Češi mají podle průzkumu společnosti STEM/MARK v roce 2017 relativně vysoké povědomí o důležitosti očkování proti klíšťové encefalitidě (67 % z dotazovaných respondentů ví, že jedinou prevencí je očkování), ale z horečky, bolestí hlavy, kloubů nebo malátnosti si těžkou hlavu nedělají.
Jedním z mýtů je, že přisáté klíště je nejlepší potřít olejem či krémem. Klíště se totiž začne „dusit“, a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.
Lékaři nedoporučují ani odstranění klíštěte tzv. točením proti směru hodinových ručiček. Kousací ústrojí klíštěte nemá totiž tvar závitu, což může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.
I když virové onemocnění může mít dlouhodobé následky a může vést až k poškození nervového systému a ochrnutí svalů, drží se míra proočkovanosti již několik let na nízké úrovni – zhruba 24 procent.
Ve srovnání s Rakouskem je to téměř o dvě třetiny méně. A tak čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii hlásíme od nás.
Výzkum rovněž odhalil, že tři čtvrtiny dotázaných si neuvědomuje, že se klíšťovou encefalitidou mohou nakazit již po dvou hodinách od přisátí klíštěte.
„Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ říká epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Čtvrtina nakažených si odnese trvalé následky
„Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je 3-30 dní. V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní,“ říká primářka MUDr. Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v Nemocnici Na Bulovce.
Následují bolesti hlavy, horečky, světloplachost, nevolnost a zvracení. Člověk má ztuhlé svaly na šíji, třas, závratě, ale může pociťovat i problémy s pamětí, spánkem a trpět dezorientací. „Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze,“ dodává Roháčová.
Čtvrtina nemocných si odnese trvalé následky, jako jsou obrna horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech.
Kdy očkovat? Kolik přispějí pojišťovny?
Na klíšťovou encefalitidu neexistuje žádný účinný lék. Jedinou účinnou prevencí je očkování. Nejvhodnější je začít v chladnějších měsících roku. Nejčastější výskyt klíšťat připadá na přelom května a června. Průběh očkování se skládá z aplikování tří dávek.
Cena jedné dávky
– FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER 750,- Kč
– FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER 790,- Kč včetně aplikace
– Encepur, FSME Immun 1000,- Kč
Zdroj: Baxter, Avenier, Středisko očkování a cestovního lékařství
Jedna dávka se pohybuje okolo 800 Kč. Po první dávce následuje s odstupem jednoho až tří měsíců aplikace druhé dávky, přičemž u 98 % populace se již v tento moment vytváří účinné protilátky. Přeočkování v podobě třetí dávky následuje tři čtvrtě roku až celý rok po druhé aplikaci.
Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívá většina českých zdravotních pojišťoven.
„Příspěvky na prevenci čerpá asi desetina pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), průměrně získali v roce 2018 asi 850 korun,“ řekla náměstkyně ředitele VZP pro služby klientům Petra Pevná.
Z fondů prevence zdravotních pojišťoven jsou hrazeny očkování, vyšetření navíc a ozdravné pobyty. Mezi nejžádanější patří příspěvek na pohybové aktivity nebo nepovinná očkování, zejména proti klíšťové encefalitidě. VZP vám na očkování dá až 500 Kč.
Druhá největší, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR v loňském roce vydala na očkování proti klíšťové encefalitidě 19,4 miliony Kč. „U klíšťové encefalitidy přispíváme i v roce 2019 částkou 500 Kč, dětem pak až 1000 Kč. Loni příspěvku využilo přibližně 37 tisíc klientů“ uvedla Hana Kadečková, tisková mluvčí pojišťovny.
