Očkování proti chřipce by mělo být bezplatné

V sychravém počasí, když je nedostatek sluníčka a máte sníženou imunitu, můžete snadno onemocnět. Nemoc se začne projevovat nenápadně a vy cítíte nekomfortně.

Škrábe vás v krku, máte ucpaný nos, zvýšenou teplotu a jste unavení. Někdy i pokašláváte a bolí vás hlava. Utíkáte do lékárny pro vitamíny na imunitu a pro něco na chřipku.

Je to ale opravdová chřipka, co vás trápí? Často se chřipka totiž zaměňuje za nachlazení, které má mnohem lehčí průběh.

Chřipkové viry (typ A.B,C) se přenáší v kapénkách od nemocného člověka. Šíří se kýcháním, kašláním, mluvením a dokonce i dýcháním. Kapénky s virem zůstávají také na předmětech, s kterými je nemocný v kontaktu. Nakazit se tedy můžete i z kontaminovaných předmětů.

Stačí, když se neopatrně dotknete rukou svého obličeje a virus ulpí na sliznici dýchacích cest. Inkubační doba je 1 – 3 dny. Znamená to, že člověk je již nakažený virem, ale zatím nepociťuje žádné příznaky. Doba, po kterou je chřipka infekční, se u každého liší.

Zpravidla infekčnost trvá celou inkubační dobu a první 3 – 4 dny, kdy pociťujete akutní příznaky.

Příznaky chřipky se začnou projevovat náhle: bolí vás svaly a klouby, cítíte bolest hlavy, máte vysokou horečku a s ní spojenou zimnici. Jste malátní, později vás začne trápit také suchý kašel. U dětí chřipku doprovází také zánět středního ucha.

Rýma a kýchání naopak, nejsou pro chřipku typické. Chřipka trvá 2 – 7 dní a pak příznaky odezní. U vitálních lidí nezanechá žádné následky, na rozdíl od starší a oslabených osob.

Ti jsou ohrožení následky na plicích, srdci a nervové tkáně.

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění a pro mnoho lidí může být kontakt s virem velkou komplikací. Léčba chřipky si s sebou nese zdravotní komplikace. Také práceneschopnost a nákup léčivých přípravků pocítíte na svém rodinném rozpočtu. Prevence a ochrana těch, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni, jsou hlavní důvody, proč očkovat proti chřipce.

Ročně se hlásí 850 000 – 1 200 000 onemocnění chřipky. Počet nemocných může být ve skutečnosti i vyšší, protože ne každá chřipka je hlášena lékaři. Chřipka si každoročně vyžádá ve světě také oběti na životech.

Fatální se mohou stát následky samotné infekci virem, vícero infekcí najednou nebo také zhoršení chronických onemocnění v důsledku nemoci. V důsledku samotné chřipky nebo následků infekce zemře v České republice v průměru 1 500 osob.

Očkování proti chřipce by mělo být bezplatné Poradíme vám, jak vyléčit chřipku

Jistě jste už slyšeli lidové moudro o tom, jak dlouho se léčí chřipka. Říká se, že léčená chřipka trvá týden, neléčená trvá 7 dní. Čím se tedy chřipka léčí a jak se zbavit příznaků? Jisté je, že proti virům chřipky nezabírají antibiotika a proto jejich užívání nemá smysl. V lékárně pořídíte volně prodejné léky, které tlumí vyčerpávající příznaky chřipky.

Důležité je tlumit horečku, tišit bolest, doplňovat tekutiny a dopřát tělu pořádný odpočinek. Pořiďte si léky na bolest a horečku s účinnou látkou paracetamol a ibuprofen, od 16 let je vhodná také kyselina acetylsalicylová. Nejúčinnější je chřipku je vyležet.

Nejen že zamezíte dalšímu šíření viru chřipky, ale také si dopřejete čas na načerpání nových sil. Po vyléčení chřipky a odeznění příznaků je imunitní systém ještě oslabený a proto můžete být náchylnější na další nemoci. Do životního tempa se vracejte raději postupně a pozvolna.

Léky proti chřipce, lépe řečeno proti viru chřipky, patří do skupiny antivirotik.

Ty mohou v některých případech pomoci, ale musí být nasazeny včas, ideálně hned v ten den, kdy začnete pociťovat první příznaky. Nejpozději do 48 hodin. Pak už průběh nemoci neovlivní.

Léky na chřipku se podávají buď v tobolkách nebo i inhalačně a o léčbě antivirotiky rozhoduje lékař kvůli mnoha kontraindikacím.

Očkování proti chřipce by mělo být bezplatné Co přesně znamená očkováním proti chřipce?

