Potraviny a hrozba vysokých cen v roce 2021
Rostoucí ceny potravin přiživují inflaci, která může v roce 2021 jen posílit. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů vydala index cen potravin za listopad.
Tento index, který sleduje průměrné ceny 95 potravin z pěti komoditních skupin, se vyšplhal na šestileté maximum a zaznamenal meziroční nárůst o 6,5 %.
V listopadu zaregistrovaly nárůst i všechny dílčí indexy, přičemž dílčí index rostlinného oleje poskočil od října o neuvěřitelných 14,5 % a za poslední rok o celých 31 %.
Sójové boby i káva vydělávají na obavách z počasí
Silný růst celého zemědělského sektoru ve druhé polovině roku 2020 vyvrcholil minulý měsíc, když zemědělský Bloomberg Commodity Agriculture Index stoupl o téměř 6 % na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2018.
Příčinou je hlavně výrazná čínská poptávka po klíčových plodinách, jako jsou sójové boby a kukuřice, ale i obavy z nepřízně počasí.
V minulém týdnu sice došlo k jisté realizaci zisků, ale dál trvá silný vzestupný trend, takže nedošlo k žádným významným pohybům u spekulantů, kteří teď drží v celém odvětví rekordní dlouhé pozice na více než 1 milion lotů.
Doposud byly sice hlavním hnacím faktorem obilniny, ale minulý měsíc se na nejvyšší příčky vyhouply dvě měkké komodity.
Navzdory převisu nabídky po roce slabé poptávky, kterou způsobily lockdowny a omezení cestování, přinesla „kakaová válka“ mezi velkovýrobci čokolády a největšími světovými pěstiteli ze Západní Afriky dočasné vzepjetí cen newyorských futures.
Druhou zmiňovanou komoditou je káva Arabica, která stejně jako sójové boby vydělala na obavách ze sucha v Brazílii a z oslabení dolaru vůči brazilskému realu.
Zdroj: Saxo Bank
Tento vývoj dál přispívá k růstu vstupních nákladů a následně i k růstu inflace. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů včera vydala svůj index cen potravin (FFPI) za listopad. Tento index sleduje průměrné ceny 95 potravin z pěti komoditních skupin, jejichž váha je určena na základě průměrného podílu jednotlivých skupin na celkovém exportu.
Strmý vzestup indexu FFPI
Vzhledem k výše uvedenému se očekávalo zvýšení indexu a skutečně – došlo k prudkému vzestupu na nejvyšší úroveň za posledních téměř šest let. Od října index FFPI stoupl o 3,9 %, což znamená meziroční nárůst o 6,5 %. Přitom však tento index nezohledňuje cenu kávy ani kakaa, jinak by byl jeho vzestup ještě vyšší.
V listopadu zaznamenaly nárůst i všechny dílčí indexy, přičemž dílčí index rostlinného oleje poskočil za měsíc o neuvěřitelných 14,5 % a za poslední rok o 31%. Největší podíl na tom má palmový olej, druhý největší zdroj jedlého oleje na světě hned po sójovém oleji, ale na své si přišly i sójový, řepkový a slunečnicový olej.
Zdroj: Saxo Bank
Prosinec začal trochu opatrněji a u většiny futures, s výjimkou pšenice, dobytka a cukru, docházelo k vybírání zisků. Předpověď příznivého počasí v některých částech Brazílie, největšího světového exportéra sójových bobů, způsobila, že se tato komodita obchoduje níž, zatímco pšeničné futures se po dosažení dvouměsíčního minima odrazily ode dna.
V týdnu do 24. listopadu držely komoditní fondy ve 13 hlavních zemědělských futures čisté dlouhé pozice o objemu 1,1 milionu lotů, což je nejvíc od roku 2014. Z toho 63 % činí obiloviny, hlavně sójové boby a kukuřice.
Vzhledem k tomu by v případě, že se nízké ceny udrží v prosinci delší dobu, mohly mít tyto dvě plodiny podobné problémy, jako měla před nedávnem pšenice.
A to zejména vzhledem k roční době, kdy postupně klesá likvidita, neboť se čím dál víc obchodníků začíná věnovat jiným a někdo by mohl říct i důležitějším věcem, jako je předvánoční čas strávený s rodinou.