V evropských zemích je v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti covid-19. Nejvíce se jich nachází v Německu, kde je takových zařízení čtrnáct, a jednu výrobnu najdeme i v Česku. Klíčová složka …
Ode dneška, tedy od 24. března 2021, se mohou k očkování registrovat osoby mladší 70 let s chronickým onemocněním či zdravotním stavem s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19. Informovalo o tom ministerstvo …
České zdravotnictví potřebuje hlubokou systémovou změnu. Dosavadní snahy představovaly vždy jen dílčí opatření a není možné je nazývat skutečnými reformami. Vyplývá to z průzkumu pro nově založenou iniciativu …
Načíst další Došli jste až na konec! Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení …
Jeden z největších finančních skandálů v dějinách Německa má dopad i na mnohé Čechy – nemohou platit svými kartami. Platební karty vydávané společností Wirecard jsou totiž od včerejška blokovány. Společnost je po …
Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Načíst další Došli jste až na konec! Americký prezident Joe Biden překvapuje razancí své fiskálně-expanzivní politiky. V Pittsburghu představil nový balík rozpočtových opatření v objemu 2,25 bilionu dolarů. Balík sestává zejména z infrastrukturních …
Burzovní debut společnost Deliveroo skončil obřím zklamáním. Emisní cena akcií společnosti byla stanovena na úroveň 390 pencí za kus. Po prvních minutách na londýnské burze se však cena akcie propadla na 271 pencí, …
Trh s nemovitostmi v ČR zůstává jako celek nečekaně odolný vůči dopadům probíhající koronavirové situace. Ceny nemovitostí v souhrnu dále rostly i v roce 2020 a v růstu pokračují i letos. Cenový pokles zaznamenaly …
Načíst další Došli jste až na konec!
Pokud jste nemocní, s očkováním počkejte. U chronicky nemocných to ale neplatí
K tomu, aby očkování proti klíšťové encefalitidě mělo správný ochranný účinek, je nutná spolupráce vakcíny a lidského imunitního systému.
K tomu, aby očkování proti klíšťové encefalitidě mělo správný ochranný účinek, je nutná spolupráce vakcíny a lidského imunitního systému. Proto se očkování neprovádí tehdy, když je naše imunita momentálně zaměstnána něčím jiným – nejčastěji akutní infekcí.
Kdy neočkujeme
Překážek, které znemožňují očkování, není mnoho a s výjimkou horečnatého onemocnění se vyskytují jen vzácně.
- Neočkuje se nikdo, u koho právě probíhá horečnaté onemocnění (například chřipka, zápal plic nebo střevní infekce). I po skončení akutního horečnatého onemocnění se doporučuje před aplikací očkovací látky ještě dva týdny počkat.
- Pokud někdo v minulosti prodělal těžkou alergickou reakci na některou z látek, které jsou obsažené ve vakcíně (vaječné proteiny, antibiotika: neomycin, gentamycin; protaminsulfát apod.), není možné jej touto vakcínou očkovat vůbec.
- Pokud se po podání předchozí dávky očkování objevily nějaké komplikace, je nutné objasnit jejich příčinu před tím, než budeme v očkování pokračovat.
- V některých případech nelze provést očkování proti klíšťové encefalitidě ani u lidí, kteří trpí nějakým neurologickým onemocněním.
U chronicky nemocných je očkování naopak vhodné
Zatímco v případě akutního horečnatého onemocnění je nutné vyčkat, až nemoc odezní, a teprve potom je možné podstoupit očkování, u lidí s chronickým onemocněním toto neplatí. Naopak, starší lidé, často chronicky nemocní, mají vyšší riziko vážného průběhu klíšťové encefalitidy, a očkování je u nich proto zvláště důležité.
Očkování proti klíšťové encefalitidě se doporučuje:
- u lidí s chronickým onemocněním srdce a cév,
- u lidí chronickým onemocněním dýchacích cest,
- u lidí s chronickým onemocněním ledvin,
- u diabetiků.
Tak jako každé jiné očkování ani očkování proti klíšťové encefalitidě nemusí být stoprocentně spolehlivé u lidí, kteří trpí vážnými poruchami imunity. V těchto případech je postup při očkování nutné konzultovat s lékařem.
(vek)
Zdroj: www.vakciny.net
Objednejte se na očkování právě teď
Je vhodná doba na očkování proti klíšťové encefalitidě
Zima byla pro klíšťata mírná, bude jich proto zřejmě víc a hrozí větší nebezpečí onemocnění boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Proti té se dá ale chránit očkováním.
Vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina MUDr. Alena Dvořáková srovnala situaci v našem regionu v minulém roce s tou, jaká pravděpodobně nastane letos. „Loni došlo k poklesu počtu klíšťat jak v našem kraji, tak v celé republice.
Podílela se na tom především suchá zima s vysokými mrazy, což přežívání klíšťat nesvědčí. Naopak letos byla zima celkem mírná s četnými srážkami, očekává se tedy nárůst klíšťat a zvýšená nemocnost na klíšťovou encefalitidu,“ sdělila vedoucí. Lze podle jejích slov počítat s tím, že se v přírodě s klíšťaty setkáme, jakmile roztaje sníh.
Dvořáková také dodala, že Vysočina patří dlouhodobě mezi tři kraje s nejvyšší nemocností v České republice – v roce 2012 zde napočítali 53 nemocných, to znamená 10,3 případu na 100 tisíc obyvatel. „V loňském roce jsme vykazovali pouze dva nemocné s klíšťovou encefalitidou z okresu Pelhřimov.
Nemocnost v tomto okrese je dlouhodobě nízká ve srovnání s ostatními okresy v Kraji Vysočina,“ uvedla.
Právě teď je vhodná doba pomýšlet na očkování. „Očkovat proti klíšťové encefalitidě lze celoročně, ale teď je nejvhodnější čas pro ty, kteří chtějí být chráněni na letošní jarní a letní sezonu. Očkování sestává ze tří dávek a provádějí ho praktičtí lékaři a centrum Očkovací a cestovní medicíny Avenier v Jihlavě,“ zmínila Dvořáková.
Lidé o očkování stojí. „Proti klíšťové encefalitidě očkujeme po celý rok. Od té doby, co je toto očkování propagované v televizi, řekla bych, že zájem o něj stoupl. V současné době očkujeme několik lidí týdně,“ sdělila praktická lékařka Lenka Křikavová.
Srovnala přitom očkování proti klíšťové encefalitidě s tím proti chřipce.
„O něj je podstatně menší zájem, protože se lidé zaprvé asi víc onemocnění encefalitidou bojí a zadruhé panuje názor, že chřipku po očkování proti ní naopak dostanou, i když nic takového není vůbec prokázané,“ dodala lékařka.
Pokud si přisáté klíště najde dárce krve, měl by kromě svého zdraví brát ohled i na zdraví pacientů, kteří dostanou jeho krev. „Čtyři týdny od nalezení klíštěte se darovat krev nesmí, aby se případná nákaza boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou stihla projevit. Pokud člověk o klíštěti neví, nezjistíme to ani my. Sérologické vyšetření na klíšťovou encefalitidu se nedělá nikde, testy na boreliózu sice existují a dělají se, ale nepatří ke screeningovým vyšetřením vzorku krve po darování. Proto pokud si po odběru najde dárce klíště, je třeba nás kontaktovat, stejně jako v případě, že u něj těsně po odběru nebo následující den propuknou příznaky nějakého infekčního onemocnění,“ upozornil zástupce primáře oddělení hematologie a transfúziologie pelhřimovské nemocnice Hynek Poul.
Klíšťová encefalitída
Onemocnění se vždy vyskytovalo v přírodních ohniscích. Poprvé byla zmínka o klíšťovém původu ve 20. letech minulého století. K výraznému rozšíření klíšťové meningoencefalitidy s mnoha stovkami onemocnění došlo po druhé světové válce. Postiženo bylo Rakousko, bývalé Československo a Německo. Postupně se klíšťová encefalitida rozšířila po celé Evropě.
Původce nákazy klíšťové encefalitidy
Původcem nákazy klíšťové encefalitidy je virus. Přenašečem je klíště, které se infikuje většinou na drobných i větších lesních zvířatech (hlodavci, ptáci, plazi, vysoká zvěř). Virus klíšťové encefalitidy lze nalézt i v mléce infikovaných koz a ovcí.
