Nejčastější mýty o hygieně

Magazín o zdraví a prevenci Od vypuknutí nového typu koronaviru Covid-19 se zvěsti a dezinformace o nemoci šíří ještě rychleji než samotný virus. Rozhodli jsme se uvést a vyvrátit některé z nich.
Nejčastější mýty o hygieně

Nejčastější mýty o hygieně

Z dosavadních důkazů se virus COVID-19 přenáší ve VŠECH OBLASTECH, včetně oblastí s teplým a vlhkým podnebím. Bez ohledu na podnebí přijměte ochranná opatření. Nejlepší způsob, jak se chránit před COVID-19, je časté mytí rukou. Tím odstraníte viry, které mohou být na vašich rukou, a vyhnete se infekci, která by se mohla přenést při doteku očí, úst a nosu.

Nejčastější mýty o hygieně

Není důvod domnívat se, že chladné počasí může zabít nový koronavirus nebo jiné nemoci. Normální teplota lidského těla zůstává kolem 36,5 ° C až 37 ° C, bez ohledu na vnější teplotu nebo počasí. Nejúčinnějším způsobem, jak se chránit před novým koronavirem, je dezinfekce rukou nebo mytí mýdlem a vodou.

Nejčastější mýty o hygieně

Koupat se v horké vodě vám nezabrání nakazit se COVID-19. Vaše normální tělesná teplota zůstává kolem 36,5 ° C až 37 ° C, bez ohledu na teplotu vany nebo sprchy.

Ve skutečnosti může být horká koupel s extrémně horkou vodou spíše škodlivá, protože se můžete spálit. Nejlepší způsob, jak se chránit před COVID-19, je časté mytí rukou.

Tím odstraníte viry, které mohou být na vašich rukou, které pak při vyskytujícím se kašli můžete přenést dotekem očí, úst a nosu.

Nejčastější mýty o hygieně

K dnešnímu dni neexistují žádné informace ani důkazy, které by naznačovaly, že by nový koronavirus mohl být přenášen komáry.

Nový koronavirus je respirační virus, který se šíří primárně prostřednictvím kapiček vznikajících, když infikovaná osoba kašle nebo kýchá, nebo prostřednictvím kapiček slin nebo výtoku z nosu.

Chcete-li se chránit, dezinfikujte si ruce prostředky na bázi alkoholu nebo je umyjte mýdlem a vodou. Vyhýbejte se také úzkému kontaktu s kýmkoli, kdo kašle a kýchá.

Nejčastější mýty o hygieně

Ne. Sušičky rukou nejsou účinné při zabíjení viru Covid-19. Chcete-li se chránit před novým koronavirem, měli byste si ruce často umývat mýdlem a vodou. Po očištění rukou byste je měli důkladně osušit pomocí papírových ručníků nebo právě vysoušečem rukou.

Nejčastější mýty o hygieně

UV lampy by neměly být používány ke sterilizaci rukou nebo jiných oblastí kůže, protože UV záření může způsobit podráždění kůže.

Nejčastější mýty o hygieně

Bezdotykové teploměry jsou účinné při určování lidí, u kterých se vyvinula horečka (tj. mají vyšší než normální tělesnou teplotu) kvůli infekci novým koronavirem.

Nemohou však odhalit lidi, kteří jsou infikováni, ale ještě nemají horečku. Je to proto, že infikovaným lidem se horečka projeví až za 2 – 10 dní.

Nejčastější mýty o hygieně

Ne. Nastříkáním alkoholu nebo chloru do celého těla nezabijete viry, které již do vašeho těla vstoupily. Postřik takových látek může být škodlivý pro vaše sliznice (tj. oči, ústa). Uvědomte si, že jak alkohol, tak chlor mohou být užitečné k dezinfekci povrchů, ale musí být používány podle příslušných doporučení.

Vyzkoušejte raději účinnou dezinfekci proti koronavirům.

Ne. Vakcíny proti pneumonii, jako je pneumokoková vakcína a vakcína proti Haemophilus influenza typu B (Hib), neposkytují ochranu proti novému koronaviru.

Virus je natolik nový a odlišný, že vyžaduje vlastní vakcínu. Vědci po celém světě se neúnavně snaží vakcínu proti Covid-19 vyvinout. 
Přestože tyto vakcíny nejsou účinné proti 2019-nCoV, doporučuje se očkování proti respiračním onemocněním.

Ne. Neexistuje důkaz, že by pravidelné vyplachování nosu solným roztokem chránilo lidi před infekcí novým koronavirem.
Existují jen omezené důkazy, že pravidelné vyplachování nosu může lidem pomoci rychleji se zotavit z nachlazení a rýmy. Neprokázalo se však, že by zabránilo respiračním infekcím.