Obecně však lze říci, že hrozba vysokých cen v roce 2021 mluví ve prospěch narativu očekávajícího inflaci. V nadcházejícím roce bude třeba věnovat průběžně pozornost hlavně dvěma věcem – rozmarům počasí, za které může mimo jiné La Niña, a přetrvávající poptávce z Číny.
Zdroj: Saxo Bank
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Hrozí nejhorší potravinová krize za 50 let
OSN apelovalo na vlády, aby daly prioritu potravinovým řetězcům, sociální ochraně a udržitelně investovaly do budoucnosti.
Svět stojí na hraně největší potravinové krize za posledních padesát let, varovalo OSN a apelovalo na vlády, aby této krizi zabránily, napsal Guardian v článku Fiony Harvey.
Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je nutná lepší sociální ochrana chudých lidí, protože ekonomická krize by jim mohla znemožnit dosáhnout na základní potraviny. Bez okamžité akce je stále jasnější, že dojde ke globální potravinové nouzi, která by mohla mít dlouhodobé dopady na miliony lidí.
Nejhorší dopady pandemie koronaviru jsou teprve před námi. „I v případě zemí s dostatkem potravin vidíme rizika v narušení dodavatelských řetězců,“ řekl Guterres dále.
Kvůli pandemii se do extrémní chudoby propadne 50 milionů lidí na celém světě. Dopady ale budou dlouhodobé – v případě špatného stravování v dětství jsou důsledky pro zdraví celoživotní.
Podle Guterrese je nutné učinit tři kroky. Je nutné zaměřit se na nejpostiženější regiony a zastavit v nich bezprostřední katastrofu, vlády by měly podpořit potravinové dodavatelské řetězce. Mělo by dojít k posílení sociální ochrany především rizikových skupin (dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen) a investovat do budoucnosti s ohledem na zdraví a ekologii.
Hlavní ekonom Světové potravinové a zemědělské organizaci při OSN Maximo Torero řekl, že světový potravinový systém dnes čelí největší hrozbě za mnoho let. Karantény znemožnily lidem sklidit úrodu nebo nakupovat a prodávat potraviny. Podle Torese se ale jedná o velmi odlišnou potravinovou krizi ve srovnání s minulými.
Problémem není letošní úroda, která je podle hodnocení OSB robustní. Problémem je skutečnost, že pandemie má dopady na zranitelné místní trhy, kde si většina lidí pořizuje potraviny. V některých zemích začaly ceny potravin růst. Karantény také zpomalují sklizně, protože sezonní nájemní síla nemůže migrovat. V důsledku došlo k rekordnímu zvýšení plýtvání potravinami.
Už před pandemií čelil světový potravinový systém problémům, jako byly konflikty, přírodní katastrofy nebo klimatická krize, infekce plodin či zvířat. Dopady pandemie by mohly existující problémy posílit a miliony lidí by mohly hladovět.
Agnes Kalibata, která je zvláštní vyslankyní OSN pro summit o potravinových systémech v roce 2021, říká, že koronavirová krize ukázala nebezpečné deficity v našem potravinovém systému. Velmi konkrétně ohrožuje živobytí a životy asi 1 miliardy lidí na celém světě. Kalibata zvláště upozornila na negativní vývoj v Latinské Americe.
Krize je ale také příležitostí ke zlepšení potravinových systémů spolu s omezením chudoby a posílením globální odolnosti na šoky. Kalibata se domnívá, že jídlo lidi vždy spojovalo a v případě zlepšení potravinových systémů může tuto roli plnit i nadále.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Sex a nevhodné potraviny
Sex patří k životu a podle starodávných spisů Véd jsou jednou ze čtyř základních součástí lidského života a jedním z nejsilnějších pudů. Není divu, že církev má mezi sebou tolik zločinců-pedofilů s nepřirozeně potlačeným sexuálním pudem v nuceném celibátu. Večeře může navodit tu správnou atmosféru a předehru před sexem. Nesprávně zvolené jídlo ale může vše změnit…
Podívejme se, jaké potraviny byste neměli jíst, pokud si chcete užít skvělý čas se svým partnerem, či partnerkou.
1 nejhorší – FAZOLEPlynatost se někdy může přirozeně vyskytovat, bohužel u sexu to není žádoucí. Fazole jsou zdrojem bílkovin a minerálů, ale jejich nesprávná příprava způsobuje plynatost a nadýmání.
Poruchy trávení vznikají následkem rozpustné vlákniny a cukru rafinosy, stejně tak působí čočka.
Podle mých zkušeností přidání kurkumy a římského kmínu během vaření luštěnin a lehce stravitelné druhy luštěnin jako tempeh, miso a červená či žlutá čočka často nezpůsobují trávicí obtíže. Zdravým zdrojem bílkovin jsou i vejce či kvalitní maso.
2 NEJHORŠÍ: CHILLI, PÁLIVÉ PAPRIČKYStatisíce lidí trpí reflexem, kdy se žaludeční šťávy dostávají do jícnu a způsobují tlak či pálení na hrudi či hořkost v ústech. Příznaky se projevují negativně při vodorovné poloze.
Překyselení žaludku kromě chilli papriček způsobují také káva, citrusy, rajčata, čokoláda, máta, česnek, cibule a smažená jídla.
Veďte si deník a zapisujte jídla během dne a ty, které vám opakovaně způsobují obtíže, nejezte zejména před sexuálním stykem a večer před spaním.
3 NEJHORŠÍ: ČESNEKČesnek není vhodnou potravinou před sexem. Česnek vyvolává po mnohé nepříjemné pocení a zápach těla, zvýrazněný u pocení. Stejně tak působí i cibule.
N druhé straně podle studie publikované v časopise Appetite z roku 2016, muži konzumující česnek byla považováni ženami za atraktivnější. Pokud si nejste jistí, jezte před sexem méně pálivou zeleninu a pokrmy s méně aromatickým kořením.
Namísto česneku použijte k okořenění oregáno a bazalku a celer namísto cibule.
4 NEJHORŠÍ: SLANINASlanina a vepřové maso je nejen těžce stravitelné, ale vyvolává i zápach těla.
Ve studii publikované v roce 2006 v časopise Chemical jedli účastníci studie vegetariánské jídlo anebo masitou stravu po dobu 2 týdnů. Na základě vzorků pachů byli lépe vnímání vegetariáni.
Těžce stravitelná jídla jako smažené pokrmy, hamburgery anebo slanina či uzeniny vyvolávají horší vůni, zánět vedoucí k horšímu prokrvení a zvyšují riziko refluxu a překyselení žaludku.
5 NEJHORŠÍ: STEAK A BRAMBORYNamísto velké večeře raději jezte velký oběd. Těžší jídlo jako steak v nesprávné kombinaci s brambory zatěžují trávení a způsobují únavu a ospalost.
Na večeří je vhodnější buď lehčí maso se zeleninou, nebo jen salát či polévku. Studie uveřejněná v časopise Appetite z roku 2012 ukazuje, že salát s jídlem (pokud si dáte maso, tak jen se zeleninou) snižuje kalorický příjem.
Teplé nápoje jako bylinný čaj též snižují pocit hladu.
6 NEJHORŠÍ: SLAZENÉ NÁPOJESlazené sycené nápoje svým obsahem kysličníku uhličitého vyvolává plynatost, zejména pokud pijete před sexem.
Nejen kola, ale traké energetické nápoje, tonik a sekt může způsobovat plynatost. Výzkumy ukazují, že látka nazývající se chinin v toniku snižuje hladinu testosteronu.
Nejvhodnější k pití je voda, čaj, zeleninová šťáva případně s trochou ovoce, červené víno.
Příště: Potraviny ideální před sexem
df
Až 85 procent potravin v obchodech má být českých, navrhují poslanci
Od roku 2027 má být 85 procent potravin v obchodech českých, navrhuje skupina poslanců.
Foto: Profimedia.cz
O návrhu měla ve středu hlasovat Sněmovna, hlasování však nakonec bylo odloženo.
Návrh poslanců Margity Balaštíkové (ANO) a Zdeňka Podala (SPD) by mohl ohrozit obchody, které se zaměřují například na zahraniční vína, sýry, ruské či asijské potraviny.
Poslanci požadují, aby obchody od roku 2021 měly ve své nabídce minimálně 55 procent potravin, které splňují zákonné podmínky pro označení „česká potravina“. U nezpracovaných potravin, mléka nebo vína to znamená, že „100 % všech složek“ a „všechny fáze výroby proběhly na území České republiky“.
U dalších potravin pak toto označení náleží potravinám, u nichž součet složek pocházejících z Česka dosahuje alespoň 75 procent celkové hmotnosti.
