Amálie Koppová a David Balcar rozjeli výrobu podomácku dělaných rostlinných mlék v roce 2016. Z pár lahví a jednoho stánku na pražské náplavce se brzy stala nejznámější česká firma vyrábějící rostlinné alternativy mléčných výrobků – s jedenácti tisíci prodanými kusy týdně a ročním obratem devatenáct milionů.
Momentálně se ale v Nemléku krom dvoutřetinovému snížení tržeb kvůli pandemii museli vypořádat se změnou názvu. Ten původní totiž nevyhovoval evropské legislativě, podle které označení „mléko“ patří výhradně výrobkům živočišného původu. A to zavedená značka Nemléko, která „dojí“ mléko z mandlí nebo máku, nesplňuje.
Zákon totiž nepřipouští ani různé hrátky s názvy, kdy je slovo mléko nějak zaobaleno, ačkoli v tomto případě dost jasně. Nemléko se tak muselo přejmenovat. Nový název? Optimistic.
Oba
majitelé ale vnímají
změnu názvu značky i během krize jako pozitivní.
„Když jsme v roce 2016 začali vyrábět naše první mandlové mléko, tušili jsme, že spousta lidí bude zmatených, nebo si to alespoň budou myslet o nás. Název Nemléko byl jeden z prvních nápadů a nakonec jsme ho z těch desítek dalších návrhů vybrali proto, že nám přišel nejjasnější – mandlové mléko přece není mléko,“ vzpomíná Amálie Koppová.
„Dojíme mandle, říkali jsme tenkrát. K mléku jsme se přirovnávali jen proto, že bylo jasnější vysvětlit způsob využití jeho rostlinné alternativy.
V té době jsme věděli, že se slova jako mléko nebo jogurt smí používat pouze pro ‚tekutinu vylučovanou mléčnou žlázou savců‘ a že obal nesmí spotřebitele klamat,“ popisuje tehdejší uvažování.
Nemléko s označením „vegan – bez mléka“ oběma přišlo jako jasné řešení.
Před dvěma lety se však neoficiálně dozvěděli, že název už se na úřadech probíral, ale bude se řešit, až pokud přijde udání. To také zanedlouho přišlo a letos v červnu dostali od Státní zemědělské a potravinářské inspekce nařízení název změnit.
„Na inspektorátu se k nám chovali vstřícně, dostali jsme tři měsíce na to, změnu provést na online platformách a vypotřebovat všechny vyrobené etikety.
Nový název Optimistic jsme měli v záloze už delší dobu, ale pro naši plánovanou nadznačku Optimistic foods, pod kterou bychom v budoucnu sjednotili všechny naše produkty,“ vypráví Kappová a baví ji, že plno lidí používá výraz nemléko jako označení celé kategorie rostlinných nápojů.
„Tohle ustálení nám dělá radost. Nám název posloužil perfektně, pomohl vysvětlit, o co se jedná. Teď už se ale nepotřebujeme tím ‚ne‘ vymezovat a nezbývá nám nic jiného než být optimističtí. Optimistic foods neboli optimistické jídlo pro nás znamená, že rostlinná strava je jídlo budoucnosti.“
Z okolí dostali spoustu otázek, proč proti rozhodnutí úřadu nepodali odvolání a nešli do soudního sporu. Nad tím prý ale ani chvíli nepřemýšleli – čas, energii a peníze, které by to stálo, chtějí raději věnovat do rozvíjení nové značky a dalších produktů, které budou nenapadnutelné, a navíc se s nimi půjde i lépe prezentovat na zahraničním trhu, kam se v blízké době chystají.
Optimistic probiotický mandlový dezert Meruňka
Optimistic probiotický mandlový dezert z mandlového nápoje. NeJ plný prospěšných živých jogurtových kultur. A protože je v něm doopravdy hodně mandlí, má hustou krémovou chuť. Meruňkový dezert je navíc dochucený výběrovým meruňkovým džemem, který je slazený pouze jablečným moštem. A meruňky v něm? Samozřejmě české.
O VÝROBCI
Optimistický příběh
Amálie s Davidem se potkali v roce 2015. Spojovala je vášeň pro experimenty v kuchyni a taky rostlinný způsob stravování. Protože jim žádné rostlinné mléko z obchodu nijak zvlášť nevyhovovalo, pustili se do výroby vlastního – složením i chutí ideálního nápoje.
