Kateřina Hájková 27. 09. 2019 | 07:07
Sedáte si rádi s nohou přes nohu? Vědomě či nevědomě tak činíme naprosto běžně, aniž bychom si uvědomovali negativní následky na naše zdraví. Jaká rizika to pro vás znamená a proč byste měli s křížením nohou hned přestat?
Každý má nějaký zlozvyk. Jeden je ale společný mnoha lidem, zejména ženám. Sezení s nohou přes nohu vypadá elegantně. Dává pocit bezpečí, šetří prostor a působí vychovaně. Tělo za něj ale příliš vděčné není. A má k tomu hned několik pádných důvodů.
Poškození nervů Pokud si čas od času hodíte nohu přes nohu v autobuse, nic se neděje. Pokud to ale děláte každý den u stolu, můžete mít problém.
Taková poloha nohou vyvíjí na nervy, tkáně a krevní cévy v místě, kde se setkávají, nadměrný tlak. To se zpočátku může projevit jen drobným pícháním v dolních končetinách, které ale může vyústit až v poškození nervových zakončení.
To se stane vlivem toho, že krev se nedostane do všech oblastí dolních končetin.
Zvýšený krevní tlak Když zkřížíte nohy, dočasně stlačujete velké krevní cévy a nutíte krev, aby v dolních končetinách tekla pomaleji.
Zpomalení krevního toku vede k dočasnému nárůstu krevního tlaku – část krevního oběhu je přerušena, což znamená, že se krev shromažďuje a vyvíjí zvýšený tlak na ostatní cévy.
U někoho, kdo se léčí s vysokým krevním tlakem, mohou tyto účinky způsobit srdeční potíže.
Hluboká žilní trombóza Když se uvnitř svalu končetiny, nejčastěji dolní, utvoří krevní sraženina, nastane situace známá jako hluboká žilní trombóza.
Ta nastává následkem omezování průtoku krve, což sed se zkříženýma nohama mimořádně podporuje. Sraženina může putovat do srdce nebo do plic a stát se příčinou embolie, která může být smrtelná.
Mezi rizikové skupiny patří zejména kuřáci a těhotné ženy.
Bolesti zad Když si přehodíte nohu přes nohu, dostanete páteř do nepřirozené polohy. Důsledkem toho se podivně zkroutí celé držení těla. Sedíte zkrátka šikmo, pánev není rovná. To může mít za následek bolesti zad v bederní části, které mohou vystřelovat až do nohou, paží i krku.
Pavoučí žíly Nevzhledné hrudkovité namodralé žíly – pavoučí nebo křečové – mohou být bolestivé a zvyšují riziko vytvoření krevní sraženiny.
Mohou být výsledkem častého sezení s nohou přes nohu, nebo, pokud jimi již trpíte, je takový způsob sezení může zhoršovat. Dlouhodobé sezení nebo stání v jedné poloze totiž může na krevní cévy vyvíjet tlak, jehož důsledkem se začnou vydouvat.
Pokud vždy křížíte nohy stejným způsobem, můžete si povšimnout, že se vám tvoří jen na jedné noze.
Co s tím? Musíte se milovaného způsobu sezení vzdát úplně? Nemusíte. Měli byste ale pamatovat na to, že je dobré přibližně každých 15 minut změnit polohu a protáhnout se.
Ideální posed potom vypadá tak, že máte kolena na úrovni kyčlí, pod úrovní kolen máte chodidla, která máte vedle sebe. Pokuste se postupně dopracovat k tomu, že se vám takové sezení stane pohodlným.
Ušetříte si tak spoustu zdravotních problémů.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!
Sluch se může začít zhoršovat už kolem čtyřicátého roku věku. To není dobrá zpráva. V té době už začínáme hůře slyšet vysoké tóny, vlivem snižování počtu receptorů buněk vnitřního ucha. Jde obvykle o důsledky…
Čtěte dál 
Vědci z John Hopkins University objevili mechanismus, který v mozku automaticky spojuje objekty. Když vidíte zubní kartáček, auto,…
Každý má povinnost podat první pomoc člověku v nouzi, nebo alespoň zavolat zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), která se o nemocného…
Lidé vynechávají preventivní prohlídky u praktického lékaře z mnoha důvodů – nemají zdravotní obtíže, z časových důvodů, v poslední…
Molusky jsou kožní výrůstky barvy kůže, které si můžeme snadno splést s malou bradavicí. Mívají hrbolovitý povrch a propadlý důlek…
Potřebujeme je každý den – abychom vstali z postele, došli si na toaletu, přichystali se a vyrazili do práce; abychom trefili tam,…
Říká se, že nejdříve jíme očima. Pro naše smysly a prožitek je tedy dobré si jídlo připravit tak, aby lahodilo i oku. Stejně jako dortu…
Začátek školního roku a pomyslný konec léta neznamená velkou změnu jen pro děti, které po prázdninách vyrážejí do školy. I rodičům…
Koleno hraje v mobilitě člověka důležitou roli a jeho zranění může vést k celé řadě nežádoucích příznaků, včetně otoku a bolesti. Ono…
V poslední době se hodně mluví o ekologickém řešení ženské periody. Na trhu se objevují produkty, které pomalu vytlačují klasické vložky…
Ačkoliv existují návyky, které jsou pro srdce a celkové zdraví špatné na první pohled, jsou i takové, které škodí plíživě, aniž byste…
Někdo může strávit celé léto na jednom místě, třeba u vody s prutem na ryby, jiní dají přednost turistice. Turistika, to jsou výlety,…
Pupík je známkou toho, že jsme kdysi byli s matkou spojeni pupeční šňůrou, jejímž prostřednictvím nám předávala výživu. Mluví se o…
Dáváte si často nohu přes nohu? Pozor! Tento zvyk může škodit zdraví
Sedíte ráda s nohou přes nohu? Možná, že vám tento styl sezení přijde pohodlný, ale podle mnoha výzkumů může škodit zdraví. Co všechno si tím ale můžete přivodit?
Už mnohokrát bylo řečeno, že sedět s nohou přes nohu není zcela správný způsob pro dlouhodobé posedávání. Zdá se, že však řada žen těmto upozorněním nevěnuje stále pozornost a zvesela tak sedí dál.
Nohy křížem mohou způsobit problémy, které by si nikdo ani ve snu nepřál. Jednat se může o zvýšený krevní tlak, křečové žíly nebo bolesti v kříži, a to není zrovna nic příjemného.
Co má noha přes nohu na svědomí?
Jestliže si dáte nohy křížem, horní noha tlačí na spodní a tím pádem může docházet k zúžení cév. To má poté na svědomí zejména zvýšení krevního tlaku, protože ve spodní končetině se sníží množství krve. Následkem toho se krev napumpuje do hrudi, a proto se tlak postupně zvyšuje, aniž bychom si to uvědomovali.
Pozor i na různé cviky
I při cvičení nemusíte svému zdraví vždy pomáhat. V jistých situacích tomu může být naopak. Takže pokud se věnujete tai či nebo podobným cvikům, kde se svaly pouze napínají místo toho, aby se natahovali i stahovali, není to pro tělo zrovna ideální.
Sedět nohama křížem je mnohdy automatické. Při sezení si ani nemusíme tento fakt uvědomit. Časem na to ale můžeme doplatit. V sedu můžete pociťovat třeba nepříjemnou bolest krční páteře. Takže na studiích pojednávajících o těchto problémech jako nebezpečných něco bude.
Také to, že se mluví léta o křečových žilách jako dědičném problému, nemění to nic na to, že si je nemůže přivodit sezením s nohou přes nohu, a to zejména kvůli tomu, že v této pozici jsou horní nohou stlačovány cévy. Není také divu. Po takto dlouhém sezení se stává, že v noze cítíme zvláštní mravenčení.
Noha přes nohu ano nebo ne?
Nejrůznější studie věnující se tomuto tématu nejdříve tyto problémy vydávali na povrch jako nebezpečné. Posléze se však spekulovalo o tom, že to všechno zas až tak vážné není.
Bude to znít neuvěřitelně, ale podle lékařské fakulty v Rotterdamu můžete tímto sezením dosáhnout pevných hýždí a břišních svalů. Takže pokud stále nevěříte, že budete jednou trpět křečovými žilami, alespoň se vám snad vytvaruje zadek.
Házíte nohu přes nohu? O tohle si koledujete | Žena.cz
Je to sexy, je to elegantní, ale škodí to zdraví. Posezení s nohou přehozenou přes nohu ovlivňuje hned několik věcí v našem těle. Bohužel pouze negativně.
Zajímavostí je, že 70 % lidí si dává levou nohu přes pravou. Podle odborníků na řeč těla tato pozice vyjadřuje obranný postoj či poddajnost. Proto je typická většinou pro ženy.
To ovšem platí pro „evropskou“ verzi, kdy se nohy kříží na hranici kolenou. Při „americké“ verzi jsou nohy překříženy tak, že kotník jedné nohy je položen na koleni nohy druhé. Tak sedávají většinou muži, a prý to vypovídá o soutěživosti a agresivitě.
Možná ano, ale pojďme se podívat, co říkají vědecky podložené důkazy.
Od nohou trpí srdce
Studie publikované v magazínu Blood Pressure Monitoring dlouhodobé sezení s překříženýma nohama vede ke zvyšování krevního tlaku, což přetěžuje srdce.
Systolický („horní“) tlak se zvyšuje téměř o sedm procent, diastolický („dolní“) o dvě procenta. Z krásných vzorových 120 mmHg se tak po pár letech i bez jiných škodlivých faktorů dostanete skoro na 130 mmHg.
Ještě kousek, a jste zralí na prášky proti hypertenzi.
Doporučujeme: 10 důvodů, proč vám může stoupnout krevní tlak
Kromě toho časté křížení nohou nadměrně zatěžuje kyčle. „Všechny naše klouby jsou stabilizovány aktivací okolních svalů. Tlak na klouby se tímto způsobem sezení zvyšuje,“ vysvětlil ortoped a odborník na sportovní medicínu David W. Kruse na renomovaných stránkách o zdraví WebMD. com.
Zkrácené svaly vedou k bolestem
Postupně se zkrátí a ztuhnou svaly dolních končetin, a jejich tahem ke straně se kyčelní kloub odchýlí z vycentrované polohy. To pak vede k přílišnému zatěžování kloubu a ke vzniku různých bolestí nejen v oblasti kyčelního kloubu, ale i na jiných místech těla – třeba kolene, kotníku nebo páteři.
„Při sedavém zaměstnání je nejhorší strnulá a mnohdy nepřirozená poloha těla. K bolesti se může přidat brnění nebo necitlivost končetin. Nezřídka se objevuje bolestivost celé páteře až po oblast beder. Přidat se mohou rovněž bolesti hlavy,“ potvrzuje také primářka MUDr. Michaela Tomanová z Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.
Trest v podobě vybočené páteře
Připomíná také, že při správném sezení by měla být kolena ohnutá do pravého úhlu a celá plocha zad opřená o opěradlo židle. Pokud sedíte u počítače, dávejte si pozor na to, aby monitor byl rovně.
Překřížení nohou sice hezky vypadá, ale člověk za něj zaplatí. Zatěžuje tak více jednu stranu pánve, takže dochází k jejímu zešikmení a vzniku skoliózy páteře.
Jako prevenci doporučuje primářka Tomanová krátké přestávky na jednoduché cvičení pomocí metody Infinity.
Velmi relaxačně působí protažení zad v předklonu i záklonu a propnutými pažemi, kdy pohybem těla ze strany na stranu opisujete tvar ležaté osmičky vsedě, nebo ve stoje. Pohyby by měly být pomalé a plynulé a zpočátku v malém rozsahu.
Stlačené žíly vytvoří metličky a pak..
Překřížené nohy také způsobují špatné proudění krve z dolních končetin. V kombinaci se statickým zatížením dolních končetin v sedu a nedostatkem pohybu to přispívá ke vzniku křečových žil.
Proudění krve v žilách také škodí, pokud nohy tlačí na tvrdou hranu židle.
Právě omezení krevního zásobení dolní částí nohou v důsledku jejich křížení může vést k častějším zánětům žil a zvýšenému riziku vzniku trombózy.
Přečtěte si: Křečové žíly a trombóza jsou daní za antikoncepci
„Pro většinu žen jsou metličky pouhou vadou na kráse, estetický problém, který hyzdí tělo. Metličky však mohou upozornit i na mnohem důležitější skutečnost, a to, že žilní stěny ztrácí svou elasticitu. To může následně vést k tvorbě větších křečových žil a žilní nedostatečnosti,“ zdůrazňuje závažnost problému primář Žilní kliniky MUDr. Ota Schütz.
Sečteno, podtrženo – lékaři důrazně radí, abychom neseděli s přehozenýma nohama déle než deset – patnáct minut, a každou půlhodinu byste se měli projít.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Kde vás bolí v zádech? Diagnostika podle obratlů
- Co všechno zařídit do Vánoc: Povedeme vás
- Celulitida: Ověřené bylinky ji zničí za pár peněz
Vstoupit do galerie | 6 Kam s polštářem? Jaké polohy ve spánku škodí zdraví
Video Mohlo by Vás také zajímat: Kontra: Neumíme sdílet veřejný prostor. Řidiči často netuší, jak nebezpečná je to hra | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová
Sedíte s nohou přes nohu? Podívejte, co se může stát s vaším zdravím!
Co se děje s vaší kostrou, když sedíte s nohou přes nohu? • Autor: iStock
Jedním z nejhorších návyků dnešní společnosti je sezení. Sedíme v práci celý den, navíc často špatně, čímž si ničíme páteř a navíc nemám dostatečný energetický výdej. Jenže pokud k tomu všemu sedíte ještě často s nohou přes nohu, můžete si zadělat na větší problémy.
Uděláte dřep? Ale správný. Nohy mějte mírně rozkročené a hlídejte si, aby vám nešla kolena přes špičky nohou. Dokážete si dřepnout tak, aby se vám jedna noha nestáčela právě kolenem dovnitř? Ne? Tak další otázka. Sedíte často s nohou přes nohu? Pravděpodobně ano. Protože právě to může – mimo jiné – za zkrácené svaly.
Občas to jinak nejde
Jasně, jsme ženy a v šatech můžeme těžko sedět jako burani s nohama od sebe. V některých situacích se tomu nevyhneme. Ale jindy, třeba při sezení v práci u stolu, bychom to měly eliminovat. Způsobujeme si tím zdravotní problémy, které s postupujícím věkem mohou vést třeba i k natažení vazů v koleni či prasknutí menisku při nějaké banální činnosti.
„Pokud sedíte často s nohou přes nohu, zkracují se tím svaly vnitřní strany stehen, třísla. A když si pak stoupnete, stehenní kosti mají tendenci padat k sobě,“ vysvětluje fyzioterapeut Michal Peroutka z Rehabilitační kliniky Malvazinky.
Máte nohy do X
Abyste si to uměli představit. Jen co se postavíte, půjdou vám nohy trochu do x. Stehenní kost má totiž tendenci vybočovat dovnitř, holenní ven a ploska nohy zase dovnitř. „Od středu těla je stehenní kost tažena měkkými tkáněmi dovnitř a poškozuje se tak vnitřní část kolenního kloubu,“ popisuje fyzioterapeut.
Kromě toho, že si takto ničíte postupně kolena, pravidelné sezení s nohou přes nohu může mít také na svědomí bolesti zad. Aniž byste si to jakkoliv uvědomovali, zjednodušeně řečeno vám ochabují hýžďové svaly, jejichž činnost musí zase přebrat jiné partie. Čímž akorát začíná kolečko špatných návyků, se kterými jste každým krokem blíže ordinaci terapeuta, aby vás zase „srovnal“.
Pomůže cvičení?
Zároveň se ale také povolují svaly „esíčka“, tedy kloubů spojujících naší pánev a páteř. Určitě to znáte, bolest ve spodní části zad, tam, kde máte „tu prohlubeň“. Pravidelné sezení „na dámičku“, s nohou přes nohu, totiž může vést k zablokování toho „esíčka“, a následně tak k bolesti zad.
Logicky člověka napadne, že aby tyto problémy odboural, měl by začít cvičit. Jenže to není tak jednoduché, musíte zvolit ty správné cviky, které vám nejlépe ukáže fyzioterapeut – nebo jiný odborník. Cvičením v posilovně si totiž můžete přitížit. Klasickým příkladem je posilování vnitřní strany stehen na strojích.
Nespoléhejte na posilovnu
„Jde o koncentrické cvičení. Sval se sice trochu posílí, naroste, ale zároveň se bude zkracovat,“ varuje před tímto způsobem cvičení Michal Peroutka. Svaly tak během dne zkrátíte hned dvakrát, ačkoliv úmysl byl opačný.
Spíše byste se tedy měli tohoto způsobu sezení vyvarovat. „Když tak člověk občas sedí, nic se neděje. Jde o to, eliminovat ten delší čas. To je to samé jako sedět správně u počítače. Všichni to umí krásně vysvětlit, ale nikdo to nevydrží celých osm hodin,“ říká Peroutka. Samotná myšlenka je tak prvotním krokem k tomu, zlepšit své návyky.
Chat: Ladislav Špaček — Dobré ráno — Česká televize
Alex: „Hezký den pane Špačku, zajímá mě, kdo by měl nabídnout tykání v této situaci – dva manželské páry, znající se ze sportovních utkání, chodí pravidelně a pravidelně se tam setkávají, pánové si tykají oba + jeden muž a jedna žena si tykají, druzí dva si vykají. Je správné, pokud nabídne muži tykání ona žena nebo to má „popíchnout“ někdo z těch protějšků? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.“
Ladislav Špaček: „Trochu jsem se v tom zamotal, ale jestli tomu dobře rozumím, měla by nabídnout tykání ta žena, která si už s dalším mužem tyká.“
Miloš Krčmář: „Vážený pane Špačku, zajímal by mne Váš názor na téma „kdo zdraví jako první“ v této situaci – pán, 50 let, majitel pronajímané nemovitosti, a paní, 35 let, zaměstnankyně nájemce nebytových prostor. Děkuji, MK“
Ladislav Špaček: „Žena je vždy společensky významnější než muž, věk není důležitý. Muž by musel být velmi starý a zasloužilý, aby se stal významnějším než žena. Proto jako první zdraví muž, a to i starší muž než je žena.“
Markéta: „Mohla bych si koupit knihu Etiketa?“
Ladislav Špaček: „Můžete, ba měla byste. Na mém webu www.ladislavspacek.cz najdete spoustu knih pro všechny profese, věkové kategorie a účely.“
Kristýna: „Dobré ráno, zajímalo by mě, zda uvažujete o nových dílech Mistr E. Učím na 1. stupni ZŠ a děti mají tento pořad velmi rády. Děkuji za odpověď.“
Ladislav Špaček: „To mě těší, byl to skvělý pořad. Bohužel, po Mistrovi E a Velmistrovi E seriál skončil, témata se vyčerpala. Zatím televize o ničem podobném neuvažuje.“
Emílie: „Dobrý den, pane Špačku, o vákendu jsme řešili vhodnost dárku pro nadřízeného. Příšel za mnou manžel, jestli bych mu upekla dort pro jeho bývalého nadřízeného k šedesátinám, kam je pozvaný na oslavu . Oslava bude na pracovišti. Připadalo mi to jako nevhodný dárek, nakonec jsem ho upekla. Můžu poprosit o váš názor. Děkuji za odpověď a děkuji vám za práci, kterou děláte.“
Ladislav Špaček: „Děkuji za uznání. Víte, vhodnost dárku neposoudím, protože neznám oslavence a nevím, v jakém prostředí se oslava odehrávala. Pro formální příležitosti by dort vhodný nebyl, hodí se spíš pro přátelské nebo rodinné příležitosti.“
Irena: „Dobry den pane Ladislave, velmi casto sedi panove s nohou pres nohu, a to i v televiznich poradech, pricemz diváci jim hledi na podrazku, nebo maji podrazku otocenou přímo k obličeji hosta. Je toto sezeni v poradku? Dekuji Irena“
Ladislav Špaček: „Přehodit si nohu přes nohu můžeme (nesmíme v arabských zemích, tam je to urážlivé gesto), ale jen tak, že přehozená noha spočívá maximálně v polovině lýtka nohy, která se opírá o zem, a podrážka míří jen dolů, k zemi a není vidět, to by byl velký prohřešek.“
Michal Mimra: „Dobrý den vážený pane Špačků, slyšel jsem že Vámi zmíněné pouštění starší osoby sednout je v Americe považováno za harašení (tedy u ženy) Já samosebou pouštím. Přeji hezký den. Mimra“
Ladislav Špaček: „Američané nám nemohou být vzorem v Etiketě. Evropská etiketa vyrostla z tradičních pravidel zavedených na královských dvorech, třeba ve Versailles. Galantnost vůči ženám je v evropské tradici už od 13. století, nenechme se ovlivnit feministickými Američankami, ty nám nemohou diktovat pravidla etikety v Evropě.“
Jež Bohumil: „Dobrý den, dělám v restauraci na německých hranicích. Můžu Vám říct že český člověk je proti němcům daleko lépe vychvani. To co předvádějí němci se jen tak nevidí. Od těch nejszaršich až po nejmladší je to hrůza. Úplně me dostává když si vezmu ubrousek, vysmrkaji se do něj a hodí do talíře. Ale to není nic ojediněleho. Jinak zdravím a ať se Vám daří. Jež Bohumil“
Ladislav Špaček: „Jejda, to máte dobré zkušenosti:-) Máte pravdu, na svých cestách světem vidím taky leccos a vděčně vzpomínám na naši zemi s tradicí Jiřího Gutha-Jarkovského. A to jste ještě možná nezažil u stolu Japonce nebo Číňany…“
Markéta: „Kam si můžu napsat o vaši fotku?“
Ladislav Špaček: „Napište mi na [email protected].“
Iveta: „Dobré ráno pane Špačku, co byste považoval za nadřazenější a tedy za správnější chování v této situaci: muž téměř 60 let, pracovně částečně nadřízený, žena 31 let.
Předpokládám, že nadřazenější je v této situaci muž. Druhá situace: žena 31 let, pracovně výše a starší muži i ženy pracovně o hodně níže. Pak tedy tykání atd.
by mohla nabízet 31letá žena, hádám? Děkuji a přeji pěkný den! Iveta“
Ladislav Špaček: „Kdepak, žena je vždy nadřazena muži, je společensky významnější. Leda že muž by byl významně starší a zasloužilý, takových je jen pár, třeba Václav Havel, Karel Schwarzenberg apod. Tykání navrhuje muži žena bez ohledu na věk.“
Martin: „Nejsmutnější na tom celém je, že etiketu se učí lidé, kteří se na Vás smějí a přitom přemýšlí jak Vám vrazit kudlu do zad, nebo jak z Vás vyždímat poslední korunu. Takže je to vlastně všechno jen povrchní šaškárna pro stejně nedůvěryhodné lidi jako jsou oni trestanci. Viz kniha Hadi v oblecích! Takže se učíme jen přetvářce a neupřímnosti. Takže v čem je pointa?“
Ladislav Špaček: „Dobrý oblek neznamená, že v něm je charakterní osobnost, to platí i o šortkách a tričku. Osobnost poznáte podle dalších znaků, formální oděv je jen okrajový znak. Není šaškárna jít do Národního v obleku, je to slušnost vůči ostatním lidem, vůči historii i umělcům.“
- jiří: „jak jse má váš syn režiser radim špaček“
- Ladislav Špaček: „Bezvadně, pořád něco točí, viděli jsme se o víkendu na chalupě.“
- jiří: „dobré ráno ste rad že kuřaci v restauracích hospodach kouřej před restauracích hospodach“
Ladislav Špaček: „Je to nesmysl, hloupý zákon. Bydlím v Havelské ulici v Praze, na Můstku, kde je dvacet hospod. Večer stojí na ulici stovky lidí a kouří. Děti se prodírají mezi nimi, nikdo neotevře okno, postupně během večera je společnost hlučnější a veselejší, ráno je ulice plná vajglů – zatímco dříve byli zavřeni uvnitř a venku byl klid a pořádek.“
eva: „dobrý den, zdravím vás, škoda, že vaše slova se naprosto míjejí účinkem – v restauracích se oblizují nože, lidé se chovají hlučně, matky mají pocit, že jejich obnažené prso nastavené kdekoliv je naprosto samozřejmé a všichni musí vzdát hodl jejich mateřtví, malé děti v restauraci, které obtěžují svým křikem a mohou naprosto všechno, podávání rukou, zdravení .. zcela běžné zásady slušného chování jsou pryč, platí pravidlo, kdo je slušný je trapný, podívejte se, co se stalo s českým jazykem, jak mluví moderátoři v televizi.. je to smutný pohled a pan G. Jarkovský opravdu úpí, přeju vám, aby vám vydržel váš optimismus“
Ladislav Špaček: „Každá práce s lidmi je zdánlivě beznadějná a dlouhodobá, vezměte si výchovu a vzdělávání dětí, kolikrát nad nimi zlomíte hůl… Musíme vytrvat:-)“
- Roman Bratislava: „Když se chleba láme , jak jíte ten natřený ? Děkuji za odpověď“
- Ladislav Špaček: „Nenatírám si ho celý, natírám si sousta, která ulamuji, je to jednoduché.“
- Věra: „Dobrý den, chtěla bych Vám jen popřát dobrý den s přáním, aby aspoň třetina mužů byla jako na tom s etiketou jako Vy.“
- Ladislav Špaček: „Bude nás stále víc, věřte, dělám co můžu:-)“
Iva: „Dobré ráno, pane Špačku! Zdravím a posílám vzpomínku na společně strávený čas na půdě Univerzity Karlovy – studovala jsem na FF UK český – německý jazyk od šk.roku 1988/89. To byla doba!:-) Přeji hezký den!“
Ladislav Špaček: „Děkuji! Potěšila jste mě pěknou vzpomínkou:-)“
Michal: „Dobrý deň Zaujímalo by ma, aká je etiketa v prípade, že sa stretne pár z Európy z nejakým párom z regiónu, kde ženy sú podriadené mužom. Napr. Zo Saudkej Arábie. Koho etiketa a kultúra platí v takom prípade? Ďakujem“
Ladislav Špaček: „Respektujeme vždy prostředí, kde jsme se ocitli. V asijských zemích nebudeme provokovat na pláži nahoře bez. Při kontaktu s dvojicí z jiné kultury budeme každý uplatňovat svá pravidla, já si povedu svou ženu za ruku, Arabova žena půjde deset metrů za námi.“
Šebestová: „Dobrý den. Myslím si, že by se etiketa měla vyučovat už na základní škole – vždyť škola hrou baví všechny děti. Je to reálné v naší společnosti a době ? Šebestová“
Ladislav Špaček: „Etiketa by měla prolínat všemi předměty i přestávkami, neměl by to být jeden speciální předmět. Ve školách existuje mezi předměty etika a mnoho učitelů jen využívá k výuce etikety.“
- Petra Iltisová: „Dobrý den, ráda bych Vas poprosila o radu co si obléci pokud je na pozvánce bussines s dres s code pro ženu. Děkuji a přeji hezký den“
- Ladislav Špaček: „Pro muže to znamená oblek, ve dne světlý, večer tmavý, pro ženu krátké šaty.“
- Míša: „Dobrý den pane Špačku, chci se zeptat jak by se měl člověk obléct když jde do divadla na muzikál?“
Ladislav Špaček: „Muž určitě musí mít sako, nemusí mít oblek, ale rozhodně nemůže jít do jakéhokoli divadla ve svetru, ten je do kavárny nebo na výlet. Košile, nemusí být kravata, společenské kalhoty. Žena krátké šaty, jsou do divadla vhodnější než kalhoty.“
Mona: „Dobrý den, sleduji ranni vysílání a právě mně zarazilo, že jste použil jméno takové módní ikony Coco Chanel ve Vašem podání Coco Chanelová. Nikdy mi to u nikoho z těch mladých celebritek nevadí, ale u této dámy mně to zarazilo. Jaký je Váš názor na počešťování příjmení?“
Ladislav Špaček: „Přechylování je velká výhoda češtiny, umožňuje okamžitě rozeznat, je-li řeš o ženě, nebo o muži. Jak poznáte v angličtině, kdo je M. Brown? Angličtina musí před jméno toporně předřadit Mr. nebo Mrs., my to máme hned jasné. Tam, kde to jde, přechylujeme, u někoho to nejde (Sonia Henie).“
Daniel Karásek: „Přeju dobrý den, chtěl bych se vás zeptat. Jak bych mohl přispět do konverzace mezi lidmi abych je nijak nepřerušil a abych jim nepřipadal vtěrný? Mám totiž trochu problém s konverzací mezi cizími lidmi. Děkuji.“
Ladislav Špaček: „Postavit se do zorného úhlu člověka, se kterým chceme hovořit, a vyčkáváme, až si nás všimne, až upoutáme jeho pozornost, oslovíme ho.“
Roman Bratislava: „Ale , ten chleba Vám tam dali už natřený.Díky“
Ladislav Špaček: „Kde se to stalo? Ve školní jídelně? Na výletě v turistické chatě? Na túře můžeme rohlík kousat, ale u stolu ne. Hlavně nehledejte cesty, jak to nejde, ale jak to jde, naučte se to, je to jediná slušná forma, jak stolovat.“
Michaela: „Dobrý den,pane Špačku, chci se zeptat na otázku nabízení tykání v práci.
Mám kolegu o přibližně deset let staršího, ve firmě je jeden z prvních pracovníků,není mým přímým nadřízeným, nicméně je ve vyšší pozici a já jsem ve firmě relativně nová.
Stále se potkáváme s velice nejistým pozdravem, je tedy na mě nabídnout mu tykání? Mám přirozeně úctu ke starším lidem, a tak si v tomhle nejsem úplně jistá. Děkuji za zodpovězení a přeji hezký den.“
Ladislav Špaček: „Je-li ve vyšší pozici, měla byste počkat, vycítíte možná časem, zda by mu to bylo příjemné.“
Majka: „Dobré ráno,líbí se mi slušnost,galantnost,ohleduplnost ale mělo by jí být více a podle mého názoru to začíná už v rodině a od mala.Přeji hezký den a ať se daří.“
Ladislav Špaček: „Máte pravdu, souhlasím, společně se o to budeme snažit.“
Hana: „Pane Špačku, byla práce s panem prezidentem Havlem pro Vás něčím zvláštní nebo jinak specifická ? A jak na něj vzpomínáte? Děkuji a zdravím.“
Ladislav Špaček: „To Vám nepovyprávím v tomto stručném chatu, je to na dlouhé vyprávění. Ale jednou větou: bylo to nejkrásnější období mého života.“
Adamcova: „Dobry den, zajimalo by me, jakou barvu ponozek si ma muz vzit k tmave hnedym botam a svetle sedym kalhotam. Predem dekuji za odpoved“
Ladislav Špaček: „Hnědé, šedé, béžové. Nebo taky happy socks, veselé ponožky, jaké se nosí do veselých TV pořadů, na večírky, na návštěvu ke kamarádům.“
Petra: „Dobré ráno, chtěla bych se zeptat, kdy a kam si můžu vzít punčochy a kde jsou naopak vhodnější punčocháče? Děkuji“
Ladislav Špaček: „Okolí nepozná, tedy nemělo by poznat, zda máte to či ono. Záleží na Vás, čemu dáte přednost. Roli hraje letní vedro nebo taky lehká hra s erotickými náznaky:-)“
Dáša: „Dobrý den pane Špačku.Dám si v restauraci například upečené nevykostěné kuřecí stehno,které průběžně okrajuji nožem.
Přesto mi na kosti zůstávájí kousky masa(které mám nejraději)vezmu kostičky do rukou a elegantně je okusuji…..Je to špatně?Kdysi jsem někde slyšela,že u kuřete se dá udělat ve společnosti vyjímka.
Já myslím,že se to nehodí.Prosím o Vaši radu.Děkuji za odpověď a přeji Vám pěkný den.“
Ladislav Špaček: „Kdepak, rukama jíme jen ústřice a pečivo a neloupané krevety. Kosti neokusujeme, jednak dáváme najevo, že jsme nešikovní v manipulaci s příborem, jednat dáváme najevo, že máme takový hlad, že i těch pár kousků masa nám stojí za tu ostudu, jednak se pak musíme jít osprchovat a nakonec – nevypadáme při tom hezky, že ano…“
Jana Formánková: „Vážený pane Špačku, musí žena vždy podávat ruku? Nestačí pozdravit? Děkuji za odpověď.“
Ladislav Špaček: „Záleží na tom, jestli se jen míjíte na ulici, nebo se spolu zastavíte, pak je hloupé si ruku nepodat.“
STANISLAV PUCHALKA: „PANE ŠPAČKU, A CO ŘÍKATE „ETIKECE“ TOHO PÁNA CO DOSUD MOMENTÁLNĚ SEDÍ NA HRADĚ A TO ZEJMÉNA V SOUVISLOSTI S TŘETÍTŘÍDNÍ AUDIENCI (JAK TO KVALIFIKOVAL PAN ŽANTOVSKÝ…) JEHO RODINY U JEJÍ VÝSOSTI ALŽBĚTY II. ??? S ÚCTOU STANISLAV PUCHALKa [email protected]“
Ladislav Špaček: „Otřesné, to, co se děje nyní na Hradě, Hrad nezažil, co stojí…“