Nejčastější příčiny bolesti hlavy – která je ta vaše?

Místo návštěvy odborníka konzumuje řada z nás i několik let obrovské množství analgetik. Není divu, že právě bolesti hlavy jsou společně s bolestmi páteře nejčastějšími chorobami vedoucími k drogové závislosti na těchto látkách.

To se týká všech vyspělých zemí včetně České republiky. „Nadměrné užívání léků však obrovsky zatěžuje organismus, problémy ale neřeší,“ říká doktor Jan Paska, specialista na chirurgii hlavy.

Jaké jsou tedy čtyři nejčastější typy bolestí hlavy a kdy s objednáním se k lékaři už raději neotálet?  

1 migréna

Asi proto, zeje nejznámější, plní slovo migréna funkci synonyma pro obzvlášť silnou bolest hlavy. Její věrný klinický popis byl znám již ve starověku, byť podstata známá nebyla. K té jsme se dopracovali až mnohem později.

První projevy se mohou vyskytnout v jakémkoliv věku, v poslední době ale migrénu zaznamenáváme u stále mladších věkových skupin. Migréna se projevuje pulzující bolestí na jedné polovině hlavy, nejvíc v oblasti čela, oka nebo na jednom spánku. Ačkoliv bývá bolest jednostranná, může se přesunout. Ovšem nikdy ne během jednoho záchvatu.

To ale neznamená, že bolest na obou stranách je úplně vyloučena, nicméně to není zas tak moc často.
Záchvat bolesti hlavy trvá obvykle od 4 do 72 hodin. Někdy mu bezprostředně předchází takzvaná aura. Nejčastější projev aury je jiskření či záblesky v určité časti zorného pole.

To, co v průběhu aury vidíme, se může vlnit, blikat, třpytit či lesknout. Migréna bohužel nem jen4 bolest hlavy, ale často ji doprovází nesnášenlivost světla, hluku nebo pachů a někdy také zvracení.

Koho nejvíc trápí?

Spouštěčem migrény mohou být například hormonální výkyvy, proto jí častěji trpí ženy. Typická je například migréna těsně před začátkem menstruace. Nevyhýbá se však zcela ani mužům, celosvětový poměr je přibližně 18% žen ku 8% mužů. Za migrénou stále častěji stojí špatná životospráva, stres a uspěchaný styl života.

Takže není těžké odhadnout, koho se problém nejvíc týká Již před mnoha lety byla osobnost migrenika charakterizována jako ambiciózní, pečlivá, nervózní, se sklonem k trvalému napětí a přecitlivělostí na všechny stimuly. To samozřejmě platí i pro děti, protože jejich svět je dost často pouhou zmenšeninou toho dospělého.

Je známa také vrozená dispozice k migréně, kterou lze v rodinách některých migreniků vysledovat. V čem ale přesně tato dispozice spočívá, není známo.

První pomoc

Klid, ticho, šero, obklad a pokud možno postel. Ke ztlumení bolestí lze užít analgetika na bázi acylpyrínu či paracetamolu (například Paralen 500 s obsahem paracetamolu), protizánětlivý lék (Ibalgin 400 s obsahem ibuprofenu).

Existuje také lék s kombinací tří účinných látek – kyselina acetylsalicylová, paracetamol a kofein (Migralgin). Obsažený kofein zkracuje nástup účinku paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, zesiluje jejich účinky a zároveň potlačuje příznaky únavy.

Žádný z těchto preparátů ale neužívejte dlouhodobě, hrozí výše zmíněná závislost.

Kdy k lékaři?

Pokud se záchvaty bolesti stupňují a doba zkracuje. Také pokud je vám nad padesát let a máte první podobný záchvat. Odborníka vyhledejte, pokud vás také migréna trápí po fyzické námaze nebo sexu, máte-li vysoký krevní tlak anebo pochybujete o příčině bolestí.

Léčba a prevence

U pacientů s těžkými nebo častými záchvaty je indikována profylaktická léčba, tedy medikamenty namířené přesně proti migréně. Ta je vhodná i při méně častých záchvatech, protože kromě bolesti člověk u migrény hodně trpí také proto, že neví, kdy znovu udeří. To vytváří bludný kruh trvalého napětí. V dlouhodobém pohledu má zásadní význam životní styl.

To znamená nejen racionální výživa, ale také pohyb (například jóga), pravidelná duševní hygiena v soukromém i pracovním životě, používání autogenního tréninku. Problém někdy ale je, že dlouhodobě trpící migrenik není schopen bez pomoci odborníka tyto různorodé prvky skloubit v jeden ucelený systém.

Proto je důležité nezůstat s migrénou sám, bez lékařského dohledu.

2 tenzní bolest hlavy

Bolest je tlaková nebo svíravá, ponejvíce na temeni hlavy a ve spáncích s vyzařováním do očí

Zatímco migréna je nejznámější, tenzní bolesti jsou nejčastější. Alespoň občas na ně trpí odhadem jedna třetina dospělé populace vyspělých států, včetně České republiky. Jsou typickou civilizační nemocí a velmi často se kombinují právě s migrénou.

Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a někdy i zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolesti jsou tlakové nebo svíravé, nejvíce je pociťujeme na temeni hlavy a ve spáncích, někdy v zátylku s vyzařováním do očí (někdy proto tenzní bolest hlavy přičítáme .

unaveným' očím). V mnoha případech se bolesti mísí a postižený má pocit, že se mu po hlavě stěhují. Tento stav je obvykle bez dalších příznaků a trvá od půl hodiny do několika dnů a nezhoršuje se fyzickou aktivitou.

Tenzní bolesti často doprovází únava, někdy úzkost, chybí naopak citlivost na světlo nebo zvuky.

Koho nejvíc trápí?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že snad úplně každého, kdo musí chodit do práce, starat se o rodinu, pečovat o sebe, vydržet tlak na výkon, poradit si s dluhy, hypotékou i rozjívenými puberťáky. A přitom být stále cool a svěží.

Z toho by měl hlavu jako ve svěráku každý! Na tenzní bolesti hlavy si však hlavně stěžují lidé se sedavým zaměstnáním, což má souvislost se zvýšeným napětím, potažmo menším prokrvením v oblasti krční páteře a šye. Ze stejného důvodu může rozbolet hlava i po dlouhém čtení nebo sezení u počítače.

Kromě toho postihují tenzní bolesti hlavy jedince, kteří se ocitli v těžké životní situaci nebo mají psychicky náročné povolám. Svou roli mohou sehrát i nevyřešené problémy, které v sobě tak říkajíc tutláme.

První pomoc

Tenzní bolesti zejména zpočátku mohou dobře reagovat na nesteroidní analgetika. Musí být ale podány včas, dokud se bolest ještě úplně nerozjela To znamená už tehdy, pociťujete-li známou bolest ve svalech na šíji či jen nepatrnou bolest hlavy. V této fázi může dobře pomoci i masáž zaměřená na šíjové svalstvo.

Kdy k lékaři?

Pokud musíte pravidelně užívat analgetika delší dobu (tzn. dva až tři měsíce), spějete do stavu, kdy se analgetika stávají součástí metabolismu. To má za následek kompenzační změny mozkových neurotransmiterových systémů, laicky řečeno jste již na nich fyzicky závislí.

Léčba a prevence

Požadovat po lékaři silnější léky, protože ty bez předpisu vám už nezabírají, je nesmysl. Nezbytnou součástí léčby je zavedení kalendáře, ve kterém zapisujete situace, kdy vás začala bolet hlava, jak dlouho potíže trvaly a jakou léčbu jste zvolili. Zpětný pohled do zápisu vás překvapí.