Česnek je zdravé jídlo, které může mít určité antimikrobiální vlastnosti. V současnosti ale neexistuje žádný důkaz, že konzumace česneku chrání lidi před novým koronavirem.

Nový koronavirus (2019-nCoV) může infikovat lidi všech věkových skupin. Starší lidé a lidé se zdravotními problémy jako je astma, cukrovka, srdeční choroby se zdají být náchylnější k vážnému průběhu onemocnění virem.

WHO doporučuje lidem všech věkových skupin, aby podnikli kroky k ochraně před virem, například dodržováním správné hygieny rukou a respirační hygieny.

Ne, antibiotika nepůsobí proti virům, pouze proti bakteriím.

Nový koronavirus Covid-19 je virus, proto by antibiotika neměla být používána jako prevence nebo k léčbě. Nicméně, pokud jste hospitalizováni kvůli Covid-19, můžete dostat antibiotika, protože bakteriální je možná tzv. koinfekce.

Na začátku roku 2020 se začaly množit zprávy v celém světě o nebývalé rychlosti přenosu nového druhu viru.

Vědci zkoumající úmrtí způsobené virem COVID-19 zjišťují, že obzvláště zranitelní jsou pacienti se srdečními chorobami.

Rezistence bakterií na antibiotika je celosvětový problém. I když se počet rezistentních nákaz každoročně zvyšuje a má za následek mnoho zbytečných úmrtí…

CRP testy, které se donedávna používaly pouze v ordinacích, jsou teď dostupné i pro domácí použití. Díky CRP testům odhalíte infekce horních cest dýchacích a…

Mýty a fakta o hygienické dezinfekci rukou (číslo 11 / 2012)

Datum: 5. 11. 2012

Autor: Petr Havlíček, Redakce Florence

Hygienická dezinfekce rukou je každodenní součástí pracovní rutiny zdravotnických pracovníků.

Proč se tedy více než 60 % nemocničních infekcí přenáší rukama zdravotnického personálu? Může to být jejich pocitem, že hygiena rukou nepředstavuje žádný problém, nebo tím, že personál není dostatečně přesvědčen o významu hygieny rukou pro výsledný stav pacienta.

Pokud tedy chtějí zdravotnická zařízení poskytovat opravdu bezpečnou péči, musí docílit toho, aby personál přistupoval k hygieně rukou zodpovědně, musí mu poskytnout odborné informace a zajistit vhodné pracovní podmínky.

Pod pojmem „vhodné pracovní podmínky“ se skrývá mnoho věcí, které je třeba udělat, aby se úroveň (compliance) hygieny rukou zvýšila. Management by měl zajistit, aby:

→ lékaři i nelékaři věnovali pozornost hygieně rukou, a to systematickým vzděláváním (nejméně jednou ročně), rozmístěním plakátů a letáků upozorňujících na význam hygieny rukou v nemocnici, účastí a organizováním akcí podporujících hygienu rukou (např. 5. května ke Dni hygieny rukou), zapojením pacientů do „sledování“, zda personál provádí hygienu rukou;

  • → byla nemocnice vybavena funkčními dávkovači v dostatečném množství a na správných místech;
  • → měl každý zdravotník k dispozici vhodný dezinfekční přípravek, který bude rád používat;
  • → byly k dispozici vhodné pečující a ochranné přípravky k péči o pokožku.
  • Tím budou zajištěny základní předpoklady k hygieně rukou a od zdravotníků se může vyžadovat, aby hygienu rukou prováděli správně.
  • Postupy mytí a dezinfekce rukou
  • Mechanické mytí rukou jako součást osobní hygieny (MMR – Mechanické odstranění nečistoty a částečné pře- chodné mikroflóry z pokožky rukou.)

V novém metodickém návodu „Hygiena rukou při poskytování zdravotní péče“ (Věstník MZ ČR 2012, částka 5) není již pojem mechanické mytí rukou uveden.

Také instrukce k mytí rukou jsou (až na výjimku stanovení času 30 vteřin k mytí rukou; v praxi používaný a odborníky doporučovaný čas je „co nejkratší, nutný k odstranění nečistoty“) v souladu s doporučeními odborníků. Tím je eliminováno riziko poškození pokožky nadměrným či nevhodným mytím rukou vodou a mýdlem.

Není již určeno, kdy se má mytí provádět (odborníci uvádějí, že by to mělo být v případě, že jsou ruce viditelně znečištěné, po příchodu na směnu, před jídlem, po použití toalety a k odstranění bakteriálních spór). Ve vyhlášce MZ ČR č. 306/2012 Sb. ze dne 12.

září 2012, o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, je v Příloze 3 stále uvedeno, že „k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat až po umytí rukou“.