Ochrana proti chřipce stojí na třech pilířích:

Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky (2xA a 2xB). Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

V České republice je v porovnání s jinými členskými státy EU proočkovanost proti chřipce velice nízká, pohybuje se kolem 8%. Kvůli nízké poptávce po vakcínách v minulosti, se tuto sezónu neušla každému, kdo měl o ni zájem.

Očkování proti chřipce je vhodné téměř pro každého. Existuje ale skupina lidí, která patří mezi více ohrožené a pro ně má očkování mnohem větší význam. I pro zdravého člověka v kondici představuje chřipka velkou zátěž.

Závažný průběh hrozí osobám nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, osobám, které se léčí na metabolická onemocnění, osobám se svalovými či neurologickými poruchami či sníženou imunitou.

Existují nemoci a situace, kdy očkování není vhodné – očkování má kontraindikace.

Vakcína není vhodná pro děti do 3 let a pro osoby, které se léčí na autoimunitní onemocnění a trpí alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Odložit by se také mělo v případě, že jste momentálně nemocní.

Odložte tedy očkování při rýmě a také očkování při nachlazení. Očkování při chřipce rovněž nepřináší úlevu od příznaků, právě naopak.

Nejlepší čas, kdy se nechat očkovat proti chřipce

Chřipková sezóna začíná v České republice v chladných měsících a nejvyšší intenzity dosahuje od prosince do března. Ideální je, když se necháte očkovat ještě předtím, tedy na začátku podzimu. Nové vakcíny přicházejí na trh v září, říjen a listopad jsou proto ideálními měsíci pro očkování.

Očkování proti chřipce by mělo být bezplatné Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkování

Po aplikaci vakcíny začne imunitní systém rozpoznávat inaktivované části viru chřipky a vytvářet protilátky, které viry neutralizují. Tento proces trvá přibližně 2 – 3 dny. Při setkání s opravdovým virem si imunitní systém už ví, jak proti viru bojovat a spustí okamžitou imunitní reakci. Plnou imunitu proti chřipce získáte za 14 dní a trvá půl roku až 1 rok.

Očkování proti chřipce s sebou nese i nežádoucí účinky. Nejčastěji se objevuje bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce, které rychle odezní. Únava, bolest svalů a zvýšená teplota jsou znaky aktivace imunitního systému a není potřeba je léčit.

Děti mohou být po očkování plačtivé, neklidné a unavené. Tyto nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou obecně považovány za méně závažné. Závažnou alergickou reakci ale riskují osoby alergické na vaječnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu a antibiotikum neomycin, které se používají ve výrobním procesu vakcíny.

Rizika očkování proti chřipce jsou téměř minimální. Pro někoho to ale mohou být důvody, proč neočkovat. Vakcína se používá desítky let a její bezpečnost je odzkoušena. Očkování je vhodné pro děti, pro těhotné i pro kojící ženy.

Horší průběh nemoci mohou pozorovat osoby, které se nechaly očkovat pozdě, v inkubační době chřipky, protože plnou imunitu získáte 2 týdny po očkování. Pokud se tedy nakazíte chřipkou krátce po očkování, před ležením v posteli s horečkou vás vakcína neochrání.

Jedním z negativ očkování proti chřipce je také fakt, že vakcína chrání před 4 nejčastějšími kmeny, které se v danou sezónu vyskytují. Pokud přijdete do kontaktu s jiným kmenem, pravděpodobně se nemoci nevyhnete.

Očkování proti chřipce by mělo být bezplatné Jaká je cena očkování proti chřipce

Při očkování se cena skládá ze dvou položek: u lékaře nebo v lékárně zaplatíte za vakcínu v sezóně 2020/2021 přibližně 300 Kč, dále si v ordinaci připlatíte za aplikaci injekce do svalu.

Někteří pacienti mají dle Vyhlášky MZ ČR Č. 537/2006 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb.

, o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely nárok, na bezplatné očkování proti chřipce.

Jsou to:

  • osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
  • osoby umístěn v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
  • osoby pracující na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem
  • pacienti nad 65 let věku
  • pacienti po splenektomii
  • pacienti po transplantaci krvetvorných buněk
  • pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

Očkování proti chřipce by mělo být bezplatné 3 pravidla, jak se chovat po očkování

  1. Zůstaňte v klidu: po očkování se může dostavit reakce podobná příznakům chřipky. To je znakem mobilizace imunitního systému. Než se budete cítit dobře, odložte sportování a fyzické výkony na později.

  2. Alkohol po očkování: odbourávání totiž zatěžuje organismus, který se musí soustředit na aktivaci imunitního systému.
  3. Dopřejte si zdravou stravu: do jídelníčku zařaďte ovoce a zeleninu bohatou na vitamíny podporující normální funkce imunitního systému.

