Nejčastější nemoci ledvin a jejich příznaky

Hned na první pohled lékaři rozdělují problémy s ledvinami na akutní a chronické. Akutní přicházejí náhle, jsou intenzivnější než chronické a po léčbě zase odezní. Oproti tomu chronické problémy v případě absence léčby mohou skončit až transplantací ledvin a pravidelným docházením na dialýzu.

Zánět ledvin – nejčastější akutní stav

K akutním stavům patří především zánět ledvin. Jak jej poznáte? Snadno – nejprve pocítíte bolest v zádech a břiše.

Následně se dostaví nevolnost a zvracení, které může doprovodit i horečka a zimnice. Kvůli zánětu v ledvinách a přítomnosti bakterií dochází k častému nutkání na močení, které je bolestivé a pálí.

I barva moče není normální, při zánětu ledvin je tmavá až zakalená, může obsahovat krev a dokonce i hnis. 

Léčba zánětu ledvin patří do rukou lékaře a někdy je potřeba i hospitalizace. Během ní lékaři podávají pacientům antibiotika. Ulevit od bolesti pomohou analgetika, ne všechny jsou ale vhodné, proto se vždy poraďte s lékařem. 

Chcete svým ledvinám pomoci? Dopřejte jim hodně tekutin – ledviny je potřebují na vyčištění. Ideální je příjem menšího množství v častějších intervalech.

V těchto případech však vynechejte kávu a alkohol – ty paradoxně odvodňují. Dopřejte si čistou vodu, třeba v kombinaci s čajem z kopřivy.

Při čištění ledvin umí pomoci i vybrané volně prodejné léky – jedním z nich je například Rowatinex.

Ledvinové kameny 

Dalším akutním stavem je vznik ledvinových kamenů. Ty sice vznikají postupně, proto i příznaky, které můžete pociťovat, přicházejí pozvolna, určitě ale nejde o situaci, kterou byste měli podcenit.

Bohužel však existují i případy, kdy ledvinové kameny přicházejí bez předchozích příznaků a mohou vás tak pěkně zaskočit – stává se tak tehdy, když kameny nemají vliv na tvorbu moči. Když se ale kámen dostane do prostoru, ve kterém brání odtoku moči, poznáte to.

Projevuje se bolestí v boku, která vystřeluje do třísla. Říkáme, že jde o koliku a nebo kolikovitou bolest. 

Léčba kamenů patří do rukou lékaře, který se pomocí léků pokusí kameny rozpustit anebo provede chirurgický zákrok, kdy kámen rozdrtí a odstraní.

K rozpouštění kamenů můžete pomoci bylinkami, a to čajem z přesličky rolní nebo kopřivy. Stejně jako při zánětu i v případě kamenů proplachujte ledviny pořádným množstvím vody a použijte lék Rowatinex.

Zmírňuje křeče a umožňuje rozpad a vyloučení ledvinových/močových kamenů.

Chronické onemocnění ledvin

Mnohem závažnější je chronické selhání ledvin. Jde o důsledek dlouhotrvajících a neléčených onemocnění. Nejčastěji selhání ledvin způsobuje neléčený diabetes mellitus 2.

typu a dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi (Nechte si zkontrolovat hladinu cukru v krvi na našich lékárnách).

Dále je rizikový i zvýšený krevní tlak, poškození cév v oblasti ledvin, metabolický syndrom, obezita a v neposlední řadě i záněty ledvin. 

Příznaky, které napovídají selhávání ledvin, jsou ze začátku nespecifické. Vyskytuje se časté močení, otoky, zvýšený krevní tlak a nepohodlí v oblasti beder. Později se může projevit únava a bolesti.

S léčbou selhávání ledvin vám pomůže specialista – nefrolog.

Pokud máte podezření, že ledviny nefungují správně a léčíte se na diabetes nebo vysoký krevní tlak, je možné si pro kontrolu bílkovin v moči zakoupit testovací proužky DP TriPhan, které vám poslouží i jako dobrý ukazatel při výkyvu glukózy a pH v moči.

Vše pro zdravé ledviny

Ledviny a jejich funkce, poruchy a nemoci močového ústrojí

Hlavní rizikové faktory onemocnění ledvin jsou:

• Diabetes mellitus: přetrvávající vysoká hladina glukózy v krvi (glykémie) u špatně kontrolovaného diabetu může postupně poškozovat nefrony v ledvině. Lidé s diabetem mohou snížit riziko postižení ledvin dobrou kontrolou onemocnění (glykémie).
• Vysoký krevní tlak (hypertenze): může vést k poškození cév v ledvinách. Dobrá kontrola krevního tlaku snižuje riziko postižení ledvin i dalších komplikací.
• Věk: onemocnění ledvin může vzniknout v kterémkoli věku, častěji však u osob nad 60 let.
• Onemocnění ledvin v rodině: např. polycystická choroba ledvin je dědičné onemocnění.
• Onemocnění srdce rovněž zvyšuje riziko postižení ledvin.

Příznaky onemocnění ledvin

Chronické onemocnění ledvin může probíhat bez příznaků roky, jindy jsou potíže příliš obecné, aby byly přikládány onemocnění ledvin.  Běžné laboratorní testy, provedené během zdravotní prohlídky mohou odhalit časné varovné známky onemocnění ledvin, jako např.:

• Krev v moči (hematurie) a/nebo bílkovina v moči (proteinurie)
• Snížení odhadnuté glomerulární filtrace (eGFR) a vzestup hladiny kreatininu a močoviny v krevním séru, což je prvou známkou poruchy funkce ledvin.