Když k tomu připočteme fakt, že po desetiletí bylo mytí rukou bráno jako standardní provádění hygieny rukou a že v myslích a chování zdravotníků stále přežívá zvyk mýt si ruce mýdlem a vodou, místo aby provedli hygienickou dezinfekci rukou (HDR) alkoholovým přípravkem, měl by být požadavek vyhlášky vykládán tak, že se tím myslí umytí rukou po příchodu na směnu.

Budete mít zájem:  Opalovací Krém Alergie Na Slunce?

Mechanické mytí rukou předc hirurgickou dezinfekcí (Jde o mechanické odstranění nečistoty a částečné přechodné mikroflóry z pokožky rukou a předloktí před chirurgickou dezinfekcí, provádí se před zahájením operačního programu.)

V novém metodickém návodu je mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí (ChDR) popsáno podrobněji, ale s řadou omylů:

1. K mytí se doporučuje teplá voda, přitom stačí studená či vlažná.

2. Doporučuje se používat kartáček, sice jen na lůžka nehtů v případě potřeby, ale i to je nadbytečné. Používání kartáčku nezvýší účinnost ChDR, naopak poškozuje pokožku.

3. Je stanoven čas mytí na 1 minutu, přitom studie neprokázaly, že mytí rukou po dobu jedné minuty zvýší účinnost následně provedené ChDR.

Nejnovější doporučení Institutu Roberta Kocha (RKI – odborný ústav v Německu, který vydává doporučení v oblasti hygieny) je takové, že každý zdravotník si myje ruce vodou a mýdlem při příchodu na směnu, a to obvyklým občanským způsobem.

Každý, kdo provádí chirurgickou dezinfekci rukou, by měl při vstupu do filtru před operačními sály provést HDR, převléci se a pak provést ChDR. Čili mytí rukou před ChDR je úplně vynecháno.

→ Hygienická dezinfekce rukou (HDR – Jde o redukci množství přechodné mikroflóry z pokožky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů.

Provádí se jako součást bariérové ošetřovatelské techniky, jako součást hygienického filtru, po náhodné kontaminaci rukou biologickým materiálem a v případě protržení rukavic během výkonu.) Doporučení v novém metodickém pokynu a ve vyhlášce č. 306/2012 Sb. nejsou stejná.

Nejsou stejná ani jako ta, která vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) v „WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care“ v roce 2009. Pět základních situací pro hygienu rukou je dokonce přeloženo do češtiny (obr. 1) a ke stažení na stránkách www.mzcr.cz.

Tento materiál nejnázorněji ze všech uvádí, kdy je potřeba provést HDR. Paradoxní je, že všechny materiály vydalo MZ ČR a v každém je to jinak. Co tedy platí? Odpovědí je, že vyhláška č. 306/2012 Sb., ostatní jsou jen metodické pokyny.

HDR se provádí alkoholovým dezinfekčním prostředkem určeným k hygienické dezinfekci rukou. Alkoholový dezinfekční prostředek se vtírá po dobu 30–60 vteřin do suché pokožky rukou do úplného zaschnutí.

Ruce se neoplachují ani neotírají. HDR je při běžném kontaktu mezi ošetřováním jednotlivých pacientů vhodnější než MMR.

Také v novém metodickém pokynu se uvádí, že HDR je šetrnější, účinnější a lépe tolerovaná než mytí rukou.

Nejčastější mýty o hygieně

Obr. 1 / WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care

Nejčastější mýty o hygieně

Obr. 2 / Méně úspěšná metoda provádění HDR podle EN 1500

Chirurgická dezinfekce rukou (ChDR se provádí před zahájením operačního programu, mezi jednotlivými operacemi, při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace.

) Provádí se tekutým alkoholovým dezinfekčním přípravkem určeným k ChDR z dávkovače ovládaného bez přímého dotyku prsty rukou.

Dosud platilo, že alkoholový dezinfekční prostředek se v množství asi 10 ml vtírá po dobu 3–5 minut do pokožky rukou a předloktí směrem od špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od špiček prstů po zápěstí až do úplného zaschnutí.

V novém metodickém pokynu je už uvedeno, že ChDR se provádí po dobu stanovenou výrobcem, což je v souladu s vyhláškou č. 306/2012 Sb., která uvádí, že dezinfekční přípravky se používají podle návodu výrobce.

Někteří výrobci však mají v návodu, že se přípravek vtírá do rukou a předloktí po celou expoziční dobu, tedy ne směrem od špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od špiček prstů po zápěstí.

Pokud nejsou ruce po skončení operačního programu viditelně špinavé, nemusí se mýt. Bohužel, v novém metodickém pokynu je uvedeno, že „po skončení operačního programu se ruce umyjí teplou vodou a mýdlem“. Vždy by se však měla provést HDR, jak uvádí stejný metodický pokyn v článku 3.1 B f. Je tu tedy vnitřní rozpor v dokumentu samém.

Nejčastější chyby v dezinfekci rukou

Mezi nejčastější chyby patří, že si zdravotníci zbytečně současně myjí a dezinfikují ruce, a to i v případech, kdy by stačila pouze HDR bez mytí rukou.

Dalšími chybami v hygieně rukou je pak nošení šperků, prstenů, hodinek, dlouhých a umělých nehtů, utírání rukou po provedení hygienické dezinfekce, mávání rukama, aby dřív uschly, přitom právě čas působení je rozhodující pro účinnou dezinfekci, nedostatečné ošetření rukou po ukončení práce s ochrannými prostředky a také nedostatečná péče o ruce před a v průběhu pracovní směny pomocí pečujících přípravků.

Mezi nejčastějšími chybami se také uvádělo:

→ Nedodržení správného postupu a stanovené doby pro mytí rukou.

Pravda je taková, že ačkoli nový metodický věstník i materiál WHO předepisuje, jak by se měly ruce mýt, není vůbec důležitý postup (který stejně málokdo používá) a čas (který stejně málokdo dodržuje).

Důležitý je výsledek – ruce zbavené nečistot (cílem není odstranit mikroby). Někdy je nutné mýt si ruce déle, někdy stačí kratší doba.

→ Neumytí rukou po sejmutí rukavic. Pravda je taková, že po sejmutí rukavic se ruce nemyjí (pokud nejsou viditelně znečištěné), ale provádí se HDR (nový metodický pokyn, článek 3.1 B f). Proto se doporučuje používat nepudrované rukavice. V Německu se nesmějí používat pudrované latexo- vé rukavice od roku 2002. Za posledních devět let tam klesl počet alergií na latex o 95 %.

→ Utírání rukou do látkových ručníků. To je otázka managementu nemocnice, který by měl zajistit, aby byly všude pouze jednorázové ručníky.

Způsob provedení HDR podle EN 1500

Ke správnému provedení HDR byl dosud doporučován postup podle EN 1500, který obsahuje 6 kroků a který nejspíše znáte z obrázků a samolepek (obr. 2). Avšak studie, jejíž výsledky přednesl Dr. Günter Kampf ze společnosti Bode Chemie Hamburg na 9.

mezinárodním kongresu Německé společnosti pro nemocniční hygienu (DGKH) v dubnu 2008 v Berlíně, jednoznačně prokázala, že používání této metody nevede k úspěšnému výsledku.

Čím to je? Zejména tím, že tato metoda byla vytvořena pro účely testování alkoholového dezinfekčního přípravku podle EN 1500, nikoliv pro používání v klinické praxi, kde je z časových důvodů nepoužitelná (zabere 75 vteřin).

Zjednodušení této metody tak, aby její provedení trvalo obvyklých 30 vteřin, vedlo ke vzniku velkého počtu nepokrytých míst (67 % rukou mělo nepokryté místo). Tato metoda byla bohužel od roku 1974 doporučována a šířena, aniž se někdo zajímal o to, zda je její používání vhodné a zda vede k žádoucím výsledkům. Na základě nově zjištěných údajů je proto naše doporučení jasné: přestat používat tuto neúspěšnou techniku.

Mnohem lepších výsledků bylo dosaženo, když testované osoby prováděly HDR svým vlastním způsobem. Protože neexistuje žádný dokonalý a bezchybný postup, je nejlepším řešením ponechat každému zdravotnickému pracovníkovi možnost vlastního způsobu provádění HDR. Přitom musí vždy dodržovat tyto zásady:

→ Vtírejte dostatečné množství alkoholového dezinfekčního prostředku do rukou tak, aby byla všechna místa na rukou důkladně a kompletně navlhčena po dobu 30 vteřin.

→ Zvýšenou pozornost věnujte konečkům prstů a palcům. Dezinfekce konečků prstů a palců je velmi důležitá, neboť se nejčastěji dostávají do kontaktu s pacientem nebo potenciálně kontaminovanými místy. Konečky prstů jsou nejhustěji osídleny mikroorganismy. Doba působení 30 vteřin by v každém případě měla být dodržována.

Ve výše zmíněné přednášce byl prezentován pokus, v němž respondenti zkrátili dobu aplikace na 15 vteřin. Výsledkem bylo 100 % rukou s nepokrytými místy, čili ani jedna ruka nebyla vydezinfikována správně. V praxi by to znamenalo trvale kontaminované ruce, a tedy trvalé nebezpečí nejen pro pacienta, ale i pro personál.