Většina pacientů totiž skutečné množství spolykaných pilulek 2x až 3x podhodnocuje. Další krok je vysazení léku. Pacienti se logicky obávají bolesti i abstinenčních příznaků. Bez této fáze se ale nedostanete ke třetímu kroku, kterým je prevence ušitá na míru dotyčného pacienta podle příčiny bolestí.

V každém případě vám lékař naordinuje fyzioterapii, abyste se zbavili zatuhlých svalů. Námitka, že nemohu cvičit, když mě bolí hlava, v tomto případě neobstojí, protože vy naopak cvičit musíte. Další prevencí je celkové vylepšení životního stylu, a je-li nutná, pak i psychoterapie.

Jak vidíte, o medikamentech zde není ani zmínka.

3 cluster headache

Bolest je lokalizována do oblasti oka a může vystřelovat i do spánku

Název bolesti vypovídá o jejím charakteru víc než dlouhý popis. Cluster totiž znamená chomáč, což vystihuje charakteristickou vlastnost tohoto typu bolesti, která výrazně pomáhá její identifikaci: nahromadění záchvatů v poměrně krátkém časovém období. Záchvaty přicházejí v periodách trvajících čtyři až osm týdnů a bolest trvá většinou kolem pětačtyřiceti minut.

Potom stejně rychle jako přišla i odejde. Je lokalizována do oblasti oka a očnice, může vystřelovat i do spánku nebo čelisti. Oko může zčervenat, někdy dokonce poklesne víčko.

Odnést to může i nos, z něhož začne na straně, kde postiženého rozbolela hlava, vytékat vodnatá tekutina Během dne i noci může člověka postihnut několik záchvatů tak silných, že jednoho dokážou probrat i ze spánku.

Koho nejvíc trápí?

Cluster headache lze podle doktora Pavla Dočekala, autora knihy Vše o bolestech hlavy (Grada), považovat za mužský protipól migrény.

„Je pozorována výhradně u mužů, většinou mladšího a středního věku a je zajímavé, že se obvykle jedná o muže velmi vysoké, atletického zevnějšku a dalších charakteristických vlastností, které dávají tušit určitou společnou genetickou dispozici, přestože tato nebyla prokázána,“ píše Dočekal a dodává, že u žen je tento druh bolesti naprosto výjimečný. Mimochodem, po pětašedesátém roce velmi často nadobro odezní.

První pomoc

Stejná jako u každé bolesti hlavy: analgetika, ovšem s mírou. Při náhlém záchvatu pomůže procházet se po místnosti, aby se postižený aspoň částečně zaměřil na něco jiného než silnou bolest.

Kdy k lékaři?

Cluster headache se objevuje většinou jedenkrát do roka, po zbytek času bývá člověk bez obtíží. K lékaři je tedy nutné zajít tehdy, pokud se záchvaty dostavují častěji, nebo tehdy, jsou-li už tak nesnesitelné, až jsou k nevydržení.

Léčba a prevence

Aplikují se injekce, které blokují roztažení mozkových cév. Pro zmírnění intenzity bolesti se také využívá inhalace kyslíku. Jinak je léčba i prevence v mnohém podobná léčbě migrény. Tedy zásadní je změna životního stylu.

4 od krční páteře

Bolest se objevuje v záhlaví, v oblasti týla a kolem krční páteře

Typické pro tento typ je bolest v záhlaví (někdy vystřeluje až za oči), v oblasti týla a vůbec kdekoliv kolem krční páteře.

„Pokud vystřeluje do končetiny v přesném pruhu, jde téměř jistě o bolest způsobenou drážděním nervového kořene třeba vyhřezlou meziobratlovou ploténkou,“ vysvětluje primář Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Petr Mečíř. Jinak může bolest způsobit zduření některého ze šíjových svalů kvůli jeho nadměrnému přetížení.

  • Koho nejvíc trápí?
  • Každého, kdo přetěžuje krční páteř, má špatnou postel nebo minimum pohybu.
  • První pomoc
  • Ihned k lékaři.
  • Kdy k lékaři?

Akutní bolest hlavy od krční páteře je totiž podobná nebezpečné bolesti hlavy při krvácení do mozkomíšního moku (když se třeba silně uhodíte do hlavy), proto běžte hned k lékaři. Zvláště pokud vám dělá problémy předklon hlavy.

Léčba a prevence

Analgetika a jiné léky k uvolnění svalového napětí nebo obstřiky lokálním anestetikem. Dobré výsledky mají také akupunktura, chiropraktické metody a masáže. Prevencí jsou speciální cviky na uvolnění krční páteře a BMI v normě.

NAŠI EXPERTI

MUDr. Jan Paska specialista ORL MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA odbornice na rehabilitaci

MUDr. Jiří Klempíř, Ph. D. neurolog

18 % žen trpí na migrény, muži v průměru dvakrát méně. Za tyhle bolesti může špatná životospráva, stres a uspěchaný styl života.

Foto: Migréna se projevuje pulzující bolestí nejvíc v oblasti čela, oka nebo spánku

Bolest hlavy

Bolest hlavy je častá příčina zdravotních obtíží. Obvykle nebývá závažná, ale při dlouhodobém trvání nebo naopak při rychlém vzniku a rychlém zhoršování může být příznakem závažného onemocnění. Bolest mívá různou intenzitu, která však není měřítkem závažnosti onemocnění. Velmi závažné jsou bolesti hlavy v souvislosti se záněty.

Bolesti hlavy bývají často při zvýšené teplotě. Bolestmi hlavy trpí čas od času 99 procent žen a 93 procent mužů. Mezi nejobávanější patří migréna. Častá je též tenzní ( tlaková ) bolest, která souvisí s nahromaděným stresem.

Bolest hlavy může být i důsledkem přetížení krční páteře, blokády krčních obratlů, zhoršení zraku, je i projevem zvýšeného krevního tlaku, neuroinfekce – např. zánět mozkových blan.

Příznaky bolesti hlavy

Tenzní bolesti (propagace obtíží z krční páteře): bolest na vrcholu hlavy, ztuhlá šíje a zkrácené trapézové svaly, pocit tlaku v hlavě, někdy nevolnost a zvýšená citlivost na světlo. Migréna je častější u mladých dospělých (především u žen, bývá rodinná dispozice). Začíná zpravidla již v dětství nebo v období puberty.

Dochází k posunu výskytu těchto nemocí do mladších věkových skupin. Objevuje se zejména při psychické zátěži, únavě, hladu, změnách počasí, vyčerpání, menstruaci, pobytech v horku, hluku.

Aura (neobvyklé vnímání) v některých případech předchází vlastní bolest , pulsující bolest většinou poloviny hlavy, zvracení, nesnášení světla,hluku, zápachu, nevolnost, závratě.                

Návštěva lékaře při bolesti hlavy

Nutná při zhoršování stavu vědomí, při omezení pohybu brady ke sternu ( podezření na neuroinfekci), při rychle vzniklé a rychle se zhoršující bolesti hlavy, při trvání obtíží nebo jejich zhoršování, dále při změně charakteru bolesti a při nově vzniklých nebo se zhoršujících se migrenósních obtížích.

Budete mít zájem:  Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?

Prevence bolesti hlavy

Vyhýbejte se potravinám s obsahem aminokyseliny tyramín, která může spustit řetězec reakcí vedoucích k migréně (avokádo, banány, pivo, zelí, konzervované ryby, mléčné výrobky, tvrdé sýry, brambory, rajčata, víno a kvasnice).