Když pak zjistili, že nejsou jediní, kdo by si rád kupoval poctivé rostlinné mléko v domácí kvalitě, zkusili ho nabídnout i ostatním, a o rok později už prodali první kusy mandlového Nemléka na pražské Veggie náplavce. Z podobných důvodů se o nějaký čas později rozhodli taky pro založení dvou dalších značek – ledových čajů Yestea a fermentovaných pochoutek Bacilli.
V roce 2020 se Nemléko z důvodu legislativně nevyhovujícího označení potravin přejmenovalo na Optimistic.
Nemléko s.r.o. je česká rodinná firma. Rozvíjí se postupně, bez investorů a dle nejlepšího uvážení svých majitelů a zaměstnanců.
Cílem celého fungování Nemléka je vyrábět produkty, které budou podněcovat jeho zákazníky k zdravějšímu, etičtějšímu a ekologičtějšímu životnímu stylu. A také tvořit příjemné pracovní prostředí, aby se všichni mohli těšit do práce.
Přestože už nevyrábíme jen rostlinné nápoje, ale i další výrobky pod jinými značkami, toto mají a vždy budou mít všechny společné:
- čistě rostlinnéčistota složení – žádná škodlivá a zbytečná aditivaopravdovost – bez přidaných chemických dochucovadel, sladidel a vylepšovadel
- ekologický obal
- O ZNAČCE
Kravské mléko se běžně prodává ve dvou variantách: trvanlivé v tetrapacku a čerstvé ve skle či plastu. Za vznikem Optimistic stála myšlenka, že je přeci škoda, aby rostlinné alternativy mléka byly o čerstvou kategorii ochuzeny.
Cílem značky Optimistic je nabídnout rostlinné alternativy více druhů mléčných produktů s takovým chuťovým profilem a vizuální komunikací, aby byly schopny oslovit co nejširší veřejnost a inspirovat k rostlinné stravě – pro optimistickou budoucnost.
Nemléko s.r.o., Nad Šutkou 540/14, Praha 8
Skladovací podmínky
Skladujte při teplotě 0-4°C.
Mandlový nápoj (filtrovaná voda, mandle 20 %, datle), meruňkový džem výběrový 16 % (meruňky 50 %, koncentrovaný jablečný mošt, agar, přírodní citrusový pektin), tapiokový škrob, živé jogurtové kultury (S. thermophilus, L. acidophilus).
| Energetická hodnota | 612 kJ |
| Tuky | 10.6 g |
| Z toho nasycené mastné kyseliny | 0.8 g |
| Sacharidy | 8.4 g |
| Z toho cukry | 7.2 g |
| Vláknina | 0 g |
| Bílkoviny | 4.4 g |
| Sůl | 0.05 g |
Přestože se maximálně snažíme, aby všechny informace o výrobcích byly aktuální a správné, může dojít z důvodu aktualizace předpisů ke změně složek a dietetických informací. Proto si prosím vždy přečtěte etiketu na výrobku a nespoléhejte se pouze na informace poskytnuté na našich stránkách.
Kavárny nabízí kávu s nemlékem bez příplatku. Náhražky ano, ale uváženě, radí znalci
Únor lze vyzkoušet bez alkoholu, březen zase bez kravského mléka.
Právě k tomu se rozhodlo několik desítek kaváren po Česku, které svým zákazníkům tento měsíc nabídnou všechny druhy kávy s rostlinnou obdobu mléka, aniž by si za to účtovaly nezanedbatelný příplatek.
Rostlinné alternativy se v Česku těší poměrně velké oblibě, výživoví poradci ale varují, že pokud jde o náhražky, všeho moc škodí.
Akci pojmenovanou Měsíc bez příplatku zorganizovala česká iniciativa Rostlinně s distributorem Green Heads, který nyní rostlinné alternativy pro zhruba 30 kaváren zařazených do projektu zajišťuje.
Cílem je „zpřístupnit“ kávu s rostlinnou alternativou i zákazníkům, kteří by to za běžných okolností s příplatkem neudělali.
„V kavárnách se totiž běžně setkáváme s příplatkem za rostlinné mléko v rozmezí pěti až 20 korun,“ uvádějí organizátoři.
Například brněnské kavárně HejwiCafe vzrostl zájem o rostlinné alternativy od počátku března zhruba o polovinu. „Chtěli jsme ukázat hlavně těm lidem, kteří si dávají kávu s kravským mlékem, že i s rostlinným chutná výborně. Že těch alternativ je dnes už mnohem více než jen sójové mléko,“ říkají majitelé kavárny HejwiCafe Tereza a Lukáš.