V České republice se každým rokem nakazí kolem 600 osob. Největší výskyt nakažených klíšťat je v povodí řek a vodních nádrží. Hlavní oblasti jsou v jižních, západních a středních Čechách, na jižní Moravě a ve Slezsku.
Nejvyšší aktivita klíšťat je od dubna do konce října.
Průběh klíšťové encefalitidy
Onemocnění má dvoufázový průběh. Po inkubační době (doba od přisátí klíštěte po začátek onemocnění), která trvá 10 – 14 dní (někdy až 28 dní) dojde k chřipkovitým příznakům projevujícími se bolestmi hlavy, horečkou a únavností. Po 2 – 3 dnech dojde k úlevě, která trvá 1 – 2 dny. Pak nastupují typické nervové příznaky.
Horečka, bolesti hlavy, zvracení, nesoustředěnost, zpomalené mluvení, poruchy vědomí, obrny některých nervů. Nejzávažnější případy mohou skončit i smrtí. Pokud dojde k ochrnutí, je úprava zdravotního stavu velmi dlouhodobá a následky po onemocnění mohou přetrvávat.
U dětí je průběh onemocnění většinou lehčí, u starších lidí závažnější.
Prevence před onemocněním klíšťovou encefalitidou
Spočívá v ochraně před klíšťaty a vyvarování se konzumace nepasterizovaného mléka. Při pobytu v oblasti zamořené klíšťaty se doporučuje světlý oděv (klíště je lépe vidět), dlouhé nohavice a rukávy, vysoké boty. Kůže se ošetří repelentním prostředkem, na oděv je možné nastříkat insekticidní prostředek. Po návratu domů je nutné prohlédnout celé tělo.
Léčba klíšťové encefalitidy
Probíhá v nemocnici většinou na infekčních odděleních. Podávají se analgetika, antipyretika, léky proti zvracení, vysoké dávky vitamín B a při příznacích otoku mozku probíhá tzv. antiedematózní léčba. Někdy musí být pacient umístěn na jednotce intenzivní péče, kde je nutné zavést umělou plicní ventilaci.
Celá léčba trvá asi 1 měsíc. Po odeznění onemocnění probíhá rehabilitace, doporučuje se lázeňská léčba, rekonvalescence trvá několik měsíců. Imunita po prožitém onemocnění je dlouhodobá, ale nemusí být celoživotní.
Proto je vhodné po několika letech vyšetřit u pacienta protilátky a v případě jejich negativity pacienta přeočkovat.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Proti klíšťové meningoencefalitidě je možné se chránit očkováním. V ČR jsou na trhu 2 očkovací látky – FSME a Encepur. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene a to ve dny 0, za 1 – 3 měsíce a za 9 – 12 měsíců po druhé dávce.
V teplém období roku je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu. U vakcíny FSME se druhá dávka podá již za 14 dní, u očkovací látky Encepur je schéma 0 – 7 – 21 dnů. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana 3 roky.
Očkování by se nemělo provádět u osob s horečkou anebo alergických na kteroukoliv složku vakcíny. Po očkování se mohou objevit nežádoucí účinky: bolest v místě vpichu, otok zarudnutí, vzácněji horečka, bolest hlavy, malátnost, únava.
Tyto příznaky jsou krátkodobé, odeznívají během několika hodin nebo dnů. Význam očkování proti klíšťové encefalitidě potvrzují výsledky z Rakouska. Do roku 1992 tam bylo hlášeno kolem 700 případů onemocnění ročně.
Díky vysoké proočkovanosti, v některých oblastech dosahující až 87% (Korutany, Štýrsko) klesl od roku 1997 počet hlášení onemocnění pod 100 případů ročně.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Pro koho je očkování proti klíšťové encefalitidě nejdůležitější?
Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné pro kohokoli žijícího na území České republiky, neboť leží v nejrizikovějším pásmu výskytu často infikovaných klíšťat. Zpravidla lze tedy tímto očkováním chránit již děti starší 1 roku a dospělé osoby.
Ukazuje se, že nejméně se nechávají očkovat čeští senioři (méně než 10% věkové kategorie 60+). Přitom právě pro ně bývá toto onemocnění leckdy fatální.
Obecně lze doporučit toto očkování komukoli a naléhavě ho lze doporučit všem, kteří žijí v regionech s největším výskytem klíšťat infikovaných tímto virem (zejména jižní Čechy nebo jižní Morava).
Často se stává, že rodiče myslí na své děti, které nechávají proti klíšťové encefalitidě očkovat. Bohužel však sami rodiče zapomínají na to, že jsou to právě oni, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku komplikací a následkům tohoto onemocnění.
Kdy se proti klíšťové encefalitidě očkuje?
Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat celoročně. Ještě v 90. letech u nás převládal názor, že očkování může vést v době sezónního výskytu klíšťat (tj. v období teplých měsíců) ke zhoršení vývoje onemocnění, dojde-li k přisátí infikovaného klíštěte.
Naštěstí se tento jev nepotvrdil, a tak není žádné sezónní omezení pro toto očkování.I tak zůstává hlavní doporučení zahájit očkování v době chladných měsíců (zimní období) tak, aby se ochrana vytvořila ještě dříve, než dojde k sezóně zvýšeného výskytu klíšťat.
Již první dvě dávky chrání většinu (až 95% takto očkovaných osob) a zajistí ochranu přetrvávající minimálně 12 měsíců, což je dostatečné pro první sezónu klíšťat po očkování těmito prvními dvěma dávkami.
Pro další setrvání ochrany je nutné dokončit schéma očkování podle doporučení výrobců.
Jaké schéma očkování lze použít?
Konvenční schéma očkování (někdy zjednodušeně označované jako pomalé) je pro obě komerčně dostupné vakcíny téměř shodné, tj. druhá dávka se podává 1-3 měsíce po podání první dávky a třetí dávka 5-12 měsíců (vakcína FSME-immun) nebo 9-12 měsíců (vakcína Encepur) po podání druhé dávky.
Pro očkování vakcínou FSME-Immun nebo Encepur existuje tzv. zrychlené schéma, kdy druhá dávka se může podat již 14 dní po podání první dávky a třetí dávka v souladu s konvenčním schématem. Vakcínou Encepur lze očkovat také v tzv. zkráceného schématu, tj. 0., 7. a 21. den.
I toto schéma se dokončí podáním jedné posilující dávky 12-18 měsíců po podání 3. dávky. Jsou-li osoby starší 60 let očkovány vakcínou Encepur, pak výrobce této vakcíny doporučuje po podání 2. dávky (konvenční schéma) případně 3.
dávky (zkrácené schéma) sérologicky ověřit hladiny protilátek, a jsou-li nízké nebo nedostatečné, doporučuje podávat ještě jednu dávku vakcíny navíc. Toto ustanovení neplatí pro vakcínu FSME-Immun.
Je možné očkování proti klíšťové encefalitidě provádět jakoukoli komerční vakcínou, lze případně k očkování použít obě dostupné vakcíny?
Ano očkovat lze jakoukoli z komerčních vakcín, které jsou u nás k dispozici, tj. FSME-Immun nebo Encepur. Doporučení výrobce je použít pouze jeden typ komerční vakcíny k dosažení kompletního očkování. Samozřejmě v případě nouze, tj.
když jedna komerční vakcína na trhu schází a hrozilo by selhání ochrany očkování z důvodu nedostatečného očkování, pak je možné dokončit očkování druhou komerční vakcínou. Obě vakcíny totiž vyvolávají kvalitativně shodné protilátky, což zajišťuje jejich kompatibilitu (či záměnu).
Přesto je na místě upozornit, že by k takovémuto očkování nemělo běžně docházet, neboť míra garantovatelné ochrany výrobcem vakcíny se ztrácí.
Jak postupovat v případě promeškání řádného termínu druhé nebo třetí dávky vakcíny proti klíšťové encefalitidě?
Pokud očkování bylo provedeno vakcínou proti klíšťové encefalitidě, pak existuje dostatek kvalitních klinických údajů, které vedou k následujícímu postupu:
- Promešká-li se termín druhé dávky, lze ji podat kdykoli do 1 roku po podání první dávky, aniž by bylo třeba sérologicky ověřit hladinu protilátek, nebo očkování zahajovat od počátku; je-li termín však delší, pak se buď zahajuje od počátku, nebo se sérologicky ověří hladina protilátek.
- Promešká-li se termín třetí dávky či posilující dávky, pak lze podat příslušnou dávku nejpozději 10 let od předešlé dávky, aniž by bylo třeba sérologicky ověřit hladinu protilátek, nebo očkování zahajovat od počátku či opakovat poslední dávku; je-li termín však delší, pak se sérologicky ověří hladina protilátek anebo se zahajuje od počátku.
Tento postup platí obecně pro jakoukoli z komerčně dostupných vakcín.
Jak dlouho přetrvává ochrana po tomto očkování a kdy se provádí přeočkování?
Minimální ochrana po kompletním a řádném očkování přetrvává minimálně po dobu 3-5 let, tj. první “přeočkování” by se mělo provádět po 3 letech a každé další pak vždy po 5 letech.
Vzhledem k tomu, že osoby starší 50 nebo 60 let mohou mít již „unavený“ imunitní systém, výrobce vakcíny Encepur doporučuje provádět posilující očkování (přeočkování) osob starších 50 let každé 3 roky a stejně jako výrobce vakcíny FSME-Immun u osob starších 60 let.
Uvedený postup pak vede k zajištění kontinuální ochrany. Nicméně klinická data a pozorování potvrdila, že i tzv. nepravidelné očkování (tj. při absenci některé z dávek řádného přeočkování) zajišťuje většině populace dostatečně kvalitní ochranu i v delším období.
Přesto k selhávání nepravidelného očkování dochází častěji u dětí mladších 15 let a případně osob starších 60 let. Proto zůstává s výhodou si hlídat shora uvedené intervaly svého očkování tak, aby ochrana byla stále vysoce spolehlivá.
Má smysl očkování, dojde-li k přisátí klíštěte?
Očkování proti klíšťové encefalitidě má výhradně preventivní charakter a nelze ho uplatnit k profylaxi, tj. v případě přisátého klíštěte se očkování odkládá minimálně 30 dní po přisátí.
V této době se sleduje zdravotní stav postižené osoby a nedojde-li ke vzniku onemocnění, pak se očkování zahájí nebo se v něm pokračuje.V minulosti existoval k řešení těchto situací specifický imunoglobulin.
Ten se však již několik let nevyrábí.
Kdy vzniká ochrana po tomto očkování a jak dlouho přetrvává?
Ochrana po očkování nastupuje do 14 dní po očkování. Přetrvává minimálně 3 roky po dokončeném kompletním očkování (3dávkové schéma).
Výsledky klinických studií poukazují na relativně dlouhodobé přetrvávání vysokých hladin protilátek u velkého počtu kompletně očkovaných osob (tj. 70-80% očkovanců) po dobu 8-10 let.
Přesto je vhodné respektovat jednotlivá doporučení výrobců obou komerčních vakcín tak, aby se většina očkovaných mohla spolehnout na ochranu získanou očkováním proti klíšťové encefalitidě.
Ochrání očkování proti klíšťové encefalitidě spolehlivě?
Toto očkování vyvolává velmi silnou imunitní odpověď. I když patří mezi vysoce ochranná očkování, nelze ho nikdy (podobně jako jakékoli jiné očkování) považovat individuálně za 100% spolehlivé. Jednotlivé případy selhání ochrany po očkování byly vzácně pozorovány u obou komerčních vakcín, ke kterým dochází u těch, kteří mohou mít imunitní systém oslabený v důsledku závažného onemocnění.
Jaká hladina protilátek specifických vůči klíšťové encefalitidě se považuje za ochrannou?
Minimální protektivní mez protilátek, která je schopna jedince chránit vůči průměrné infekční dávce po přisátí klíštěte odpovídá virus-neutralizačnímu titru 10.
Protože však v běžné praxi se používá nejčastěji metoda ELISA, bývá tato mez definována výrobcem soupravy. Úskalím těchto metod je nestejná specificita a citlivost, což může v některých případech vést k falešné negativitě či pozitivitě.
Zůstává vhodné ve sporných případech používat arbitrární virus neutralizační titraci, jejíž spolehlivost se blíží téměř 100 %.
Je ochrana po prožití klíšťové encefalitidy celoživotní?
Bohužel nemusí tomu být, jako to ostatně platí obecně pro jakékoli infekční onemocnění. Je pravdou, že u některých jedinců může hladina protilátek po prožití infekce (či po očkování) přetrvávat po mnoho desítek let.
Jsou však osoby, u nichž tomu tak není. V minulosti nakažená osoba klíšťovou encefalitidou by mohla podstoupit posilující očkování (provedené jednou dávkou) zhruba po 10 letech bez provedení sérologického ověření.
Takovýmto postupem nelze nic zkazit a jedinci setrvává spolehlivá ochrana.
Je možné očkovat proti klíšťové encefalitidě těhotné ženy nebo kojící matky? Ovlivňuje toto očkování možnost otěhotnění či vývoj plodu?
Tak jako u jiného očkování výrobci těchto vakcín vysloveně nedoporučují očkovat během těhotenství či kojení, ale ne z důvodu známého rizika pro těhotnou ženu a plod či kojící matku a novorozence. Klinické údaje takového očkování schází nebo jsou nekompletní.
Z dat farmakovigilance, do kterých se mimo jiné přidávají také údaje o očkovaných ženách či kojicích matkách očkovaných proti klíšťové encefalitidě, nebyl nikdy zaznamenán žádný případ, který by naznačoval jakýkoli negativní vliv na vývoj těhotenství a plodu, či na kojení a kojené dítěte.
Přesto výrobci nechávají na individuálním posouzení lékaře, který spíše podle anamnézy a aktuálního zdravotního stavu může lépe odhadnout prospěch a riziko takového očkování u těhotné ženy nebo kojící matky.
V žádném případě toto očkování neovlivňuje možnost početí, a je tak možné otěhotnět bezprostředně po očkování.
Existuje nějaký rozdíl mezi dostupnými komerčními vakcínami?
Obě dvě komerční vakcíny dostupné u nás, tj. FSME-immun a Encepur, jsou srovnatelně účinné a bezpečné. I když dnes tradiční, starší vakcína FSME-Immun je dokumentována rozsáhlejšími klinickými údaji než mladší vakcína Encepur, rozdíl mezi oběma komerčními vakcínami není.
Chrání toto očkování vůči klíšťové encefalitidě v Asii?
Klíšťová encefalitida se celosvětově vyskytuje v pásmu zasahujícího střední část Evropy až přímořské východoasijské oblasti Pacifického oceánu včetně části Japonska. Dodnes jsou známé pouze její tři podtypy, tzv.
západní podtyp (W-TBEV), který se vyskytuje výhradně v evropských oblastech, východní podtyp (FE-TBEV) a sibiřský podtyp, které se objevují v evropské části Ruska a na Dálném Východě (Rusko, Čína, Japonsko).
Hlavním vektorem západní klíšťové encefalitidy (někdy označované též jako středoevropské) je klíště obecné (Ixodidae ricinus). Naopak východní a sibiřský podtyp klíšťové encefalitidy je přenášen klíštětem Ixodidae persulcatus.
I když není očkování proti klíšťové encefalitidě doporučováno pro získání ochrany vůči jiným flavivirům, je schopné vyvolat plnohodnotnou ochranu nejen vůči klíšťové encefalitidě západního subtypu, ale i východního nebo sibiřského subtypu, jak prokázaly studie zkřížené protektivita na myších.
Vydáno / Aktualizováno: 20.01.2019
Autor: M.Petráš