Ostatní příznaky mohou zahrnovat:

• Otoky, zejména kolem očí a v obličeji, zápěstí, břicha, stehen a kolem kotníků
• Moč je zpěněná, krvavá nebo barvy kávy
• Markantní snížení množství moči
• Problémy s močením, jako např. pálení při močení nebo změna frekvence močení, zejména v noci
• Bolest v bederní krajině, pod žebry v místě, kde jsou umístěny ledviny
• Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Jak choroba ledvin pokračuje, objevují se další potíže:

• Svědění kůže
• Únava, ztráta koncentrace
• Nechutenství, nevolnost a/nebo zvracení
• Porucha citlivosti rukou a nohou
• Tmavší zbarvení kůže
• Křeče ve svalech
• Dna

Akutní poškození ledvin vede k náhlé ztrátě funkce ledvin a může být fatální. Vyžaduje okamžitou léčbu. Příznaky mohou zahrnovat:

• Méně časté močení
• Zadržení tekutin, vedoucí k otokům dolních končetin, kolem kotníků
• Malátnost, únava
• Horší dech
• Nevolnost
• Zmatenost
• Křeče nebo porucha vědomí
• Bolest na hrudi

Vyšetření pro screening a diagnostiku onemocnění ledvin

Doporučuje se, aby osoby ve zvýšeném riziku byly podrobeny screeningu na onemocnění ledvin. U dětí s diabetem 1. typu by se s vyšetřením mělo začít 5 let po stanovení diagnózy, osoby s diabetem 2. typu by měly být vyšetřeny co nejdříve po stanovení diagnózy. Všichni by pak měli být vyšetřeni 1x ročně.

V současnosti není shoda na tom, zda screeningu podrobit osoby, které nemají žádný rizikový faktor ani potíže. V České republice se vyšetřuje moč chemicky při každé preventivní prohlídce počínaje 18. rokem věku a funkce ledvin je testována u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi 1x za čtyři roky od 50 roku věku – viz screening u dospělých.

Kromě vyšetření krevního tlaku se doporučuje vyšetřit:

• Albumin v moči, nejlépe jako poměr albumin/kreatinin (ACR, albumin/creatinine ratio) velmi citlivou metodou, která prokáže i mírně zvýšené vylučování albuminu do moči, někdy též zvané mikroalbuminurie.
• Rutinní chemické vyšetření moči, které prokáže bílkovinu, červené a bílé krvinky v moči. Jejich nález v moči může ukazovat na onemocnění ledvin.
• Kvantitativní vyšetření bílkoviny v moči nebo ještě lépe poměr protein/kreatinin; detekuje nejen albumin, ale i jiné bílkoviny, které se mohou najít v moči.  
• Odhadnutou glomerulární filtraci (eGFR) podle vzorce, založeného na koncentraci kreatininu nebo cystatinu C v krevním séru spolu s dalšími parametry, jako je věk, pohlaví a rasa.

Glomerulární filtrace představuje množství krve, které je přefiltrováno v glomerulech za sekundu. S poklesem funkce ledvin klesá i glomerulární filtrace.

Běžná vyšetření funkce ledvin a jejich onemocnění

Ledvinový soubor je skupina laboratorních vyšetření, které se užívají k posouzení funkce ledvin a/nebo pro screening, diagnostiku či sledování průběhu onemocnění ledvin. Typicky zahrnuje:

• Elektrolyty: sodík, draslík, chloridy
• Močovinu (ureu)
• Kreatinin
• Anorganický fosfor
• Vápník (kalcium)
• Albumin
• Glukózu
• Parametry odvozené výpočtem mohou zahrnovat odhad glomerulární filtrace (eGFR) a poměr urea/kreatinin

K dalším laboratorním vyšetřením patří:

• Clearance kreatininu – při tomto vyšetření se měří hladina kreatininu v krvi a v moči, sbírané po dobu 24 hodin. Pokles clearance kreatininu ukazuje poruchu funkce ledvin a přibližně odpovídá glomerulární filtraci.
• Parathormon (PTH), hormon příštítných tělísek, který kontroluje hladinu vápníku v krvi, je často u pacientů s onemocněním ledvin zvýšen
• Hemoglobin (jako součást kompletního krevního obrazu) může ukázat anémii. Ledviny totiž produkují hormon erytropoetin, který řídí tvorbu červených krvinek (erytrocytů); i hladinu erytropoetinu lze měřit, i když to nepatří k běžným testům.
• Beta2-mikroglobulin (B2M) může být ordinován spolu s dalšími testy s cílem rozlišit postižení glomerulů a tubulů ledvin.
• Kyselina močová je z organismu vylučována ledvinami a u nemocných s chronickým onemocněním ledvin je její hladina v krevním séru často zvýšená.
• Hladina vitamínu D je často snížena; vitamín D je nezbytný pro správný metabolismus vápníku, hořčíku a fosfátů, hraje však roli při správné funkce buněk ledvin, srdce a imunitního systému.  

