Úvod » Nemoci » Parkinson
Bylinky dokáží zlepšit i stav nemocných s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou
Každý rok vidíme v médiích rozsáhlé statistické údaje, v dalších generacích můžeme být ohroženi skutečnou pandemií Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby, totéž platí třeba pro roztroušenou sklerózu. Objevují se však často i jiná fakta, léčba těchto nemocí, donedávna prakticky bez výsledků, se dá podpořit účinkem různých bylinek.
Je to možná s podivem – Alzheimer ale netrápí jen seniory
Alzheimerova choroba figuruje v první desítce nejčastějším smrtelných nemocí. Více než deset procent nemocných přitom jsou čtyřicátníci a padesátníci, nejde tedy jen o seniory.
Onemocnění, které se pojí s výpadky paměti, zhoršením řečových schopností i orientace v prostoru, není možné jako celek vyléčit.
Léčba je v současné době zaměřena na podporu efektivnější mozkové činnosti, využívá se také léků, které zlepší spánek a mírní depresi nebo pocit úzkosti.
Takové účinky však má i celá řada bylinek, jaké to jsou?
Bylinky mohou léčbě hodně napomoci, musí se ale zvolit správně. Například na léčbu depresí a úzkostí platí tinktura z třezalky nebo výtažek z třezalky a lípy nebo vrbky úzkolisté. Zlepšené prokrvení mozku má na starosti eleuterokok, pozitivní efekt pak nabízí i jinan dvoulaločný, který zabere nejen na úzkostné stavy, ale například také zlepšuje krátkodobou paměť.
Při prevenci podobných onemocnění je nutné podpořit prokrvení mozku a regeneraci celého těla, zejména však nervů. Právě k pročištění organismu, které samo o sobě zaručí částečné omlazení, napomohou vydatnou měrou některé byliny.
Kromě pýru nebo židovské mochyně je to i osvědčená směs kopřiv, pampelišek, jetele a řebříčku. Pročištění cév obstará třeba gotu kola nebo echinacea, kyselinu močovou z těla odbourá tinktura z jasanu, buku nebo mladých pupenů břízy.
Parkinsonova nemoc a výtažky z fíkovníku? Zajímavý efekt
Lidé, kteří trpí Parkinsonovou nemocí, povětšinou neovládají dobře své svaly. Kromě svalového třesu se dostavují postupně i horší artikulace při mluvení, snížená schopnost mimiky nebo špatná koordinace pohybů.
Parkinsonova choroba je dnes stále považována za nevyléčitelnou, život nemocného je však možné hodně zpříjemnit a samozřejmě také oddálit nástup nemoci. K tomuto cíli vede nejčastěji užívání speciálních léků, které podpoří mozkovou činnost a nervovou soustavu.
Jaké bylinky lze při léčbě „Parkinsona“ využít?
Obecně se doporučuje například bělotrn kulatohlavý, díky němuž efektivněji proudí vzruchy mezi nervovými vlákny. Dobrou práci odvede i výtažek ze ženšenu, mozkovou činnost do značné míry podpoří fíkovník.
Podobně jako u Alzheimerovy choroby, i zde je osvědčeným receptem jinan dvoulaločný, zmínit musíme také olši a její skvělé protizánětlivé účinky. Důležitá je také celková očista organismu, s velkým důrazem na cévní a nervovou soustavu.
Bakterie, viry a další parazité, to vše musí z těla ven…
Depresivní stavy dokáže podstatně zvolnit i obyčejná třezalka
Roztroušená skleróza také patří mezi nevyléčitelné choroby. Rozdíl mezi ní a Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí je ten, že postihuje často i mladší ročníky.
Problémy se zrakem, artikulací, mravenčení v rukou a nohou, ale také pocity velké únavy a depresivní stavy. Pacienti v mnoha případech před tím, než u nich propukla roztroušená skleróza, prodělali boreliózu.
Léčba této nemoci vyžaduje léky, které zlepší nervovou činnost.
A bylinky? Samozřejmě, i ty dokážou své. Počáteční léčebná kúra zahrnuje například tinkturu z třezalky a topolu, pro lepší fyzické zdraví je tu pak bakopa nebo lípa.
Zklidnění organismu přinese javor babyka, potíže s pohybem nebo dostatečným prokrvením prstů na rukou a nohou pomůže částečně odstranit jinan dvoulaločný.