Omezte pití alkoholických nápojů, konzumaci čokolády a kořeněných a smažených jídel. Některým pacientům pomáhá na začátku záchvatu migrény 1 – 2 šálky silné kávy a ulehnutí v klidné temné místnosti.

Kofein zabírá, pokud na jeho konzumaci nejste zvyklí.

Léčba bolesti hlavy

Léky na předpis

Používají se analgetika a antimigrenika na základě vyšetření lékařem.

Volně prodejné léky

Používají se analgetika.

Přírodní a doplňková léčba

Hořčík a vápník Koenzym Q10 Pupalkový olej Komplex vitamínů a minerálních látek Lecitin – u některých pacientů pomáhá zmírnit migrénu Chladivé náplast a krémy na bolest hlavy Čajové směsi

Životní styl

Homeopatie – tablety při bolesti.

Muzikoterapie – hudba může mít příznivý vliv na průběh migrény. Má zklidňující účinek.

Chiropraxe, masáže – je nejúčinnější při migrénách vycházejících ze šíjového svalstva. Terapeut masíruje šíjové svalstvo nebo přímo bolestivé místo.

Pohyb a fyzická cvičení – mohou napomoci k odstranění stresu a duševního napětí. Vhodná je především jóga, plavání a pravidelné procházky.

Příčiny bolesti hlavy a jak se jí bránit?

Bolesti hlavy nevycházejí z mozku (ten neobsahuje žádná senzorická vlákna), jsou výsledkem dráždění speciálních senzorických nervových vláken a zakončení. Stimulací kteréhokoliv z nich dochází k přenosu bolestivých signálů do mozku.

Bolest přichází z obalů mozku, ze stěny cév, z vlasaté části hlavy, svalů šíje i hlavy. Vyvolává ji tlak nebo rozpínání těchto struktur. Velmi často je doprovázena vegetativními příznaky a psychickými obtížemi.

Bolest má nejrůznější charakter – tepavá, bodavá, pálivá, řezavá, plošná, nebo lokalizovaná, jednostranná, nebo šířící se do okolí. Může být vázaná na různé vlivy. Stres, menstruační cyklus, určitá jídla, roční období, změnu počasí, fyzickou či psychickou zátěž, oční podněty, polohu těla atd.

Bolest hlavy může vzniknout při postižení jakéhokoliv systému, orgánu nebo oblasti těla. Diagnostika bolestí hlavy je velmi obtížná, a proto je dobré se poradit s neurologem.

Rozdělení bolesti hlavy

1. Primární

Nemají žádný organický podklad, který je možno najít zobrazovacími metodami (CT, MRI). Rozdělují se podle projevů, tedy podle typu bolesti. Nejznámější bolestí hlavy je migréna. Vyznačuje se tím, že jí často předchází aura. Podle principů TČM dělíme migrény na základě lokalizace bolesti na 3 hlavní typy:

a) žaludeční – je často spojená s potravinovou alergií, doprovázená nevolností, zvracením, únavou či úzkostí. Je lokalizovaná v čelní krajině.

b) žlučníková – většinou pulzující, lokalizovaná ve spáncích, vyvolaná přejedením, alkoholem. Typická je hořkost v ústech, nadýmání, světloplachost, často deprese nebo vztek.

c) ledvinová – šíří se od záhlaví ke kořeni nosu, často je spojená se změnami počasí, tlakem v očích, chladnými končetinami, nucením na močení. Častou emocí je strach.

Dalšími primárními bolestmi hlavy jsou tenzní bolesti hlavy, vázané na stresové situace či trvalé psychické napětí. Cluster headache jsou jednostranné bodavé krátkodobé záchvatovité bolesti nejasné příčiny. No a mezi těmito jsou ještě jiné primární bolesti hlavy, přechodné a smíšené typy.

2. Sekundární

Jsou spojené s určitou konkrétní příčinou. Například úraz hlavy nebo krku, onemocnění nitrolebních struktur (krvácení, ucpání tepny, zánět), onemocnění hlavových a obličejových struktur (očí, hrdla, krku, nosu, dutin, zubů, úst).

Dále je to bolest vyvolaná chemickými látkami (léky, drogy, alkohol, kouření) nebo jejich vysazením. Poměrně častá je kraniální neuralgie (bolesti vycházející z hlavových nervů, například trojklaného nervu) a centrální obličejová bolest.

Nejdůležitější je zjištění vyvolávající příčiny u sekundárních bolestí hlavy, a pokud možno jejich odstranění.

Jak se bolesti hlavy bránit?

U běžných bolestí hlavy je důležitá prevence, která je velmi často schopna potíže odstranit. Sem patří především pitný režim, dostatek zdravého, ničím nerušeného spánku. Prospěšný je sport, pohybový režim, omezení sledování TV, PC, dlouhodobého používání mobilního telefonu.

U citlivých jedinců se vyvarovat rizikových potravin, zvážit užívání hormonální antikoncepce u dívek a žen. Důležité je předcházení stresu, korekce zraku, znalost hodnot krevního tlaku. Nepodceňovat úrazy hlavy, věnovat se prevenci a léčení interních onemocnění (hypertenze, obezity, zažívacích potíží).

Způsoby léčby se vždy odvíjejí od typu bolestí hlavy a citlivosti jedince.

Jaké přírodní produkty podle typu bolesti hlavy doporučujeme?

1. Energy Renol

Začínáme jím vždy, bez ohledu na typ bolesti, k posílení oblasti ledvin. Dávkování je velmi individuální, od 3 kapek denně dlouhodobě po 3x denně 5 kapek do vybrání nejméně jednoho balení.

Pro více informací a koupi tohoto produktu na www.energieprirody.cz pokračujte ZDE

2. Energy Regalen

Pokud se jedná spíše o migrénu žlučníkovou, pokračujeme jím po Renolu v nízké dávce velmi opatrně max. 3x denně 3 kapky.

Pro více informací a koupi tohoto produktu na www.energieprirody.cz pokračujte ZDE

3. Energy Gynex

žaludeční migrény pokračujeme v dávce 3x denně 3 kapky.

Pro více informací a koupi tohoto produktu na www.energieprirody.cz pokračujte ZDE

4. Energy Korolen

Při bolestech spojených s cévním systémem, tedy vysokým krevním tlakem, nebo naopak s nedokrevností nervového systému. Při úzkostných stavech.

Pro více informací a koupi tohoto produktu na www.energieprirody.cz pokračujte ZDE

5. Energy Fytomineral

Důležitý podpůrný produkt u všech typů bolestí hlavy, doporučujeme jej vždy.

Pro více informací a koupi tohoto produktu na www.energieprirody.cz pokračujte ZDE

6. Spiron

Aplikace do ovzduší v místnosti při únavě a vyčerpání.

Pro více informací a koupi tohoto produktu na www.energieprirody.cz pokračujte ZDE

7. Léčivé krémy Energy

Artrin – k potírání čela, zátylku, šíje, bederní krajiny. Lze jej použít i do posilující koupele.

  • Protektin – na spánky, zátylek za ušima, oblast jater a žlučníku.
  • Cytovital – k potírání oblasti žaludku, dráhy slinivky, obličeje u žaludeční migrény, bolesti ze stresu.
  • Droserin – akutní bolest při viróze, teplotě, menstruaci, vysokém krevním tlaku na oblast obličeje, krku i vlasů.

Vhodných přípravků je mnoho, při bolestech hlavy je více než kdekoliv jinde doporučováno vybrat přípravek pomocí měření vnitřních orgánů elektronickým přístrojem Supertronic. Tuto vyšetřovací metodu provádíme v našem konzultačním centru, kam se stačí předem objednat.

Kdy neprodleně vyhledat lékaře?

Jakmile vzniknou kruté náhlé bolesti hlavy při fyzické zátěži, nebo nově vzniklé bolesti u člověka s nádorovou anamnézou.

Dále při postupně narůstající bolesti spojené se zvracením, spavostí, psychickými změnami.

Závažná je bolest hlavy provázená horečkou a meningismem (dráždění mozkových plen) a v neposlední řadě přítomnost jakékoliv neurologické symptomatologie (porucha hybnosti, citlivosti).

Budeme rádi, když se s námi podělíte o Vaše zkušenosti s přípravky a napíšete nám na [email protected]

Zase vás bolí hlava?

Téměř každého občas bolí hlava. Ve většině případů je příčinou napětí povrchových svalů hlavy a svalů krku po soustředění nebo stresu. Někdy bolesti hlavy způsobují stravovací obtíže či alkohol. Jindy jde o první příznaky nachlazení nebo chřipky. Další příčinou může být menstruace.

Nejčastějším typem bolestí hlavy jsou takzvané tenzní bolesti, se kterými se dříve nebo později setká každý. Jde o tupý tlak v hlavě, zejména na spáncích, který člověku nedovolí soustředit se na cokoliv jiného. Způsobuje ho napětí (tenze), ať už psychické nebo svalové, postihující především svaly ramen a krku.

Typickým příkladem je řízení auta na dlouhou vzdálenost, při kterém se kombinuje nutnost dlouhodobé koncentrace s mnoha hodinami v nezměněné poloze. Blikající obrazovky prvních počítačů bolení hlavy skutečně vyvolávaly. To už by se dnes stávat nemělo, za předpokladu, že je monitor správně seřízený.

Za potíže mohou spíš pracovní podmínky – nevhodné ergonomické uspořádání pracoviště, příliš slabé nebo příliš moc ostré světlo, klimatizace apod.

Bolesti hlavy může způsobit i nedostatek tekutin nebo nízká hladina cukru v krvi – zkuste více pít a nevynechávat odpolední svačinu.

Večírek se vydařil, ale ty následky..

Jen málokdo ve svém životě nezažil kocovinu… Možná jste i vy vyzkoušeli jeden ze zaručených receptů, jak se z ní dostat. Při kocovině je pravděpodobně nejlepším nápojem voda, která nahradí ztracené tekutiny.

Po pití alkoholu je třeba vypít před spaním velké množství vody, aby se předešlo dehydrataci. Terapeuti doporučují pít během následujícího dne mátový, kopřivový nebo heřmánkový čaj či čaj z řebříčku pro uklidnění žaludku a jater.

Jedním z nejlepších způsobů prevence kocoviny je nepít na lačný žaludek a vypít předem dostatek vody (až 0,5 l).

Nejlepším lékem je zůstat v posteli a užívat léky, které zmírní úporné bolesti hlavy. Rozhodně si nepomáhejte šálkem kávy.

Káva je totiž stejně jako alkohol diuretikum (látka podporující tvorbu moči) a nepříjemný stav jen prodlužuje. Jsme-li z nejhoršího venku, procházka na čerstvém vzduchu by měla pomoci vyčistit hlavu.

Když hlava třeští

Jste unavení, máte ucpaný nos a hlava vám třeští jako buben? Tlak za čelem a ve spáncích ve vás vyvolává strach z onemocnění – sinustidy, tedy zánětu vedlejších nosních dutin.

Pokud vám teče hustá žlutozelená rýma, bolest je nejvýraznější u kořene nosu, za čelem a za očima a zhorší se, když se předkloníte, mohlo by se jednat právě o zánět vedlejších nosních dutin. V takovém případě určitě navštivte lékaře.

Ale neplašte se předčasně.

Mnoho lidí s příznaky zánětu dutin a nosu ve skutečnosti trpí alergiemi nebo migrénami. Téměř u poloviny migreniků je bolest hlavy doprovázena usmrkaným a zacpaným nosem.

Léky na bolest

Na běžné bolesti hlavy je možné použít například aspirin, paracetamol nebo ibuprofen. Aspirin a ibuprofen však nejsou vhodné pro toho, kdo má, či v minulosti prodělal, žaludeční vřed, protože tato léčiva mohou podráždit žaludek.

Vhodnější jsou šumivé varianty volně prodejných analgetik, které jsou pro žaludek obecně šetrnější než tablety a jejich účinek nastupuje rychleji.

Klasické tlumiče bolesti paracetamol a acylpyrin nepomáhají, je-li bolest způsobena přílišným napětím svalů.

Pozor si dávejte na příliš časté užívání léků „od bolesti“, protože se tělo stává proti účinné látce stále odolnějším a k potlačení bolesti potřebuje čím dál větší a častěji podávané dívky. Následkem několikaletého nadužívání léků tak může být chronická bolest, která postiženého neopouští ani na okamžik.

Pomozte si masáží

Trpíte-li bolestí hlavy vycházející z týla, může vám pomoci masáž šíje prováděná celou plochou dlaně a jemným hnětením a mnutím svalů horní části ramen.

Poté masírujeme palci krouživými pohyby napjaté svaly na obou stranách krku a pak opět krouživými pohyby, avšak jen prsty, masírujeme krajinu za ušima.

Následně provádíme konečky prstů pevné údery napříč čelem, od jednoho spánku ke druhému. Masáž ukončíme pevným úderem na šíji shora dolů směrem k ramenům.

Bolesti hlavy postihují i děti

Bolest hlavy u dětí a dospívajících je až hrozivě častá. Potvrdily to i výsledky nedávného výzkumy skupiny amerických lékařů. Podle nich bolí hlava více než dvacet procent školáků alespoň jednou za týden. Jedenáct procent dívek a tři a půl procenta chlapců však bolí hlava každý den.

A jaké jsou příčiny? Obyčejně způsobují bolesti hlavy různé virové infekce. Velice zřídka ji mohou vyprovokovat také otoky mozkové tkáně. Nejčastější příčinou je ale migréna. Postihuje více než deset procent školáků.

Zajímavé je také zjištění, že migrénou nejvíce trpí děti kolem dvanácti let, a to až devatenáct procent.

Obyčejná bolest hlavy nebo migréna?

Migréna je intenzivní a pulzující bolest hlavy, někdy doprovázená nevolností. Bolest začíná většinou od čela, zachvacuje celou polovinu hlavy nebo se koncentruje kolem očí a postupně narůstá. Také při pohybu se bolest zřetelně zvětšuje.

U mnoha dětí nárůst bolesti způsobuje i prudké světlo nebo hluk.

Pro rozvoj migrény jsou typické tři fáze.

Ta první může trvat několik hodin, ale i dní a příznaky jsou velmi pestré – člověk se „necítí“ dobře, je podrážděný, neklidný, unavený, je mu nevolno nebo má naopak neobvyklý hlad.

Při druhé fázi se dostavují potíže s řečí, zdvojené vidění, někteří nemocní vidí světelné záblesky (auru). Migrenici však tuto fázi občas vynechávají a jsou bez varování přepadeni třetí fází – příchodem vlastní bolesti, která je velmi silná. Typická je zvýšená citlivost na světlo a hluk, nemocný touží být sám, ve tmě a naprostém klidu.

Mechanismus vzniku migrény se vědcům zatím nepodařilo odhalit. Předpokládají, že jde o důsledek atypických procesů v mozku doprovázených náhlými změnami tlaku v cévách a narušením krevného oběhu. Nemocí mohou trpět celé rodiny i generace rodin, a tak se zkoumá i možnost existence typického genu vyvolávajícího migrénu.

Budete mít zájem:  Léky Na Paměť A Soustředění?