Speciální testy

Na základě zhodnocení anamnézy každého pacienta, fyzikálního vyšetření a běžných laboratorních testů mohou být ordinovány některé speciální testy, např.:

• Kultivační vyšetření moči s cílem odhalit močovou infekci a posoudit, které antibiotikum bude vhodné pro její léčbu
• Kultivační vyšetření krve může být ordinováno při podezření na sepsi, která může být příčinou poškození ledvin 
• Sérologické vyšetření na hepatitidu B nebo C k odhalení přidružené virové infekce  
• Antinukleární protilátky (ANA) and anti-dsDNA protilátky s cílem identifikovat autoimunitní onemocnění jako lupus, který může rovněž postihnout ledviny
• Soubor testů pro odhalení zvýšeného rizika tvorby močových kamenů s cílem jejich prevence či sledování léčby
• Analýza složení močových kamenů, které vyšly spontánně nebo byly odstraněny, pomůže odhalit příčinu jejich tvorby a přijmout opatření k prevenci recidivy onemocnění
• Vyšetření komplementu, obvykle jeho složek C3 a C4, může týt užitečné při sledování nemocných s glomerulonefritidou
• Elektroforéza močových proteinů pomůže zjistit zdroj bílkoviny v moči
• Myoglobin může být prokázán v moči u osob s poškozením kosterních svalů (rabdomyolýza). U těžkého poškození svalů roste koncentrace myoglobinu v krvi i moči velmi rychle.

• Zobrazovací metody
• Je-li předpokládána změna struktury nebo uzávěr močových cest, mohou pomoci zobrazovací metody, jako je vyšetření ultrazvukem, výpočetní tomografie (CT, computer tomography), izotopové vyšetření a další.
• Biopsie ledvin

Biopsie někdy pomůže rozpoznat podstatu a rozsah strukturního poškození ledvin. Vyšetření malého kousku tkáně ledvin, získaného bioptickou jehlou za kontroly zobrazovacích technik může být užitečné, je-li podezření na onemocnění glomerulů (a někdy i tubulů ledvin).

Laboratorní vyšetření při akutním poškození ledvin (AKI)

Několik laboratorních testů je sledováno s cílem včas odhalit akutní poškození ledvin.

Předpokládá se, že vhodné testy v krvi či moči odhalí akutní poškození ledvin dříve než v současnosti užívané testy ukazující poruchu funkce ledvin, jako např. sérový kreatinin.

 Včasné rozpoznání AKI je velmi důležité, protože se může rozvinout během hodin až dnů. Ukazatele AKI jsou zatím ve stadiu výzkumu a nejsou užívány v rutinní praxi.

Přestože AKI je závažný stav, laboratorní markery, které jsou k dispozici, nepomáhají zlepšit osud nemocných. Je-li diagnostikováno akutní poškození ledvin, jsou indikovány zobrazovací techniky k vyloučení uzávěru močových cest.

Doporučuje se nespecifická podpůrná léčba, jako např. doplnění krevního objemu infuzemi či krevní transfuzí, aby byl zachován průtok krve ledvinami. Léky udržující krevní tlak a podporující činnost srdce mohou být užity, je-li pacient v šokovém stavu.

Jestliže se neupraví funkce ledvin, je indikována dialyzační léčba.

Příklady nadějných testů na AKI:

Zánět ledvin: příznaky, léčba (nefritida)

Pyelonefritida je infekční zánětlivé onemocnění
ledvin, většinou bakteriálního původu (doslova se jedná
o zánět pánvičky ledvinné a ledviny).

Může se vyskytovat ve formě akutní (rychle
nastupující, probíhající s výraznějšími příznaky) nebo
chronické (dlouho trvající, s vleklými, méně
specifickými příznaky, případně bez příznaků). K onemocnění
dochází nejčastěji tak, že infekce vystoupá do ledviny
z močových cest.

V případě nedostatečného nebo žádného léčení může vést
k selhání ledvin. Pyelonefritida je jednou z hlavních
příčin chronické renální insuficience (ledvinové nedostatečnosti),
která vede při postižení obou ledvin k nutnosti náhrady funkce ledvin
dialýzou.

Příčiny vzniku zánětu ledvin

Ledviny slouží v těle především k očišťování
krve od splodin a metabolitů tak, aby v krvi zůstalo jen to, co má.
Tvoří se v nich moč, ve které tyto splodiny putují do
pánvičky ledvinné a z ní do močovodů. Močovody odvádějí moč do
močového měchýře, kde dochází k jejímu sběru a odkud je poté
odváděna močovou trubicí ven z těla.

Onemocnění většinou nevzniká jen tak, nýbrž na podkladě přítomnosti
nějakého rizikového faktoru. Nejčastěji jde o infekci
vzestupnou, kdy dojde k vystoupání bakterií močovodem
z měchýře, případně z močové trubice až do ledviny
(ascendentní šíření infekce). K tomu disponují určité
rizikové faktory, zmíněné níže.

V některých, méně častých případech může dojít k tomu, že se
infekce do ledviny dostane krví. V těchto případech bývá
pyelonefritida komplikací základního onemocnění, jakými jsou např.
hnisavý zánět kloubu nebo bakteriální endokarditida. Infekce se pak po
těle roznáší krví a může se uchytit právě třeba v ledvině
(hematogenní šíření infekce).

Rizikové faktory zánětu ledvin

• K rizikovým faktorům patří především zhoršení
  (znemožnění) odtoku moči, ke kterému dochází v následujících
  případech.
• Jedná se o přítomnost močových kamenů v průběhu
  močových cest (urolithiasa), které mohou zamezovat normálnímu odtoku moči,
  nezbytnému pro očišťování močových cest od bakterií.
• Dále mohou být překážkou v odtoku nádorová
  onemocnění prostaty, močového měchýře, gynekologické tumory
  nebo benigní hyperplazie prostaty.

Většímu riziku jsou dále vystaveny ženy. U nich je
zvýšené riziko vzniku infekce dáno jejich anatomií močových cest.