Výtažky z těchto bylin podpoří také spánek a trávení, mají i vliv na určité gynekologické nebo urologické obtíže spojené přímo právě s roztroušenou sklerózou.
Nejdůležitější tu ale je prevence, s velkým důrazem na regeneraci nervové soustavy a očistu těla od parazitů (kteří jsou bohužel skoro všudypřítomní). Důležitá je rovněž adekvátní pohybová aktivita a úprava jídelníčku, při boji s těmito zákeřnými chorobami je nutné postupovat komplexně.
Řadit podle:
nejlevnější nejdražší nejlépe hodnocené 
- běžná cena 299,00 Kč
- naše cena 149,00 Kč
- skladem
PARKINSONOVA NEMOC
Parkinsonova nemoc postihuje nejenom starší, ale také osoby v produktivním věku. Jak vzniká a jaké jsou příčiny?
VÍCE >
Při brzkém rozpoznání nemoci je vždy větší šance na zmírnění příznaků a podchycení jejího vývoje. Otestujte se.
VÍCE >
Každá nemoc má své fáze. Jak probíhá Parkinsonova zjistíte na této stránce. Projďte si jednotlivé vývojové fáze.
VÍCE >
Motorické příznaky jsou především hybné. S PN je spojen třes, ztuhlost a omezená pohyblivost.
VÍCE >
Mezi nemotorické příznaky řadíme především psychické komplikace a další příznaky, které se netýkají pohybu.
VÍCE >
Parkinsonova choroba je ve své podstatě nemoc produktivního věku. Možná se divíte, ale nejvíce se tato nemoc projevuje mezi 55-62 rokem života.
VÍCE >
Parkinsonovu nemoc nelze vyléčit žádnými dnes známými medikamenty ani jinými postupy. Léky však mohou významně zvyšovat kvalitu života.
tedy DBS (z anglického Deep Brain Stimulation) se používá u pacientů s Parkinsonovu nemocí jako jedna ze dvou operačních metod.
Přípravek Duodopa obsahuje levodopu ve formě gelu, jde o jednu ze dvou možných operačních metod pro nemocné s Parkinsonem.
Pozvánka na webinář „Použití léčebného konopí u Parkinsonovy nemoci“
V neděli v 17.30 a ve 22.30 se vysílá na Českém rozhlase Plus pořad ZAOSTŘENO o Parkinsonově nemoci
Od 1. 3. 2021 by se měl otevřít očkovací registr pro registraci lidí starších 70 let a zároveň by mohly být registrovány osoby s těžkým rizikovým chronickým postižením, u nichž je riziko takové, jaké hrozí u lidí starších 80 let.
Kniha „Parkinson od nemocné nejen pro nemocné, aneb co je užitečné vědět“.
Přihlášením k odběru získáte pravidelný přehled o událostech, zprávách a dalším profesionálním obsahu
Alzheimer, Parkinson, roztroušená skleróza. Byliny pomohou i s vážnými chorobami
Alzheimerova choroba patří mezi deset nejčastějších smrtelných onemocnění. Nejedná se přitom o nemoc výhradně starších lidí, naopak nejméně desetinu nemocných tvoří čtyřicátníci a padesátníci.
Chorobu, která se projevuje ztrátou paměti, potížemi s řečí i s orientací, bohužel nelze doposud plně vyléčit. Léky, jež jsou nemocným podávány, se orientují především na posílení mozkové činnosti.
Využívají se však také medikamenty, jež mají za úkol zlepšit kvalitu spánku, odstranit agresivitu, zmírnit depresi a ztlumit úzkost.
Tyto vlastnosti můžeme najít také v některých bylinách. Pokud tedy sáhneme po těch správných, je možné léčbu Alzheimerovy choroby efektivně podpořit.
Proti úzkostem a depresím lze nasadit například tinkturu z třezalky nebo výtažky z této byliny ve směsi s lípou a vrbkou úzkolistou, která navíc působí proti nespavosti.
Pro zlepšení prokrvení mozku je možné sáhnout po eleuterokoku, velice příznivé účinky při Alzheimerově chorobě jsou zdokumentovány u jinanu dvoulaločného. Pomáhá totiž zmírnit pomatenost, zapomnětlivost i úzkostné stavy.
V prevenci tohoto onemocnění je nutné se zaměřit na očistu tkání, prokrvení mozku a na regeneraci organismu, nervové tkáně a nervového vlákna.
K pročištění těla, které je zároveň krokem k určitému omlazení, jsou vyhledávaným čisticím prostředkem právě byliny, například pýr, židovská mochyně nebo směs kopřivy, jetele, řebříčku a pampelišky. K očistě cév pak pomáhá pelargonie, gotu kola a echinacea. K detoxikaci organismu od kyseliny močové pomohou tinktury z pupenů břízy, jasanu a buku.
Na Parkinsona zkuste výtažky z fíkovníku
Lidé nemocní Parkinsonovou chorobou obvykle nebývají schopni plně ovládat svoje svalstvo. Typickým projevem je třes, ale také nekoordinované pohyby, špatná artikulace nebo snížená schopnost mimiky.
Ani tuto chorobu nelze v současné době plně vyléčit, přesto je možné zpomalit její průběh a zvýšit plnohodnotnost života nemocného.
K tomu se využívá léků, jež posilují mozek i nervové dráhy a zvyšují jejich ochranu.
Z bylin mohu v případě Parkinsonovy choroby doporučit například bělotrn kulatohlavý, který pomáhá v případě poruch vedení vzruchu nervovými vlákny.
Pozitivně na celou centrální nervovou soustavu působí také výtažky ze žen-šenu. Činnost mozku pak posiluje bacopa nebo fíkovník. I v případě této choroby je možné sáhnout po jinanu. Účinná při řešení tohoto problému je olše, která je protizánětlivým prostředkem.
Při řešení tohoto problému platí též očistit organismu od usazenin a nečistot jednak na všech orgánech, hlavně ale na cévním aparátu a nervové soustavě. Dále je důležitá detoxikace od různých virových, bakteriálních a parazitálních zátěží.
Deprese při roztroušené skleróze zažene třezalka
Ani v případě roztroušené sklerózy nejsou doposud známy přípravky, které by tuto nemoc plně vyléčily. Na rozdíl od Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby se rozvíjí především u mladších lidí.
Její příznaky jsou různé, patří k nim mravenčící končetiny, problémy s viděním i s výslovností. Často se dostavuje únava a deprese. Od pacientů s tímto onemocněním se často dovídáme, že před vypuknutím roztroušené sklerózy trpěli boreliózou.
Při léčbě se obvykle užívají léky, které podporují aktivitu nervového systému.
Také při roztroušené skleróze je možné obrátit se na pomoc bylin. Do první kúry v takovém případě zařazuji tinkturu z topolu a třezalku. Pro zlepšení zdravotního stavu pak mohou pomoci lípa a bakopa.
Na zklidnění je vhodný javor babyka a pro zlepšení pohybových problémů a dokrvení koncových částí údů jinan. Užívání výtažků z bylin při této nemoci pomáhá zlepšovat spánek a trávení.
Stejně tak může mít pozitivní vliv na urologické a gynekologické problémy spojené s roztroušenou sklerózou.
V případě všech těchto nemocí je však tím nejpodstatnějším prevence. Měli bychom se soustředit na regeneraci nervové soustavy a důkladnou očistu organismu i od parazitálních zátěží. Chybět by neměl dostatek pohybu a úprava životosprávy.
Autorkou komentáře je Mgr. Jarmila Podhorná, přední česká odbornice na léčivé byliny.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
autor: Tisková zpráva
Parkinsonova choroba: příznaky, léčba (Parkinsonova nemoc)
Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem
Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá.
Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována
podle jejího objevitele. Při tomto onemocnění, dochází k úbytku
nervových buněk části středního mozku zvané černá substance
(substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu,
což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi
nervovými buňkami (neurony).
Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost
ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické
pohyby.
Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších
degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle
ve věku 50-60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj
parkinsonismu trvá měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po
čase k úplné ztrátě hybnosti.
Rizikové faktory Parkinsonové choroby
Většinou nelze dopředu předvídat, koho toto onemocnění postihne,
protože stále ještě není vědecky prokázáno, co je vlastně jeho
příčinou. Jedna z teorií poukazuje na možnost genetických
predispozic a nepříznivého vlivu vnějšího prostředí.
Dokonce
byly prokázány dědičné formy tohoto onemocnění, ale je jich podstatná
menšina. Rizikové se uvádí i užívání heroinu a jiných
toxických látek, vniknutí virové mozkové infekce a
opakované zhmoždění hlavy.
Další faktory nejsou doposud známy.
Prevence Parkinsonové choroby
Žádná účinná prevence tohoto onemocnění bohužel neexistuje. Jsou
však dostupné látky, které jsou schopny zvýšit produkci dopaminu a
působí blahodárně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Významným
producentem dopaminu je vitamín B6, který je obsažen
především v avokádu, bramborách, banánech, rybách a
drůbeži.
Pozitivně ovlivňují funkci mozku i byliny jako
ploštičník, ženšen,
mučenka, kozlík lékařský a česnek.
Příznaky a projevy Parkinsonové choroby
Průběh a příznaky jsou u každého člověka individuální a mohou se
tedy projevit odlišně.
První symptomy bývají vcelku nenápadné, patří mezi ně rychlejší
únava, pocity tuhosti a** těžkosti končetin**, křeče,
zpomalení chůze a zvýšená sekrece slin, slz a potu. Většina nemocných
jim ale nepřisuzuje větší význam, dokud se onemocnění nepřehoupne do
druhé fáze.
V úzké souvislosti s nedostatkem dopaminu se objevuje nejtypičtější
příznak, a to třes (tremor).
Dopamin totiž působí na
pohyb tlumivě (inhibičně), a pokud je dopaminu nedostatek, je nahrazen jiným
přenašečem (acetylcholinem), jehož vliv je vzrušivý (excitační).
Třes
se nejdříve objevuje na jedné z horních končetin, později na obou
horních končetinách, dolní čelisti, očních víčkách, čele i dolních
končetinách. Většinou se projevuje jen v klidu, při
aktivním pohybu náhle mizí.
Mezi další projevy patří pomalé nekoordinované pohyby,
obličej s minimální mimikou (tzv. maska) a
šouravá chůze v předklonu.
- S postupem času jsou příznačné i poruchy rovnováhy, pády,
vegetativní obtíže (zácpa) a inkontinence moči (porucha močení). - Časté jsou i problémy s komunikací, obtížná
artikulace (tichý, monotónní projev), těžkosti s psaním
(zmenšování písma) a zahájením jakéhokoli pohybu. - Úzkost, demence, deprese, ztráta pozornosti až zmatenost a ztráta paměti
nejsou podmínkou, ale jejich výskyt je poměrně častý.
Svalová ztuhlost (rigidita) je také jedním z hlavních
symptomů. Z počátku se projeví pouze na jedné straně těla zvýšeným
svalovým napětím, v jehož důsledku musí postižený sval pracovat přes
zvýšený odpor.
Pacienti mají obtíže při snaze dovést pohyb do krajní
polohy a častěji trpí na bolesti ramen a zad. Někdy se také dostavuje zcela
náhlé přerušení pohybu (tzv.
freezing) a člověk pak není po krátký
časový úsek schopen dokončení pohybu
Diagnostika Parkinsonové choroby
Parkinsonova choroba není zcela jasně prokazatelná žádným vyšetřením
a její příznaky jsou specifické i pro jiná onemocnění. Diagnostikována
může být až po vyloučení jiných příčin onemocnění a po zjištění
jejího průběhu a příznaků.
Mezi praktikovaná vyšetření patří odběr krve, CT vyšetření mozku
(počítačová tomografie), EEG vyšetření (elektroencefalografe), SONO
krčních tepen (ultrazvuk) a NMR (nukleární magnetická resonance).
Léčba Parkinsonové choroby
Parkinsonova nemoc je zatím neléčitelné onemocnění, avšak existuje
mnoho způsobů jak zpomalit její průběh a zajistit nemocným takřka
plnohodnotný život.
Léčba je většinou zahájena různými léky, které se liší dle
intenzity příznaků a přidružených nemocí. Na počátku se většinou
používají přípravky jako amantadin nebo
selegilin, které poskytují ochranu postiženým částem
mozku a usnadňují vedení signálů.
Ve fázi, kdy se u nemocných objevuje již výrazný třes, pokračuje
léčba např. biperidinem a v poslední etapě onemocnění
se většinou předepisuje preparát levodopa. Tento lék je
považován za jeden z nejúčinnějších.
Je vstřebáván
z tenkého střeva do krve a odtud do mozku, kde se přeměňuje na dopamin.
Tím se jeho množství v černé substanci stabilizuje a dojde ke zmírnění
příznaků a zlepšení psychiky.
Po delší době se však snižuje účinnost
léku a nepříjemné projevy nemoci se začnou znovu objevit.
Další možností léčby je chirurgický zákrok. K tomu
se přistupuje ale až v případy, kdy se stav pacienta velice rychle
zhoršuje, nebo ve fázi, kdy již žádná jiná léčba nepomáhá. V úvahu
přicházejí 2 operační varianty.
První, tzv.
pallidotomie, se snaží docílit zlepšení stavu pomocí
zničení části mozkové tkáně, konkrétně bledého jádra (globus
pallidus). A druhou možností je stimulace mozku pomocí implantované
elektrody.
V současnosti se vědci domnívají, že důležitou roli v léčbě
parkinsonovy choroby by mohla hrát implantace kmenových buněk. Tato
metoda je ale stále ještě ve fázi výzkumu.
Součástí léčby by měla být také spolupráce
s fyzioterapeutem. Aby se zachovala svalová síla a tonus, je
nutný každodenní pohyb, především chůze. Aktivní cvičení by však
nemělo vést k únavě, která by pro organismus byla spíše stresovou
záležitostí a mohla by příznaky ještě zhoršit. Pozitivní působení
zaznamenala také masáž, jóga a tai-chi.
Dále se také doporučuje trénování mozku
procvičováním paměti, vědomostí a orientovanosti. Vhodné je věnovat se
novým zájmům a plnění různorodých úkolů.
Zpomalit vývoj příznaků mohou i různé potravinové
doplňky. Léčebný efekt se přisuzuje vitamínu B6, E, C, koenzymu
Q10, výtažkům z ginko biloby a rybímu tuku. O užívání se však vždy
nejdříve poraďte se svým lékařem!
Lidé s parkinsonovou chorobou sice nemají určená žádná dietní
opatření, ale někteří odborníci se domnívají, že pro zdraví
prospěšnější je strava bohatá na uhlovodany (např.
obiloviny, zelenina, rýže, těstoviny) než na bílkoviny (maso, mléčné
produkty). Bylo totiž prokázáno, že bílkoviny (proteiny) zpomalují tvorbu
levodopy.
Jak si mohu pomoci sám
Na základě výše uvedených informací je samoléčba založena na
pravidelné konzumaci léků, dostatku fyzických i psychických aktivit,
popř. užívání potravinových doplňků.
Také je vhodné provést v obytných prostorech zvláštní bezpečnostní
opatření a dbát na pořádek. Doporučuje se umístění
protiskluzových podložek na dlaždice a do vany, pořízení
stabilních křesel a židlí s opěrkami pro ruce a dbát na úklid drobných
předmětů především z podlahy (boty, nářadí, oblečení,… ), aby se
zamezilo nebezpečí pádu.
Od nepříjemných depresí může pomoci připojení se k terapeutické
skupině osob se stejnými obtížemi.
Komplikace Parkinsonové choroby
Samotná parkinsonova nemoc je sice onemocněním neléčitelným, ale ne
smrtelným. Příčinou úmrtí parkinsoniků většinou bývají doprovodná
onemocnění, nejčastěji pneumonie.
Dále je přisuzováno předčasné úmrtí depresím a
demenci, které se začínají u postižených osob objevovat
v posledních fázích onemocnění.
Mezi časté poruchy u parkinsoniků se řadí úzkost, apatie, ztráta
paměti, narušení zrakových funkcí (poškození zrakové citlivosti,
prostorové orientace, neschopnost rozlišení barev nebo dvojité vidění),
poruchy spánku, závratě, bolesti kloubů a svalů, zácpa, močová
inkontinence a dysfunkce pohlavních orgánů.
Výskyt Parkinsonové choroby
Parkinsonova nemoc se vyskytuje na celém světě, u všech lidských
plemen, národností, nezávisle na ekonomické a sociální situaci, životní
úrovni, typu stravy, či druhu zaměstnání. Jediným spolehlivým ukazatelem
je věk, neboť z 90% postihuje pouze lidi starší
50 let
Diskuse
- Parkinson
- Těhotenství
a parkinson
Další názvy: Parkinsonova nemoc, parkinsonismus, obrna třaslavá, morbus Parkinson
Pěstování fíkovníku v květináči i na zahradě: Úrody se dočkáte brzy
02. 01. 2018 | Doba čtení 5 minut
Sušené fíky jsou oblíbeným mlsem, sladkým a přitom zdravým. Čerstvé jsou ještě lepší – zkuste si je vypěstovat. Fíkovník za jistých podmínek přežije i venku, nebo může zimovat v temném sklepě.
Fíkovník smokvoň (Ficus carica) je strom velmi krásný i užitečný, legendy s ním spojené jsou staré jako lidstvo samo. Přes svůj subtropický původ je poměrně nenáročný. Můžete ho pěstovat v nádobě jako přenosnou rostlinu, nebo dokonce vysadit na zahradu.
V našich podmínkách plodí například odrůdy 'Brown Turkey‘, 'White Marseiiles‘, 'Dotato‘, 'Becane', 'Hardy Chicago', 'Troja', 'Osborn Prolific', 'Trojano', 'Violette Dauphine'.
Zimní spánek
sazenice fíkovníku Zdroj: Shutterstock.com / Rustic Studio
V zimě by měly fíkovníky odpočívat v chladné místnosti, při teplotě kolem 10 °C. V teplém bytě sice přežijí, ale kvést ani plodit nebudou – odpočinek v chladu by měl trvat nejméně dva měsíce.
Výhodou je, že při zimování nevyžadují světlo, takže pokud nemáte vhodně osvětlené místo, fíkovník můžete klidně uložit do tmavého sklepa. Listy mu zde opadají, ale na jaře se opět zazelená.
Bát se nemusíte ani o nezralé plody, které stromek na podzim založil – přezimují na něm, na jaře budou pokračovat v růstu a dozrají, přičemž na sklonku léta může stromek přinést ještě jednu úrodu. V době vegetačního klidu a odpočinku v chladu fíkovník zalévejte velmi opatrně, jen aby zemina zcela nevyschla.
Letnění a hnojení fíkovníku
Přes léto fíkovník potřebuje slunné místo. Letnění je tím nejlepším, co mu můžete dopřát a dostatek slunce je podmínkou pro to, aby plodil.
- Fíkovníku dopřejte dostatečně velkou pěstební nádobu a nejméně každý třetí rok ho přesaďte.
- Při přesazování můžete zkrátit hlavní kořeny, čímž podpoříte tvorbu postranních.
- Fíkovníku se daří v propustné zemině, složené z kompostu, listovky a písku.
- Během vegetace vyžaduje fíkovník vydatnou zálivku, plocha jeho listů je velká a tím pádem i odpar a spotřeba vody.
Sklizeň domácích fíků je velká atrakce Zdroj: Shutterstock.com / gorillaimages
Během jara a léta fíkovník 1x týdně přihnojte, vhodné je organické hnojivo pro drobné ovoce, nebo domácí hnojiva – z počátku kopřivový výluh, později kvašený drůbeží trus, ovšem vždy dostatečně naředěné.
Zvláště stromky v nádobách je třeba hnojit důsledně, jinak nemají z čeho nabrat sílu. U fíkovníku pěstovaného celoročně venku je v září vhodné hnojivo se zvýšeným obsahem draslíku, který podpoří odolnost vůči zimě.
Na draslík jsou bohaté banánové slupky – můžete je zkompostovat, nebo z nich vyrobit výluh.
Kdy se dočkáte úrody?
Fíkovník může plodit již 2. nebo 3. rokem, záleží však na podmínkách i troše štěstí. Do pěti let byste se však měli plodů dočkat jistě. Čerstvý fík je delikatesa, kterou ocení dokonce i lidé, kteří sušeným fíkům na chuť nepřišli – musíte je však nechat dokonale vyzrát. Fíkovníky pěstované v nádobách můžete na jaře a na sklonku léta přesunout do skleníku a tak dozrávání uspíšit.
Subtropy na zahradě
Bujně olistěný fíkovník na zahradě Zdroj: Shutterstock.com / Manfred Ruckszio
Starší fíkovníky jsou vůči mrazu odolnější a v mírnějších oblastech přežijí i venku. Fíkovník můžete vysadit i na zahradu, ve volné půdě se mu daří a naroste mohutnější. Ovšem úrodu přinese nejvýše jednou ročně.
Na jižní Moravě rostou venku mohutné, letité smokvoně, a pokud stromku najdete chráněné místo, uspějete i v méně teplých oblastech. Mladé sazenice raději pěstujte pár let v nádobě jako přenosné, než je vysadíte ven. Kořeny je třeba ochránit nastýlkou z kompostu a listí, slámy, chvojí. Pokud nadzemní část omrzne, z kořenů vyraší nové výhony.
Ovšem i nadzemní části lze chránit pomocí netkané bílé textilie, do které korunku i s kmínkem obalíte.