Děti a migréna

V mnoha případech vyvolávají migrénu potraviny nebo alergie na ně. Někdy stačí vyloučit z jídelníčku dětí nebezpečné produkty, jako například sýr, vnitřnosti, ořechy nebo kořeněné a pálivé omáčky.

Bylo prokázáno, že také čokoláda, glutaman sodný a některé přísady uzenářských výrobků mohou u citlivých jedinců vyprovokovat záchvaty migrény. Až třetina lidí postižených migrénou časem zjistí, jak a na které potraviny reaguje.

Pokud dítěti začal záchvat migrény, uložte ho do chladnější místnosti bez ostrého světla.

Na čelo mu můžete dát chladný obklad. Lékařem předepsané léky je nutno podávat už při prvních příznacích záchvatu, jinak vůbec nepomohou.

Nikdy nepodceňujte stížnost dítěte na bolesti hlavy. Pokud už jste nuceni podávat dítěti při bolestech hlavy nějaké léky, dbejte na to, aby je předepsal lékař po důkladném vyšetření. Důvodem k návštěvě lékaře by měla být každá prudká bolest hlavy, pokud se opakuje nebo je spojena s neobvyklým chováním.

Migréna – příčiny, průběh a léčba

Migréna je onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty bolesti hlavy s typickými doprovodnými příznaky: nevolnost, zvracení, světloplachost, větší citlivost na zvuky, zápachy atd.

Má několik stádií, přičemž ve fázi záchvatu se projevuje krutou a zpravidla jednostrannou bolestí hlavy, která může trvat několik hodin, ale i mnohem déle.

Migrénou trpí častěji ženy než muži a věk migreniků je nejběžněji mezi 30. a 40. rokem.

První signály migrény vyvolává nadměrné stažení cévního řečiště v oblasti zrakového centra. Silná bolest hlavy nastupuje až v druhé fázi, kdy dochází k rozšíření cévního řečiště v okolí mimolebních tepen, zejména krkavice.

Záchvaty bolesti přichází ve vlnách a většinou postihují jednu polovinu hlavy. V některých případech se objevuje tzv.

migréna s aurou neboli oční migréna provázená vizuálními nebo senzorickými symptomy, kterým se říká aura. Migrénami trpí častěji ženy.

V dospělosti se migréna častěji objevuje u žen (cca 15 %) než u mužů (cca 7 %). Postihuje i děti, ačkoliv takové případy nejsou tak obvyklé. Migrény se objevují i během těhotenství, nejčastěji v 1. trimestru. Ovšem u některých žen migrény díky těhotenství naopak ustupují.

Spouštěcí mechanismy a příčiny migrény

Přesné příčiny migrény nejsou zcela objasněny. Mezi hlavní stimuly neboli spouštěče migrény (tzv. triggery), které vedou k vyvolání záchvatu, patří:

  • Hormonální vlivy – migrény často souvisí s menstruačním cyklem, běžně se objevují se začátkem menstruace, kdy dochází k velkému výkyvu hladiny estrogenů. Podobně tomu může být také během těhotenství a v klimakteriu.
  • Stres a nedostatek spánku – spouštěčem může být velké fyzické či psychické vypětí, nedostatek či nadbytek spánku, případně nedostatek pohybu. 
  • Změny prostředí – zejména pak rychlé změny atmosferického tlaku a výkyvy počasí.
  • Nevhodná strava − např. čokoláda, alkohol, glutamáty atp.
  • Medikace – mezi léky zhoršující migrény patří např. hormonální antikoncepce a látky s vazodilatačním působením (látky rozšiřující cévy).

Dalšími spouštěči může být např. nepřiměřené sluneční záření, špatně zkorigovaná oční vada, zubní problémy, prudké či blikající světlo, nadměrný hluk, prašné prostředí, hypoglykémie, kouření, alkohol, hlad a žízeň, stavy po úrazech hlavy. Migrénu ale může vyvolat i nadužívání léků na bolest.

Průběh a příznaky migrény

„Migréna je zpravidla velice silná bolest pulzujícího charakteru, která typicky trvá hodiny, v extrémních případech i dny. Bolest je většinou jednostranná a může vystřelovat do spánků, zadní/přední části hlavy nebo do očí.

Migréna je typicky provázena nevolností až zvracením a světloplachostí. Až už 20 % pacientů předchází samotné bolesti hlavy tzv. aura,“ říká MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.

Jednotlivá stádia migrény jsou následující:

  • Prodromální stádium – trvá zhruba hodinu a provází ho např. výkyvy nálady, zívání bolest břicha, napětí ve svalech, změny chutí, nutkání pít bez pocitu žízně.
  • Aura – vyskytuje se u cca 20 % migreniků. Trvá zhruba hodinu a provází ji pocit slabosti, porucha čichu a vyjadřování, nejasné nebo dvojité vidění, výpadky zorného pole (skotom) nebo např. obrna očních svalů.
  • Vlastní záchvat – má individuální průběh a trvání, a to od 3 hodin do zhruba 3 dnů. Může se také vracet několikrát během 1 týdne. Typická je zde pulzující krutá bolest ve spánku, za uchem nebo v týlu, která se šíří do celé poloviny hlavy, případně se soustředí do okolí oka (cluster headache). Často je přítomna nevolnost (nauzea), zvracení, závratě, pocit otupělých končetin a světloplachost.
  • Postdromální stádium – bolest se uklidňuje, přichází úleva, ale také pocit vyčerpání. V této fázi migrenik zpravidla upadá do spánku. Několik dní pak přetrvává citlivost na dotyk a tepelné podněty. Je třeba doplnit tekutiny a minerály, hlavně pokud došlo na zvracení.

Migréna se často projevuje bolestí ve spáncích. Foto: Marcus Aurelius, Pexels

Léčba migrény

Léčba migrény pomocí léků se dělí na terapii akutní a preventivní. Pokud záchvat již probíhá, lze sáhnout po volně prodejných lécích – analgetika s obsahem paracetamolu, ibuprofenu nebo kyseliny acetylsalicylové.

Při opakovaném výskytu migrény se doporučuje také léčba preventivní. Příčiny migrény pozitivně ovlivňují léky ze skupiny triptanů, které mírní průběh a mohou až zastavit nástup migrenózního záchvatu. 

Pro efektivní léčbu migrény je velmi důležitá úprava životosprávy. Ideální je získat přehled o stimulech záchvatů a vyhýbat se jim. Hlavní součástí léčby je tedy celoživotní dodržování zdravé životosprávy. Při počátečních příznacích je nutné včas podat antimigrenózní léčivo a být v klidu. Platí zde zásada: Klid, ticho, temno, analgetika.

Co pomáhá na migrénu

  • Pravidelný pohyb – nejlépe na čerstvém vzduchu, pomáhají také různá relaxační cvičení.
  • Reflexní terapie – masáž šíje éterickými oleji, obstřiky, vodo/elektroléčba.
  • Duševní hygiena – eliminace stresu, regulace výkyvů nálad, harmonie v životě, muzikoterapie, pozitivní myšlení, smích, kontakt s blízkými lidmi, volný čas a aktivní odpočinek, kontinuální trénink paměti.
  • Kvalitní spánek – myšleno pravidelný, dostatečný, nikoli však přehnaný.
  • Racionální životospráva – omezit dusitany, dráždivá jídla a umělá sladidla, nehladovět (riziko hypoglykémie), nepřejídat se, nepodstupovat nevyvážené diety, jíst pravidelně a pestře.
  • Pitný režim – nejméně 2 litry neslazených tekutin denně a střídmost v pití alkoholu, kávy atp.

Od migrény uleví pravidelný pohyb, eliminace stresu i úprava jídelníčku. Foto: Gustavo Fring, Pexels

Vhodné potraviny jsou ty s vysokým obsahem mědi, např. tmavé pečivo, čerstvé dietní maso, játra, drůbež, ryby, vejce, nízkotučné mléčné výrobky, zelenina (celer, mrkev, řepa), ovoce (ananas, třešně), koření (petržel, česnek, bazalka), mandle, luštěniny, zelené olivy, bylinkové čaje, káva bez kofeinu, zázvor, minerální voda s obsahem hořčíku.

Nevhodné potraviny jsou naopak ty s vysokým obsahem tyraminu, např.

uzeniny, uzené a sušené maso, kvašené nápoje, tučné mléčné výrobky, ořechy, semínka dýně, arašídy, nakládané zelí, ryby a sýry, fermentované potraviny, sója, cibule, brambory, citrusové plody, banány, avokádo, aromatické koření, glutamát, kvasnice, umělá sladidla, čokoláda, kofein, kolové nápoje, destiláty, červené víno, pivo.

TIP: Babské rady proti migréně využívají např. kopretinu řimbabu, pupalku dvouletou, rozmarýn, levanduli, mátu, kozlík lékařský. V rámci doplňků stravy pak pomáhá hořčík, vápník, koenzym Q10 v kombinaci s vitaminem E, C, B, D, rybí tuk a ginko biloba.

Na migrénu platí úprava životního stylu i léky

„Migréna je chronické záchvatovité onemocnění, které dokáže velmi zkomplikovat život. Má několik stádií, přičemž ve fázi vlastního záchvatu je hlavním příznakem krutá a většinou jednostranná bolest hlavy.

Ta může trvat pár hodin, ale i několik dní. Pro efektivní léčbu migrény je důležitá úprava životosprávy.

Pokud se migréna ozve, je nutné včas podat antimigrenózní léčivo a být v klidu,“ vysvětluje MUDr. Bomberová Kánská.

Migréna je jedním z problémů, které můžete s našimi lékaři řešit online:

Lékař online 24/7

odborný časopis

Řekneme-li bolest hlavy, každému se vybaví nepříjemná bolest, která čas od času postihne každého z nás. Může být krátkodobá, mnohdy závislá na správné životosprávě. Jsou ale mezi námi lidé, které bolest hlavy provází opakovaně s velmi specifickými příznaky a dalšími komplikacemi. Bolest hlavy označovaná jako migréna se pak stává takovou „noční můrou“ pro každého z nich. Jedním z faktorů bývá často kvalita spánku (tomu jsme se věnovali v minulém čísle), někdy je to jen konzumace přemíry alkoholu. 

Bolest hlavy je ovšem mnohem komplikovanější. Většina z nás je přesvědčena, že bolesti hlavy přichází a odchází, často bez varování a nelze s nimi účinně bojovat.

Jaké jsou typy bolesti, jaké jsou pocity těsně před nástupem migrény, možnosti se bránit či jim úplně předcházet? Na to se pokusíme postupně odpovědět.

Protože nejhorší protivník je ten, o kterém nic nevíme, to nám pak nedává možnost se bránit. 

Bolest hlavy 

Bolesti hlavy jsou staré jako lidstvo samo. Dochované zmínky jsou již z období starého Egypta, nejstarší popis migrény se dokonce objevil na sumerské destičce (přibližně 4-3 tisíce let př.n.l.). Také slavný lékař, Hippokrates, se zabýval popisem migrény někdy kolem roku 400 př.n.l. Vznik slova migréna je připisován Galénovi, který kolem roku 200 př.n.l.

použil k popisu bolesti hlavy slova hemikranie. Bolesti hlavy se dělí na dvě základní skupiny. U primární bolesti hlavy neprokazujeme postižení centrálního nervového systému (CNS), zatímco sekundární bolest hlavy je projevem organického onemocnění. Bolesti hlavy jsou děleny podle klasifikace IHS (International Headache Society).

Primární bolesti hlavy jsou děleny do čtyř hlavních skupin: •migréna •tenzní bolest hlavy •cluster headache •další primární bolesti hlavy Tyto bolesti nemají prokazatelný strukturní podklad, neprokážeme je pomocí běžných zobrazovacích metod. Klasifikace vychází z popsaných pocitů pacienta.

My se budeme zabývat dvěma nejčastějšími typy bolestí hlavy, kterými jsou migréna a tenzní bolest hlavy – TTH (Tension type headache). 

Tenzní bolesti hlavy člověka spíše obtěžují, ztěžují běžné denní činnosti. Migréna naproti tomu může způsobit během svého průběhu naprosté vyřazení člověka z jakékoliv činnosti. 

Tenzní bolest hlavy (TTH) 

Tento typ bolesti stejně jako ostatní primární bolesti neohrožuje pacienta na životě, ale je nepříjemným onemocněním, které snižuje kvalitu života. To se pak při chronickém opakování stává obtížným a promítá se do dalších onemocnění.

Až 80% populace se během svého života setkalo s tímto typem bolesti v nějaké formě. Bolest je popisovaná jako tlaková, difuzní, oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy. Maximum bolesti hlavy je často v oblasti temene s propagací za oči.

Nástup tenzní bolesti je pozvolný, její intenzita je mírná až střední. Délka bolesti se pohybuje v hodinách maximálně dnech, často s nástupem až v druhé polovině dne (odpoledne či večer). Obecně se u bolesti hlavy sice doporučuje klid, ale tělesná námaha stav bolesti většinou nezhorší.

Někdy může pohyb bolesti dokonce ulevit. Pacienti často uvádí neurčité pocity, jako je sevření lebky, tlak („asi se mi rozskočí hlava“), citlivost vlasové pokožky.

Tenzní bolest může být vyvolána různými faktory. Nejčastější je náhodný výskyt bolesti způsobený nedostatkem spánku. Dalšími faktory jsou stres, rozrušení, případně očekávání nějaké nepříjemné situace. Stres pak může být opakovanou reakcí na bolest hlavy, čímž se pacient dostává do kolotoče, ze kterého není úniku.

Jako se stále řeší otázka, zda bylo dříve vejce či slepice, někteří vědci řeší, zda stres vyvolává bolest hlavy, bolest hlavy vyvolává stres nebo je to souběh obou nemocí. I tenzní bolest hlavy je třeba léčit Léčba tenzní bolesti zahrnuje farmakologickou i nefarmakologickou složku.

Mezi nefarmakologické postupy patří například nastolení správné životosprávy, důslednost spánku, psychoterapie, relaxační cvičení či fyzioterapie. Farmakologická léčba nabízí možnost řešení akutních bolestí hlavy (analgetikum, nesteroidní antirevmatikum), ale i preventivní nasazení léčby tam, kde klasickou léčbu pacient špatně snáší.

V takovém případě je lékem první volby tricyklické antidepresivum. Možné jsou i kombinace obou metod. Pokud jsou pochyby o možné sekundární bolesti, pak je vhodné, aby ošetřující lékař odeslal pacienta s opakovanými bolestmi hlavy k neurologickému vyšetření a případně zvážil i další vyšetření, například CT.

Tato vyšetření jsou důležitá k vyloučení strukturálního poškození mozku. Migréna – slovo nahánějící hrůzu Jak již bylo řečeno, slovo migréna bylo pravděpodobně odvozeno od označení hemikranie – tedy poloviny hlavy.

Budete mít zájem:  Jak se dostat do lázní?

Migréna není nic neobvyklého a trpěla jí řada významných historických postav z řad panovníků, vědců či umělců, jako byli Caesar, Helmholtz, Pascal, Freud či Chopin. Migréna představuje závažný medicínský a hlavně socioekonomický problém. A proč socioekonomický? Pacient s migrénou je jistým způsobem „diskvalifikován“ z normálního života.

Při záchvatech se stává člověk dosti často práce neschopným, což se promítá nejen do jeho finanční situace, ale i pro zaměstnavatele to znamená jisté náklady. Na problém migrény je ročně vynaloženo velké množství financí. Ale jen jedna desetina je vynaložena na tzv. přímé náklady. To jsou náklady vynaložené na léčbu.

Zbytek je označován za náklady nepřímé a zahrnuje výdaje spojené s absencí v zaměstnání a snížení produktivity práce. Četnost výskytu migrény se pohybuje někde okolo 18% u žen a 6% u mužů. Toto procentuální zastoupení je zprůměrováno, okolo 12 roku je výskyt migrény častější u mužů, okolo 43 roku častější u žen. Názory na vznik migrény jsou různé, byla vytvořena řada různých hypotéz. Nejčastější teorie jsou shrnuty v tabulce 2.

Rozlišení migrenózních stavů 

Dělení migrenózních stavů vychází z mezinárodní klasifikace IHS, která zahrnuje 4 typy primárních forem bolesti hlavy, ale také dalších 10 skupin sekundárních bolestí (bolesti hlavy vyvolané nějakými organickými příčinami).

Klasifikace migrény byla vypracována pro příznaky dospělého pacienta, proto u diagnostiky dětské migrény byly zpracovány jisté drobné modifikace, týkající se délky trvání a doprovodných příznaků. Migréna bez aury a s aurou patří mezi nejčastěji se vyskytující typy. Aura je jistá forma předzvěsti migrény.

Obvykle předchází bolest hlavy, někdy však může přetrvávat i do fáze bolesti. Běžně se rozvíjí v průběhu 5–20 minut a odeznívá do 60 minut. Aura označuje neurologické symptomy pocházející většinou z mozkové kůry.

Rozeznáváme několik typů, nejčastější je však aura zraková (vizuální vjemy – mžitky před očima, obrazce). Mezi ostatní typy patří aura senzitivní, motorická nebo čichová.

Migréna v dětském věku 

Migréna se nevyhýbá ani dětskému věku. Jsou popisovány stavy dítěte již ve věku 3 let. Ve věku 6-15 let trpí bolestmi hlavy až 78% dětí. Nejčastějším typem jsou tenzní bolesti hlavy (TTH), ale i migrény, a to buď samostatné, nebo v kombinaci s dalšími příznaky. Klasifikace dětského onemocnění má jisté odlišnosti od klasifikace migrény dospělého člověka.

Specifičnost dětských migrén se týká především lokalizace bolesti samotné (mnohem častěji se jedná o bolest oboustrannou), migrenózní záchvat má také mnohem kratší délku trvání (1-48 hodin) než u dospělého (4-72 hodin).

U dětí bývají více zastoupeny doprovodné příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, ale i zvýšená citlivost na světlo a hluk (fotofobie a fonofobie). Mimo to se objevují příznaky, které migrénu dospělých neprovázejí. Patří sem bolest břicha, závratě, bledost, pocení, změny nálady, někdy se objevuje i zvýšená teplota.

Doba nástupu migrény se také liší a s narůstajícím věkem se posouvá začátek z pozdního odpoledne (mladší děti) blíže k ranním hodinám (starší adolescenti) a kopíruje tak nástup migrény u dospělých. 

„Miláčku promiň, dnes mě šíleně bolí hlava“ 

Menstruační bolest hlavy (PMM) je dle klasifikace IHS řazena mezi podtypy migrény bez aury. Bolest je evokována kolísáním hormonů v ženském těle, zejména estrogenů. Patofyziologie migrény je složitá a existuje řada hypotéz, které řeší její vznik.

Když žena pronese tu osudnou větu směrem k partnerovi, nemusí se nutně jednat o rozmar, ale může jít právě o hormonální výkyv. Často proto bývá bolest hlavy spojena u citlivých pacientek s užíváním antikoncepce. Pokud se toto podezření potvrdí, lze to řešit výměnou preparátu za jiný, s vhodnějším složením – konstantní koncentrací estrogenu.

Mezi spouštěcí faktory se řadí (mimo běžné migrenózní spouštěče) emoční vlivy, silné vůně, nikotin, antikoncepce, menstruace, gravidita a klimakterium. Při akutní léčbě této formy migrény se podávají jednoduchá analgetika, případně nesteroidní antirevmatika. Pokud tyto léky nemají patřičný efekt, přechází se na triptany.

Jako „výhoda“ u PMM je označován fakt, že období migrény lze předvídat. U preventivní medikace pak hovoříme o tzv. subakutní profylaxi. 

Léčba migrény 

Jak lze řešit problém migrény? Nejjednodušší by se mohlo zdát mít stále při sobě pilulku, která vám účinně pomůže při záchvatu migrény a jako mávnutím kouzelného proutku vás zbaví bolesti. Tak snadné to ovšem není. Migréna je zákeřná.

Pokud pacient cítí, že se blíží, bývá často na „prášek“ už pozdě. Paradoxem na tom je, že přestože tyto odzbrojující bolesti mohou pacienta z minuty na minutu úplně „odstavit“, procento případů, které řeší odborníci z řad neurologů, je vzhledem k četnosti migrén velice nízké.

Léčba migrény zahrnuje dva základní přístupy (a týká se to většinou i jiných typů bolesti, jak jsme se zmínili u TTH). Prvním z nich je léčba akutního záchvatu – tzv. abortivní přístup, druhým je léčba profylaktická, neboli preventivní.

U silných a četných atak migrény je dobré oba tyto přístupy vhodně kombinovat. 

Farmakologická léčba 

Akutní léčba migrény zahrnuje dva základní přístupy, které se většinou kombinují. Jedná se o metodu „krok za krokem“ a stratifikovanou léčbu. Metoda „krok za krokem“ postupuje při podávání antimigrenik od nejslabšího preparátu k nejsilnějšímu bez ohledu na intenzitu prodělávaných záchvatů.

To představuje pro pacienta jistý diskomfort a často vede ke svévolnému přerušení léčby z důvodu nedůvěry k lékaři. Stratifikovaná léčba je obecně považována za účinnější. Vychází z jednoduchého hodnocení nemoci podle MIDAS škály (Migraine Disability Assessment Scale).

Jedná se o jednoduchý dotazník, který umožní pomocí několika otázek určit závažnost migrény a podle toho vybrat odpovídající lék (Tabulka 4). 

Nefarmakologické postupy 

Prevence migrény nezahrnuje pouze pravidelné užívání medikace, jak se o tom zmíníme později, ale znamená to nastolení důsledného terapeutického plánu, vyžadujícího začlenění aktivního přístupu pacienta i pomoc odborného lékaře. Prevence by měla být zaměřena na edukaci, behaviorální a psychologickou složku problému. Součástí by mělo být také nastolení pravidelného režimu spánku a bdění, dodržování zdravé životosprávy, případně relaxační cvičení.