Ženy
mají velmi krátkou močovou trubici, takže je pro bakterie jednodušší
dostat se do vyšších oddílů močových cest.

Dále je to dáno tím, že vyústění močové trubice se u žen nachází
v těsné blízkosti pochvy a análního otvoru, které bývají běžně
osídleny bakteriemi.

Samostatnou kapitolou je těhotenství, při kterém se
k těmto rizikovým faktorům někdy přidává obtížnější
vyprazdňování močového měchýře, kdy dochází z tlaku plodu na
měchýř k městnání moči.

Dalším faktorem zvyšujícím riziko je tzv. vezikoureterální
reflux. Normálně jsou močovody při vyústění do močového
měchýře uzavřené a otevírají se jen v případě, když jimi teče moč
směrem do měchýře.

U lidí s vezikoureterálním refluxem dochází
k tomu, že určitá část moči, která je přítomna v měchýři se občas
vrací zpět do močovodů. Tato porucha se vyskytuje častěji u dětí,
které pak trpí opakovanými záněty ledvin.

Může se vyskytovat ale
i v dospělém věku.

Ve zvýšeném riziku jsou lidé, kteří mají ochrnutu dolní
polovinu těla. Jednak jim chybí citlivost, takže nevnímají
případné známky zánětu močových cest, za kterých se pak může
rozvinout pyelonefritida a jednak mají poruchy vyprazdňování měchýře kdy
dochází k dlouhodobému městnání moči v měchýři.

1. Rizikovým faktorem je dále oslabení imunity, jaké bývá
   u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, osob trpících cukrovkou
   (diabetes mellitus) nebo u pacientů na imunosupresivní terapii (lidé po
   transplantacích, lidé trpící autoimunitním onemocněním).
2. Patří sem i dlouhodobé zavedení cévky, které je
   nutné u některých ležících pacientů v nemocnicích.
3. Z rizikových onemocnění, které hrozí vznikem pyelonefritidy jsou to
   především výše zmíněná infekční endokarditida a hnisavé záněty
   kloubů.
4. A samozřejmě je rizikovým faktorem infekce dolních močových
   cest.

Prevence zánětu ledvin

K preventivním opatřením patří především pravidelný
příjem tekutin, kvůli tomu, aby docházelo k pravidelnému
močení a tím k očišťování močových cest. U žen se doporučuje
dojít si na toaletu co nejdříve po pohlavním styku, při kterém může
dojít k zanesení bakterií do močové trubice.

Dále má prospěšné působení brusinkový džus, který
do jisté míry působí v močových cestách protizánětlivě. Pít by ho
neměli pouze lidé, užívající
warfarinové preparáty (léky na snížení srážlivosti
krve), jelikož díky interakcím s warfarinem zvyšuje náchylnost ke
krvácení.

• Osobní hygiena v intimních partiích by měla být
  zvláště u žen pravidelná a poctivá.
• V prevenci zánětu močových cest obecně platí vyvarovat se
  prochladnutí (záda v teple, nesedět na studené podložce) a
  v případě výskytu obtíží při močení (bolestivé močení
  doprovázené pálením, řezáním) vyhledat lékaře, aby mohla být
  případná infekce ihned zaléčena.
• Z dalších preventivních opatření je dobré posilovat
  imunitu, tedy přijímat dostatek vitamínů (ovoce, zelenina),
  pravidelně odpočívat a spát a dopřávat tělu dostatek přiměřeného
  pohybu.
• Zvlášť velký důraz na prevenci (ale také léčbu) je třeba klást
  u lidí trpících cukrovkou, u kterých jsou pyelonefritidy poměrně
  častým onemocněním.

Příznaky a projevy zánětu ledvin

Příznaky se vyskytují jednak na močových cestách a jednak mimo ně,
podle závažnosti postižení.

Z následujících příznaků se mohou vyskytovat jen některé, ale též
všechny najednou. Jedná se především o časté močení a
výrazné, leckdy trvalé nutkání na močení a to
i v průběhu noci ve spánku (nykturie).

Při močení se vyskytují bolesti charakteru řezání nebo
pálení a moč mívá zakalený vzhled, často
nepříjemně zapáchající. V moči se též může vyskytnout přímo
hnis a vzácností není ani krev. Někdy
též dochází k nemožnosti vymočit se při veškeré snaze.

K těmto projevům, vypovídajícím o onemocnění močových cest se
přidávají další, které už nemusí být tak specifické, ale
k onemocnění patří a potvrzují diagnózu.

Bývá bolest nebo pocit tlaku v břiše a také v bedrech,
zvýšená teplota.

Při závažnějším postižení teplota stoupá až
k horečce (teplota nad 38˚C), objevuje se
třesavka a celková schvácenost. K tomu se
může přidat zvracení a zmatenost.

U dětí může být nerozpoznaná pyelonefritida jednou z příčin
nočního pomočování. Zvlášť varovné je to
v případech, kdy se dítě v noci již normálně nepomočuje a najednou
opět začne.

U chronické formy bývají obtíže nespecifické, mohou převládat
příznaky „chřipkové“, ale výjimkou není ani zcela asymptomatický
průběh. U těchto pacientů, pokud jsou pyelonefritidou postiženy obě
ledviny, hrozí vysoké riziko chronického selhání ledvin,
končící často bohužel ztrátou funkce ledvin s nutností náhrady
ledvinných funkcí dialýzou.