    Jsou to hlavně vitamin C, vitamin D, minerály zinek a selen.

Léky na chřipkuDezinfekce na ruce

Očkování proti sezónní chřipce – Otázky a odpovědi, SZÚ

Co je chřipka. Jak se chřipka šíří. Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen. Jak se chřipka léčí. Jak se proti chřipce
bránit. Co je to chřipková vakcína. Kdy je nejvhodnější doba pro očkování. Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti
chřipce. Má očkování nějaké nežádoucí účinky. Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce. Kdo nemůže být očkován. Kdo
má nárok na bezplatné očkování.

Co je to chřipka?

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací.
Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39°C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími
obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).

Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U
dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezni sama zhruba do 1 —2 týdnů. K nejzávažnějším
komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce.

Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.

• Jak se chřipka šíří?

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1- 2
dny. Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky. Nejrizikovější je úzký kontakt s
kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).

Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných
předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).

Proto je v období zvýšeného
výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si
oči a obličej.

Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat,
zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení
okolí.

• Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?

Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti
trvá 14 dní. Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou
populaci.

Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním
plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např.

diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými
poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.

Vhodné je i očkování osob, které by mohli chřipku na rizikové
pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).

• Jak se chřipka léčí?

U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně
dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen…). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták.

aby nedošlo k
překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků !!! Dětem do 16 let věku nesmí být podávány
přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin,…) pro riziko vzniku Reyova syndromu.

Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky. Existují i léky cílené
přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (an-iantadin, rimantadin) a
inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir).

Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany)
má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé. Má-li být léčba
efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění
neovlivní.

Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a
preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.

• Jak se proti chřipce chránit?

Nejlepší ochranou je očkování proti chřipce. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení
výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení počtu návštěv lékaře. Dále snižuje potřebu hospitalizace a možnost úmrtí ve
skupině rizikových osob, výskyt zánětu středního ucha u dětí a pracovní neschopnosti u dospělých.

• Co je to chřipková vakcína?

Všechny chřipkové vakcíny obsahují 3 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 1xB), jejich složení je
každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům
chřipky. V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním
celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.

Vakcíny obsahující živé viry se v zemích EU nepoužívají.

• Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?

Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných
měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem.

Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září.
Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad.

Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné
vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.

• Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?

Dospělí a děti nad 6 let věku jSou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6
let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech

přeočkovat 2. dávkou vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až I rok. Protože virus chřipky se
neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.

• Má očkování nějaké nežádoucí účinky?

Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6ti měsíců
věku i těhotné ženy od 2.trimestru těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o
krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu.

Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které
rychle bez další léčby odezní. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín
připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin.

Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné
vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.

• Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

Očkování zaj išt‘uj e nejčastěji praktický lékař, Zdravotní ústavy a očkovací centra. Pokud se u Vás při
jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční
oddělení nemocnic.

• Kdo nemůže být očkován?

Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, těhotných v I .trimestru těhotenství, pacientů
alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a
pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).

Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.

• Kdo má nárok na bezplatné očkování?

Vakcína proti chřipce je bezplatně poskytována jako pravidelné každoroční očkování uhradí stát v plné výši
(Vyhláška MZ ČR Č. 537/2006 Sb.)

fyzickým osobám umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory

fyzickým osobám umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním
režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním
srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulínem.

fyzickým osobám pracujícím na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě
nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a
domovech se zvláštním režimem.

Dále je vakcína hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění = zdravotní pojišťovna uhradí stanovenou
výši dle vyhlášky, pacient hradí případný doplatek (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb., o
úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, v platném znění)

  • pacientům nad 65 let věku
  • pacientům po splenektomii
  • pacientům po transplantaci krvetvorných buněk

pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest,
nebo ledvin nebo diabetem (pokud nejsou očkováni proti chřipce v rámci pravidelného či zvláštního očkování podle výše
zmíněné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č, 537/2006 Sb.).

Pro řadu osob je vhodné se očkovat za plnou úhradu (cena vakcíny + aplikace). Tito pacienti mohou využít z celé
řady nabídek zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů, které přispívají

v rámci preventivních balíčků na očkování proti chřipce. Informujte se proto u svého zaměstnavatele a zdravotní
pojišťovny.

Autorka: MUDr. Klára Labská

Recenze: MUDr. Jitka Částková, CSc.

MUDr. Martina Havlíčková, CSc.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Velký přehled očkování: Kdo ho má proti chřipce zdarma, které vakcíny se platí

Mezi povinná, pojišťovnou hrazená očkování patří hexavakcína (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida typu B a onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B), kterou je možné aplikovat od 9. týdne věku dítěte, což umožňuje naše legislativa. Odborník na vakcinaci doktor Marek Petráš přiznává, že není příznivcem rané aplikace.

„Beru to tak, že je tu možnost očkovat od tak nízkého věku, ale spíše bych ji posunul dále, po ukončení třetího měsíce,“ uvádí a zároveň dodává, že do třetího měsíce věku dítěte se těžko odhalují případné odchylky ve vývoji, které mohou po očkování vyvolat nežádoucí komplikace. Od 13. měsíce se může začít očkovat kombinovaná vakcína MMR proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. U rizikových dětí se přidává ta proti tuberkulóze.

Přečíst článek ›

V posledních letech narůstá počet lidí, kteří povinná očkování odmítají, a to jak u sebe, tak u svých dětí. Jedním z důvodů je strach z nežádoucích účinků, se kterými mohli mít předchozí zkušenosti.

„Je třeba respektovat, že nežádoucí účinky po očkování mohou nastat, neboť neexistuje žádný lék (a tedy ani očkování), který by byl zcela bezpečný. Vždy však násobně převažují pozitivní účinky nad riziky. Určitě je důležité nebagatelizovat situaci. Je třeba rozlišovat reakce po očkování fyziologické, tj.

očekávané, přechodné, a reakce nefyziologické,“ vysvětluje lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí.

Očkování se neprovádí při akutním horečnatém onemocnění. Živé vakcíny (např. MMR proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám) se obvykle nepodávají při defektech imunity (vrozených či získaných) nebo během těhotenství.

I zde je však třeba vyhodnotit převažující plusy a minusy, v některých situacích se vakcína podává i za cenu možného rizika, protože neočkování by znamenalo mnohem větší problém.

Jako příklad může sloužit například vzteklina.

Nepovinné a pro někoho zdarma

Nepovinná očkování se dělí na hrazená a nehrazená. Rozhodnutí, zda je absolvovat, zůstává na vás. To, že je očkování nepovinné, ale neznamená, že není důležité. Ve specifických případech je (plně či částečně) hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

To znamená, že lidé, kteří jsou daným onemocněním nejvíc potenciálně ohroženi, například rizikoví pacienti, malé děti nebo naopak senioři nad 65 let věku, za vakcínu nemusí (zcela) platit.

Mezi taková očkování patří vakcína proti pneumokokovým onemocněním, proti chřipce a proti lidskému papilomaviru.

Přečíst článek ›

Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) mají hrazené dívky i chlapci, pokud je očkování zahájeno od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku. Papilomaviry způsobují rakovinu děložního hrdla, genitální bradavice, rakovinu penisu, rakovinu v oblasti úst a hrtanu.

Očkování proti chřipce pojišťovna hradí u lidí nad 65 let, pacientům po splenektomii (onemocněním sleziny) nebo po transplantaci krvetvorných buněk. Dále i těm, kteří trpí závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem.

Také je hrazeno u osob umístěných ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Lékař Jan Kynčl by po zkušenostech z praxe zavedl povinné očkování proti chřipce i u zdravotnických pracovníků a u pracovníků v sociálních službách.

Chřipka je obecně podceňované virové onemocnění, které se projevuje horečkou nad 39 stupňů trvající několik dnů, úporným kašlem, bolestmi celého těla včetně hlavy, zvracením a celkovou schváceností.

Očkování proti pneumokokům je jako nepovinné hrazeno u malých dětí, pokud všechny dávky očkovací látky budou aplikovány do sedmého měsíce věku. Hrazeno je pak i přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku a též provedené po uplynutí stanovených lhůt, pokud došlo k odložení aplikace z důvodu zdravotního stavu dítěte.

Pneumokokové bakterie způsobují těžké zápaly plic, záněty mozkových blan, sepsi a záněty středouší. Šíří se kapénkovou cestou u nemocného člověka nebo bacilonosiče. Pneumokok je bakterie, kterou má člověk běžně v ústech, nose a nosohltanu.

Je-li člověk nachlazený, oslabí ho virové onemocnění, bakterie se může začít množit a způsobit závažné problémy. Nejohroženější skupinou jsou kromě malých dětí i starší osoby. Z nepovinných očkování bývá nejčastěji vyžadováno právě to proti pneumokokům, kdy je naočkována nadpoloviční většina dětí. Od roku 2018 je hrazeno také u lidí nad 65 let.

V tomto případě schvaluje očkovací látky ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise.

Nepovinné a nehrazené

Pokud nepatříte mezi rizikovou skupinu lidí, včetně malých dětí či seniorů nad 65 let, pak si nepovinná očkování musíte hradit z vlastních peněz.

Může jít například o očkování proti chřipce, rakovině děložního hrdla, klíšťové encefalitidě, žloutence, pneumokokové infekci, meningokokové meningitidě nebo planým neštovicím.

V těchto případech můžete využít příspěvků z preventivních fondů zdravotních pojišťoven. Výše příspěvku na očkování se u nich liší, takže se v případě zájmu obraťte na svou pojišťovnu.

Do skupiny placených vakcín patří také očkování, která je doporučeno absolvovat před návštěvou některých exotických zemí. Jde například o očkování proti břišnímu tyfu, choleře nebo žluté zimnici. Tyto vakcíny i jejich odbornou aplikaci si zájemce o očkování musí uhradit sám.

Očkování proti virové hepatitidě typu A (známé jako nemoc špinavých rukou nebo žloutenka typu A) je vhodné pro děti v kolektivních zařízeních, jako jsou tábory a kempy, stejně jako před cestou do exotiky i pro dospělé.

Nemoc obvykle probíhá v místních epidemiích, šíří se pomocí špinavých rukou a kontaminovanými předměty či potravinami.

Mezi příznaky onemocnění patří nechutenství, zvracení, zvýšená teplota nebo horečka, známé zežloutnutí nemusí být pravidlem.

Přečíst článek ›

Očkování proti meningokoku chrání před meningokokovou encefalitidou, což je závažné onemocnění s velmi rychlým průběhem, které může skončit až smrtí. Ročně u nás onemocní 60 až 100 osob. Nejrizikovější je u malých dětí do 4 let a dospívajících.

Nejčastěji se nakazí ve velkých kolektivech. U dětí do dvou let je 75 procent infekcí způsobeno meningokokem typu B, u dospívajících je to 50 procent infekcí. Na něj je v současné době k dispozici samostatná vakcína, která se očkuje od 2 měsíců věku.

Dále jsou vakcíny, které chrání proti čtyřem kmenům meningokokových infekcí (A, C, W135, Y).

Vakcíny proti klíšťové encefalitidě se v současné době doporučují kvůli zvýšené aktivitě klíšťat.

„V podmínkách České republiky považuji za velmi důležité očkování proti klíšťové encefalitidě, protože Česko patří mezi nejpostiženější země a počty případů klíšťové encefalitidy tvoří 20 až 25 procent ze všech případů v EU,“ upozorňuje lékař Kynčl.

Nejvhodnější doba k očkování je u dětí v předškolním věku. „Očkovat lze již od jednoho roku věku dítěte, za optimální považuji rozpětí zhruba 3 až 5 let, při rozhodování je třeba zohlednit aktivity dítěte, pobyt v přírodě,“ dodává Kynčl.

Klíšťová encefalitida je virový zánět mozku a mozkových blan. Onemocnění může probíhat lehce nebo i bez příznaků, ale také způsobit závažné poškozením nervové soustavy, u dětí mívá zpravidla lehčí průběh, ohroženy jsou starší osoby.

Rotaviry způsobují akutní střevní potíže, které často končí dehydratací a nutností je hospitalizace.

Inkubace trvá 48 hodin a nakažlivost je velmi vysoká, přenáší se kontaminovanými předměty a nejčastěji se šíří v mateřských školkách a dětských kolektivech, nejohroženější jsou tak děti do 5 let.

Vakcíny proti onemocnění jsou určené kojencům od 6. týdne života a podávají se ústy ve dvou nebo třech dávkách.

Stávající období je nejvhodnějším časem pro očkování proti chřipce – nemoci, která patří k největším zabijákům na naší planetě. Jen v ČR si ročně vyžádá stovky obětí na životech, což je dvojnásobek počtu úmrtí u dopravních nehod v ČR. Celosvětově způsobí až půl mil. smrtelných případů za rok a 3-5 milionů těžkých stavů s komplikovanou rekonvalescencí. 

Přitom v proočkovanosti populace zaostáváme za vyspělými zeměmi; v USA se každoročně očkuje téměř polovina populace, v Kanadě a v mnoha zemích západní Evropy 20-30 %. U nás je proočkovanost jen na úrovni cca 5%. Přitom tato infekce způsobuje nejen zbytečné případy úmrtí a zdravotních komplikací, ale i obrovské finanční ztráty.

Vedle přímého negativního efektu na lidské zdraví zhoršuje průběh základních chronických nemocí (astma, hypertenze, cukrovka apod.), které se již nemusí podařit dostat pod kontrolu. Je významnou příčinou hospitalizací nejen u starších osob. Očkování má proto význam pro všechny generace. Ve vyspělých zemích je proočkovanost mnohonásobně vyšší než v České republice.

Prozatím zachycené kmeny viru cirkulující na severní polokouli tuto chřipkovou sezónu jsou shodné s antigeny obsaženými ve vakcíně. Očkování je tím nejlepším nástrojem, které má lidstvo k dispozici v boji proti této zákeřné a neprávem podceňované nemoci. Nevěřte nesmyslným mýtům, které se o vakcínách tradují. Očkování zachraňuje životy.

Chřipka je akutní infekční onemocnění dýchacího systému, které se šíří kapénkovou cestou. Jejím vyvolavatelem je RNA virus (čeledi Ortomyxovirů, rodu Influenzavirus), který se pomnožuje a proniká skrz sliznici dýchacích cest. Výskyt vrcholí v zimních měsících, zejména v období leden-únor.

Přežití viru v prostředí podporuje nedostatek slunečního záření, chlad a sucho. Na pevných neporózních površích vydrží virus chřipky v životaschopné formě i několik dní, pokud je obalený hlenem z dýchacích cest, jeho přežití se počítá v týdnech. Nákaza člověka probíhá nejen vzdušnou cestou ale i nepřímo přes kontaminované ruce a předměty (např.

u dětí hračkou do pusy).

Na povrchu viru se nacházejí dvě bílkovinné substance hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N), což jsou hlavní nástroje útoku viru (hovoříme o antigenních strukturách nebo determinantách). Obě tyto struktury se mohou vyskytovat v několika variantách a mohou se obměňovat, což je podkladem pro každoroční epidemie.

Existují dva hlavní rody chřipky – virus A a virus B (vyvolávají tedy chřipku typu A či B). Virus chřipky C je méně častý a vyvolává lehčí případy, většinou u dětí.

Virus chřipky A je největší hrozbou, způsobuje epidemie u 5-20 % světové populace a je schopný vyvolat pandemii.

Podle právě předpokládaného typu hemaglutininu a neuraminidázy jsou pro každý rok navrhovány vakcíny. Vzhledem ke změnám, které u těchto virů probíhají, můžeme onemocnět v dané chřipkové sezóně i více krát než jednou.

Rozdíl mezi virem a bakterií

Rozdílů mezi viry a bakteriemi bychom našli celou řadu. Z laického pohledu je však důležité, že viry jsou pouhé částice, které mají mimo buňku velmi omezenou dobu přežití. Naopak bakterie, způsobující například angínu jsou buňky velmi podobné těm lidským.

Viry potřebují pro své přežití infikovat buňku, základní stavební kámen lidského těla, a využít její funkce. Mimo buňku nejsou viry schopné žít, protože neumějí vytvořit látky nezbytné pro život, jako bílkovinu či energii. Jakmile viry proniknou do buňky, začnou se množit.

Takto napadená buňka je častokrát neschopna plnit své funkce a umírá, což vede k jejímu rozpadnutí a uvolnění pomnožených virů do okolí.

Chřipková infekce proto nejen zatěžuje imunitní systém člověka, vyčerpává jeho obranné kapacity, ale současně ničí povrchový epitel (výstelku) dýchacích cest, snižuje jeho obranyschopnost a zvyšuje riziko vzniku další, ještě nebezpečnější tzv. superinfekce.

Rizikové faktory chřipky

Hlavní rizikové skupiny zahrnují chronicky nemocné osoby, těhotné ženy, malé děti, jedince s oslabenou imunitou a obézní.

Důležitým rizikovým faktorem je i vyšší věk a to bez ohledu na jiné diagnózy. Proočkovanost seniorů by měla být podle Světové zdravotnické organizace 75 %, u nás v ČR je i přes bezplatně poskytovanou vakcínu sotva 20%.

Prevence chřipky

Nejvhodnější specifickou prevencí je očkování. Očkovací látka je vždy určena pro konkrétní sezónu a zahrnuje ochranu proti odhadovaným 2 kmenům chřipky typu A a jednomu kmeni chřipky typu B.

Na našem trhu je k dispozici několik typů vakcín. Dříve se k očkování používal inaktivovaný virus (neschopný vyvolat chřipkové onemocnění).

V současné době se užívají k navození imunitní odpovědi u očkovaného modernější vysoce čištěné a štěpené (split) vakcíny.

Další možností jsou subjednotkové vakcíny, které obsahují pouze povrchové struktury viru (hemaglutinin, neuraminidázu).

Dalším vhodným opatřením je zvýšený příjem vitamínů, minerálů a stopových prvků, zejména v zimních měsících a samozřejmě celkově vyvážená a pestrá strava, nevyjímaje dostatečný přísun ovoce a zeleniny, dále otužování a jiné způsoby posilování imunity. Očkování není protipólem zdravého životního stylu ale jeho doplňkem. Vakcíny jsou neživé a po jejich podání si tělo vytváří své vlastní obranné protilátky, které využije při následném kontaktu se skutečným virem.

Příznaky a projevy chřipky

Onemocnění začíná náhle z plného zdraví horečkou 38° – 40° C doprovázenou zimnicí, mrazením, bolestmi ve svalech a kloubech a velkou únavou. Tento stav přichází často tak náhle, že nemocný si je obvykle schopen vzpomenout i na hodinu, kdy přesně obtíže začaly.

Příznaky mohou být obohaceny o bolesti hlavy, zažívacími potížemi a dráždivým kašlem, který je poměrně běžný a charakteristický, zprvu suchý, později se může přidat vykašlávání hlenu.

Pozor, k obvyklému obrazu chřipky nepatří rýma a bolesti v krku (angína), nicméně i tyto stavy se mohou u nemocného objevit, většinou tak až třetí den od začátku onemocnění (to souvisí s celkovým oslabením organismu, nikoli však přímo s virem chřipky).

U některých nemocných se může vyskytnout nechutenství, zvracení, průjem či zácpa. Onemocnění obvykle trvá 5 – 7 dní, poté ustupuje, i když únava může přetrvávat až několik týdnů. Možné jsou i trvalé následky např. kvůli výpotku na srdci, a to i u mladších osob.

Léčba chřipky

Klid na lůžku a symptomatická terapie, tedy léky snižující horečku (antipyretika) a bolesti (analgetika), tlumící kašel (antitusika) a je nutný zvýšený příjem tekutin.

Při těžkém průběhu mohou být podána antivirotika, které se specificky na virus váží a blokují ho, nedokáží ho však přímo zničit jako tomu je u některých antibiotik při bakteriálních infekcích. Blokací působení viru však umožňují organismu infekci lépe zvládnout a s virem se vypořádat.

V současnosti je k dispozici několik antivirotik, nicméně jsou účinné jen proti některým virovým infekcím.

Proti chřipce se užívaly amantadin (Viregyt) či rimantadin (novější než amantadin, ale u nás není dostupný), v posledních letech jsou však k dispozici modernější přípravky jako je oseltamivir (známý pod názvem Tamiflu).

Tyto léky působí na různých úrovních útoku viru, zkracují dobu léčby a zmírňují příznaky onemocnění. Z obav před vznikem rezistence je však není možné nasazovat plošně. I když se mohou za jistých okolností použít i preventivně, očkování nahradit nemohou.

Komplikace chřipky

Komplikace chřipky mohou být tak závažné, že u oslabených osob mohou skončit i úmrtím). Velmi obávanou komplikací je rozšíření infekce na další orgány – zánět plic (primární chřipková pneumonie),  postižení mozkové tkáně (chřipková encefalitida) a sekundární bakteriální infekce.

Komplikací je i stav rezultující z celkové závažnosti onemocnění – dehydratace (odvodnění v důsledku horečky a pocení) a svalové křeče. Proto je tolik nutný pitný režim a příjem minerálů.

Autoři textu: MUDr. Marta Tmějová, Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., FRCPS

Očkování proti chřipce nebylo nikdy důležitější než v době pandemie

Ilustrační snímek.

S příchodem podzimu nastává nejlepší doba na vakcínu proti chřipce. Během pandemie je dle zahraničních lékařů důležitější než obvykle, obávají se zahlcení zdravotnických zařízení.

Zatímco celý svět netrpělivě vyhlíží vývoj a následné schválení bezpečné a účinné vakcíny proti onemocnění covid-19, existuje další druh očkování s potenciálem zachraňovat životy. Je dostupné pro téměř každého s výjimkou dětí mladších 6 měsíců. A podle lékařů teď hraje větší roli než obvykle.

Řeč je o očkování proti chřipce. Podle projektu Evropa v datech se v Česku nechá z rizikové skupiny (nad 65 let) očkovat kolem 20 procent lidí a celkově pouhých 5 %.

Nejméně naočkovaných seniorů je v Estonsku (5 %), nejvíce ve Velké Británii (73 %). V USA se nechalo v chřipkové sezoně 2017-2018 naočkovat 45,3 % dospělých.

Vyplývá to z dat národního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Chřipkou se v Česku obvykle nakazí zhruba 850 tisíc až 1,2 milionu lidí, nemoci podlehnou 2000 až 3000 lidí ročně. V Evropě je chřipka ročně zodpovědná za 22 milionů závažných onemocnění a až 70 tisíc úmrtí. V USA bylo v chřipkové sezoně 2018-2019 hospitalizováno půl milionu nemocných a na nemoc zemřelo 34 000 lidí. O rok dříve to bylo dvakrát tolik, píše zpravodajský server Vox.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobí chřipka nejméně půl milionu úmrtí ročně po celém světě.

Neočkovat se lidé po celém světě rozhodují z podobných důvodů. Argumentů je mnoho. Od „Nikdy jsem nedostal chřipku“ až po „Nechal jsem se očkovat, ale přesto jsem se chřipkou nakazil“. Zvláště druhý zmíněný přitom ukazuje na neznalost povahy a účinnosti vakcín proti chřipce, jimž by mohlo být budoucí očkování proti covidu-19 překvapivě podobné.

Obecně jsou vakcíny proti chřipce účinné při prevenci infekce hlavními kmeny chřipky, u nichž se předpokládá, že budou cirkulovat v nadcházející chřipkové sezoně (obvykle zhruba od listopadu do dubna) zhruba v 50 procentech případů.

Vakcinace probíhá každoročně, a to ze dvou hlavních důvodů. Chřipkový vir každoročně mutuje, a tak se musí měnit i složení vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až jeden rok. Imunita po prodělání nemoci je taktéž krátkodobá a může chránit jen před určitými kmeny.

Jelikož protilátky po prodělání nemoci covid-19 postupem času ubývají, je dost možné, že očkování proti nemoci bude probíhat opakovaně jako u chřipky.

„Pokud by byla vyvinuta vakcína proti covidu-19, která je účinná jen z 50 %, stále by obdržela licenci,“ uvedl pro deník The New York Times (NYT) Michael T. Osterholm, specialista na infekční choroby z University of Minnesota. „Dosažení vyššího stupně účinnosti je samozřejmě žádoucí, ale padesátiprocentní ochrana je pořád lepší než nulová,“ vysvětlil Osterholm.

Severní hemisféru čeká zima a období chřipek.

Díky koronavirovým opatřením, jako je dodržování sociálních rozestupů, hygiena rukou či nošení ochranných roušek, je docela dobře možné, že se chřipkou nenakazí tolik lidí jako v minulých letech.

Například v Austrálii zaznamenali letos v zimě nejlehčí chřipkovou sezonu za několik let. Není ale jisté, že se podobný scénář bude opakovat i na severní polokouli.

„Toto je nejdůležitější chřipková sezona, které budeme čelit,“ poznamenal k důležitosti letošního očkování šéf americké zdravotnické služby Jerome Adams.

Souběh obou nemocí by mohl znatelně zatížit zdravotnický systém. Chyběly by ochranné prostředky i nemocniční lůžka. Zatím také nejsou podrobně zmapované případy, kdy člověk prodělává obě nemoci naráz.

Lidé, kteří dostanou chřipku, by také mohli být vzhledem k oslabenému imunitnímu systému náchylnější k nákaze koronavirem a rozvoji závažného průběhu onemocnění, píše server Vox. Očkování proti chřipce by mohlo pomoci katastrofickému scénáři předejít.

Podle analýzy CDC zabránila v sezoně 2018-2019 vakcinace proti chřipce v USA asi 4,4 milionu případů chřipky, 58 000 hospitalizací a 3500 úmrtí.

S vakcinací se pojí některé mýty. Očkování proti chřipce například nezpůsobuje ani nemůže chřipku způsobit. Někteří lidé mohou pociťovat bolest paží, únavu a bolest hlavy, oboje do několika dní samo od sebe odezní.

„Ti, kteří dostanou chřipku do několika dní po očkování, v sobě měli vir už před vakcinací nebo měli nejčastěji nějaký jiný respirační infekt,“ zdůrazňuje pro NYT specialista na infekční choroby.

Inkubační doba chřipkových virů je obvykle 1-4 dny. Plné účinnosti vakcína dosáhne až 2–3 týdny po očkování. Ideální období na očkování je říjen a listopad, tedy než naplno vypukne chřipková sezona.

Pokud se někdo nakazí chřipkou, i přestože byl očkován, je velmi pravděpodobné, že průběh onemocnění bude lehčí, včetně snížení rizika pobytu na JIP. Komplikace chřipky mohou být vážné, zahrnují bakteriální pneumonii, infekci uší a dutin, zhoršení chronických zdravotních stavů, jako je astma či cukrovka. Nejvíc ohrožené jsou osoby starší 65 let, těhotné ženy a děti mladší 5 let.

Vakcína je vyráběná jen z několika proteinů usmrcených chřipkových virů, injekce kompletního viru se nepodává.

V ČR budou letos k dispozici dvě vakcíny – Vaxigrip tetra a Influvac tetra, poskytující ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky.

Klienti ve věku 65+ mají očkování proti chřipce zdarma – hradí ho zdravotní pojišťovna. Mladším ročníkům na očkování zase přispívá, cena se obvykle pohybuje kolem 400 korun.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *