMG zodpovědného za oblast potravinářství a nápojářství, je dalším důvodem rostoucí popularity zrnkové kávy mezi bohatšími lidmi kávovary. „Zrnková káva se používá v moderních kávovarech, které najdeme častěji ve vysokopříjmových domácnostech,“ říká Růžička.
Káva s příchutí buddhismu. V Tokiu si lze k šálku objednat i mnicha:
Zrnková káva stoupá na oblibě
Z průzkumu navíc vyplývá, že zatímco kávu balenou v mleté formě kupuje až polovina obyvatel venkova a menších měst do pěti tisíc obyvatel, s rostoucí velikostí sídel její podíl klesá a ve velkoměstech nad 100 tisíc obyvatel je to už jen 37 procent zákazníků. Právě tam se přitom rozvíjí kultura kvalitní kávy.
Zatímco prodeje instantní kávy jsou podle firmy Tchibo spíše stabilní, právě u dražších zrnkových zaznamenává společnost nárůst poptávky. Že tento trend bude pokračovat očekávají i autoři výzkumu.
„Očekávám, že se zvyšováním kávové kultury bude podíl zrnkové kávy dále růst. Podobný trend bychom našli u čaje, vína či piva.
Masovou záležitostí ale nadále zůstane instantní káva, za jejímž úspěchem stojí jednoduchost přípravy, marketingové kampaně výrobců a oproti výběrovým zrnkovým kávám nižší cena,“ předpokládá Karel Růžička.
Trend rostoucí poptávky po dražší kávě má však také jednu výjimku. Na rozdíl od zahraničí panuje v Česku minimální poptávka po kávě s certifikací Fair Trade, která garantuje, že pěstitelé dostali řádně zaplaceno.
Ukazuje se, že téměř polovina Čechů o „férové“ kávě nikdy neslyšela. Povědomí o Fair Trade sice roste spolu s dosaženým vzděláním a mezi vysokoškoláky ji zná až 75 procent konzumentů, ani ti o ni ale valný zájem nejeví. Převážně či výhradně ji kupuje jen pět procent z nich.
Turci stále útočí na české chuťové buňky
11. 11. 2013 Šarlota Vilímková Lifestyle
I když mladí Češi dávají přednost cappuccinu, „turkem“ nepohrdnou. Zdroj: Kristina Andonová
„Přijď na kafíčko,“ taková pozvání jsou pro Čechy typická, protože tento nápoj je pro většinu z nich součástí každodenního života. Obvykle takové návštěvy začínají otázkou: „Turek nebo rozpustný?“ To ovšem nepotěší žádného baristu a odborníka v oblasti kávy.
„Vedle mezinárodních výrazů jako jsou robot a tunelování by měl stát i turek – český vynález a symbol kávové nekultury,“ komentuje kavárenský číšník Vojta Fiala (23). Problém vidí zejména v nekontrolovatelné extrakci kávy. To znamená, že namletý prach se louhuje příliš dlouho a může uvolňovat i škodlivé látky, které nesvědčí trávicímu traktu.
Rozpustná, jinak také instantní, káva si u odborníků nevede o moc lépe. Vyrábí se totiž pomocí sušení vylouhovaných, mletých a pražených zrn kávovníku. „Protože je už jednou vyextrahovaná, považuju ji za takový ‚druhák′, který má toho s kafem pramálo společného,“ říká mistr republiky v přípravě kávy – barista roku 2012 Adam Neubauer (27).
Přitom si lidé mohou doma, kromě druháků a turků, připravit kvalitní a dobrou kávu. To je ta, která má jasný původ z konkrétního regionu dané země. Navíc musí být čerstvá, vybraná jako zelené zrno a poté šetrně upražena. Sehnat se dá ve vybraných kamenných obchodech, ale lehce přístupná je zejména díky internetu, kde si lidé objednávají kávu přímo od různých pražíren.
Vítěz při domácím popíjení
I přes kritiku odborníků ale na turka nedají dopustit zejména starší generace. „Turka piji zásadně kvůli jeho chuti. Jiné kávy nejsou pro mě to pravé,“ tvrdí Rostislav Domes (67). Zároveň si pochvaluje, že ho i po několika letech konzumace stále nabíjí energií.