  • Jedním z velice důležitých bodů je vyhýbání se známým spouštěčům: 
  • • nedostatečný spánek 
  • • nadměrné teplo a vlhkost ovzduší 
  • • některé typy jídel (čokoláda, tvrdé sýry, ořechy, citrusy) 
  • • konzumace alkoholických nápojů 
  • • nadměrný příjem kofeinu, nebo jeho náhlé vysazení
  • • některé léky (antikoncepce, přemíra analgetik)
  •  • lehké pouliční sympatomimetické drogy
  •  • intenzivní senzorické stimuly (ostré oslnivé světlo, blikající světlo, intenzivní pachy, dým či dlouhodobé vystavení chladu) 
  • Můj milý deníčku… 

Najít vhodné vysvětlení a řešení migrenózních stavů, ale i bolesti hlavy obecně, vyžaduje spoustu času. Nejen pro výběr vhodného léku, ale i kvůli diagnostice samotné. Z tohoto důvodu je vhodné vést si deník, který umožní lékaři určit správnou diagnózu, určit spouštěcí faktory a ty následně eliminovat. Lze se tak vyhnout i nesprávnému zařazení bolesti hlavy (primární / sekundární). 

Farmakologická profylaxe 

Farmakologická profylaxe migrény je indikována tam, kde se vyskytují více jak 3 těžké ataky za měsíc, 2 akutní ataky v jednom týdnu, pokud délka ataky přesáhne 48 hodin. Dalšími možnostmi nasazení profylaxe je neúčinná léčba, nepřijatelné nežádoucí účinky, výskyt specifických migrénových komplikací, či snížení efektu léčby vlivem abúzu.

Profylaktické léky a jejich zástupci jsou shrnuty v Tabulce 5. Snahou profylaxe je snížení frekvence migrén, snížení intenzity jednotlivých migrén a délky atak. Začíná se s nízkými dávkami, které jsou postupně zvyšovány. Optimum je dosaženo tehdy, když dojde k poklesu frekvence migrén o 50%.

Délka profylaktické léčby by se měla pohybovat kolem 6 měsíců, ideální je však délka 12 měsíců a následné postupné vysazování. U menstruační migrény se doporučuje léčba minimálně během 3 cyklů. Opětné nasazení profylaktika se doporučuje při eventuelním zhoršení stavu.

U některých pacientů dochází po vysazení k rychlému návratu příznaků, v takovém případě je pak potřebné užívat kontinuálně minimální dávku. 

Přírodní léčba 

Léčivé rostliny se využívají při bolestech hlavy již dlouho. Běžné je použití rostlinných silic do balzámů či masážních olejů. Takovými typickými zástupci jsou levandule (Lavandula spica), máta (Mentha piperita) či blahovičník (Eucalyptus globulus). Pro vnitřní užití je výběr léčivých bylin poněkud jiný.

Typickým pomocníkem při bolestech hlavy a migrenózních stavech je jinan dvoulaločný, známější pod svým latinským názvem (Ginkgo biloba). Jeho využití je mnohostranné, doporučován je při migréně bez aury (hlavně při antikoncepci), ale i migréně s aurou a tinitu (hučení v uších). Ginkgo ovšem není jediné při boji s bolestmi hlavy.

Do skupiny bylinných antimigrenik lze zařadit například řimbabu obecnou (Tanacetum parthenium), vhodnou k dlouhodobějšímu užívání jak u migrén, tak u tenzních bolestí hlavy a menstruačních bolestí obecně. Dále sem patří devětsil (Petasites hybridus), mučenka pletní (Passiflora incarnata), ale i miřík celer.

Máta spolu s tužebníkem patří mezi byliny vhodné k aplikaci jak zevní tak vnitřní. Vhodnou pomocí menstruačních bolestí hlavy je ale i pupalka (Oenothera biennis), ta sice nepůsobí přímo proti bolestem, ale pomáhá regulovat hormonální nerovnováhu u žen.

Otestujte sebe a své blízké Díky jednoduchému dotazníku MIDAS, každý člověk trpící bolestmi hlavy může zjistit během pár minut, jak na tom je.

  1.  Dotazník MIDAS 
  2. • Kolik dní v posledních 3 měsících jste pro bolesti hlavy nebyl v práci nebo ve škole? 
  3. • Kolik dní v posledních 3 měsících byla Vaše produktivita v práci nebo ve škole snížena na polovinu nebo méně v důsledku bolesti hlavy? (nezapočítávejte dny, které byly již uvedeny v otázce 1) 
  4. • Kolik dní v posledních 3 měsících jste nebyl schopen vykonávat domácí práce pro bolesti hlavy? 
  5. • Kolik dní v posledních 3 měsících byla Vaše produktivita v domácnosti snížena na polovinu nebo méně pro bolesti hlavy? (nezapočítávejte dny, které byly již uvedeny v otázce 3)
  6. • Kolik dní v posledních 3 měsících jste nebyl schopen rodinných, sociálních či společenských aktivit pro bolesti hlavy? 
  7. Hodnocení naleznete v kapitole Farmakologická léčba – Tabulka 3 Vzhledem k rozdílnosti migrén v dospělosti a v dětském věku byla vytvořena alternativa dotazníku Ped- MIDAS, odpovídající rozdílnostem v projevech dětské migrény.
  8.  Dotazník PedMIDAS
  9.  • Kolik celých dnů jsi v posledních 3 měsících zameškal ve škole z důvodů bolesti hlavy? 
  10. • Kolik školních dnů jsi v posledních 3 měsících zmeškal částečně z důvodů bolesti hlavy (pozdní příchod, dřívější odchod ze školy nebo pobyt během vyučování mimo třídu)? (nezahrnovat celé dny, které byly již uvedeny v otázce 1) 
  11. • Kolik dnů v posledních 3 měsících byla tvoje výkonnost ve škole menší než poloviční z důvodů bolesti hlavy? (nezahrnovat dny započtené v předchozích otázkách) 

• Kolik dnů v posledních 3 měsících jsi nebyl schopný dělat domácí aktivity (domácí práce, úkoly, etc.) z důvodů bolesti hlavy?

 • Kolik dnů v posledních 3 měsících ses neúčastnil dalších aktivit (hry, pobyt venku, sport, návštěva kamarádů) z důvodů bolesti hlavy?

 • Kolik dnů v posledních 3 měsících ses účastnil aktivit z předchozí otázky, ale tvoje výkonnost byla menší než poloviční? (nezahrnovat dny z předchozí otázky) 

Hodnocení PedMIDAS je mírně odlišné, bodové ohodnocení má širší škálu: stupeň I (0-10), stupeň II (11-30), stupeň III (31-50), stupeň IV (50 a více). A na úplný závěr: Naše hlava je důležitá pro většinu činností v životě, tak se o ni dobře starejme! 

RNDr. Lenka Grycová 

Donáth V.: Preventívna liečba migrény, Neurologie pro praxi, 2003, 2, 63. Marková J.: Primární bolesti hlavy – klasifikace, diferenciální diagnostika, Interní medicína, 2003, 5. Mastík J.: Migréna – nová mezinárodní klasifikace a moderní léčebné postupy, Interní medicína pro praxi, 2004, 10, 495. Medová E.

, Diagnostika a terapie migrény, Interní medicína pro praxi, 2005, 12, 551. Marková J.: Tenzní bolesti hlavy, Medicína pro praxi, 2006, 2, 80. Bartoušek J.: Ginkgo biloba v současné medicíně, Praktické lékárenství, 2006, 3, 142. Kotas R.: Profylaktická léčba migrény, Klinická farmakologie a farmacie, 2006, 1, 26. Muchová M.

, Ošlejšková H.: Migréna v dětském věku, Neurologie pro praxi, 2007, 3, 163. Šmídová J., Komárek V.: Bolest hlavy v dětském věku, Bolest, 2008, 2, 84. Mastík J.: Léčba menstruační a perimenstruační migrény, Neurologie pro praxi, 2008, 9, 356. Muchová M.

: PedMIDAS – dotazník k hodnocení dětské migrény, Neurologie pro praxi, 2009, 10, 117.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector