Nové důchody půjdou i dolů

Směnový kalendář

Na důchod by jim přispěly i firmy, plánuje vláda Když se koalice začátkem září dohodla, že Češi půjdou do důchodu nejdéle v 65 letech, domluvili se ministři i na tom, že zároveň vyberou náročnější profese, u kterých bude věk pro odchod do penze nižší. Na stole teď leží první návrh. Do důchodu mají dříve odcházet hlavně lidé s fyzicky náročnou prací a na předčasnou penzi jim přidají peníze jejich zaměstnavatelé. Podle odhadu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která návrh připravila, nyní v Česku pracuje v rizikových profesích zhruba 650 tisíc lidí. „Jsou to třeba svářeči, lidé pracující v hutích, těžkém průmyslu, hasiči. Ale třeba také zdravotní sestry, protože se posuzuje i neuropsychická zátěž,“ prohlásila ministryně práce. Těmto lidem mají podle jejího plánu na předčasnou penzi povinně přispívat firmy, pro něž pracují. Peníze by podniky posílaly do doplňkového penzijního spoření, takzvaného třetího pilíře.

Dnes už některé společnosti svým zaměstnancům na důchod přispívají dobrovolně a tento zaměstnanecký benefit si odečítají z daní. Odkdy by novinka měla začít fungovat a jak dlouho budou firmy muset povinně přispívat, však zatím v návrhu není.

„Další postup bude záležet na vývoji diskuse v rámci koaliční rady,“ řekla Marksová, která svůj plán představí koaličním partnerům příští pondělí. Hlavním oponentem Marksové bude zřejmě ministr financí Andrej Babiš (ANO), který si nechává připravit vlastní seznam profesí, kterých by se dřívější důchod měl týkat. Dá se očekávat, že oba návrhy se budou z velké části překrývat. „Můžeme se bavit o sociálních pracovnicích, zdravotních sestrách, dělnících v chemickém průmyslu a dalších,“ nastínila Marksová. Proti nápadu umožnit některým lidem jít do penze dřív je ale Hospodářská komora, která sdružuje téměř 15 tisíc firem. Jde podle ní o diskriminaci. „Místo dřívějšího odchodu do důchodu, a tudíž zatěžování veřejných rozpočtů navrhujeme zamyslet se nad vytvořením koncepce rekvalifikací,“ prohlásila právní expertka komory Markéta Schormová. Člověk, který podle ní už na některou z prací nestačí, může začít dělat jinou. Marksová ale návrh brání. Zdůraznila, že za socialistického Československa se věk odchodu do důchodu lišil právě podle toho, jakou práci člověk dělal. Rozčlenění profesí podle věku odchodu do penze zcela skončilo v roce 1993 po vzniku samostatného Česka. Částečné zvýhodnění určité profese se vrátilo až bezmála o dvě desítky let později. Bývalý ministr práce Petr Nečas (ODS) prosadil dřívější odchod do důchodu pro skupinu hlubinných horníků, kteří nastoupili do dolů před rokem 1993. Stávající vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) prosadila, že hlubinní horníci, hlavně z OKD, mohou odcházet do předčasného důchodu o sedm let dříve, tedy v 56 letech než všichni ostatní.   (Zdroj: Hospodářské noviny) kategorie: Aktuálně, esondy.cz                

Na důchod by jim přispěly i firmy, plánuje vláda Když se koalice začátkem září dohodla, že Češi půjdou do důchodu nejdéle v 65 letech, domluvili se ministři i na tom, že zároveň vyberou náročnější profese, u kterých bude věk pro odchod do penze nižší. Na stole teď leží první návrh. Do důchodu mají dříve odcházet hlavně lidé s fyzicky náročnou prací a na předčasnou penzi jim přidají peníze jejich zaměstnavatelé.

Podle odhadu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která návrh připravila, nyní v Česku pracuje v rizikových profesích zhruba 650 tisíc lidí. „Jsou to třeba svářeči, lidé pracující v hutích, těžkém průmyslu, hasiči.

Ale třeba také zdravotní sestry, protože se posuzuje i neuropsychická zátěž,“ prohlásila ministryně práce. Těmto lidem mají podle jejího plánu na předčasnou penzi povinně přispívat firmy, pro něž pracují. Peníze by podniky posílaly do doplňkového penzijního spoření, takzvaného třetího pilíře.

Dnes už některé společnosti svým zaměstnancům na důchod přispívají dobrovolně a tento zaměstnanecký benefit si odečítají z daní. Odkdy by novinka měla začít fungovat a jak dlouho budou firmy muset povinně přispívat, však zatím v návrhu není.

„Další postup bude záležet na vývoji diskuse v rámci koaliční rady,“ řekla Marksová, která svůj plán představí koaličním partnerům příští pondělí.

Hlavním oponentem Marksové bude zřejmě ministr financí Andrej Babiš (ANO), který si

nechává připravit vlastní seznam profesí, kterých by se dřívější důchod měl týkat. Dá se očekávat, že oba návrhy se budou z velké části překrývat. „Můžeme se bavit o sociálních pracovnicích, zdravotních sestrách, dělnících v chemickém průmyslu a dalších,“ nastínila Marksová.

„Místo dřívějšího odchodu do důchodu, a tudíž zatěžování veřejných rozpočtů navrhujeme zamyslet se nad vytvořením koncepce rekvalifikací,“ prohlásila právní expertka komory Markéta Schormová.

Člověk, který podle ní už na některou z prací nestačí, může začít dělat jinou.

Marksová ale návrh brání. Zdůraznila, že za socialistického Československa se věk odchodu do důchodu lišil právě podle toho, jakou práci člověk dělal. Rozčlenění profesí podle věku odchodu do penze zcela skončilo v roce 1993 po vzniku samostatného Česka.

Částečné zvýhodnění určité profese se vrátilo až bezmála o dvě desítky let později.

Bývalý ministr práce Petr Nečas (ODS) prosadil dřívější odchod do důchodu pro skupinu hlubinných horníků, kteří nastoupili do dolů před rokem 1993.

Stávající vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) prosadila, že hlubinní horníci, hlavně z OKD, mohou odcházet do předčasného důchodu o sedm let dříve, tedy v 56 letech než všichni ostatní.

(Zdroj: Hospodářské noviny) kategorie: Aktuálně, esondy.cz

Zdravé riziko může vydělat na důchod. Češi se odvážných investic bojí zbytečně, říká Hlavsová

Manželé Hlavsovi se vrátili z nejvyšších pater londýnského City, kde sídlí největší finanční instituce na světě, zpátky domů, aby naučili Čechy investovat. Také u nás začínají pomalu klíčit různé aplikace a služby, které otevírají běžné populaci nové investiční možnosti, přičemž mezi ty nejpopulárnější patří investice do akcií či burzovně obchodované fondy, tzv. ETF.

Právě na nich postavili Hlavsovi svou investiční platformu Fondee a spoluzakladatelka tuzemského startupu Eva Hlavsová teď ve svém komentáři popisuje, proč se někdy Češi bojí odvážnějších investic zbytečně a proč se může taková investice bohatě vrátit, až půjdou do důchodu.

***

Loňský průzkum společnosti Perfect Crowd potvrdil, co si myslím už dlouho: že se většina Čechů bojí investičního rizika.

Za žádnou cenu nechtějí přijít o peníze, které do investice vložili, a proto se vyhýbají odvážnějším produktům. Většina jejich úspor tak nečinně leží na spořicích účtech nebo v nemovitostech.

Ale je tento strach skutečně namístě? Opravdu tolik ztratíme, když jde hodnota investice směrem dolů?

Při uvažování o investicích je důležité si předem uvědomit tři věci – do jakého investičního produktu chceme investovat, jaká je jeho rizikovost a jaký je náš investiční horizont. Pokud si investor zvolí investici do akcií, musí nutně počítat s kolísavostí ceny. I když investuje do solidních titulů, ani vysoký investiční rating nezaručí, že se cena nepropadne.

Příkladem může být aféra společnosti British Petroleum, které klesla cena akcie v roce 2010 o 55 procent z důvodu ropné havárie v Mexickém zálivu. Nebo případ společnosti Volkswagen, jehož cena akcie spadla o téměř 50 procent v reakci na aféru Dieselgate.

Eva Hlavsová, spoluzakladatelka startupu Fondee

Foto: Fondee

Podstatně jiný scénář však nastává, pokud je portfolio sestaveno z desítek, stovek nebo i tisícovek dalších titulů. Pak je takový propad cítit mnohem méně. A to je právě podstatou diverzifikace. Ochraňuje investora před náhlými propady jednotlivých titulů a tím snižuje volatilitu neboli rizikovost celého portfolia.

Čím víc titulů mé portfolio obsahuje, tím menší riziko propadu investor nese. Jenže kdo by chtěl trávit čas výběrem stovek titulů? Jak je vybrat? Podle čeho?

Klíčem je pestrost a dlouhodobost

Ve světě investuje stále více investorů přes tzv. robo-advisory platformy. I u nás ve Fondee nabízíme právě taková diverzifikovaná portfolia, která v sobě obsahují stovky a tisíce různých akcií a dluhopisů z různých koutů světa.

Využíváme k tomu ETF neboli exchange traded funds – burzovně obchodované fondy, které v sobě nesou jak výhodu diverzifikace, tak jednoduchost sestavení portfolia, a proto můžeme nabídnout výrazně nižší poplatky než podílové fondy.

Diverzifikovaná portfolia chrání investora před propadem ceny jednotlivé akcie, ale nechrání ho před poklesem celého trhu. Otázkou tedy je, zda je pokles trhu pro investora přijatelným rizikem? Tady záleží na délce investičního horizontu.

Podíváme-li se do minulosti, propady se vždy objevovaly a dál objevovat budou, což je pro trhy charakteristické. Pravda, někdy si sáhly na opravdu hluboké dno, ale pokaždé se z něj nakonec odrazily zpět – a co víc, rostly dál. A to je právě podstata dlouhodobého diverzifikovaného investování.

Zkrátka zbytečně neprodělat peníze na propadech cen jednotlivých titulů, investovat dlouhodobě, „vysedět“ případný pokles cen a tím těžit z rostoucího trendu. Mělo by platit pravidlo, že čím rizikovější investici plánuji udělat, tím delší investiční horizont bych měla mít.

Příklad portfolia na platformě Fondee

Netvrdím, že toto je recept na okamžité zbohatnutí, ale při dlouhodobém horizontu je výnos slibný a úměrný riziku. Například průměrné roční zhodnocení nejznámějšího amerického akciového indexu S&P 500 je okolo osmi procent ročně a to už je zajímavá ochrana před inflací.

Samozřejmě můžete daleko více vydělat nákupem kryptoměn – ale možná spíš takto o většinu svých peněz nenávratně přijdete. Základem zdravého investičního portfolia by proto měl být diverzifikovaný produkt, do kterého investuji ideálně pravidelně a dlouhodobě.

Než čekat na reformu, raději si našetřit na důchod sám

V Česku navíc existuje jeden velmi pádný důvod, proč začít o rizikovějších investicích reálně uvažovat: důchody. Za pár desítek let se totiž celé Česko dostane do stavu, kdy zde bude žít 2,5krát více seniorů než dětí. A tolik diskutovaná důchodová reforma je stále v nedohlednu.

Dle průzkumů, které jsme si ve Fondee nechali loni zpracovat, vyplynulo, že 68 procent lidí ve věku 18 až 24 let nevěří, že jednou budou mít od státu dostatečný státní důchod. Obdobné procento mladých se proto chystá na důchod spořit, ovšem jen 15 procent z nich tak již činí.

Zrovna mladí přitom mají nejdelší investiční horizont – celý život – a můžou si tím pádem dovolit jít do většího rizika než ten, kdo to má do důchodu ‚za pár‘. Zatímco starší jedinec už by se nemusel z případného propadu hodnoty portfolia vzpamatovat, mladý jej pravděpodobně ve výsledku nepocítí. Proto by měla platit přímá úměra: čím starší investor, tím konzervativnější produkt.

Britové díky svým zkušenostem mnohem lépe chápou, že brát na sebe určité riziko má dlouhodobě smysl, protože navzdory výkyvům trhu na tom nakonec vydělají.

I proto je tam tak rozmanitý trh s podílovými fondy a investičními platformami. Lidé si uvědomují, že se v šetření musí spolehnout především na sebe.

Běžná praxe pak je, že zhruba 10 procent svého hrubého příjmu investují do své budoucnosti.

A výsledky jsou jasné – zatímco ve Velké Británii drží lidé 51 procent svých finančních aktiv v důchodových fondech, v Česku je to pouze 10 procent. Češi naopak drží 69 procent svých finančních aktiv na spořicích či běžných účtech, přičemž ve Velké Británii to dělá jenom 28 procent.

Pro Čechy je teď důležité přestat přemýšlet o riziku jako o něčem negativním, ale chápat jej v celé jeho komplexitě. Investovat odvážněji neznamená vyhrát peníze jako v loterii, ale na celé akci dlouhodobě vydělat.

Trh je pohyblivý, je to přirozené. Na jeho výkyvy si ale za dvacet let ani nevzpomenete. Ovšem na to, že jste možná měli investovat chytřeji, už zřejmě ano. Je načase to pochopit, protože současná generace se už na spořicí účty ani garantované důchody spolehnout nemůže.

Partnerem článku a CzechCrunche je startup Fondee. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Valorizace v lednu 2021 zvýší průměrný starobní důchod přibližně o 839 korun měsíčně – Valorizace v lednu 2021 zvýší průměrný starobní důchod přibližně o 839 korun měsíčně – Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení každý měsíc vyplácí 3,5 milionu důchodů. Ty jsou vypláceny osobám, které splnily potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění a další podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění. Výše důchodu se pak odvíjí mimo jiné od délky doby pojištění a výše příjmů (vyměřovacích základů) pojištěnce.

Valorizace důchodů vychází z nařízení vlády č. 381/2020 Sb., podle kterého jsou od lednových splátek důchody zvyšovány. Na zvýšení důchodu od splátky po 31. 12. 2020 má nárok každý, jemuž byl důchod přiznán od data před 1. 1. 2021.

Z čeho se skládá důchod

Důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Jeho výsledná výše je součtem těchto výměr.

Co je to základní výměra důchodu

Co je to procentní výměra důchodu

Procentní výměra důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění a platí, že čím jsou vyšší příjmy v rozhodném období a delší získaná doba pojištění, tím vyšší je procentní výměra důchodu. Minimální zákonem zaručená výše procentní výměry důchodu činí 770 Kč měsíčně.

O kolik se důchody zvýší od lednové splátky v roce 2021

Základní výměra se zvýší o 60 Kč ze současných 3 490 Kč nově na 3 550 Kč měsíčně. Procentní výměra se zvýší o 7,1 % vyplácené procentní výměry. Zvýšení důchodů provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky od lednové splátky důchodu 2021, klienti tedy nemusí o zvýšení žádat.

Průměrný starobní důchod by mohl od ledna 2021 činit 15 336 Kč měsíčně. Díky valorizaci tedy dojde k jeho zvýšení přibližně o 839 Kč.

Vývoj valorizace důchodů 

Rok	Zvýšení základní výměry	Zvýšení procentní výměry
2021	60 Kč	7,1 %
2020	220 Kč	5,2 % + 151 Kč
2019	570 Kč	3,4 %
2018	150 Kč	3,5 %
2017	110 Kč	2,2 %
2016	40 Kč	0 % – nedošlo ke zvýšení
2015	60 Kč	1,6 %

Od lednové splátky 2021 budou zvýšeny i tzv. dílčí důchody

Od ledna 2021 budou zvýšeny rovněž tzv. dílčí důchody, které byly přiznány podle tzv. koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. Vyplácená procentní výměra těchto důchodů se zvýší také o 7,1 %, základní výměra se zvýší o poměrnou část z 60 Kč, která odpovídá poměru české doby vůči celkově získané době pojištění.

Příklad valorizace tzv. sólo vypláceného důchodu

Je-li letos např. starobní důchod vyplácen ve výši 16 096 Kč měsíčně, tvoří ho základní výměra 3 490 Kč a procentní výměra 12 606 Kč.

Od lednové splátky důchodu v roce 2021 se základní výměra zvýší o 60 Kč na 3 550 Kč, procentní výměra se zvýší o 7,1 %, tj. o 896 Kč (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru).

Od lednové splátky 2021 bude výše tohoto důchodu činit 17 052 Kč měsíčně, tj. důchod se celkově zvýší o 956 Kč.

Je-li invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně vyplácen například ve výši 8 216 Kč měsíčně, tvoří ho základní výměra 3 490 Kč a procentní výměra 4 726 Kč.

Od lednové splátky důchodu v roce 2021 se základní výměra tohoto důchodu zvýší o 60 Kč na 3 550 Kč, procentní výměra se zvýší o 7,1 %, tj. o 336 Kč (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru).

Od lednové splátky 2021 bude výše tohoto důchodu činit 8 612 Kč měsíčně, tj. důchod se celkově zvýší o 396 Kč.

Zvýšení v případě souběhu důchodů

Příklad souběhu výplaty důchodu starobního a vdovského

V prosinci 2020 se vyplácí ve výši:	Od lednové splátky 2021 se zvýší takto:
důchod starobní	procentní výměra 13 301 Kč	důchod starobní	procentní výměra na 14 246 Kč (13 301 + 7,1 %, tj. 945)
základní výměra 3 490 Kč	základní výměra na 3 550 Kč (3 490 + 60)
důchod vdovský	procentní výměra 2 525 Kč	důchod vdovský	procentní výměra na 2 705 Kč (2 525 + 7,1 %, tj. 180)
CELKEM	19 316 Kč	CELKEM	20 501 Kč

Zvyšují se také příplatky k důchodům

Od lednové splátky 2021 budou automatizovaně zvýšeny v souladu s nařízením vlády č. 382/2020 Sb. i vyplácené příplatky k důchodu přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb.

, o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, a příplatky k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Tyto příplatky se zvýší o 7,1 % částky příplatku náležející ke dni zvýšení.

Zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, se od ledna 2021 nezvyšuje.

Nové důchody půjdou i dolů. Máme jejich výpočet | Aktuálně.cz

Penzijní systém bude i po zavedení nového pilíře vyplácet zhruba stejné důchody jako dnes

Praha – Reforma důchodů podle Bezděkova týmu má za úkol zachránit veřejné finance. Pokud se splní její ekonomické předpoklady, svůj cíl splní. Z pohledu občanů však přinese pouze zvýšení DPH.

Penzijní systém bude i po zavedení nového pilíře vyplácet zhruba stejné důchody jako dnes.

To ovšem platí pro ty, kdo mají nadprůměrný plat. Pro ty s podprůměrnými příjmy se penze během několika desetiletí sníží o čtvrtinu.

Tabulka: Možný model nových důchodů – výpočet Aktuálně.cz podle kritérií stanovených Bezděkovou komisí:

Odchod do důchodu v roce 2050

Plat	Důchod	Podíl důchodu na průměrné mzdě
48 000	26 588	22,9%
96 000	36 396	31,3%
192 000	48 899	42,1%
384 000	64 217	55,3%

Průměrná mzda: 116 139

TIP: Tabulky pro další roky najdete na konci článku.

Jízdní řád pro Nečase

„Návrh penzijní reformy bude podkladem pro koaliční jednání,“ potvrdil šéf ODS Petr Nečas, že týmy vyjednávající o nové vládě berou návrh vážně. Podle Nečase budou experti pravicových stran jednat o obou variantách Bezděkova návrhu.

Podle prvního z nich, který podporuje většina Bezděkova týmu, se sníží sazby pojistného ze současných 28 na 23 procent hrubé mzdy.

Z toho přitom do státního systému půjde jen 20 procent a zbylá tři procenta odvedou občané do soukromých kapitálových fondů.

Výpadek z pojistného stát doplatí výnosem z DPH, jehož dolní sazba vyroste z 10 na 19 procent.

Druhý, menšinový návrh se liší v zásadě tím, že přesun tří procent do soukromých fondů nebude povinný.

Výpočty Bezděkova týmu ukazují, že oba reformní návrhy udrží schodek penzijního systému dlouhodobě nad hranicí jednoho procenta HDP. Bez reformy by se schodek začne v roce 2030 rychle zvětšovat a v roce 2050 se přiblíží k neudržitelnému deficitu pěti procent HDP.

Bude to bolet

Dopad na domácnosti nebude tak příznivý. „Přechod na nový systém bude trochu bolet, a společnost na to musíme připravit,“ upozornil Vladimír Bezděk s tím, že reforma je přesto nezbytná.

Pro rodiny, kde jeden z manželů má průměrnou mzdu, vyrostou po zvýšení DPH výdaje na běžné potřeby až o 1000 korun. Ztráta se vyrovná pouze v nepravděpodobném případě, že zaměstnanec inkasuje veškerou úsporu na pojistném. Spíše se dá předpokládat, že na nižších sazbách vydělají firmy, které pojistné za zaměstnance odvádějí z větší části.

Přesun zátěže z penzijního pojištění na DPH přitom mírně oslabí mezigenerační solidaritu, když více zaplatí důchodci a méně mladší lidé.

Procenta se změní

Reforma počítá s tím, že se bude poměr důchodu ke mzdám snižovat až do roku 2030. Aktuálně.cz vpočetlo vývoj důchodů podle Bezděkova návrhu, přitom počítá se slušnými výnosy soukromých fondů a dvaceti lety průměrného života na penzi.

Například penzista, který pracoval 35 let s nízkým příjmem 10 tisíc dnes bere 31 procent průměrné mzdy. Kdo bral „středostavovskou“ mzdu ve výši 20 tisíc, má dnes důchod na 38 procentech průměrného platu.

Dobře placený manažer s 80 tisíci měsíčně se musí spokojit s 54 procenty průměrné mzdy.

Do roku 2050 se důchod méně vydělávajících dostane na 23 procent průměrné mzdy, u středních vrstev se udrží na třetině. Lidem s nejvyššími výdělky systém vyplatí 55 procent průměrné mzdy.

„Lepšího náhradového poměru není možné dosáhnout,“ ujistil Bezděk posluchače na prezentaci v Senátu a dodal: „Lidé, kterým jde dnes pod čtyřicet nebo čtyřicet pět let, musí převzít odpovědnosti za své stáří sami. Kdo bude spoléhat jen na penzijní systém, ten se může dostat blízko hranice chudoby.“

Reforma tak penze nezvýší nikomu, jen pootevře nůžky mezi nejvyššími a nejnižšími důchody v systému, který je v Evropě nejvíc rovnostářský. Ochotu bohatších platit má probudit i snížení stropu pojistného ze současného šestinásobku na trojnásobek.

Zvyšovat jen o inflaci

Varování je na místě vzhledem k dalšímu opatření navržené reformy. Stát dnes valorizuje přiznané důchody o inflaci a třetinu průměrného platu. Politici obvykle zvyšují důchody ještě o něco víc. Podle Bezděka je třeba vládě zakázat, aby penze zvyšovala víc, než přikazuje zákon. Od roku 2025 by se měly penze zvyšovat jen o inflaci.

Jak to zasáhne společenskou pozici ukazuje model, který počítá každý rok se čtyřprocentním zvýšením nominálních mezd a dvouprocentní inflací. Zaměstnanci se středními příjmy se například v roce 2025 přizná důchod na úrovni 33 procent průměrného platu, o deset let později ale bude mít už jen 27 procent.

Jeden z možných modelů starých a nových důchodů – výpočet Aktuálně.cz podle kritérií stanovených Bezděkovou komisí (uvažovaný roční růst nominálních mezd činí 4 procenta po celou dobu)

Odchod do důchodu v roce 2010

Plat	Důchod	Podíl důchodu na průměrné mzdě
10 000	7420	30,7%
20 000	9180	37,9%
40 000	10 960	45,3%
80 000	13 060	54,0%

Průměrná mzda: 24 190

Odchod do důchodu v roce 2015

Plat	Důchod	Podíl důchodu na průměrné mzdě
12 170	8560	29,1%
24 340	10 710	36,4%
48 680	12 550	42,6%
97 360	15 110	51,3%

Průměrná mzda: 29 440

Odchod do důchodu v roce 2025

Plat	Důchod	Podíl důchodu na průměrné mzdě
18 010	11 527	26,5%
36 020	14 580	33,5%
72 040	18 311	42,0%
144 080	22 277	51,1%

Průměrná mzda: 43 570

Odchod do důchodu v roce 2035

Plat	Důchod	Podíl důchodu na průměrné mzdě
26 650	15 870	24,6%
53 300	22 014	34,1%
106 600	28 455	44,1%
213 200	35 513	55,1%

Průměrná mzda: 64 480

Odchod do důchodu v roce 2050

Plat	Důchod	Podíl důchodu na průměrné mzdě
48 000	26 588	22,9%
96 000	36 396	31,3%
192 000	48 899	42,1%
384 000	64 217	55,3%

Průměrná mzda: 116 139

Půjdou dvacátníci do důchodu v 73 letech? Reformu je třeba brát vážně, říkají experti

Experti oslovení Novinkami oceňují snahu zvýšit transparentnost systému, pochybují však, zda lze vůbec hovořit o reformě.
Foto: repro MPSV

Návrh je rozdělen na tři novely. První se zabývá rozdělením prvního pilíře a zavedením základního důchodu 10 tisíc. Druhá novela se týká mírnějších podmínek pro důchod u zaměstnanců v náročných profesích a ve třetí jde o zavedení příplatku 500 korun za každé dítě, o které daný důchodce pečoval.

Prezentace důchodové reformy.

Foto: repro MPSV

„Je zřejmé, že případné realizace druhé a třetí novely by byly teprve prvními nesmělými krůčky k odstranění nepřehlednosti, nespravedlnosti a neudržitelnosti systému.

Navíc ta první novela nemá v současné podobě šanci projít schvalovacím řízením, neboť k ní MPSV nezískalo souhlas koaličního partnera hnutí ANO,“ konstatoval předseda minulé důchodové komise Martin Potůček, který zasedá i v aktuální komisi pro spravedlivé důchody.

I hodnocení dalších oslovených expertů bylo spíše smíšené. „Nejsem si jist, zda předložený návrh nazvat důchodovou reformou, ale je to, řekněme, posun k lepšímu z hlediska transparentnosti systému,“ uvedl na dotaz Novinek ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA při CERGE-EI.

„Rozdělení stávajícího průběžného (PAYG) systému na nultý (stejný pro všechny) a první pilíř (odvozený od pracovní historie) mimo jiné znamená, že politici budou moci transparentněji nastavovat parametry důchodů,“ doplnil Pertold.

MPSV s rozdělením systému slibuje i zprovoznění důchodové kalkulačky, kde si každý občan bude moct ověřit, na jakou penzi bude mít nárok. Právě snahu o transparentnost systému oslovení experti oceňují nejvíce.

„Rozdělení pro srozumitelnost považuji za prospěšné, jen s jeho výší se nedá souhlasit. Již nyní máme v českém systému základní výměru, což je de facto nultý pilíř, aniž by se mu tak říkalo,“ uvedl expert na důchodové systémy Petr Brabec z Národohospodářské fakulty VŠE.

„V roce 2021 bude základní výměra 3550 korun, zatímco návrh základní penze je 10 tisíc, což je téměř trojnásobek, a tím pádem se sníží důležitost příjmu během života a systém tak bude ještě více solidární,“ dodal Brabec.

Potůček vnímá princip s oddělením solidární a zásluhové složky důchodů, na kterém je návrh založen, jako správný. „Ďábel se skrývá ve zdánlivém detailu: kde ve státním rozpočtu České republiky vzít ty stovky miliard korun, které by realizace tohoto návrhu stála v budoucích letech a desetiletích?“ uvedl.

Podle Potůčka se reforma penzí neobejde bez „trvalé a těsné kooperace MPSV a ministerstva financí“. S tímto hodnocením souhlasí i Filip Pertold.

„Často se kritizuje, že reforma nenachází nové zdroje, ze kterých by se zajistily lepší důchody v budoucnu. To je sice pravda, ale to by muselo dojít k součinnosti ministerstva financí a MPSV a ke změně daňového mixu, což není zjevně politicky možné,“domnívá se Pertold.

Upozornil přitom i na daňový balíček, který podvazuje příjmy rozpočtu, s tím, že dvě procenta HDP představují odhadovaný deficit důchodového účtu asi za 15 let. „V českých podmínkách nelze hledat nové zdroje pro důchodovou reformu (která nutně bude znamenat určitý propad příjmů) a zároveň snižovat daně, tak svět opravdu nefunguje,“ zdůraznil Pertold.

„Nynější reforma nejen že neřeší zvyšující se nároky důchodů na státní rozpočet, avšak ještě výrazně je prohlubuje tím, že zavádí základní důchod, ale starobní penze nikomu nesnižuje, tím pádem je logické, že musí najít dodatečné prostředky jinde,“ upozornil Petr Brabec.

„Kompletní výplata základního důchodu mimo sociální pojištění se nabízí, ale povede to jen ke zvýšení daní, což nepovažuji za prospěšné,“ dodal.

Před tím, než MPSV odhalilo obrysy navrhovaných změn, OECD zveřejnila svoji zprávu o aktuálním stavu českého penzijního systému s navrhovanými změnami.

Organizace doporučila snížit hranici povinné doby pojištění, na jejímž základě má člověk nárok na důchod, z aktuálních 35 let. Aktuální návrh MPSV v souladu s OECD navrhuje snížení tohoto limitu na 25 let.

OECD: Češi by měli do důchodu odcházet pozdějiEkonomika

„Z pozitivních bodů kromě přehlednosti bych ještě vyzdvihl snížení limitu odpracovaných let na nárok na důchod na 25 let,“ konstatoval Pertold.

OECD však vedle toho hovořila také o tom, že by se dále měl posouvat minimální věk odchodu do důchodu, který je aktuálně zastropován na 65 letech. MPSV ale o tom nechce ani slyšet.

„Bohužel nedošlo k otevření prodlužování důchodového věku, což by dávalo smysl spolu s nižším důchodovým věkem pro náročné profese. Důchodový věk bude klíčová veličina pro udržitelnost celého systému,“ komentoval to Pertold.

Realitu odchodu do penze pro ročník 2000 odhaduji na 71 až 73 let, aby byly veřejné penze fiskálně udržitelné a zároveň se důchody nemusely snižovatPetr Brabec, NF VŠE

Podle Brabce se věk řádného odchodu do penze časem musí zvýšit. „Jakýkoliv strop vlastně v čemkoliv v dynamické tržní ekonomice je neudržitelný dlouhodobě. Při zvyšujícím se věku dožití není možné, aby ročník 2000 a pozdější odcházel do penze v 65 letech,“ upřesnil.

„Dle mého názoru se jedná o klamání veřejnosti a mladých lidí. Realitu odchodu do penze pro ročník 2000 odhaduji na 71 až 73 let, aby byly veřejné penze fiskálně udržitelné a zároveň se důchody nemusely snižovat,“ dodal Brabec.

Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluví o nutnosti politického konsenzu, aktuálně nemá pro svoji podporu vyjednanou podporu ani ve vládě. S ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) je navíc dlouhodobě ve při ohledně toho, zda se návrh stihne dopracovat a schválit do voleb.

Najít shodu napříč politickým spektrem se v oblasti penzí dlouhodobě nedaří. V roce 2013 vešla v účinnost takzvaná velká důchodová reforma vlády premiéra Petra Nečase (ODS), ale o tři roky později ji zrušila vláda ČSSD. „Není možné toto znovu dopustit,“ zdůraznil Brabec.

„Nejedná se jen o politický konsenzus, ale zejména o veřejný, celospolečenský konsenzus u reformy penzí. Ale jeho docílení bude značně složité. Proto je jednodušší zachovat stávající systém a přidat k němu další – více strukturované penzijní spoření s výraznou stimulací k vyšší účasti,“ dodal.

Nutnost konsenzu zdůraznil také Potůček: „Žádná smysluplná důchodová reforma nemůže být připravena a posléze realizována bez schopnosti politiků – včetně těch koaličních – vést mezi sebou upřímný a produktivní dialog.“

„V naší zemi nazrála situace, kdy další pokračování prací na důchodové reformě může zajistit pouze stálý a nezávislý poradní orgán ustavený zákonem. Příkladem k následování je v roce 2017 zákonem ustavená Rada pro rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl.

„Ustavit radu pro důchodovou reformu cestou novely zákona o důchodovém pojištění by bylo možno v podobě poslanecké iniciativy připravit a přijmout ještě v tomto volebním období. Tak aby další – v pořadí už sedmý – pokus o důchodovou reformu nakonec uspěl,“ uzavřel Potůček.

Hlavní zprávy

Horníci půjdou do důchodu o sedm let dříve, schválili poslanci. Úleva se týká hlavně zaměstnanců OKD

Zhruba čtyři tisíce horníků se mohou těšit z nové úlevy. Všichni, kteří odpracovali určitý počet směn v hlubinných dolech, budou moci odejít do důchodu o sedm let dříve. Vládní návrh dnes schválila Sněmovna – pro bylo všech 166 přítomných poslanců.

Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL původně navrhovala snížení důchodového věku o pět let, nakonec ale poslanci odhlasovali velkorysejší variantu. „Je to mimořádně důležité vzhledem k událostem v Moravskoslezském kraji. Přispěje to k řešení aktuální situace v hornictví, která bude mít velké sociální dopady,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Narážela na kritický stav těžební společnosti OKD, která v úterý požádala o insolvenci. Zaměstnancům hrozí propouštění, několik horníků se dnes dokonce přijelo z Ostravy na jednání o důchodech ve sněmovně podívat.

Dosud platné nařízení vlády umožňuje odejít dříve do řádného důchodu jen horníkům, kteří se touto profesí začali živit před rokem 1993, kdy ještě zákon znal takzvané pracovní kategorie. Poslanci schválená novela toto omezení ruší.

Úpravu zákona v tomto smyslu slíbil horníkům už na konci roku 2013 tehdejší úřednický premiér Jiří Rusnok. Už tehdy šlo o reakci na situaci v OKD a na chystané uzavření Dolu Paskov. Většina horníků, kteří budou těžit z podmínek nového zákona, jsou právě zaměstnanci OKD. Podle ministerstva práce je jich zhruba 3690, v dalších firmách zhruba 250.

Podpora i od opozice

Návrh podpořila i opoziční TOP 09. „Nezvládáte situaci v OKD řešit. Kvůli vaší neschopnosti by eskalovala krize v Moravskoslezském kraji, proto to podpoříme,“ uvedl šéf klubu TOP 09 František Laudát.

Novela počítá také s tím, že se horníkům, kteří odejdou do důchodu dříve, budou penze vypočítávat tak, aby nebyli penalizováni kratší dobou účasti na pojištění.

Podle vládou schváleného návrhu by horníci mohli odejít do řádného důchodu už v necelých 56 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 53 letech.

V případě, že horník musel skončit v dolech dříve kvůli dopadu práce na zdraví, počítá zákon s nižším počtem směn – o 319 méně v dole a o 219 méně u uranu.

Dříve do penze chtějí i ostatní

Proti návrhu se dlouho stavělo ministerstvo financí, které se obává, že by podobné požadavky jako hornické odbory mohly po schválení návrhu vznášet i další skupiny zaměstnanců. Některé už se skutečně ozvaly.

„V souvislosti s návrhem na nižší důchodový věk horníků se ozvali zástupci příslušníků městské policie a dřevorubců, kteří neměli nižší důchodový věk ani v době existence pracovních kategorií.

V období od zrušení pracovních kategorií (od roku 1993) však požadovali nižší důchodový věk než obecný zástupci řady dalších profesí, jako například baletních umělců, strojvedoucích, letušek, pilotů, hutníků,“ říká Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. To však nechystá obdobnou úpravu pro další profese.

Vyšší výdaje na důchody, ale úspora na dávkách

Ministerstvu financí se nelíbí ani dopady na státní pokladnu. Proti se v připomínkovém řízení postavila třeba i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy.

„Úhrnný dopad navrhovaného zákona na skupinu osob, které již v současné době pracují v hornictví, je odhadován na 11,6 miliardy korun. Jde o kumulaci zvýšených nákladů za období let 2016 až 2055,“ vyčísluje ministerstvo práce, kolik státní rozpočet vyplatí horníkům za dřívější důchody podle původního návrhu (o pět let dříve).

Výdaje by v čase postupně narůstaly. V nejbližších letech se jedná o částky na úrovni desítek milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady poměrně rychle klesaly.

Část nákladů (zhruba desetinu z celkové sumy, která půjde na předčasné důchody) má stát ušetřit na tom, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nepůjdou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky.

Nižší věková hranice pro hornické důchody má podle ministerstva práce své opodstatnění i v tom, že horníci se dožívají v průměru právě o pět let méně než „obecná“ populace. „Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v 90. letech 20. století,“ uvádí ministerská zpráva.

Návrat k důchodovým kategoriím?

Do roku 1993 existovaly v Česku takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Návrat k těmto kategoriím jako zásadní problém kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. „Důchodové kategorie byly ze systému odstraněny ne proto, že došlo k odstranění rizikových prací, ale proto, že došlo ke změně společenských poměrů. Už to nebyl stát, který ve svých podnicích zaměstnával pracující a musel se o ně postarat, ale podniky patřící do soukromé sféry,“ uvedli zástupci svazu.

Připomínají také zavedení takzvaných předdůchodů ve třetím pilíři důchodů, tedy ve spoření na penzi. Právě přes tento systém by samy firmy měly vyřešit problematiku předčasného odchodu z pracovního trhu.

„Bohužel tento systém nebyl a není v praxi firmami a jejich zaměstnanci zejména z oboru hornické činnosti a dalších namáhavých profesí využíván.