Naproti tomu množství dezinfekčního přípravku není možné přesně stanovit. Je rozdíl, dezinfikují-li se malé chladné ruce sestry, nebo teplé a velké ruce lékaře. Pravidlo, kolik přípravku použít, je jednoduché: dostatečné množství.

 Aby bylo provádění HDR úspěšné, je naprosto nezbytný nácvik s kontrolou, zda nejsou na rukou nepokrytá místa, pomocí fluorescenční látky (Visirub®) a UV světla (Dermalux). Tento nácvik zajistí každému zdravotnickému pracovníkovi zpětnou vazbu a potvrdí mu, zda je jeho způsob provádění HDR správný, nebo zda potřebuje vylepšit. A nejen to.

Budete mít zájem:  Vitamín D je v mléce přirozeně, přesto ho někteří výrobci ještě přidávají

Každý si může vyzkoušet a ověřit, že prstýnky na rukou a dlouhé nehty skutečně brání alkoholovému přípravku dostat se na všechna místa na rukou. K lepším výsledkům povede také přenesení větší zodpovědnosti za provedení HDR na lékaře či sestru.

Dosud stačilo provést 6 kroků a povinnost byla splněna bez ohledu na to, zda se přípravek skutečně vetřel na všechna mís- ta na rukou. Tím, že se ponechá na každém, jak HDR provede, bude zdravotník cítit odpovědnost za způsob a výsledek každé hygienické dezinfekce rukou.

Petr Havlíček, Brand Manager BODE Disinfectants Hartmann-Rico, a. s., Redakce Florence

Nejčastější mýty o hygieně  

Nejčastější mýty o hygieně v koupelně. Víte, kde je nejvíce bakterií?

Ačkoliv se lidé obávají, že je na záchodovém prkénku nejvíce bakterií, například na pracovním stole jich může být až 400krát více. Mýty týkající se udržování hygieny na WC a v koupelně totiž zlidověly natolik, že je již mnoho lidí považuje za pravdivé.

V následujícím článku si přečtěte nejčastější mýty a zjistěte tak, že ve většině případů není k obavám žádný důvod.

Mýtus č. 1: Nejvíce bakterií se ukrývá na WC sedátku

Mýtus, že záchodové sedátko je nositelem největšího množství bakterií, virů a nebezpečných mikrobů, je velmi populární. Mnohem širší spektrum bakterií se však nachází na počítačové klávesnici, bankomatu či mobilních telefonech.

Více bakterií najdete i na tlačítkách zvonků a výtahů, klice od dveří, madlech v autobusu, ale třeba i na kuchyňském prkénku, kde je podle průzkumu univerzity v Arizoně až 200krát více bakterií.

Na pracovním stole se dokonce podle společnosti Kimberly-Clark Professional skrývá až 400krát více bakterií než na WC.

Nejčastější mýty o hygieněZdroj: www.pixabay.com

Předměty každodenního užívání se liší i v počtu druhů přítomných bakterií. Zatímco na toaletách se nachází méně než 20 druhů mikroorganismů, na mobilním telefonu nalezneme téměř 140 a na tabletu až 600 druhů bakterií. Vyplývá to z britské studie z roku 2013.

Boji proti množení mikroorganismů se dnes věnuje také řada sanitárních inovací. Populární jsou například sedátka s dezinfekční úpravou a antibakteriálními vlastnostmi.

Díky obsahu sloučeniny stříbra v materiálu, z něhož jsou sedátka vyrobena, dochází k redukci hustoty bakterií až o dva řády.

Mýtus č. 2: Umývání rukou po použití WC je již samozřejmostí

Rozsáhlý průzkum z roku 2015, kterého se zúčastnilo 100 tisíc lidí napříč Evropou, odhalil, že až 62 % mužů a 40 % žen si po použití toalety nemyje ruce. Průzkum STEM/MARK zase ukázal, že si po návštěvě WC vůbec nemyje ruce zhruba 100 tisíc Čechů.

Mylná je i představa, že mýdlo zabíjí bakterie. Mýdlo je pouze uvolňuje z povrchu rukou a za použití vody smývá pryč. Zničení mikrobů dosáhneme pomocí prostředků s obsahem alespoň 60% alkoholu.

Zajímavé odhalení přinesl i pořad Mythbusters vysílaný na Discovery Channel.

Utřením mokrých rukou do papírových ručníků totiž odstraníme až 71 % bakterií, kdežto vzduchový sušič zneškodní pouze 23 % mikrobů, tedy téměř třikrát méně.

Mýtus č. 3: Při běžném úklidu koupelny stačí otřít viditelné části

Nejčastější mýty o hygieněZdroj: www.pixabay.com

Koupelna není útočištěm jen pro vodní kámen a zašlé nečistoty, které jsou vidět na první pohled, ale také pro bakterie. Při běžném úklidu se však řada lidí věnuje pouze očistě viditelných a kontaktních částí koupelny. Nezbavují tak prostor mikrobů, které se usazují na místech, kam při běžné údržbě nepronikneme, tedy například v odtocích vany či podlahových žlabech sprchových koutů. Pro snazší udržování hygieny ve sprše proto vybírejte kvalitní podlahové žlaby. Základem u žlabů je správně fungující odtok vody, ideální průtok je 60 litrů za minutu. Stejně tak je důležité, aby byl ke žlabům snadný přístup, protože vaničku i mřížku žlabu je potřeba čistit minimálně čtyřikrát za rok.

Mýtus č. 4: Zubní kartáček schovaný ve skříni je ochráněný před bakteriemi

I když lidé často schovávají zubní kartáček do skříňky nad umyvadlem nebo jej překrývají plastovým krytem, před bakteriemi v koupelně jej neuchrání.

Tento způsob je dokonce kontraproduktivní, protože v uzavřeném prostoru neproudí vzduch. Štětinky kartáčku nemohou dobře proschnout a ve vlhku se pak snáze množí bakterie.

Proto se doporučuje ukládat kartáček ve svislé poloze spíše na otevřeném místě, kde k němu může vzduch proniknout.

Mýtus č. 5: Odvětrávání na WC je potřebné jen kvůli odvedení pachu

Větrání na toaletě je potřebné kromě odvedení pachu také kvůli vlhkosti.

Nedostatečné odvětrání totiž zvyšuje koncentraci škodlivých látek a množí se zde plísně a mikroby, které dlouhodobým působením ohrožují lidské zdraví.

Pokud na toaletě není k dispozici okno, světlík nebo ventilátor, je možné využít předstěnový instalační WC systém se zabudovaným ventilátorem pro odvětrávání. Ten kromě pachů zbavuje toaletu i vlhkosti.

Nejčastější mýty o čištění zubů. Čemu se vyhnout? | Zdraví

Jablko místo kartáčku na zubyS tímto výrokem se stomatologové setkávají velmi často. Stále je mnoho lidí, kteří si myslí, že kartáček a dobré mechanické čistění lze nahradit například jablkem.

„Jablko vás rozhodně nespasí, a krásný úsměv vám na tváři nevykouzlí. Jablka, stejně jako ostatní ovoce obsahuje velké množství ovocné kyseliny a cukrů, které zubů rozhodně nijak neprospívají. Takže na jakékoliv čistění jablkem zapomeňte, je to nesmysl,“ vysvětluje zubař Václav Manhart.

Parodontóza je dědičná, s tím nic nezmůžuU většiny pacientů s parodontitidou se o výrazném vlivu dědičnosti ve vztahu k parodontitidě bavit nemůžeme. Výjimku tvoří agresivní forma parodontitidy.

„Jedinou prevencí parodontitidy je velmi důkladná ústní hygiena a pravidelné návštěvy u stomatologa. V případě, že ji provádíte dlouhodobě špatně, čekají vás problémy krvácení dásní nebo i odhalování krčků ať genetickou dispozici máte nebo ne,“ říká Manhart.

Škodí zubům bělení? Velmi rozšířený mýtus, který při dnešních technikách bělení nemá opodstatnění. Bělení zubů samo o sobě rozhodně neškodí. Metody, které se dnes používají, jsou bezpečné a není důvod k jakýmkoli obavám.

Nejčastější mýty o hygieně

„Problém nastává při domácím bělení chrupu. Při něm je potřeba přesně dbát instrukcí lékaře či dodržovat rady v příbalovém letáku.

Pokud se do nosičů vloží více bělícího gelu, než je doporučeno, pak vzniká riziko poleptání měkkých tkání v dutině ústní či spolykání bělícího gelu. Zásadní je přebytky gelu z úst odstranit.

Pokud se vyskytnou komplikace, kontaktujte svého zubního lékaře,“ doporučuje zubař.

Zuby moudrosti musí ven Nemusí. Pokud nedělají potíže, do úst se bez potíží vejdou, nerostou křivě a obecně jejich anatomie a poloha umožňuje důkladnou ústní hygienu, pak není důvod třetí moláry trhat. Bohužel ve většině případů se nějaké ty potíže objeví a zub moudrosti je lépe vytrhnout.

Nejlepším řešením jsou implantátyTo, že si necháte všechny zuby vytrhat, nahradíte je implantáty, není opravdu dobré řešení. Vlastní zub je vlastní zub a ani sebelepší implantát ho nemůže nahradit. Nehledě na to, že nikdo nezaručí, že implantát bude sloužit do konce života a rozhodně se nejedná o levnou záležitost.

