Nevěřím, ale svatbu chci mít v kostele

Stojíte ve dveřích gotického chrámu, skrze vitrážová okna se derou paprsky slunce a před vámi se line červený koberec.

Cestou na vás hledí dojaté oči svatebčanů a vpředu u oltáře stojí muž vašeho života… Svatba v kostele je jeden z druhů svatby, který pro některé snoubence představuje splněný sen. Nezapomínejme však na to, že církevní obřad není jen krásnou pohádkou, ale má také své náležitosti a podmínky.

V tomto článku jsme pro vás připravili všechny informace, které o tomto typu sňatku potřebujete vědět. A nezapomněli jsme ani na variantu pro nevěřící.

Podmínky svatby v kostele

Nejdůležitější podmínkou církevního sňatku je, že alespoň jeden ze snoubenců musí být pokřtěným katolíkem. V případě, že je pokřtěný jen jeden z vás, musíte zažádat biskupství o takzvaný dispens, tedy povolení o uzavření manželství s nekatolíkem. Pokud si nevíte rady, obraťte se na svého oddávajícího kněze, který vám jistě rád pomůže.

Protože církev neuznává rozvody, musí to být váš první sňatek. Podruhé může do církevního manželství vstoupit pouze vdovec nebo vdova. Výjimku tvoří i lidé, jejichž manželství je podle církevního práva neplatné.

Dalším předpokladem pro tento sňatek je vaše osobní víra a rozhodnutí, že v ní budete vychovávat i své děti.

Poslední podmínkou je pak absolvování přípravy na manželství. S tou je vhodné začít dostatečně včas před uzavřením sňatku, nejlépe rok. Za přípravu je odpovědný kněz, který vás bude oddávat. Během několika setkání s vámi postupně probere různá věroučná i manželská témata.

Co se týká víry vašich svědků, nemusíte si s ní dělat starosti. Svědek se při církevní svatbě k ničemu nezavazuje, výše zmiňované podmínky se na něj proto nevztahují. Bohatě mu tedy postačí občanský průkaz a schopnost vyslechnout a potvrdit předem určená slova.

Svatba v kostele pro nevěřící?

Pokud jste oba nevěřící a nepokřtění, v katolickém kostele bohužel sňatek uzavřít nemůžete.

V případě, že se nechcete brát na úřadě či v jiném civilním prostředí, existuje pro vás v podstatě pouze jedna varianta, a to odsvěcený kostel nebo kaple.

V té vás neoddá kněz, ale jiná osoba kompetentní pro civilní sňatky, nejčastěji starosta nebo jeho zástupce.

Nezbytné dokumenty pro církevní sňatek

Ať už se nám to líbí či nikoli, přípravy na svatbu v kostele nezahrnují pouze výběr svatebních šatů či květin, ale také mnoho papírování. Abychom vám tyto starosti co nejvíce ulehčili, připravili jsme pro vás seznam dokumentů, bez kterých se během církevního obřadu neobejdete.

Doklady pro církevní matriku:

• fotokopie rodných listů snoubenců
• fotokopie občanských průkazů snoubenců (kopie dokladů nemusí být úředně ověřené)
• potvrzení o křtu snoubenců; výpis nesmí být starší než tři měsíce, vydává ho farní úřad místa křtu
• potvrzení o absolvování přípravy na manželství
• údaje o svědcích: jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (u cizinců se místo rodného čísla udává datum a místo narození)
• osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství; doklad nesmí být starší šesti měsíců
• u vdovce/vdovy: fotokopie úmrtního listu manželky/manžela
• zápis žádosti o církevní sňatek, který se obvykle vyplňuje společně s knězem

Doklady pro svatební matriku:

• vyplněný dotazník k uzavření manželství
• občanské průkazy
• rodné listy
• u vdovce/vdovy: fotokopie úmrtního listu manželky/manžela
• mají-li snoubenci dítě, pak také rodný list dítěte

Na matrice sepíšete žádost o vydání Osvědčení o právní způsobilosti a ta vám na základě vašich dokladů potvrdí, že podle zákonů ČR můžete uzavřít sňatek před registrovanou církví. Obdržíte dva kusy Osvědčení, potvrzený Dotazník a kopii vašich rodných listů. Vše poté donesete zpět do farnosti, kde chcete uzavřít sňatek.

Po svatebním obřadu dostanete potvrzení o uzavření církevního sňatku a znehodnocené občanské průkazy spolu s dokladem o změně stavu. Asi týden po svatbě je možné si na matrice vyzvednout oddací list.

S tímto listem, znehodnoceným OP a Dokladem o změně stavu se dostavíte na Obvodní úřad či Městský úřad svého trvalého bydliště a zažádáte o vydání nového průkazu totožnosti.

Kromě vyřízení občanky vás samozřejmě neminou ani další posvatební povinnosti.

Sňatek uzavřený před Bohem je pro snoubence silným duchovním zážitkem.Odsvěcené kostely nabízejí své možnosti všem nevěřícím snoubencům.

Termín svatby domlouváte s oddávajícím knězem, a to nejpozději tři měsíce před plánovaným obřadem. Co se týká místa, církevní sňatek se obvykle slaví v domovské farnosti jednoho ze snoubenců.

Plánujete-li svatbu v jiném kostele, budete potřebovat takzvané propuštění z farnosti. Jedná se o dovolení faráře z vašeho místa bydliště k tomu, že svatba může proběhnout jinde.