Jurečka vytáhl do boje za české potraviny, ukázal nové logoEkonomika
Proti tomu se již ohradili někteří čeští výrobci potravin, kteří tento požadavek nesplňují.
„Naprostá většina surovin, které Janova pec nakupuje, je z dovozu. Bez něj to prostě nejde. Hodně v Janově peci používáme ořechy. Pekany, kešu či para ořechy u nás nerostou a Sněmovna na tom asi nic nezmění,“ uvedla Táňa Králová na webu výrobce pečeného müsli Janova pec.
Poslanci dále chtějí, aby se podíl tuzemských potravin každý rok navyšoval o pět procentních bodů až do roku 2027. Tehdy už by měly obchody povinnost prodávat 85 procent českých potravin.
Někteří kritici upozorňují na to, že návrh odporuje bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.
„Tento princip nediskriminace je základním stavebním kamenem evropské spolupráce, který by měli podporovat jak eurooptimisté, tak euroskeptici,“ řekl Novinkám ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Podle něj je potravinová soběstačnost drahá a nebezpečná myšlenka. „Zdražuje se jídlo spotřebitelům u nás, nutí je kupovat potraviny podřadné kvality (kde se asi vypěstuje lepší ovoce, u nás, nebo na jihu Evropy?), znemožňuje chudým farmářům ve třetích zemích prodávat nám svoje plodiny, a dostat se tak z chudoby,“ uvedl Pánek.
To nemáte pravdu, pokud jste se tomuto tématu věnoval, tak je v návrhu odkaz mimo jiné na nutnost vyhlášky a na jednání výborů jasně zaznělo od zástupců Mze, že specializovaných obchodů se toto tykat nebude.
— Marian Jurečka (@MJureka) May 22, 2020
„Co je zřejmě nejhorší, pokud nastane jakákoliv nepříjemnost, například příliš velké sucho, příliš dlouhá zima nebo příliš srážek, hrozí hlad, protože najednou není jídlo odkud brát. Pokud však za ‚svoji zahrádku‘ máme celý svět, nepříjemné podmínky v jedné části světa (byť je to zrovna u nás) nejsou tak velkým problémem, můžeme bez problémů nakoupit z jiných zdrojů,“ uzavřel Pánek.
K návrhu se připojili další poslanci ANO a SPD, ale také Václav Klaus (Trikolóra) nebo Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Inspekce: Toto jsou nejhorší potraviny v Česku! FOTOGALERIE
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zveřejnila potraviny, které dopadly v loňském roce nejhůře. A to buď z důvodu špatné jakosti, byly falšované nebo nebezpečné. Nejproblematičtější je překvapivě víno.
„Předmětem našeho zájmu jsou především problémoví výrobci, obchodníci nebo problémové skupiny potravin,“ sdělil Jindřich Pokora ze SZPI. Kontroly jsou tedy většinou cílené.
Která pochybení jsou z pohledu SZPI nejzávažnější? Velkou váhu přikládají zdravotním rizikům a falšování potravin: „Klamání spotřebitele je závažný problém, zejména pak s ohledem na vzrůstající počet falšovaných potravin. Všímáme si také nahrazování dražší suroviny levnější složkou a uvádění nepravdivých údajů na obalech potravin.“
Jak se šidí vína
Na soustředěnou pozornost inspekce doplatila vína. Převzala štafetu od zkušeného týmu „maso-uzeniny“ a v počtu nálezů SZPI stanula na prvním místě.
„Zjišťujeme přídavek vody do vína, nadměrné přislazování hroznového moštu vedoucí k nadlimitnímu množství etanolu z přidaného cukru, přídavek barviv, syntetického glycerolu a v některých obzvláště závažných případech i kombinace těchto nepovolených ´přídavků´.
Nešvarem je i falšování země původu, kdy jsou vína označená jako tuzemská a přitom pro jejich výrobu byly použity hrozny sklizené mimo ČR,“ vysvětluje Jindřich Pokora.
VELKÁ FOTOGALERIE ZÁVADNÝCH POTRAVIN:
FOTOGALERIE: Toto jsou nejhorší potraviny roku 2013
Falešné masné výrobky
Masné výrobky opustily svou loňskou první pozici, kdy byly jasným favoritem. Oproti 206 nálezům z roku 2012 dosáhly letos „pouhých“ 107 pochybení. Podle SZPI jsou i nadále problematickou komoditou.
Jindřich Pokora vyjmenovává nejčastější důvody: „Patří sem nízký obsah masa – ve výrobcích je méně masa, než výrobce uvede na obale.
Dále pak nedodržení vyhláškou daného minimálního množství čisté svalové bílkoviny u trvanlivých masných výrobků, přidaná voda a sůl ve zmrazeném drůbežím mase.“
- Zdroj: Vitalia.cz
- Pozor na med a džemy
Další skupiny již mají výrazně nižší počty nálezů, jedná se již o „tradiční“ nešvary. To se týká například medu a džemů, jak již dobře vědí na SZPI: „Do medu se nesmí nic přidávat, kromě jiného medu. Přesto zjišťujeme přídavky sladidel, rýžového sirupu nebo barviv.
Dále u zpracovaného ovoce – ovocných pomazánek – je nešvarem nižší podíl ovoce, než výrobce deklaruje na obale a to v některých případech i o desítky procent, nebo nahrazovaní dražších druhů ovoce levnějšími druhy. Problematické jsou ovocné pomazánky z Polska.
“
Potravina, lék, nebo jed?
Nebezpečné potraviny nemusí být jen ty, které vykazují známky kažení, mnohdy dokonce okem viditelné plísně, či nesou stopy škůdců – včetně jejich živých zástupců. Zdraví ohrožující jsou i výrobky, které neuvádějí správně informace pro alergiky či celiaky.
„Vzhledem k tomu, že počet potravinových alergií vzrůstá, vnímáme jako důležité správné označování přítomnosti alergenů v potravinách – použití sóji či lepku v masných výrobcích nebo arašídů a skořápkových plodů v pekařských výrobcích, např. sušenkách.
Závažná jsou zjištění, kdy potravina určená pro alergiky obsahuje alergen,“ potvrzuje Jindřich Pokora.
„Poměrně často jsou zjišťovány případy trvanlivého pečiva, kdy výrobce varuje, že výrobek může obsahovat stopové množství alergenu, např. arašídů. Ve skutečnosti je množství tohoto alergenu o několik řádů vyšší.“
- U doplňků stravy jsou podle SZPI nebezpečné ty případy, kdy je nepovoleně použito léčivo, příkladem z loňského roku je zjištění látky sildenafil v kávě na podporu erekce.
- NEPŘEHLÉDNĚTE:
- Nejhorší blafy české kuchyně: Podívejte se na jídla, po nichž se vám zvedne kufr
- Britové hodnotí na videu česká jídla: Je to stejně pitomé jako jejich kuchyně
vitalia.cz
Jaké potraviny nejvíc škodí zdraví? Jak poznat špatný sýr, ovoce a zeleninu?
Nejlepší zelenina je ta nejzelenější. Špenát, kale, brokolice. Tyto druhy jsou doslova nabity vitamíny, minerály a dalšími látkami, které chrání buňky, podporují imunitní systém a navíc mají minimum kalorií. Ideální množství je jeden až dva hrnky této zeleniny týdně.
Dejte si ji v salátech, wrapech nebo sendvičích a můžete ji vpašovat i do smoothie. Pozadu nezůstávají ani zelí, růžičková kapusta nebo květák. Ty jsou bohaté na křemík a mnoho studií prokázalo, že mají výrazné protirakovinné účinky a pomáhají chránit oči před škodlivými slunečními UV paprsky.
Tuto zeleninu jezte klidně v množství jeden šálek denně. Můžete se inspirovat i našimi recepty.
Kde je nejvíc vitamínů? Více čtěte zde.
Nejhorší zelenina? Jakákoliv v konzervě
Většina zakonzervované zeleniny obsahuje příliš velký podíl soli, ale také cukru a dalších dochucovadel, kterým je lepší se vyhnout. Pokud musíte hledat alternativu, jak skladovat zeleninu na delší čas doma, dejte přednost mražení.
Nejlepší luštěniny? Vařené fazole
Fazole jsou skvělým zdrojem vlákniny a bílkovin. Studie ukazují, že jejich konzumace snižuje obezitu a některá chronická onemocnění. Dávejte si je do salátů, polévek a jídel inspirovaných indickou kuchyní.
Nejhorší luštěniny? Fazole v konzervě
A když už je řeč o fazolích, platí pro ně také „zákaz konzerv“. Obzvláště těch v tomatové omáčce. V jedné porci výrobku jedné z nejpopulárnějších značek najdete tři kostky cukru. Ani fazolové polévky, které se v konzervách prodávají, nejsou z hlediska výživových hodnot dobrou volbou.
Pokud už z nich vybíráte, dávejte si vždy pozor na obsah soli. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučená denní dávka pouhých 5 gramů soli, což odpovídá 2 gramům sodíku. Mimochodem – tělo si bohatě vystačí už s pouhým půl gramem sodíku, což odpovídá 1,25 g kuchyňské soli.
Nejlepší ovoce? Avokádo!
Avokádo je ovoce – plod hruškovce přelahodného. Donedávna bylo považováno za něco, čemu je třeba se obloukem vyhnout, protože je „příliš tučné“. Avokádo ve skutečnosti obsahuje ale ten druh tuku, který je našemu tělu prospěšný. Navíc obsahuje vysoký podíl vlákniny, vitamínu E a B a také sodíku. Čtvrtka avokáda denně do salátu je vaše ideální dávka.
- Vše o avokádu čtěte zde.
Nejhorší ovoce? Šťávy a džusy v krabici
Často jsou označovány jako „100% džus“. To ale ještě výrobci nezabraňuje v tom, aby chuť vylepšil, a když ne cukrem, tak umělými sladidly. Ta ovšem často způsobují další chutě na sladká, slaná a další nezdravá jídla. Ovocné šťávy jsou plné kalorií a chybí jim vláknina, takže nezasytí a naopak vyvolají chuť na další jídlo. Ideálně sladké.
Mimochodem – podle lékařů je doporučená denní dávka cukru 35 gramů, u žen ještě o něco méně. To odpovídá přibližně sedmi až osmi čajovým lžičkám. Ve 330 ml ovocného džusu je právě osm lžiček cukru. Znamenalo by to tedy, že si přes den můžete dát maximálně jednu skleničku a pak už žádné další jídlo.
Pokud si myslíte, že džusy můžete nahradit smoothie, tak je ale potřeba vědět dvě následující věci: Také ovocné smoothie je výrazným zdrojem cukru. Pokud nepijete jen zeleninové varianty, musíte počítat s tím, že vaše tělo dostane kalorickou nálož.
Což mají lidé obecně u smoothie tendence dost podceňovat. Navíc smoothie zvýší hladinu cukru v krvi mnohem více, než kdybyste ovoce snědli v přirozené formě. A poslední věc – většina lidí si posléze dopřeje energeticky bohatší jídlo.
Proto mají výživoví poradci oprávněný pocit, že smoothie se příliš neslučuje s hubnoucím režimem.
Nejlepší obiloviny? Celozrnné
V poslední době je velkým hitem vynechávat lepek, což vede řadu lidí k tomu, že škrtne ze svého jídelníčku veškeré pečivo.
Odborníci na výživu se ale shodují: Pokud vám nebyla diagnostikována celiakie nebo alergie na lepek, není důvod pečivo vynechávat. Klidně jeho konzumaci omezte a jezte hlavně to celozrnné.
Obsahuje vysoký podíl vlákniny, vitamíny, minerály a další tělu prospěšné látky.
Nejhorší obiloviny? Slazené snídaňové lupínky
Pokud jíte snídaňové směsi z obchodu a nemícháte si doma neochucené vločky sami, musíte podniknout důslednou kontrolu jejich složení. Cereálie totiž bývají praženy, obsahují tedy zbytečný tuk, a navíc jsou mohutně přislazovány. Zdravá snídaně je hrst obyčejných vloček nebo neslazených lupínků, bílý jogurt a k tomu ovoce nebo zelenina.
Nejlepší maso? Losos a drůbež
Kuře bez kůže má mnohem méně tuku než červená masa. Kromě zdroje bílkovin obsahuje také velké množství vitamínu B3 zvaného niacin, který je důležitý k uvolňování energie ze sacharidů a také selenu, který podporuje imunitu.
Losos obsahuje tělu prospěšné omega-3 mastné kyseliny, které snižují riziko tvorby krevních sraženin, zabraňují nepravidelnosti srdečního rytmu a snižují krevní tlak a omezují riziko mrtvice. Kromě toho je výborným zdrojem proteinů.
Nejhorší maso? Uzeniny
Průmyslově zpracované potraviny jsou vždycky horší volbou než čerstvé. Světová zdravotnická organizace dokonce uzeniny zpracované uzením nebo konzervací zařadila na černou listinu produktů, které mohou být rakovinotvorné.
Některé studie dokonce uvádějí, že plátek uzeného je jako vykouření 10 cigaret! Uzeniny v sobě ovšem obsahují vždy velké množství soli, která je původcem mnoha civilizačních onemocnění, například aterosklerózy, infarktu nebo mozkové mrtvice.
Nejlepší jogurt? Řecký a skyr
Řecký jogurt nebo jogurt typu skyr obsahují dvojnásobek bílkovin oproti ostatním jogurtům. Pokud si vyberete správnou variantu, dostanete i minimum tuku. Je ideální k svačině s ovocem a celozrnným pečivem nebo neslazenými cereáliemi: Zasytí na dostatečnou dobu a pomůže zahnat chuť na sladké.
Nejhorší jogurt? Ovocný
Pokud byste několik dnů vůbec nic nejedli a pak se napili mléka, vaše odpočaté chuťové pohárky by zaznamenaly překvapivě sladkou chuť. Za tu je odpovědný mléčný cukr laktóza, přirozená součást mléka či smetany.
Obsah tohoto cukru je však malý – pohybuje se v desetinách procenta – a nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Většina výrobců ale jogurty uměle doslazuje. Ve 100 g jogurtu nebo 100 ml mléčného nápoje by mělo být nanejvýš 5 g přidaného cukru.
Na trhu ovšem najdete jogurty, kde je obsah přidaných cukrů i 19 g! Varianta? Řecký jogurt nebo skyr a čerstvé ovoce.
Nejlepší sýr? Cottage
Bohatý na bílkoviny, navíc s nízkým obsahem sacharidů a tuků je cottage skvělou variantou nejen pro ty, kteří si hlídají váhu. Podobně jako skyr pomáhá udržet pocit sytosti a zahání chuť na sladké. Je navíc poměrně variabilní potravina, dá se jíst na sladko, slaný, jako pomazánka nebo přísada k masu. Více inspirace hledejte na recepty.cz.
Nejhorší sýr? Tavený
Ačkoliv jsme ho jako děti milovali, současní výživoví poradci nad ním moc nejásají. Nemusíte se mu vyhýbat jako čert kříži, ale postavit na něm například každodenní snídani není vhodné.
Obsahuje velké množství soli a minimum bílkovin. Pokud si ho namažete na toastový chleba, máte v jedné porci téměř polovinu doporučené denní dávky soli pro dospělého. Není špatné si ho čas od času dát.
Určitě ho ale střídejte s tvarohovými pomazánkami nebo právě s cottagem.
Autor: Pavla Skurovcová
HAVEL: Soběstačnost se buduje jinak. Kvóty jsou nejhorší možné řešení podpory českých potravin
Praha Spory s Evropskou komisí, finanční sankce i možná odvetná opatření ze strany EU nebo jednotlivých členských zemí.
Nejen to hrozí naší zemi, pokud by byl definitivně schválen a v praxi uplatňován návrh, podle něhož by měl být ze zákona prodáván v obchodech s plochou větší než 400 čtverečních metrů povinný minimální podíl českých potravin. Již v příštím roce by přitom měl tento podíl činit 55 procent.
Takový krok samozřejmě nemůže EU akceptovat. Kdyby se totiž v zájmu nějaké skupiny výrobců čehokoli, nejen potravin, přijímaly v zemích Unie zákony omezující možnost zahraniční konkurence, přestal by v rámci EU existovat volný trh, což je jeden z pilířů existence EU, z něhož samozřejmě a nemálo profituje také Česko.
Naopak na zavedení kvót by ČR prodělala a výrazné komplikace by to přineslo i těm, kterým má jít závazný podíl českých potravin na ruku, tedy samotným potravinářům.
Už v minulosti se také někteří zástupci tuzemských výrobců potravin proti zavedení kvót vymezovali, proti jsou dlouhodobě obchodníci, menší zemědělci i řada politiků.
Kvóty tak zdánlivě vyhovují jen větším zemědělcům, i to je ale sporné.
Základní problém totiž je, že i kdyby byly kvóty přijaty, není naše zemědělství ani potravinářství schopno v řadě komodit, a to ještě navíc v horizontu jednoho roku, dostatek surovin k naplnění kvót vyprodukovat.
To by samozřejmě pocítili i spotřebitelé, kteří by v průběhu roku na pultech obchodů nenalezli množství výrobků, které běžně nakupují.
Legislativní amatérismus
Snaha zvýšit podíl českých potravin v tuzemských obchodech je obecně legitimní – zvolený způsob je ale nejhorším možným, nedopracovaným, nepřijatelným a legálně v rámci EU neprosaditelným řešením.
Už jen samotná skutečnost, že by měly být kvóty na potraviny součástí rámcového zákona bez jakéhokoli odkazu na nějaký podzákonný prováděcí předpis, který by umožnil flexibilní reakci na situaci, kdy nebude možné literu zákona naplnit, je legislativní amatérismus.
To, že mnozí podporovatelé kvót sami v přijetí takového řešení nevěří a považují je pouze za jakýsi test postoje EU, pak degraduje legislativní proces jako takový. Načasování návrhu do období, kdy se na půdě EU rozhoduje o nastavení dotací v rámci změn Společné zemědělské politiky EU i pro ČR, je pak mírně řečeno netaktické.
Zavedením kvót by nebyli navíc poškození „jen“ spotřebitelé a image Česka v EU, ale i samotní potravináři, a to i ti velcí, kteří dovážejí potřebné suroviny (i ty, které jsme v ČR schopni vyprodukovat) ze zahraničí.
Jednak proto, že mohou být levnější, také ale proto, že v době, kdy příslušnou suroviny k výrobě potravin požadují, není aktuálně v potřebném objemu a kvalitě v ČR k dispozici, i když v jiném období roku k dispozici je.
Potravináři by byli také téměř jistě poškozeni i odvetnými opatřeními z EU, neboť ČR z Unie nejen potraviny dováží, ale také sama v nemalém objemu vyváží – a EU přitom představuje přes 90 procent odbytu pro naše potraviny.
Ročně se přitom z Česka do Unie vyvezou potraviny v hodnotě blížící se 200 miliardám korun, takže není pravda, že české zboží na pultech obchodů v zahraničí není. Těžko předpokládat, že by je dovozci po nákupu zlikvidovali.
Odvetná opatření
Odvetná opatření se navíc dají reálně očekávat – prvním signálem k tomu je již zformulovaný oficiální protest osmi evropských zemí proti deklarovanému úmyslu ČR kvóty zavést.
Budoucí odvetná opatření se kromě toho nemusí týkat jen českých potravin, a vzhledem k tomu, že ČR je exportní zemí a celková bilance obchodu každoročně vylepšuje rozpočtové schodky, přišel by zřejmě pokus s kvótami naší zemi velmi draho. Možná i proto se muselo hlasování o zavedení kvót opakovat – napoprvé totiž návrh neprošel.
Předpokládat lze také jeho odmítnutí v Senátu a další průtahy v procesu schvalování, takže je pravděpodobné a hlavně žádoucí, že podpora českých potravin v navrhované podobě a prostřednictvím kvót nakonec nebude přijata vůbec.
Spektrum zemědělských surovin a z nich vyráběných potravin, v nichž by nebylo reálně možné zvyšovat podíl českých potravin na stanovené kvóty v „zahraničních“ obchodech, je bohužel velmi široké.
To se mimo jiné týká i vína, v jehož produkci je ČR soběstačná často i jen z 25 procent, a navíc nelze kvůli přebytku vína v EU a s tím spojených regulací výsadby vinic dosáhnout ani vzdáleného přiblížení se vytčeným podílům.
Specifickou kapitolou je pak ovoce a zelenina, pro jejíž celoroční produkci nejsou v ČR potřebné klimatické podmínky a čerstvé ovoce a zeleninu, což je jedním ze symbolů zdravé stravy, by tak měli spotřebitelé v obchodech k dispozici jen několik týdnů, maximálně měsíců v roce.
Kdysi běžné nakládání těchto produktů situaci nezachrání, spotřebitelé požadují, a je to tak správně, ovoce a zeleninu čerstvou. Příkladů reálné nemožnosti zabezpečit v praxi podíl českých potravin v obchodech je ale samozřejmě celá řada, a právě to je kromě porušení základních zásad fungování EU nejdůležitější.
Soběstačnost se buduje dlouhodobě a především ne zákonným nařízením.