Pak se mohou objevit až příznaky, které má na svědomí chronické
selhávání ledvin. V tom případě se může vyskytnout vysoký
krevní tlak, anemie (chudokrevnost),
osteoporóza a často též trvalé svědění
kůže.

Při těžkém neléčeném selhávání vzniká tzv. uremický
syndrom, z důvodu nedostatečného očišťování krve od močoviny.
Ten se projevuje výrazným úbytkem na váze, častým nutkáním na zvracení
až zvracením, a někdy též krvavými průjmy.

Dále se vyskytují opakované infekce z důvodu snížené
imunity a sklonům ke krvácení.
Lidé s chronickou pyelonefritidou mohou mít také opakované ataky akutní
pyelonefritidy.

Léčba zánětu ledvin

Pokud je průběh nekomplikovaný, jsou na prvním místě v léčbě
pyelonefritidy antibiotika. Také se používají léky na
zmírnění průvodních obtíží, především nesteroidní
antiflogistika (protizánětlivé léky). Je doporučován vysoký
příjem tekutin.

U těžších případů a případů opakovaných infekcí bývá nutná
hospitalizace, kdy se antibiotika podávají nitrožilně a
dochází k řadě dalších vyšetření, která mají za úkol rozpoznat
příčinu onemocnění.

Pokud se jako příčina opakovaných infekcí zjistí urolitiáza nebo
vezikoureterální reflux, řeší se tyto příčiny na urologickém
oddělení. U urolitiázy je nutno kameny odstranit, což se provádí
nejčastěji tzv. lithotripsí, kdy se kameny rozbíjejí
pomocí ultrazvukových vln z venčí těla. V případě vezikoureterálního
refluxu je na místě chirurgická korekce této abnormality.

Komplikace zánětu ledvin

1. V případě neléčení vážné infekce je nebezpečnou komplikací vznik
   sepse, při které jsou celé ledviny (nebo jedna) postiženy
   hnisavým zánětem, který se odsud šíří do celého těla.

2. Dále může dojít k akutnímu selhání ledvin (při
   postižení obou ledvin) se zástavou odtoku moči, kdy se odpadové produkty
   hromadí v organismu a otravují ho, což může mít velice vážné
   následky.

3. U chronických pyelonefritid pak při nerozpoznání dochází
   k chronickému selhání ledvin, které vede k postupné
   ztrátě funkce ledvin a nutnosti dotyčného pravidelně
   dialyzovat.

Diskuse

• Zánět ledvin
  – projevy
• Zánět
  ledvin u batolete

Další názvy: nefritida, pyelonefritida, hnisavý zánět ledvin, pyelonefritis, akutní zánět ledvin, chronický zánět ledvin,

5 signálů, že vám správně nefungují ledviny

Foto: puhhha, Shutterstock.com

Ledviny mají jednu nevýhodu: nebolí, ani pokud jsou vážně poškozené, a na řadu potíží se tak přichází pozdě. Proto je důležité dbát na zdraví tohoto orgánu zejména preventivně. Jak poznáte, že jsou vaše ledviny v ohrožení?

Ledviny se podílejí na vylučování tekutin, nečistot a nepotřebných látek z těla. Pomáhají udržovat rovnováhu vnitřního prostředí, krevní tlak i krvetvorbu. Přestanou-li fungovat, je to zásadní problém. Velkou nevýhodou ledvin je, že se neumějí ozvat – když je něco v nepořádku, většinou nebolí (výjimkou je ledvinová kolika).

Vloni bylo provedeno 508 transplantací ledvin a dle údajů České nefrologické společnosti se ke konci roku 2017 léčilo v celkem 109 dialyzačních střediscích 6768 pacientů, což je oproti roku předtím nárůst o 263 lidí. Jak poznáte, že jsou vaše ledviny v ohrožení?

Nemocné ledviny mohou způsobit vysoký krevní tlak – a stejně tak vysoký tlak poškozuje ledviny. Máte-li potíže s hypertenzí, nevědomky ohrožujete i ledviny. Víte, jak na tom jste? Optimální krevní tlak je 120–130 na 70–85 mm Hg.

„Pokud ale nějaká hodnota jednorázově vyskočí, nehraje to zásadní roli. Může za to například přechodný stres,“ vysvětluje MUDr. Jan Peleška, specialista České společnosti pro hypertenzi.

Potíže s tlakem vždy řešte a nechte si pravidelně kontrolovat ledviny!

Když ledviny ztrácejí schopnost správně vylučovat, v těle se hromadí odpadní látky. Typickými příznaky zaneseného organismu jsou únava a celková slabost, nechutenství, otoky či svalové křeče. Pokud tyto potíže přetrvávají déle a úprava životního stylu nepomáhá, poraďte se s lékařem. Důležitý je rozbor krve a moči a případné vyšetření ultrazvukem či rentgenem.

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Jste stále unavení, třebaže se snažíte odpočívat? Může za tím být i onemocnění ledvin

Slabá imunita se někdy projevuje záněty močového měchýře – a to znamená, že mohou skrytě trpět i ledviny. Dolní močové cesty se ohlásí řezavou bolestí při močení, zánět horních močových cest, tedy ledvin, občas probíhá i zcela bez příznaků. „Při opakovaných močových infekcích je vhodné systematické posilování celkové obranyschopnosti.

Jednou z cest může být podpora v podobě doplňku stravy s extrakty ze zlatobýlu a brusinek, který má pozitivní účinek na optimální funkci imunitního systému,“ říká docent Tomáš Fait z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Ledviny podporuje také proskurník, kořen pampelišky, kurkuma, zázvor nebo medvědice.

Přečtěte si, jak se zánětu měchýře zbavit bez antibiotik.

Řezavá bolest při močení a krev v moči patří k zánětu měchýře. Bohužel mohou značit i něco vážnějšího. Časté nutkání močit a stopy bílkovin či hnisu poukazují i na zánět ledvin. Krev v moči souvisí také s rakovinou (zejména není-li přítomna bolest či teplota), cystou na ledvinách (může ji doprovázet tlak v bedrech) či přítomností kamenů (pro ty je typická bolest v boku).

Zásadní snížení produkce moči – i přes dostatečný pitný režim – hlásá akutní selhání ledvin, naopak časté nutkání upozorňuje na celou řadu nemocí, např. nykturii (noční buzení kvůli potřebě močit), globální polyurii (nadprodukce moči) i cukrovku.

Na toaletě si všímejte dalších varovných signálů, jako je přerušované močení, zákal, pěnění či změny v hustotě, barvě či odéru moči.

Jakékoli dlouhodobější změny, které nesouvisejí s jídelníčkem, užívanými léky nebo akutním onemocněním, konzultujte s lékařem.

Foto: kryzhov, Shutterstock.com

Trable při močení mohou signalizovat různá onemocnění

Nefunkční ledviny neodvádějí toxiny a neregulují minerály – a to se může projevit i na kůži. Když se v těle hromadí fosfor, bude šupinatá, suchá a nepříjemně svědivá zejména na zádech a hrudníku a zhorší se akné.

Stoupající hladina močoviny se projevuje zapáchajícím dechem a nepříjemnou pachutí v ústech, která může – zejména ráno – vyvolávat nevolnost a pocity na zvracení.

Při akutním selhání, kdy tělo neprodukuje moč, je kůže bledá, tělo postihují otoky (typicky obličej, oční víčka, bérce) a nevolnost.

Ledviny celý život tiše pracují, a když s nimi něco je, většinou se neozvou. Pečujte o ně, ať jim dáte co největší šanci zůstat zdravé.

• Stav ledvin pravidelně hlídejte, pokud trpíte na vysoký tlak, cukrovku a časté záněty močových cest. Obezřetní buďte, máte-li onemocnění ledvin v rodině.
• Měřte si čas od času krevní tlak. Je-li vyšší, neotálejte s návštěvou lékaře.
• Na ledviny má neblahý vliv dlouhodobé užívání léků na tišení bolesti. Naučte se ji řešit i jinými způsoby.
• Dbejte na pitný režim – hlavní část by měla tvořit čistá voda. Škodí jak málo tekutin, tak nadměrné množství, zejména v kratším časovém úseku (životu nebezpečné je už vypití 3–4 litrů za hodinu).
• Ledviny ohrožuje prochladnutí, proto se dostatečně oblékejte.
• Nepřehánějte to s bílkovinami (doporučuje se 0,8 g na kilogram váhy). Snažte se v jídelníčku omezit sůl (maximálně 6 g denně, tedy asi jedna lžička) a cukr (doporučuje se maximálně 50 g denně, což je pět kostek).
• Celkově posilujte imunitu. „Dbejte především na dostatečný přísun vitaminu C, který pomáhá okyselit moč. Močový měchýř potom není vhodným prostředím pro výskyt bakterií, jež způsobují zánětlivá onemocnění,“ radí MUDr. Marcela Čechová, lékařka urologické kliniky UroKlinikum Praha.
• Ledvinám škodí obezita, alkohol, kouření a stres – takže je tu další důvod, proč ozdravit svůj život.

Víte, v jakém stavu jsou vaše ledviny?

Onemocnění ledvin nebolí. Jaké jsou příznaky toho, že nefungují správně?

04. 07. 2020 | Doba čtení 10 minut

Podle tradiční čínské medicíny jsou ledviny sídlem naší prazákladní životní energie, a proto si zaslouží velkou pozornost a péči. Ať už tomu věříme, nebo ne, o své ledviny bychom se rozhodně měli správně starat.

V lidském organismu hrají ledviny nezastupitelnou úlohu, přitom výskyt jejich onemocnění celosvětově narůstá. Podle odborných odhadů téměř každý desátý obyvatel České republiky trpí onemocněním ledvin, většina z nich o tom však neví. Onemocnění ledvin totiž nebolí a mnoho pacientů se svou diagnózu dozví až tehdy, když už se projeví nezvratné selhávání jejich funkce.

ledviny Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Téměř u třetiny postižených se vyvine trvalá porucha, jež se může časem prohlubovat, u desetiny z nich je pak nutné nasadit léčbu dialýzou. Ročně přitom na selhání ledvin na celém světě zemřou téměř tři miliony pacientů. Na druhou stranu při včasném rozpoznání nemoci ledvin a správné léčbě existuje velmi dobrá naděje na úplné zotavení.

Ledviny jsou párové orgány, na rozdíl od běžných laických představ jsou docela malé (mají tvar fazolí dlouhých 10—12 cm) a jsou umístěny v oblasti beder. Před nárazy, prochladnutím apod. je chrání vrstva svalů a především speciální tukové pouzdro.

Přes jejich malou hmotnost do nich proudí celá čtvrtina krve, kterou srdce pumpuje do celého těla — ledviny totiž čistí krev (vylučují z ní přebytečnou vodu, nadměrné množství minerálů a dalších látek) a k tomu potřebují její dostatečný průtok.

Pokud se tento průtok sníží například kvůli poklesu výkonnosti srdce, dostane se do ledvin méně krve a velmi často se následně sníží i funkce ledvin. V našem organismu zkrátka všechno souvisí se vším.

• Abychom si zachovali zdravé ledviny, je nutné udržet si i zdravé srdce a cévy.
• A naopak: Onemocnění ledvin doprovázené ledvinnou nedostatečností mnohonásobně zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév (změny přeměny látkové při ledvinné nedostatečnosti vedou k vysokému krevnímu tlaku a urychlenému kornatění tepen).

kornatění tepen Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jak zjistit onemocnění ledvin

Vyšetření můžeme absolvovat u praktického lékaře, který zjistí rodinnou anamnézu, změří krevní tlak a doporučí na vyšetření krve a moči. Pokud zjistí odchylky od normálu, měl by nás odeslat ke specialistovi — nefrologovi.

Těžká práce ledvin

Ledviny mají v těle ještě spoustu dalších úkolů:

• Vylučují zplodiny, které tělo už dále neumí využít (např. močovinu, kreatinin, kyselinu močovou a další).
• Ovlivňují množství vody, sodíku, draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a dalších minerálů v těle, řídí kyselost (pH) vnitřního prostředí těla (proto bývá při nemocech ledvin častý sklon k otokům, nadbytku draslíku, fosforu a hořčíku — někdy však i jejich nedostatku a zvýšené kyselosti krve).
• Ledviny dále řídí krevní tlak (prostřednictvím množství tekutin a solí v těle a také hormonálně) a krvetvorbu (vytvářejí hormon nezbytný pro tvorbu červených krvinek. Proto bývá při onemocnění ledvin sklon k chudokrevnosti).
• Umožňují vylučování celé řady cizorodých látek (například z léků).
• Aktivují vitamin D vznikající v pokožce působením slunečního záření a odbourávají hormony a jiné látky vznikající v těle. Například inzulín. (Proto se při nemocech ledvin při cukrovce léčené inzulínem může stát, že postupně spotřeba inzulínu klesá. Dodaný inzulín totiž v těle déle vydrží.)

při potížích s ledvinami klesá u cukrovkářů spotřeba inzulinu Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Onemocnění ledvin

Každý den v našem těle vzniknou 1—2 litry moče. Když se naplní močový měchýř na zhruba 300 ml, pocítíme nutkání na močení a moč odchází močovou trubicí ven.

Vstup močovodů do měchýře je uzpůsoben tak, aby se moč z močového měchýře nedostávala zpět do močovodů, případně do ledvin. Pokud tento „ventil“ nefunguje, jak má, dochází k návratu moče do močovodů, což s sebou nese zvýšené riziko močové infekce a po delší době vede k poškození ledvin.

Někdy se močový měchýř dostatečně nevyprázdní (například při zvětšené prostatě) a opět se zvyšuje riziko močové infekce. Pokud chodíme často močit (třeba každou hodinu), je na vině nejspíš infekce močových cest nebo tzv. hyperaktivní měchýř.

Infekce močových cest může vyústit až v zánět ledvin, který je velmi bolestivý a může oslabit správnou funkci ledvin.  

Velkým strašákem bývá močová inkontinence — nechtěný únik moči, která hrozí např. ženám po přechodu. Tento problém je ale dnes dobře řešitelný chirurgickou cestou, při občasných drobných problémech pomohou tzv. urologické vložky.

močová inkontinence Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Obávaným problémem jsou ledvinné kamínky, které někdy vyvolají obávanou ledvinnou koliku.

Kamínky obvykle vznikají při přílišném městnání či zahuštění moči (např. při nedostatečném příjmu tekutin) nebo zvýšeném množství kamenotvorných látek (např. vápníku nebo kyseliny močové, tento stav může nastat i při nevhodné dietě).

Možná právě diety a nezdravý životní styl jsou příčinou toho, že neustále vzrůstá především počet žen, trpících tvorbou ledvinných kamínků.

Nejzávažnějším onemocněním je rakovina ledvin (renální karcinom), nádor, který vyrůstá z buněk výstelky ledvinných kanálků.

Objevuje se nejčastěji u lidí starších 60 let, muže postihuje dvakrát častěji než ženy, jeho výskyt ovšem v poslední době stoupá u obou pohlaví.

Ke zvýšenému riziku jeho vzniku přispívá kouření, obezita, vysoký krevní tlak, dlouhodobá dialýza či působení toxických látek.

Obvykle se projevuje obecnými potížemi, které mohou doprovázet i jiné choroby. Nejčastějšími příznaky nádoru ledvin jsou

• krev v moči, stálá bolest v oblasti boku či zad, hmatatelné zvětšení ledviny, horečka, úbytek váhy, únava, nechutenství, slabost, noční pocení.

stálá bolest v oblasti boku či zad Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Léčba nádoru ledvin ve většině případů spočívá v chirurgickém odstranění postižené ledviny, případně v následné biologické léčbě. Ozařování ani chemoterapie při tomto typu nádoru příliš nezabírají.

Omezení funkce ledvin člověk z počátku vůbec nepociťuje. Neléčené selhávání však může vést až k městnavému selhávání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, změnám chování, křečím či bezvědomí.  

Pozor při cukrovce!

Při špatné kompenzaci cukrovky a genetických dispozicích k vysokému krevnímu tlaku se může objevit tzv. diabetická nefropatie, při níž se zhoršuje filtrační schopnost ledvin. V moči se nejprve objeví bílkovina albumin, později se přidávají všechny typy bílkovin a postupně dochází k poruše funkce až k selhání ledvin.

Odhalit poruchu ledvin může tzv. mikroalbuminurie. Při tomto vyšetření zjišťuje diabetolog nebo praktický lékař hladinu bílkoviny v moči, což je první signál možného poškození ledvin. Musí se však provádět pravidelně, aby bylo možné zjistit, zda hladina bílkoviny stoupá.

Jak pomoci svým ledvinám

• Zvýšíme denní příjem tekutin na 2 l, ideálně čisté vody.
• Omezíme příjem alkoholu a pokud možno přestaneme kouřit.
• V chladném počasí udržujeme ledviny v teple.
• Čas od času dopřejeme ledvinám oddech — pitím pročišťujících bylinných čajů.
• V létě můžeme držet oblíbenou melounovou kúru (tři dny až týden jíme pouze vodní melouny a celozrnný chléb). 
• V rámci preventivní prohlídky si u lékaře necháme vyšetřit obsah kreatininu v krvi a obsah bílkovin v moči (zvýšené či zvyšující se hodnoty obojího mohou signalizovat onemocnění ledvin).

(Zdroje: nefrologie.eu)

Jak poznat nemocné ledviny? 5 příznaků, které byste neměli podceňovat

• Nemocné ledviny má podle odhadu lékařů každý desátý Čech. Mnozí pacienti ovšem o své chorobě ani neví. Často se tak začnou léčit pozdě, a to v době, kdy už jim hrozí dialýza či transplantace. Na které varovné signály si dát pozor?Ledviny jsou párový orgán a jejich hlavní funkcí je očištění krve od odpadních látek, které se z těla vylučují močí. Důležité jsou však i pro udržení stálosti vnitřního prostředí, navíc produkují hormon podporující krvetvorbu, podílí se také na tvorbě účinné formy vitaminu D, který je nutný například pro správně fungující metabolismus kostí. Ledviny rovněž hrají zásadní roli při udržování správného krevního tlaku. 
  „Ledviny většinou nebolí, proto o jejich onemocnění řada pacientů ani neví a varovným příznakům nemusí věnovat pozornost nebo je přisuzuje onemocnění jiných orgánů,“ říká prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., vedoucí lékařka Nefrologické kliniky VFN a 1. LF UK a předsedkyně České nefrologické společnosti.
  Počet nemocných se v České republice neustále zvyšuje, i proto se lékaři snaží každý rok v rámci Světového dne ledvin, který letos připadá na čtvrtek 14. března, upozornit na závažnost onemocnění tohoto důležitého orgánu. Nemocné ledviny totiž, jak se lidé často mylně domnívají, nemusí vůbec bolet. Jaké symptomy by vás ovšem měly varovat?
• Máte oteklý obličej, víčka, kotníky nebo i jiné části těla? Pak byste se měli mít na pozoru a raději navštívit svého lékaře. Právě otoky jsou totiž jedním z nejčastější signálů, že vám mohou selhávat ledviny. 

  Otoky bývají způsobeny jednak bílkovinami v moči, jednak neschopností ledvin regulovat hladinu sodíku v těle. V prvním případě je vylučováno močí nadměrné množství bílkovin. Tím, že jsou bílkoviny masivně vylučovány močí, dochází k jejich poklesu i v krvi a z cév „prosakuje“ tekutina do okolních tkání. To pak způsobuje otoky. 
  Druhou možností je onemocnění, které znemožňuje ledvinám správně vylučovat sodík. Jeho vysoká koncentrace v těle způsobuje zadržování vody ve tkáních, což je opět příčinou otoků.

• Nejen potíže s močením, ale i změny spojené s vylučováním moči jsou pro onemocnění ledvin typické. Varovat by vás měla častější frekvence močení, a to zvláště v noci, krev v moči, ale třeba také zakalený vzhled této odpadní tekutiny.
• Únava, slabost, problémy s koncentrací, ale také nekvalitní spánek. To všechno mohou způsobovat toxiny, které se vám kvůli špatnému fungování ledvin začnou hromadit v těle.
  Jestliže tedy dlouhodobě trpíte únavou, přestože se snažíte dostatečně odpočívat, raději si nechte vyšetřit své ledviny.

• Pociťujete nepříjemný zápach z úst? Je to další z nenápadných varovných signálů, že vaše ledviny mohou být nemocné. V těle totiž dochází k hromadění dusíkatých zplodin včetně amoniaku, což pak při selhávání ledvin způsobuje charakteristický zápach vydechovaného vzduchu.
  Někteří pacienti zase mohou pociťovat nepříjemnou kovovou pachuť v ústech, za kterou opět mohou nahromaděné toxiny.
• I potíže se suchou a svědící pokožkou mohou ukazovat na selhávání ledvin. To, jak se v těle hromadí toxiny, se totiž může projevit právě na naší kůži.
  U pacientů se tak objevuje suchá kůže, která může svědit, být zarudlá, ale trápit je může i akné a další vyrážky.

  Jak pročistit ledviny

  „Ledviny můžete podpořit občasným detoxem v podobě vynechání nezdravých potravin a také alkoholu či kávy, které způsobují nežádoucí odvodnění organismu,“ radí odborná konzultantka lékáren BENU, PharmDr. Ivana Lánová. „Vhodné je zařadit také doplňky stravy a bylinné čaje a preparáty, např. s obsahem zlatobýlu obecného či brusinek. Ideální je výběr konzultovat s lékárníkem, který komplexně posoudí stav člověka a předejde možným nežádoucím interakcím mezi současně užívanými léky a doplňky stravy,“ říká odbornice.