Pokud máte svého oblíbeného faráře a přejete si, aby vás oddal on, budete navíc potřebovat svolení kněze, který má pověření pro službu ve vámi vybraném kostele.

Pokud plánujete civilní obřad v odsvěceném kostele, na výběr máte poměrně mnoho variant.

V Praze je to například kostel svaté Anny, kaple Sacre Coeur nebo kostel svatého Šimona a Judy.

Další odsvěcené kostely najdete i v jiných městech, například v Kutné Hoře, Písku, Kladrubech, Chrudimi či Jihlavě. Možnost představují i některé zámky – Valtice, Hrádek u Nechanic nebo Sychrov.

Cena svatby v kostele

Cena za církevní sňatek není striktně určena ani požadována. Je však vhodné za něj dát nějaký příspěvek i bez vyzvání, a to formou daru farnosti.

V předsvatebních diskuzích se dočtete, že snoubenci nejčastěji věnují 500 až 2 000 Kč, přičemž částku občas sami rozdělí mezi faráře a další účastníky obřadu, například varhaníka či ministranty.

V některých farnostech je zvykem přidat také balíček s cukrovím.

Jinak je tomu však u civilní svatby v odsvěceném kostele. Tam se za obřad platí, přičemž cena se podle atraktivity, kapacity a vytíženosti místa řádově pohybuje od 3 000 do 20 000 Kč.

• Zlatý vintage prsten s diamanty a zlatý komfortní snubní prsten Haik
• Dámský eternity prsten s diamanty a pánský komfortní snubní prsten Lau
• Zlaté minimalistické snubní prsteny s černým diamantem Shaula
• Zlatý snubní prsten se zúženým kroužkem Aeneas
• Zlaté snubní prsteny s diamanty Erich

Průběh svatby v kostele

Svatba v kostele trvá i se mší svatou asi 90 minut. Je možná i zkrácená verze bez mše, která se praktikuje hlavně v případě, kdy je jeden ze snoubenců nepokřtěný nebo nepraktikující. Mše svatá je považována za společné a vznešené slavení, proto by ani nebylo vhodné, aby byla pro některého ze snoubenců pouze „nezbytnou součástí“ obřadu.

A jak samotná svatba probíhá? Před vchodem do kostela vás přivítá váš oddávající kněz. Poté společně vstupujete dovnitř; je také možná varianta, že ženich už před oltářem čeká na nevěstu, která vchází jako poslední. Nevěsta stojí u oltáře vždy vlevo, ženich vpravo.

Pokud obřad probíhá přímo během mše svaté, pak po něm vždy následuje úkon kajícnosti, v průběhu něhož se snoubenci v duchu zpovídají ze svých hříchů a prosí Boha o odpuštění. Kněz následně čte evangelium, má proslov ke snoubencům a taktéž čte z Písma svatého.

Někdy se tohoto úkolu mohou zhostit i sami snoubenci. Následuje udělení svátosti manželství, kdy svatebčané povstanou a budoucí manželé musí knězi odpovědět na tři otázky týkající se slibů věrnosti. Poté si snoubenci vzájemně položí ruce na sebe a kněz jim je omotá štolou.

Jako další přijde na řadu složení manželského slibu.

 

Manželský slib

„Já, (doplňte své jméno) odevzdávám se tobě, (uveďte jméno partnerky/partnera) a přijímám tě za manželku/manžela. Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí.“

Případně:

„Já, (doplňte své jméno) odevzdávám se tobě, (uveďte jméno partnerky/partnera) a přijímám tě za manželku/manžela. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh.“

Následuje výměna snubních prstenů a další proslovy snoubenců, které kněz zakončí slovy „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“. Poté církevní obřad pokračuje modlitbami kněze a je zakončen požehnáním novomanželům i všem přítomným. Nevěsta se ženichem podepíší Protokol o uzavření manželství a jsou oficiálně svoji.

Svatební obřad v kostele má předem daný průběh.Kostely propůjčují církevním sňatkům nezaměnitelnou atmosféru.

Výhodou svatby v kostele je bezesporu samotné místo. Asi jen těžko naleznete krásnější prostory, kterým hudba varhan dodá nezaměnitelnou atmosféru. Pro osoby věřící je navíc sňatek v kostele silným duchovním zážitkem, který symbolizuje vstup do nové životní etapy.

Kněz k vám taktéž bude mít osobnější přístup, neboť se vzájemně poznáte již během předsvatebních příprav. Pokud se berete v klasickém kostele, další výhodou je bezesporu pevně nestanovená cena. O výši příspěvku můžete rozhodnout víceméně sami.

V odsvěceném kostele však může být cena za obřad naopak nevýhodou, zvlášť, pokud je místo oblíbené.

Jestliže se jedná o klasický církevní obřad, oddávající může být méně flexibilní a ochotný přizpůsobit hudbu či výzdobu kostela vašemu vkusu. Taktéž nejsou povoleny sňatky rozvedených lidí a výjimky se povolují jen zřídka.

Pár tipů na závěr

Na svatbu v kostele je samozřejmostí zvolit vhodné oblečení. Pro ženicha je ideální klasický oblek včetně saka, nevěsta by si měla obléknout svatební šaty umírněné barvy, délky i střihu, nejlépe se zakrytými rameny.Co se týká výzdoby kostela, měla by být decentní a něžná, ačkoliv žádné specifické podmínky pro ni stanoveny nejsou.

Nemá-li s tím oddávající problém, můžete si ji přizpůsobit zcela svému vkusu. Pokud máte na svatbě družičky, určitě každé nezapomeňte darovat košíček s okvětními plátky růží.

Chcete, aby byl váš sňatek opravdu nezapomenutelný? Využijte skvělou akustiku kostela a zvolte si pro svůj svatební pochod takovou hudbu, která přesně vyjádří povznášející pocity, jež v sobě nosíte. Z klasických skladeb máte na výběr například nejpopulárnější píseň Svatební pochod od Richarda Wagnera nebo klasiku od F. M.

Bartholdyho, jehož Bridal March poprvé zazněl ve slavné Shakespearově hře Sen noci svatojánské. Na důstojnosti přidá vašemu obřadu také skladba Ave Maria, kterou v českém podání nazpívala Lucie Bílá. Pokud toužíte po něčem modernějším, skvělým tipem je například píseň Yesterday od legendární skupiny The Beatles nebo skladba Imagine od Johna Lennona.

Ať už uzavíráte svatbu před Bohem, nebo jste zvolili civilní variantu v kostele odsvěceném, držíme vám palce do jejích příprav. Věříme, že dny i roky následující po vašem jedinečném dni budou stejně krásné jako ona slavnost samotná.

• Zlaté snubní prsteny s diamanty Jelle
• Ploché dvoubarevné snubní prsteny s diamantem Avery
• Dámský eternity prsten a komfortní pánský snubní prsten Vinka
• Zdobené dvoubarevné snubní prsteny ze zlata Karlis
• Snubní prsteny ze zlata s reliéfem Elias

Nevěřím, ale svatbu chci mít v kostele

Rozhodnutí o tom, zdali můžete mít svatbu v kostele nebo ne, nezáleží na libovůli jednotlivého faráře. Církve řídí své záležitosti vlastními předpisy. Podmínky ohledně uzavírání, vzniku a trvání manželství se v katolické církvi řídí tzv. kanonickým právem. První a základní podmínkou pro uzavření církevního sňatku je, že alespoň jeden snoubenec je pokřtěný.

Katolické účení totiž vidí v manželském obřadu svátost. „Svátost“ znamená pro katolíka  „posvátné znamení“ – tedy určitý obřad, symbolické gesto nebo slovo –, prostřednictvím kterého Bůh vlévá do očištěné duše věřícího mimořádné milosti a pomoc pro určitou oblast života.

Jak chápe katolický křesťan význam svátostí, bychom mohli  ilustrovat na příkladu hry na varhany. Varhaníkem je Bůh a hudbou je Boží milost. Ale aby muzika hrála, jsou nezbytné i varhany.

Podobně, aby Bůh mohl projevit  manželům svou milost, posvětit  a „pojistit“ jejich manželství, je nezbytný nástroj, kterým je svátost manželství.

  Samotným „nástrojem“, který vede k řádnému přijetí manželského stavu, překvapivě není pouze vyjádření vzájemného souhlasu a slova kněze označující manželství za uzavřené, ale také sexuální akt (samozřejmě až po svatbě!), teprve kterým se manželství „naplňuje“. Až po něm se považuje za dokonané a nerozlučitelné.

Svátostí zná církev sedm a první z nich – křest je nezbytnou podmínkou pro přijetí ostatních svátostí, tedy i té, která je v seznamu na posledním místě – manželství. V případě sňatku pokřtěného s nepokřtěným tak svátost přijímá pouze pokřtěná strana. Samotné manželství se pak sice považuje za církevně uzavřené, ale nikoliv svátostné.

Čtěte téma: Rozvody – mýty a fakta

Další podmínky

Aby mohla církevní autorita povolit takové smíšené manželství, musí se nepokřtěná strana zavázat (a také to podepsat), že nebude bránit křesťanské výchově dětí.

Pokud se k něčemu takovému zavazuji, měl bych si nejprve položit otázku, zda je můj vztah ke křesťanství a k církvi opravdu pozitivní a jestli vidím v křesťanské výchově dětí přínos.

V opačném případě mi podpis sice zaručí povolení svatby v kostele, ale stojí mi to za to, abych klamal sám sebe i jiné lidi a hrál v kostele divadlo?

Svatebnímu obřadu předchází příprava na manželství, kterou provádí duchovní nebo katecheta. Příprava by měla zahrnovat základní poučení o víře, svátosti manželství i průběhu samotného obřadu.

Obsáhlost této přípravy se obvykle odvíjí od toho, jak moc zná duchovní snoubence jako praktikující katolíky.

V případě, že farář ví, že snoubenci víru nepraktikují a do kostela nechodí a nemají ani v úmyslu to změnit, může jim svatbu v kostele zamítnout.

Znám snoubence, kteří se snaží tomuto zamítnutí vyhnout tím, že hledají tolerantnějšího duchovního anebo kněze, který je nezná. Aby takovému obcházení církev zabránila, stanovila pravidlo, že snoubenci musí chodit na přípravu v místě své farnosti.

V případě, že pokřtěný člověk chce chodit na přípravu jinam, musí mu k tomu jeho místní farář udělit povolení. V praxi to ale až příliš často bývá tak, že snoubenci, kteří víru moc nepraktikují, se více či méně úspěšně  snaží najít „hodného“ faráře, který by se jich moc nevyptával a oddal je.

Většinou každého faráře předchází určitá pověst a častokrát se ví předem, u kterého z nich svatba „projde“. Obejít se dá zkrátka ledacos…

Co však v žádném případě obejít nelze, jsou následující překážky uzavření manželství: dokonalá impotence, předchozí církevní manželský svazek a příbuzenství v přímé linii.

Platné uzavření svátostného manželství je rovněž vyloučeno, jestliže snoubenci nechápou manželský svazek jako nerozlučitelný nebo když odmítají mít děti.

A je-li váš vyvolený stejného pohlaví jako vy, za farářem ani nechoďte!

Tradice, která ztratila smysl

Při svém pobytu ve Velké Británii jsem získal dojem, že tradičně katoličtí Poláci se svým životním stylem od našich ateistických českých spoluobčanů příliš neliší.

Přestože podle křesťanské morálky by spolu věřící měli začít žít až po svatbě, mladé polské páry spolu bydlely se stejnou samozřejmostí jako ty české, i když do svatby měly hodně daleko (pokud se jí vůbec dočkají).

Občas jsem s nimi na to téma mluvil a ptal se jich, proč se jednoduše nevezmou a nezačnou žít v souladu se svou víru tak, jak už stejně žijí.

Nejčastěji mi odpovídali, že se jen tak vzít nemohou, protože svatby v Polsku bývají velké a nákladné a bylo by neodpustitelným společenským prohřeškem, kdyby nepozvali všechny své blízké i daleké příbuzné včetně jejich partnerů, běžně i stovky lidí. Takovou slávu si nemohou jen tak dovolit a musí na ni dlouho šetřit. 

Domnívám se, že takové nákladné svatby jsou názorným příkladem toho, jak tradice a zvyklosti, které vzešly z určité myšlenky, začnou po čase původní myšlenku zastiňovat, ba dokonce se obracejí proti jejímu skutečnému smyslu.  

Finanční náročnost svatebního obřadu, jejíž původní pozitivní hodnota mohla spočívat ve vyjádření důstojnosti a významu svátosti manželství, tak fakticky způsobuje, že se spousta párů svatebnímu veselí raději vyhýbá nebo ho oddaluje a namísto toho „žije v hříchu“.

O tom, že řádně uzavřených manželství by přibylo, kdyby se svatby zbavily všech složitých procesů a nákladných oslav, svědčí i následující příhoda.

Michal málem ženáčem

V Londýně jsem se přátelil s mladou dvojicí a občas jsme se navzájem dobírali. Jednou jsem jim provedl žert, který mi asi hned tak nezapomenou.

Jednoho dne jsem je přesvědčil, že by bylo správné a navýsost křesťanské, kdyby se hned vzali, a že by to nemusel být problém a dalo by se to zařídit okamžitě. Následující den jsem jim poslal esemesku, aby se připravili a slavnostně oblékli, slečna nejlépe do něčeho bílého.

S několika domluvenými přáteli jsme přišli dvojici navštívit. S vážnou tváři jsem jim sdělil, že je vše připraveno; fotografa máme s sebou, prstýnky si mohou vypůjčit a otec Johnson z místního kostela přijde asi za 20 minut.

Použil jsem pár obratů z církevní terminologie a vysvětlil jim, že samozřejmě mohou mít později v Česku i světský svatební obřad, což ale bude z pohledu církve právně irelevantní.

Domnělý nastávající ženich Michal zbledl a řekl, že se musí připravit. Odešel i se svou přítelkyní do pokoje. Chvíli jsem je tam nechal a pak jsem šel za nimi.

Michal, kterého všichni znali jako pohodového flegmatika, se třásl, klečel před svou dívkou, a ptal se, jestli si ho chce vzít… Raději jsem jim prozradil, že se jednalo o žert.

Nečekal jsem, až se vzpamatují, a rychle jsem utíkal pryč, protože vím, že Michal ovládá bojové sporty… Tak se Michal protentokrát ženění vyhnul.

Zpět do reality

Už je tomu víc než rok, co mě Michal pozval na svou svatbu. Bude ji mít, až na ni našetří. Plánuje, že ho bude stát 10 tisíc liber (asi 300 tisíc Kč). Michalova dívka se totiž jmenuje Agnieszka, svatbu chtějí mít v Polsku, v kostele a podle tamních zvyklostí.

Valentýnská soutěž: Vyhrajte knihu za příběh lásky!

Když už mluvíme o lásce a manželství, připomínáme, že s naším seriálem Láska 2010 o moderních podobách vztahů nyní můžete i vyhrát. Poukazy na nákupy v knihkupectví sítě Kanzelsberger čekají na vylosované autory! Máte-li výjimečný a silný příběh, o který se chcete podělit, napište nám.

Podrobné informace najdete v článku Valentýnská soutěž.

Víte, že v týdnu od 8. do 12.

 února je Národní týden manželství? Je nutný k manželskému soužití papír? Co znamená společné jmění manželů? Problémy domácí násilí, pořadí narozených dětí a jeho vliv na manželské či partnerské soužití, manželství a zub času, etapy manželského života – jejich šance a nebezpečí…Více informací a program kampaně najdete v článku V bohatství i chudobě.

Ilustrační foto: agentrura SXC, Dreamstime

V kostele, na radnici, na zámku. Kde všude lze mít svatbu?

Foto: EZ-Stock Studio, Shutterstock.com

Svatba je jeden z nejdůležitějších okamžiků v životě a je jasné, že nevěsty a ženichové mají o svém velkém dnu jasné představy. Možné je leccos, ale přece jen tu jsou určitá pravidla a zákonem dané regule. Co vše si tedy můžete vysnít a přes co naopak „nejede vlak“?

Někdo touží po svatbě v kostele, i když v Boha nevěří, jiní se chtějí vzít v lese u stromu, pod nímž se poprvé políbili. Někdo nemá problém s oficiální řečí oddávajícího, jiní snoubenci ale chtějí, aby jim proslov napsal a přečetl někdo blízký a ne úředník, který je vidí poprvé v životě. Dobrá zpráva je, že řada z těchto „netradičních“ přání je dnes už bez problémů splnitelná.

Nejméně starostí je se sňatkem v prostorách a termínech, které k tomu obec, město či městská část vyhradily: nejčastěji je to obřadní síň, ale třeba i parky či jiné zajímavé obecní prostory. Tohle dokonce bývá úplně zadarmo.

Ovšem těch, kteří by se chtěli brát ve vymezených hodinách na úřadě, dnes už moc není. Naštěstí se skoro vždy a všude snaží ženichovi a nevěstě vyjít vstříc. „Podle zákona může matriční úřad povolit na základě žádosti snoubenců uzavřít manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou obce,“ říká tisková mluvčí Prahy 3 Michaela Luňáčková.

Poplatek činí tisíc korun. Pokud jeden ze snoubenců nemá trvalý pobyt na území ČR, tak dva tisíce, a když ho nemá ani jeden, vyjde je to ještě o tisícovku dráž. Na některých lukrativních místech, která navíc patří soukromníkům, mohou být poplatky vyšší.

Při obřadu musí být vždy přítomen oddávající, tedy zástupce obce, města, městské části či obvodu, a matrikář. V případě malých obcí, které by to kapacitně nezvládaly, je možný obřad bez matrikáře – veškeré papírování se vyřeší před svatbou a po ní.

Proto je třeba mít reálná přání. Přijít do lesa, na louku nebo do vaší oblíbené restaurace nebývá pro úředníky problém, ale asi nelze čekat, že si oblečou neopren a oddají vás pod vodou, protože jste vášniví potápěči.

I když ani to není úplně nemožné!

Foto: Kate Kultsevych, Shutterstock.com

Svatba mimo úřední prostory je dnes samozřejmá a na matrice vám vyjdou vstříc

Aby byl sňatek platný, musejí při obřadu zaznít zákonem předepsané formule: oddávající se zeptá, zda vstupujete do sňatku dobrovolně, znáte vzájemně svůj zdravotní stav a majetkové poměry, zda někdo neví o něčem, co by bránilo v uzavření sňatku, a jak se budete po svatbě jmenovat. Tohle vynechat nelze!

Zbytek je ale na vás a na domluvě s oddávajícím. Je stále častější, že řeč přednese někdo blízký (sourozenec, kamarád, příbuzný…) a oddávající už pak jen vše posvětí pronesením nezbytných vět.

A můžete promluvit i sami. „O průběhu svatby a o přání jednotlivých snoubenců mluvíme při jejich návštěvě u nás na matričním úřadě.

Vždy se snažíme vyjít vstříc, aby jejich den D byl podle jejich představ,“ dodává Michaela Luňáčková.

Obřad v kostele je primárně určen věřícím lidem a tomu odpovídají i pravidla, která se k němu vztahují. Jde vám jen o krásnou atmosféru? Volte odsvěcené kostely či kaple, kterých je po republice nespočet.

V Praze je to třeba smíchovský kostel Sacré Coeur, v Kutné Hoře kaple zámku Kačina, na Moravě kaple na zámku Valtice.

A na zámku v Dolních Břežanech mají kapli pro církevní sňatky i zámeckou zahradu pro sňatky občanské, takže si na své přijdou všichni.

Každá církev má vlastní specifická pravidla, takže je potřeba se informovat na konkrétních farách. My jsme se zaměřili na katolíky, jejichž předpisy jsou asi nejpřísnější.

Svobodní a vdovy a vdovci mohou být v klidu, ale třeba rozvedení se musejí připravit na problémy. Protože katolická církev rozvody příliš neuznává, jejich žádost o sňatek musí církev přezkoumat a schválit.

Snoubenci by měli být křtění katolíci. Je-li pokřtěný jen jeden, případně je příslušníkem jiné církve, opět se to neobejde bez formalit. „V takovém případě se příslušný duchovní správce obrátí na biskupa s žádostí o dispenz,“ vysvětluje kancléřka Arcibiskupství pražského Marie Kolářová. Jedná se o prominutí podmínky.

Foto: IVASHstudio, Shutterstock.com

Svatba v kostele je určena věřícím lidem a tomu odpovídají i její pravidla

Co se týče místa obřadu, většinou si moc vybírat nelze, obzvlášť pokud jste oba pokřtění a jde tedy o svátostný sňatek – mimo posvátný prostor (svěcený kostel, kaple…) se může konat jen s dovolením biskupa.

„U nesvátostného sňatku, kdy je pokřtěna jen jedna strana, vhodnost místa vyhodnocuje příslušný duchovní správce,“ upřesňuje Marie Kolářová.

Teoreticky je tedy možné mít církevní svatbu i mimo kostel, ale rozhodně se to neobejde bez časově poněkud náročného zařizování.

Co se týče financí, církevní obřad nic nestojí, je ale zvykem, že snoubenci dají kostelu nějaký peněžní dar. Suma je samozřejmě na jejich možnostech a uvážení.

Ať už jste pokřtění oba, nebo jen jeden z vás, chcete-li církevní obřad, je pro vás povinná předmanželská příprava.

„Jejím základem je křesťanský pohled na manželství a rodinu, snoubenci promýšlejí témata obsažená v manželském slibu, který by měli naplňovat ve svém každodenním životě,“ vysvětluje Marie Kolářová.

Jakou podobu příprava má, je čistě v kompetenci konkrétního duchovního. Ale povinná je pro všechny a vždy.

Svatební řeč oddávajícího a svatební obřad

Tímto článkem se chci dotknout opomíjeného tématu svatební řeči. Není mým záměrem někoho urážet nebo znevažovat úlohu úřadů a oddávajícího. Nemám ani zájem kritizovat nebo porovnávat náboženské směry a tradice. A nechci tvrdit, že neexistují výjimky.

Čím více svatebních obřadů se účastním, tím více mám pocit, že se za posledních několik desítek let nezměnilo. Ano, bohužel. Často je svatební řeč neoriginální, strohá a tím pádem i nudná.

Civilní svatební obřad

Podívejme se nejdříve, jak vlastně probíhá civilní obřad:

• Dostavíte se před obřadní síň, kde se Vás ujme úřednice (matrikářka), která od Vás a od svědků odebere veškeré potřebné dokumenty a vše zkontroluje. Předáte jí CD s vybranou hudbou.
• Svatební hosté naplní svatební síň a postupně přichází ženich a nevěsta
• U stolku oddávajícího stojí oddávající úředník či úřednice (matrikářka), které většinou ženich s nevěstou vidí poprvé a naposled v životě.
• Matrikářka představí oddávajícímu snoubence a seznámí ho s prohlášením, že znají vzájemně svůj zdravotní stav, že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství… a že jim nejsou  známy žádné skutečnosti, které by bránily vzniku manželství. Dále informuje o rozhodnutí snoubenců užívat/neužívat společné příjmení (Novák, Nováková) a o tom, že stejné příjmení budou/nebudou užívat i děti narozené z tohoto manželství. Dále popřípadě udává povely, ale musí tam být dle zákona přítomna (nechápu proč :-D)
• A nyní přichází svatební řeč. Tato řeč je zahalena tajemstvím do poslední chvíle, jelikož úředníci tyto řeči před svatebčany, až na výjimky, tají. (ono se také občas neví kdo bude oddávat – tedy kdo bude mít zrovna službu :-)).
• V řeči je zmíněna důležitost vzájemné tolerance, porozumění a lásky. Řeč je doplněna i o citáty klasiků.
• Ke konci obřadu vyzve oddávající jménem, příjmením (a titulem – Ing. Mgr. Dr.) ženicha i nevěstu k potvrzení dobrovolnosti vstupu do manželství, které oba stvrdí pronesením souhlasného „Ano“
• „Jelikož jste splnili všechny zákonem dané podmínky pro uzavření manželství, prohlašuji vaše manželství za právoplatně uzavřené…“
• Výměna snubních prstenů, polibek a připomenutí jaké že to příjmení budou partneři používat
• Následují gratulace, případně přípitek se svědky (zatímco ostatní svatební hosté hlady a žízní nevidí) a celý akt je završen podpisy úředních papírů.

Tímto je svatební akt ukončen.

Sám sebe se ptám, jestli je tento akt hoden názvu „svatební obřad“?

Vždy jsem si myslel, a myslím si to dodnes, že svatební obřad by měl být výjimečnou oslavou dvou milujících se lidí, oslavou lásky. Nebo se jen jedná o splnění zákonem daných povinností? Je jasné, že pro úředníky to je většinou víkendová „pruda“.

Občas mne napadá také nevhodnost proslovu oddávajícího, se kterým jsem se setkal v praxi. V řeči oddávajícího byla zmínka, že určitě manželé budou mít děti, které vychovají a „splní tím svůj dluh společnosti…“! A co když manželství uzavírá bezdětný pár, který z jakéhokoliv důvodu děti mít nemůže?

Církevní obřad, svatba v kostele

Podívejme se na to jaké, rozdíly jsou v církevním svazku a to bez ohledu na to jestli jste věřící nebo ateisté.

Církev bere svatební akt jako svátost, jako skutečný obřad a oslavu lásky a věrnosti. Manželství je před Bohem uzavíráno na celý život. Farář oba snoubence zná většinou osobně, minimálně s několika setkání před samotným svatebním dnem.

Osobně jsem svou první svatbu (:-D) absolvoval také v kostele, takže vás mohu zasvětit do zákulisních informací přímo z první ruky.

Celkem asi tři setkání s farářem nebyla jen filozofická diskuze o víře a Bohu. Byla to krom jiného dost dobrá předmanželská poradna. Z tohoto setkání jsem odcházel v panice s tím, že si vůbec nejsem jistý, jestli se chci vůbec kdy ženit a to jen v uvědomění si toho co vlastně manželství vzájemně znamená ????

Ale nyní k svatebnímu obřadu a řeči. Obřad samotný je opravdu oslavou dvou milujících se lidí, kteří si slibují oddanost a věrnost.

Farář nejen že cituje relevantní úryvky z písma svatého, ale mluví o vzájemném citu a upozorňuje na všechna úskalí společného života. Mluví uvolněně a jeho slova mnohdy vedou k zamyšlení.

Dokonce i často vtipkuje na téma manželství v praxi. K snoubencům promlouvá osobně, křestním jménem.

I svatební slib snoubenců je velice osobní záležitostí než strohé „ano“.

Já, Jan, odevzdávám se tobě, Jano, a přijímám tě za manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.

Tento slib je zakončen symbolickým svázáním rukou snoubenců stuhou (štolou?).

„Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“

Následuje posvěcení prstenů a konečné požehnání. Pokud si snoubenci přejí svatební obřad se mší svatou, pokračuje se dále v obřadu.

A pak stejně jdete podepsat úřední lejstra… ????

Tak co, jaký svatební obřad a jaká svatební řeč Vám přijde lepší? Chtěli byste mít aspoň trochu důstojný svatební obřad?

Pojďme se podívat na praktickou stránku věci.

Kdo smí v České republice oddávat?

• kněz, nebo osoba oprávněná církví, popř. jinou náboženskou společností
• starosta, místostarosta pověřený člen zastupitelstva na území Prahy – primátor, náměstek primátora, nebo pověřený člen zastupitelstva hl.m. Prahy
• V extrémní situaci vás může oddat také kapitán lodi plující pod českou vlajkou nebo kapitán letadla, které má registraci v České republice. Své ano můžete říci také před velitelem české vojenské jednotky v zahraničí.

Tak co si vyberete? Co teď?

Jsou tu i alternativy

Vezmu to velice zjednodušeně. Pokud chcete mít svatbu v katolickém kostele, předpokládá se od vás, že se hlásíte ke katolické víře a jste pokřtěni. Pokud nevěříte, máte smůlu.

Alternativou je svatba v evangelickém kostele. Budu citovat, jelikož je problém obšírnější.

Kdo může mít svatbu v evangelickém kostele?

Evangelická církev koná požehnání sňatku především pro členy svých sborů. V praxi se však často stává, že jeden z partnerů je z jiné církve. Taková okolnost není překážkou, pokud se svatbou v naší církvi souhlasí.

Pokud je druhý partner katolického vyznání, je třeba si uvědomit, že římskokatolická církev svatbu v evangelickém kostele neuznává a dívá se na takové lidi jako na církevně neoddané a nedovoluje jim proto přistupovat ke svátostem. Tito katolíci však mohou přistupovat k Večeři Páně v evangelické církvi.

Ve všech případech, kdy jsou partneři z různých církví, je dobré se před stavbou domluvit, v které církvi budou vychovávat a křtít své děti.

Stává se i to, že jeden z partnerů je bez vyznání. I v takovém případě je požehnání možné, pokud s tím „nevěřící“ partner souhlasí a chápe svůj slib jako trvalý závazek.

Jeho svatební slib bývá pak formulován poněkud odlišně – zatímco věřící slibuje „před Bohem“, partner bez vyznání zpravidla „před svým svědomím“ a současně vyjadřuje souhlas s křesťanskou výchovou svých dětí.

Výjimečně je možné, aby v evangelické církvi přijali svatební požehnání i partneři, z nichž ani jeden není členem této církve, případně jsou oba nepokřtění. Taková žádost je na posouzení kazatele, aby spolu se snoubenci zvážil skutečné důvody jejich žádosti o Boží požehnání, jejich vztah k Bohu i jejich budoucí vztah k evangelické církvi.

Často se lidé zajímají, zda může mít svatbu v kostele člověk rozvedený nebo dokonce ten, kdo již jednou podobný slib v kostele dával a jehož manželství ztroskotalo. V evangelické církvi to možné je.

Ale i zde musí kazatel přihlédnout, zda rozvedení uznávají, že mají na rozpadu svého minulého vztahu svůj podíl viny a možnost nového vztahu chápou jako Boží milost a odpuštění, na které nemá nikdo z nás právo.

Někdy přichází se žádostí o sňatek v našem kostele i členové různých křesťanských společenství, které existují na bázi občanského sdružení a jejich kazatelé či pastoři proto nemohou úředně oddávat. V takových případech je možné se domluvit, že pobožnost vykoná kazatel zmíněného společenství a náš kazatel přijme slib snoubenců, aby byl sňatek platný.

A ještě je tu jedna možnost – Unitáři

Náboženská obec českých unitářů.

Wikipedie praví: „Unitářství je organizačně nejednotný proud v rámci protestantské liberální teologie. K základním teologickým stanoviskům patří zejména odmítání trinitárního dogmatu (svaté trojice) a odmítání plného božství a pre-existence Krista.“

Unitáři na svých stránkách píší: „Mnohé náboženské proudy byly založeny na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené zkušenosti. Tyto události pak byly interpretovány určitým způsobem, prohlášeny jako pravdivé a předloženy lidem k věření.

V unitářství ctíme zkušenosti a názory i dávných tradic, ale nepřijímáme je nekriticky. Pro nás není posvátné a pravdivé to, co nějaká autorita za pravdivé prohlásila, nýbrž to, co jako pravdivé poznáme.

Z toho důvodu nemáme žádné „vyznání víry“ ve smyslu kréda či dogmata.“

A nyní se vrátíme k meritu věci.

Unitáři mají zmocnění oddávat.

Osobně jsem, bohužel, „unitářskou“ svatbu nezažil, ale dle zkušeností z diskuzí a po přečtení unitářského názoru na manželství a svatební obřad, se mi zdá tato alternativa vhodná. Svatební řeč si můžete vybrat nebo Vám oddávající svatební řeč doporučí.

Jen je malý problém v tom, že unitáři mají pouze jednoho oddávajícího. A ten je neskutečně vytížen.

Více informací najdete na stránce http://www.dobrodruzstvizvanesvatba.cz/

• Snad jsem na nic nezapomněl.
• Na závěr přeji všem štěstí při výběru oddávajícího a užijte si svatební den tak jak si přejete.
• Ostatně je to jen 1x, maximálně 3x za život ????

Sex až po svatbě: Ani ve třiceti to nevzdám! | Žena.cz

Nechodím do kostela, nepocházím z žádné přísně katolické rodiny, náboženství dokonce považuju za nezdravé vymývání mozků. Přesto jsem se kdysi rozhodla, že nebudu mít sex před svatbou, a nic na tom nezmění ani fakt, že mi před týdnem bylo třicet.

Kdybyste mě spatřili poprvé, ani by vás nenapadlo, že někdo jako já může mít v dnešní době takhle zastaralé a mimózní názory. Na „starou pannu“ totiž vypadám až příliš dobře, moderně a úspěšně. O potencionální partnery a známosti jsem nikdy neměla nouzi – naopak jsem je vždycky spíš musela odhánět.

Vystudovala jsem vysokou školu, mám skvělou práci a plat, který mi závidí nejeden kamarád, o kamarádkách nemluvě. Můžu si dovolit luxusní bydlení a auto, na dovolenou jezdím v podstatě kdy chci. Mám úplně normální koníčky a jako správná moderní žena si schůzky s klienty domlouvám v těch nejlepších restauracích, na golfových hřištích či masážních křeslech.

„Tak co máš teda za problém?!“

Je zvláštní, že všichni uchazeči o místo v mé posteli reagují úplně stejně, když  jim řeknu, že s nimi budu spát až po svatbě. Přitom mým jediným problémem je, že nevěřím lidem a že mi přijde zbytečné „špinit s nimi své tělo“, jestliže vím, že je za týden či několik měsíců už nikdy neuvidím.

Nehodlám se stát součástí masy, která sexu nepříkládá větší důležitost než rannímu čištění zubů. Nechci být ovcí, která se s někým vyspí hned na první schůzce, jen aby si okolí neříkalo, že je divná. Nepřipustím, aby se mi stalo to, co devadesáti procentům lidí, které znám – že se můj život bude točit jen kolem sexu.

Nejsem pozadu ani divná

Odmalička považuju sex a fyzickou blízkost dvou lidí za výraz lásky a oddanosti, a proto jsem už v patnácti letech nechápala, proč bych se měla vyspat z floutkem z vedlejší třídy jen proto, abych TO už měla za sebou a nebyla v něčem pozadu.   

Raději si počkám na člověka, který mi bude tak blízký, že s ním budu chtít být se vším všudy a který bude cítit to samé. Je mi jedno, jestli můj budoucí partner sex už někdy měl nebo ne, jde mi jen o to, aby mě měl rád takovou jaká jsem a vydržel.

Zkrátka chci spát s tím, kdo se mnou touží strávit zbytek života. A naopak – nechci být jen nějakou výplní mezi pátou a sedmou milenkou. A taky, kromě jiného, toužím po sexu na úrovni. Po sexu, který mi dá víc, než fyzický prožitek.

Toužím po něze, po vzájemném prolnutí, extázi, která z nás dvou učiní dvojici, která bude doslova závislá na přítomnosti toho druhého ve svém životě.

Jediná zábava na světě?

Možná si říkáte, jak jsem hloupá, protože nevím, o co přicházím – sex je přece nesmírná zábava. Buďte v klidu, kamarádky mi tohle říkají téměř obden.

Věřím, že je to velmi příjemná věc, ale také to může být mocná zbraň, bez které se ráda obejdu. A možná si říkáte, že jsem strašně moc naivní.

Já si samozřejmě myslím to stejné o mých vrstevnicích, které do toho buší od prvního rande a pak se diví, že ve vztahu není nic víc… než sex!

Navíc kromě všech už zmíněných důvodů jsem také hodně cílevědomá. A když si něco usmyslím, dotáhnu to do konce. Takže pokud jsem si jednou řekla, že vydržím s nikým nespat až do svatby, dokážu to.

Věřte mi, že když je váš život plný jiných „zábav“, jde to samo.

Vaše čtenářka Petra

Nadzvihla vás Petra ze židle? Máte ji za husu hloupou, nebo ženu zásadovou, která si jde za svým? Vyplatí se jí její zásadovost? Vydrží ji manželství s „vyvoleným“ (a trpělivým)? A najde ho vůbec?

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Babiš se musel Blatného zbavit na příkaz Zemana, důvodem byl Sputnik, říká Honzejk | Video: Daniela Drtinová, Michael Rozsypal