Do akce se přihlásila i pražská kavárna Ty kávo! Zákazníků, kteří si kávu s rostlinnou alternativou mléka pravidelně kupují, se podle podniku pohybuje kolem pěti až 10 procent.
„Chodí k nám stálí zákazníci, kteří vědí, že si vždy u nás dají zákusek bez mléka a vajec nebo hotdog s domácí omáčkou a párkem ve vega variantě.
Máme i náročnější zákazníky, kteří již nechtějí ani sóju, a proto raději volí ovesná mléka,“ popisuje tým kavárny pro on-line deník Aktuálně.cz současný trend.
Například kavárna Y Coffeebike z Frýdku-Místku obvykle za alternativu mléka účtuje desetikorunový příplatek. „Většinou se jedná o čtyři až pět lidí denně. Objemově to vychází na cca jeden litr alternativního mléka za den,“ vypočítává majitel kavárny Matěj Flössner.
Zpestření pro nealergiky
Podle regulí Evropské unie musí být rostlinné alternativy od živočišných výrobků jasně odlišeny – jde nejen o mléko, ale například i o smetanu či máslo. Taková označení jsou v případě rostlinných obdob na výrobku zakázána.
Nedávno na toto nařízení narazil například český výrobce Nemléko, který se musel přejmenovat na Optimistic. Změnit název musel i sójový produkt Sm*tana či Ml*ko od firmy Soyka.
Rostlinné alternativy mlék už nejsou jen řešením pro alergiky na kravské mléko. Stále více je v rámci snahy o zdravý životní styl vyhledávají i běžní zákazníci. Podle průzkumu společnosti Nielsen Češi v roce 2019 nakoupili nejrůznější rostlinné alternativy mléka za 314 milionů korun, což je meziroční nárůst o 17 procent. V posledním desetiletí stoupl jejich prodej dokonce o 331 procent.
Oslovení výživoví poradci se v podstatě shodují, že pokud jsou tyto alternativy konzumovány jako zpestření a v dobré kvalitě, není důvod se jim vyhýbat.
„Jsou-li používány místo klasického mléka tam, kde nepotřebuji živiny v mléce obsažené, tak proč ne.
Dokonce některé díky jinému složení než klasické mléko jsou lepší na vyšlehávání,“ říká Hana Střítecká, ředitelka a odborná garantka spolku FÉR potravina.
Pokud je ale kravské mléko zcela nahrazováno rostlinnou alternativou, například jako zálivka na vločky nebo pito ve větším množství místo sklenice mléka, pak podle Střítecké mohou některé živiny scházet.
„Je potřeba si uvědomit, že není adekvátní náhradou co obsahu živin, zejména bílkovin, na ně navázaný vápník, ale i dalších živin, minerálních látek a vitaminů,“ dodává expertka k rostlinným alternativám.
Podle Střítecké je vyložených alergiků na mléčnou bílkovinu minimum. „To, proč někteří mají problém s mléčnými výrobky, není alergie, ale intolerance na laktózu. A ta se dá bez problému vyřešit mléčnými výrobky se sníženým nebo zcela nulovým obsahem laktózy,“ dodává.
Raději domácí, radí experti
Výživoví specialisté rovněž upozorňují, že u rostlinných náhražek mléka rozhoduje kvalita. Ta totiž podle nich komerčně vyráběným rostlinným nápojům často schází. Chybět jim totiž může to nejcennější – tedy ořechy, obiloviny nebo semínka.
„Mohou být jen předraženou, škroby zahuštěnou a cukrem doslazenou vodou. Na našem trhu lze najít například produkt se složením: pitná voda, cukr, mandle (2 %)… To je skutečně hodně drahý cukerný roztok, který se zdravím nemá nic společného,“ varuje výživová expertka Margit Slimáková.
Nejvýživnější alternativy mléka jsou podle ní nápoje z kešu, mandlí a máku, a to připravené podomácku.
„Na pár hodin namočíte několik hrstí oříšků či máku do litru vody (množství si vyzkoušejte podle své chuti), pro dochucení můžete přidat špetku růžové soli, jednu nebo dvě datle či kousek vanilky, potom vše důkladně rozmixujte a přeceďte,“ popisuje Slimáková.
Takový nápoj podle ní poskytne bílkoviny, tuky, vápník i minerální látky. „Jde tedy o výživnou svačinku, kterou mohu jako zpestření jen doporučit,“ dodává.
Dilema s příplatkem
Do kvalitního mandlového či ovesného nápoje ke kávě běžně investují nejen zákazníci ve formě příplatku, ale také kavárny.
Právě vysoká částka za tyto produkty může některé z podniků odradit, aby příplatek zcela odstranily.
„Bohužel je cena rostlinného mléka pořád o dost vyšší než kravského, proto zatím neuvažujeme, že bychom jej nabízeli bez příplatku,“ potvrzují například majitelé kavárny HejwiCafe.
Naopak zrušení poplatku zvažuje Y Coffeebike. Podle Flössnera jsou alternativní mléka populární, „ale ne zase tak, aby kavárníci byli tratní na podávání těchto mlék zdarma“.
Některé kavárny pak nabízejí rostlinné alternativy ke kávě zdarma již dlouhodobě. „Řekli jsme si, že nechceme nikoho diskriminovat, a proto nabízíme nápoje s rostlinným mlékem bez příplatku od začátku našeho působení a prozatím toto rozhodnutí nehodláme měnit,“ vysvětluje kavárna Ty Kávo!
Přizpůsobují se i řetězce
Iniciativa Rostlinně již loni zhodnotila přes 40 kavárenských řetězců podle jejich nabídky rostlinných produktů. Vítězem se stal řetězec Starbucks, který nabízí sójovou alternativu zdarma. Za kokosový či ovesný nápoj si však musí zákazník připlatit 20 korun. S nabídkou naopak podle žebříčku propadly kavárenské sítě Costa Coffee nebo Tchibo.
Řetězec Costa Coffee měl původně ve své nabídce pouze sójové „mléko“, během loňského roku ale přidal i mandlovou, kokosovou a ovesnou variantu. „Příplatek za ty tři nové je 15 korun, za sójové žádný není,“ upřesňuje pro on-line deník Aktuálně.cz produktová manažerka Costa Coffee Kateřina Kaprová.
Tchibo zase před Vánoci změnilo nabídku bezlaktózového mléka za ovesný nápoj s příplatkem za pět korun. Podle mluvčí Evy Kotýnkové se totiž kavárenská síť snaží „zbytečně neplýtvat surovinami, o které by nebyl mezi zákazníky zájem“. Podle ní má ovesný nápoj nízký dopad na životní prostředí díky nenáročnosti ovsa na potřebu půdy a vody.
Rostlinné náhražky mléka
K vaření a pečení, k samotnému pití nebo do kávy – nejrůznější rostlinné nápoje lze s větší či menší úspěšností používat všude tam, kam přijde běžné kravské mléko.
Abychom si udělali pořádek v pojmosloví – podle platné evropské legislativy se v Česku smí označovat jako mléko pouze produkt z mléčných žláz savců. To je důvod, proč na našem trhu nenajdete sójové, mandlové, ovesné a jiné nápoje označené jako mléko.
Patnáctka evropských zemí, mezi nimi například i naši slovenští nebo polští sousedé, si ovšem vymohla označení „mléko“ i pro kokosové nápoje, a Italové, Francouzi a Španělé dokonce i pro mandlové.
Nejčastějším typem rostlinné náhražky mléka na pultech obchodů je „mléko“ vyrobené ze sóji. Neobvyklá však nejsou ani ta z mandlí, ořechů, rýže nebo ovsa. Narazit můžete i na větší exotiku jako nápoje z konopí, semínek chia nebo quinoy. Liší se mezi sebou nejen hlavní surovinou, která jim dává název, nebo příchutí, ale také v tom, co všechno obsahují.
U některých musíte počítat s přidaným cukrem, solí či olejem, jiná jsou zahuštěná či ochucená, výjimkou není ani přítomnost éček. Narazit můžete i na „čisté“ nápoje, k jejichž výrobě se používá jen základní surovina a voda. My jsme nakoupili celkem 35 výrobků v českých obchodech a podívali se na jejich složení.
Seřadili jsme je pro přehlednost do tabulek podle abecedy.
Makové a kokosové mléko
Po makovém „mléku“, které zmiňují i odborníci v Častých otázkách, byste na pultech obchodů pátrali marně, což je zároveň důvodem, proč v našem srovnání chybí. Jeho příznivci si ho připravují doma sami.
Z kokosu se vyrábí vícero produktů, na které lze v obchodech narazit. Vedle kokosového „mléka“ je to ještě například hustší kokosový krém, který se používá do vaření, nebo čirá kokosová voda. Do srovnání jsme žádný z kokosových „nápojů“ nezařadili mimo jiné také proto, že přehled kokosových produktů přineseme v některém z dalších vydání.
Pestrý svět rostlinného „nemléka“
Důvodů, proč lidé vyhledávají rostlinná „mléka“, je hned několik. Existuje nezanedbatelný díl populace, kterému konzumace mléka působí zdravotní obtíže.
U dospělých za tím stojí většinou nesnášenlivost laktózy, tedy mléčného cukru.
Ti mohou na mléko částečně vyzrát tím, že upřednostní kysané mléčné výrobky, ve kterých již bakterie přeměnily laktózu na kyselinu mléčnou, čímž se podíl laktózy významně sníží.
K laktózovým nesnášenlivcům je třeba ještě připočíst i alergiky citlivé na mléčné bílkoviny. Rostlinnými nápoji lze zdroje zdravotních problémů spojených s mlékem obejít. Není však od věci poznamenat, že i mezi nimi jsou takové, které obsahují alergeny.
Vegani, tedy lidé, součástí jejichž životní filozofie je odmítání konzumace živočišných produktů, rovněž sahají po rostlinných náhražkách mléka. Zrovna tak jako ti, kterým mléko nechutná. Mezi zastánci rostlinných nápojů jsou i lidé přesvědčení o tom, že rostlinná alternativa mléka je zdravější.
Čtěte také: Časté otázky k rostlinným „mlékům“
Sója plná bílkovin
Sójové „mléko“ není žádnou žhavou novinkou. Jeho historie má hluboké kořeny ve starověké Číně, byť mezi běžné složky východoasijského jídelníčku patří nejspíš až posledních pár set let. V padesátých letech 20. století se v Hongkongu a Singapuru začalo prodávat v plechovkách, podobně jako dnes limonády. Do Evropy, Asie a Severní Ameriky se dostal na pulty obchodů sójový nápoj v kartónu během 70. a 80. let. V Česku zažívá vzestup v posledních zhruba 15 letech.
Nápoj se vyrábí namáčením sušených sójových bobů ve vodě a jejich následným rozdrcením, vařením a cezením. Výsledkem je stabilní emulze vody, oleje a bílkovin, která se ze všech běžně dostupných rostlinných náhražek svým složením přibližuje mléku nejvíce.
Pohled výživových odborníků na něj i na sóju obecně je však značně rozporuplný. Zatímco jedni vyzdvihují obsažené fytoestrogeny jako žádoucí, protože mohou zmírňovat zdravotní dopady spojené s menopauzou, jiní v nich spatřují problém (více se dočtete v anketě mezi odborníky za článkem).
Sója totiž obsahuje látky, které mohou napomáhat růstu nádorů, potlačovat správnou funkci štítné žlázy a zabraňovat vstřebávání minerálů. Že by se sóje a sójovému nápoji měly vyhýbat nejmenší děti, na tom se však shodují všichni.
Chcete-li požívat nápoje ze sóji bez výčitek, není od věci myslet na střídmost a rostlinné nápoje obměňovat.
V nabídce českých obchodů jsme narazili na 10 výrobků v podobě hotového nápoje baleného v nápojovém kartónu v ceně od 30 do 75 korun a na tři instantní práškové (více o nich v šedém boxu pod tabulkou). V hotových nápojích se podíl sóji pohybuje mezi 6 a 10 %. Není to však jediný rozdíl, který mezi nimi panuje.
Čtyři sójové nápoje (Alnatura, dmBio, Kaufland/Take it veggie Organic Soy Drink a Provamel) se skládají pouze ze základní suroviny, tedy sóji, a vody. U všech ostatních můžeme najít i další složky, nejčastěji sůl nebo cukr, které významně ovlivňují jejich chuť.
Do některých produktů, nejen sójových, přidávají výrobci vitamíny (nejčastěji vitamín D), mořskou řasu Lithothamnium calcareum pro její vysoký obsah dobře vstřebatelného vápníku a stabilizátory nebo zahušťovadla.
Obecně lze říct, že tučnost sójového nápoje je někde mezi polotučným a plnotučným mlékem, obsažený tuk se však liší svým složením mastných kyselin.
Z pohledu bílkovin jsou oba nápoje srovnatelné, díky čemuž ten sójový můžete při přípravě „mléka“ do kávy na rozdíl od jiných rostlinných nápojů napěnit.
Co do obsahu cukru je na tom sójový nápoj obecně lépe než kravské mléko, byť se mezi sebou jednotlivé sójové výrobky významně liší. Najdete takové s obsahem cukru 0,1 % (Provamel) i slazené se 2,9 % (dmBio, Kaufland/Take it veggie).
Sojové nápoje
- Alnatura Soja Drink ungesüßt cena za 1 l 42 Kč podíl základní suroviny 9 % energie ve 100 ml (kJ/kcal) 173/41 obsah nasycených mastných kyselin 0,6 % výrobce/prodejce Alnatura GmbH, Německo datum minimální trvanlivosti 12/10/2017
- dm Bio Soja drink Natur cena za 1 l 34,9 Kč podíl základní suroviny 8 % energie ve 100 ml (kJ/kcal) 157/37 obsah nasycených mastných kyselin 0,5 % výrobce/prodejce dm drogerie markt s.r.o., České Budějovice datum minimální trvanlivosti
Rostlinné alternativy bojují za to, aby mohly být „krémové“ či „máslové“
Sójové, ovesné či kokosové alternativy mléčných výrobků už dnes nesmějí nést na obalu označení mléko či jogurt.
Podle pozměňovacího návrhu, který prošel Evropským parlamentem, by už ale nesměly mít na obalu ani popisy jako „krémový“ či „máslový“.
V krajní variantě by dokonce nemohly používat obrázky bílého nápoje na cereálních křupkách anebo označení „rostlinná alternativa jogurtu“.
Veganské a další organizace podporující rostlinné alternativy se snaží rozhodnutí zvrátit. Mimo jiné sepsaly petici, aby „rostlinnou cenzuru“ zastavily, k ní se připojila i Česká veganská společnost.
„V praxi se nový pozměňovací návrh rovná cenzuře rostlinných alternativ mléčných produktů.
Zakázány by byly jakékoliv odkazy na mléčnou terminologii, například v reklamě by nemohl být rostlinný nápoj naléván do cereálií nebo (ne)mléčná pěna do cappuccina a v nejpřísnějším výkladu by dokonce návrh mohl vést k zákazům obalů rostlinných potravin, které vypadají vizuálně podobně jako mléčné obaly,“ vysvětluje jejich postoj předseda České veganské společnosti Martin Ranninger.
„Návrh je samozřejmě nesmyslný a navíc v přímém rozporu s cíli udržitelnosti v rámci Zelené dohody pro Evropu a strategie Od zemědělce ke spotřebiteli.
Pokud by prošel, představovalo by to vážnou hrozbu pro klimatické cíle Pařížské dohody a narušilo by to soutěž mezi tradičními potravinářskými společnostmi a společnostmi, které vyrábějí rostlinné alternativy,“ dodává Ranninger.
Připomíná tak, že uhlíková stopa rostlinných alternativ je nižší než produktů živočišné výroby.
Pozměňovací návrh se bude projednávat v březnu
Velkým odpůrcem a podporovatelem zákazu všech odkazů na mléčné výrobky jsou samotné mlékárenské podniky a svazy. Názvy jako „sójové mléko“ klamou podle dřívějšího vyjádření předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka spotřebitele. Stejně tak se pravověrným mlékářům nelíbilo označení Nemléko.
To se muselo pod tlakem evropské legislativy přejmenovat na Optimistic. Konkrétně k tomu v Česku došlo poté, co na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci přišlo udání, napsal v říjnu loňského roku server Aktuálně.cz. Stejně tak musela své produkty do konce roku přejmenovat společnost Soyka.
Ta používala názvy jako Ml*ko či Sm*tana.
Pozměňovací návrh 171 bude na úrovni Evropské unie projednáván v březnu. Švédská značka ovesných alternativ Oatly u té příležitosti spustila kampaň „Are you stupid? The milk lobby thinks you are“. Řada společností se také připojila k dopisu zasílanému se stejným účelem Evropské komisi. Jednou z nich je i Alpro, výrobce rostlinných alternativ, vlastněný Danone.
Danone není jedinou z velkých tradičních společností, které vsadily na alternativy. O totéž usiluje i Coca Cola se svými nápoji AdeZ vyráběnými za Prahou. Masové společnosti, například Uzeniny Příbram, se zase pouštějí do výroby burgerů z hrachu a obilí.
Společnosti totiž cítí, že se mění i vnímání spotřebitele. I tradiční masožrouti jako jsou Češi jsou totiž otevřeni novým trendům a zkoušení rostlinných výrobků. Na to reagují i obchodníci zařazující alternativní výrobky stále ve větší míře na své regály.
Rostlinný burger zatím žije
Lépe jsou na tom v tomto ohledu zatím výrobci masových alternativ. Ti mohou dále používat názvy jako burger nebo párek i pro výrobky ze sóji či hrachu. I jejich zákaz Evropský parlament řešil, ale neprošel.
„Jsme zklamaní, že jsme neuspěli. Jako evropští řezníci jsme žádali, aby když se řekne párek, tak byl živočišný. To bohužel neprošlo. Teď hledáme způsob, jak odlišit, aby nedocházelo ke klamání většiny spotřebitelů,“ uvedl k tomu v prosinci pro E15 Karel Pilčík, majitel MP Krásno, jednoho z největších zpracovatelů masa a výrobců masných výrobků v zemi.
Názvy se tak podle Pilčíka budou muset řešit jen na národní úrovni. Otázka tedy je, co rostlinné burgery v Česku se silným zastoupením „masařů“ ve vládních strukturách čeká.
Úřad zatrhl veganské ml*ko i sm*tanu. Česká firma změní názvy potravin
Nařízení Evropského parlamentu zakazuje používání názvů jako mléko, smetana, jogurt či máslo u rostlinných alternativ, protože neobsahují živočišný tuk. Kříží to plány producentů veganských potravin.
Posledním, kdo se dostal do sporu s českými úředníky, je pražská rodinná firma Soyka. V srpnu soutěžila o titul Biopotravina roku, kde byli v porotě také inspektoři ze státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). O měsíc později už se kontroloři zastavili ve firmě, což už tak příjemné nebylo. Úřad firmě nařídil, že musí změnit názvy většiny výrobků.
Přejmenovat se musí některé výrobky, například čerstvé sójové ml*ko plnotučné a zakysaná sm*tana 16%, přestože na obale je vysvětleno, že se jedná o rostlinné produkty ze sóji.
„Domníváme se, že označení našich sójových výrobků, ve kterých je použita hvězdička, dostatečně odlišuje spolu s doplňkovými výrazy naše rostlinné výrobky od výrobků živočišných. S rozhodnutím inspekce nesouhlasíme, ale respektovat ho budeme,“ uvedl majitel firmy Michal Jeřábek.
Společnost se proti rozhodnutí odvolala. Domnívá se, že evropskému nařízení vyhověla, protože názvy jako smetana nebo mléko nebyly použity doslovně, ani neobsahovaly kořen slova původního výrazu.
Majitel firmy Soyka Michal Jeřábek začal svůj byznys prodejem čerstvého tofu a rostlinných alternativ mléka na farmářských trzích v Praze. Momentálně nabízí celou řadu výrobků včetně veganské majonézy, jogurtu, kefíru nebo nanuků. Firma exportuje do Německa, Rakouska a na Slovensko a vyrábí výhradně z BIO sóji, dovezené z Rakouska, které je podle Jeřábka kvalitnější než česká.
Potravinářům vadilo Nemléko
Jen několik týdnů nazpět se ze stejných důvodů přejmenovala zavedená firma Nemléko, která vyrábí alternativy mléčných výrobků z ořechů a obilovin. Nově vystupuje pod značkou Optimistic.
„Vzhledem k evropské legislativě jsme se museli přejmenovat.
Kromě jména se ale u nás nic nemění, všechny produkty pro Vás vyrábí stejná rodinná firma těsně za Prahou,“ informuje společnost na svém webu.
Názvy výrobců veganských potravin se nelíbily tradičním potravinářům, kteří vyrábějí mléčné produkty. Už několik let s ohledem na evropskou legislativu vytvářejí tlak na kontrolní orgány, aby podobné názvy zakázali, protože je považují za klamavé.
„Hodnotíme tyto názvy jako zavádějící, klamavé, a v podstatě parazitující na chráněných termínech určených výlučně pro tradiční výrobky. V neposlední řadě dochází k matení spotřebitele,“ vysvětluje Eliška Křížová z legislativního oddělení Potravinářské komory ČR.