Narodí se vaše dítě zdravé?

Dnes tak trochu odbočím od obvyklých módních, kosmetických, gastronomických…témat, se kterými se obvykle tady, na mém blogu, setkáváte.

Poslední dobou mi totiž život “přihrál” do cesty několik zajímavých osudů, příběhů i vlastních zamyšlení, které mě dovedly k tomu, že o tom zkrátka chci napsat článek. Bude o dětech.

A o tom, že “mít dítě” a “mít zdravé dítě”, dnes není vlastně vůbec samozřejmé…

Když jsme se s manželem před skoro osmi lety rozhodli, že je ta správá doba založit rodinu, nějak zvlášť jsem nad otázkou početí nepřemýšlela. “Jsme oba mladí, zdraví, takže, “no problem”. Budu k Vám zcela upřímná.

Asi po pěti měsících, kdy se jaksi “nic nedělo”, se do mně začal vkrádat takový zvláštní neklid.

Strach, obavy a asi milion otázek – je něco špatně? Díky bohu, nebylo… Po půl roce jsem s otevřenou pusou koukala na dvě čárky na těhu testu a s hrůzou a radostí zároveň jsem si připustila, že budu máma.

Těhotenství proběhlo na jedničku (teda až na 38 nabraných kil) a za dva roky se to celé opakovalo. S tím rozdílem, že šlo všechno až příliš snadno.

Chlapeček číslo 2 vyšel doslova na první pokus a stejně, jak rychle se “uhnízdil” v mém břiše, tak rychle přišel na svět. Překotným porodem, 45 minut čistého času od prasknutí vody, s velkou slávou, málem kdesi na 179.

km dálnice D1. Ale co. Kluci jsou zdraví, a to je to hlavní…

Ale proč to celý vlastně píšu. Kdo mě zná, ví, že jsem vždycky mluvila o tom, že chci děti TŘI. Všichni se mi vždycky smáli, že jsem šílená a že nevím, do čeho jdu… No, dnes musím uznat, že měli do určité míry pravdu.

Já bych to třetí dítě i brala. ALE. Mám už dnes tak nějak strach. Strach z toho, že to všechno nemusí “klapnout”. Že miminko nemusí být zdravé, nebo že se nám počít třetí dítě zkrátka už nemusí povést.

Za pár let čtyřicítka na krku…

Možná si říkáte, že čtyřicet let přece není žádná hrůzna a že v tomto věku mají lidi děti úpně běžně. Na jednu stranu máte pravdu, ale na tu druhou… Žijeme v poměrně šílené době, která dává některým věcem – mimo jiné třeba našemu zdraví, celkem zabrat.

Jen si vezměte, jak se stravujeme, kolik chemie do sebe v běžných potravinách dostáváme, nebo kolik civilizačních chorob se dnes vyskytuje – každé druhé dítě je alergik, atopik (včetně těch mých), lidé jsou mnohem víc nemocní, a to bohužel i vážně.

Pokud pravidelně sledujete můj blog – asi víte, že jsem v poslední době pořádala několik akcí i pro onkologii v dětské nemocnici.

Několikrát jsem tu za nemocnými dětmi byla – a i to mě hodně ovlivnilo a vlastně i utvrdilo v přesvědčení, že mít zdravé dítě je dnes obrovský dar.

Navíc, moje dobrá kamarádka, o tři roky mladší jako já, poslední skoro dva roky řešila to, že se jim početí přirozenou cestou zkrátka nedařilo. Oba mladí, zdraví a prostě nic.

Každou chvíli mi volala, brečela do telefonu a ptala se, kde je chyba. A já jí nedokázala odpovědět… 

Dopadlo to s ní dobře a dnes čeká chlapečka.

Počali jej s využitím asistované reprodukce na brněnské klinice Repromeda a jsou za to hrozně šťastní. 

Možná kvůli tomu všemu výše a i díky příběhu mé kámošky se šťastným koncem, jsem si o tématu asistované reprodukce přečetla něco víc – právě na stránkách Repromedy, kde jsem zjistila, že využití moderní medicíny k tomu, abychom měli dítě – a pozor, zdravé dítě, je úžasná věc. A zcela upřímně, nerozumím tomu, jak může mít dnes někdo vůči těmto postupům nějaké předsudky.

Jak jsem se i od své kamarádky, které se přirozené otěhotnění nedařilo, dozvěděla, tento problém dnes trápí opravdu hodně mladých párů. A “trápí” je v tomto případě možná i slabé slovo, protože sama jako maminka moc dobře vím, jaké je to štěstí mít dítě.

A pokud to přirozeně nejde? Beru jako přirozené svěřit se do rukou odborníkům, v Brně třeba na klinice Repromeda, kde je mi to sympatické také tím, že tu v léčbě neplodnosti využívají i východní medicínu a oproti jiným klinikám zavádí mamince jen jedno emryo – což je pro její tělo mnohem menší zátěž.

Představte si, věděli jste, že než se tato emrya zavádí, je možné zjistit jejich “zdravotní stav”? Z embrya se odebere několi buněk a z těch se podbrobnou analýzou dá zjistit, zda budoucí miminko nebude trpět nějakým závažným onemocněním. Což mi přijde úžasné! Já sama jsem u obou těhotenství podstupovala různá vyšetření, která diagnostikovala případné vývojové vady, ovšem v tomto případě je to možné ještě před samotným otěhotněním.

Zjistila jsem si také pár zajímavých údajů, které se týkají právě otěhotnění a problémů s plodností – pár Vám jich tu zveřejním:

• loni poprvé průměrný věk prvorodiček překročil hranici 30 let. Ještě před 10 lety to bylo 23 let.
• 20 % párů je neplodných nebo řeší problémy s otěhotněním v ČR, v severských státech je to i více – téměř třetina lidí
• 4 % dětí se narodí s pomocí asistované reprodukce v ČR
• 1/3 poruch na straně ženy, 1/3 na straně muže, 1/3 kombinované poruchy
• V roce 2013 se v Česku narodilo po IVF celkem 2 939 dětí, z toho 1 857 matkám do 34 let věku, 976 matkám ve věku 35-39 let a 106 dětí matkám starším.
• První úspěšný cyklus mimotělního oplodnění v ČR 1982 – tedy letos 35 let výročí. Stalo se v Brně na Obilňáku.

Víte, cílem tohoto mého “zamyšlení” rozhodně není poukazovat na to, abychom se “množili za pomoci lékařů”. Ale pokud to prostě jinak nejde, nebo máte o 100% zdraví svého budoucího miminka obavu, beru to jako naprosto úžasnou cestu. Cestu, která Vám dá to nejcennější ve Vašem životě. Vaše dítě.

Ukládání děťátka po narození. Bezpečně a zdravě

První dny po narození obvykle novorozenec ublinkává zbytky plodové vody, které se napolykal během průchodu porodními cestami.

Také vzhledem k malé velikosti žaludku může z počátku docházet k jeho přesycení a následnému častějšímu ublinkávání mateřského mléka.

Abyste včas zabránili nežádoucímu zalknutí, ukládejte vždy miminko v postýlce tak, aby hlavička byla výše než nožičky.

Novopečené maminky si často ještě v průběhu pobytu v porodnici, berou děťátko k sobě do postele, kde společně prohlubují vzájemnou citovou vazbu. I zde je zapotřebí dodržovat určité bezpečnostní zásady. Mějte na paměti, že očistky, které vám odcházejí, jsou silně infekční, a proto se vyvarujte bezprostřednímu kontaktu při pokladání miminka přímo na vaši peřinu nebo polštář.

Rychlozavinovačka, která vám zpravidla bývá zapůjčena nebo si můžete přinést svou, je jakýmsi čistým domečkem pro děťátko, a proto ji vždy používejte k jeho ukládání. Nenechávejte dítě v posteli ležet samotné.

Pokládejte ho vždy na stranu postele, kde zvednete postranici (zábradlí), abyste předešla nebezpečí pádu. Nejen pro rodiče, ale i personál porodnice platí zákaz přenášení novorozence po chodbě v náruči.

Dítě vždy převážejte v postýlce, kamkoliv se s ním vydáte.  

Dýchání děťátka pod kontrolou

Pro lepší dohled nad děťátkem si dnes můžete půjčit nebo zakoupit přístroj, který snímá dechové pohyby miminka.

Jeho použití je velmi snadné, dítě nijak neomezuje a rodiče mohou být klidnější při pomyšlení, zda jejich drobeček správně dýchá. Největší obavou je tzv.

syndrom náhlého úmrtí kojence, který se u dětí může objevit nejčastěji do šestého měsíce věku. Právě po tuto dobu je vhodné monitor dechu používat.

Pokud se rozhodnete pro jeho pořízení, umístěte ho v postýlce pod matraci. Pozor! Matrace nesmí být vyšší, než 10 cm. V případě, že je vyšší, uložte desku přímo na matraci.

Po vložení dítěte do postýlky vždy nezapomeňte monitor dechu zapnout. Se správným dýcháním vašeho drobečka problikává zelená kontrolka.

Vyskytne-li se odchylka, rozsvítí se červené světýlko a v zápětí se spustí zvukový alarm.

Kam doma umístit postýlku?

Jakmile si děťátko přivezete domů, ukládejte ho v postýlce již na rovnou podložku, bez zvýšení v oblasti hlavičky, a to za účelem postupného vzpřimování (narovnávání) páteře.

Je-li postýlka umístěna v pokoji u stěny, nikoliv volně v prostoru, k dítěti budete přicházet stále z jedné strany a stejně tak bude vnímat zvukové i světelné podněty. Myslete na jeho pravidelné otáčení oběma směry přibližně každých 48 hodin.

Zabráníte tak jednostrannému sležení hlavičky, ale i zkrácení svalů krku, které by postupem času mohlo způsobit potíže při přetáčení dítěte ze zad na bříško oboustranně.

Měňte polohy miminka

Již v prvních týdnech po narození se doporučuje děťátko během dne otáčet na bříško. V této poloze je nuceno zvedat hlavičku a postupně tak dochází ke zpevňování svalů v oblasti šíje a zad.

Z počátku v této poloze vaše novorozené miminko vydrží jen velmi krátce. Přibližně 5-10 minut během celého dne. V dalších týdnech a měsících pozici na bříšku postupně prodlužujte. Nikdy však dítko nedávejte do postýlky spinkat na bříško.

Polohu provádějte pouze, když bdí a za vašeho plného dohledu.  

Zásadní je rovněž polohování miminka v postýlce na levý i pravý bok, a to během spánku i odpočinku. Pro pocit jistoty a bezpečí mu vypodložte zádíčka například polohovací podložkou nebo polštářem. Zabráníte tak nežádoucím úlekovým reakcím, které se mohou objevit v souvislosti s velkým prostorem okolo něj.

Během postupného vývoje v děloze zaujímaly horní i dolní končetiny Vašeho drobečka flekční postavení, jeho tělíčko připomínalo klubíčko a prostor okolo něj byl stísněný.

Podobný pocit při spánku i odpočinku si děťátko žádá i nyní po narození, a to přibližně do 3. měsíce věku. Nešetřete láskou, doteky ani častým kontaktem zejména v prvních měsících jeho života.

Vsaďte na pomalé, šetrné, ale sebejisté zacházení, které bude v souladu s jeho potřebami.

Porodní asistentka Petra

Chcete učinit maximum, aby se vám narodilo zdravé děťátko?

Přejete-li si, aby vaše těhotenství probíhalo pokud možno bez nepravidelností a narodilo se zdravé děťátko, učiňte včas, již před početím, některá opatření. Snažte se vyloučit vlivy, které by mohly narušit vývoj plodu a naopak využijte možností, které podporují jeho zdravý vývoj.Naplánujte si početí tak, aby porod proběhl dříve než dosáhnete věku 35 let. Tím snížíte riziko výskytu některých vrozených vad plodu (Downův syndrom aj.).

V době, kterou jste si naplánovali na početí, a také po celou dobu těhotenství i kojení nepijte alkohol, nekuřte a neberte drogy.

Vyvíjející plod je nejcitlivější na uvedené škodliviny právě ve dnech početí a prvních týdnech těhotenství.

Pokud používáte hormonální antikoncepci (tablety) nebo nitroděložní tělísko, ukončete antikoncepci tři měsíce před dobou, na kterou jste naplánovali početí.

Při svém stravování pamatujte na listovou zeleninu, špenát, brokolici a oříšky. Obsahují kyselinu listovou, jež podporuje zdravý vývoj centrální nervové soustavy plodu. Podrobné doporučení ke zdravému stravování naleznete v kapitole „Správné stravování“.

V době přibližně tři měsíce před zamýšleným otěhotněním navštivte vy a váš manžel (partner) ženského lékaře a pohovořte s ním o vašem zaměstnání a případném riziku vzhledem k vývoji plodu.

V případě, že byste pracovala s olovem, Rentgenovými paprsky anebo jinými škodlivinami, doporučil by vám přejít na jiné zaměstnání.
Pokud byste vy nebo váš partner měli mezi svými předky, případně v blízkém příbuzenstvu někoho s vrozenou chorobou, upozorněte na to lékaře.

Doporučil by vyšetření v genetické poradně. Genetik vyhodnotí stupeň ohrožení dítěte a poskytne vám cenné rady. Odpoví na všechny vaše otázky.

Vyšetření v genetické poradně je cenné také v případě, pokud by manželé byli pokrevně příbuzní (sestřenice a bratranec).

Požádejte svého ženského lékaře o kontrolu hladiny protilátek proti zarděnkám. Je to důležité zvláště v případě, pokud jste v dětství zarděnky neměla. Kontrola hladiny protilátek je vhodná i tehdy, pokud jste proti zarděnkám byla očkována. Někdy totiž hladina protilátek po očkování časem klesá.

Zdravotní kontrola u lékaře před plánovaným početím má veliký význam také v případě, když je žena nemocná cukrovkou, epilepsií, trpí onemocněním srdce nebo jinou dlouhotrvající chorobou. Bývá třeba změnit léky a nahradit je takovými, které neohrožují vývoj plodu.

Napsal/a: Stanislav Trča

Každé zhruba 20. dítě se narodí s vrozenou vývojovou vadou! A přitom se o nich stále nemluví, říkají zakladatelé Spolku pro mateřství

„Spolek pro mateřství jsme založili na základě vlastní zkušenosti. Zkušenosti, kterou bychom nikomu nepřáli a na kterou jsme vůbec nebyli připraveni. To je důvod, proč tu jsme. Na začátku jsme byli my tři, Pavla, Tomáš a Lukáš.

Tomáš a Lukáš, dlouholetí přátelé, společně postavili několik úspěšných projektů, například v oblasti zdravotnictví.

Pavla se několik let podílela na tvorbě a testování nových služeb a produktů pro velké korporace,“ takto se představují zakladatelé Spolku pro mateřství, který nabízí svým členkám finanční pomoc v případě, že na svět přivedou dítě s vrozenou vývojovou vadou.

Maminky zaplatí vstupní poplatek dva a půl tisíce korun, a pokud se jim narodí dítě s některou ze sedmi desítek vývojových vad, mohou pak získat půl milionu korun, které jim spolek vyplácí postupně.

Děti nemáte, ale přitom jste spoluzakladatelkou Spolku pro mateřství. Co vás k tomuto kroku vedlo?

Pavla Škorpilová: Prvotním impulsem byla událost, která se stala rodinám kolegů Tomáše a Lukáše. U obou jejich nenarozených dětí se vyskytly vrozené vady. Nikdo nepřemýšlí nad tím, že by se podobná věc mohla přihodit zdravému páru… O to je to horší, když se to stane najednou více párům ve vašem okolí.

Pro mě to tehdy bylo nové téma, nad kterým jsem do té doby nikdy nemusela přemýšlet, a ačkoliv jsem si těhotenstvím ještě sama neprošla, fyziologicky už jsem ve věku, kdy se riziko podobných věcí zvyšuje. A právě to mě přimělo začít nad problematikou více přemýšlet.

Proto jsme se i společně rozhodli vybudovat něco, co může v těhotenství, ale i po něm pomáhat.

• Co je posláním spolku?
• Pavla Škorpilová: Posláním spolku je snaha umožnit budoucím maminkám prožít své těhotenství v klidu a pohodě, s vědomím, že se mají na koho obrátit a mají kde načerpat důležité informace.
• Jaké služby Spolek pro mateřství nabízí?

Pavla Škorpilová: Chtěli jsme, aby spolek nabízel komplexní službu pro těhotné, které hledají ověřené informace a snaží se ke svému těhotenství přistupovat proaktivně. Proto jsme s těhotnými vedli hloubkové rozhovory a zjišťovali jsme, co by jim v těhotenství mohlo pomoct, co jim chybí a jak obecně vnímají rizika v těhotenství.

Výsledkem je členství, které těhotným přináší několik benefitů, které můžou využít hned. Těmi jsou on-line předporodní kurz se zkušenou dulou a laktační poradkyní, který budoucí mamince pomůže se lépe sžít s těhotenstvím a zároveň se připravit na porod a šestinedělí. Dále neomezené on-line konzultace s lékaři a odborníky po dobu 1 roku zdarma, na kterých spolupracujeme s platformou ulekare.cz.

Zároveň je součástí členství i krytí půl milionu korun pro případ, že by po porodu byla u miminka diagnostikována některá ze 72 vrozených vad. U krytí bych ráda zmínila, že 90 % z jednorázového členského příspěvku putuje do Fondu maminek, odkud se finanční pomoc vyplácí té člence a její rodině, které to budou potřebovat.

Příspěvek tedy kryje nejen členku samotnou, ale i ostatní, které budou mít méně štěstí než ona. Maminky se tak v podstatě kryjí navzájem.

Kolik žen je momentálně ve spolku přihlášeno a kolika zhruba spolek pomohl?

Pavla Škorpilová: Spolek jsme po dlouhých přípravách spustili na podzim loňského roku. Budoucí maminka se může přihlásit v průběhu těhotenství, velká část z nich je tedy ještě stále těhotná. Ty, které už se z nového potomka těší, mají, věříme, zdravé miminko.

Vzhledem k tomu, že se snažíme reagovat na populační riziko (spolek kryje 72 vrozených vad, které se vyskytnou u zhruba každého 336. dítěte, které se ročně narodí) a v tuto chvíli evidujeme desítky členek, žádnou konkrétní žádost členky jsme ještě nedostali.

Abychom byli připraveni hned od začátku, vložili jsme do Fondu maminek počáteční vklad 2 miliony korun, ze kterých se bude pomoc vyplácet.

Jak časté jsou vývojové vady dětí v České republice?

Pavla Škorpilová: Každoročně se v České republice narodí něco okolo 5000 dětí s vrozenou vývojovou vadou, je to tedy kolem 4 až 5 % z celkového počtu narozených (dětí se v ČR narodí kolem 110 000).

Je nutné říct, že spektrum a závažnost těchto vad se různí, některé vady jsou kosmetické a relativně snadno operovatelné, nemusí dítě nijak zásadně omezovat, a některé naopak mohou značně ovlivnit kvalitu života dítěte a jeho rodiny na dlouhé roky.

A právě dětem s některými z těchto závažnějších vad se spolek snaží finančně pomoct.

O jaké vývojové vady nejčastěji jde?

Pavla Škorpilová: Nejvíce se každoročně narodí dětí s některou z vrozených vad srdce, opět s různým spektrem závažnosti.

Mají rodiče dostatek informací o těchto potížích? Vědí, co mohou pro své děti udělat?

Pavla Škorpilová: Pro spoustu rodičů, kteří se s podobnou situací musí potýkat, je to rána a nepředstavitelná situace, jak by potvrdili z vlastní zkušenosti i Tomáš a Lukáš. Hodně záleží na lékaři, který danou informaci sděluje, jeho zkušenostech i empatii a také na tom, jestli a jak dokáže rodičům zprostředkovat další přístup k informacím, popř.

k dalším odborníkům. Maminky, které si podobnými situacemi prošly a se kterými jsme měli možnost mluvit, uváděly problém zorientovat se v množství informací, nebo naopak nemožnost dopátrat se odpovědí na to, co chtěly vědět.

Stejně tak i zkušenosti s některými lékaři pro ně nebyly vždy pozitivní, a proto jim nezbývalo než se snažit si informace, popřípadě další posudky, hledat jinde.

Ovlivnilo působení ve Spolku pro mateřství váš pohled na mateřství? Je něco, čím se budete řídit?

Pavla Škorpilová: Čím víc informací se k člověku dostává, tím víc zjišťuje, kolik toho ještě neví, a taky ví to, že je třeba některé informace filtrovat. Proto mi přijde rozumné snažit se být připravená, vědět, na koho se můžu obrátit a kde si můžu nechat poradit. A to je i to, co se snažíme, aby spolek přinášel svým členkám.

Okamžik, kdy jste se dozvěděl, že vaše miminko bude mít určité postižení, nebyl rozhodně jednoduchý. Co vám jako první proletělo hlavou?

Tomáš Veselý: Hlavou mi v ten okamžik běhalo opravdu hodně věcí. Samozřejmě jsem během vteřiny naprosto ztratil vnitřní klid. Pocity radosti okamžitě vystřídaly obavy, nepříjemná úzkost a naprostá bezmoc. A také pocit nespravedlnosti.

Proč zrovna naše miminko (v rodině pro žádné vrozené vady nemáme predispozice a žijeme zdravě)? Ta směsice nepříjemných pocitů se dá opravdu jen těžko popsat slovy. Nikomu to nepřeji. Ještě bych rád doplnil, že nejen já o tom nerad mluvím jako o “postižení”.

Myslím, že většina rodin uvítá, když se o tom hovoří v tom smyslu, že jejich dítě “má určitá specifika”. U našeho syna se situace vyvinula tak, že nakonec má funkční alespoň jednu ledvinu, a to jako postižení nevnímám.

Ledviny jsou párový orgán, takže to vnímám pouze jako skutečnost, že prostě nemá rezervu, kterou představuje druhá ledvina (samozřejmě spolu s některými dalšími specifiky). To jsme ale v okamžiku, kdy jsme se o problému od doktora dozvěděli, logicky nevěděli a představivost pracovala na plné obrátky.

Získal jste dostatek informací o postižení vašeho dítěte?

Tomáš Veselý: V okamžiku, kdy jsme se o tom problému dozvěděli, mi samozřejmě chyběly informace o tom, jaké důsledky má (pro mě v tu chvíli neznámá) diagnóza pro mého nenarozeného syna a pro moji ženu. Ani doktor, který nám problém oznámil, v tu chvíli nevěděl, jak se budou ledviny vyvíjet.

Jestli budou fungovat obě, nebo ani jedna, což by bylo fatální. U vrozených vad ledvin je velmi široké spektrum závažnosti a většinou skutečný zdravotní stav zjistíte až po narození dítěte a jeho vyšetření neonatologem, případně dětským nefrologem. Tak tomu bylo i u nás.

Ta nejistota, jak se zdraví miminka bude vyvíjet, je strašně nepříjemná.

Myslíte si, že se na vrozené vady nahlíží stále jako na něco, o čem rodiče příliš nemluví?

Tomáš Veselý: Ano, je to tak. Osobně mám pocit, že je toto téma stále tabu, a to není dobře. Před danou problematikou budoucí rodiče často vědomě zavírají oči, pokud již dítě s vrozenou vadou nečekají. Přitom si vezměte, že každé zhruba 20. dítě se narodí s nějakým typem vrozené vývojové vady, viz čísla, která uváděla kolegyně Pavla.

Čím to je? Myslíte si, že se stydí?

Tomáš Veselý: Myslím si, že si většina těch rodičů, kteří se s vrozenými vadami osobně nesetkali u sebe nebo ve svém blízkém okolí, vůbec nechce připustit, že by se jich, resp. jejich miminka to mohlo týkat. Byl jsem jedním z takových rodičů. Jak jsem uvedl, neměli jsme v široké rodině žádné předpoklady pro takovou diagnózu a žijeme zdravým životním stylem.

Vůbec mě nenapadlo, že by se takový problém mohl vyskytnout u našeho syna. A stalo se. Až poté, co jsem se o danou problematiku začal zajímat, jsem zjistil, kolik dětí to má vlastně podobně. A to číslo je šokující. Rodiče, kteří mají dítě s vrozenou vadou, většinou nemají problém o dané problematice mluvit, ale okolí s tím problém často má.

Podle mého názoru je za tím skutečnost, že nevědí, jak na to reagovat.

Co byste poradil rodičům, kteří se potýkají s podobně těžkou situací?

Tomáš Veselý: Já bych těžkost situace určitě nesrovnával. Každý rodič danou diagnózu vnímá jinak. Co bych ale mohl za sebe doporučit všem rodičům, kteří čekají miminko s vrozenou vadou, je to, aby se pokusili se co nejdříve s danou situací vyrovnat.

Přijali ji tak, jak to zkrátka je. Protože jinak se člověk “utopí” v pocitu nespravedlnosti, že se to stalo zrovna jemu. Smíření je podle mého názoru to nejdůležitější jak pro samotné rodiče, tak i pro miminko, které je velmi vnímavé vůči svému okolí.

Od čtvrtka 22. 4. Spolek pro mateřství spouští instagramovou výzvu #zvladnemetovklidu. V rámci výzvy můžete nominovat svou známou, kamarádku, dceru či partnerku, která je těhotná, a může tak získat členství zdarma. Více informací najdete na Instagramu Spolku pro mateřství.

9 důležitých věcí, které je třeba zvážit před narozením dítěte

Ten kouzelný okamžik kdy se Vaše miminko narodí ještě nemusí být za dveřmi, i tak je ale dobré být připravena už teď. Tak zajistíte, že před touto velkou událostí už budete mít vše na místě. Zde naleznete několik věcí ke zvážení…

1) Kde a jak

Sepsání porodního plánu vám umožní včas si rozmyslet, kde a jak byste chtěla porodit své miminko.

Ideální je rozmyslet si vhodnou porodnici, jaké jsou možnosti tlumení bolesti, jaké typy zásahů chcete či nechcete, koho chcete mít u sebe a co pro vás může během porodu udělat. Mějte na paměti, že ne všechny možnosti jsou vhodné pro všechny ženy.

Váš gynekolog, případně porodní asistentka vám jistě poradí, co je pro vás nejlepší, s přihlédnutím k vaší anamnéze. Nezapomeňte však být flexibilní, protože se věci budou měnit.

2) Čas mimo zaměstnání a finanční prostředky

I když se nemusíte rozhodnout hned, kolik si přesně vy či váš partner budete chtít vzít mateřské/rodičovské dovolené, je důležité, abyste si oba uvědomili vaše práva a možnosti a společně je probrali.

To, na co vy a váš partner máte nárok, se bude lišit v závislosti na tom, kde žijete. Zákony a předpisy týkající se mateřské a otcovské dovolené se v jednotlivých zemích liší.

V některých zemích jsou vaše dovolená a plat také ovlivněny vašimi pracovními podmínkami, tím, jak dlouho jste pro svého zaměstnavatele pracovala a individuální politikou zaměstnavatele.

Můžete také informovat zaměstnavatele o vašem těhotenství a o časovém rámci předpokládaného termínu návratu. Můžete si ověřit svá zákonná práva a povinnosti ohledně těchto skutečností na webových stránkách vaší vlády.

Navíc můžete oba mít právo sdílet neplacenou rodičovskou dovolenou, která se opět v různých zemích liší.

Vezměte prosím na vědomí, že ve všech bodech nemůžeme vždy reflektovat všechny aktuální právní informace, ale vždy se můžete poradit s webovými stránkami místních vládních institucí, jako je https://www.mpsv.cz/web/cz/-/rodicovsky-prispevek

3) Základní vybavení pro děťátko

Nakupování pro nový přírůstek je tou zábavnou součástí – navíc když pořídíte vše potřebné v předstihu, budete mít vy i váš partner více času se věnovat vašemu miminku hned od prvních okamžiků.

Pravděpodobně obdržíte spoustu úžasných dětských oděvů jako dárky, takže nepřehánějte příliš pokud jde o novorozenecké velikosti, ať už jsou jakkoli roztomilé, zvláště když děti mohou růst rychle. Dejte přednost bavlněnému prádlu, které se snadno obléká a není příliš nešikovné na zapínání.

• Zaměřte se na toto základní vybavení:
• • plenky, pytle na pleny, ubrousky, vata nebo recyklovatelné plenky, pokud jim dáváte přednost
• • kojící podprsenka, prsní vložky a odsávačka nebo výbava pro krmení z lahve, podle vašeho výběru
• • dětská postýlka a ložní prádlo
• • mušelínové utěrky
• • dětská vanička
• • dětské toaletní potřeby
• • kočárek
• • dětská sedačka do auta
• • přebalovací taška a podložky

4) Jména

Jedná se o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které pro své dítě uděláte, takže není kam spěchat. Dokonce i když možná nebudete chtít znát pohlaví až do toho velkého dne, stojí za to vytvořit si krátký seznam.

Posuďte, jak bude znít spolu s příjmením dítěte, zda iniciály nebudou znít trapně, jaké budou možné přezdívky, a zda bude jméno vyhovovat v jakémkoli věku. Je také dobré prozkoumat jaký význam jméno má.

Nemůžete-li se dohodnout, můžete dosáhnout kompromisu tím, že přidáte prostřední jméno, ale příliš mnoho jmen by mohlo v budoucnu způsobit problémy s vyplňováním formulářů.

5) Dodatečná pomoc

Vy a váš partner budete po narození vašeho malého človíčka docela zaneprázdněni, takže má smysl plánovat dopředu. Pokud máte čas, můžete hromadně vařit a jídla zmrazit pro prvních několik týdnů, nebo se jednoduše zásobit jídlem, které se dá rychle připravit. Zvažte objednání dodávek potravin a najmutí uklízečky nebo někoho, kdo vyžehlí, i když je to jen na čas.

Také uvažujte, že bez ohledu na to, jak moc milujete své dítě, může být nová role matky náročná, a je naprosto normální, že chcete trochu času trávit jen s vaším partnerem – nebo sama.

Takže se zamyslete, na koho se můžete obrátit s prosbou o ohlídání – i když by to bylo třeba jen na hodinu.

Prarodiče, tety a strýcové dítěte jsou skvělou volbou a pomohou vašemu malému človíčkovi vytvářet rodinné vazby.

6) Bezpečné místo pro spaní

Zkontrolujte, zda je dětská postýlka v dobrém stavu, nemá nic uvolněného, ani nic, o co by se mohlo miminko zranit. Také by nemělo mít žádné přídavné prvky obsahující malé části jako dětské kolotoče, které by vaše dítě mohlo uchopit, jakmile vyroste.

Umístěte dětskou postýlku mimo potenciální zdroje tepla, jako jsou radiátory, ohřívače, lampy a okna, která jsou na slunci, a vyvarujte se tlustých přikrývek, peřin nebo dek, které mohou způsobit, že se vaše dítě přehřeje.

Namísto toho použijte tenké vrstvy lůžkovin, jako jsou bavlněné přikrývky a lehké prošívané přikrývky (typ používaný v nemocnicích), se kterými je snazší udržet vaše dítě v příjemné teplotě. Postýlka by samozřejmě neměla být umístěna ani v průvanu, aby miminko neprochladlo.

7) Krmení

Prostudujte co nejvíce způsobů krmení, jejich výhod a nevýhod a co ta která znamená. V případě kojení můžete zjistit, že budou užitečné doplňky, jako je kojící podprsenka, prsní vložky a kojící polštář. Možná budete také uvažovat o odsávačce a soupravě kojeneckých lahví, abyste mohla odsát své mléko a váš partner tak bude moci pomáhat s krmením.

Pro krmení z lahve budete potřebovat asi šest lahví a dudlíků, sterilizační zařízení, kartáč na láhve a dudlíky a kojenecké mléko.

Snažte se udržet nepředpojatost pokud jde o tento způsob, dokud se vaše dítě nenarodí, protože není vždy možné předpovědět, co se stane nebo jak se budete cítit.

8) Vaše taška do porodnice

Je dobré zabalit si tašku asi šest týdnů před termínem.

Nezapomeňte svůj plán a těhotenský průkaz, župan, pantofle, starou noční košilku, ve které budete rodit, něco na převlečení, toaletní potřeby, dvě nebo tři dětská oblečení, potřeby pro krmení a spoustu plenek.

Možná také přibalíte pro vás a vašeho partnera občerstvení a nápoje, věci, které vám pomohou se uvolnit nebo ukrátit čas, jako je hudba, knihy a tablet, oční masku a ušní zátky, pokud budete ve společném oddělení. A nezapomeňte na nabíječku telefonu!

9) Do své role dorostete

Jako každá nová dovednost i rodičovství potřebuje čas pro to, abyste se jej naučila. Nikdo se to nenaučí hned, takže buďte trpělivá.

Může být užitečné sdílet zkušenosti a tipy s dalšími novými rodiči prostřednictvím místních rodičovských skupin, online fór nebo přihlášením se do postnatálního kurzu, který zahrnuje témata jako pláč, spánek, krmení a návrat do práce.

Prostřednictvím toho se také dozvíte o dalších aktivitách, jako je dětská masáž a lekcích jógy pro matky s dětmi.

Matce navrhli potrat, narodilo se zdravé dítě | Žena.cz

„Dítě bude těžce postižené, potrat by byl nejlepším řešením,“ radili lékaři. Matka však odmítla plod zabít – a porodila zdravého syna.

Jak přesné jsou tedy medicínské statistiky? Co vlastně plod nejvíc ohrožuje a jak ho chránit? jde se postižení vyhnout? Možná vás to překvapí, ale někdy ano.

Buď vy, nebo dítě!

Angličanka Rachel Gibsonová (33) už měla doma dvě dcery, Naomi (13) a Amelii (7), když otěhotněla potřetí. Od začátku ji však trápila velká těhotenská nevolnost, kvůli níž byla nakonec hospitalizovaná. V návaznosti na to nechali lékaři udělat ultrazvuk dvanáctitýdenního miminka. A nastávající maminku pořádně zaskočili.

„Máte na výběr: Buď vaše zdraví, nebo dítě. Navíc bude zřejmě těžce postižené, hrozí, že se narodí s Downovým syndromem,“ dozvěděla se

Přesto se Rachel s partnerem Darrenem (32) rozhodli dát dítěti šanci a ponechat si ho za každou cenu. Odmítli dokonce amniocentézu, která by rozborem plodové vody negativní diagnózu potvrdila či vyvrátila. Báli se totiž, že by zákrok mohl vyvolat potrat.

Den po termínu pak Rachel porodila syna Zaneho, který vážil 3,9 kg a byl zcela zdráv.

Připravovali jsme se na nejhorší

„Připravovali jsme se na nejhorší, ale narodilo se nám krásné dítě. Má jen malinko deformovaná ouška, toho si však sotva všimnete. Je to sladký malý kluk, naprosto spokojený,“ uvedla šťastná maminka pro britský webový portál Sentinel.

Zaneho si máma s tátou na osudu doslova vyvzdorovali, kolik dětí ale mělo smůlu, že jejich rodiče špatnou zprávu lékařů neunesli a dali raději přednost přerušení těhotenství? To se nikdy nedozvíme.

Jak spolehlivé jsou tedy prenatální diagnostické metody? A co mohou ženy udělat, aby se vývojové vadě svého dítěte vyhnuly?

Postižení se lze vyhnout – někdy

Plodů s vrozenou vývojovou vadou vzniká daleko víc, odhaduje se, že až polovina ze všech počatých dětí. Většinou jsou však potraceny ve velmi časných dnech těhotenství, takže žena často ani netuší, že byla těhotná, a domnívá se, že měla jen opožděnou menstruaci.

Nikdo tedy nemůže zaručit, že se narodí zdravé dítě a vývojovým vadám s genetickou příčinou se lze vyhnout jen těžko. Můžete však udělat maximum pro to, abyste se vyhnula vývojovým vadám vyvolaným vlivy vnějšího prostředí. Kritickou dobou pro jejich vznik je zejména první třetina těhotenství, kdy se formují orgány plodu. Co všechno může vývoj dítěte ohrozit?

• Alkohol, rozpouštědla, léky,
• přemíra vitaminu A,
• rentgenové vyšetření,
• vysoká teplota a přehřátí (horečka, saunování, horké koupele),
• infekce (chřipka, zarděnky, neštovice),
• syrové maso (nákaza parazitem Toxoplasma),
• nedostatek kyseliny listové (rozštěp páteře),
• pozdní věk matky (Downův syndrom).

Jak zjistíte, že je dítě zdravé?

V ČR funguje velmi propracovaný, a dokonce i na evropské poměry špičkový screeningový program prenatální péče, zahrnující dvě biochemická vyšetření z krve matky a dvě ultrazvuková vyšetření plodu.

Při zvýšeném riziku určité vrozené vady, jako tomu bylo u Rachel, se provádí odběr plodové vody (amniocentéza), případně odběr choriových klků či odběr pupečníkové krve (kordocentéza) pro genetické vyšetření.

Další možností je preimplantační genetická diagnostika (PGD), preventivní metoda, která dokáže rozeznat závažná dědičná onemocnění nebo vývojové vady z embrya.

Z naprosto minimálního množství DNA embrya zjistí díky molekulární genetice, zda by dítě počaté z tohoto embrya bylo potenciálně nemocné či zdravé. Metodu PGD používá například brněnská klinika reprodukční medicíny Sanatorium Repromeda.

Lze ji ovšem použít pouze v souvislosti s umělým oplodněním in vitro (IVF).

Jak však ukazuje příklad Rachel Gibsonové, lékaři se mohou mýlit. Rodičům tak nastává dilema: Dát dítěti šanci a riskovat jeho postižení – anebo si zbytek života lámat hlavu s tím, jestli třeba neodsoudili k zániku zdravé dítě? Jak byste se v takové situaci rozhodovali vy?

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Zahrada Na Valech na Pražském hradě: Návštěvníci tu najdou pyramidu i etruské motivy | Video: TV Architect