Překvapivě ale neodsuzují turka ani mladší generace, která sice dává přednost modernějším úpravám kávy, jako například cappuccinu či espressu, ale turkem většinou nepohrdnou.
„Když není jiná možnost, tak mi nedělá problém ho vypít. Dávám si ho hlavně u babičky,“ připouští Jan Beneš (25).
Podobný názor měli i ostatní mladí dotázaní, kteří by si turka v kavárně či restauraci neobjednali, ale pro domácí popíjení jim nepřijde tak špatný.
I když jsou Češi věrní druhákům a turkům, jsou to praví požitkáři: „Češi mají kávu rádi, ale problém je v tom, že jí většinou moc nerozumí a jsou to spíše rozumbradové,“ přiznává Neubauer. Zároveň doplňuje, že přibývá lidí, kteří si chtějí nechat poradit a jsou otevření novým názorům. Takoví lidé prý dokáží ocenit dobrou kávu, i když předtím pili jen tu špatnou.
Sdílejte článek Další články z rubriky Štítky
Je zdravější instantní káva nebo turek? Mnoho lidí neumí správně vařit ani jedno
22. 03. 2021 | Doba čtení 4 minuty
Jak si doma udělat lahodnou kávu tak, aby chutnala jako z kavárny? Češi kávu milují.
Máme ji spojenou s různými rituály, ať už je to ranní kafe a posezení na terase nebo na záchodě, polední pauza při práci nebo odpolední kafe a dortík s kamarádkou.
Černý mok nejenom zahřeje, ale také provoní celý dům či kancelář a „nakopne“ k dalším aktivitám. Jak si doma udělat lahodnou kávu tak, aby chutnala jako z kavárny? Aby uspokojila vaše chuťové buňky i doma, je dobré se držet pár zásad.
Asi každý na návštěvě zažil, že se ho hostitelka zeptala, jakou chce kávu. Na výběr byla instantní a turek. O instantní kávě se dlouho tradovalo, že je zdraví škodlivá a s kávou nemá nic společného.
Avšak pokud nemáme čas, energii nebo místo na pořízení pomůcek na přípravu kávy, je instantní skvělou alternativou.
Chcete-li zažít atmosféru kavárny s provoněným vzduchem, jsou tu další pomocníci, jak si domácí pohodu vylepšit.
Nebojte se instantní
Instantní káva se vyrábí dvěma způsoby: suší se buď rozprašováním nebo mražením. Kávová zrna ze rozemelou a buď se extrakt rozprašuje v horkém vzduchu nebo je zmrazen a rozsekán na malé kousky. Obě dvě metody zachovávají kvalitu, aroma a chuť kávy.
Káva s kamarádkou dokáže vyléčit mnohé neduhy. Bez ohledu na kvalitu 🙂 Zdroj: Alliance Images / shutterstock.com
Podle různých studií instantní káva obsahuje více antioxidantů než káva zrnková a je méně kalorická. Dokonce také obsahuje méně kofeinu. Šálek rozpustné kávy má 30 až 90 mg kofeinu, zatímco šálek běžné zrnkové kávy zhruba 70-140 mg. Ideální je tedy pro ty, kteří omezují příjem kofeinu.
Některé studie hovoří o tom, že rozpustá káva obsahuje rakovinotvorné akrylamidy. Množství této chemické látky je však ve skutečnosti daleko menší než množství, které běžně přijímáme s potravou. (Zdroj: cs.medlicker.com) Pokud si chcete kávu vychutnat, zalijte ji vodou o teplotě kolem 90 °C. Jen tak kávu nespálíte.
Turka pořádně stlačit
Milujete-li intenzivní chuť turecké kávy, nemusíte se jí vzdávat. Nezalévejte ji hned, ale chvilku počkejte, aby voda měla kolem 93 stupňů. Vařící voda totiž zničí veškerou dobrou chuť.
Pokud ale chcete zůstat zdraví, zkraťte dobu louhování na maximálně čtyři minuty. Po dvaceti minutách se totiž začínají vylučovat látky, které nejsou našemu tělu úplně prospěšné. Jsou to různé třísloviny, karcinogeny a přebytečný kofein, jež dokážou podráždit žaludek. Dobrým krokem je tedy oddělení lógru od zbytku samotného nápoje.
Pořiďte si domů sítko nebo známý french press. Namletá zrna zalijte horkou vodou, zamíchejte lžičkou a nechte 4 minuty odstát. Pak zatlačte na síťkový píst. Tím se káva protlačí skrz vodu až na dno, kde pak zůstane kávová sedlina oddělená od vody. Další látky se tak již nemají šanci vyloučit. (Zdroj: kavomil.cz)
Kouzelná moka konvička
Pokud nemáte doma místo na kávovar, můžete si pořídit moka konvičku, která je skvělou alternativou a nezabere tolik místa. Pokud máte rádi vetší hrneček kávy, pamatujte na to již při nákupu. I když si budete vařit kávu jen pro sebe, pořiďte si raději moka konvičku pro 2-4 porce. Z malé konvičky byste totiž získali jen „hlt kávy“. Po příchodu domů konvičku rozeberte a vyčistěte.
Moka konvička má původ ve 30. letech 20. století v Itálii. Zdroj: Max Rastello / Shutterstock.com
Pro přípravu moka kávy se hodí spíše tmavší pražené kávy, jelikož moderním, světle praženým zrnům arabiky nesvědčí bod varu. Pak už stačí naplnit vodou spodní část po rysku nebo po ventil, a do sítka nasypat kávu buď čerstvě namletou, nebo mletou kupovanou. Zrna kávy by měla být namleta tak, že budou hrubší než cukr krupice, ale jemnější než krystal.
Kávu neutlačujte, jen sklepněte, aby se srovnala. Poté nasaďte horní díl a sešroubujte. Postavte na plamen tak, aby nepřesahoval spodní okraj konvičky. Až vyjde z konvičky první „láva“, ztlumte plamen.
Nyní nastává důležitý okamžik: Jakmile konvička vydá typický „plivací“ zvuk, tekutina by měla být u ústí hubičky. Ihned konev odstavte z plamene, protože díky tomu nebude káva přepálená. (www.dokonalakava.
cz)
Milujete kávu? Největší svátek kávy v Česku se blíží
Většina z nás si bez kávy neumí představit start do nového dne. Pijeme ji k snídani, drží nás na nohou v práci, dobře se u ní povídá s přáteli. Máme ji tedy rádi.
Víte, jak správně kávu připravit? Nebo jak si správně kávu objednat? V Pražské tržnici v Holešovicích se koná už třetí ročník největšího svátku kávy v Česku – Prague Coffee Festival. Proběhne už 15. a 16.
listopadu a Radiožurnál bude při tom.
Káva je fenomén. Je to rituál, při kterém se uzavírají obchody, upevňují přátelství, lépe se u ní přemýšlí, ale i odpočívá. My Češi jsme bezpochyby kávovým národem. Statisticky vypijeme nejméně jeden šálek denně. V posledních letech je kávě a možnostem její přípravy věnována čím dál tím větší pozornost.
Proč nepít českého „turka“Problém není není v samotné přípravě, ale především ve volbě kávy, použití vařící vody a ponechání kávové sedliny v šálku po celou dobu jejího popíjení. Dlouhým louhováním dochází k uvolňování látek, které kávě kazí chuť a také tříslovin, které nedělají dobře našemu žaludku.
Organizátoři Prague Coffee festivalu se proto rozhodli už potřetí sezvat všechny kávové nadšence, odborníky i laiky, a předložit jim poprvé ve dvou dnech co nejvíce zajímavostí o kávě. Pozvali ty nejpovolanější osobnosti české i zahraniční kávové scény, kteří se o své bohaté zkušenosti podělí.
Vývoj nezastavíš – český „turek“ upadá v zapomnění
Ve spotřebě kávy vynikají severské národy – Finové a Švédové vypijí neuvěřitelných dvanáct kilogramů na hlavu za rok! My se jim s třemi a půl kilogramy nemůžeme rovnat, ale toto číslo rok od roku roste.
Čtěte také
Co se množství týče, pijeme kávu poměrně dost. V minulosti jsme se však, ruku na srdce, příliš nestarali o její kvalitu. Kdo z lidí nad čtyřicet nikdy nepil „turka“ nebo mu ho alespoň někdo nenabízel, ten patrně nežil v Česku. Nyní na něj sotva natrefíte, jeho místo nahradilo esspreso a rozpustná káva. Naštěstí, dodávají odborníci.
První ročník Prague Coffee Festivalu se konal v roce 2012. Hlavní myšlenkou bylo podpořit kávovou kulturu a umožnit setkání těch, které káva zajímá, ale i ty, kteří s kávou začínají nebo se o ní chtějí dozvědět více. Letošní třetí ročník se bude konat 15. a 16. listopadu v hale č. 40 v Pražské tržnici v Holešovicích a poprvé proběhne ve dvou dnech.
Nemění se jen naše domácí návyky, kavárenský průmysl roste také. Na kavárnu natrefíte v podstatě na každém kroku i v regionálních městech, rostou jako houby po dešti. S širokou nabídkou zatím roste poptávka, a tak se o kvalitu kávy, ale i metody její přípravy zajímá stále více lidí.
Na festivalu vyzkoušíte nové metody přípravy kávy
Větší zájem pozorují i pořadatelé festivalu, a tak rozšířili program letos poprvé na dva dny.
A na co lákají návštěvníky do haly číslo čtyřicet Pražské holešovické tržnice? Kromě všudypřítomného úžasného aroma, které budou nasávat, čekají příchozí bohaté degustace, workshopy, přednášky i čeští a zahraniční hosté.
Z těch zahraničních to bude například Ralf Rüller z berlínské pražírny The Barn, který promluví o pražení kávy nebo seveřan Morten Wennersgaard, ten zase zvolil téma výběrové kávy.
Jak správně připravovat espresso?Espresso je malá silná káva s obsahem 30 mililitrů, s doporučenou délkou extrakce 20 až 30 vteřin pod tlakem 9 barů za teploty vody 88 až 92 stupňů. Množství kávy pro jedno espresso je 8 až 10 gramů. Důležitá je kvalita používané kávy, její optimální mletí, ale také kvalita vody,
Festival provoní kávy z českých i zahraničních pražíren a navštěvníci je budou moci ochutnat formou „cuppingu“, připravené jako espresso nebo některou z alternativních kávových metod, jejichž přípravu si také budou moci vyzkoušet v rámci mnoha workshopů. Kdo raději poslouchá, nenechá si ujít některou z řady přednášek, třeba o současné kávové kultuře, o baristických soutěžích či způsobech obchodování s kávou.
Čím dál více Čechů ví, jakou kávu chce a jde si za kvalitou. Příprava kávy je nejen vědou, ale také zábavou a poskytuje prostor k experimentování. Chcete-li poznat kávu ve všech jejích vůních, chutích a podobách a dozvědět se a vyzkoušet si něco nového, vydejte se 15. a 16. listopadu na Prague Coffee Festival.
Související příspěvky
Kafe z automatu? Tak to je opravdu silná káva
Související weby
Coffeefest.cz
Dallmayr: Káva do paláců i továren
Káva je hned po ropě nejobchodovanější komoditou na světě a zaměstnává přes sto miliOnů lidí. A přestože Češi nepatří mezi kávové fajnšmekry, konečně přitvrdili. Kávu špičkové kvality požadují i do kelímku z automatu.
Dospělý Čech vypije v průměru až 400 šálků kávy ročně a dává si čím dál tím víc pozor na to, co vlastně v hrnečku má. Kvalita samozřejmě něco stojí, ale to, zdá se, Češi akceptují.
Dokazuje to případ německé značky Dallmayr, která dnes těží z toho, že před pár lety Čechy nepodcenila. Ani ty, kteří pijí kávu z jejích automatů v práci či třeba na nádraží.
Když v roce 2001 René Sion, ředitel společnosti Dallmayr ČR, s kávovými automaty firmy v Česku začínal, znalci z oboru mu moc šancí nedávali. Přišel totiž s vyšší cenovou politikou, než se očekávalo.
„Skoro nikdo nás neznal a my záměrně nasadili ceny vysoko. Dělali jsme ale různé akce jako příbaly a podobně. Konkurence se nám smála. Prý – jste v Česku, zapomeňte na kvalitu. Ale nám se to vyplatilo. Zákazníci začali přicházet, cítili z nás noblesu a kvalitu,“ vysvětluje Sion s tím, že ceny od té doby drží na stejné úrovni, přestože celosvětově šla cena kávy nahoru.
„Konkurenci jsme nijak nevytlačovali, prostě jsme stáli vedle nich. Kvůli nám pak museli koupit nové stroje a začít používat nové suroviny. Vedle těch našich prostě neobstáli,“ říká Sion, původní profesí optik, který svou první kávu – tehdy ještě klasického českého turka – ochutnal a pak pil celý „svatý“ týden před maturitou.
Savoy jako výzva
V Čechách šel Dallmayr původně jen cestou B2B, své automaty, kávovary a kávu nabízel zejména do firem, továren či institucí. „To je pro nás stále to hlavní,“ zdůrazňuje Sion.
„Postupně se na nás ale kvůli světovému věhlasu značky Dallmayr začali obracet i zkušení zákazníci z oblasti gastronomie, přestože jsme zde byli původně vendingová divize.
Když Ambiente před 12 lety vyhodnotilo naši kávu pro svoji tehdy novou kavárnu Savoy jako nejvhodnější, řekli jsme si, že odmítnout takového zákazníka by byl hřích a že tedy budeme ,dělat‘ i gastronomii,“ doplňuje.
Díky tomuto kroku a zásadě dělat věci co nejlépe dnes mezi zákazníky společnosti patří i Pražský hrad, diplomatický sbor, arcibiskupský palác, Karel Gott a mnoho významných osobností české kultury a byznysu.
„Patří k bontonu mít naši značku,“ konstatuje Sion. Svou vlastní kavárnu značka v Čechách nemá, ale její otevření někdy v budoucnu šéf české pobočky nevylučuje.
„Trochu o tom uvažujeme – stále se nás na to někdo ptá, ale zatím nemáme nic konkrétního.“
Šálek kávy Dallmayr Autor: archiv
Dvorní lahůdkářství
Noblesa provází Dallmayr od svých prvopočátků. Tradice firmy sahá až do roku 1700, kdy společnost vznikla v Mnichově jako lahůdkářství. Prvních 200 let se zabývala výhradně lahůdkářstvím ve velkém stylu. Jméno Dallmayr společnost získala v 19. století, kdy ji koupil Alois Dallmayr.
Společnost se postupně vypracovala až na dvorního dodavatele bavorského královského paláce. K zákazníkům pak patřil i německý císařský dvůr a čtrnáct dalších evropských knížecích a královských dvorů. Dallmayr Delikatessenhaus, který dodnes sídlí na mnichovské Dienerstraße, patří mezi pětku nejlepších lahůdkářství světa.
Rodina Dallmayrů už sice firmu nevlastní, povědomí o značce však bylo tak silné, že majitelé, rody Randlkofer a Wille, původní jméno ponechali.
Obchod s kávou spustil Dallmayr ve 30. letech minulého století. Konrad Werner Wille, teprve 19letý brémský odborník na kávu, vybudoval ve firmě speciální oddělení pro kávu. Nakoupil surovou kávu, sám ji pražil a organizoval prodej. Zrodila se značka Dallmayr Kaffee.
Další zlom přišel v 60. letech, kdy mnichovská firma BMW požádala Dallmayr, jestli by zajistil k dodávkám kávy i automaty na kávu.
Viděli to prý ve výrobních závodech v Americe a chtěli i pro svoje zaměstnance zajistit servis kávy a teplých nápojů. Od té doby se stal Dallmayr předním dodavatelem kávy na stisknutí tlačítka po celém Německu. A nejen tam.
Ve čtrnácti zemích Evropy a Blízkého východu stojí více než 100 tisíc jejich automatů.
Čajové překvapení
Řadě Čechů při vyslovení značky Dallmayr automaticky naskočí čaj. „K čaji jsme se v podstatě dostali tak, že zákazníci, kteří od nás mají kávu a všechny možné doplňky, počínaje přístroji a konče servisem, chtěli i čaj. Aby to vše měli od jednoho dodavatele a ve vysoké kvalitě.
Takže firma začala vyvíjet čaj pro distribuci mimo lahůdkářství,“ řekl Sion s tím, že zpočátku vůbec ani nesledoval odbyt čaje, protože jej považoval jen za doplňkový prodej. „Pak jsme ale k našemu úžasu zjistili, že čaj se ohromně rozjel.
A musím říct, že až donedávna jsem byl překvapený, že nás lidé často na trhu znali víc přes čaj než přes kávu,“ přiznává.
„Byl jsem překvapený, že nás lidé na trhu často znali víc přes čaj než přes kávu,“ říká René Sion, ředitel české pobočky společnosti Dallmayr. Autor: Repro Strategie „Byl jsem překvapený, že nás lidé na trhu často znali víc přes čaj než přes kávu,“ říká René Sion, ředitel české pobočky společnosti Dallmayr.
Pokud jde o lahůdky, základní kámen celé firmy, zůstávají nadále výhradně v Mnichově. Samozřejmě je možné objednat si dárkové balíčky přes internet, stejně jako kávu, čaje a další doplňkové exkluzivní zboží.
Očekávat ale od značky Dallmayr, že se vydá podobnou cestou jako kdysi jeho rakouský konkurent Julius Meinl, je zbytečné.
Pokus Meinla, který v Praze otevřel a už i zavřel luxusní lahůdkářství, byl od začátku nešťastný. „Nám to nicméně hodně pomohlo, protože to svým způsobem zviditelnilo vyšší úroveň lahůdkářství.
Na český trh proto teď můžeme přinášet i zajímavé kávové rarity a speciality,“ shrnuje Sion.
Přirozená kvalita
Za úspěchem značky, která je dnes rodinným stříbrem, stojí její kvalitní prezentace. Dallmayr byl například v Bavorsku první společností, která měla světelný neon ve výloze.
A nikdy nezapomněla zdůrazňovat apel na kvalitu a poctivost. Kávu nakupuje od malých pěstitelů zejména z Etiopie, pro kterou je jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů.
Nemusí se prý ani zdobit nálepkami Fair Trade či bio, poněvadž to je u značky Dallmayr automatické.
„Po 15 letech mohu usuzovat, že nepsaná strategie dělat věci dobře je možná nejlepší reklama. Často přicházíme v B2B segmentu k zákazníkům jako trojka či čtyřka a odcházíme první. Zákazníci dnes už vědí, že chtějí kvalitu.
Není to klišé,“ říká Sion. Zákazníky stejně jako zaměstnance oslňuje kromě kvality i letitá historie firmy. A v neposlední řadě svou roli hraje německý původ značky.
„Německá kvalita a důslednost jsou předpokladem, že jsme odpovědná firma,“ zdůrazňuje.
V Česku Dallmayr velké reklamní kampaně nedělá, protože nefiguruje v retailovém segmentu. „Spíš děláme kampaně cílené na konkrétní segmenty. Zkrátka všude, kde se kvalitativně trh zvedá,“ vysvětluje Sion.
Káva Autor: archiv
Gottův šálek
Na značku se často doslova „nabalují“ charitativní či kulturní akce a začíná si tak vytvářet určitou kulturní tradici. „Neporadil nám to žádný marketingový odborník, ono to k nám přichází samo. Možná to souvisí spíš s noblesou, možná s nějakou konzervativností, možná i díky klientele, kterou máme,“ odhaduje Sion.
Pokud jde o celebrity, ke značce se hlásí opět díky kvalitě a výjimečnosti a vznikají zde zajímavá přátelství. „Není to tak, že bychom šli a cíleně někoho oslovovali. Například Karel Gott se na nás obrátil sám, protože znal naši kávu z Německa,“ prozrazuje šéf české pobočky Dallmayr.
Přestože dnes upřednostňuje Sion latté či espreso, nepohrdá ani tradičním turkem. Podle statistik ostatně turka stále pije na 25 procent Čechů, mezi nimi i hodně mladých. Turek je, zdá se, nesmrtelný, neporazila ho ani instantní káva, ani kapslové kávovary. A to se přitom marketéři jejich výrobců tolik snažili.
„Podle toho, co čtu a slyším, zjišťuji, že 25 procent národa žije v permanentní frustraci, protože je jim pořád předkládáno, jak je to jedovaté, nezdravé, české. A co je české, to je špatné. Já si to nemyslím.“ Důraz by měl být podle Siona kladen na edukaci, aby lidé věděli, jak si svého turka správně připravit a jaký druh kávy na něj použít. „Když nám chutná, prostě ho pijme,“ uzavírá.
Škoda je jen to, že si ho nevychutnáme v šálcích z pravého českého porcelánu. Žádná česká porcelánka není s to takové hrníčky pro Dallmayr vyrobit. Veškerý porcelán tak putuje z Itálie a Portugalska.
Autor: Strategie, Iveta Křížová