Budete mít zájem:  Zánět Močových Cest U Dětí Lecba?

„Implantát je dobré řešení v případě, že se vlastní zub nedá zachránit. Neznamená to ale, že jde o jednoduchý zákrok bez možných komplikací, které mohou nastat u každého chirurgického výkonu. Následná péče o implantát je pro pacienta náročnější, nežli péče o vlastní zuby,“ radí zubař.

Zuby se v těhotenství více kazíVelmi častá výmluva nastávajících maminek, která ale nemá velké opodstatnění. V tomto období se především mění stravovací návyky a zapomíná se na důkladnou ústní hygienu, například zesílením dávivého reflexu, se zhorší péče o postranní zuby.

„Ano, je pravda, že i díky hormonům, jejichž hladina se v průběhu těhotenství velmi mění, se může dostavit tzv. těhotenská gingivitida – tedy zánět dásní umocněný hormonální změnou.

Je ale také pravda, že důkladnou ústní hygienou a pečlivou každodenní péčí o chrup lze toto onemocnění úspěšně eliminovat.

Za zhoršený chrup čerstvých maminek může také fakt, že se snaží pečovat o dítě a zapomenou samy na sebe,“ říká na závěr stomatolog.

Hamé.cz – Mýty o jídle

Deset tradičních mýtů o jídle

Kupujete výhradně nízkotučné výrobky, protože po nich jdou kila dolů jedna báseň? Vyhýbáte se mléku, protože obsahuje antibiotika a nekupujete nic, co má v sobě éčka?

Pak se držíte mýtů, které ovšem nemají se skutečností mnoho společného. Pojďme se na některé z těch nejrozšířenějších podívat blíže. Radí Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze

Mýtus číslo 1: Špenát je plný železa

Jeden z nejčastějších mýtů se týká špenátu. Hojně rozšířeným názorem je, že špenát obsahuje velké množství železa. K rozšíření tohoto mýtu přispěli vědci, když v analýze o obsahu železa ve špenátu posunuli desetinnou čárku o jedno místo doprava. Špenát však ve skutečnosti není obsahem železa nijak výjimečný. Daleko více ho obsahují třeba vepřová játra.

Mýtus číslo 2: Tuk škodí tělu

V tomto případě platí rčení, že všeho moc škodí. Přiměřené množství tuku, respektive nenasycených mastných kyselin (najdeme je např. v rybách, oříšcích, slunečnicových a dýňových semínkách atd.…), je pro lidské tělo stejně důležité, jako příjem bílkovin nebo vitamínů.

Preference nenasycených mastných  kyselin oproti nasyceným je důležitým faktorem v prevenci cévních a srdečních onemocnění. Výživový odborníci doporučují v závislosti na tělesné hmotnosti denní příjem tuků (zejména nenasycených)  v rozmezí 80 až 120 gramů.

120 už je příliš, správně je 30-35% energie z celku hrazeno tuky (všechny dohromady) = cca 75-90g a z tohoto množství je cca 68-80 g třeba pokrýt tuky s nenasycenými mastnými kyselinami.

Pozor! Uvedené množství je celkové množství tuku včetně tuku obsaženého v potravinách (v libovém mase, pečivu,…)

Mýtus číslo 3 a 4: Mléko zahleňuje a obsahuje hormony a antibiotika

Také tvrzení, že mléko zahleňuje, patří do kategorie pověr. Vědecké studie dokazují, že mléko nezvyšuje sekreci hlenu, pokud dotyčná osoba netrpí alergií na mléčné produkty.

Neopodstatněná ji i obava z přítomnosti hormonů a antibiotik v mléce. Hovězí dobytek je pod neustálou veterinární kontrolou, a pokud je léčen pomocí antibiotik, tak veterinární dozor dbá na to, aby mléko těchto kusů bylo automaticky vyřazeno z dodávek a prodeje.

Obava z hormonů pramení z tradovaného mýtu, že dobytku jsou aplikovány růstové hormony pro zvýšení produkce mléka. Tento postup však není v České republice povolen a stejně tak je tomu i v evropské legislativě. Proto je obava z přítomnosti hormonů v mléce zbytečná.

 

Mýtus číslo 5: Paštiky se vyrábějí z „odpadu“

Mnozí mají zažitou představu, že se paštiky vyrábějí z podezřelých surovin. I toto je omyl. U paštik je to úplně stejné, jako u ostatních potravin – záleží na výrobci. Renomovaní producenti působící v Česku dlouhá léta kladou na kvalitu surovin velký důraz, protože ví, jak významný dopad má použitá surovina na výslednou chuť.

Paštiky navzdory často šířenému mýtu obsahují velmi kvalitní maso a další chutné ingredience. K základním složkám patří také v mnoha případech játra, která jsou důležitým zdrojem železa a dalších pro život cenných látek.

Výrobní proces je od začátku až do konce pod bedlivým dohledem a pracovníci musí po celou dobu dodržovat přísná pravidla hygieny a správnou výrobní praxi.

Mýtus číslo 6: Přídatné látky neboli éčka škodí zdraví.

Přehnané a často zbytečné obavy panují i ohledně přídatných látek neboli „éček“. Přídatné látky jsou pro spoustu zákazníků strašákem a koluje kolem nich řada mýtů, polopravd nebo vysloveně zavádějících informací. Někteří lidé by nejraději nakupovali jen potraviny bez těchto látek, avšak v určitých kategoriích takové výrobky hledají marně.

Přídatné látky vždy byly a jsou i v současné chvíli nedílnou součástí moderní technologie výroby potravin a výrobky bez přídatných látek by běžný spotřebitel z důvodu vzhledu, chuti nebo konzistence jednoduše nepřijal.

Do potravin jsou aditiva přidávána právě z důvodu zachování nebo vylepšení jejich trvanlivosti, vzhledu, konzistence, chuti, vůně atd.

Je třeba mí na paměti, že pouhé uvedení E čísla neznamená, že potravina je šizená nebo dokonce zdraví škodlivá – například pod označením  E160 se skrývá obyčejný beta-karoten, který jindy jdeme koupit do lékárny, jako E 300 se zase označuje vitamín C, který všichni potřebujeme.

Mýtus číslo 7: Konzerva rovná se konzervant

Mezi Čechy je často tradovaný mýtus, že konzervy obsahují množství konzervantů a proto je lepší kupovat chlazené a čerstvé výrobky. Konzervy ale konzervanty nepotřebují (pro někoho možná paradoxně). Jejich trvanlivost je totiž dána tepelnou úpravou nikoli přidáváním chemických látek.

Toto tepelné ošetření odstraní veškeré formy mikroorganizmů a jeho podstatou je působení dostatečně vysoké teploty po dostatečně dlouhou dobu. Při splnění těchto podmínek nepodléhá neprodyšně uzavřená potravina mikrobiologické zkáze a zůstává tak zcela bezpečná po velmi dlouhou dobu.

Mýtus číslo 8: Po nízkotučných potravinách se hubne

Ani tento mýtus není úplně pravdivý. Nízkotučné potraviny sice mají málo nebo v podstatě žádný tuk, na druhou stranu ale mohou obsahovat vysoké množství cukru a nemají vyvážené složení. Při nákupu takových potravin je proto důležité kontrolovat nejen množství tuku, ale i vše ostatní. Jinak kila dolů nepůjdou.

Mýtus číslo 9: Ovoce můžeme sníst, kolik chceme, je přece zdravé

Říká se, jezte hodně ovoce, po něm přibrat nemůžete. Omyl! Ovoce sice obsahuje spoustu vitamínů, ale také mnoho cukrů. Pochopitelně hodně záleží na druhu ovoce a jeho zpracování, je velký rozdíl mezi obsahem energie ve 100 g vodního melounu a 100 g sušených datlí.

Záleží i na konzumovaném množství, zmíněného melounu není problém sníst půl kila, u sušených datlí to pro většinu lidí problém bude. Obecně lze říci, že čím je ovoce méně zralé, tím obsahuje více glukózy a to je nevýhodné. Čím je zralejší, tím více obsahuje fruktózy, což je výhodnější.

Specifické jsou banány, které i v době plné zralosti obsahují škroby, lze je tedy chápat stejně jako pečivo či přílohy.

Z těchto důvodů (vyšší podíl energie ve formě snadno vstřebatelných jednoduchých cukrů) je doporučováno  ovoce konzumovat hlavně dopoledne nebo před sportovním výkonem, kdy je předpoklad, že takto získanou energii ještě využijete, večer už určitě ne. Pamatujte, že spoustu cukru najdete i v ovocných džusech. Pokud už se bez nich neobejdete, zkuste je alespoň ředit s vodou v poměru 1:1.

Mýtu číslo 10: Jezte naposledy v pět večer

Tento výrok by platil v případě, že chodíte spát v sedm hodin. Aby byla tělu potřebná energie doplňována průběžně, mělo by se poslední jídlo jíst dvě hodiny před spaním. Od pěti hodin do rána je dlouhá doba a tělo má pak větší potřebu rychle si doplnit chybějící energii a uložit ji do zásoby.

Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze

Text  vznikl ve spolupráci s Hamé

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector