V důsledku vzájemného působení obalu a potraviny dochází vždy k transportu hmoty mezi obalem a balenou potravinou.
Tento proces je obousměrný, avšak ze zdravotního hlediska je významný přestup hmoty z obalového materiálu do potraviny, jehož důsledkem je nežádoucí kontaminace potraviny složkami obalů.
K uvolňování látek z obalového materiálu do potraviny může docházet v důsledku migrace nebo koroze obalového materiálu.
Z uvedeného je zřejmé, že pro balení potravin je třeba používat obalové materiály vyšší kvality v porovnání s obaly určenými pro balení ostatního zboží. Proto je nejen v ČR a ostatních členských státech Evropské unie, ale i ve většině vyspělých zemích, zaveden systém kontroly kvality a zejména bezpečnosti obalových prostředků, které přicházejí do kontaktu s potravinami.
Obaly pro potraviny patří do široké skupiny materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, které jsou regulovány jednotnou neboli harmonizovanou evropskou legislativou.
V legislativě Evropské unie (EU) jsou stanovenapravidla všeobecného rozsahu, která se vztahují na všechny materiály a předměty pro styk s potravinami, tedy i na potravinářské obaly.
Při jejich důsledném dodržování a správné aplikaci je zaručeno, že spotřebitel se nemusí obávat, že by koupil balenou potravinu, která by byla pro něho nebezpečná z důvodu nevhodného obalu.
V Evropské unii se na všechny materiály určené pro styk s potravinami a výrobky z nich vztahuje jednotné, ve všech státech EU přímo aplikovatelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami (dále jen FCM) [1].
Toto nařízení stanovuje jednotná pravidla a požadavky pro všechny výrobce, dovozce, distributory, ale i kontrolní orgány členských států Evropské unie.
V tomto rámcovém nařízení jsou stanoveny zejména obecné zásady bezpečnosti a inertnosti (odolnosti vůči vnějším vlivům) všech FCM. Inertnost výrobku v tomto kontextu znamená odolnost materiálu výrobku vůči balené potravině.
Zásady stanovené v nařízení Evropského palamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 požadují, aby materiály:
- neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit lidské zdraví,
- nezpůsobovaly nepřijatelnou změnu ve složení potravin a zhoršení jejich chutě a vůně, případně aby potraviny ovlivnily svým nepříjemným pachem.
Tato legislativa dále specifikuje:
- zvláštní pravidla pro nové inovativní typy materiálů, označované jako aktivní a inteligentní materiály,
- pravomoci Evropské komise zavést další specifická opatření EU pro konkrétní materiály uvedené v příloze č. I tohoto nařízení (např. pro plasty, včetně recyklovaných plastů, keramiku, celofán, sklo, pryže a elastomery, atd.),
- postup pro posuzování bezpečnosti látek používaných při výrobě FCM, při němž významnou roli při hodnocení zdravotních rizik zaujímá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) [2], zřízený Evropskou komisí,
- pravidla pro označování včetně značení výrobků pojmenováním v souvislosti s jejich použitím (např. jako kávovar, lahev na víno nebo polévková lžíce) nebo povinnosti označit výrobky pro styk s potravinami jednotným grafickým symbolem,
- požadavky ohledně povinné dokumentace o shodě a sledovatelnosti výrobku.
- Obrázek: Grafický symbol pro výrobky určené pro styk s potravinami.
- Pro bezpečnost a stálou kvalitu potravinářských obalů a dalších předmětů pro styk s potravinami je klíčovým požadavkem zavedení a udržování systému správné výrobní praxe a dodržování hygienických požadavků při jejich výrobě.
V Evropské unii je tato povinnost vyrábět obaly pro potraviny ve shodě s požadavky správné výrobní praxe stanovena nařízením Evropské komise (ES) č. 2023/2006 [3].
Výrobci potravinářských obalů musí zajistit a prokázat při výrobě shodu s požadavky tohoto nařízení prostřednictvím:
- prostor vhodných k danému účelu a znalostmi kritických výrobních fází obsluhujícím personálem,
- zavedením dokumentovaného systému jakosti a systému kontroly jakosti a bezpečnosti,
- nastaveného systému výběru vhodných výchozích surovin pro výrobní proces s ohledem na bezpečnost a inertnost finálních produktů.
Pravidla správné výrobní praxe se vztahují na všechny fáze celého výrobního procesu.
Právní předpisy EU pro specifické materiály nebo konkrétní chemické látky
Kromě obecných právních předpisů, které musí být dodrženy u všech FCM, se na některé z nich vztahují ještě specifická evropská opatření. Jedná se o tyto materiály určené pro styk s potravinami:
- keramiku,
- celofán,
- plasty (včetně recyklovaných plastů),
- aktivní a inteligentní materiály,
- laky a povrchové úpravy na bázi epoxidových pryskyřic (omezení pro obsah a uvolňování bisfenolu A a některých jeho derivátů)
Zdravotní požadavky na obaly z plastů
V současné době je nejlépe a nejhlouběji propracovaným specifickým opatřením v rámci EU nařízení Evropské komise č. 10/2011 o plastech a předmětech z nich [4].
Toto nařízení obsahuje požadavky na složeníplastů a výrobků z nich, včetně zavedení jednotného pozitivního seznamuUnie pro chemické látky (monomery, a další vstupní látky a přísady), které je možnépři výrobě plastů pro styk s potravinami používat.
Nařízení Evropské komise č. 10/2011 také stanovuje pravidla pro posuzování bezpečnosti plastů a předmětů z nich pomocí migračních testů, včetně podmínek pro jejich laboratorní provádění. Dále stanovuje náležitosti vydání „prohlášení o shodě“ výrobcem, dovozcem či distributorem, jako nástroj pro deklaraci shody výrobku s legislativními požadavky.
K základním kritériím inertnosti a bezpečnosti plastů, které musí být důsledně dodržovány a plněny, patří zejména specifické migrační limity (dále jen SML).
SML je definován jako maximální množství látky či skupiny látek, které se může uvolnit z obalu do potravin a kdy je ještě bezpečně zaručeno, že tyto látky nemůže i při dlouhodobé expozici poškodit lidský organismus.
Jedná se o množství, které je pro spotřebitele zcela bezpečné.
Dalším bezpečnostním kritériem je limit pro celkovou migraci.
Limit celkové migrace je pro všechny plastové výrobky univerzální, jeho hodnota je 60 mg/kg potraviny a znamená, že obsah všech látek, které se uvolní z plastu do potraviny, nesmí překročit tuto limitní hodnotu.
Toto kritérium je v podstatě parametr inertnosti nebo-li odolnosti obalu či předmětu vůči potravině, která je v něm balena nebo s níž přichází do styku.
Kritérii zdravotní nezávadnosti použitých plastů či výrobků z plastů, jsou právě již výše zmíněné specifické migrační limity pro jednotlivé látky, označované zkratkou SML. Tyto specifické limity jsou stanovovány na základě hodnocení zdravotních rizik konkrétních chemických látek.
Při hodnocení zdravotních rizik se v prvé řadě berou do úvahy výsledky toxikologických studií dané látky, její nebezpečnost a míra expozice, zejména expozice lidského organismu z přijmu této látky dietou, tj. s potravinami a pokrmy, včetně nápojů a pitné vody.
Do úvahy se však bere i její výskyt v dalších složkách životní nebo pracovního prostředí a pravděpodobnost expozice lidského organismu z těchto zdrojů.
V případě, že se jedná o velmi nebezpečnou chemickou látku, není buď tato látka do potravinářských obalů povolena vůbec, nebo v případě její technologické nevyhnutelnosti při výrobě obalů, nesmí být v hotovém výrobku/obale přítomna nebo se nesmí do potravin uvolňovat ve zjistitelných (detekovatelných) množstvích.
Využití recyklovaných materiálů při výrobě obalů
Strategie přechodu z lineární ekonomiky na cirkulární/oběhové hospodářství, která nese základní myšlenku, co nejlépe využívat stávající zdroje, má dopad i na výrobu a používání obalů. V současné době je stále větší snaha využívat recyklované materiály i pro výrobu potravinářských obalů a dalších předmětů pro styk s potravinami.
Používání recyklovaných materiálů pro výrobu potravinářských obalů však může představovat významné zdravotní riziko, protože recyklované materiály mohou být kontaminovány neznámými, často velmi nebezpečnými, pro lidský organismus toxickými, chemickými látkami.
Proto Evropská komise nařízením (ES) č. 282/2008 [5] stanovila pravidla pro recyklované plasty. Evropská komise v nařízení stanovila, že všechny recyklační technologie a procesy musí být nejprve posouzeny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
Ten na základě vyhodnocení rizika pro lidské zdraví, vydá odborné stanovisko, které bez informací, označených žadatelem jako důvěrné, zveřejní na svých webových stránkách.
Na základě tohoto stanoviska Evropská komise vydáním a zveřejněním svého rozhodnutí schválí používání recyklovaného plastu z konkrétního recyklačního procesu pro výrobu obalů či dalších předmětů pro styk s potravinami za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.
Důraz je samozřejmě kladen vždy na ochranu zdraví spotřebitelů. Ochrana zdraví pro hodnocení bezpečnosti jak konvenčních, tak i recyklovaných či alternativních materiálů, je vždy na prvním místě.
V současné době se stále více ukazuje jako problém například používání nevhodných sběrových papírů pro výrobu papírových a kartonových obalů, a to kvůli uvolňování některých karcinogenních, mutagenních látek či látek toxických pro reprodukci. V posledním desetiletí se ukazuje, že významným zdravotním problémem pro populaci se stává expozice lidského organismu látkami označovanými jako endokrinní modulátory.
Na uvolňování všech těchto vysoce nebezpečných látek se v současnosti klade při posuzování bezpečnosti výrobků a při zajištění ochrany zdraví spotřebitelů čím dál větší důraz.
Zdravotní nezávadnost a bezpečnost pro zdraví lidské zdraví je vždy na prvním místě. Cena obalů ani jeho atraktivita při hodnocení bezpečnosti nemůže být nikdy nadřazena ochraně zdraví.
Vnitrostátní právní předpisy členských států EU
V legislativě Evropské unie (EU) jsou stanovenapravidla všeobecného rozsahu, která se vztahují na všechny materiály a předměty pro styk s potravinami, včetně potravinářských obalů. Právní předpisy EU mohou být doplněny národními právní předpisy členských států, v případě, že nebyla stanovena pro jednotlivé materiály konkrétní pravidla EU.
Jako příklad lze uvést neexistenci legislativních požadavků EU pro obaly z papíru a lepenky, dále z kovů a slitin, skla či pro tiskové barvy používané k potisku obalů. Právě pro zajištění bezpečnosti na evropské úrovni neregulovaných materiálů mají některé členské státy stanoveny vlastní požadavky nebo doporučení.
Mezi tyto státy patří i Česká republika.
V ČR je v současnosti základním právním předpisem pro výrobky přicházející do styku s potravinami zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [6].
Jeho prováděcím předpisem, specifikujícím konkrétní požadavky a limity pro materiály a výrobky přicházejícími do kontaktu s potravinami a pokrmy, je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 38/2001 Sb.
, o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy [7].
Na závěr je nezbytné zmínit, že harmonizace základní legislativy Evropské unie je velice žádoucí, protože umožňuje uznávání zahraničních atestů, které byly vypracovány v souladu s předpisy EU, i v České republice.
Gestorem za implementaci legislativy EU pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami do národní legislativy ČR je Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Na stránkách Evropské komise je k dispozici aktuální seznam států, které mají přijaty národní předpisy pro některé, na úrovni EU neregulované, materiály pro styk s potravinami. Tyto i další užitečné informace o FCM lze nalézt na webových stránkách Evropské komise, konkrétně v sekci Chemical Safety [8]. Zde jsou také uvedeny odkazy na všechny příslušné právní předpisy.
Úřední kontroly a dozor nad trhem, síť národních referenčních laboratoří
Kontrola nad dodržováním právních předpisů v oblasti FCM je odpovědností členských států. Jejich příslušné orgány kontrolují dokumentaci od výrobců či dovozců FCM, navštěvují jejich výrobní či skladovací prostory a odebírají v nich nebo přímo z trhu vzorky výrobků za účelem provádění laboratorních testů.
Na úrovni členských států v tomto ohledu pomáhají kontrolním orgánům národní referenční laboratoře (NRL).
Naopak všem NRL, které podle evropského práva musí být určeny v každém členském státě EU, poskytuje vědeckou a technickou pomoc referenční laboratoř Evropské unie pro materiály určené pro styk s potravinami (EURL FCM).
EURL FCM společně se všemi NRL členských států tvoří síť špičkových laboratoří a to nejen svým vybavením, ale zejména svými znalostmi, které jsou prohlubovány na každoročních společných workshopech a plenárních zasedáních, kde jsou probírána a řešena aktuální témata na celoevropské úrovni.
Dozorovými orgány v této oblasti na území ČR jsou podle zákona č. 258/2000 Sb. [6] krajské hygienické stanice jako orgány ochrany veřejného zdraví.
Krajské hygienické stanice mají ve své působnosti pravomoc, ale hlavně povinnost, kontrolovat v rámci státního zdravotního dozoru výrobce, dovozce a distributory nejen konečných potravinářských obalů, ale i meziproduktů určených k jejich výrobě, tzn. výrobce granulátů, fólií, tiskových barev, barvicích prostředků, adheziv, laků atd.
U výrobců potravin, kteří spadají do kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce [9], dozorují obaly inspektoři SZPI, kteří si ke kontrole v případě potřeby mohou přizvat i pracovníky krajských hygienických stanic.
U výrobců potravin, které spadají do kompetence Státní veterinární správy [10], provádějí kontrolu potravinářských obalů podle vzájemné dohody pracovníci krajských hygienických stanic.
Související odkazy
Food marketing – Wikipedie
Food marketing je proces, soubor aktivit napříč celým zpracovatelským procesem výroby a distribuce potravin, tedy od vypěstování na farmě až ke konečnému zákazníkovi.
Food marketing využívá řadu jiných podpůrných marketingových nástrojů, například segmentaci , targeting a positioning . Jedná se o velmi komplexní aktivitu[1].
Výše výdajů spotřebitelů za potraviny a jejich sortiment závisí na výši příjmů, společenské třídě, demografických faktorech, na stylu života atd.
Food
Marketingový mix 4P
- Produkt: Každá firma se snaží, aby byl její produkt vnímán zákazníky lépe než ten konkurenční. Firma může investovat do tajné receptury na výrobu potraviny, která má vylepšit její chuť, nebo používat vysoce kvalitní ingredience.
- Cena: Při stanovení ceny se uplatňují dvě strategie. V krajním pojetí se jedná buď o prodej co největšího množství, kterého je dosaženo pomocí nízké ceny a nízké marže, nebo naopak prodej sice malého množství, ale s vysokou cenou a marží.
- Distribuce: Odpovídá na otázku, jakým způsobem se produkt dostane k zákazníkovi, zda se bude prodávat masově v hypermarketech nebo bude k dostání pouze u lokálních obchodníků a ve specializovaných prodejnách. Způsob distribuce ovlivňuje výslednou cenu produktu.[2].
- Propagace: Zahrnuje všechny aktivity firmy, které jsou směřovány k tomu, aby si zákazník koupil daný produkt. Základem propagace je reklama, ale mohou to také být i slevové akce, kupony, ochutnávka přímo v obchodě, exkluzivní umístění zboží (např. Haribo medvídci jsou umístěni na stojanu ve tvaru medvídka) atd[2].
Význam barev
Velký vliv je přiřazován barvě při výběru a následné konzumaci potravin. Aby potraviny stimulovaly přání jíst a vyvolávaly chutě, nestačí pouze, aby voněly a byly chutné. Musejí být také barevně přitažlivé pro zákazníka.
Určité barvy jsou spojeny s představou k jídlu, existují i barvy, které vyvolávají pravý opak. K barvě, která nejvíce potlačuje chuť k jídlu, patří modrá. Důvody jsou dva. Prvním důvodem je, že v přírodě se nevyskytuje mnoho modré barvy a nezapadá do stravovacích zvyků všežravců.
Druhý důvod je psychologický, jelikož modrá je studená barva a má tendenci navozovat klid a potlačovat pocit hladu. Nejčastější barvou, se kterou se můžeme setkat v reklamě či obalu produktu je červená. Červená barva představuje akci, radost až agresivitu.
Tato barva umístěná v reklamách má za cíl upoutat pozornost v některých případech až provokovat. Červená se proto používá v komunikaci mnoha restaurací, jako jsou KFC či McDonald's [3].
Colour
Význam obalů
Obal je jedním z klíčových prvků v prodeji výrobku. Barva může být v rámci obalů jedním z nejdůležitějších faktorů, které působí na spotřebitele. Barvy rychle upoutají pozornost a zaujmou ještě před tím, než si zákazník přečte, o jaký výrobek se jedná.[4].
Barva obalů
Zelené a světle modré odstíny se nacházejí na obalech čajů, celozrnných výrobků nebo zeleniny. Na druhou stranu obaly produktů jako energetické nápoje a cukroví, které vyvolávají vysokou aktivitu, mohou mít až nepřirozené a neobvyklé barvy[4].
Tvar obalů
Tvar balení může mít velký vliv na prodej zboží. Balení výrobku neobvyklého tvaru či textury bude pro spotřebitele zajímavější, než obyčejné balení téhož výrobku. Příkladem mohou být štíhlejší plechovky, které podněcují pocit štíhlosti a dojem, že výrobek je zdravější.
Význam zvuků
Vnímání jídla, které jíme, je kromě chuti závislé také na dalších podnětech, které při konzumaci zpracovává mozek. Není důležité, jak jídlo chutná, ale také jak vypadá, voní, jakou má strukturu nebo v neposlední řadě také to, jaké sluchové pocity jsou s konzumací spojeny. Společně s vizuálními, čichovými a chuťovými smysly pak např. určujeme zralost jablka.[5]
Food marketing zdravé výživy v České republice
Zdravý životní styl, zdravá výživa, bio potraviny, výrobky od českých výrobců jsou pojmy velmi často zmiňované v médiích. K orientaci laických spotřebitelů v této oblasti v České republice napomáhají organizace. Ty potraviny vyhodnocují a označují je etiketami, aby se snáze určilo zda výrobky jsou opravdu kvalitní a zdravé.
Salát
Klasa
Značka Klasa vznikla v roce 2003 pod záštitou ministerstva zemědělství. Cílem je zaručit kvalitu potravin a usnadnit orientaci spotřebitele na českém trhu. Tato značka má širokou podporu státu včetbě finanční.
Je udílena na tři roky, během nich dozorové orgány provedou několik kontrol kvality. Tedy výrobek o označení Klasa může i přijít. Za užívání loga firmy nemusí platit, jak tomu někdy dochází u jiných značek na trhu[6].
Vím, co jím
Značka vznikla v roce 2010 a sleduje obsah škodlivých živin, jejichž nadměrná konzumace způsobuje civilizační choroby jako je obezita či diabetes.
Udělování se řídí kritérii Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Kritéria každé dva až tři roky procházejí revizí. Certifikaci drží kolem 300 výrobků.
Nehledí však na původ potravin, ekologii, technologii výroby apod.[7]
Bio
Od roku 2010 funguje označení produktů ekologického zemědělství. Užívání je podmíněno dodržováním přísných pravidel pro zemědělskou výrobu. Nesmí se např. používat většina hnojiv konvenčního zemědělství, přísnější pravidla také platí pro chov zvířat či jejich krmení. Farmáře kontrolují v ČR tři orgány. Logo má dvě verze, českou a EU a je doplněno kódem kontrolních organizací[7].
Zdravá potravina
Občanské sdružení Zdravá potravina je spolek, který vznikl pro lepší orientaci spotřebitelů v záplavě potravinářských výrobků. K tomuto účelu slouží logo sdružení, charakteristické zelené jablko s heslem ČTEME ETIKETY ZA VÁS.
Spotřebiteli logo na obale pomáhá rychle a snadno rozpoznat ty skutečně kvalitní potraviny, tedy bez zbytečných aditiv, s adresným původem a vysokým obsahem hlavní složky, jde-li tato stanovit a to v souladu s kritérii, která jsou transparentní a sestavená odbornou radou sdružení v čele s Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D.
Kritéria jsou dostupná na webových stránkách www.zdravapotravina.cz. a jsou zaměřena na faktory, které zajímají samy spotřebitele. Spotřebitelé mají zájem o kvalitní potraviny za rozumnou cenu – bezpečné, nefalšované potraviny bez náhražek a aditiv, s preferencí českého původu, se jménem výrobce na obale.
Členové a spolupracovníci sdružení tedy čtou etikety výrobků za spotřebitele, a na potraviny vysoké kvality jej prostřednictvím nepřehlédnutelného loga upozorňují.
Spotřebitel tak získává do ruky další efektivní nástroj pro kvalifikovaná nákupní rozhodnutí a zkracuje se jeho cesta k informacím o potravinách.
Food marketing v supermarketech
V oblasti food marketingu je také nutné povšimnout si propagace a uspořádání potravin v supermarketech. I když samotný člověk si to mnohdy neuvědomí, všechno to uspořádání má svůj smysl a není jen tak náhodné.
Prodejci používají mnoho triků a způsobů, jak donutit zákazníky nakupovat nejen to, co potřebují, ale mnohem víc dalších potravin, které ve skutečnosti nebyly tím, pro co jsme si původně do supermarketu přišli.
Na zákazníkovo nákupní chování mají vliv různé triky v rámci následujících kategorií:
- Vybavení a vyzdobení interiéru
- Uspořádání zařízení v obchodě
- Uložení potravin
Aplikace Food marketingu
Coca Cola
Firma vyrábějící nápoje se rozhodla více investovat do Content marketingu, tedy vytváření zajímavého obsahu, do příběhů a jejich šíření mezi lidi. Doposud byli spotřebitelé zvyklí na tradiční marketingové poselství Coca Coly, které se neměnilo celá desetiletí.
Hlavním tahounem byla televizní reklama, která ukazovala šťastné lidi, kteří díky lahvi Coca Coly dokázali svým optimismem nakazit ostatní. Dalším tradičním poselstvím je spojitost Coca Coly s Vánoci.
A to s pomocí nejúspěšnější reklamní postavy a komerčního symbolu všech dob, Santa Clause, jeho moderní variaci s červenými rozzářenými trucky[8].
Coke
McDonald’s
Společnost McDonald's se zaměřil na děti, kdy jejich internetová stránka umožňujeme dětem vytvořit společnou fotografii s maskotem firmy klaunem Ronaldem, pokud nahrají svou fotografe. Objevily se komplikace v oblasti ochrany osobních údajů, kdy zveřejněné fotografie byly přístupné široké veřejnosti[9].
M&M's
Jako příklad marketingového využití modré barvy lze uvést barevné čokoládové lentilky M&M's, které vyrábí společnost Mars. Řada zákazníků se nepozastavuje nad skladbou barev obsahu sáčku, ale i zde se promyšleně aplikuje strategie barev. Sáčky se plní bonbony podle následujícího poměru: 30 % bonbonů je hnědých, 20 % červených, 20 % zelených a po 10 % oranžových a modrých[10].
M&M's
Reference
- ↑ Princeton.edu.
The Food Marketing System.[online].
1978 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: https://www.princeton.edu/~ota/disk3/1978/7806/780609.PDF. - ↑ a b Consumerpsychologist.com : Food Marketing. [online]. 2008 [cit.
2014-03-03]. Dostupné z: http://www.consumerpsychologist.com/food_marketing.html. [nedostupný zdroj] - ↑ Marketing.minirady.cz : Psychologie barev. [online]. 2011 [cit.
2014-03-02]. Dostupné z: http://marketing.minirady.cz/psychologie-barev/. - ↑ a b Getbusymedia.com : The
psychology of product packing. [online]. 2012 [cit. 2014-03-02].[1]. - ↑ ZAMPINI, Massimiliano; SPENCE, Charles. THE ROLE OF AUDITORY CUES IN MODULATING THE PERCEIVED CRISPNESS AND STALENESS OF POTATO CHIPS. Journal of Sensory Studies. 2004-10, roč. 19, čís. 5, s. 347–363. Dostupné online [cit. 2019-06-12]. ISSN 0887-8250. DOI:10.1111/j.1745-459x.2004.080403.x. (anglicky)
- ↑ Eklasa.cz : O značce KLASA. [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.eklasa.cz/o-znacce-klasa/ Archivováno 5. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b Ekonomika.idnes.cz
: Loga na potravinách. [online]. 2014
[cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/loga-na-potravinach[nedostupný zdroj]
04c/ekonomika.aspx?c=A140107_114302_ekonomika_fih. - ↑ Contentmarketing.cz. Content marketing je nová strategie Coca Coly. [online]. 2012
[cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.contentmarketing.cz/content-marketing-je-nova-strategie-coca-coly/. Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine - ↑ Aktualne.cz. Spojené
státy výrazně zvýší ochranu dětí na internetu [online]. 2012 [cit.
2014-03-04]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/spojene-staty-vyrazne-zvysi-ochranu-deti-na-internetu/r~i:article:758849/. - ↑ Trendmarketing.ihned.cz : Jak nás ovlivňují barvy v reklamě.
[online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://trendmarketing.ihned.cz/c1-20478720-jak-nas-ovlivnuji-barvy-v-reklame.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Food_marketing&oldid=18677353“
Chytré obaly ohlídají potraviny a omezí plýtvání
Už jste někdy ve své lednici našli třeba den nebo dva prošlé balení párků a přemýšleli, zda ho můžete ještě sníst? V budoucnu vám na to možná pomohou odpovědět inteligentní obaly, na jejichž vývoji se podílí i čeští vědci. Ty například díky chytrým štítkům se senzory zjistí, zda byla potravina správně skladovaná. Informaci pak snadno předají prodejci nebo zákazníkovi do chytrého mobilního telefonu s dnes už běžně používanou technologií NFC.
„Tyto štítky jsou samozřejmě jen špička ledovce. Větší úlohu a rozšíření z hlediska inteligentních obalů budou mít jednoduché senzory, které mají za cíl chránit zdraví spotřebitele, případně ho upozorňovat, že je produkt stále ještě poživatelný.
To pomůže do budoucna značně redukovat množství potravin, které nejsou spotřebitelem preventivně konzumovány po době expirace.
I na těchto senzorech pracujeme, zejména v oblasti detekce čerstvosti masných produktů, kvality ochranné atmosféry,“ říká Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko‑technologické Univerzity Pardubice.
Senzory dokážou sledovat řadu parametrů. U potravin jde například o koncentraci plynů v atmosféře – etylenu u ovoce, který indikuje kažení, oxidu uhličitého či kyslíku.
„Změna koncentrace plynu může být indikována právě speciálním senzorem, který po překročení nějaké kritické meze změní výrazně barvu a upozorní tak, že s obalem, respektive s jeho atmosférou není něco v pořádku,“ dodává Syrový.
„Kromě uvedených plynů mohou být pomocí senzorů u masných produktů detekovány například biogenní aminy, které jsou příznakem nežádoucího procesu v potravině.
Celou skupinu senzorů pro oblast potravin tvoří i takzvané TTI (Time Temperature Indicator) senzory, které se využívají pro sledování nežádoucího skladování potravin, jež mají být uchovávány při nízkých teplotách,“ dodává docent z pardubické univerzity.
Sledování nejen pro spotřebitele
Potraviny nejsou ale jediným oborem, kde se chytré obaly dají využít. Jan Bourek, manažer výzkumu a vývoje společnosti Colognia press, která se mimo jiné zabývá tiskem etiket, uvádí i řadu dalších možností.
„Inteligentní balení lze použít pro jakékoliv výrobky, které mohou být citlivé k různým vnějším vlivům a mají vyšší přidanou hodnotu, aby bylo využití tohoto typu obalů či systémů ekonomické.
Může jít o sledování teplot při přepravě drahých vín z Jižní Ameriky do Evropy, o monitoring teploty a vlhkosti při transportu rozbušek z Čech do Malajsie či o sledování teploty při přepravě masa určeného pro výrobu krmiva pro domácí mazlíčky. Tyto příklady záměrně uvádím proto, že jsme je již reálně v minulosti řešili.
Systémy inteligentního balení se používají v oblastech jako farmacie, logistika nebo nápojový průmysl,“ vypočítává Bourek.
„Když opustíme potraviny, pak pro obaly existují i jiné senzory – například otřesů, aby zákazník věděl, že s jeho televizí přepravní společnost zacházela řádně.
Dále to jsou senzory pro detekci neporušeného či neotevřeného obalu, senzory průniku nebo průsaku kapalin do obalu, senzory správné přepravní polohy a jiné.
V podstatě se zde fantazii meze nekladou a vše slouží k tomu, aby se zboží dostalo od výrobce k zákazníkovi v bezchybném stavu,“ dodává Syrový.
V Česku téměř nevídané
Podle Bourka ale nejsou nyní inteligentní obaly u českých výrobců příliš populární, a tak se s nimi zákazník prakticky nesetká.
„Před mnoha lety byl na trhu vidět indikátor teploty zabalený spolu s mraženým kuřetem, který měl sledovat překročení určité teploty indikující rozmražení a nevratnou barevnou změnou ji vizualizovat. Toto řešení ale pravděpodobně nevyhovovalo velkým řetězcům a jejich tehdejší logistické praxi a rychle zase z trhu zmizelo,“ popisuje situaci Bourek.
Tomáš Syrový připomíná, že nasazení chytrých senzorů do obalů potravin je ovlivněno cenou, kterou by byl ochoten zákazník připlatit za to, že bude mít zboží uchovávané v takovém obalu. Jan Bourek se domnívá, že vyšší cenu může absorbovat výrobce, pokud pochopí, že jsou pro něj takové obaly také přínosné.
„Inteligentní obaly samozřejmě vždy budou dražší. Na celou problematiku se však musí pohlížet komplexně a stejně tak i vyhodnocovat ekonomická data.
Co když použijeme inteligentní obal a díky němu zajistíme efektivnější výrobní proces, eliminujeme zmetkovost a zajistíme, že se ke konzumentovi dostane vždy jen čerstvý výrobek? Zlepší se tím naše pověst a zákaznické reference.
Díky aktivním a inteligentním obalům pak prodloužíme také trvanlivost výrobku,“ říká.
Oba odborníci se shodnou na tom, že i když se s inteligentními obaly dnes spotřebitel často nesetká, čeká je světlá budoucnost. A to třeba díky faktu, že se bude globálně tlačit na snižování emisí, a tím také na plýtvání potravinami. Pardubická univerzita už dnes spolupracuje s několika firmami na různých produktech, které by senzory využily. Konkrétnější ale zatím být nemůže.
Inteligentní obaly v zahraničí Ve farmacii se používají chytré obaly na léky, které umožňují spotřebiteli vést evidenci o periodě a dávkování medikamentů, existují také lahve pro archivní vína s integrovanými tištěnými senzory teploty.
Používají se chytré etikety ověřující pravost alkoholického nápoje za pomoci mobilního telefonu, v obalech sýrů jsou implementovány senzory tlaku sledující stupeň zrání, který si můžete ověřit mobilním telefonem.
Ve velké míře se využívají QR kódy na obalech a mobilní telefony s vhodnými aplikacemi pro lepší dohledatelnost historie
produktu. Velmi aktivní v oblasti inteligentního balení je Japonsko a USA.